MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA

Transkript

1 VÝSLEDKY SLEDOVÁNÍ INDIKÁTORU ECI/TIMUR A.3: MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA CESTUJÍCÍCH VE VSETÍNĚ Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj,.s. Měst Vsetín Prsinec 2009

2 Autři: Jsef Nvák, Viktr Třebický, Iva Hlá Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj,.s. Senvážná 2, Praha 1 inf@timur.cz prsinec

3 Úvd Indikátr ECI A.3 Mbilita a místní přeprava cestujících zjišťuje a ppisuje mbilitu bčanů žijících na území dané samsprávy. Mezi základní hlediska (a k nim se vztahující jedntky měření), které přispívají k určení becnéh mdelu mbility každéh bčana, patří: průměrný pčet cest, které vykná každý bčan během dne, kdy cesta" znamená přemístění se z pčátečníh d cílvéh bdu (pčet cest za den na sbu); účel cest a jejich pravidelnst během týdne, kde můžeme cesty rzdělit na systematické" a nesystematické" (% systematických cest v prvnání s % nesystematických cest); průměrná denní vzdálenst cesty na sbu (km na sbu); délka trvání cest (čas cesty v minutách); pužité druhy dpravy pr tyt cesty a/neb pr různé vzdálensti každé cesty (% vtahující se k různým druhům dpravy zahrnutým d průzkumu); kvalita cestvání jedntlivými způsby dpravy; pčet cestujících v autě, důvdy pr vlbu autmbilu a způsb parkvání. Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj (TIMUR) je neziskvá rganizace, která pdpruje udržitelný rzvj měst, bcí a jejich sdružení v ČR prstřednictvím zavádění místních indikátrů udržitelnéh rzvje a jiných nástrjů. D rku 2005 tvřily iniciativu TIMUR tři rganizace: Ústav pr ekplitiku,.p.s., Agentura Kniklec a REC ČR (Reginální Envirnmentální Centrum v České republice). TIMUR metdicky pmáhá zavádět a vyhdncvat indikátry ECI a další typy indikátrů v městech a mikrreginech ČR a dále jedná s dalšími městy ČR. Dále TIMUR rganizuje akce pr veřejnst (služí pr výběr indikátrů přím bčany a ppularizaci prblematiky udržitelnéh rzvje), následné plánvací akce, semináře a dbrné knference. Metdika Indikátr ECI A.3 byl měřen pmcí dtazníkvéh šetření, které prběhl ve Vsetíně v říjnu rku 2009 splečně s měřením indikátru ECI A.1 Spkjenst s místním splečenstvím 1. Ke zjišťvání údajů pr indikátr ECI A.3 byly v dtazníku pužity standardizvané tabulky s tázkami. Průzkum prbíhal frmu řízenéh rzhvru (tazatel se ptá a respndent dpvídá), kdy pršklení tazatelé dcházeli za respndenty d místa jejich bydliště. Respndenti byli vybráni náhdným výběrem 1 Viz Výsledky sledvání indikátru ECI A.1: Spkjenst bčanů s místním splečenstvím ve Vsetíně, TIMUR

4 z evidence byvatel starších 15 let. Výsledky byly primárně zpracvány v prstředí prgramu MS Access d databáze vytvřené TIMUR. Tat zpráva shrnuje výsledky měření indikátru ECI A.3 d pdby grafů a stručných kmentářů a bsahuje základní ppis trendů a jednduché srvnání s dalšími městy ČR. Další srvnání s jinými městy ČR a s jinými rky je mžn získat také na stránkách Týmvé iniciativy pr místní udržitelný rzvj ( sekce Výsledky sledvání). Sci-demgrafické slžení respndentů V rce 2009 byl v rámci dtazníkvéh šetření vybrán 324 správně vyplněných dtazníků. Ve vzrku respndentů převládá pčet žen (58,95 %) nad muži (41,05 %), cž zhruba dpvídá skutečnému rzdělení mužů a žen ve městě ve věkvé skupině dtázaných. Dále jsu nejvíce zastupeny věkvá skupina let a a let. Při phledu na zaměstnání a sciální zařazení dtázaných je zřejmé, že valná většina je buď zaměstnaných (60,5 %) či důchdců (21 %). Více ukazují grafy 1 3. Graf 1 Graf 2 Graf 3 4

5 Měření indikátru V dtazníkvém šetření indikátru mbility měli respndenti ve svých dpvědích vycházet ze zkušensti svéh běžnéh pracvníh dne a způsbu přepravy během tht dne. Pr údaje z běžnéh dne byl mžné zvlit den předcházející dtazvání, pkud t byl den pracvní a neprbíhaly během něj nečekávané neb mimřádné klnsti (dvlená, nemc atp.) Respndenti uváděli d dtazníku pčet cest, které uskutečnili během dne a ke každé cestě zaznamenávali i údaje týkající se důvdu cesty, dpravníh prstředku, který pužili, délku cesty v kilmetrech i minutách a kvalitu té které cesty z hlediska kmfrtu. Údaje za všechny cesty všech respndentů se psléze zpracvaly a výsledkem byl pdíl rzdělení pčtu cest pdle důvdu a způsbu dpravy, pdle délky a kvality. Výsledky indikátru Pčet cest Prvním indikátrem, který se v rámci šetření vyhdncuje, je pčet cest, které v průměru uskuteční každý respndent. Na vzrek 315 respndentů, kteří na tut část dtazníku dpvěděli, připadá celkem 776 cest. Z th vyplývá, že průměrný pčet cest na jednh dtázanéh je 2,46. Důvd cesty V dtazníku měli respndenti určit, které z pěti nabízených mžnstí byly důvdem jejich cest/y předešlý den dtazvání. Pkud nepčítáme zpáteční cesty, které jsu až sekundárním důvdem cestvání, pak lidé ve Vsetíně nejčastěji cestují d práce (36 %), za nákupy (28 %) a z důvdu rekreace a vlnéh času (28 %). Nejméně respndentů uvedl jak důvd cestvání d škly (8 %) 2 viz graf 4. Graf 4 2 Malé prcent cest d škly může být dán tím, že mezi respndenty byly šklní děti a studující až d 15 let. 5

6 Z nabízených kategrií důvdu cest představvaly cesty d škly a d práce cesty systematické, tedy ty, které je nutn pravidelně vyknávat a které prbíhají téměř každdenně. Kategrie rekreace a nakupvání představvaly cesty nesystematické, tedy něc, c pravidelně neprbíhá. Graf 5 znázrňuje pměr systematických a nesystematických cest. Obyvatelé Vsetína uskutečňují zhruba plvinu cest systematicky (49,8%) a druhu plvinu cest nesystematicky (50,2%) 3. Graf 5 Graf 6 Způsb dpravy Dále respndenti d dtazníku zaznamenávali, jaký z šesti mžných způsbů dpravy sledvaný den využili. Z výsledků vyplývá, že největší pdíl cest byl uskutečněn pěšky (38,9%). Druhý nejčastější způsb dpravy byl autmbil (32,4 %), dále ptm veřejná hrmadná dprava (17,8 %) a na kle (10,7 %), minimální pdíl pčtu cest byl tvřen cestami na mtcyklu (0,7 %) a nikd za pmci taxi (0,0 %) - viz graf 7. 3 Zde je třeba mít na paměti, že d průzkumu nebyly zahrnuty šklní děti d 15 let. Pkud by tmu tak byl, pak by se pčet systematických cest pravděpdbně mírně zvýšil cesty d škly. 6

7 Graf 7 Pdíl pčtu cest autem je titulkvým indikátrem mbility. Titulkvý indikátr zastupuje celý rzsáhlý indikátr ECI A.3. Je mžné jej uvádět samstatně, pkud není prstr či zájem publikvání řady dílčích indikátrů, které tvří suhrnný indikátr Mbilita a místní přeprava cestujících neb jak sučást celkvéh phledu na úrveň mbility ve městě. Výsledek titulkvéh indikátru (32,4%) je pměrně vyské čísl, které vypvídá tm, že ve Vsetíně je velké mnžství cest uskutečňván auty a že zřejmě chybí dstatek alternativ k tmut způsbu cestvání. Různé způsby dpravy je mžné kvalifikvat z hlediska udržitelnsti jak udržitelné pěší cesta, cesta na kle, pužití hrmadné dpravy - a neudržitelné cesta autem, na mtcyklu neb pmcí taxi. Graf 6 ukazuje převahu udržitelných způsbů dpravy (61,7%) nad neudržitelnými (38,3%). Graf 8 7

8 Předchzí graf prvnává vývj hlavníh indikátru mezi lety 2004 a Nejvýraznějším jevem je nárůst využívání sbníh autmbilu (23,3 % v rce 2004 k 32,5 % v rce 2009). Dále je zajímavý fluktuace využívání hrmadné dpravy mezi jedntlivými rky. Další graf ukazuje způsb dpravy v různých městech ČR. V grafu jsu výsledky z měst z psledníh (nejaktuálnějšíh sledvání) puze ze Vsetína jsu výsledky z rku Graf 9 8

9 Délka cesty uražená vzdálenst Dalším sledvaným ukazatelem byla průměrná vzdálenst, kteru respndenti během jedné cesty urazí. Průměrná vzdálenst, která je uskutečněna během jedné cesty byvateli Vsetína, je pdle uvedených údajů 13,5 km. Délka cesty je pdle způsbu pužité dpravy dlišná. Nejdelší je prstřednictvím hrmadné dpravy (29,76 km) a sbníh autmbilu (18,32 km), napak nejkratší pěším způsbem (1,37 km). Graf 10 Kmfrt cesty V předpslední části dtazníku respndenti hdntili, jak kmfrtní jsu pr ně různé způsby dpravy, pkud jdu/jedu z a d škly neb práce. K hdncení služila bdvá stupnice d 0 d 10, kdy 0 = nejmenší kmfrt; 10 = největší kmfrt. Kmfrt se rzdělval na dvě kritéria, na kritérium vzdálensti (jak jsu spkjeni s délku cestvání) a na kvality (jak jsu spkjeni s kvalitu cestvání). Nejvíce kmfrtním způsbem dpravy z phledu bu kritérií je pdle byvatel Vsetína jednznačně cesta autem (8,80 a 7,93). Dále se vnímání kmfrtu dle bu kritérií liší. Zatímc u vnímání kmfrtu/kvality je na druhém místě jízda taxíkem 4, tak z hlediska vzdálensti/délky jet cestvání MHD. Nejhůře dle bu kritérií dpadly cesty na mtcyklu (6,25 a 4,83) - viz graf V těcht dpvědích se bjevil hdncení cest taxíkem, přestže žádný respndent ve své běžné cestě cestu taxíkem neuvedl. 9

10 Graf 11 Cestvání autem V pslední části dtazníku měli respndenti hdntit specifika cestvání autem. Odpvídali tedy ti, kteří v tázce na způsb dpravy uvedli cestu autem. V úvdní tázce měli dtázaní uvést, jaký typ parkvání při cestách využívají. Z výsledků ve Vsetíně plyne, že velké prcent řidičů parkuje na veřejném parkvišti bez pplatku (84,0 %). Zbytek 16 % - parkuje na parkvišti s pplatkem, z čehž 11 % je na parkvištích sukrmých. Graf 12 10

11 Dále byli respndenti dtazváni na t, klik sb autem jel (graf 13). Nejvíce jich uvedl, že jeli autem sami (56 %), téměř třetina dtazvaných jela v autě ještě s jinu sbu (30 %) a pměrně nízké prcent respndentů jel v autě ještě s nejméně dvěma lidmi (14 %). Graf 13 Pslední tázka dtazníku se zaměřila na důvd cestvání autmbilem. V ní největší část respndentů jak důvd vlby autmbilu uvedla větší kmfrt (30 % dpvědí) a druhým nejčastějším důvdem byla větší rychlst (40,0 %). Více následující graf

12 Graf Závěr Výsledky indikátru Mbilita a místní přeprava cestujících ve Vsetíně se phybují na rzhraní ne/udržitelnsti. Převaha udržitelných způsbů cestvání (67 %) nad neudržitelnými (33 %) je sama sbě kladným údajem, na druhu stranu však narůstá pdíl cest autmbilem (32,5 %)a t na úkr cest hrmadnu dpravu. Ve Vsetíně se tak prjevuje trend, který pstihuje celu Česku republiku. Relativně příznivým jevem je pměrně vyský pdíl cest na kle (více než 10 %), cž může být jistu alternativu pr cestvání autem na kratší vzdálensti. Ve srvnání s jízdu na kle zůstává cestvání autmbilem pr řadu byvatel kmfrtnější a phdlnější a také rychlejší. Z výsledků dále vyplývá skutečnst, že pkud se byvatelé dpravují autmbilem, jedu nejčastěji sami (56 %), parkují na veřejném parkvišti bez pplatku a zvlili cestu autem především díky vyššímu kmfrtu. 12