Interperabilita a legislativa EU, prjekty SŽDC Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Ředitel dbru strategie ČVUT, 22. října 2018 Dpravní plitika EU Klíčvé dkumenty EU k dpravě: Strategie Evrpa 2020 (snížení emisí, zvýšení energetické účinnsti a pdílu energie z bnvitelných zdrjů), Bílá kniha dpravě (Plán jedntnéh dpravníh prstru k vytvření knkurenceschpnéh dpravníh systému účinně využívajícíh zdrje), Legislativní rámec pr prgramvé bdbí 2014-2020 (pririta pdpry dbudvání síťvých železničních kridrů TEN-T jak klíčvý nástrj budvání nízkuhlíkvé eknmiky). Vize 2030 - cílem EU d rku 2030 je: převést více než 30 % nákladní silniční dpravy na železniční a vdní, dbudvat multimdální páteřní síť TEN-T (tzv. Cre Netwrk ), pririta ve financvání pr dvětví železnic, zejména dknčení transevrpské železniční sítě. 2-1-
Česká železnice a dpravní plitika EU Evrpská unie si klade za cíl zvýšit tržní pdíl železniční dpravy, a t zejména z důvdu diverzifikace rizik a zajištění energetické bezpečnsti. Buducí význam vlivní následující faktry: Vytváření jedntnéh železničníh prstru harmnizace zpplatnění a přístupu na železniční infrastrukturu. Zavádění interperability jak nástrje zvýšení knkurenceschpnsti železnice silniční, letecká i vdní dprava je plně interperabilní Rzvj spjení Evrpa Asie Evrpská unie hledá alternativní železniční spjení vůči stávající ldní dpravě mezi Evrpu a Asií. Důvdem je rizik rpné krize, kdy ldní dprava nemá vyřešenu tázku alternativníh zdrje energie. 3 Plitika TEN-T, Nvá síť TEN-T V rámci hlavní sítě TEN-T vytvření tahů: pr rychlu sbní dpravu, pr nákladní dpravu (+ Nařízení 913/2010), plán ztrjnásbení evrpské sítě VRT d rku 2030 a dbudvání evrpské sítě VRT d rku 2050, rzvj tahů pr nákladní dpravu. 4-2-
TEN T IV. železniční balíček Za účelem pstupnéh vytvření jedntnéh evrpskéh železničníh prstru bez hranic vydává Evrpská unie patření v blasti předpisů týkajících se železnic s hledem na technicku bezpečnst a interperabilitu - tzv. železniční balíček, který bsahuje legislativní sekundární akty evrpské unie ve frmě nařízení a směrnic. Nařízení je schvalván Radu splečně s Parlamentem neb samtnu Kmisí a je becně závazným pravidlem na všech úrvních. Nařízení je závazné pr všechny, je přím účinné, tzn., že tvří takvé práv, které uplatňuje přímu účinnst ve všech členských státech stejně jak vnitrstátní práv, a t bez jakékliv další intervence ze strany státní mci členských států. Směrnice je schvalvána Radu splečně s Parlamentem neb samtnu Kmisí a je adresvána členským státům. Směrnice předepisuje členským státům jen výsledek, jehž má být dsažen, zatímc frmy a metdy dsažení cílů Splečenství zůstávají na vůli jejich vnitřních právních řádů. K zapracvání směrnic 4 žel. balíčku existují tzv. transpziční lhůty, d českéh právníh řádu musí být směrnice zapracvány ve lhůtě 6/2019. 6-3-
Technický pilíř IV. železničníh balíčku Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 Agentuře Evrpské unie pr železnice a zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 interperabilitě železničníh systému v Evrpské unii Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 bezpečnsti železnic. Finální verze IV. železničníh balíčku schválena 17.6.2015, tj. 2 a půl rku d představení návrhu Kmisí. Nárčné prjednávání jak na půdě Rady, tak EP. Ústřední téma další sjedncvání pravidel a přesun kmpetencí z NSA na ERA. 7 Nařízení Agentuře Evrpské unie pr železnice a zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 Nařízení je rzdělen d 13 kapitl: 1. Zásady agentury (zřízení agentury, její cíle, právní pstavení, druhy činnstí), 2. Pracvní metdy (zřízení a slžení pracvních skupin, knzultace se sc. partnery a se zákazníky z nákl. žel. přepravy a cestujícími, psuzení dpadů svých dpručení a stanvisek, studie, stanviska, jedntné kntaktní míst - ne stp shp ), 3. Úkly agentury týkající se bezpečnsti železnic (technická pdpra k bezpečnsti železnic, jedntná svědčení bezpečnsti, údržba vzidel, aj.), 4. Úkly agentury týkající se interperability (technická pdpra v blasti interperability železnic, pvlení k uvedení vzidel na trh a k uvedení typů vzidel na trh, uvedení traťvých subsystémů řízení a zabezpečení d prvzu, telematické aplikace), 5. Úkly agentury týkající se vnitrstátních předpisů, 6. Úkly agentury týkající se ERTMS (systémvý rgán pr ERTMS, kmpatibilita palubních a traťvých subsystémů ERTMS, pdpra zavádění a prjektů ERTMS, aj.), 7. Úkly agentury týkající se sledvání ERTMS, 8. Další úkly agentury, 9. Organizace agentury, 10. Finanční ustanvení (rzpčet), 11. Zaměstnanci, 12. Obecná ustanvení, 13. Závěrečná ustanvení. 8-4-
Nařízení Agentuře Evrpské unie pr železnice a zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 Zásadní psílení schvalvacích pravmcí ERA: vydávání pvlení typu a pvlení k uvedení železničních vzidel na trh (v případě vzidel pr vnitrstátní prvz alternativu schválení u NSA), vydávání závaznéh stanviska pr uvedení traťvých subsystémů řízení a zabezpečení d prvzu v případě ERTMS, vydávání jedntnéh (celevrpskéh) svědčení bezpečnsti. Nvé pravmci při kntrle vnitrstátních úřadů: nárdní bezpečnstní rgány (NSA), subjekty psuzvání shdy. Vyšší pravmc ve vztahu k vnitrstátním předpisům: mnitring vnitrstátních pravidel s cílem mezení jejich pčtu, pdávání návrhů na jejich schválení neb dmítnutí. 9 Nařízení Agentuře Evrpské unie pr železnice a zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 Nvé zdrje rzpčtu agentury: za vydávání pvlení k uvedení na trh a d prvzu, za vydávání svědčení bezpečnsti. Zřízení dvlacíh senátu v rámci ERA: rzhdvání dvláních v suvislsti s vydáváním pvlení k uvedení na trh a d prvzu, rzhdvání dvláních v suvislsti s vydáváním svědčení bezpečnsti, zřízení dvlacíh senátu v rámci agentury. Nvý ne-stp-shp: pr kmunikaci s žadateli bezpečnstní svědčení a schvalvání vzidel. 10-5-
Směrnice interperabilitě železničníh systému v EU Stanvuje pdmínky týkající se navrhvání, výrby, výstavby, uvedení d prvzu, mdernizace, bnvy, prvzvání a údržby sučástí železničníh systému Unie a pdmínky dbrné způsbilsti, chrany zdraví a bezpečnsti zaměstnanců, pdílejících se na prvzu a údržbě železničníh systému EU. Směrnice je rzdělena d 8 kapitl a 4 přílh: 1. Obecná ustanvení (předmět a blast půsbnsti, definice, základní pžadavky), 2. Technické specifikace pr interperabilitu (vypracvání, přijetí a přezkum TSI, nedstatky TSI, neuplatnění TSI, rzšíření gegrafické blasti půsbnsti TSI na celu železniční sít EU), 3. Prvky interperability (pdmínky uvádění prvků interperability na trh, shda neb vhdnst pr pužití, nevyhvění zákl. pžadavkům u prvků interperability), 4. Subsystémy (vlný phyb subsystémů, shda TSI a vnitrstátních předpisů, znamvání vnitrstátních předpisů, neddržení zákl. pžadavků u subsystémů), 5. Uvedení na trh a uvedení d prvzu (pvlení k uvedení pevných zařízení d prvzu, harmnizvané prvádění ERTMS v Unii, aj.), 6. Subjekty psuzvání shdy (znamující rgány, subjekty psuzvání shdy, nestrannst subjektů psuzvání shdy, aj.), 11 Směrnice interperabilitě železničníh systému v EU 7. Registry (systém číslvání vzidel, registry vzidel, pstupné zahrnutí nárdních registrů vzidel d Evrpskéh registru vzidel, nvý Evrpský registr typů vzidel uvedených na trh, registr infrastruktury przatím zůstává na nárdní úrvni), 8. Přechdná a závěrečná ustanvení. Přílha I Prvky železničníh systému unie, Přílha II Subsystémy (seznam subsystémů a jejich ppis), Přílha III Základní pžadavky na subsystémy, Přílha IV Pstup ES věřvání subsystémů. Pr každý subsystém upravený v přílze II jsu frmu nařízení EK vypracvané TSI (např. INF TSI 1299/2014, ENE TSI 1301/2014, SRT TSI 1303/2014, PRM TSI 1300/2014, LOC&PAS TSI 1302/2014), které se vztahují ke 3. žel. balíčku. Pvlení k uvedení pevných zařízení d prvzu: u většiny subsystémů zůstává zachvána úlha NSA, U ERTMS vydává NSA pvlení p zhlednění stanviska ERA, ERA psuzuje prjekty ERTMS v přípravní fázi pr subsystém TSI CCS. 12-6-
Směrnice interperabilitě železničníh systému v EU Nvý prces schvalvání vzidel (dvustupňvý prces): 1) pvlení k uvedení na trh: nvý pjem = zahrnuje vymezení blasti pužití vzidla a psuzení základních parametrů ve vtahu k pžadavkům TSI, příp. vnitrstátním předpisům, na základě pdkladů d subjektů psuzvání shdy, v případě blasti pužití puze ve vnitrstátním prvzu - mžnst vlby mezi ERA a NSA, jak schvalvacíh rgánu pr vydání pvlení k uvedení na trh, ERA před vydáním pvlení předkládá dkumenty žadatele NSA k psuzení suladu s vnitrstátními předpisy pdle dtčené blasti pužití, sučasně je mžné pužít jak pvlení (= schválení) typu vzidla. 2) registrace a kntrla vzidla před prvním pužitím vzidla: p získání pvlení k uvedení na trh, zanesení údajů d registru, kntrla kmpatibility mezi vzidlem a tratí (zajistí dpravce na základě registru infrastruktury, TSI a dalších infrmací ve splupráci s prvzvatelem infrastruktury). 13 Směrnice bezpečnsti železnic Směrnice je rzdělena d 6 kapitl, které upravují: 1. Obecná ustanvení (předmět a blast půsbnsti, definice), 2. Rzvj a zajišťvání bezpečnsti železnic (úlha subjektů půsbících na železničním systému Unie při rzvji a zvyšvání bezpečnsti železnic, 3. Osvědčení bezpečnsti a schválení z hlediska bezpečnsti (jedntné svědčení bezpečnsti, schvalvání prvzvatelů z hlediska bezpečnsti, přístup ke šklícím zařízením, údržba vzidel), 4. Vnitrstátní bezpečnstní rgány (úkly, dhled, zásady rzhdvání, výrční zprávy), 5. Vyšetřvání nehd a mimřádných událstí (vyšetřvací pvinnst, právní pvaha vyšetřvání, inspekční rgán, pstup vyšetřvání, zprávy), 6. Přechdná a závěrečná ustanvení. 14-7-
Směrnice bezpečnsti železnic Úzká prvázanst s výše uvedenými dkumenty Nvě vymezená půsbnst viz. Interperabilita Jedntné svědčení bezpečnsti: nahrazuje půvdní části A a B svědčení bezpečnsti dpravce, vydává ERA p dsuhlasení zúčastněných NSA, s výjimku svědčení pr vnitrstátní prvz, kde může vydat i svědčení i NSA dtyčnéh státu. Vnitrstátní předpisy: přezkum ERA s cílem snížit jejich pčet. Systémy řízení a zabezpečení dpravy hrají zásadní úlhu při zajišťvání bezpečnsti železnic. Zavádění evrpskéh systému řízení železničníh prvzu (ERTMS) představuje v železniční síti Unie významný příspěvek ke zlepšení úrvně bezpečnsti. 15 IV. železniční balíček Vsučasné dbě Evrpská kmise připravuje v suvislsti se IV. železničním balíčkem PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE: přístupu k zařízením služeb a pužívání služeb suvisejících s železniční dpravu, praktických patřeních pr pvlení železničníh vzidla a typu železničníh vzidla prcesu schvalvání pdle směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) 2016/797, stanvení splečných bezpečnstních metd pr pžadavky systému řízení bezpečnsti v suladu se směrnicí Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) 2016/798, stanvení splečných bezpečnstních metd pr dhled nad nárdními bezpečnstními rgány p vydání jedntnéh bezpečnstníh svědčení neb bezpečnstníh právnění pdle Směrnice (EU) 2016/798 Evrpskéh parlamentu a Rady, pplatcích a platbách agentuře Evrpské unie pr železnice a jejich platebních pdmínkách. 16-8-
Definice interperability Záměr EU je inicivat integraci železničníh průmyslu za pmci interperability, jakžt nástrje pr zvýšení knkurenceschpnsti železnice silniční, letecká a vdní dprava jsu v sučasné dbě plně interperabilní. Cíl: Zajistit bezpečný a nepřerušvaný prvz vlaků dsahujících stanvených úrvní výknnsti. Nástrje: tat schpnst je zalžena na všech předpisvých, technických a prvzních pdmínkách, které musí být ddrženy v zájmu splnění základních pžadavků. 17 Definice interperability 18-9-
Směrnice interperabilitě Stanví členským státům, aby v případě nvě budvaných neb mdernizvaných drah byly v zájmu jejich technické, knstrukční a bezpečnstní prpjensti ddržvány jedntné technické specifikace pr interperabilitu (dále jen TSI), pvinnsti se dtýkají především vlastníků a prvzvatelů drah, stejně tak i dpravců, jedntlivé pvinnsti vyplývají z Technických specifikací pr interperabilitu přím platné předpisy EU (nařízení Evrpské kmise) Nvá směrnice d rku 2019 navíc: definuje strukturální a prvzní subsystémy, základní pžadavky pr každý subsystém budu stanveny prváděcím implementačním aktem, Implementační akt předpkládá přijetí technických specifikací pr interperabilitu pr každý subsystém neb jeh části. 19 TSI jsu přím platné právní předpisy Splečenství lze je nalézt v Úředním věstníku EU a t i česky, ana webu Ministerstva dpravy ČR, platí p přijetí Kmisí a následné ntifikaci členským státem, účinné jsu p dalších 6měsících, revize TSI jsu platné bvykle d přijetí Kmisí a následné ntifikaci, účinné pak p 6 měsících bývá uveden na knci každéh dkumentu, v TSI je uveden, kdy a na c bude pužit. 20-10-
Struktura TSI TSI mají bvykle 7 kapitl a přílhy: Úvd Definice subsystému Základní pžadavky Charakteristika subsystému Prvky interperability Psuzvání shdy Zavádění Přílhy (vlastní technické specifikace resp. dkazy) 21 Subsystémy a TSI Smyslem technických specifikací pr interperabilitu je zajistit pdmínky pr plynulý prvz vlaků na evrpské železniční síti bez hledu na hranice členských zemí. Evrpský železniční systém je pr ptřeby zajištění interperability rzdělený d něklika základních strukturálních a funkčních subsystémů: Strukturálními subsystémy jsu: Klejvá vzidla (RST) Infrastruktura (INF) Energie (ENE) Řízení a zabezpečení (CCS) Funkčními (prvzními) subsystémy jsu: Prvz a řízení dpravy (OPE) Využití telematiky v sbní (TAP) i nákladní dpravě (TAF) 22-11-
Subsystémy a TSI Každý subsystém má svji technicku specifikaci. Dále jsu specifikvány pžadavky na: Přístupnst pr sby s mezenu schpnstí phybu a rientace (PRM) Bezpečnst v železničních tunelech (SRT) TSI tvří důležitý legislativní rámec pr základní úvahy v blasti železniční dpravy. TSI jsu platná na celé síti vyskrychlstníh i knvenčníh transevrpskéh železničníh systému. Z technických specifikací pr interperabilitu vyplývá závaznst v nich uvedených evrpských nrem resp. Jejich vyjmenvaných částí. Z asciační dhdy mezi státem a EU vyplynul pr ČR závazek přebírat evrpské nrmy ve lhůtě 6 měsíců d jejich vydání d nárdní sustavy ČSN (za sučasnéh rušení knfliktních ustanvení nárdních nrem). 23 Rzhraní V TSI určen rzhraní s statními subsystémy vzájemná prvázanst a suvztažnst jedntlivých TSI Pracvat s guides fr the aplicatins příručky k pužívání TSI 24-12-
Kdy musí být subsystém neb výrbek v suladu s TSI Nvý výrbek neb nvě zaváděný subsystém v případě, že jsu již schváleny relevantní TSI a jsu platné i účinné. Nvelizvaný systém, reknstruvaný výrbek pkud se mění parametry definvané v relevantních TSI musím mít nvé schválení DÚ. Prjektem v pkrčilé fázi vývje se rzumí jakýkli prjekt, který byl předmětem finančníh rzhdnutí a jehž etapa prjektu / výstavby je v takvé fázi, že by jakákli změna v technické specifikaci byla nepřijatelná. Tat překážka může být smluvní, hspdářské, sciální neb envirnmentální pvahy a musí být řádně důvdněna. 25 Přechdná bdbí Definvány v kapitle 7 jedntlivých TSI: týkají se mezenéh pužití p určité bdbí řeší přechd d nárdní legislativy resp. staré verze TSI k nvému TSI chrana veřejných i sukrmých zdrjů, týkají se bvykle už výrbku uvedenéh na trh. Změny dkumentace jsu mžné jen v nutných případech vyvlaných změnu pdmínek subsystémů infrastruktura, energie, CCS. 26-13-
Výjimky a) pkrčilé stádium rzpracvansti prjektu nutná ntifikace d 1 rku p vstupu TSI v platnst, výjimka pak pr každý případ, b) v případě nekmpatibility parametrů TSI průjezdný průřez, rzchd kleje, svá vzdálenst klejí a napájecí elektrické napětí s navazující sítí, c) železniční síť je vnitrstátní neb je d železniční sítě zbývající části Splečenství ddělena mřem, d) v případě každéh prjektu bnvy, rzšíření neb mdernizace stávajícíh subsystému, jestliže by uplatnění těcht TSI hrzil hspdářsku živtaschpnst prjektu neb kmpatibilitu železničníh systému v členském státě nutné psuzení a rzhdnutí EK regulativním pstupem, e) rychlá bnva trati p přírdní katastrfě. 27 Technická pravidla 28-14-
Pužití TSI na reginální dráhy zatím není pvinné, při implementaci 4. železničníh balíčku se mu nevyhneme, nvá TSI další kategrie tratí nižší rychlst, nápravvý tlak, délka vlaku, ERTMS jen v případě nvých instalací zabezpečvacíh zařízení či změny funkce a výknu splufinancvané z EU 29 Prkázání shdy ES věřvání je pstup, kterým známený subjekt kntrluje a svědčuje, že subsystém: je v suladu s příslušnými TSI, vyhvuje statním nařízením dvzeným d Smluvy Subsystém neb některé jeh části se kntrlují v každé z následujících fází: celkvý návrh, realizace: knstrukce, a zejména pak inženýrské práce, výrba, mntáž prvků a celkvé nastavení, závěrečné zkušení. Na základě pzitivníh psuzení vydává ntifikvaná sba certifikát věření, žadatel pak ES prhlášení věření. 30-15-
Mdernizace železnice studie prveditelnsti 31 Mdernizace železnice studie prveditelnsti 32-16-
Knverze -navrhvané blasti jedntlivých SP 33 Knverze - stav přípravy SŽDC zadává studie prveditelnsti pr jedntlivé blasti přepínání, změny trakce z DC 3 kv na AC 25 kv, 50 Hz v blasti: Ostravsk a Přervsk 28. 2. 2018 prběhla sutěž na zpracvatele 14. 8. 2018 prběhla vstupní prada, prbíhá zpracvání studie Ústeck a Mělnick příprava sutěže na zpracvatele studie prveditelnsti s předpkládaným termínem 9/2018 Nymbursk, Králvehradeck a Pardubick příprava zvláštních technických pdmínek pr zpracvání studie prveditelnsti, předpklad sutěže 9 10/2018 Olmuck a Česktřebvsk příprava zvláštních technických pdmínek pr zpracvání studie prveditelnsti, předpklad sutěže 11/2018 blast Prahy a Středních Čech příprava zvláštních technických pdmínek pr zpracvání studie prveditelnsti, předpklad sutěže 11 12/2018 34-17-
Implementace ETCS 35 Základní schéma pstupu přípravy VRT 36-18-
Evrpské suvislsti VRT Základní rzsah vyskrychlstní a knvenční železnice definuje Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 hlavních směrech Unie pr rzvj transevrpské dpravní sítě. V Německu návaznst na VRT Fulda/Nürnberg Erfurt Leipzig Dresden (200 300 km/h) a mdernizvanu trať na Dresden Berlin Hamburk (200 230 km/h). V Rakusku vazba na rychlá spjení Wien Graz Klagenfurt resp. Wien Salzburg (d 250 km/h) a připravvanu mdernizaci Wien Břeclav (200 km/h). Na Slvensku návaznst na schválenu mdernizaci úseku Kúty Bratislava -Štúrv (200 km/h). V Plsku návaznst na plánvanu VRT Warszawa Łódź Wrcław/Pznań a prbíhající mdernizaci Katwice Warszawa (200-250 km/h). Dalším suvisejícím záměrem je plánvaná VRT Budapest Warszawa. 37 RS1/RS2 Praha Brn Břeclav Jednznačnu priritu z vnitrstátníh hlediska mezi nvstavbami z důvdu nejsilnějších přepravních prudů zaujímá úsek Praha Brn. Realizace zásadním způsbem přispěje ke zlepšení velké části dálkvých relací ve vnitrstátní i mezinárdní železniční dpravě. Ve studii prveditelnsti (SP) jsu prvěřvány varianty spjení přes Havlíčkův Brd (kridr ZÚR) a Benešv. Všechny prefervané varianty řeší napjení Jihlavy na VRT. Cestvní dba VRT Praha Brn by mhla být cca 60 minut. Prvěřena bude efektivita záměru pr rychlstní hladiny 250, 300 a 350 km/h. SP bude dknčena v 09/2020. Výslednu variantu záměru pr další sledvání vybírá CK MD ČR. 38-19-
RS1Brn Přerv Ostrava Pr hdncení kvality nabídek na zpracvání SP bude pužita metda Metda Best Value. Sutěž bude zahájena 09/2018, dknčení SP se předpkládá 06/2020. Sučástí prvěření bude i kmplexní prvnání nvé sy VRT Brn Ostrava v celé délce versus kmbinace nvstaveb a mdernizace stávající sítě. Vyskrychlstní jedntky dkáží uspřit při jízdě p navržené VRT více než 20 min v úseku Přerv Ostrava. Expresní vlaky Brn Ostrava- Svinv pak mhu dsáhnut jízdní dby pd 60 minut. 39 RS3 Praha Plzeň Dmažlice st. hr. SRN Prbíhá přestavba železničníh uzlu Plzeň. V prsinci 2018 bude zprvzněn Ejpvický tunel. Běží studie prveditelnsti pr trať Praha- Smíchv Plzeň, dplnění 2017 (nvá tunelvá trasa Praha Berun/Hřvice). SP má být dknčena v lednu 2019. Pr úsek Plzeň Dmažlice státní hranice SRN byla MD schválena studie prveditelnsti. Připravuje se její aktualizace. Mdernizace knvenčníh železničníh spjení Praha Dmažlice Mnichv není na území SRN schválena. Nvá VRT ve směru Praha Bavrsk není v SRN sledvána. 40-20-
RS4 Praha Drážďany RS4 spjuje ČR a Německ pdkrušnhrským tunelem. Ve studii prveditelnsti je prvěřvána také nvá trať Kralupy n. Vlt. Luny Mst. Sučást kridru TEN-T Orient/East-Med, pr sbní i nákladní dpravu. Zkrácení cesty mezi Drážďany a Prahu ze 2h na 1h. Zvýšení kapacity trati pr nákladní dpravu vpřeshraničním úseku. Snížení hlukvé zátěže v Labském údlí. Přeshraniční úsek Ústí nad Labem Drážďany bude umžňvat maximální rychlst prvzu 120 km/h pr nákladní vlaky a výhledvě až 230 km/h pr sbní vlaky. V úseku Praha Lvsice (Ústí nad Labem) se prvěřují varianty i pr rychlst nad 300 km/h. Zahájení prací na SP 03/2017, předpklad dknčení SP 01/2019. 41 RS5 Praha Wrcław Ve vyhledávací studii byl sledván spjení Praha Wrcław a t ve dvu územních kridrech: kridr přes Hradec Králvé a Trutnv, kridr přes Mladu Bleslav a Liberec. V bu územních kridrech jsu dále trasy řešeny ve variantách (umístěním d území, pčtem stanic a napjením d knvenční sítě). Oba územní kridry na státní hranici navazují na trasy prvěřvané na území Plska. RS5 bude řešit i mžnst napjení Pardubic na VRT (sjezd Příčany případně Chvaletice). Další prpjení bude navržen směrem na Hradec Králvé d stávající tratě V. Osek Hr. Králvé Chceň. Sutěž na SP RS5 Praha Wrcław bude zahájena na přelmu 2018/2019, mžné dknčení SP 12/2020. 42-21-
Piltní úseky VRT VRT MORAVSKÁ BRÁNA je dstatečně dluhým úsekem, aby se její realizace prmítla d kratších jízdních db. Vlaky zde mhu dsahvat plné prjektvané rychlsti. Splu s připravvanu mdernizací knvenční tratě Brn Přerv a mžnu mdernizací tratě Přerv Olmuc na 200 km/h tvří ucelené tahy mezi největšími mravskými městy. RS4 Drážďany VRT JIŽNÍ MORAVA je krátkým úsekem s relativně nízkými náklady pr realizaci. Vlaky zde však s hledem na malu délku trati nebudu před dstavbu navazujících úseků dsahvat maximální rychlsti a příns realizace je především v blasti zvýšené kapacity trati. VRT POLABÍ má značný kamžitý příns, ale příprava je zatížena značnými riziky zejména s hledem na nutnst zásahu d železničníh uzlu Praha, která dbu přípravy prdluží. 43 Milníky přípravy VRT Dknčení studií prveditelnsti jedntlivých ramen Rychlých spjení 03/2019 až 12/2020 SŽDC jak právněný investr pžádá Aktualizaci Zásad územníh rzvje 06/2019 až 01/2022 SŽDC zahájí prjektvu přípravu VRT (Krdinvané splečné řízení) 01/2021 až 01/2024 SŽDC zahájí výstavbu VRT p rce 2028 SŽDC jak právněný investr pžádá Aktualizaci Zásad územníh rzvje pr piltní úseky VRT pdzim/2018 SŽDC zahájí prjektvu přípravu piltních úseků VRT (Územní rzhdnutí) 01/2019 až 01/2021 SŽDC zahájí prjektvu přípravu piltních úseků VRT (Stavební pvlení) 01/2021 až 01/2024 SŽDC zahájí výstavbu piltních úseků VRT p rce 2025 44-22-
Harmngram přípravy a výstavby VRT 1. Fáze kncepční (Emerging phase) ÚTS, TPS VRT, Prgram rzvje RS 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 Prgram rzvje RS Dknčen! 2. Fáze věření prveditelnsti (Feasibility phase) Studie prveditelnsti, SEA, AZÚR Rzhd nutí CK MD Dknče ní AŹUR Prbíhá! 3. Fáze prjektvé přípravy (Design phase) Prjektvá dkumentace, Krdinvané řízení u DÚ (ÚR+SP+EIA) Stavební pvlení 4. Fáze stavební (Cnstructin phase) Zahájení prvzu V České republice se za pslední 4 rky pdařil realizvat a dknčit kncepční fázi přípravy VRT, která v Evrpě vždy trvá nejdéle a t i v řádu desetiletí. SŽDC prvedla analýzu mžnéh urychlení výstavby piltních úseků VRT, které by mhl přinést zkrácení přípravy něklik let. Jak jedna z mžnstí urychlení přípravy je mžnst zadání zpracvání vyšších stupňů dkumentací (ZP + DÚR) v úsecích, kde je plánvané vedení trasy VRT invariantní v suladu se ZUR jedntlivých krajů. Alternativním pstupem nelze nahradit prcesy psuzvání stavby ve vztahu k živtnímu prstředí či záknu 114. V případě rzhdnutí urychlení přípravy piltních úseků VRT také nelze pminut specifické technické tázky VRT ahlavně kncepční návaznsti na celu plánvu síť Rychlých spjení a knvenční železnici. 45 Děkuji za pzrnst! Interperabilita Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Správa železniční dpravní cesty, státní rganizace www.szdc.cz -23-