Didaktika tělesné výchovy

Transkript

1 Autr pry: Lenka Černá Didaktika tělesné výchvy Studijní pra pr kmbinvanu frmu výuky Studijní prgram, 1 Rk vydání: 2019

2 Obsah 1. Úvd Didaktika TV a její pstavení v systému věd Didaktický prces v tělesné výchvě na 1. stupni ZŠ Cíle a úkly šklní TV Organizační frmy TV Didaktické frmy. Metdick-rganizační frmy. Sciálně-interakční frmy. Specifické frmy Vyučvací způsby. Didaktické řídící styly. Vyučvací (pracvní) pstupy. Didaktické zásady v TV Metdy v TV na 1.stupni ZŠ. Třídění, hlediska, užití metd Osbnst učitele v TV na 1.stupni. Specifické schpnsti a dvednsti Smatický, mtrický a psychický vývj dětí na 1. stupni ZŠ Phybvá výknnst žáků. Zdatnst Phybvé učení. Phybvá dvednst Phybvé schpnsti. Třídění. Rzvíjení, senzitivní peridy, kntraindikace Hdncení a klasifikace v TV. Diagnstika. Kritéria. Testy. Nrmy Pdmínky pr TV na 1. stupni škl. Materiální vybavenst Bezpečnst v TV a sprtu dětí. Ochrana zdraví, prtiúrazvá zábrana. Dpmc a záchrana při cvičení Denní a phybvý režim žáků, živtní styl Efektivita výuky TV

3 1. Úvd Tent studijní text vznikl jak studijní pra pr studenty kmbinvanéh studia bru Učitelství pr 1. stupeň ZŠ pr předmět Didaktika TV. Didaktika TV je teretický předmět, který dplňuje praktické didaktiky jedntlivých sprtvních dvětví vědmstní a teretický základ. Osvjení předlžených pznatků je důležité, aby studenti pchpili základní principy didaktiky TV a mhli je prakticky aplikvat při výuce tělesné výchvy. Na předmět navazují praktické didaktiky, knkrétně: Didaktika gymnastiky, didaktika her, didaktika atletiky, didaktika rytmické gymnastiky, didaktika zdravtní TV, didaktika plavání a další předměty z TV, s kterými se studenti při svém studiu setkají. Předmět Didaktika TV I. je dpručen v úvdu studia a je zaknčen zápčtem pdmíněným zápčtvým testem. V závěru studia je dpručen předmět Didaktika TV II. Výuka předmětu je zaknčena ústní zkušku v pátém rčníku. Předlžený text zahrnuje témata seřazená pdle plánu výuky. Přehled pznatků je v závěru každé kapitly dplněn tázky, na které by měl být student p prstudvání schpen dpvědět. 3

4 2. Didaktika TV a její pstavení v systému věd Didaktika je sučástí pedaggiky, která vymezuje základní kategrie: výchva, vzdělávání, vyučvání. Dále sleduje becné záknitsti pedaggickéh prcesu, vztahy mezi bilgickými a psychlgickými pdmínkami výchvy a řeší becné metdlgické prblémy terie výchvy a vyučvání (Fialvá, 2010). Didaktika tělesné výchvy řeší: uspřádání a výběr učiva ve vztahu k žákvi a pdmínkám jakými prstředky, metdami a frmami pracvat Didaktika TV je sučástí kinantrplgie. Kinantrplgie je mladý vědní br zabývající se lidským phybem. - sučástí kinantrplgie jsu vědy a) bilgické: např. anatmie, fyzilgie, hygiena, tělvýchvné lékařství b) sciální: např. filsfie, scilgie, etika, psychlgie, pedaggika, didaktika Didaktika TV využívá teretické pznatky kinantrplgických věd, které jsu důležité ve vyučvacím prcesu tělesné výchvy. Didaktika tělesné výchvy - pjem didaktika je chápán jak terie vzdělávacíh prcesu ve vyučvání - didaktika TV je tzv. didaktika aplikvaná na tělesnu výchvu - didaktiky TV: 1. akademická vědní disciplína (sučást systému kinantrplgických věd) 2. studijní předmět v přípravě učitelů - sučástí didaktiky TV jsu didaktiky jedntlivých sprtvních dvětví (didaktika gymnastiky, didaktika atletiky, her, tance...) 4

5 - Rychtecký (1998): Předmětem didaktiky tělesné výchvy je zkumání a interpretace záknitstí prcesu vzdělávání a výchvy, všech jeh vnitřních i vnějších činitelů a vztahů mezi nimi. - Didaktika TV řeší: uspřádání a výběr učiva a pdstatu vzdělávacíh prcesu (žák- učitel-učivpdmínky) - Dminantní je vztah učitel žák a jejich vzájemné interakce Pstavení didaktiky TV v systému věd ukazuje schéma na následující straně. Schéma 1: Pstavení didaktiky TV v systému věd (Rychtecký, Fialvá, 2004) Pedaggika Terie vyučvání (didaktika) Terie výchvy Didaktika tělesné výchvy Didaktika základní TV Didaktika rekreační TV Didaktika zdravtní TV Didaktika jedntlivých dvětví Gymnastiky Plavání Basketbalu Vlejbalu Ftbalu 5

6 Základní pjmy: Tělesná kultura Jedna ze sfér lidské činnsti půsbící na zdraví, frmvání tělesnéh a fyzickéh vývje, ale i na celkvý rzvj sbnsti. Jde nadřazený pjem. Sučástí tělesné kultury je: Tělesná výchva Sprt Phybvá rekreace Tělesná výchva - cílevědmá výchvná a vzdělávací činnst půsbící na tělesný a phybvý vývj člvěka (Vilímvá, 2009) - cílem je: upevňvání zdraví zvyšvání tělesné zdatnsti a phybvé výknnst utváření kladnéh vztahu k phybvé aktivitě - jde významnu slžku výchvy Sprt Jde pravidly přesně vymezenu činnst. Charakteristická snaha c nejvyšší výkn. Specifiky sprtu je sprtvní trénink, sprtvní výkn, sutěže, diváctví. Sprt dělíme na pdle úrvně na rekreační, výknnstní, vrchlvý Dále sprty dělíme dle různých kritérií: - letní, zimní - halvé, venkvní 6

7 - individuální, klektivní Phybvá rekreace Druh phybvé aktivity s dminujícím regenerativním zaměřením. Zahrnuje zájmvé a pržitkvé vlnčasvé aktivity. Cíl: fyzická, psychická a sciální regenerace sil Tělesné cvičení Základní prstředek tělesné výchvy, rekreace a sprtu - záměrná a účelná phybvá činnst - kladně vlivňuje stav lidskéh rganismu - systematické pakvání - prstředek plnění cílů a úklů TV Phybvá aktivita Suma všech phybů prváděných ksterním svalstvem během delšíh časvéh úseku (dne, týdne..). Určuje phybvý režim jedince. - výsledkem phybvé aktivity je výdej energie - jde phyby různéh druhu a intenzity včetně pracvních činnstí - intervenující činitel zdatnsti, zdraví a délky živta Druhy phybvé aktivity: - Spntánní - Řízená V sučasné dbě se hvří nedstatku phybvé aktivity, který suvisí se sučasným živtním stylem. Nedstatek phybvé aktivity: 7

8 - se prjevuje d pčátku šklní dcházky - prhlubuje se s věkem - Nedstatečná aktivita v dětství vede k nedstatku phybu v dspělém věku! Phybvá gramtnst = efektivní využívání phybvých dvednstí k naplňvání phybvéh režimu - zahrnuje: znalsti efektů phybu, samstatné řešení phybvých úklů, znalst důsledků hypkineze, samstatnu tvrbu phybvě aktivníh způsbu živta Cíl šklní TV! Literatura: Fialvá, L. (2010) Aktuální témata didaktiky. Šklní tělesná výchva. Praha: Karlinum, Rychtecký, A., Fialvá, L. (2004) Didaktika šklní tělesné výchvy. Praha: Karlinum. Vilímvá, V. (2009) Didaktika tělesné výchvy. Brn: Masarykva univerzita, Otázky k pakvání: 1. C je t kinantrplgie? 2. Jaké je zařazení didaktiky tělesné výchvy v systému věd? 3. Vysvětlete pjem tělesná kultura. Jaké má slžky? 8

9 3. Didaktický prces v tělesné výchvě na 1. stupni ZŠ Prvky didaktickéh prcesu TV (Vilímvá, 2009): - Prjekt výchvy a vzdělání: zahrnuje cíle TV, snvy, metdické směrnice, šklní řád, bezpečnstní předpisy - Činnsti žáka: svu aktivitu za pmci učitele si svjuje vědmsti, dvednsti, sprtvní činnsti, rzvíjí schpnsti, mění pstje - Činnsti učitele: jsu výsledkem jeh sbnstních dispzic, vzdělání, zkušenstí. Učitel plánuje, řídí a hdntí průběh vzdělávacíh prcesu - Pdmínky: materiální, splečenské, právní vlivňují efektivitu vyučvacíh prcesu Všechny prvky jsu ve vzájemném vztahu a jsu vlivněny prstředím (přírdní, sciální). D didaktickéh prcesu vstupují i další činitelé. Vnější činitelé: - rdina (výchva, pstje členů rdiny, velikst rdiny, pstavení v rdině...) - živtní styl: trend u nás kpíruje pžděně vývj v statních knzumě rientvaných zemích - média (internet, tisk, rzhlas, televize..) vlivnění pstjů a vztahu k phybvé činnsti, virtuální svět - trenér, cvičitel vlivnění té části ppulace, která je zapjená d zájmvé činnsti - mezipředmětvé vztahy: vědmsti z jiných předmětů např. příznivém účinku PA na zdraví - lékař Vnitřní činitelé: - mtivace - dědičnst - schpnsti Literatura: Fialvá, L. (2010) Aktuální témata didaktiky. Šklní tělesná výchva. Praha: Karlinum,

10 Kössl, J., Štumbauer, J., & Waic, M. (2006) Vybrané kapitly z dějin tělesné kultury. Praha: Karlinum. Rychtecký, A., Fialvá, L. (2004) Didaktika šklní tělesné výchvy. Praha: Karlinum. Vilímvá, V. (2009) Didaktika tělesné výchvy. Brn: Masarykva univerzita, Otázky k pakvání: 4. Jaké jsu čtyři základní prvky vzdělávacíh (didaktickéh) prcesu. 5. Kteří vnější činitelé vlivňují didaktický prces? 6. Kteří vnitřní činitelé vlivňují didaktický prces? 10

11 4. Cíle a úkly šklní TV Tělesná výchva - cílevědmá výchvná a vzdělávací činnst půsbící na tělesný a phybvý vývj člvěka (Vilímvá, 2009) - vyučvací předmět Cíl TV - lze je vnímat v následujících blastech: výknnstní zdravtní preventivní pržitkvý vzdělávací Cíle TV pdle Mužík, Krejčí (1997): 1. Psychmtrické cíle: - žáci prkazují phybvu způsbilst v řadě phybvých činnstí prváděných jedntlivě či ve skupinách - tvřivě začleňují nvé phybvé dvednsti d již svjených phybvých celků - dbají své zdraví a dvedu pr jeh udržení využívat tělesná cvičení 2. Kgnitivní cíle: - žáci dvedu vytvářet sbní prgramy denníh režimu (zalžení na zdravém způsbu živta a dpvídající regeneraci) - chápu bsah pjmu zdravtně rientvaná zdatnst a zdravtní příns pravidelné phybvé činnsti - využívají svjené phybvé dvednsti pr bezpečnu a efektivní phybvu činnst - prkazují dbru rientaci a znalsti ve zvlené sprtvní aktivitě 3. Afektivní cíle: - žáci prjevují při phybvé činnsti pržitek, sebevědmí a tvřivst - chápu individuální rzdíly mezi jedntlivci 11

12 - ceňují příns vztahů, které mhu být utvářeny a prhlubvány při phybvé činnsti - prjevují pzitivní sutěživst, sbní nezávislst a čestnst Úkly: upevňvání zdraví (půsbení na jedntlivé slžky zdravtně rientvané zdatnsti) zvyšvání tělesné zdatnsti (kndice) zvyšvání phybvé výknnsti (rzvj phybvých schpnstí) utváření kladnéh vztahu k phybvé aktivitě získání vědmstí účinku tělesných cvičení získání základníh praktickéh a teretickéh vzdělání v blasti TV (schpnst samstatně a správně se phybvat, pravidla her, znalst sprtvních dvětví) Úkly tělesné výchvy (Vilímvá, 2009): - svjvání, zdknalvání a upevňvání phybvých návyků a dvednstí - rzvíjení kndičních a krdinačních phybvých schpnstí - utváření trvaléh vztahu k phybvé aktivitě Cíl x úkl (Mužík, Krejčí, 1997). Cíl - je meta, ke které spějeme určitu činnstí. - t c chceme dsáhnut - základem je kladná mtivace Úkl - je knkrétní pžadavek, který je prstředkem k dsažení cíle - zadává jej většinu učitel Úkly jsu prstředkem pr dsažení cíle, pkud jsu splněny následující pžadavky: 12

13 - stanvený cíl se stane sbním cílem žáka - žák si uvědmí, že úkl vyknává, aby se přiblížil cíli Příklady správných úklů: - zvládnutí průpravných cvičení pr ktul (cílem je zvládnutí ktulu vzad) - zvládnutí základních tanečních krků (cílem je vytvřit phybvu skladbu, kteru předvedu žáci na akademii) - pkuste se samstatně frmulvat další úkly z blasti sprtvních her, atletiky, zdravtní TV... Příklady chybně stanvených úklů: - zabavit žáky - zaměstnat žáky aby nezlbili - dát žákům d těla Cvičení bez určitéh cíle vede k neefektivitě tělvýchvnéh prcesu. Jaké cíle rzeznáváme v TV? - měl by jít cíle, které žáci přijali za své - učební cíle je třeba stanvit knkrétně - učební cíle musí navazvat na předcházející cíle (určitým dvednstem musí předcházet svjení jedndušších dvednstí, svjení slžitější vědmstí předcházejí vědmsti základní) Členění učebních cílů - pr příslušný stupeň (1. st. ZŠ): c vše žáci umí na knci 5. třídy - pr jedntlivé tematické celky: učiv sdružené pdle určitých splečných znaků, např. učiv atletiky, gymnastiky, plavání - pr jedntlivé rčníky a třídy - pr jedntlivé lekce: učiv zaměřené na svjení určité dvednsti (např. skk d dálky, splývání, ktul vpřed; naučení trvá déle než jednu hdinu) - pr jedntlivé vyučvací hdiny: cíl pr jedntlivé hdiny není shdný s cílem lekce - pr jedntlivé phybvé úkly: knkrétní cvičení pr nacvičení dvednsti 13

14 Jak stanvit cíle? - základem d r rámcvé vzdělávací prgramy na jejich pdkladě si každá škla tvří vlastní šklní vzdělávací plán - musíme brát v úvahu: cíle vzdělávacíh prgramu škly rčník předpkládanu úrveň dvednstí, vědmstí a návyků žáků ptřeby a zájmy žáků pdmínky škly - učitel na základě výše uvedenéh tvří učební cíle a sestavuje učební prgram pr příslušnu třídu a šklní rk - učební prgram bsahuje i časvý harmngram, kdy je učiv žákům předkládán - učební cíle a učební prgram učitel během rku kriguje na základě diagnstické činnsti - učební cíle a prgram nemusí být shdné ani ve dvu susedních třídách na stejné škle Zásady při stanvvání cílů (vlně upraven pdle Mužík, Krejčí, 1997): 1. Zapjení učitele d tvrby celšklskéh vzdělávacíh prgramu (ŠVP). 2. Bereme v úvahu, že dítě není malý dspělý. 3. Smíříme se s tím, že různé děti budu dsahvat různé úrvně dvednstí. Může se prjevit nezralst. 4. Hlavním prstředkem k dsažení učebníh cíle na 1. stupni je HRA. Úkl pr prcvičení Frmulujte učební cíle pr 3. rčník ZŠ. Využijte výrazů jak: - žák p abslvvání 3. rčníku umí - žák je seznámen, - má vytvřené návyky - dvede, chápe, uvědmuje si apd. 14

15 Nezapmeňte, že učební cíle by měly zahrnvat: - návyky a znalsti dětí z blasti hygieny - uvědmění si vlastníh zdravtníh stavu či slabení - základní dvednsti v blasti držení těla a jedntlivých sprtvních dvětví - znalsti z blasti zdravtníh půsbení TV - vztah k mimšklní phybvé činnsti Pr inspiraci využijte Rámcvé vzdělávací prgramy neb uvedené literatury (Mužík, Krejčí, 1997, s. 28). Jak stanvit učební cíle pr jedntlivé lekce, vyučvací hdiny a jedntlivá cvičení? 1. Vymezíme časvý úsek pr příslušnu lekci. A stanvíme cíle. ( Základní prvedení ktlu vpřed 3 hdiny) 2. Stanvíme cíle pr nejbližší vyučvací hdinu a zvlíme jedntlivé úkly a cvičení. (Cíle: Zvládnutí klébky, pchpení správnéh prvedení, cvičení: klébka s držením klen, klébka ve vzpažení, klébka d sedu, klébka d dřepu) 3. Při vyučvání pzrujeme žáky a využíváme kntrlní cvičení a vhdné diagnstické techniky (pzrujeme, že se žáci někteří žáci nedkáží sbalit, většina se nedkáže zvednut d dřepu) 4. Zhdntíme diagnstické výsledky a stanvíme cíle pr následující hdinu (cíl zdknalení klébky, zvládnutí zvednutí d dřepu, cvičení klébky ve dvjicích, klébka na vyvýšené pdlžce 5. Na základě dluhdbějšíh pzrvání vyvdíme závěry i krekce pr učební cíle dalších lekci (za 3 vyučvací hdiny t nestihnu, přidám 1. hdinu) Literatura: Mužík, V. & Krejčí, M. (1997) Tělesná výchva a zdraví. Olmuc: Hanex, Fialvá, L. (2010) Aktuální témata didaktiky. Šklní tělesná výchva. Praha: Karlinum. Otázky k pakvání: 1. Jaké cíle má tělesná výchva na 1. stupni ZŠ? 2. Jaké úkly plní tělesná výchva na 1. stupni ZŠ? 3. Jak se liší cíle a úkly šklní TV? 15

16 5. Organizační frmy TV Organizační frma = vnější uspřádání rganizačních a didaktických pdmínek vyučvání, v nichž se realizuje výchvně vzdělávací prces (Fialvá, 1998). - základní rganizační frmu je vyučvací hdina - jedntlivé vzdělávací prjekty vymezují pvinné a nepvinné aktivity - pdle Rychteckéh a Fialvé (2004) vyčleňujeme tyt skupiny PA: pvinné nepvinné dplňkvé zájmvé Pvinné rganizační frmy Vyučvácí hdina TV: - délka 45 minut - dpručeny 3 hdiny v týdnu (minimálně 2) - cíle a bsah dány učebními snvami a vzdělávacími prgramy Výchva v přírdě: - dpručena v rzsahu 3-4 hdiny dvakrát rčně - mim učební plán - phybvé činnsti v přírdním prstředí - bbvání, puštění draka, využití mezipředmětvých vztahů Zdravtní TV: - předmět pr zdravtně slabené žáky - 2x v týdnu - bsah vymezen vzdělávacím prgramem 16

17 Plavecký výcvik: - dnes puze dpručen - hdina týdně Lyžařské a sprtvní kurzy: - puze dpručené Nepvinné rganizační frmy - nabízeny na základě zájmu žáků - vlitelné předměty - předmět sprt a phybvé aktivity, 2 hdiny týdně (pdle věku a pdmínek škly) Dplňkvé činnsti - cvičení v hdinách jiných předmětů : tělvýchvné chvilky (kmpenzace jednstranné zátěže, regenerace, dreagvání se, bnvení pzrnsti, prtahvací, vyrvnávací a relaxační cvičení ) učení phybem - phybvě rekreační přestávky (20 minut 2x týdně, nejlépe každdenní zařazení, sprtvní aktivity, řízené phybvé činnsti, individuální phybvé prgramy) - rekreační cvičení: prbíhá mim vyučvání s využitím prstr škly (prbíhají přestávce neb p vyučvání) Zájmvé činnsti - šklní sprtvní kluby - zájmvé kružky - jednrázvé akce (sutěže, vystupení, zájezdy, cvičení s rdiči...) Vyučvací hdina TV Jde základní rganizační frmu TV. Je přím řízena učitelem. 17

18 Je zakmpnvána d rzvrhu (2-3x týdně). Je samstatným celkem, ale navazuje na předchzí VH a na ni navazují následující VH. Vyučvací hdiny dělíme pdle různých kritérií: 1. pdle hlavních slžek výchvně- vzdělávacíh prcesu: a. diagnstické VH (na začátek a závěr tematických celků, zahrnují kntrlu a klasifikaci žáků) b. mtivační vzbuzují a prhlubují zájem c. expziční seznamují s učivem, nacvičují nvé phybvé dvednsti d. fixační upevňují a zdknalují dvednsti 2. pdle bsahu: gymnastická, atletická, herní, úplvá pdle mnžství témat: a. mntematické: rzvj dvednstí a schpnstí pr jedn sprtvní dvětví (využíváme u starších žáků) b. smíšené: kmbinace různých sprtvních aktivit (část gymnastika, část hry), lepší pr mladší žáky, umžňuje střídat činnsti 4. pdle phlaví (d 6. třídy): hdina pr dívky, hdina pr chlapce, kedukvaná hdina (smíšená) 5. pdle zaměření: nácvičné, kntrlní, kndiční, sutěžní... Ve šklní TV jde nejčastěji smíšené typy hdin. V hdině je nácvik, rzvj kndice, sutěžení, diagnstika... Vyučvací hdina TV se d hdin jiných předmětů liší. Specifika hdiny TV: - různrdst a variabilita bsahu - diferenciace žáků pdle phlaví - kmpenzační charakter - vyská fyzilgická nárčnst - rganizační nárčnst 18

19 - nárčnst na bezpečnst - vyská emcinalita - nárky na sprtvní vybavení žáků - phybvá náplň Struktura vyučvací hdiny 1. Úvdní část (3-5 minut): přechd d typickéh prstředí škly d režimu v tělcvičně - rganizační část: úvdní rganizace, nástup, pzdrav, navzení atmsféry, mtivace, sustředění pzrnsti, sdělení úklu - rušná část: předehřátí rganismu, dreagvání se, zvýšení TF, přirzená lkmce (běhy, chůze, skky, krátká hra), nemusí být zařazena 2. Průpravná část (6-12 minut): její úklem je připravit žáky na zátěž v hlavní části hdiny - Obsah: prtahvací cvičení, všebecně rzvíjející cvičení, cvičení pr správné držení těla - prtahvací část (rzcvička) prtažení všech hlavních svalvých skupin, cvičení směřující ke správnému držení těla (vyrvnávací i psilvací cvičení) - cvičení pr správné držení těla přímivá cvičení, psilvací cvičení pr fázické svalvé skupiny - všebecně rzvíjející část (dynamická) kndiční rzvj, zvýšení tepvé frekvence, zahřátí 3. Hlavní část (20-30 minut) : plníme stanvený cíl pdle učebníh prgramu - bsah: nácvik nvých phybvých, pakvání a zdknalvání již svjených PD, vytrvalstní rzvj - nácvik nvých phybvých dvednstí (maximálně 10 min) - pakvání a zdknalvání phybvých dvednstí: lze spjit rychlstně silvým rzvjem (maximálně 10 minut) - vytrvalstní rzvj: 10 minut a více (pkud je čas) frmu hry neb lze pžadavek na vytrvalstní rzvj splnit zintenzivněním předchzí části 4. Závěrečná část (2 5 minut) : zklidňujeme žáky, kmpenzujeme zátěž z hlavní části - bsah: kmpenzační cvičení, strečink, uvlňující, dechvá, relaxační cvičení, rganizace - v úplném závěru: hdncení průběhu hdiny, mtivace a pvzbuzení pr příští hdinu 19

20 Přípravy a realizace hdiny TV Pr přípravu na výuku TV zpracváváme písemnu přípravu. Písemná příprava bsahuje: 1. Obecnu část: tématický celek pdle vyučvacíh plánu, téma hdiny, přadí hdiny v tematickém plánu, knkrétní učební cíl 2. Knkrétní údaje: třída, prstředí, pmůcky, pčet žáků 3. Vlastní příprava: část hdiny, ppis bsahu (ppis cvičení, nákres, účinek), pužité metdy, rganizace a zatížení, čas, pznámky Příklad přípravy na hdinu TV: 1. Obecná část: Tematický celek: gymnastika (přeskk) Téma hdiny: nácvik drazu z můstku, drazvá průprava Přadí hdiny tematickém plánu: 3 Knkrétní cíle: naučit žáky správné technice drazu z můstku, drazvá průprava rzvj explzivní síly dlních knčetin 2. Knkrétní údaje: Třída: 3 Prstředí: tělcvična Pčet žáků: 20 Pmůcky: švihadla (20 ks), můstek (2 ks), žíněnka 3. Vlastní příprava: Část hdiny Ppis cvičení, činnsti Metdy Čas Pznámky Úvdní Nástup, kntrla žáků 2 Mtivace: jaké prvky se 20

21 Odraz z můstku k čemu služí? Rzdání švihadel minuty mhu žáci naučit, když zvládnu draz Rušná část: čertvská hnička Hra 3 minuty Průpravná Rzcvičení se švihadlem: Prtahvací cvičení Přímivá cvičení Hrmadná frma 7 minut Prtáhneme velké svalvé skupiny (šíjvé svaly, pletenec ramenní, trup, zadní a vnitřní strana nhu) Psilujeme mezilpatkvé svalstv Průpravná dynamická Přeskky přes švihadl na místě Cvičení ve družstvech: přeskky švihadel plžených na zemi (střídnnž, p jedné nze, snžm, dřepy s výskkem) Hrmadná Družstva 5 minut Krdinační cvičení Zahřátí dlních knčetin Zvýšení tepvé frekvence Hlavní část Nácvik nvé phybvé dvednsti (drazu z můstku): 1. pakvané drazy u žebřin 2. draz z můstku p rzběhu Individuální (prudvá) 10 minut Seznámení s můstkem, nácvik správné techniky drazu Spjení rzběhu s drazem Zdknalvání běhu a rzvj explzivně silvé schpnsti dlních knčetin Cvičení v řadách (4 řady)(stupňvaný běh, skky snžm, skk na čáru p rzběhu, výskky ze dřepu) Vytrvalstní rzvj Hrmadná frntální 8 minut Žáci se phybují zadaným způsbem z jedné strany tělcvičny na druhu Rzvj explzivní síly DK Křižvatka (běh s výměnu stanvišť) 21

22 Hra 7 minut Závěrečná část Cvičení v kruhu: prtahvací cvičení dlních knčetin, uvlnění DK Hrmadná 3 minuty Prtažení lýtkvéh svalu, uvlňující cvičení Hdncení hdiny, c bude příště Realizace hdiny TV Základem je plánvání a příprava. Plánvání a příprava zahrnuje: 1. výběr výukvých cílů 2. výběr činnstí a rzvržení hdiny (zahrnuje i výběr pmůcek a časvé rzvržení) 3. příprava pmůcek, materiálů, kntrla zařízení tělcvičny 4. rzhdnutí způsbu sledvání a hdncení pstupu práce žáků a průběhu hdiny Příprava je důležitá nebť: 1. umžňuje prmyslet věci dpředu a připravit se na případné prblémy či dtazy 2. umžňuje realizaci pdbné hdiny v buducnsti u jiné skupiny 3. umžňuje si dpředu prmyslet: druh učení, metdy, rganizaci, hdncení, pmůcky... Plánvání vychází s RVP a ŠVP. - pr jedntlivé rčníky je stanven učební plán zahrnuje pvinné předměty a jejich časvu dtaci (zahrnuje i nepvinné a vlitelné předměty), je tvřen vedením škly - základním dkumentem pr plánvání výuky jsu učební snvy, které zpracvávají předmětvé kmise, kvalita učebních snv se může lišit šklu d škly - učební snvy bsahují: úvdní část: základní filsfie vzdělání, cíle a výsledné kmpetence rzpis jedntlivých předmětů a vyučvané látky v základních vzdělávacích celcích - celrční plán představuje rzpis učiva jednh předmětu v jedné třídě na daný rk, vytváří h učitel, je pr ptřebu učitele i kntrlních rgánů - celrční plán je rzdělen na tematické celky, které mají knkrétní časvu dtaci (pčet hdin neb týdnů), bsah tematických celků zhledňuje klimatické pdmínky - knečným plánem je plán na vyučvací hdinu 22

23 Jak sestavit celrční plán? - při 2 hdinách týdně je dtace na předmět 66 hdin (3 týdně 99 hdin) - výuka by měla prbíhat v blcích, blk 7 či více hdin na jednu sprtvní aktivitu, nácvik nvé dvednsti zabere 2 hdiny, zařazujeme diagnstická a testvací hdiny - sestavíme tabulku tematických celků, které budeme ve šklním rce prbírat, bsahuje téma a pčet hdin - sestavíme plány jedntlivých tematických celků, bsahuje měsíc, lekci, pčet hdin věnvaných lekci, učební cíl - sestavujeme přípravy na jedntlivé vyučvací hdiny Literatura: Antala, B. et al. (2001) Didaktika šklskej telesnej výchvy. Bratislava: Fakulta telesnej výchvy a šprtu Univerzity Kmenskéh a Slvenská vedecká splčnst pre telesnú výchvu a šprt. Fialvá, L. (2010) Aktuální témata didaktiky. Šklní tělesná výchva. Praha: Karlinum. Mužík, V., & Krejčí, M. (1997) Tělesná výchva a zdraví. Olmuc: Hanex, Rychtecký, A., & Fialvá, L. (2004) Didaktika šklní tělesné výchvy. Praha: Karlinum. Vilímvá, V. (2009) Didaktika tělesné výchvy. Brn: Masarykva univerzita. Otázky k pakvání: 1. Jaké znáte pvinné rganizační frmy tělesné výchvy? 2. Jaké části má hdina tělesné výchvy a jaku mají jedntlivé části dbu trvání? 3. Jaku funkci má průpravná část hdiny a jaká cvičení bsahuje? 4. C bsahuje hlavní část hdiny? 23

24 6. Didaktické frmy. Metdick-rganizační frmy. Sciálně-interakční frmy. Specifické frmy. DIDAKTICKÉ FORMY V tělesné výchvě využíváme různéh uspřádání didaktickéh prcesu. Tt uspřádání může mít řadu pdb, dlišujících se způsbem rganizace, zaměřením, činnstmi učitele i žáka. Způsb vnitřníh uspřádání nazýváme didaktická frma. Didaktické frmy dělíme na: Metdick-rganizační Sciálně interakční Specifické METODICKO-ORGANIZAČNÍ FORMY Jsu tvřeny vnějšími situačními pdmínkami a bsahem činnstí. Řadíme mezi ně: Phybvé hry Průpravná cvičení Herní cvičení Průpravné hry Phybvé hry Jsu nejjedndužší a pužívají se zejména pr rzvj phybvých dvednstí a schpnstí dětí. Můžeme je dále dělit pdle různých kritérií (prstředí, zaměření, pmůcky.) Průpravná cvičení Pužívají se pr nácvik phybvé dvednsti ve zjedndušených pdmínkách. Obtížnst cvičení můžeme pstupně zvyšvat pdle stupně zvládnutí dvednsti. Pužíváme je na zlepšení techniky a zdknalení a upevnění dvednsti. 24

25 Herní cvičení Pužívají se při výuce sprtvních her. Jsu charakteristické přítmnstí supeře a předem určenými herními pdmínkami. Umžnují naučit řešení danéh herníh úklu, supeř může mít jasně vymezenu činnst a hráč má více prstru se sustředit na daný úkl. Průpravné hry Jde hru se zjedndušenými neb mezenými ravidly. Charakteristický je suvislý herní děj, který se pdbá utkání. Může se měnit pčet hráčů, velikst hřiště, délka trvání apd. SOCIÁLNĚ-INTERAKČNÍ FORMY Jde vlastní způsb rganizace výuky. Rzlišujeme frmu: hrmadná skupinvá individuální Hrmadná frma všichni žáci plní stejný úkl pd vedením učitele žáci mhu cvičit: a) Paralelně (všichni zárveň) b) Frntálně (pstupně za sebu) využití: hry, rzcvičení, kmpenzační cvičení, nácvik phybvých dvednstí (dribling, skky přes švihadl) výhdy: snadná rganizace, dhled učitele, bezpečnst nevýhdy: nesamstatnst, mžnst vzniku chyb Skupinvá frma žáci jsu rzděleni d skupin skupiny mhu mít stejný neb dlišný úkl žáci ve skupinách mhu cvičit: a) Paralelně (všichni zárveň) 25

26 b) Frntálně (pstupně za sebu) vedení skupin: určený žák využití: nácvik herních činnstí, gymnastické dvednsti, atletické dvednsti výhdy: větší samstatnst žáků, učitel se může více věnvat vybrané skupině nevýhdy: nárčná rganizace, učitel nemá všechny žáky pd přímým dzrem Individuální učitel zadává úkly žákům individuálně pdle jejich schpnstí využití: vlné chvilky výhdy: rzvj samstatnsti, tvřivsti nevýhdy: nárčná rganizace SPECIFICKÉ FORMY Dplňkvá cvičení samstatně prváděná cvičení, které dplňují hlavní činnst vyplňují čas, který by žák strávil čekáním lze zařadit ve druhé a třetí fázi mtrickéh učení (Rychtecký, Fialvá, 2004) musí být: žákům známá nenárčná na kncentraci, nevlivňují bezpečnst na jiných stanvištích emcinálně méně nárčná nehlučná Kruhvý prvz cvičení uspřádána d kruhu rzvj phybvých schpnstí Zásady výběru cvičení jsu: jednduchá, technicky snadn zvládnutelná a pr žáky přiměřená cvičení 26

27 cvičení, která mají kndiční účinek na stanvištích se střídá zatížení svalvých skupin cvičení nevyžadují záchranu ani dpmc Cvičení na stanvištích (Variabilní prvz) cvičení uspřádán na něklik stanvišť žáci si všechna prjdu cíl: zdknalvání dvednstí náplň: herní činnsti jedntlivce, atletické dvednsti, gymnastické prvky. zařazené dvednsti musí být zvládnuté a pr žáky bezpečné Literatura: Antala, B. et al. (2001) Didaktika šklskej telesnej výchvy. Bratislava: Fakulta telesnej výchvy a šprtu Univerzity Kmenskéh a Slvenská vedecká splčnst pre telesnú výchvu a šprt. Kstkvá, J. (1985) Vyučvací způsby v tělesné výchvě In. Sýkra, F., Kstkvá, J. et al. Didaktika tělesné výchvy. Praha: SPN. Rychtecký, A., Fialvá, L. (2004) Didaktika šklní tělesné výchvy. Praha: Karlinum. Otázky k pakvání: 1. Jaké znáte metdick rganizační frmy? Uveďte příklady. 2. Jaké jsu výhdy a nevýhdy hrmadné, skupinvé a individuální frmy? 3. Prč pužívat ve výuce na tělesné výchvy na 1. stupni specifické sciálně interakční frmy? 27

28 7. Vyučvací způsby. Didaktické řídící styly. Vyučvací (pracvní) pstupy. Didaktické zásady v TV. VYUČOVACÍ ZPŮSOBY Při své činnsti si učitel vlí různé způsby vyučvání. Pr splnění učebních cílů a pr kmplexní rzvj sbnsti žáka může využít následujících vyučvacích způsbů (Kstkvá, 1985): - přímé vedení žáků - nepřímé vedení žáků - samstatná a tvřivá práce žáků Přímé vedení žáků se pužívá v tělesné výchvě častěji než v statních předmětech. Učitel předává učiv žák jej přijímá. V TV se pužívá tam, kde je nutné zajistit správné pchpení učiva a vhdnu rganizaci. Zárveň přímé vedení umžňuje splnit pžadavky na bezpečnst žáků. Přímé vedení se realizuje převážně frmu hrmadnéh (frntálníh) vyučvání, kdy žáci vyknávají ve stejné dbě stejnu phybvu činnst. Zásady příméh vedení: - výklad musí být lgický a pchpitelný všem žákům - snažíme se předejít dtazům - nutná pečlivá příprava - žáci musí být mtivváni - žáci musí být zaměstnáni Nepřímé vedení žáků se pužívá v situacích, kdy je nutná diferenciace žáků. Učitel učiv puze nepředává, ale vede h k aktivní účasti na vyučvání. Nepřímé vedení se realizuje hlavně skupinvým vyučváním s využitím různých frem diferenciace (pdle phlaví, úrvně phybvých schpnstí, výšky, stupně zvládnutí phybvé dvednsti apd.) Zásady nepříméh vedení: - je třeba zvážit vhdnst učiva, připravenst žáků, materiální pdmínky, vlastní rganizační schpnsti, mžnst rzvje všech skupin - pčet žáků 4 12 (ideální 6 8 v jedné skupině) 28

29 - učitel práci skupin stále sleduje a pdpruje jejich aktivitu - čast je zaptřebí písemnéh zadání (text, brázky) Samstatná a tvřivá práce žáků záměrně vytváří prstr pr myšlenkvé perace žáků a vedu žáka k tmu aby samstatně pzrval, vnímal, bjevval a hdntil (Kstkvá, 1985). Samstatný phybvý prjev má 3 základní frmy: - spntánní je významný především v předšklním a mladším šklním věku, zahrnuje dramatizace, tvřivu hru, překnávání drbných překážek, přirzené phyby - pdněcvaný převážně ve středním a starším šklním věku, např. nepřímé vedení učitele k samstatnému prjevu v hrách, sutěžích, gymnastice, cvičení v přírdě - sbitý, uvědmělý vyjadřuje sbní pjetí např. při zvládnutí sprtvních her, phybvéh vyjádření hudby. (uplatnění při sprtvní specializaci) Samstatná práce žáků se čast spjuje s prblémvým vyučváním, které se v tělesné výchvě uplatňuje hlavně vy vyšších fázích mtrickéh učení. DIDAKTICKÉ ŘÍDÍCÍ STYLY Pdle pužitéh způsbu vyučvání může učitel uplatňvat různé řídící styly. Didaktické řídící styly se liší zapjením učitele a žáka d prcesu vyučvání. Nelze určit, který ze stylů je nejlepší a který nejhrší, všechny mají své pdstatnění v různých situacích. U různých stylů se mění charakter činnsti učitele a rzhdvání vyučvacím prcesu se pstupně přenáší na žáky. U činnstí žáka pstupně narůstá aktivita a vzrůstá dpvědnst. Vlba didaktickéh stylu je vlivněna: - cílem (nácvik dvednstí, rzvj phybvých schpnstí,...) - vyspělstí a mtivací žáků - materiální vybavení Existují následující didaktické styly: Příkazvý styl: - veškerá rzhdnutí prvádí učitel - žáci cvičí pdle pkynů učitele - vyznačuje se vysku efektivitu využití učebníh času 29

30 - charakterizván dbru kázní - čast pužíván - hlavní využití: průpravná část hdiny, nácvik nvých phybvých dvednstí, cvičení s učitelem, výběh d terénu... - výhdy: rzvíjí klektivní cítění žáků, pdřízení se skupině, přizpůsbení rytmu cvičení, zátěži... Praktický styl: - část rzhdnutí je přenášena na žáka - žák určuje učiv, výběr metd a frem - žák např. rzhduje místě cvičení, zahájení a uknčení cvičení, vybírá z navržených mžnstí, rzhduje rytmu a tempu cvičení - mžné využívání úklvých karet - např. individuální rzcvičení žáků, výběr psilvacích cviků a určení tempa a místa pr jejich vyknávání Reciprční styl: - žáci jsu zapjeni d hdncení a krekce chyb - žák pskytuje zpětnu vazbu a pravuje chyby - bsah určuje učitel - učitel vysvětluje správné prvedení a určí kriteria pr hdncení - žáci jsu buď v rli cvičence neb pzrvatele - učitel sleduje a případné zpětné infrmace předá jen pzrvateli - např. při nácviku střelby na kš - lze pužít úklvé karty Styl se sebehdncením: - žáci cvičí samstatně, sami se pkušejí psudit správnst prvedení, pužívají autkrekce - lze využít vide ukázku, úklvé karty apd. - učitel sleduje a zasahuje neb ddává zpětné infrmace v případě ptřeby Styl s nabídku: 30

31 - učitel určuje učiv - žák si vlí btížnst a nárčnst phybvé činnsti - btížnst určena např. pčtem pakvání, výšku nářadí... - učitel může získat infrmace aspirační úrvni žáků Styl s řízeným bjevváním: - učitel vhdně zvlenými tázkami neb rzhvrem vede žáka s samstatnému nalezení řešení - rzvj tvůrčích schpnstí žáka - hry, zdlávání překážek Styl se samstatným bjevváním: - řešení prblému v phybvých úklech - např. herní situace, taneční prjev, phybvá skladba Styl s autnmním rzhdváním žáka učivu i stylu: - samstatná vlba žáka c se bude učit a jak - samstatná práce žáků - např. prcvičvání herních činnstí jedntlivce, nácvik prvků neb vazeb d vlné sestavy DIDAKTICKÉ (PRACOVNÍ ) POSTUPY Jde strategii a způsb výuky, který se pužívá při svjvání phybvých dvednstí v TV. = pracvní pstup V tělesné výchvě lze uplatnit 3 základní pstupy: 1. kmplexní 2. analytick-syntetický 3. syntetick-analytický Kmplexní pstup - využívá se k nácviku jednduchých phybvých dvednstí 31

32 - jde přirzené phyby, které by byl zbytečné dále rzkládat - u dětí předšklníh a mladšíh šklníh věku - učíme celý phyb najednu Analytick-syntetický - pužíváme u vyspělejších žáků - rzdělujeme phyb na dílčí části - u phybvých dvednstí, které si žáci nemhu svjit celé najednu - např. gymnastické dvednsti, atletické dvednsti Syntetick-analytický - prlíná předchzí dva pstupy - nacvičujeme zárveň kmlexní prvedení a nácvik částí phybu - např. v míčvých hrách, kdy ptřebujeme slžitější dvednst zařadit d hry (např. dvjtakt v basketbalu) T jaký pstup vybereme závisí na: - vyučvacím bsahu - cíli vyučvání - knkrétním úklu - nárcích na hlubku svjení dvednsti - věku žáků - phybvých zkušenstech - splupůsbících pdmínkách DIDAKTICKÉ ZÁSADY V TV - jde becné pžadavky, které vlivňují charakter vyučvání a jeh efektivitu - uplatnění: ve fázi plánvání a přípravy vyučvacíh prcesu 32

33 ve vyučvacích činnstech učitele v interakci se žáky v aplikaci učiva v pdmínkách prcesu V tělesné výchvě ddržujeme především tyt zásady: Zásada uvědmělsti a aktivity - jde pchpení smyslu a pdstaty prváděné činnsti - identifikace se stanvenými cíly - uvědmělst: uvědmělý přístup žáka k učební činnsti, schpnst rzpznat chyby, schpnst pzrvání a přemýšlení činnsti - uplatnění v samstatné práci žáků, při cvičení v družstvech, při hře (ddržvání pravidel) - uvědmění si zdravtníh přínsu cvičení - aktivita žáků je žáducí, lze ji zvýšit pvzbuzením, rzhvrem, zpětnvazebním hdncením, sutěžením... Zásada názrnsti - žáci si utvářejí představy a pjmy nejlépe na základě ukázky - ukázka přímá (cvičenec, učitel), ukázka nepřímá (brázek, vide) - představu phybu lze vytvřit (vylepšit) i pasivním phybem, zrytmizváním, předvedením kntrastu Zásada sustavnsti - učiv předáváme v lgické návaznsti - jde pravidelnu a systematicku práci pdle celrčníh plánu - pstup d známéh k neznámému, d jednduchéh ke slžitějšímu, d knkrétníh k abstraktnímu, d zvláštníh k becnému - uplatnění v rzvji phybvých dvednstí a rzvji phybvých schpnstí Zásada přiměřensti - bsah, rzsah a btížnst učiva musí dpvídat stupni psychickéh vývje, schpnstem žáků, věkvým a individuálním zvláštnstem 33

34 - při přípravě na vyučvání bereme v úvahu velké mnžství faktrů (věk, phlaví, zdravtní stav, zájmy, trénvanst... - tyt faktry musíme respektvat aby byl prces výuky TV efektivní a bezpečný - je nutná diferenciace: rganizační (skupiny, různé třídy, škly) pdle phlaví kvalitativní: vytváříme skupiny pdle kvality svjení phybvé dvednsti kvantitativní: vytváříme skupiny pdle schpnstí Zásada trvalsti - žáci si zapamatují vědmsti a dvednsti a dkáží si je vybavit a pužít pzději - zahrnuje efektivní využití fixačních a diagnstických metd, pravidelnu kntrlu výsledků práce - jedním z cílů TV je utváření kladných pstjů žáků k phybvé aktivitě a svjení si zdravéh živtníh stylu - t lze dcílit jen něklikaletým úsilím - nejdůležitější bdbí pr utváření pstjů a pr phybvu stimulaci je 1. stupeň ZŠ Literatura: Antala, B. et al. (2001) Didaktika šklskej telesnej výchvy. Bratislava: Fakulta telesnej výchvy a šprtu Univerzity Kmenskéh a Slvenská vedecká splčnst pre telesnú výchvu a šprt. Kstkvá, J. (1985) Vyučvací způsby v tělesné výchvě In. Sýkra, F., Kstkvá, J. et al. Didaktika tělesné výchvy. Praha: SPN. Rychtecký, A., Fialvá, L. (2004) Didaktika šklní tělesné výchvy. Praha: Karlinum. Otázky k pakvání: 4. Jaké může učitel pužívat vyučvací způsby? 5. Vyjmenujte 3 didaktické řídící styly, které nejčastěji pužíváme v TV na 1. stupni ZŠ? 6. Jak naplňujeme zásadu uvědmělsti a aktivity v TV na 1. stupni ZŠ? 7. Vysvětlete, c je t analytick syntetický pstup při nácviku phybvé dvednsti. 8. Vysvětlete, c je t syntetick analytický pstup při nácviku phybvé dvednsti. 34

35 7. Metdy v TV na 1.stupni ZŠ. Třídění, hlediska, užití metd. Vyučvací metdu rzumíme uspřádání učiva, vyučvacích činnstí učitele a učebních činnstí dítěte, tak aby za daných pdmínek byl c nejefektivněji dsažen cíle vyučvání (Mjžíšek, 1975). Učitel dsahuje žáducí efektivity výuky tím, vytváří pdnětvé situace tak, aby byly přiměřené rzvji sbnsti žáka (Rychtecký, Fialvá, 2004). Za tímt účelem pužívá pužívá různé strategie, které mají shdné určité becné rysy. Tyt strategie nazýváme didaktickými metdami. Vyučvací metda vykazuje pdle Hrkel et. al. (2012) následující rysy: - záměrné a plánvané uspřádání učiva - záměrné a plánvané půsbení učitele - záměrná a plánvaná učební činnst žáka - hdí se k pakvání Didaktické metdy mhu být, jak uvádějí Rychtecký, Fialvá (2004), zaměřeny na různé vyučvací cíle. - utváření ptimální mtivace žáků - pznávání nvéh učiva - pakvání učiva - kntrlu svjených dvednstí a vědmstí Metdy pužívané učitelem tělesné výchvy lze pdle cíle rzdělit na (Sýkra, Kstkvá et al., 1985): - mtivační - expziční - fixační - diagnstické - výchvné Pdle způsbu předání (Dvřákvá, 2007) na verbální, názrné, praktické. 35

36 Pdle průběhu vyučvání lze vyčlenit 4 skupiny metd pužívané v TV (Dvřákvá, 2007), které se překrývají s dělením metd pdle cíle dle Sýkry, Kstkvé et al., 1985) 1. Metdy seznamující s úklem a mtivační metdy - učitel využívá demnstrace (ukázka) neb instrukce (slvní vysvětlení) - mtivace je významnu slžku tělesné výchvy - vlivňují vztah žáka ke cvičení, jeh aktivitu, vlní úsilí, trvalst zájmu phybvu aktivitu apd. - hlavní faktry, které mtivaci vlivňují jsu ptřeby a incentivy (nabídky, pbídky) - např. ukázka, slvní instrukce, sutěž, výklad spjený s příběhem, týmvá splupráce, individuální rzhvr 2. Nácvičné metdy (expziční metdy) - cílem je předání učiva žákům - metda výkladu, vysvětlení, zprstředkvanéh přensu, ukázky, nácvik dvednsti - využíváme a navzujeme situace, které dětem nácvik ulehčí (šikmá plcha, plavecké pmůcky, dpmc učitele 3. Zdknalvání a zpevňvání (fixační metdy) - základem je pdávání zpětných infrmací, pakvání cvičení, adekvátní dávkvání - pakvání prvádíme kncentrvaně (pakvání v krátkém časvém sledu) krekce chyb rzptýleně (phybvá dvednst je zařazena d jiné činnsti např. překážkvá dráha) děti jsu nuceny k znvuvybavení dvednsti, výhdné pr dluhdbé zapamatvání - metdy pakvanéh úsilí, suvislé zátěže, střídavé metdy, intervalvé Diagnstické a kntrlní metdy - důležitý zdrj infrmací pr učitele i žáky - základ plánvání - vstupní, průběžné, výstupní - nestandardizvané (sledvání, pzrvání, rzhvr, bdvání) - standardizvané (testy, rzhvr, dtazník) 36

37 - klasifikační metdy Zvláštní skupinu metd tvří výchvné metdy - výchvné metdy se prlínají celým prcesem výuky TV - závisí na zkušensti učitele - TV půsbí výchvně na žáka především v následujících blastech (Antala et al., 2001): citvý rzvj, hdntvá rientace, scializace - mezi nejčastěji pužívané výchvné metdy v TV lze zařadit (Rychtecký, Fialvá, 2004): kladení pžadavků, přesvědčvání, dměna trest, příklad, skupinvá výchva Aktivizující metdy - můžeme pmcí nich zvýšit aktivitu žáků - využívají vnitřní mtivaci žáka tedy individuální phnutky k učení vyplývající z vlastníh zájmu dané učiv (Fialvá, 2010) - v tělesné výchvě můžeme úspěšně využít tyt aktivizující metdy: diskusní, situační, didaktické hry 1. Diskusní metdy: - navazují na metdu rzhvru - charakteristické je zapjení většiny žáků - nejlépe využít při fixaci prbranéh učiva 2. Situační metdy: - předmětem splečné analýzy je určitá situace z reálnéh živta - řešení mdelvých prblémvých situací 3. Didaktické hry: - rzvíjí aktivitu, samstatnst myšlení, mtivuje - využíváme i tzv. nesutěživé hry - žáci se učí hru samtnu 37

38 - využití např. rytmická gymnastika, týmvé hry a hry rzvj kmunikace a splupráce (Neuman, 1998) - hra má řadu aspektů: pznávací, prcvičvací, emcinální, phybvý, tvřivý, fantazijní (Fialvá, 2010) - příprava hry a její zařazení musí plnit určitý cíl, vycházet z určitéh záměru Literatura: Antala, B. et al. (2001) Didaktika šklskej telesnej výchvy. Bratislava: Fakulta telesnej výchvy a šprtu Univerzity Kmenskéh a Slvenská vedecká splčnst pre telesnú výchvu a šprt. Dvřákvá, H. (2007) Didaktika tělesné výchvy nejmenších dětí. Praha: Univerzita Karlva, Pedaggická fakulta. Fialvá, L. (2010) Aktuální témata didaktiky. Šklní tělesná výchva. Praha: Karlinum. Hrkel, V. et al. (2012) Terie a aplikace tvrby šklních vzdělávacích prgramů v tělesné výchvě. Univerzita J. E. Purkyně. Pedaggická fakulta. Mjžíšek, L. (1975) Vyučvací metdy. Praha: SPN. Neuman, J. (1998) Dbrdružné hry a cvičení v přírdě. Praha: Prtál. Rychtecký, A., Fialvá, L. (2004) Didaktika šklní tělesné výchvy. Praha: Karlinum. Otázky k pakvání: 1. Jak dělíme metdy pužívané v TV pdle cíle? 2. Charakterizujte metdy seznamující s učivem a mtivační metdy. 3. Charakterizujte expziční metdy. 4. Charakterizujte fixační metdy. 5. Charakterizujte diagnstické metdy. 38

39 8. Osbnst učitele v TV na 1.stupni. Specifické schpnsti a dvednsti. Základem půsbení učitele jsu činnsti: a) Přímé: zahrnující půsbení v hdině b) Nepřímé: vliv sbnsti učitele, bezděčné půsbení vlivňující např. pstje žáků Výuka TV klade na učitele velké nárky v různých blastech: 1. Osbnst učitele v níž jsu důležité: sbní vlastnsti (mravní, vlní, psychmtrické, sciální rle) schpnsti (phybvé, didaktické, kmunikační, rganizační, mentální...) z sbnsti učitele vyplývá autrita, kteru lze rzdělit na frmální a přirzenu (Fialvá, 2010). Frmální autrita vyplývá z rle učitele, z hdncení a klasifikace, ze šklníh řádu apd. Přirzenu autritu si učitel buduje při prfesním půsbení a je spjena s kvalitu jeh sbnsti a jeh vlastnstí, ale i vědmstmi a vzděláním. 2. Vzdělání učitele: prfesní kmpetence Výchvné Vzdělávací Řídící a rganizátrské Plánvací a prjektivní Administrativní a eknmické 3. Nárky na psychicku činnst vyplývají především z následujících klnstí (Rychtecký, Fialvá, 2004): Psychické napětí s pjené s vyskými nárky na pzrnst Z přepjvání a časté záměny rlí ve vyučvacím prcesu Z výuky žáků různéh věku a předpkladů Z kmbinace diferencvaných přístupů a didaktických stylů Ze slžitéh rzhdvání v časvém deficitu Ze specifické interakce se žáky, kteří jsu v neustálém phybu 39

40 Z prmyšlené rganizace v měnících se situacích Ze sciální percepce a adaptability Aby tt učitel zvládl musí být dlný a emčně stabilní! 4. Nárky na tělesnu zdatnst a výknnst: vyplývají z rzsáhléh bsahu vyučvací činnsti, pžadavky na zvládnutí mnha phybvých dvednstí, nárčnst prstředí (phyb v přírdě, chladné a hlučné prstředí tělcvičny...), rstu při větším mnžstvím hdin TV (i vyský energetický výdej) Pžadavek na dbru kndici i s rstucím věkem Ze studií, které se věnují sbnsti učitele vyplývá, že úspěšný učitel musí mít následující schpnsti a vlastnsti (Fialvá, 2010). reflexe: chápání druhéh člvěka, vcítění se d pcitů žáka sebevládání: vládání svých emčních reakcí dminance: schpnst vlivňvat druhé, řídit, rganizvat, být psluchán, přimět žáky k plnění stanvených cílů dynamismus: přizpůsbivst nvým situacím, rychlá adaptace na nvé pdmínky sebedůvěra: přiměřená sebedůvěra je nutná v řešení pedaggických situací rzhdnst a důslednst: trvání na pžadavcích, rzhdnst v rganizaci i hdncení dpvědnst: dpvědnst v řešení prblémů, za bezpečnst žáků kmunikace: taktní hdncení, schpnst jasnéh vyjadřvání, schpnst mimslvní kmunikace (gesta), hlasitý mluvený prjev, dynamika hlasvéh prjevu zralá sbnst: reaguje uvážlivě, nenechá se vyprvkvat, prjevuje svu vnitřní převahu Kmunikace v TV - správná kmunikace učitele je nutným předpkladem úspěšnsti výuky tělesné výchvy - úrveň verbálníh i nnverbálníh prjevu patří k prfesinálním kmpetencím učitele (Fialvá, 2010) - v tělesné výchvě je třeba srzumitelný, stručný a dstatečně hlasitý prjev - síla hlasu je jedním z sbnstních předpkladů, učitel se slabým hlasem se může dstat při výuce TV d prblémů 40

41 - dále je u mluvenéh slva nutné ddržet přiměřenu: dynamiku zesilvání a zeslabvání temp příliš rychlá řeč je nesrzumitelná, příliš pmalá snižuje pzrnst intnaci meldii řeči, lze vhdně využít při vedení cvičení Sučástí kmunikace je i tzv. nnverbální kmunikace, která má při výuce TV čast velký význam.učitel TV vhdně využívá zejména: - mimiku výrazem v bličeji reaguje na chvání žáků, pskytuje zpětnu vazbu cvičení - phledy žáci musí mít pcit, že je učitel sleduje - řeč těla tělesný pstj sebevědmý vzpřímený - gesta žákům lze rychle sdělit různé infrmace - signály píšťalka, tleskání Literatura: Fialvá, L. (2010) Aktuální témata didaktiky. Šklní tělesná výchva. Praha: Karlinum. Rychtecký, A., Fialvá, L. (2004) Didaktika šklní tělesné výchvy. Praha: Karlinum. Otázky k pakvání: 1. Jaké nárky klade výuka TV na sbnst učitele? 2. Jaké jsu prfesní kmpetence učitele? 3. Z čeh vyplývá psychická nárčnst výuky TV? 4. Čím je specifická kmunikace v TV? 41

42 9. Smatický, mtrický a psychický vývj dětí na 1. stupni ZŠ Pr bdbí dcházky dětí na 1. stupni škly pužíváme název mladší šklní věk. Jde bdbí věku mezi rkem. Obdbí je charakteristické velkými bipsychsciálními změnami, prt jej dále dělíme na (Příhda, 1963): a) druhé dětství b) prepubescence Bilgicky lze bdbí hraničit dknčením první prměny pstavy, kdy dchází k vyrvnání prprcinality mezi trupem a knčetinami v začátku bdbí a závěr zahájením phlavníh dspívání (Suchmel, 2002). Smatický vývj - pr bdbí je charakteristický růst výšky a hmtnsti - výška rste v dětství zhruba 5 cm za rk, hmtnst 3 kg za rk - přírůstky jsu celkvě rvnměrné (lineární růst) - u jedinců jsu však patrné tzv. růstvé spurty, jejich pčátek a knec se u různých dětí liší (většinu se vyskytuje mezi rkem dětský růstvý spurt a mezi rkem pzdní dětský spurt v pubertě ptm pubertální růstvý spurt) (Lébl, Krásničarvá, 1996) - d 13 let nejsu významné rzdíly ve výšce a hmtnsti mezi chlapci a dívkami - vyskytují se velké interindividuální rzdíly dané bilgickým věkem (jedinci růstvě akcelervaní a napak retardvaní se mhu výškvě lišit v jedné třídě až 40 cm ) - přírůstky váhy jsu způsbeny hlavně růstem svalviny, se začátkem puberty pkračuje u chlapců tent nárůst mnžství svalvé hmty v důsledku adlescentníh růstvéh spurtu, zatímc u dívek nastává se začátkem puberty napak nárůst mnžství pdkžníh tuku (Bunc aj., 2004) - prbíhá sifikace, ale ksti a klubní spjení jsu měkké a pružné - zatížení spjené se sezením ve škle a snížení mnžství phybvé aktivity může vést až ke vzniku svalvých disbalancí. Dvřákvá (2007) uvádí, že na knci první třídy je až u 70% dětí vadné držení těla - nucený útlum mtriky který nastává s nástupem dětí d škly není v suladu s pudvu ptřebu phybu 42

43 - i přes změny v režimu dne zůstává spntánní phybvá aktivita dětí mladšíh šklníh věku vyská. - různí autři se shdují, že dítě mladšíh šklníh věku by měl mít mžnst prvádět spntánní phybvu aktivitu nejméně 5 hdin denně (Kdým, 1985, Linc, Havlíčkvá, 1989, Kučera, 1997 ) - pkud by dítě nebyl mezván civilizačními vlivy různéh charakteru včetně blečení, buvi, živtním prstrem a jeh vybavením, a měl by napak ptřebný prstr pr phybvání se, pravděpdbně by prblémy s vadným držením těla nebyly tak výrazné (Dvřákvá, 2007) - v mladším šklním věku dchází ke stabilizaci zakřivení páteře, prt má v tmt bdbí zásadní význam prevence vadnéh držení těla (Suchmel, 2002) Mtrický vývj - bdbí je příznivé pr mtrické učení z těcht důvdů: dzrává centrální nervvá sustava rste pzrnst a schpnst kncentrace velká schpnst nápdby vyská ptřeba phybu senzitivní bdbí krdinačních schpnstí - v důsledku růstu d výšky a nárůstu mnžství svalvé hmty rste phybvá výknnst (téměř lineárně se zlepšují výkny v běhu, skku, hdu, silvé výkny..) - výkny dívek se většinu až d nástupu puberty neliší d výknů chlapců (s výjimku hdu, kde jsu dívky prti chlapcům hrší) - jedním z determinant tělesné výknnsti je tělesné slžení, z mnha studií vyplývá, že mnžství pdkžníh tuku vlivňuje negativně výknnst dětí (bézní děti mají hrší výknnst) - v bdbí mladšíh šklníh věku se rzvíjí většina krdinačních schpnstí - nárůst krdinačních předpkladů a rzvj úrvně phybvé krdinace mezi rkem je následván rzvjem kndičních schpnstí (Měkta, Nvsad, 2005) - v učení nvých phybvých dvednstí se uplatňuje phybvá zkušenst dětí - hlavně v pčátku bdbí se vyskytují krdinační prblémy při slžitějších phybech, v závěru bdbí již děti zvládají i krdinačně slžité phyby - pravidelná phybvá aktivita je čast značvána jak důležitá pr nrmální vývj jedince - pravidelná phybvá aktivita je ve vztahu s nárůstem bsahu minerálů v kstech, krelační studie ukazují, že aktivní děti a adlescenti mají vyšší bsah minerálů v kstech prti méně aktivním neb neaktivním 43

44 Psychický vývj - vlivněn pčátkem šklní dcházky - přechd d hry k vážné činnsti - nvé sciální nrmy a pravidla - autrita učitele, který může zastínit i autritu rdičů - vlivnění myšlení a frmvání zájmů - rzvj abstraktníh myšlení až v knci bdbí (d té dby nutná názrnst, ukázka) - typická je nestálst a výběrvst v zaměření pzrnsti - ve spntánním prjevu je typická hravst, rychlé střídání intenzity činnstí, citvst - nevhdná je steretypní, mntónní činnst neb nečinnst Phybvá mezení u dětí mladšíh šklníh věku - prblematickým se může stát vše, c nevychází z dětské ptřeby, c jsu děti nuceny pakvat dluhdbě a čast - běžné phybvé aktivity, které se střídají nemají negativní účinek - mezení vyplývají z: nedknčená sifikace měkké ksti a klubní spjení nevhdnst mntónní steretypní činnsti Zakázané cviky pr předšklní věk ppsala Dvřákvá (2007). Seznam zakázaných cvičení pr děti na 1. stupni ZŠ neexistuje, ale u některých skupin cviků je zaptřebí patrnsti. Na 1. stupni ZŠ je třeba patrnsti v pčátečních rčnících, zejména kvůli nedknčené sifikaci. Opatrní jsme u zařazvání těcht skupin cviků: - visy prsté: zařazujeme s patrnstí, zpčátku s pru nezařazujeme hupání na kruzích ve visech prstých - záklny hlavy a trupu není třeba zařazvat zvětšují lrdózu krční a bederní 44