Zdravotní tělesná výchova (ZTV)

Transkript

1 Zdravtní tělesná výchva 1 / 7 Pjem Zdravtní tělesná výchva (ZTV) Zdravtní tělesná výchva je specifická frma tělesné výchvy (TV) určená pr zdravtně slabené jedince (tab. 2), tedy jedince zařazené d III. zdravtní skupiny dle zdravtnické klasifikace. Je určena všem věkvým skupinám. Zdravtní skupiny Pdle směrnice MZ ČR č. 3/1981 a metdickéh pkynu MZ ČR z prsince 1990 Úprava a výklad směrnice č. 3/1981 MZ ČR péči a zdraví při prvádění TV a sprtu byla naše ppulace rzdělena d 4 zdravtních skupin: jedinci zdraví, přiměřeně vyvinutí s vyským stupněm trénvansti, připraveni k plnému tělesnému zatížení jedinci zdraví, méně trénvaní jedinci zdravtně slabení (trvalé neb dčasné dchylky tělesnéh vývje, tělesné stavby a zdravtníh stavu) mají určitá mezení nemcní jedinci Každé tét skupině dpvídá příslušná frma tělesné výchvy (Tab. 1) Tab. 1 Frmy tělesné výchvy ve vztahu ke zdravtním skupinám Zdravtní skupiny Frmy tělesné výchvy Zajištění tělvýchvnéh prcesu I. a II. III. TV v plném rzsahu, sprt bez mezení ZTV, TV s úlevami, sprtvní činnst dle druhu slabení Učitel TV, cvičitel, trenér IV. Léčebná TV (LTV) Fyziterapeuti Kvalifikvaný učitel TV (ZTV), cvičitel (ZTV), trenér Pdle uvedených směrnic mají lékaři základní péče psuzvat schpnst a způsbilst k pvinné a rganizvané zájmvé TV a sprtu. Zařazvání žáků d zdravtní TV byl přesunut na pracviště tělvýchvnéh lékařství. Zdraví (Wh) Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sciální phdy (rvnváha mezi vnějším a vnitřním prstředím, harmnie živéh rganismu získaná a zdknalvaná fylgenetickým vývjem). Zdravtní tělesná výchva, Fakulta sprtvních studií MU, 2012

2 Zdravtní tělesná výchva 2 / 7 vliv vnějších faktrů (živtní styl výživa, phybvá aktivita, prstředí) vliv vnitřních faktrů (genetické, nervvé, endkrinní) Tab. 2 Jedntlivé druhy zdravtníh slabení a mžná ddělení zdravtní TV Oslabení Smíšená ddělení Speciální ddělení Hybný systém Respirační systém Kardivaskulární systém Metablické a endkrinlgické pruchy Gastrintestinální systém Gyneklgická Nervvá a neurpsychická Smyslvá slabení axiálníh skeletu slabení dlních knčetin slabení hrních knčetin diabetes mellitus bezita endkrinní pruchy gravidita a šestinedělí nervvá slabení psychické chrby neurpsychická, LMD mentální slabení pruchy zraku pruchy sluchu Zdravtní tělesná výchva, Fakulta sprtvních studií MU, 2012 dchylky páteře v předzadní se dchylky páteře v bční se vertebrgenní pruchy púrazvé a pperační stavy plché nhy vrzené luxace kyčelních klubů dětská brna paréza a jiné defrmity púrazvé a pperační stavy dětská brna a parézy púrazvé a pperační stavy brnchitidy astma brnchiale stavy p zápalu plic srdeční vady a stavy p peracích hypertenze ischemická chrba srdeční (ICHS) stavy p infarktu mykardu (IM) I. typu II. typu d 20 % hmtnsti nad 20 % hmtnsti (dle Brckva indexu) funkční pruchy rganické pruchy pruchy menstruačníh cyklu zánětlivé stavy stavy p peracích klimaktérium stavy p zánětech záchvatvité stavy stavy p mzkvých příhdách stavy p peracích chrnická nemcnění CNS (RSK, Parkinsnův syndrm) neurózy epilepsie pruchy zrakvé strsti, zrnéh ple, binkulárníh vidění, degenerativní nemcnění, slepta a zbytky zraku lehké, střední a těžké sluchvé pruchy, úplná ztráta sluchu, pruchy rvnváhy

3 Zdravtní tělesná výchva 3 / 7 Starší věk stepróza, artrózy, slabení smyslů, pruchy srdečníh rytmu Cíle a úkly ZTV Cílem ZTV je racinálním způsbem dstranit neb zmírnit zdravtní slabení, psílit rganismus, a vytvřit tak předpklady pr všestranný harmnický vývj zdravtně slabenéh jedince. Pskytnut zdravtně slabenému mžnst sprtvníh vyžití ve vztahu k jeh schpnstem a zdravtnímu stavu. Uvedenému cíli jsu pdřízeny tyt úkly: zdravtní Příznivě vlivňvat zdravtní slabení (specifické dle druhu slabení udržet, případně zlepšit, nezhršvat!). vzdělávací Vybavit cvičence základními phybvými dvednstmi a návyky, prhlubit znalsti vlastním zdravtním slabení (vhdné a nevhdné phybvé aktivity, jejich dávkvání, ). výchvné Vést k trvalému phybvému režimu a utvářet pcit sebedůvěry ve vlastní schpnsti (ddržvání zásad TV prcesu pravidelnst, rzvj psychických a sciálních schpnstí vyrvnat se s určitým handicapem, kmunikace, ). Řízení a rganizace ZTV ddíly ZTV (TJ, TV rganizace, ) vyšklený cvičitel (ČASPV) vyučvací předmět ZTV na všech druzích a typech škl ZŠ, SŠ a VŠ (dle ptřeby, čast jak TV kružek), speciální škly, pmcné škly (vyučvací předmět 3 4 týdně) aj. Zaměření specializvané ddíly na jedntlivé druhy zdravtníh slabení, neb smíšené. TV prstředky Obecné základní gymnastika phybvé hry rytmická gymnastika prvky jedntlivých sprtů plavání Zdravtní tělesná výchva, Fakulta sprtvních studií MU, 2012

4 Zdravtní tělesná výchva 4 / 7 Vyrvnávací cvičení uvlňvací (uvlnit kluby a svalvé kntraktury) cvičení prtahvací (bnvit fyzilgicku délku svalů) cvičení psilvací (zvýšit zdatnst slabených svalů a svalvých skupin) dynamické/statické Diagnstika cvičení dechvá (statická/dynamická, druhy dechu) cvičení relaxační (význam, plhy, pdmínky, druhy) cvičení vytrvalstní (význam, výběr, měření, Zttva tabulka) cvičení rvnvážná (statická/dynamická/balancvání předmětů) Je základním zdrjem infrmací zdravtním stavu a úrvni funkce phybvéh aparátu. Zdrje infrmací d lékaře (úrveň celkvéh zdravtníh stavu, výsledky zátěžvých testů, ptřebná dpručení); d samtnéh cvičence (jeh subjektivní ptíže, pcity při cvičení, psychický stav, živtspráva aj.); z vlastníh pzrvání; cíleným testváním antrpmetrické údaje, funkční ukazatele úrveň tělesné zdatnsti a phybvé výknnsti, úrveň phybvéh aparátu. Cvičební jedntka/vyučvací hdina je základní rganizační frmu práce ve zdravtní tělesné výchvě. Trvání 45, 60, zřídka 90 minut, frekvence 1 3 týdně. Rzdělení cvičební jedntky/vyučvací hdiny ukazuje Tab. 3. Tab. 3 Rzdělení cvičební jedntky/vyučvací hdiny Část Obsah 45 minut Trvání (minuty) 60 minut 90 minut cíl, úkly, bsah, příprava rganismu na Úvdní zátěž vyrvnávací vyrvnávací cvičení dle druhu slabení Hlavní rzvíjející rzvj phybvých schpnstí, svjení si (kndiční) phybvých dvednstí Závěrečná dstranit fyzické a psychické napětí Zdravtní tělesná výchva, Fakulta sprtvních studií MU, 2012

5 Zdravtní tělesná výchva 5 / 7 Obsah a trvání cvičební jedntky/vyučvací hdiny a jejích jedntlivých částí se přizpůsbuje: druhu zdravtníh slabení zdravtnímu stavu bilgickému věku phlaví phybvému rzvji cvičenců/žáků a jejich předcházející phybvé průpravě funkční zdatnsti cvičenců zájmu cvičenců Zatížení ve cvičební jedntce/vyučvací hdině Zatížení se schematicky znázrňuje křivku, kteru získáme měřením srdeční frekvence v jedntlivých částech cvičební jedntky/vyučvací hdiny. Celkvě bývá úrveň zatížení rganismu u zdravtně slabených nižší než u zdravých jedinců. Rzlišujeme 3 základní křivky zatížení: jednvrchlvá (vrchl je v rzvíjející části) pr slabení hybnéh systému dvuvrchlvá (2 vrchly v rzvíjející části) pr astmatiky s vyrvnaným zatížením v rzvíjející části (mírně klísající zatížení intervalvéh charakteru) pr jedince s nadváhu, bezitu a pr kardiaky Reakce a adaptace rganismu na zátěž jsu dpvědi rganismu na pruchu hmestázy (vnitřníh prstředí), která vzniká vlivem některých patlgických dějů v suvislsti s jedntlivými druhy zdravtníh slabení. Reakce je kamžitá bezprstřední dpvěď na zevní pdnět, která je vždy stejná a je geneticky zaktvená. Adaptace je schpnst živé hmty přizpůsbit se stejnému neb pdbnému pdnětu přicházejícímu ze zevníh prstředí adaptvat se, a snížit tak půsbení tht pdnětu a zvýšit schpnst dlat pdnětu intenzivnějšímu. Celý subr adaptačních mechanismů se nazývá adaptační syndrm. Rzeznáváme stresr (intenzivní tělesná zátěž, chlad, hrk, hlad aj.) z vnějšku půsbící faktr a stres děj prbíhající v rganismu. Definice stresu: je t subr regulačních mechanismů nastupujících při hržení vnitřní hmestázy rganismu. 3 fáze adaptačníh syndrmu: 1. Stádium pplachvé reakce mbilizace branných prstředků rganismu vyplavení hrmnů ACTH, krtizlu, adrenalinu a nradrenalinu (zvýšuje se srdeční frekvence, stupá krevní tlak, Zdravtní tělesná výchva, Fakulta sprtvních studií MU, 2012

6 Zdravtní tělesná výchva 6 / 7 prhlubuje se dýchání, stupá hladina glukózy aj.), prvádí se vše, aby rganismus stresr zvládl 2. Stádium adaptace pstupné přizpůsbvání a lepší zvládnutí stresra, cž se prjeví ve zvýšené dlnsti. Organismus dpvídá zvýšeným vyplavením vyplavvání katechlaminů a endrfinů snižují tak vnímání blesti a vyvlávají pcit uspkjení 3. Stádium destrukce pkud půsbí stresr nadměrně, nastává vyčerpání, nastupuje selhání rganismu a smrt. Prjevy adaptace: Adaptace phybvéh systému zpevnění ksti ve směru tahu a tlaku změnu architektniky kstní tkáně zvýšené ukládání minerálních slí v kstech zesílení šlach, zvýšení tahvé dlnsti zvětšení svalvé hmty pmcí hypertrfie zvýšení účinnsti kntraktilních elementů svalvéh vlákna při tréninku síly, zvýšení xidativní kapacity v mitchndriích při tréninku vytrvalsti zmnžení cév a zlepšení mikrcirkulace ve svalu zlepšení svalvé krdinace, phybvé techniky zlepšení neurmuskulární adaptace schpnst zapnut sučasně více svalvých jedntek celkvé zlepšení svalvé hmty, pevnsti a dlnsti vazivvéh a kstníh systému, zvýšení svalvé síly i vytrvalsti Adaptace transprtníh systému eknmizace srdeční práce zvýšení mykardiální stažlivsti změny distribuce krve zlepšení rtstatické tlerance eknmizace svalvé činnsti se snížením pžadavků na srdeční systém Metablické adaptace pkles rizikvé slžky LDL chlesterlu, zvýšení chranné HDL slžky chlesterlu snížení sekrece insulinu zvýšením citlivsti receptrů rychlejší utilizace tuků zvýšením aktivity lipázy Zdravtní tělesná výchva, Fakulta sprtvních studií MU, 2012

7 Zdravtní tělesná výchva 7 / 7 snížení sympatiktnie při nízké zátěži, zvýšení sympatiktnie při vyské zátěži Adaptace neurvegetativní zvýšení šetřícíh vlivu parasympatickéh systému snížení tnu sympatiku Psychická adaptace získání příjemných zážitků při vyšší phybvé aktivitě (vyplavením endrfinů) kmpenzace stresvých vlivů z běžnéh živta zvýšení sebedůvěry, seberealizace aktivní pstj k vlastnímu zdraví zlepšení vztahu ke klektivu Zdravtní tělesná výchva, Fakulta sprtvních studií MU, 2012