ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE



Podobné dokumenty
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ZAMĚŘENÍ PŘETVOŘENÍ ŽELEZNIČNÍHO MOSTU V KLÁŠTERCI NAD OHŘÍ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. 1 Komplexní úloha FAKULTA STAVEBNÍ - OBOR STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA GEODÉZIE A POZEMKOVÝCH ÚPRAV název předmětu

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Úloha č. 1 : TROJÚHELNÍK. Určení prostorových posunů stavebního objektu

Vliv realizace, vliv přesnosti centrace a určení výšky přístroje a cíle na přesnost určovaných veličin

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ÚHLŮ METODY MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ CHYBY PŘI MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ

Popis teodolitu Podmínky správnosti teodolitu Metody měření úhlů

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

T a c h y m e t r i e

Vytyčení polohy bodu polární metodou

K přesnosti volného stanoviska

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Tachymetrie (Podrobné měření výškopisu)

Kontrola svislosti montované budovy

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

3. Souřadnicové výpočty

INGE Návod na cvičení. Realizováno za podpory grantu RPMT 2014

Výuka v terénu I. Obory: Inženýrská geodézie a Důlní měřictví. Skupiny: GB1IGE01, GB1IGE02, GB1DME

České vysoké učení technické v Praze

Trigonometrické určení výšek nepřístupných bodů na stavebním objektu

Určení svislosti. Ing. Zuzana Matochová

Zaměření vybraných typů nerovností vozovek metodou laserového skenování

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 8 Z GEODÉZIE 1

EasyNET verze Komplexní softwarové zpracování měření inženýrské geodézie. Softwarová dokumentace

SYLABUS 2. a 3. PŘEDNÁŠKY Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE

PrecisPlanner 3D v2.2

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE

TECHNICKÁ NIVELACE (U_6) (určování výšek bodů technickou nivelací)

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE. Teodolit a měření úhlů

6.1 Základní pojmy - zákonné měřící jednotky

Cvičení software Groma základní seznámení

Vytyčovací sítě. Výhody: Přizpůsobení terénu

Podrobné polohové bodové pole (1)

PODROBNÉ MĚŘENÍ POLOHOPISNÉ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Zaměření a vyhotovení polohopisného a výškopisného plánu (tachymetrie)

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 PETRA VLACHOVÁ

Studenti pracují s totální stanicí (s optickým nebo laserovým centrovačem, nejlépe Topcon GPT-2006 popř. Trimble M3) ve dvojicích až trojicích.

T E O R I E C H Y B A V Y R O V N Á V A C Í P O

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 11 Z GEODÉZIE 1 (Hodnocení přesnosti měření a vytyčování) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

VÝUKA V TERÉNU GD 1,2

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE STA NIVELACE VÝŠKOVÉ MĚŘENÍ A VÝŠKOVÉ BODOVÉ POLE JS

OBECNÉ METODY VYROVNÁNÍ

Návod na import měřených dat ("zápisníku") GROMA

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Výšky relativní a absolutní

GEODETICKÝ MONITORING PŘIROZENÝCH PODZEMNÍCH PROSTOR

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ. VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008

Laserové skenování ve speciálních průmyslových aplikacích. 1. Plošné monitorování dynamických deformací vrat plavební komory

Vyhodnocení etapových měření posunů mostu ve Štěchovicích za rok 2008 Diplomová práce

ING3 Návod na cvičení. Realizováno za podpory grantu RPMT 2014

Metrologické zhodnocení přístrojů FOIF OTS 812-R500

Sada 2 Geodezie II. 09. Polní a kancelářské práce

2. Bodové pole a souřadnicové výpočty

4.1 Základní pojmy Zákonné měřicí jednotky.

CZ.1.07/2.2.00/ )

Terestrické 3D skenování

Program Denoiser v1.4 ( )

Předloha č. 2 podrobné měření

Polohové zaměření a připojení základního bodového pole štoly Josef

Převzato z Help Kokeše. Vyrovnání sítě

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Geodetické práce při úpravě cyklostezky (Tuchoměřice a Přední Kopanina)

Úvod do inženýrské geodézie

1 Základní informace o programu

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA STAVEBNÍ Katedra speciální geodézie DIPLOMOVÁ PRÁCE

Nastavení TS Leica TS06 pro měření úhlů a délek

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ

Nastavení TS Leica TC403 pro měření situace registrace měřených dat

ING2 Návod na cvičení. Realizováno za podpory grantu RPMT 2014

Zhodnocení svislosti hrany výškové budovy

EasyNET Analyser verze 1.1.2

TECHNICKÁ ZPRÁVA GEODETICKÉHO ZAMĚŘENÍ

Měřická dokumentace používané metody

Test k přijímacím zkouškám do Navazujícího magisterského studia oboru Geodézie a kartografie x C)

GEODÉZIE II. metody Trigonometrická metoda Hydrostatická nivelace Barometrická nivelace GNSS metoda. Trigonometricky určen. ení. Princip určen.

posouzení rozdílu mezi daným a měřeným nivelačním převýšením připojovacích bodů s mezní odchylkou

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript:

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Inženýrská geodézie II 1/5 Určení nepřístupné vzdálenosti školní rok semestr skupina zpracoval datum klasifikace 010/11 1 NG1-88 Zuzana Dočkalová, Jan Dolista 6 10 Radka Junová, Jakub Kozák

Určení nepřístupné vzdálenosti Zadání: Úkolem je určit prostorové vzdálenosti, vodorovné vzdálenosti a jejich směrodatné odchylky mezi body 1,, 3, 4, které jsou nedostupné a signalizované odraznou fólií Měření proveďte tak, aby prostorové délky byly určeny s mezní odchylkou δ d = 3, 6 mm Vypracování: 1 Měření Datum: 110010 Povětrnostní podmínky: jasno, mírný vítr, teplota 15 C, tlak 987,7 hpa Pomůcky: 1x totální stanice Topcon GPT-7501 (č 7W1318) (σ φ = 0, 3 mgon; σ ζ = 0, 3 mgon; σ d = mm + ppm d) x stativ 1x hranol s podložkou 1x barometr 1x teploměr Měřili: Zuzana Dočkalová, Jan Dolista, Radka Junová, Jakub Kozák Úkolem bylo zaměřit celkem čtyři body stabilizovány odraznými foliemi K jejich zaměření byla zvolena základna rovnoběžně s rovinou fasády, na které byly umístěny dva ze zaměřovaných bodů Zbylé dva body byly umístěny na lampách na opačné straně základny Délka základny byla zvolena přibližně 10 m Ze zvolené základny, resp obou jejích koncových bodů, byla zaměřena osnova vodorovných směrů, zenitových úhlů a šikmých délek ve dvou skupinách na body 1,, 3, 4, 5(počátek) a sousední stanovisko (s uzávěrem na počátek) Měření bylo provedeno ze dvou nezávislých základen (501-50, 503-504) pro dvojí nezávislé určení délek mezi body 1,, 3, 4 Celková situace je znázorněna na náčrtu v příloze 1 Zpracování zápisníku a rozbor přesnosti po měření Zápisník byl zpracován pomocí skriptu v programu Octave, jehož zdrojový kód je přílohou V rámci zpracování byla nejprve načtena data z totální stanice (formát zápisníku *kof) Dále byl spočten průměr ze dvou poloh pro vodorovné směry, oprava zenitového úhlu o indexovou chybu a průměr z délek měřených ve dvou polohách Vodorovné směry byly dále redukovány na počátek a byla provedena kontrola uzávěru každé z osnov měřených směrů Maximální hodnota uzávěru byla 7 cc Následně byly spočteny průměry veličin ze dvou skupin Zároveň byl proveden první výpočet oprav jednotlivých směrů ve skupinách ( sk v i ), výpočet průměrů těchto oprav v rámci skupiny ( v sk ) a druhý výpočet oprav ( sk w i ): φ i = 1 φ i + φ i i = počet směrů sk = skupina sk v i = φ i sk φ i, v sk = Σsk v i, i sk w i = sk v i v sk

Na závěr byla spočtena výběrová směrodatná odchylka směru v jedné skupině s φ : s φ = Σww n Dosažené výběrové směrodatné odchylky byly porovnány s mezní výběrovou směrodatnou odchylkou s M : ) s M = σ φ ( 1 + n = 4, 7 cc n = počet nadbytečných měření (pro směry n =6) Stanovisko 501: i 1 φ i 1 v i 1 w i 1 w i 1 w i φ i v i w i w i w i φ i [gon] [ CC ] [ CC ] [ CC ] [gon] [ CC ] [ CC ] [ CC ] [gon] 5 0,0000 0-3 6 0,0000 0 3 6 0,0000 50 36,581 6 4 14 36,593-6 -4 14 36,587 1 79,740-1 -4 14 79,738 1 4 14 79,739 11,5514 3 0 0 11,550-3 0 0 11,5517 3 35,6355-1 -4 16 35,635 4 16 35,6354 4 367,7453 6 3 9 367,7464-5 -3 9 367,7459 6-0,0004 6 3 1 0,0007-6 -3 1 0,000 1 v i 3 Σ 1 w i 1 w i 7 v i -3 Σ w i w i 7 s φ501 = 4, 9 cc = nevyhovuje Stanovisko 50: i 1 φ i 1 v i 1 w i 1 w i 1 w i φ i v i w i w i w i φ i [gon] [ CC ] [ CC ] [ CC ] [gon] [ CC ] [ CC ] [ CC ] [gon] 5 0,0000 0 7 47 0,0000 0-7 47 0,0000 1 114,6097 5-11 19 114,6106-5 11 19 114,6101 170,861-10 3 7 170,84 9-3 7 170,851 501 56,8509-7 0 0 56,8495 7 0 0 56,850 3 33,498-16 9 79 33,4951 16-9 79 33,4966 4 365,448-13 6 35 365,4 13-6 35 365,435 6 0,0003-8 1 0-0,0013 8-1 0-0,0005 1 v i -7 Σ 1 w i 1 w i 97 v i 7 Σ w i w i 97 s φ50 = 10, 0 cc = nevyhovuje Stanovisko 503: i 1 φ i 1 v i 1 w i 1 w i 1 w i φ i v i w i w i w i φ i [gon] [ CC ] [ CC ] [ CC ] [gon] [ CC ] [ CC ] [ CC ] [gon] 5 0,0000 0-4 0,0000 0 4 0,0000 1 113,0593-5 -7 47 113,0584 5 7 47 113,0588 171,1793 5 3 8 171,1803-5 -3 8 171,1798 504 54,4158 6 4 17 54,4170-6 -4 17 54,4164 3 36,8738 6 4 13 36,8750-6 -4 13 36,8744 4 367,509 5 6 367,518-5 - 6 367,513 6 0,0009 - -4 17 0,0005 4 17 0,0007 1 v i Σ 1 w i 1 w i 113 v i - Σ w i w i 113 s φ503 = 6, 1 cc = nevyhovuje

Stanovisko 504: i 1 φ i 1 v i 1 w i 1 w i 1 w i φ i v i w i w i w i φ i [gon] [ CC ] [ CC ] [ CC ] [gon] [ CC ] [ CC ] [ CC ] [gon] 5 0,0000 0-3 8 0,0000 0 3 8 0,0000 503 36,781-1 1 36,785-1 1 36,783 1 81,147-8 -11 117 81,131 8 11 117 81,139 15,4464 15 1 148 15,4494-15 -1 148 15,4479 3 39,4984 7 4 14 39,4997-7 -4 14 39,4991 4 369,388 4 1 1 369,3836-4 -1 1 369,383 6-0,0006 0-3 7-0,0006 0 3 7-0,0006 1 v i 3 Σ 1 w i 1 w i 96 v i -3 Σ w i w i 96 s φ504 = 9, 9 cc = nevyhovuje Pro zenitové úhly byl proveden pouze první výpočet oprav a výpočet výběrové směrodatné odchylky zenitového úhlu v jedné skupině s ζ : s ζ = Σvv n Dosažené výběrové směrodatné odchylky byly porovnány s mezní výběrovou směrodatnou odchylkou s M : ) s M = σ ζ ( 1 + n = 4, 5 cc n = počet nadbytečných měření (pro zenitové úhly n =8) Stanovisko 501: i 1 ζ i 1 v i 1 v i 1 v i ζ i v i v i v i ζ i 5 101,351-1 1 101,349 1 1 101,350 50 10,0305 8 64 10,031-8 64 10,0313 1 99,91-3 99,87 3 99,89 96,841 3 1 96,8419-3 1 96,8416 3 79,3110 3 79,3114-3 79,311 4 81,530-1 81,599 1 81,5300 6 101,347 4 18 101,355-4 18 101,351 Σ 1 v i 1 v i 103 Σ v i v i 103 s ζ501 = 5, 1 cc = nevyhovuje Stanovisko 50: i 1 ζ i 1 v i 1 v i 1 v i ζ i v i v i v i ζ i 5 100,714-5 3 100,713 5 3 100,7137 1 98,804 4 16 98,81-4 16 98,808 95,95-3 1 95,945 4 1 95,949 501 97,9567 1 97,9569-1 97,9568 3 81,073 3 9 81,079-3 9 81,076 4 78,6193-7 49 78,6179 7 49 78,6186 6 100,7144-4 18 100,7136 4 18 100,7140 Σ 1 v i 1 v i 18 Σ v i v i 18 s ζ50 = 5, 7 cc = nevyhovuje

Stanovisko 503: i 1 ζ i 1 v i 1 v i 1 v i ζ i v i v i v i ζ i 5 100,5790-5 100,5786 5 100,5788 1 98,184-3 1 98,1835 4 1 98,1839 95,6118 1 0 95,6119-1 0 95,6119 504 97,461 3 97,465-3 97,463 3 81,447 1 1 81,4474-1 1 81,4473 4 79,4917 5 0 79,496-5 0 79,49 6 100,5776 5 0 100,5785-5 0 100,5781 Σ 1 v i 1 v i 6 Σ v i v i 6 s ζ503 = 3, 9 cc = vyhovuje Stanovisko 504: i 1 ζ i 1 v i 1 v i 1 v i ζ i v i v i v i ζ i 5 101,336 5 8 101,3373-5 8 101,3367 503 10,517 8 60 10,533-8 60 10,55 1 99,331 5 0 99,340-4 0 99,335 96,6389 0 0 96,6389 0 0 96,6389 3 80,5976-1 1 80,5974 1 1 80,5975 4 8,3597-5 0 8,3588 5 0 8,3593 6 101,3370 0 0 101,3370 0 0 101,3370 Σ 1 v i 1 v i 19 Σ v i v i 19 s ζ504 = 5, 7 cc = nevyhovuje Z cvičných důvodů byla ještě spočtena výběrová směrodatná odchylka indexové chyby s ich, jejíž hodnota odpovídá výběrové směrodatné odchylce zenitového úhlu v jedné skupině Výhodou tohoto výpočtu je však větší počet nadbytečných měření Σvv s ich = n Dosažené výběrové směrodatné odchylky byly porovnány s mezní výběrovou směrodatnou odchylkou s M : ) s M = σ ich ( 1 + n = 4, cc n = počet nadbytečných měření (pro indexovou chybu n =13) Stanovisko 501: i 1 ich i 1 v i 1 v i 1 v i ich i v i v i v i ich i 5 0,0005-5 0,0000 5 0,000 50 0,0007-3 6 0,0001 3 6 0,0004 1 0,0001 1 0,0003-1 0,000-0,0005 4-0,0001-4 -0,0003 3 0,0006-4 18-0,000 4 18 0,000 4 0,0007-1 0,0004 1 0,0005 6-0,0005 3 11 0,000-3 11-0,0001 Σ 1 v i 1 v i 47 Σ v i v i 47 s ich501 =, 7 cc = vyhovuje

Stanovisko 50: i 1 ich i 1 v i 1 v i 1 v i ich i v i v i v i ich i 5 0,0006 1 1 0,0007-1 1 0,0006 1 0,0011-9 7-0,0007 9 7 0,000 0,0008 0 0 0,0008 0 0 0,0008 501 0,0010-3 8 0,0004 3 8 0,0007 3-0,0001 1 1 0,0001-1 1 0,0000 4 0,0005 0,0008-0,0006 6 0,0006 3 0,0009-3 0,0008 Σ 1 v i 1 v i 87 Σ v i v i 87 s ich50 = 3, 6 cc = vyhovuje Stanovisko 503: i 1 ich i 1 v i 1 v i 1 v i ich i v i v i v i ich i 5 0,0001-5 3-0,0009 5 3-0,0004 1-0,000 0 0-0,000 0 0-0,000 0,0001-6 36-0,0011 6 36-0,0005 504 0,0018-7 46 0,0005 7 46 0,0011 3 0,0008-6 0,0003 6 0,0006 4-0,0008 - -0,0011-0,0010 6-0,0005 5 0 0,0004-5 0-0,0001 Σ 1 v i 1 v i 133 Σ v i v i 133 s ich503 = 4, 5 cc = nevyhovuje Stanovisko 504: i 1 ich i 1 v i 1 v i 1 v i ich i v i v i v i ich i 5-0,0003-4 14-0,0010 4 14-0,0007 503-0,000-5 3-0,0011 5 3-0,0007 1-0,0009 4-0,0005-4 -0,0007-0,0004-5 0-0,0013 5 0-0,0008 3 0,000-7 4-0,0011 7 4-0,0004 4-0,0007 0 0-0,0007 0 0-0,0007 6-0,0011-1 1-0,0014 1 1-0,001 Σ 1 v i 1 v i 104 Σ v i v i 104 s ich504 = 4, 0 cc = vyhovuje Mezní hodnota odchylek byla mnohokrát překročena a lze tedy usoudit, že nebyla dosažena očekávaná přesnost měření směru a zenitového úhlu v jedné skupině udávaná výrobcem Na základě toho by měla být buď vyloučena některá z odlehlých měření anebo by ve vstupním souboru Gamy měly být navýšeny směrodatné odchylky měřeného směru a zenitového úhlu a to na hodnotu kvadratického průměru dosažených výběrových směrodatných odchylek Ani jedna z těchto možností však nebyla provedena Vyloučení odlehlých měření bylo provedeno až v rámci samotného vyrovnání Veškeré výše uvedené výpočty byly provedeny pomocí skriptu viz příloha

3 Samostatné vyrovnání základen Vstupní soubor pro vyrovnání v programu Gama, vytvořený skriptem pro zpracování zápisníku (příloha ), byl doupraven Uzávěr na počátek, který byl kvůli totální stanici označen jako bod 6 byl změněn na bod 5 a byly doplněny souřadnice fixního a opěrného bodu, čímž bylo dosaženo umístění sítě pomocí jednoho bodu a směrníku Jednomu stanovisku byly přiřazeny souřadnice X=5000m, Y=1000m, Z=50m a do druhého stanoviska byla vložena kladná osa X Po prvním výpočtu vyrovnání byl významně překročen poměr apriorní a aposteriorní jednotkové směrodatné odchylky (:13) Byly tedy zkontrolovány opravy a na základě toho vybrána měření podezřelá z odlehlosti Největší opravy byly přiřazeny protisměrným zenitovým úhlům na základně (cca 50 cc ) a to oběma kladné, z čehož bylo usouzeno, že se nejedná o chybu způsobenou měřením, ale o jiný druh chyby (nejspíše se jedná o chybu způsobenou špatným upnutím hranolu do trojnožky, čímž by došlo ke změně jeho výšky) Z tohoto důvodu byla obě měření vyloučena a byl proveden nový výpočet vyrovnání Při tomto výpočtu došlo k rapidnímu snížení poměru apriorní a aposteriorní jednotkové směrodatné odchylky (:6), avšak stále nebyla dosažena mezní hodnota Proto byla vybrána další podezřelá měření a těm několikanásobně (30x) zvýšena směrodatná odchylka a tedy snížena váha do vyrovnání Z principu MNČ (Σvv = min) totiž vyplývá, že čím menší má měření váhu, tím větší oprava mu může být v rámci vyrovnání přiřazena aniž by byl výpočet zkreslen Porovnáním oprav před a po snížení váhy měření lze rozpoznat, zda je měření zatíženo hrubou chybou a je tedy vhodné ho vyloučit Tímto postupem bylo vyhověno mezní hodnotě aposteriorní jednotkové směrodatné odchylky dané vztahem: ) s M = σ 0 ( 1 + n σ 0 = apriorní jednotková směrodatná odchylka n = počet nadbytečných měření Základna 501-50: Vyloučen byl zenitový úhel a vodorovný směr 501-50, zenitový úhel 50-501 a zároveň byly sníženy váhy zenitovým úhlům na bod 4 z obou stanovisek Mezní hodnota aposteriorní jednotkové směrodatné odchylky s M =, 63 a hodnota dosažené aposteriorní jednotkové směrodatné odchylky s 0 =, 1 Základna 503-504: Vyloučen byl zenitový úhel 503-504 a zenitový úhel 504-503 Mezní hodnota aposteriorní jednotkové směrodatné odchylky s M aposteriorní jednotkové směrodatné odchylky s 0 =, 37 =, 61 a hodnota dosažené Protokoly o vyrovnání jsou přílohami 3 a 4 4 Vodorovné a prostorové délky pro každou základnu a jejich porovnání Z vyrovnaných souřadnic bodů byly spočteny vodorovné (d v ) a prostorové (d p ) délky pro každou základnu (viz příloha ): d p = d v = (X i X j ) + (Y i Y j ), (X i X j ) + (Y i Y j ) + (Z i Z j )

a následně provedeno porovnání délky vždy z 1 a základny Rozdíly musí splňovat mezní rozdíl pro požadovanou přesnost: Δ M = u p σd 1 + σd koeficient spolehlivosti u p = σ d1, σ d = směrodatná odchylka délky vypočtené ze souřadnic z vyrovnání 1 a základny Směrodatné odchylky délek byly spočteny na základě zákona přenášení středních chyb (viz příloha ): Q d = A T Q XY (Z) A Q XY (Z) = kovarianční matice vyrovnaných souřadnic A = matice derivací funkčního vztahu pro délku podle jednotlivých neznámých A = d v1 X 1 d vi X 1 d v1 Y 1 d vi Y 1 ( ) dv1 Z 1 ( ) dvi Z 1 dv1 X d vi X d v1 Y 4 d vi Y 4 ( ) dv1 Z 4 ( ) dvi Z 4 Vodorovné délky: Základna 501 50 Základna 503 504 mezi body d v [m] σ dv [mm] d v [m] σ dv [mm] Δ[mm] Δ M [mm] vyhovuje 1-6,6693 0,5 6,6696 0,4 0,3 1,3 ANO 1-3 68,1588 0,8 68,1598 0,8 1,0, ANO 1-4 59,1311 0,7 59,1319 0,7 0,9,0 ANO -3 58,1084 0,7 58,1099 0,7 1,5 1,9 ANO -4 58,0470 0,7 58,0486 0,7 1,6,0 ANO 3-4 1,411 0,3 1,4117 0,3 0,5 0,8 ANO Prostorové délky: Základna 501 50 Základna 503 504 mezi body d p [m] σ dp [mm] d p [m] σ dp [mm] Δ[mm] Δ M [mm] vyhovuje 1-6,6831 0,5 6,6834 0,4 0,3 1,3 ANO 1-3 68,8559 0,8 68,8567 0,8 0,9, ANO 1-4 59,9318 0,7 59,936 0,7 0,8,0 ANO -3 58,7881 0,7 58,7896 0,7 1,5,0 ANO -4 58,761 0,7 58,777 0,7 1,7 1,9 ANO 3-4 1,411 0,3 1,4117 0,3 0,5 0,8 ANO 5 Společné vyrovnání Společné vyrovnání obou základen probíhalo obdobným způsobem jako vyrovnání každé zvlášť Stanovisku 501 byly přiřazeny souřadnice X=5000m, Y=1000m, Z=50m a do stanoviska 50 byla vložena kladná osa X Na stanovisku 501 byl vyloučen zenitový úhel na bod 50, 3 a 4 a vodorovný směr na bod 50 Na stanovisku 50 byl vyloučen zenitový úhel na bod 501 a 4 Na stanovisku 503 byl vyloučen zenitový úhel na bod 504 a 1 Na stanovisku 504 byl vyloučen zenitový úhel a vodorovný směr na bod 503 Mezní hodnota aposteriorní jednotkové směrodatné odchylky s M aposteriorní jednotkové směrodatné odchylky s 0 =, 19 =, 41 a hodnota dosažené Protokol o vyrovnání je přílohou 6

6 Vodorovné a prostorové délky a jejich přesnosti Obdobně jako u jednotlivých základen byly spočteny vodorovné a prostorové délky z vyrovnaných souřadnic bodů a jejich směrodatné odchylky na základě zákona přenášení středních chyb Vodorovné délky Prostorové délky mezi body d v [m] σ dv [mm] d p [m] σ dp [mm] 1-6,6693 0,3 6,6831 0,3 1-3 68,1596 0,6 68,8566 0,6 1-4 59,1316 0,5 59,933 0,5-3 58,1093 0,5 58,7889 0,5-4 58,0477 0,5 58,768 0,5 3-4 1,4116 0, 1,4116 0, σ dm = δ d u p = 1, 8mm = všechny délky vyhovují Závěr: Mezi určovanými body 1,, 3, 4 byly určeny vodorovné a prostorové délky s požadovanou přesností Měření bylo provedeno ze dvou nezávislých základen a následně společně vyrovnáno Ačkoliv při rozborech přesnosti po měření se zejména pro měřené směry nepodařilo dosáhnout očekávané přesnosti, byla tato přesnost následně dosažena při vyrovnání a to vyloučením odlehlých měření Hlavním problémem při vyrovnání byly protisměrné zenitové úhly na obou základnách, které z neznámých důvodů nevyhovovali Můžeme se pouze domnívat, že se jedná o komplikaci způsobenou rozdílnou výškou teodolitu a hranolu Po vyloučení těchto zenitových úhlů a šesti dalších měření byla požadovaná přesnost splněna a to jak při samostatném vyrovnání základen, tak při společném vyrovnání celé sítě Při porovnání délek určených dvakrát nezávisle ze dvou základen byl splněn mezní rozdíl pro dvojí určení délky Výsledné prostorové a vodorovné délky včetně směrodatných odchylek jsou uvedeny v tabulkách výše Seznam příloh: 1 náčrt situace zdrojové kódy na zpracování měření a na výpočty délek a jejich přesností 3 protokol o vyrovnání základny 501-50 4 protokol o vyrovnání základny 503-504 5 protokol o společném vyrovnání obou základen V Praze 310010 Zuzana Dočkalová Jan Dolista Radka Junová Jakub Kozák