Minimální standard vzdělávání v sciální práci ASVSP B. Kmentvaný návrh bsahu studia Dále uvedená minimální kncepce bsahu studia sciální práce předpkládá, že dbrnu kvalifikaci pr samstatný výkn sciální práce je mžné získat minimálně tříletým pmaturitním studiem. Tent typ vzdělání je mžné v sučasné dbě získat studiem na vyšších dbrných šklách a studiem bakalářských neb magisterských prgramů vyských škl. Kncepce minimálníh standardu vzdělávání v sciální práci dále předpkládá, že vedle becně akceptvanéh minima škly studentům nabízejí specificku část svéh studijníh prgramu. V zájmu zajištění průhlednsti vztahu mezi disciplínami, které jsu dány minimálním standardem, a sbitým prfilem jedntlivých škl je třeba, aby každá škla sciální práce deklarvala své specifické zaměření v prfilu abslventa. V suladu s míněním statních klegů navrhujeme, aby studijní prgramy, které usilují akreditaci studia sciální práce závazně zavedly následující becné disciplíny pr první fázi nejméně tříletéh pmaturitníh studia: 1. Filzfie a etika. Pjetí filsfie Předmět filsfie uvádí d filsfickéh myšlení způsbem umžňujícím hlubší prniknutí d pvahy vztahu člvěka a světa, vztahu člvěka k člvěku, tedy i d hlubší pvahy sciální práce, jejíh splečenskéh rzměru a zaměření na člvěka. Prstřednictvím vybraných témat seznamuje studenty s filsfickými prblémy, které mají význam pr terii i praxi sciální práce a umžní jim získat kritický náhled na zavedené kncepce. Předmět rvněž ukazuje studentům smysl filsfickéh tázání becně a přivádí je k hlubšímu prmýšlení cílů sciální práce ve vztahu k vlastnímu živtnímu pstji. Pjetí etika Předmět etika uvádí d becné etiky jak d jedné z filsfických disciplín a výrazně ji dplňuje prfesní rzměr a aplikace na knkrétní etické prblémy typické pr sciální práci. Předmět nabízí studentům mžnst reflektvat vlastní hdnty a pstje ve srvnání s hdntami prfesníh rámce sciální práce a infrmvaně přistupvat k řešení etických prblémů a dilemat z blasti praxe sciální práce. Tím předmět přispívá k mravní kmpetenci v sbním a prfesním živtě. Cíle filsfie Cílem předmětu filsfie je umžnit studentům svjit si kritické myšlení na základě vybraných témat evrpské filsfické tradice a reflektvat vlastní pstje se zřetelem k jejich uplatnění v praxi. Cíle etika Cílem předmětu etika je vést studenta k rzeznání etických prblémů, které praxe přináší, ke schpnsti specifikvat a frmulvat důvdněné cesty k jejich řešení a ke kritické rientaci
v etických kdexech a lidskprávních dkumentech. Vést ke schpnsti reflektvat chvání, jednání, pstje, mtivy a pvahu institučníh či strukturálníh rámce z hlediska mrální kvality. Kmpetence filsfie Student rzumí tmu, v čem spčívá filsfický phled na svět, má elementární přehled základních etapách evrpské filsfie v kntextu kulturně histrickéh vývje. Dkáže charakterizvat hlavní filsfické prblémy a pjmy, které mají vztah k člvěku a k sciálněplitickým tématům. Student je schpen rzeznat frmální správnst jednduchých argumentací, vystihnut jejich předpklady a závěry a aplikvat tut schpnst v praxi. Kmpetence etika Student rzumí tmu, v čem spčívá etická reflexe, etický prblém či dilema. Je schpen reflektvat prfesní i sbní hdntvu rientaci, psudit rzličná výchdiska různých hdntvě pstavených etických přístupů a identifikvat je v příslušných právních, lidskprávních a prfesních dkumentech. Orientuje se v hlavních etických teriích a jejich aplikacích na knkrétní příklady. Je s t zhlednit etické aspekty při hledání zdpvědnéh rzhdnutí a jednání. Obsahy filsfie Pjem filsfie Klíčvé tázky a prblémy evrpské filsfie, se zvláštním přihlédnutím k prblematice sciální práce (např. filsfické tázání z blasti metafyziky, filsfie pznání, lgiky, estetiky, filsfie nábženství) Vybrané tázky filsfické antrplgie (např.: člvěk jak sba, těl, duše, duch; důstjnst člvěka; lidská svbda; člvěk ve vztahu; čas a knečnst lidské existence; utrpení a nemc) Vybrané tázky sciální a plitické filsfie (např.: jedntlivec, splečnst, kultura, stát, sciální knflikty, mc a diskriminace, demkracie, ttalitarismus, rasismus, lidská práva, práce a vlný čas) Obsahy etika C je t etika (základní pjmy, jejich vztahy, rzdělení etiky, vztah etiky k dalším disciplínám - např. k sciální práci, psychlgii, právu, antrplgii, religinistice...) Vybrané pjmy etiky (např.: dbr, správnst, pvinnst, autnmie, hdnta, ctnst, účel, prstředek, spravedlnst, svědmí, vina) Pvaha etických nrem a způsby jejich vzniku a zdůvdnění Základní etické terie a jejich aplikace (např.: etika ctnstí, hédnismus, utilitarismus, přirzený zákn, splečenská smluva, etika pvinnsti, etika spravedlnsti, etika péče)
Etika v sciální práci (prfesní etika; etické aspekty sciální práce; hdnty v sciální práci; etické kdexy v sciální práci a příslušné české i mezinárdní lidskprávní dkumenty; etická dilemata v sciální práci apd.) Lidská práva jak rzhraní práva a mravnsti: vztah k zdpvědnstem a pvinnstem Mrální přesvědčení a etické kdexy v kntextu pluralitní a multikulturní splečnsti a glbálníh světa Dpručení pr výuku Výuka filsfie by měla předcházet etice. Krmě přednášek je vhdné využít pr filsfii i etiku seminární frmu výuky, v níž mají studenti prstr pr diskusi, prezentaci samstudia, interpretaci a kmentáře nastudvaných textů, práci v malých skupinách apd. Je vhdné zadávat písemné práce, jejichž bsahem je filsfická neb etická reflexe vybranéh tématu, prblému či dilematu zejména v kntextu sciální práce. VOŠ Jabk: Standard naplňují celkem 4 předměty s celkvu časvu dtací 4 semestry (2hd/týden) 2. Úvd d scilgické terie. Cílem je, aby byl sciální pracvník schpen przumět sciálním činitelům vzniku prblémů, které řeší, a sciálním pdmínkám výknu své prfese. Za tímt účelem je třeba studentům zprstředkvat přehled vývje scilgickéh myšlení a sciální filzfie tak, aby se abslvent samstatně rientval v scilgické literatuře a aby uměl scilgicky myslet, tj. rientvat se v základních scilgických kategriích (např. tradiční, mderní, respektive pstmderní splečnst, sciální změna a sciální mbilita, mc, sciální struktura a stratifikace, splečenské skupiny, rganizace a kultura, sciální kmunikace, scializace, živtní běh a jeh fáze aj.) a ve vztazích mezi nimi. V průběhu studia je třeba se studenty prcvičvat schpnst aplikvat uvedené kategrie při przumění vzniku a definici řešení sciálních prblémů. VOŠ Jabk: br sciální a pastrační práce Standard naplňuje předmět Scilgie I,II s časvu dtací 2 semestry (týden/2hd) 3. Úvd d psychlgické terie
Pjetí Psychlgie patří v rámci vzdělávání v sciální práci k prfilvým disciplínám. Důraz je kladen na aplikaci pznatků, zejména ve smyslu hledání suvislstí knkrétních pznatků s výknem sciální práce. Psychlgie má studentům[1] mj. zprstředkvat pchpení pdstaty pržívání a chvání člvěka z hlediska hlavních terií sbnsti a psychlgických směrů. Zdůrazňvány jsu, s hledem na brvu rientaci, zejména sciální faktry vlivňující lidsku psychiku, cž následně umžňuje chápat pdstatu sciální interakce a účinně d ní vstupvat. Seznamuje zárveň s vývjem lidské psychiky v jedntlivých bdbích živtníh cyklu a napmáhá tak przumět ntgenezi lidské psychiky. Pskytuje mžnst seznámit se s kgnitivní výbavu lidské psychiky, splu s ní se záknitstmi učení, analyzuje lidsku emcinalitu i základní mtivační faktry rzvje sbnsti, pukazuje na typlgii sbnsti, t vše s hledem na frmvání zdravé sbnsti i sbnsti vykazující menší či větší dchylku d nrmy. Psychlgie dává zárveň mžnst uvědmit si vliv duševní pruchy na jedntlivé slžky sbnsti a celkvé chvání a jednání člvěka včetně mžnstí, jak duševním pruchám předcházet. Cíl výuky Hlavním cílem výuky Psychlgie na všech šklách vzdělávajících sciální pracvníky je zprstředkvat studentům pznání sebe sama i druhých z hlediska fungvání lidské psychiky v prcesu sciální interakce a umžnit tak vytváření jejich předpkladů takvu zkušenst využívat v rámci výknu sciální práce. Knkretizace tht cíle se pjí k základním psychlgickým disciplínám, které jsu nezbytnu sučástí studia sciální práce: studentům jsu zprstředkvány základy becné psychlgie a psychlgie sbnsti, základy vývjvé psychlgie, základy psychlgie zdraví i psychpatlgie a největší důraz je kladen na předání pznatků sciální psychlgie. Cílvé kmpetence studenta Znalsti (student zná a chápe): psychlgicku terminlgii, předmět, strukturu a histrii psychlgie vč. jejíh vztahu k jiným vědám, hlavní psychlgické a psychterapeutické směry (zejména pdstatu terií psychdynamických, kgnitivně behavirálních a humanistických), základní znaky lidské psychiky, zejména její bilgicku a sciální pdmíněnst, kgnitivní prcesy a prcesy umžňující získávání individuálních zkušenstí, pdstatu lidských emcí a emční inteligence, prces vlníh jednání, zejména slžitst rzhdvání, pdstatu, typlgie a strukturu sbnsti člvěka a pjetí sbnsti s dkazem na hlavní psychlgické směry, vnější a vnitřní faktry vlivňující utváření sbnsti a její seberegulační mechanismy, mtivační zdrje sbnsti a vlastnsti člvěka pdmiňující jeh výkn, vývj a strukturu charakteru a pstjů člvěka, základní kncepty temperamentu člvěka, metdy veducí k pznání a sebepznání sbnsti člvěka, činitele psychickéh vývje, druhy změn ve vývji a mechanismy vývje,
různé kncepty peridizace ntgenetickéh vývje člvěka, pdstatu jedntlivých ntgenetických etap vývje lidské sbnsti, předmět sciální psychlgie a její význam pr sciální pracvníky, prces scializace člvěka a frmy sciálníh učení, pdstatu a záknitsti sciální interakce, včetně sciální percepce, prces sciální kmunikace, charakteristiku verbální a nnverbální kmunikace, klasifikaci skupin a charakteristické atributy sciální skupiny, skupinvu dynamiku - sciální nrmy, rle, pzice, status aj., skupinvý knfrmismus a další skupinvé jevy, strategie zvládání nárčných živtních situací a způsby jejich řešení, základy psychlgie zdraví - pdstatu stresu, frustrace, syndrmu vyhření aj. důsledků půsbení nárčných živtních situací, kncept duševníh zdraví a kncept kvality živta; pjmy nrma a nrmalita, základní patření duševní hygieny, klasifikaci a etilgii duševních pruch a způsby jejich prevence, sciální důsledky duševních pruch. Dvednsti (student dkáže, je schpen, umí): vyhledávat psychlgické pznatky publikvané v knižních, časpiseckých i elektrnických zdrjích; se získanými infrmacemi tvřivě pracvat, aplikvat znalst záknitstí fungvání lidské psychiky na prces pznávání sebe i jiných lidí, rzpznávat pzitivní sbnstní ptenciál i kritická úskalí v blasti vlastních psychických stavů, aplikvat získané psychlgické pznatky v prcesu seberegulace, vstupvat aktivně d sciální interakce a pdprvat její pzitivní rysy, rzpznávat psychsciální zdrje a limity dané sbnsti a respektvat její autnmii, uplatňvat zásady duševní hygieny ve svém sbním živtě i v praxi sciální práce, přispívat k redukci stresvých faktrů ve svém klí, redukvat ve svém klí půsbnst stresvých faktrů, mezvat vznik a tlumit průběh sciálních knfliktů Dpručení pr výuku Prstředky dsahvání uvedených cílvých kmpetencí u svých studentů určí škla, která splňuje či aspiruje na splnění minimálníh standardu vzdělávání v sciální práci. Pr dsažení ptřebnéh cíle je však nezbytné, aby bsah výuky Psychlgie byl realizván nejenm frmu přednášek a samstudia, ale zčásti i ve frmě skupinvých cvičení, která umžňují účinnější sebereflexi, dále pržívání v mdelvých situacích a nácvik praktických dvednstí vycházejících z dbréh przumění lidské psychice. Vzdělavatel zajistí, aby praktickým výcvikem pršel každý student sciální práce. VOŠ Jabk: Standard naplňují celkem 3 předměty s časvu dtací 3 semestry (týden/2hd) (Obecná a vývjvá psychlgie, Sciální psychlgie, Psychpatlgie)
4. Terie a metdy sciální práce. Pjetí Terie a metdy sciální práce jsu páteří studia sciální práce, pžadvané výstupní charakteristiky studující získávají ve specifikvaných kurzech (například kurz individuální práce s klientem, skupinvé práce s klientem, kmunitní práce, ), minimálně jeden kurz v rámci studia bru sciální práce je explicitně věnván kmplexnímu studiu terií a metd sciální práce. Terie a metdy sciální práce využívají praktické pznatky studentů získávané na pracvištích při výknu dbrné praxe v přímém kntaktu s klienty. V průběhu celéh studia se student učí identifikvat se s prfesí sciální práce, znát její etické principy, její hranice a specifika Cíl Cílem kurzu Terie a metdy sciální práce je, aby studující bru sciální práce získali základní přehled vývji sciální práce a její legitimitě, přijali hdnty sciální práce a svjili si základní etické principy sciální práce, její terminlgii, rientvali se v hlavních myšlenkvých prudech vlivňujících rzvj sciální práce, znali teretické mdely relevantní pr sciální práci a svjili si základní metdy a techniky pr výkn sciální práce. Cílem je schpnst vytvřit prfesinální vztah sciálníh pracvníka a klienta zalženéh na akceptaci, empatii a tevřensti. Znalsti Dvednsti umí vymezit, c je sciální práce umí vymezit cíle a význam sciální práce má přehled vývji sciální práce a vzdělávání v sciální práci zná hlavní etické principy sciální práce zná teretické perspektivy, přístupy a mdely sciální práce: psychdynamické směry behavirální směry humanistický a existenciální směr sciálně-psychlgický přístup scilgické terie realitní terapii systémvé terie antipresivní přístupy zná hlavní terie a metdy sciální práce s jedntlivcem zná hlavní terie a metdy sciální práce se skupinu zná hlavní terie a metdy sciální práce s rdinu zná hlavní terie a metdy sciální práce s kmunitu zná zásadní principy krizvé intervence, zná aktuální trendy terií a metd sciální práce
dvede aplikvat hlavní principy etiky sciální práce při jejím výknu umí vytvřit, rzvíjet a uknčit vztahy s klienty sciální práce a t vše na základě akceptace a vzájemné splupráce. dvede účelně využívat prstředků verbální a neverbální kmunikace dvede vést rzhvr s klientem, psudit jeh sciální situaci, umí zvlit vhdný způsb sciální intervence, umí zpracvat sciální záznam klientvi dvede vhdně aplikvat způsby práce s jedntlivcem, se skupinu, rdinu a kmunitu umí vést základní spisvu dkumentaci klientvi Dpručení a pdmínky pr výuku Způsb výuky uvedených znalstí a dvednstí určí škla, která chce dstát minimálnímu standardu, samstatně. Uvedené znalsti a dvednsti nemusí být nutně vyučvány v rámci jednh kurzu. Mhu být na základě rzhdnutí škly rzděleny d většíh pčtu kurzů (ale tyt případné další kurzy naplňující minimální standard by měly být pr studenty pvinné), mhu se stát sučástí kurzů, které se některými aspekty uvedené prblematiky zabývají pdrbněji než je stanven minimálním standardem. Dpručuje se, aby pedagg TMSP měl sbní prakticku zkušenst s výknem sciální práce (praxe v bru, dbrvlnictví apd.) a zárveň měl mžnst účastnit se stáží, výcviků apd. Praktické dvednsti se dpručují svjvat nácvikem v seminářích. Je na vyučujícím klika hdinami předmětu za semestr navrhne seminář dtvat. VOŠ Jabk: Standard naplňují celkem 7 předmětů s časvu dtací 7 semestrů (týden/2hd) (Úvd d sciální práce, Terie a metdy sc. práce I,II,III,IV, Pradenství v sciální práci, Sciální práce s rdinu) 5. Odbrná praxe Pjetí Odbrná praxe je nedílnu sučástí studia sciální práce, zprstředkvává studujícím[2] zkušenst s výknem sciální práce a umžňuje jim získávat prfesní identitu. Základní principy jsu: individualizvaný přístup ke studujícím, který pdpruje jejich sbnstní zrání a prfesní růst partnerství a aktivní participace všech zúčastněných stran (studující škla pracviště) vzájemné hdncení všech zúčastněných stran Odbrná praxe tvří minimálně 25 % z celkvé hdinvé dtace výuky.
Odbrná praxe je systematicky plánvána, krdinvána a hdncena na základě plnění úklů, kterými studující prkazují dsažení vzdělávacích cílů. Důkazy sbnstním a prfesním růstu studující dkládají v prtfliích. Odbrná praxe je dprvázena seminářem k dbrné praxi a supervizí. Cíle dbrné praxe Pdpřit dbrnu způsbilst a rzvíjet kmpetence studujících k výknu sciální práce v příslušných typech institucí a rganizací. Vést studující k reflexi zkušensti z dbrné praxe a sebereflexi, aby si byli vědmi sebe jak nástrje sciální práce. Studující k reflexi a sebereflexi vědmě a aktivně pužívají teretické pznatky, metdy a etické standardy sciální práce. Mtivvat studující k hledání a nalézání prfesní identity. Cílvé kmpetence Pstje: studující se zttžňují cíli, hdntami a etickými principy sciální práce; jsu si vědmi dilemat suvisejících s výknem sciální práce; začínají si být vědmi sebe jak nástrje sciální práce, identifikují svje silné a slabé stránky. Znalsti: studující znají Etický kdex sciálních pracvníků ČR; znají metdy a techniky sciální práce; rzumí systému rganizací veřejné správy a samsprávy, mají přehled aktuální sciální síti; rientují se v legislativě vztahující se k výknu sciální práce; rzumí struktuře rganizace, jejím hdntám, pslání, cílům a pužívaným metdám práce; chápu rli sciálníh pracvníka[3] a dalších dbrníků v rganizaci. Dvednsti: studující ddržují Etický kdex sciálních pracvníků ČR; jsu schpni kriticky prmýšlet základní témata a etická a další dilemata praxe; umí aplikvat metdy a techniky sciální práce; umí aplikvat příslušné právní předpisy; rzvíjejí účinnu kmunikaci; vystupují v suladu s prfesní rlí a cíli sciální práce. ve vztahu ke klientvi[4] (jedntlivci, rdině, skupině, kmunitě)
rientují se v situaci a ptřebách klienta, umí psudit jeh sciální situaci, vytvářet individuální plán splupráce s klientem a vlit vhdný způsb sciální intervence na základě akceptace a vzájemné splupráce, umí získávat ptřebné infrmace a dále je využívat ve prspěch klienta, rzeznávají rizikvé faktry svéh půsbení a umí stanvit meze své pdpry, umí vést základní dkumentaci klientvi. ve vztahu k rganizaci aktivně se zapjují d práce týmu; rzumí své rli na pracvišti; rientují se v činnsti a rzumí hdntám a cílům rganizace; rientují se ve vnitřních pravidlech rganizace a ddržují je; přispívají k rzvji rganizace. ve vztahu k sbě dkážu pracvat na svém dbrném růstu prstřednictvím zpětných vazeb, hdncení, reflexe, sebereflexe a sebevzdělávání; jsu schpni dkladvat a prezentvat svji práci; umí hdntit svu činnst a činnst druhých. Dpručení a pdmínky pr výuku Relevantní legislativa týkající se zajištění dbrných praxí: Zákn č. 40/1964 Sb., bčanský zákník, v platném znění Zákn č. 101/2001 Sb., chraně sbních údajů, v platném znění Zákn č. 262/2006 Sb., zákník práce, v platném znění Zákn č. 108/2006 Sb., sciálních službách, v platném znění Zákn č. 561/2004 Sb., šklský zákn, v platném znění Zákn č. 500/2004 Sb., správní řád Ústava ČR, z. č. 1/1993 Sb. Listina základních práv a svbd, z. č. 2/1993 Sb. Mezinárdní deklarace lidských práv Knvence práv dítěte OSN Vídeňská deklarace Spjených nárdů (1993) Supplement časpisu Internatinal Scial Wrk, 2007 (anglická verze Glbálních a kvalifikačních standardů IFSW a IASSW) ŠEVČÍKOVÁ, S. Mezinárdní a český kntext Glbálních a kvalifikačních standardů vzdělávání v sciální práci vydaných IFSW a IASSW. In Sciální práce/sciálna práca, 4/2007 Odbrnu praxi ve škle vede pvěřená sba, která má vlastní zkušenst s výknem sciální práce a dbře se rientuje v síti služeb. Na pracvišti vede studující určený zkušený sciální pracvník, případně jiný dbrník. K realizaci partnerství a aktivní participace všech zúčastněných stran (studující škla pracviště) je dpručen využít trjstranný kntrakt s vymezením pdmínek splupráce.
Ve smluvě zajištění praxí je třeba šetřit také pvinnsti škly a pvinnsti pracviště v suvislsti s nakládáním s důvěrnými údaji a mlčenlivstí, bezpečnstí práce a pžární chranu. Např. : Pvinnsti pracviště : Pracviště pskytne ptřebné infrmace a vytvří pdmínky pr výkn dbrné praxe. Studující budu pučeni svých právech a pvinnstech, specifických pdmínkách pracviště v suvislsti s bezpečnstí práce, pžární chranu a zásadách práce s klienty. Pvinnsti škly : Škla pučí studující jejich pvinnsti vyknávat dbrnu praxi v suladu s tut smluvu a řídit se předpisy a pkyny pracvníků pracviště. VOŠ Jabk: Studenti abslvují v průběhu studia celkem 20 týdnů praxe ( z th 4 týdny prázdninvá praxe) + 40 hd. tzv. průběžné praxe, kteru plní ve svém vlném čase 6. Supervize dbrné praxe Pjetí: Supervizi dbrné praxe vnímáme jak pdpru prfesníh růstu studenta. V rámci tht předmětu student získává teretické vědmsti supervizi a praktické zkušensti se supervizí jak sučástí prfese sciální práce a jak prstředku systematickéh rzvje vlastní dbrné kmpetence. Tent standard se zaměřuje na supervizi dbrné praxe pskytvanu studentům ve škle. Supervize dbrné praxe studentů prbíhá v malé supervizní skupině pd vedením kvalifikvanéh supervizra. Lze nabízet též individuální frmu supervize. Cíl předmětu: Reflexe dbrné praxe v rámci supervize vede studenta k získávání těcht základních dvednstí a znalstí: Student dvede: splupracvat při vytváření supervizníh kntraktu, nalézat situace (zakázky), s kterými přichází d supervize, pracvat na frmulaci zakázky pd vedením supervizra, pracvat pd vedením supervizra na splnění zakázky, být tevřený vůči zpětné vazbě, rzpznat užitečnst zpětné vazby pr svu práci, využívat reflexi a získanu zpětnu vazbu pr rzvj vlastních dbrných kmpetencí v praxi sciální práce,
Student aktivně splupracvat v supervizní skupině, pskytvat zpětnu vazbu supervizrvi a supervizní skupině, využívat supervizi při řešení slžitých případů klientů, využívat supervizi při braně vůči stresu a emcinální zátěži, identifikvat svá silná a slabá místa, prvádět sebereflexi, průběžně vyhdncvat splnění cílů supervize. umí definvat, c je supervize, zná cíle, funkce, metdy a frmy supervize, zná etické principy supervize, má základní znalsti mžnstech, struktuře a bsahu supervizníh kntraktu, zná mžnsti, hranice, přínsy a rizika supervize, chápe supervizi jak sučást prfese sciální práce, zná mžnsti dalšíh vzdělávání v supervizi. Tyt dvednsti a znalsti vedu studenta k získávání těcht pstjů: Student je dpvědný vůči sbě, klientům, prfesi, přijímá etické principy sciální práce, rzumí jim a uplatňuje je v praxi, přijímá supervizi jak prstředek vlastníh dbrnéh růstu. Dpručená literatura: Supervize kazuistiky. Praha: Tritn, 2004. ISBN 80-7254-496-9. CARROLL, M. THOLSTRUPOVÁ, M. Integrativní přístupy k supervizi. Praha: Tritn, 2004. ISBN 80-7254-582-5. HAVRDOVÁ, Z. Kmpetence v praxi sciální práce. Praha: Osmium, 1999. ISBN 80-902081-8-5. HAWKINS, P. SHOHET R.: Supervize v pmáhajících prfesích. 1.vyd.Praha: Prtál, 2004. ISBN 80-7178-715-9. MATOUŠEK, O. Metdy a řízení sciální práce. 1.vyd. Praha : Prtál, 2003. ISBN 80-7178- 548-2. PAČESOVÁ, M. Lékař, pacient a Michael Balint. Praha: Tritn, 2004. ISBN 80-7254-491-8. PAGE, S. WOSKET W. Úvd d supervize: cyklický mdel. Tišnv: Sdružení SCAN, 2002. ISBN 80-86620-002-X. VOŠ Jabk Standard naplňují předměty : Metdický a supervizní seminář k praxi, v 1. 3. rčníku, vždy 2 semestry/1 hd./1 týden 7. Metdy a techniky sciálníh výzkumu. Cílem je, aby studenti získali schpnst vyhledávat neb samstatně a systematicky získávat data sciální skutečnsti, przumět jim, znát mžnsti a limity jejich výpvědní schpnsti a naučit se scilgicky interpretvat nesystematizvané infrmace svém prfesinálním
živtě a živtě svých klientů. Studium by měl být završen samstatnu empiricku prací. V teretické části by se měli studenti seznámit s účely a principy kvalitativníh i kvantitativníh přístupu ke zkumání sciální skutečnsti a s dpvídajícími výzkumnými technikami (např. zúčastněné pzrvání, studium dkumentů, vlný hlubkvý rzhvr, interpretace vlastní nesystematizvané zkušensti jak techniky kvalitativníh zkumání a dtazník jak technika kvantitativníh zkumání). Studenti by měli przumět funkci základních prvků prcedury empirickéh výzkumu (hyptéza, znaky a jejich peracinalizace, způsb výběru, základní a výběrvý subr) a měli by být seznámeni se základy statistickéh zpracvání dat včetně principů třídění druhéh stupně. V praktické části by měli studenti samstatně vypracvat prjekt výzkumu prjektu, pdílet se na jeh realizaci a seznámit se základy práce s sbním pčítačem (s pužitím prgramu jak SPSSPC). VOŠ Jabk Standard naplňuje předmět Metdy sciálních výzkumů - 1 semestr/2hd/týden 8. Úvd d právní terie a praxe. Antace předmětu: Práv je jednu ze základních sučástí standardu vzdělávání v sciální práci. Obsahem předmětu jsu vybrané kapitly z veřejnéh a sukrméh práva a práva EU. Oblast veřejnéh práva je zaměřena zejména na práv ústavní, správní a trestní. Výklad z blasti sukrméh práva je zaměřen na práv bčanské, rdinné a pracvní. Kapitly z práva EU seznamují se základními zásadami právníh systému EU. Zvláštní míst zaujímá prblematika práva sciálníh zabezpečení. Dpručeny jsu k praxi rientvané přednášky s případvu analýzu. Jedntlivá témata je třeba přizpůsbit tak, aby si studenti mhli prstřednictvím praktické diskuze a řešením knkrétních příkladů z právě prbíraných blastí práva nvé pznatky lépe svjit a získávat tak zárveň nezbytné dvednsti ve smyslu schpnsti aplikace právních pznatků d praxe. Cíle předmětu: Zprstředkvat studentvi pznatky umžňující mu získat nejen základní rientaci v právním systému a nejdůležitějších právních předpisech, včetně práva EU, ale zárveň frmvat jeh schpnst tyt pznatky uplatnit při výknu sciální práce i v bčanském živtě. Splu s tím má předmět práv seznámit studenty s legislativním a institucinálním kntextem výknu sciální práce. Cílvé kmpetence studenta: Znalsti: Student zná a chápe: principy právníh státu základní pjmy terie práva ústavní přádek ČR strukturu právníh řádu ČR
Dvednsti: uspřádání státní správy a samsprávy v pdmínkách ČR správní prces prblematiku cizinců a azylantů základní pjmy bčanskéh práva hmtnéh prblematiku chrany sbnsti věcná práva, závazkvá práva, dědění a náhradu škdy základní pjmy, zásady a průběh bčanskéh sudníh řízení základní pjmy, prameny a principy rdinnéh práva právní úpravu manželství a náhradní rdinné péče sciálně právní chranu dítěte právní úpravu individuálníh a klektivníh pracvníh práva a tázek zaměstnansti základní pjmy, prvky a znaky trestníh práva hmtnéh vybrané skutkvé pdstaty trestných činů zásady trestníh řízení, jeh průběh základní pjmy, systém a členění sciálníh zabezpečení v ČR rganizaci a řízení sciálníh zabezpečení financvání sciálníh zabezpečení v zemích EU základy práva a členění institucí v rámci EU Student dkáže, je schpen, umí: VOŠ Jabk : bjasnit fungvání státu a respektvat kmpetence příslušných rgánů vysvětlit dělbu mci, legislativní prces analyzvat právní nrmu a právní vztah aplikvat právní nrmy na knkrétní případy jednat v duchu správníh řízení, respektvat správní řád bjasnit rzhdnutí správníh sudnictví v praxi rzlišvat pslání a kmpetence státní správy a samsprávy brát při práci s klienty hled na státní bčanství v právním kntextu aplikvat právní nrmy na prblematiku cizinců a uprchlíků napmáhat uplatňvání bčanskéh práva prakticky pužívat znalsti z dědickéh práva sepsat jedndušší žalbu adekvátně využívat nástrjů rdinnéh práva, včetně sciálně právní chrany aplikvat základní nástrje trestníh práva adekvátně splupracvat v rámci subsystémů řízení sciálníh zabezpečení Předmět Základy práva 2 semestry(2 hd./týden), některá témata jsu sučástí předmětů Sciální plitika (práv sciálníh zabezpečení) a Metd sc. práce (sciálně právní chrana dětí, rdinné práv). (pzn: Časvá dtace je minimální, zvažujeme navýšení 1 semestr) 9. Sciální plitika.
Studium tét disciplíny by měl být rganizván pdle následujících zásad: Abslvent nejméně tříletéh pmaturitníh (vyššíh dbrnéh neb bakalářskéh) vzdělání v sciální práci by měl v průběhu studia zvládnut dále uvedená témata předmětu Sciální plitika. Zvládnutí těcht témat představuje minimální penzum znalstí a dvednstí, které umžňuje prfesinálně řešit dilemata a situace, které vyplývají z účasti sciálníh pracvníka a jeh klientů v systému sciální plitiky. Pjmem zvládnut zde značujeme: 1. znalst základních pjmů, principů a pznatků terie sciální plitiky 2. schpnst nalézt pdrbné infrmace těcht pjmech, principech a pznatcích v relevantní literatuře 3. schpnst uplatnit tyt pjmy, principy a pznatky při interpretaci vlastní pzice sciálníh pracvníka a jeh zaměstnavatelské rganizace v systému sciálních služeb a ve splečnsti, při interpretaci situace svých klientů a při interpretaci pdmínek uspkjvání ptřeb lidí a pdmínek realizace sciálních práv bčanů Minimální bsah tříletéh pmaturitníh vzdělání sciálních pracvníků v sciální plitice tvří následující témata a pjmy: funkce sciální plitiky a funkce sciální práce v systému sciální plitiky sciální a demgrafická struktura splečnsti a cíle sciální plitiky (vzájemné půsbení) sciální slidarita a redistribuce z hlediska tvrby a čerpání státníh rzpčtu funkce sciálníh státu (welfare state) v mderní splečnsti a typlgie sciálníh státu krize sciálníh státu v 70. letech 20. stletí vznik a typy sciálních událstí a situací, sciální rizika, prblémvé událsti, preventivní rle sciální plitiky způsby redistribuce a sciální služby a sciálně právní chrana jak nástrje sciální plitiky stát, bce, nestátní subjekty, stavvská a prfesní sdružení a zájmvé skupiny a rganizace jak subjekty sciální plitiky terie sciálních práv a sciální zákndárství plitika trhu práce, plitika sciálníh zabezpečení, zdravtní plitika, vzdělávací plitika, plitika bydlení, rdinná plitika a (prti)drgvá plitika jak dílčí blasti sciální plitiky, sciální služby tvrba prgramů sciální plitiky vývj a tradice sciální plitiky v České republice. Změny sciální plitiky v České republice p rce 1989 sciální pjištění, státní sciální pdpra a sciální pmc jak tři prvky systému sciální chrany byvatel v ČR a jejich financvání, správa a aplikace intervence českéh státu d situace specifických skupin bčanů strategie sciální plitiky EU, evrpské sciální zákndárství a základní dkumenty Evrpské sciální plitiky Knkrétní bsah uvedených témat, způsb jejich výuky, studijní texty a zařazení témat d jedntlivých kursů určí škla, která chce dstát minimálnímu standardu, samstatně. Uvedená témata a pjmy nemusí být nutně vyučvána v rámci jednh kursu. Témata mhu být na základě rzhdnutí škly rzdělena d většíh pčtu kursů, dílčí témata neb jejich skupiny se mhu stát sučástí kursů, které se některými aspekty uvedené prblematiky zabývají pdrbněji než je stanven minimálním standardem. Minimální standard je šklu naplněn tehdy, když:
jsu vytvřeny pdmínky pr t, aby studenti zvládali všechna uvedená témata studenti vědí tm, že uvedená témata tvří splečně minimální bsah vzdělání sciálních pracvníků v prblematice sciální plitiky, a vědí, ve kterých kursech se mhu s jedntlivými tématy seznámit v rámci prgramu studia bru sciální práce existuje alespň jeden kurs, který je explicitně věnván kmplexnímu studiu terie sciální plitiky Dlní hranice bjemu výuky, který je třeba jedntlivým tématům věnvat, není kvantitativně stanvena. Každému tématu je třeba věnvat tlik času (přednášek, seminářů, samstudia, atd.), aby je studenti zvládli ve smyslu výkladu tht termínu, který je uveden v dstavci 2 tht textu. Hrní hranice bjemu času věnvanéh výuce jedntlivých témat je věcí rzhdnutí škly. VOŠ Jabk Předmět Sciální plitika I,II,III, 3 semestry /2hd./týden 10. Sciální patlgie. Pjetí Předmět Sciální patlgie (Sciální deviace) patří mezi disciplíny, které tvří základ dbrné přípravy sciálních pracvníků. Týká se sciálních jevů, chvání a jednání narušujících a hržujících sciální fungvání jedntlivců, skupin a celé splečnsti a jsu tak předmětem zájmu sciální práce a sciální plitiky. Obecná část předmětu je zaměřena na základní pjmy a suvislsti a terie sciálních deviací, zvláštní část na jedntlivé sciální deviace a sciálně patlgické jevy. Cíl Získat přehled sciálních deviacích a sciálně patlgických jevech, znát jejich důsledky, przumět jejich příčinám a znát mžnsti prevence. Znalsti Obecná část předmětu zajišťuje, že student: umí definvat a rzumí pjmům sciální deviace, sciálně patlgický jev chápe abslutní a relativní platnst sciálních nrem umí aplikvat nrmativní a reaktivní pjetí sciálních deviací zná bilgické, psychlgické a scilgické příčiny (terie) vzniku sciálních deviací a chápe jejich vzájemné interakce Zvláštní část předmětu zajišťuje, že student zná vybrané sciální deviace a sciálně patlgické jevy, jejich strukturu, dynamiku, příčiny, důsledky a mžnst prevence vč.rganizací a institucí, které ji zajišťují. Jde zejména tyt jevy: kriminalita