Úad práce v Klatovech Krameriova 180 339 01 Klatovy Z P R Á V A o situaci na trhu práce v okrese Klatovy v roce 2004 I N F O R M A C E Únor 2005
Obsah: A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA... 3 1. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU...4 2. ZAMSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA...6 3. NEZAMSTNANOST...17 4. CIZINCI NA TRHU PRÁCE...25 5. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMSTNANOSTI...29 6. STRUNÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN (OBLASTÍ)...35 7. SHRNUTÍ...38 8. OEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMSTNANOSTI A NEZAMSTNANOSTI V 1.POLOLETÍ 2005...40 B. TÉMATICKÝ ROZBOR... 41 I. SITUACE V JEDNOTLIVÝCH MIKROREGIONECH...42 II. FAKTORY PÍZNIV OVLIVUJÍCÍ NEZAMSTNANOST...44 C. PÍLOHA... 46 I. MAPA OKRESU S UVEDENÍM MÍRY NEZAMSTNANOSTI...47 II. TABULKY A GRAFY...48-2 -
A. Základní zpráva - 3 -
1. Celková charakteristika okresu Okres Klatovy na hranicích se sousedním Bavorskem v SRN, má rozlohu 1.939,66 km 2, což jej adí na 2. místo v R. Potem obyvatel 87.659 je však až na 52. míst. Z uvedeného vyplývá nesoulad mezi rozlohou a potem obyvatel. Tato disproporce sociáln ekonomického vývoje v píhraniní oblasti Šumavy byla výrazn ovlivnna dopady desítky let trvající izolace, existencí železné opony a celkov nepíznivými dsledky vyplývajícími z této okrajové polohy. Dsledkem uzavené hranice byl na obou stranách stagnující hospodáský vývoj, vylid ování píhraniního prostoru, tém neexistující peshraniní spolupráce. Dynamické procesy, které nastaly v zemi po roce 1989, zmnily postupn i spoleenskou a ekonomickou situaci v regionu. Transformace a restrukturalizace prmyslu eské republiky zásadn ovlivnily podobu regionální ekonomiky, rozvoj malých a stedních podnik, strukturu zamstnanosti, rozsah zahraniních investic. Další pozitivní vliv lze spatovat zejména v pínosech a pozitivních zmnách v oblasti cestovního ruchu, ve zlepšování kvality životního prostedí, v nárstu investic do veejné technické a dopravní infrastruktury, v rozvoji institucionálních struktur, v nebývalém rozmachu peshraniní spolupráce. Vedle pozitivních zmn však okres postihly i nkteré negativní dopady související zejména s restrukturalizací zemdlství a dramatickým poklesem jeho ekonomického významu a se zhoršením dopravní obslužnosti ve všech ástech okresu. Vývoj obyvatelstva vykazuje od roku 1947 klesající tendenci. Tehdy pes 120 000 obyvatel, nyní 88.000, hustota osídlení je 3x menší, než je celorepublikový prmr. Tato skutenost souvisí pedevším s dsledky vývoje Šumavy v pováleném období, s ídkou strukturou a charakterem osídlení. Vzniklá situace pak má nepíznivý vliv, jak uvedeno, na dopravní obslužnost území a na výši a strukturu náklad v místní ekonomice. Vzdlanostní struktura je v porovnání s prmry R i s krajskými prmry nižší, a to zejména ve skupin obyvatel s dokoneným vysokoškolským vzdláním. Ekonomika okresu doznala v posledním desetiletí výrazných strukturálních zmn. Otevení hranic pineslo zpoátku i nabídku pracovních míst v uritých sektorech pro naše obyvatele, v sousedním Bavorsku. Tato skutenost umožnila vyšší úspory a akumulaci základního kapitálu pro rozjezd živností a menších rodinných podnik. Souasn s tím zaznamenal okres i píliv zahraniního kapitálu ze sousedních zemí, který pomohl vytvoit novou základnu malých a stedních podnik a tím pispl k žádoucí diverzifikaci místní ekonomiky. Navzdory výraznému propadu zemdlství v okrese hraje stále významnou roli v místní ekonomice, v prmru zamstnává ješt okolo 12% ekonomicky inného obyvatelstva ( na konci 80. let to bylo ješt plných 25%). Významné postavení cestovního ruchu v okrese se promítá do ukazatele podílu zamstnanosti ve službách (v samotném ubytování a pohostinství je v pepotu zamstnáno 6 8% ekonomicky inných obyvatel, což pedstavuje dvoj tínásobek prmru v R). Okres charakterizuje pomrn dobrá dopravní infrastruktura: hustá silniní sí, dobré silniní a železniní spojení s hlavními centry ve vnitrozemí a propojení s Bavorskem a Horním Rakouskem, díky síti hraniních pechod. Mezi slabé stránky však patí nedostupnost dálnice, zanedbaný stav nkterých komunikací a železniní infrastruktury a obslužné vybavenosti všeobecn. Více než 1/3 obyvatel je soustedna v 7 mstech okresu, z toho jen v Klatovech žije 1/4 obyvatel. Hustota obyvatel je 42/km 2. Vzhledem k nerovnomrnému rozložení není ve skutenosti ani tvrtinová na vtšin okresu. Proto jsou velké problémy s dopravou do zamstnání. Nejen to, omezováním dopravy vzniká problém propojenosti okresu a tím dochází k dalšímu zhoršení situace v nejmenších obcích, které k zachování existence potebují obchod, služby, pracovní píležitosti. Dosud jim toto umož ovalo dopravní propojení s msty. V tchto oblastech bude tak dále docházet k úbytku obyvatelstva. - 4 -
V hodnoceném období došlo na trhu práce k menšímu nárstu potu nezamstnaných (2004/2003 3920/3697) oproti pedcházejícímu období (2003/2002 3697/3307). Míra nezamstnanosti k 31.12.2004 8,51%. Pi souasné situaci, kdy stále trvá recese v zemích EU a prmysl v píhraniních okresech byl orientován práv na dodávky nízko ohodnocených prací pevážn do SRN dochází ke zptnému ( jo-jo) efektu, prudce klesá zájem o naše dodávky, tím podniky nemají výrobu odbyt, což vede až k vyhlášení konkurzu. Tak dochází k prudkému zvýšení nezamstnanosti, která snižuje kupní sílu obyvatelstva a to mže skonit až etzovou reakcí dalších konkurz. Zemdlství, které je rozprosteno prakticky v celém okrese, se vlivem propadu výkupních cen masa a zemdlských plodin, dále zvýšením cen hnojiv a paliv a v neposlední ad i petrvávajícími nevhodnými klimatickými podmínkami ( trvalé dešt, záplavy vystídané suchem) dostává až na dno i pes masivní státní dotace a nyní i fond EU. Sami zemdlci uvádí, že není zemdlce, který by neml ztrátu i po dotacích zemdlského fondu. Rok 2004 byl po stránce úrody velmi píznivý a pi souasných státních dotacích se jim daí snižovat kumulovanou ztrátu posledních let. Ke snížení zamstnanosti došlo prakticky ve všech výrobních subjektech. Další mén významné subjekty okolo 10 20 zamstnanc pracující pro odbratele v SRN koní svoji innost. Tyto ale neovlivní podstatn zamstnanost. V pípad ŠKODA KLATOVY s.r.o., kde po vyhlášení konkurzu je zajištna výroba do dubna 2005, pedpokládají prodej podniku v ervnu 2005. Pokud se nepodaí pijde o práci 219 zamstnanc a to znamená nárst MN o 0,5%. Ve špatné situaci jsou i Mlékárny Klatovy a.s.. Na zastavení tohoto vývoje již úad práce nemá prostedky. Proto je nutné apelovat na Plze ský kraj, vládu a parlament R, aby se jejich pozornost soustedila na píhraniní oblasti, kde dojde-li k velkému nárstu nezamstnanosti, bude se jednat o nezvratný proces, který ovlivní na desítky let život v tchto místech. Zde již nepomohou ani finanní pobídky. Bhem roku pedpokládáme, že u nás MN se zvýší až o 1%. Úad práce uiní co bude v jeho možnostech, aby pokud možno snížil nepíznivý vývoj nezamstnanosti na trhu práce. Proto již pijal opatení o zvýšení finanní pomoci pi vytváení nových pracovních míst. Zintenzívnil zaazování oban dlouhodob neumístných do systému APZ. Rovnž dává pednost osobám obtížn umístitelným zvlášt zdravotn postiženým, starším 50-ti let, mladistvým, kteí poprvé vstupují na trh práce a samozejm matkám samoživitelkám peujícím o dti do 15-ti let. Dále se snaží zapojit podnikatele do vytváení chránných dílen. - 5 -
2. Zamstnanost a volná pracovní místa Vývoj zamstnanosti Celková zamstnanost podle našich zkušeností zstává prakticky stejná míra nezamstnanosti stoupá, což je ásten odrazem propadu Eura a tím znevýhodnní našich výrobk. Vliv našeho vstupu do EU se ješt neprojevil ( odbourání cel apod.). Toto postihuje všechny oblasti eské republiky. Velké zmny v potu osob byly zpsobeny sítáním lidu v roce 2001. Nyní je možné brát poslední uvedené údaje za základ, který se ale bude po dobu 10-ti let postupn mnit pouze podle koeficient statistiky, které zatím ješt nebyly zveejnny. Vývoj nezamstnanosti má sinusový prbh. Z 8,99% v lednu, kdy dosahuje nezamstnanost pravideln vrcholu, dochází k sestupu až na 7,34% v ervenci. Pak nastává opt mírné zvedání do konce roku, kdy byla MN 8,51%. Tento prbh byl prakticky stejný vlivem pozmnné metodiky výpotu MN podle EU. Pro srovnání MN v roce 1998 v prosinci byla 5,93%. Ke snižování dochází po lednu pravideln díky pozvolnému nástupu sezónních prací. Dále dochází ke zvyšování postupným nástupem do evidence absolvent stedních škol a vyuenc. Proto vždy docházelo k mírnému vrcholu v záí, kdy absolventm koní statut studenta. V minulém období se tento jev posunul na íjen a pak kivka stoupala dál. Tento roní vývoj se dá oznait za trvalý a pokud nedojde na trhu práce k njakým otesm nap. bankrot nkolika velkých zamstnavatel, nebude se mnit. 31.12.2004 osob celkem 41 423 z toho v prmyslu 13 779 v zemdlství 4 417 ve stavebnictví 3 684 ve službách 11 175 ve veejné správ, zdravotnictví 6 735 Poty pracovník u vybraných nejvtších zamstnavatel Jak vyplývá z pehledu, úbytek pracovních sil se v celku skoro zastavil.nkde dochází k mírnému zvýšení, ádov jednotlivci až desítky. To však nehraje významnou roli. Stabilizace, která zaala v roce 2001, pokraovala s mírnými výkyvy až do minulého roku. V souasné dob dochází ke stálému úbytku pracovních míst v podnikatelských subjektech - 6 -
( za poslední rok o cca 8%). Snižování stavu pracovník i volných míst je zpsobeno ve vtšin pípad snahou o zvýšení produktivity a tím o udržení místa na trhu a v neposlední ad u výrobc, kteí se orientovali na západní trhy, pak snížením zakázek. Zvýšení stavu volných míst je zpsobeno nahlášením volných míst zamstnavateli, kteí chtjí pevážn zamstnat cizince, a proto musí hlásit volná místa, která jsou ádov v desítkách. Jedná se obvykle o firmy, které zakládají cizinci, pevážn Ukrajinci formou v.o.s. nebo družstev, které mají i okolo 300 len. Nebýt toho tak se skladba a poet volných míst nemní. Problémy v investiní výstavb a tím i ve stavebnictví ustoupily zvyšováním požadavk na novou výstavbu. Stavební podniky, které pežily zimu, jsou tak dnes z toho venku. Nepodailo se to Pozemním stavbám, které ukonily v 1. pololetí innost a ást zamstnanc pešla do Stavebního podniku Klatovy a.s.. Ve stavebnictví letos neoekáváme úbytek spíše mírný nárst zamstnanc. K trvalému úbytku pracovních sil dochází u malých zamstnavatel, kde se jedná vždy jen o jednotlivé pracovníky. Pes zvyšující se nezamstnanost zstává tlak zamstnavatel na zamstnávání cizinc z tetích zemí, od nichž si slibují zvýšené pracovní úsilí pi vyplácení nízké mzdy oproti eským pracovníkm, pi mnohdy špatném sociálním vybavení a tím i další úsporu náklad. Nkteré subjekty mají problémy se získáváním provozního úvru a tak snižují i stavy zamstnanc pod 200, kdy je získání úvru snazší. JOKA Klatovy, s.r.o., která byla orientována na západní trhy musela dále snížit stavy zamstnanc a tak k 31.12.2004 má již jen 237 zamstnanc. Ke 31.5.2004 skonil i dlouholetý výrobce textilu JITEX Písek a.s., závod Horažovice ( 159 zamstnanc) z dvodu nedostatku zakázek. 31.12.02 30.06.03 31.12.03 30.06.04 31.12.04 Prmysl SOLO SIRKÁRNA a.s. 282 272 213 176 186 Škoda s.r.o. Klatovy 321 277 282 282 219 Mlékárna a.s. Klatovy 272 258 257 221 189 Joka s.r.o. Klatovy 376 334 255 241 237 Optiplast a.s. Nýrsko 413 427 378 377 377 Rodenstock R s.r.o. 553 541 504 468 522 Zemdlství Agrospol a.s. Malý Bor 87 87 76 75 71 Stavebnictví VOD Velký Bor 117 114 108 92 80 Agromachine s.r.o. Švihov 118 128 94 99 75 Lesní spol. Železná Ruda a.s - 7-92 101 96 100 94 Šumavská lesní a.s. Sušice 78 79 76 76 59 Stavební podnik a.s. Klatovy Pozemní stavby a.s. Klatovy 341 336 341 363 357 115 100 94 - - Zetes a.s. Klatovy 49 58 51 51 51 Spoje eská pošta s.p. Klatovy 316 317 309 311 311 Obchod a služby Západoeské konzumní družstvo Sušice 662 673 713 748 766
Stav a vývoj volných pracovních míst Nabídka volných pracovních míst ve sledovaném období byla vlivem zhoršení odbytové situace pibližn stejná jako za poslední léta. Zvýšení padá jak výše uvedeno na vrub hlášením požadavk firem, které zde chtjí umístit cizince, nadsazují poty a tím ovliv ují statistiku. V lednu bylo evidováno 425 VM (v r.2003 570 volných míst), v únoru 527, v beznu 495, v dubnu 515, v kvtnu 506, v ervnu 502, v ervenci 500VM. Je vidt, že se zde již pestávají výrazn prosazovat sezónní práce. Vrcholu bylo dosaženo již v srpnu 578 a od té doby již následoval mírný pokles až do konce roku 567, kdy opt vyskoil vlivem požadavk na cizince. Porovnáním VM v lednu 1997 1024, v lednu 1998 868, v lednu 1999 586, v lednu 2000 535, v lednu 2001 648, v lednu 2002 716, v lednu 2003 570 a v lednu 2004-425 VM názorn vidíme, že sestupný trend vývoje volných míst v minulých letech se nepodailo zastavit. Letošní rok ale zaznamenal vbec nejvyšší pokles VM. S tím souvisí i vývoj hospodáské situace okresu, kdy bylo vyhlášeno nkolik bankrot a firmy se snaží najít náhradu za ztracený odbyt. S tím dále souvisí i stoupající nezamstnanost, která opt dosáhla nejvyšší hodnoty v historii. Ucelený pehled a vývoj VM v roce 2004 podává níže uvedená tabulka. Volná místa podle msíc v roce 2004 Leden 425 Únor 527 Bezen 495 Duben 515 Kvten 506 erven 502 ervenec 500 Srpen 578 Záí 504 íjen 525 Listopad 503 Prosinec 567 Volná místa podle region ke 31.12.2004 V nov zaazeném pehledu je názorn vidt nerovnomrné rozložení volných míst a potu uchaze o práci. Nejhorší situace je stále na Sušicku, kde na 183 míst pipadá 1182 uchaze, s ním souvisejícím Kašperskohorsku, kde na 8 VM pipadá 158 uchaze. Zde je i nejvyšší míra nezamstnanosti 13,38 %. Situace v Kašperských Horách se zhoršila zrušením pily podniku Devo echy v Dlouhé Vsi. Situace v Sušici vznikla z dvodu zrušení vojenské divize. Další zásluhu má špatn provedená privatizace SOLA Sušice, kdy za úelem okamžitého zisku se SOLO rozdlilo na 4 samostatné subjekty, ty investovaly do nových - 8 -
výrob, které se nezdaily a pi tom se ztratila odbytišt na tradiní výrobky. Obdobná situace je i v GIO STYLE díve PAP a.s. Sušice, kde je nyní nový majoritní vlastník z Itálie, ten ml pedevším zajistit trvalý odbyt výrobk. Místo toho jsou nkteí zamstnanci propouštni a zamstnáváni jen obas na dobu uritou, když jsou zakázky. Potíže jsou v této oblasti s dopravou a tak, i když nyní Sirkárna SOLA opt zvedá výrobu, musela výrobu na ti smny zrušit. Pokud jsou i zájemci, nemohou se do Sušice dopravit. Poslední autobusový spoj odjíždí ze Sušice v 17 hodin. Nejhe se situace vyvíjí u zemdlc, kde je stále konkursu na Zemdlská družstva Bšiny, Dlažov, Agromachine s.r.o.švihov. V konkurzu je i ŠKODA KLATOVY s.r.o., která stále ješt vyrábí, i když ani ona se nevyhnula hromadnému propouštní. Konený termín na vypoádání a prodání je erven 2005. Ekonomicky Míra Poet Poet název regionu Poet aktivní Uchazei nezamst- volných uchaz. na 1 o obyvatel obyvatelstvo nanosti míst volné místo zamstnání Klatovy 39 314 20 136 1 540 7,65 265 5,8 Sušice 22 839 11 022 1 182 10,72 183 6,5 Horažovice 12 283 6 028 549 9,11 25 22,0 Nýrsko 8 587 4 434 380 8,57 79 4,8 Plánice 2 676 1 306 111 8,50 7 15,9 Kašperské Hory 2 292 1 181 158 13,38 8 19,8 Okres celkem 87 991 43 247* 3 920 8,51 567 6,9 Míra nezamstnanosti v regionech je vypotena z potu ekonomicky aktivních obyvatel k 1.3.2001 dle SÚ. *Okresní míra nezamstnanosti celkem je podle nové metodiky vypotena z ukazatele pracovní síly, zjištného výbrovými šeteními pracovních sil pro 4.tvrtletí 2004, a pouze z dosažitelných uchaze Tok volných míst Volná místa podle sektor srovnání rok 2000 2004 Nejvtší nabídku volných míst poskytují spolenosti s.r.o. - 1750, následují akciové spolenosti 373 míst, soukromníci s 340 místy a pak již jsou jen drobty. Rozpotové a píspvkové organizace požadovaly obsadit 42 míst, družstevní 60 a státní sektor 3 místa. Uvedené poty odpovídají vývoji, jak je již výše uvedeno, na trhu práce v okrese Klatovy. Srovnání let 2001-2003 pak ukazuje, že stále dochází k úbytku volných pracovních míst ve všech sektorech hospodáství. Pírstek nezaznamenal ani jeden sektor. To spolu s vysokým nárstem nezamstnanosti signalizuje zvýšené nebezpeí možnosti skokového nárstu nezamstnanosti. Zvlášt v podmínkách pohranií, kde je velmi nízká hustota obyvatel a prakticky neexistuje strojírenský prmysl, který umož uje v krátké dob zamstnat velké - 9 -
procento uchaze. Zemdlství bez výrazných dotací vetn z EU v podhorských podmínkách jen tžko prosperuje. a.s. s.r.o. s.p. Družstevní Soukromé Rozpotové a píspvkové Ostatní Celkem Rok 2004 373 1750 3 60 340 42 4 2572 Rok 2003 342 471 3 40 448 70 30 1404 Rok 2002 488 555 4 59 416 121 2 1645 Rok 2001 578 910 9 67 578 196 19 2357 Rok 2000 431 989 18 61 538 167 52 2256 Volná místa podle pevažující innosti organizace Chemický a farmaceutický prmysl 1 innosti v oblasti nemovitostí, pronájem nemovitostí 48 Dobývání ostatních nerostných surovin 2 Doprava, skladování, pošty a telekomunikace 15 Devozpracující prmysl 90 Gumárenský a plastikáský prmysl 13 Obchod, opravy motorových vozidel a spotebního zboží 1550 Ostatní veejné, sociální a osobní služby 91 Papírenský a polygrafický prmysl, vydavatelská innost 6 Prmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot 10 Pohostinství a ubytování 144 Prmysl potravin a pochutin 66 Stavebnictví 117 Školství 30 Textilní a odvní prmysl 31 Veejná správa, obrana, sociální zabezpeení 9 Kožedlný prmysl 1 Výroba kov a kovových výrobk 45 Výroba stroj a zaízení pro další výrobu 11 Zdravotnictví, veterinární a sociální innosti 22 Zemdlství, myslivost, lesní hospodáství 39 Zpracovatelský prmysl jinde neuvedený 1-10 -
Zde lze nejlépe dokumentovat rozdlení výroby a obchodu v okrese Klatovy. Obchod a služby mají 1550 volných míst pi celkovém sledovaném potu 2572. Zbytek pak jsou místa ve službách pohostinství 144 a stavebnictví 117, zbytek je ve výrobní sfée. 91 míst ve veejných a sociálních službách. I zde je vidt nerovnováha mezi potebou okresu k jeho dalšímu rozvoji a skuteným stavem, který naopak znamená útlum rozvoje. Volná místa podle vybraných profesí Vedoucí 42 Technik konstruktér,mistr i zoo 57 Pojišovací agent 22 Administrativní pracovník 67 Úetní 10 Pokojská, uklize v kanceláích 65 Kucha 64 íšník, servírka 71 Prodava, prodavaka 88 Dlník lesní 6 Dlník zemdlský 31 Dlník stavební + kamenolom 64 Zedník 79 Tesa, truhlá 17 Lakýrník + malí 35 Zámeník, sváe 68 Obráb kov 19 Elektriká 2 Dlník devozpracující 15 Švadleny, šiky 58 Dlníci potravinái 66 idii + obsluha zem. stroj 41 Uklízeky 56 Uitelé vetn vychovatel 13 Programátoi 1 Lékai 5 Zdravotní sestry 8 Automechanik, opravá 29 Kadeník + pedikúra 2 Krupiér 70 Recepní 16 Hlavní stavební výroba 18 Pracovníci ochrany a ostrahy 7 Pomocný a nekvalifikovaný 1343-11 -
V nabídce volných míst pevažují VM pro uchazee se základním vzdláním 574, což je již ptina evidovaných volných míst (2572). 197 bylo evidováno VM pro stedoškoláky a vysokoškoláky, zbytek 1749 VM byl pro vyuené. Stále je zájem o profese, které nacházejí uplatnní v sousední SRN. Jsou to zejména profese zedník, kucha, íšník, zámeník a uklízeka, stoupá zájem i o ošetovatelky. Stále trvá zájem o profesi uklízeka a pokojská 56 VM. Firmy ve snaze snížit mzdové náklady propouštjí vlastní uklízeky a najímají na tyto práce specializované firmy na úklid. Tím opt stoupají požadavky na povolení práce zahraniních pracovník, nebo místní lidé nechtjí jezdit pracovat-uklízet po rzných místech okresu. Znateln poklesl zájem o profesi šiky, kde díve bylo i 160 VM, dnes je pouze 58 VM. V devozpracujícím prmyslu se jedná opt i o práci v lese, pevážn na rzných místech okresu. Zde je otázka, zda o naše pracovníky organizace opravdu mají zájem nebo volná místa slouží pouze jako záminka k získání Ukrajinc i jiných zahraniních pracovník. Opt za úelem snížení provozních náklad a pohodlné manipulace s pracovní silou. Pokud se podíváme do tabulky podle KZAM tak vidíme, že nejvíce je VM pro pomocné a nekvalifikované pracovníky 1405, což je již více než ½ všech pracovních míst. emeslníci zde požadují 451 míst. Toto je varující zvst, neustále pibývá nekvalifikovaná práce, kterou v ostatních ástech republiky nikdo nechce a tak se umístí tam, kde ji vezmou respektive, kde jim nic jiného nezbývá. Volná místa podle KZAM 0 Píslušníci armády Nábor 1 Vedoucí a ídící pracovníci 22 2 Vdetí a odborní duševní pracovníci 27 3 Technití, zdravotnití, pedagogití pracovníci 148 4 Nižší administrativní pracovníci 155 5 Provozní pracovníci ve službách a obchod 211 6 Kvalifikovaní dlníci v zemdlství a lesnictví 25 7 emeslníci a výrobci, zpracovatelé a opravái 451 8 Obsluha stroj a zaízení 136 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 1405 Volná místa podle rozdlení na dlnické a THP + ZP. Celkový poet zaazených VM: 2572 z toho pomocní a nekvalifikovaní dlníci 1405, vyuení 476, THP a ostatní 563 a ZP okolo 10. Stále pevažuje poptávka po práci bez kvalifikace. Jedná se o práce, které jsou nevýhodné v SRN, a proto se pesouvají k nám, kde nejsou tak vysoké mzdové nároky, i když se stává, že již i tyto práce se pesouvají za nižší cenou mzdy nap. do Rumunska. - 12 -
Volná místa podle kvalifikace Z pehledu volných míst podle kvalifikace vedených ke 31.12.2004 je patrné, že nejvtší zájem je o nekvalifikované pracovní síly v dlnických profesích se základním vzdláním a o zamstnance, kteí jsou vyuení (575a 1749 VM). Na maximu se udržuje rozdíl v zájmu o pracovníky, kteí mají maturitu na odborných školách a mezi pracovníky s maturitou na všeobecných školách. Nyní podle statistiky bylo VM s maturitou na SOŠ 227 volných míst pro ÚSV - gymnázia 2. Pomrn nízký zstává zájem o zamstnance s vysokoškolským vzdláním, protože si organizace tato místa obvykle obsadí snadno sama. Poet tchto míst je stále okolo 25 28. 00 Bez vzdlání 0 01 Neúplné základní vzdlání 1 02 Základní vzdlání + praktická škola 574 03 Nižší stední vzdlání 0 04 Nižší stední odborné vzdlání 0 05 Stední odborné vzdlání (vyuen) 1749 06 Stední odborné vzdlání bez maturity 8 07 ÚSV vzdlání 2 08 ÚSO vzdlání (vyueni s maturitou) 20 09 ÚSO vzdlání s maturitou (bez vyuení) 197 10 Vyšší odborné vzdlání 1 11 Bakaláské vzdlání 0 12 Vysokoškolské vzdlání 28 13 Doktorské vzdlání (vdecká výchova) 0 Volná místa podle odvtví Služby a obchod V souasné dob je to odvtví, které je stabilizováno a kam se pesouvá zájem jak již zavedených spoleností, tak i zájemc o podnikání. Zde se dá pedpokládat, že výhledov již nebudou žádné mimoádné výkyvy. Poet VM je 1550 oproti 877 v minulém roce. Nejvtší zájem je o uklízeky a pomocné dlníky ve všech sektorech služeb i výroby. Tím eší nkteré organizace své problémy v mzdové oblasti, nap. nemocnice, kde tak snižují mzdové náklady a mohou pidat svým kmenovým zamstnancm. Na druhé stran to pináší zvýšený tlak na povolení zamstnávat zahraniní pracovníky, kterým nevadí, že musí jezdit pracovat do rzných míst okresu. Mezery v nabídce levného zboží a zejm i neprocleného a nezdanného stále využívají obané z Vietnamu. Vytváejí stánkové kolonie, které jsou na obtíž v mnoha mstech, nap. v Železné Rud. Zde si ale pronajali i obchodní dm. A tak pechází na vyšší formu prodeje. V Klatovech si nyní najímají nejlepší prodejní místa pedevším na námstí a v - 13 -
jeho okolí. V Klatovech oteveli í ané již dv ínské restaurace a Vietnamci také jednu a dva bufety. Zde se projevuje snaha zamstnat jako personál vlastní (vietnamské) zamstnance. Dalšímu rozvoji investiní výstavby a služeb mimo jiné brání i vysoké úrokové sazby, které jsou pro vtšinu malých a stedních podnikatel nepijatelné. Silné omezení mže pedstavovat snížená poptávka po našich výrobcích z EU vlivem oslabení EURa. Nejvtší podnikatel v okrese v oboru služeb je Západoeské konzumní družstvo v Sušici. Podniká nyní jen ve velkoobchod, doprav a vlastní obchodní sí po celém okrese. Ve velkoobchodu získalo zásobování Jednoty celého okresu Plze -jih, Tachova a Domažlic a nyní se snaží uchytit i v Sokolov. Stavebnictví Problémem je zde uritá provázanost firem a zadavatel. A tak firmy z Klatov nap. Stavební podnik Klatovy a.s. nedostane zakázku v okolních okresech, ale jezdí stavt teba na Moravu. Na oplátku stavební firma stavjící Domažlickou nemocnici je z Moravy. Uritým problémem na trhu práce zde zstávají místa kvalifikovaných zamstnanc nap.: zedník, truhlá, tesa. Zamstnanci tchto profesí stále odcházejí rznými cestami (legální i nelegální) za daleko lépe placenou prací do SRN. V souasné dob se v regionu jako v celé R projevuje zvýšený zájem o investice do stavebnictví a tak stavební výroba vrostla odhadem o 9% a má pedpoklad dalšího rstu. Doposud nkteré firmy eší problémy s výrobou tím, že se zamstnanci uzavírají pracovní pomr do prosince a další až od bezna nebo dubna. Zvýšený zájem by mohl pinést i vyšší poet volných míst. Ve velké míe se ale projevuje spíše v ostatních regionech než na Klatovsku. Proto stavební podnik Klatovy a.s. otevírá konzultaní stedisko v Plzni, kde je i projekní kancelá, aby zde snáze získali zakázky. Prmysl V našem regionu je pevážn lehký prmysl, který je zastoupen ve všech sektorech vlastnictví. V letošním roce opt bylo více volných míst v sektoru služeb než v prmyslu, kde jich bylo 271. Stav signalizuje trvalou stagnaci v rozvoji prmyslu. V souasné dob se prodejem uklidnila situace v Masokombinátu Klatovy a.s. Na ŠKODU KLATOVY s.r.o. je vyhlášen konkurz, i když výroba ješt ásten bží. V souasné dob se projednává odkup firmy, tedy získání nového vlastníka, který by zaruil firm její další rozvoj. Velká ást objekt a prostor již byla prodána pro výstavbu supermarketu LIDL. Devaská výroba SOLA Sušice nyní vyrábí jen dvee se záložkovými obrubnmi, na které našla odbyt a tak i zvyšuje poet zamstnanc. Jednou ze svtlých výjimek byla firma Rodenstock R s.r.o. v Klatovech, díve ONÍ OPTIKA Klatovy s.r.o. ve vlastnictví nmecké firmy, ale ani ta se neubránila ástenému snížení potu pracovník. V minulém roce již opt získala zakázky a tak se bude opt rozšiovat na pvodní úrove. Situace po zrušení fy PARAT zabývající se koženými výrobky se získáním nového vlastníka opt z SRN zaíná stabilizovat. Vznikla zde nová firma opt s nmeckým vlastníkem AEROXSON s.r.o..vyrábjí mucholapky a zaízení na odpuzování hmyzu. Tedy opt výrobky jejichž výroba je problematická. V Horažovicích skonila kdysi úspšná firma JITEX Písek a.s., závod Horažovice propad 150 pracovních míst. Obnovit výrobu textilií vlivem dodávek z íny se již zejm nepodaí a tak firmy, které pežily, nevyrábjí ani 50% pvodní výroby. - 14 -
Zemdlství V tomto sektoru dochází k neustálým pesunm vlastník. Sice zanikají firmy nap. ZOS Plánice, ale vtšinu její výroby pevzala Farma íha s.r.o. Nové subjekty se ale musí orientovat na jiné neztrátové produkty zemdlské výroby. Jde o to, že v letošním roce budou podpory ze strany státu cca o 50% vtší než minulý rok. Takže se dá íci že 0 od 0 pojde. Tzn., že budou pibližn kryty ztráty, které zemdlství utrpí. Problém je ale v tom, že se musí o n požádat a to zejm ada zem. subjekt opomene. Jedná se cca o 500 milion dotací pro okres Klatovy. Dále je v tom i možná dotace od EU, žádosti se podávají v kvtnu. Pokud budou žádosti projekty schváleny, obdrží dotace zemdlci po kontrolách splnní programu na konci roku. K dnešku máme cca 500 subjekt, které vlastní pdu a spl ují podmínku alespo 1 ha orné pdy nebo 5 ha trav. Z toho pak 150 vlastník má pdu od 25 do 150 ha. Nutno poznamenat, že podle pracovník MZe i samotných zemdlc nebyl rok 2004 pro zemdlce ztrátový. V prmru dotace kryly ásten i kumulované ztráty minulých let. V souasné dob se pesouvá výroba na velkochovy prasat, kde vlivem nízké výkupní ceny 25,-K/kg nemohou malovýrobci konkurovat, zde je výrobní cena 29 31K/kg. Stát pedem deklaroval, že nebude podporovat výrobu vepového masa a drbeže. Podporuje se hovzí maso, mléko, obdlávání pdy a výroba potravináské pšenice. Celý okres je zaazen do skupiny LFA, tedy mén píznivé oblasti pro zemdlskou výrobu a dále jsou zde horské oblasti (Šumava). Tyto skupiny jsou podporovány. Dotace jsou ale zameny na dva úely. Jeden, aby byla udržena kulturní krajina (i vzhled) a zamstnanost a druhý pak, aby se rozvíjely priority, tj. údržba krajiny a agroturistika. Podporují se mj. rychle rostoucí deviny, jako je topol, osiky, vrby. Žádost o podporu zemdlské agentue MZe podává Agromachine s.r.o. Švihov. Zemdlská pda se již skoro nevyužívá pro nepotravináské úely nap. pstování lnu, prmyslových brambor. Díve se zde len pstoval hojn. Dnes zase všichni chtjí olejniny dlá se jen epka, protože zaruuje vyšší výnosy. Dále je zde pomrn nová možnost pedasný odchod do dchodu u osob starších 55 let pokud alespo 10 let pracovali v zemdlství. Prodají-li firmu osob mladší 45 let, která ped tím pracovala alespo 2 roky v zemdlství a má zemdlské vzdlání SŠ, VOŠ, VŠ, pak tito obané mají možnost získávat od státu až 200.000,-K každý rok do doby dosažení dchodového vku. V souasné dob se o tuto formu zajímá cca 5 zájemc obvykle se jedná o dti majitel. Charakter a dvody volných pracovních míst neobsazených déle než 1 msíc 1. kvalifikace Jedná se pevážn o profese stavebního charakteru a o pohostinství. Nap.: zedník, tesa, truhlá, pokrýva, zámeník, kucha, íšník. Vtšina lidí tchto profesí jsou pendlei a o práci doma nemají zájem. Z ostatních profesí se jedná o švadleny a šiky, kde vedle nízkého platového ohodnocení pistupuje i namáhavá práce se zdravotními dsledky. "Nepopulární funkce" nap. mzdová úetní nebo mistr na stavb, které se díve obtížn obsazovaly, jsou nyní obsazeny bhem nkolika dní, v mnoha pípadech se nyní daí obsazovat i místa v zemdlství a ve stavebnictví. - 15 -
2. smnnost Velkým problémem je požadavek práce na smny zejména pro ženy, které se starají o rodinu. Dále stoupá poet organizací - zejména nov založených - pracujících na dv smny, nebo je poteba rychlé návratnosti vložených prostedk. Problém je i u supermarket, které jedou celý týden a pracovní zatížení tak je zde vysoké. 3. kvalita Jedná se pevážn o funkce THP - manažei a ostatní ídící zamstnanci, kteí podléhají výbrovému ízení. Zde si firmy hledají pracovníky s pomocí specializovaných firem. 4. dojíždní V souasné dob je dojíždní nejpalivjším problémem. Odbouráním slev se stalo pro velkou vtšinu zamstnanc ekonomicky neúnosné dojíždt za prací. V pípad smnných provoz pak doprava není zajištna vbec. Vtšina autobusových linek koní okolo l8-té hodiny a tak není žádná možnost se dostat dom po skonení 2. smny i na 3. smnu. Urité možnosti jsou pi železnici, ale ty jsou omezené jen na sousedství zastávek. Vzhledem ke geografické poloze okresu a hustot obyvatel, není skoro žádná možnost dopravy na smnné provozy a na jednu smnu velmi omezená. Tak jsou velmi poškozeny oblasti od Sušice, Horažovic a Nýrska na jih smrem ke státní hranici. Nový zákon formou píspvku na dopravu do zamstnání u nás prakticky nelze využít. Kde to šlo tak zamstnavatelé již tuto formu využívají vlastními dotacemi. 5. ostatní Patí sem subjektivní vlivy nap.: pée o dti - ne vždy se podaí zajistit mateskou školu, mzdové ohodnocení funkce, tžká práce a nyní i spoleenské postavení dané vykonávanou prací apod. V poslední dob se zde projevuje i nedostatek volných byt, který brání, aby se lidé mohli sthovat za prací. Jedná se zvlášt o regiony s vysokou nezamstnaností na severu republiky, kde jsou mnohdy nezamstnaní nap. zámeníci, pracovníci pohostinství apod., kteí by u nás snadno našli práci. V neposlední ad sem patí i zdravotní stav uchaze o práci, kdy vtšina šiek po 25-ti letech práce u šicího stroje má potíže s páteí. Výrazný vliv má i názor okolí na zamstnavatele nebo na danou práci. V souasné dob sem pistupuje i možnost využívat služeb organizací zprostedkujících zamstnání pro funkce, které nesouvisejí s hlavní výrobou. A tak se úspšn rozvíjí outsourcing, který ale ve vtšin pípad znamená úbytek pracovních uplatnní pro naše uchazee. Organizace si pracovníky zajistí z vlastních zdroj, mnohdy práv cizinc. - 16 -
3. Nezamstnanost Vývoj nezamstnanosti v prbhu roku 2004 odpovídá našemu pedpokladu, který jsme uvádli ve zpráv o situaci na trhu práce za 2003: nepedpokládali jsme pokles smrem k ervnu 2003, ale spíše stagnaci na úrovni ledna. Pedpokládané zvyšování až tém k 9 % ke konci roku se naplnilo. Rok 2004 skonil na míe nezamstnanosti 8,51 %. Na zvyšování míry nezamstnanosti má též významný vliv snižování potu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Jaká je tedy konkrétní situace? Níže uvedená tabulka celkové struktury uchaze má dostatenou vypovídací schopnost, jen na doplnní poty uchaze, kteí pobírají podporu v nezamstnanosti: k 31.12. 2002 to bylo 1655 uchaze (tj. 50,05 % z celkového potu 3 307 uchaze), k 31.12.2003 pobíralo podporu 1788 osob ( tj. 48, 36 % z celkového potu 3 697 uchaze) a k 31. 12. 2004 pobíralo podporu 1 350 uchaze ( tj. 34, 44% z celkového potu 3920). Vlivem aplikace nového zákona o zamstnanosti poklesl poet uchaze ve srovnání s koncem roku 2003 o 438 osob pobírajících podporu v nezamstnanosti. Celková struktura uchaze o zamstnání Porovnáním absolutních ísel registrujeme také pohyb v jednotlivých kategoriích uchaze. Je to dsledek mnící se ekonomické situace firem, kde se pijímají opatení vedoucí ke zvýšení produktivity práce a nkteré firmy i koní svoji innost nebo velice siln redukují poty svých zamstnanc. 31.12. 2003 31.12. 2004 Osob % Osob % Uchazei celkem 3 697 100,00 3 920 100,00 z toho ženy 1 879 50,82 2 039 52,02 obané se ZP 412 11,14 452 11,53 dlníci 2 902 78,50 3 020 77,04 THP a ostatní 795 21,50 900 22,96 absolventi škol a mladiství 404 10,93 306 7,81-17 -
Kvalifikaní struktura Podíl jednotlivých kategorií se mní s celkovou mírou nezamstnanosti. Jak jsme už psali v pedcházejících zprávách o situaci na trhu práce vtší možnosti pro aktivní politiku a vtší prostor rekvalifikacím to vše jsou impulsy, které úspšn snižují nejen poet uchaze o zamstnání, ale mají vliv také na nová pracovní místa, která u zamstnavatel vznikají. Níže uvedená ísla ukazují na skutenost, kterou bylo možné zaznamenat v posledních tech letech. Vývoj v dalších obdobích prokáže, zda nastane obrat k lepšímu s delším trváním. 31. 12. 2002 3 307 uchaze 499 volných míst 31. 12. 2003 3 697 uchaze 458 volných míst 31. 12. 2004 3 920 uchaze 567 volných míst Vzdlanostní struktura 31.12. 2003 31.12. 2004 STUPE VZDLÁNÍ Osob % Osob % Uchazei celkem 3 697 100,00 3 920 100,00 bez vzdlání 5 0,13 4 0,10 neúplné základní vzdlání 1 0,03 1 0,03 základní vzdlání + praktická škola 1 062 28,73 1 043 26,61 nižší stední vzdlání 0 0,00 3 0,08 nižší stední odborné vzdlání 52 1,41 55 1,40 stední odborné vzdlání (vyuen) 1 540 41,66 1 696 43,27 stední nebo stední odborné vzdlání bez maturity a bez vyuení 46 1,24 46 1,17 ÚSV vzdlání 98 2,65 109 2,78 ÚSO vzdlání (vyuení s maturitou) 157 4,25 140 3,57 ÚSO vzdlání s maturitou (bez vyuení) 564 15,26 664 16,94 vyšší odborné vzdlání 29 0,78 28 0,71 bakaláské vzdlání 13 0,35 11 0,28 vysokoškolské vzdlání 125 3,38 119 3,04 doktorské vzdlání (vdecká výchova) 5 0,13 1 0,03-18 -
Vková struktura Procentním podílem z celku jsou všechny kategorie srovnatelné s prbhem roku 2003. Výjimku tvoí dv kategorie nejnižší, kde absolutní ísla i procentní pomry vykazují výkyv oproti roku 2003. Krom vlastní nabídky trhu práce roli hraje nap. i ta skutenost, že na konci roku se v evidenci objevili uchazei, kterým skonila základní vojenská nebo civilní služba. V kategorii od 25 až do 54 let se procentní podíly pozvolna srovnávají, i když vyšší absolutní ísla ve starších kategoriích budou asi v budoucnu problémem pro sociální pracovníky a zejména pro psychology. ísla vypovídají také o tom, že nársty ve vyšších vkových kategoriích hrozí stup ováním sociálního naptí. I sem by mla smovat opatení státní sociální politiky jak rekvalifikacemi, tak spoluprací se zamstnavateli (a to nejen s prosperujícími, ale i s tmi, kterým hrozí problémy), pop. i dalšími projekty. Nejvyšší nárst lze zaznamenat ve vkové kategorii od 40 do 44 let - o 86 osob, tj. o 1,66%. Zdvodnní lze hledat v adách propuštných pracovník celních referát a voják z povolání. Klatovy jsou píhraniní okres s dvma hraniními pechody, kde práv v roce 2004 došlo ke zrušení celních referát a souasn byla zrušena vojenská kasárna v Janovicích nad Úhlavou, kde byla ada uchaze z uvedené vkové kategorie zamstnána. 31.12. 2003 31.12. 2004 VK Osob % Osob % Uchazei celkem 3 697 100,00 3 920 100,00 do 19 let 252 6,82 217 5,54 od 19 do 24 let 616 16,66 580 14,80 od 25 do 29 let 464 12,55 463 11,81 od 30 do 34 let 422 11,42 465 11,86 od 35 do 39 let 403 10,90 433 11,05 od 40 do 44 let 348 9,41 434 11,07 od 45 do 49 let 429 11,60 467 11,91 od 50 do 54 let 498 13,47 534 13,62 od 55 do 59 let 244 6,60 303 7,73 od 60 let a více 21 0,57 23 0,59-19 -
Délka nezamstnanosti Pi rozboru délky nezamstnanosti v absolutních íslech se nárst nejvíce projevil v asovém úseku do 3 msíc s pírstkem 223 osoby. V úseku od 3 do 6 msíc byl naopak zaznamenán pokles o 103 osoby. Stojí za zamyšlení poet osob, které jsou evidovány déle než 6 msíc. Srovnání v absolutních íslech je výmluvné (z matematického hlediska pitom velice zajímavé je nutné si všimnout pohybu uvnit zmi ované kategorie): v roce 2003 byl zde stav k 31.12. 1 777 uchaze a k 31.12.2004 je poet 1 880, což pedstavuje nárst o 103 osoby. Potvrzuje se, že uchazei, kteí nenajdou práci do 3-6 msíc, se tžce umisují, nebo ztrácejí pracovní návyky. Uritou pomocí jsou rekvalifikace, vytváení nových spoleensky úelných pracovních míst a bude kladen draz na umisování i opakované - na VPP. 31.12. 2003 31.12. 2004 DÉLKA NEZAMSTNANOSTI Osob % Osob % Uchazei celkem 3 697 100,00 3 920 100,00 do 3 msíc 1 086 29,38 1 309 33,39 od 3 do 6 msíc 834 22,56 731 18,65 od 6 do 9 msíc 335 9,06 430 10,97 od 9 do 12 msíc 266 7,20 258 6,58 od 12 do 24 msíc 554 14,98 512 13,06 od 24 msíc a déle 622 16,82 680 17,35 Dvody obtížné umístitelnosti DVOD / etnost v % 31.12.2003 31.12.2004 Uchazei celkem 100,00 100,00 Zdravotní 32,00 30,00 Obtížn umístitelní 20,00 22,00 Pée o dti 7,50 8,00 Nevyhovující doprava 16,50 16,00 Vk 13,00 14,00 Nevyhovující vzdlání 11,00 10,00-20 -
Uvádné dvody se speciáln nesledují, jde v tomto pípad o kvalifikovaný odhad hlavního dvodu, pro který nebylo možno zprostedkovat zamstnání uchazem, kteí jsou v evidenci déle než 6 msíc. U mnoha z nich jde pevážn o kombinaci více uvedených dvod. Regionální problémy nezamstnanosti!" # "$% && Se zmnou územn-správního uspoádání platnou od 1.1.2003 spadá obec Železná Ruda do správního obvodu Nýrska, což je obec s rozšíenou pravomocí, stanovená vyhláškou Ministerstva vnitra.388/2002, a tím zaniká region Železnorudska, uvádný ve všech pehledech za pedchozí asová období. - 21 -
Poadí jednotlivých obvod mstských úad se zmnilo jen nepatrn, zejména na prvních dvou místech zstávají tradiní oblasti a míra nezamstnanosti v mikroregionech Sušice a Kašperské Hory je varující. Ovšem v porovnání s rokem pedchozím je patrný procentuelní pokles v Kašperských Horách o 1,1 % a v Sušici také pokles o 0,7 % Na tetím míst je Horažovicko, kde zaznamenáváme zvýšení míry nezamstnanosti o 2,44 %. Podíl na zvýšeném potu uchaze má ukonení innosti provozovny odvního podniku Jitex Písek, kdy došlo k propuštní všech zamstnanc, kteí jsou ovšem jednostrann zameni na práce v odvním prmyslu a velice tžko hledají vhodné zamstnání. Bez strukturálních zmn podnikatelské sféry se situace k lepšímu bude mnit jen velice ztžka. Pomyslné nžky mezi prvním a posledním jsou stále velice rozevené. Dva obvody jsou pod okresní mírou nezamstnanosti: Klatovsko, kde stoupla míra nezamstnanosti pouze o 0,98 % a Plánice s poklesem o 0,54 %. Nýrsko zstává na úrovni okresní míry nezamstnanosti. Zajímavý je pohled i na následující tabulku, která uvádí: poadí v roce 31.12. 2003 31.12. 2004 OBVOD MÚ 2003 2004 Osob % Osob % okres Klatovy celkem XX XX 3 697 8,42 3 920 8,51 Klatovy 5 6 1 405 6,98 1 540 7,65 Sušice 2 2 1 258 11,41 1 182 10,72 Horažovice 6 3 402 6,67 549 9,11 Nýrsko 4 4 343 7,74 380 8,57 Plánice 3 5 118 9,04 111 8,50 Kašperské Hory 1 1 171 14,48 158 13,38 Obce s mírou nezamstnanosti nad 15 % Obce, které se pohybují na pomyslné špice mají jako píinu tohoto umístní nkolik spolených jmenovatel: - špatná dopravní obslužnost - mizivý poet pracovních píležitostí v míst (zemdlství, lesy, a to jen sezónn). Chudenín ješt navíc má nejen excentrické umístní, ale hlavn se skládá z osmi malých ástí bez celoroního spojení veejnými dopravními prostedky a mimo jiné zde jsou uchazei s nejdelší evidencí za dobu trvání ÚP. ísla z Prášil, Rejštejna, Ma ovic, Hartmanic, apod. jsou jen dsledkem celkové tíživé situace na Sušicku, kde zejména špatná dopravní obslužnost a malé množství pracovních píležitostí stanovují statistická ísla taková jaká jsou. - 22 -
31.12. 2003 31.12. 2004 OBCE Osob % Osob % Kovín 6 20,69 7 24,14 Ma ovice 3 16,67 4 22,22 Rejštejn 25 21,74 23 20,00 Podmokly 22 24,18 18 19,78 Bukovník 3 9,68 6 19,35 Hamry 9 13,43 12 17,91 Prášily 18 26,09 12 17,39 Hejná 12 16,00 13 17,33 Chudenín 59 19,34 52 17,05 Obytce 8 8,89 15 16,67 Hartmanice 118 20,24 93 15,95 Újezd u Plánice 9 14,06 10 15,63 Dlouhá Ves 72 18,51 60 15,42 Tok nezamstnanosti Uplynulý rok 2004 byl pro 6 306 osob obdobím, kdy vstoupily do kontaktu s úadem práce, prmrn se zaevidovalo 526 lidí msín. Rozebereme-li podrobnji celkové íslo, zjistíme, že do evidence pišlo 3 245 žen, 270 oban se ZP, 4 556 osob bylo z dlnické kategorie, 1 750 z THP a ostatních a 730 absolvent. Pijetí má i druhou polohu, tzn. vyazení, zde statistika zaznamenala íslo 6 083, což je o 975 více než v pedchozím roce. Msíní prmr je 507 vyazených uchaze. Pi podrobném pohledu na celkové íslo vyazených vidíme, že to bylo 3 085 žen, 230 oban se ZP, 4 441 z kategorie dlnické, 1 642 z kategorie THP a ostatních a nakonec 787 absolvent. Velmi zajímavé je porovnání pijatých a vyazených uchaze, což lze vidt v tabulce Statistický rozbor toku uchaze v roce 2004 viz píloha. Z vyazených bylo celkem 1 490 osob umístno úadem práce, z toho na APZ 197, 2 982 bylo umístno jinak, dále bylo 192 lidí vyazeno pro maení spolupráce s ÚP a 959 uchaze bylo vyazeno jako tzv. ostatní. Na kategorii "umístno jinak" je nutné pohlížet z ásti jako na umístní s pomocí ÚP, protože obané využívají servisu ÚP (na nabízená volná místa ze sestav vedených na ÚP uchazei reagují z vlastní iniciativy), aniž do firmy s inzerovaným volným místem pijdou s doporuenkou vydanou úadem práce. Dále je možné pod toto kriterium zaadit i provádné profesní výbry podle zadání firem, kdy se de facto ÚP stává servisní organizací pro firmy, protože uchazee vybírá z databáze, obesílá, poskytuje prostory, apod. Podle informací, které máme k dispozici jak od uchaze, tak od podnikatelské sféry, je tato vstícnost ÚP velice - 23 -
dobe hodnocena. Je možno konstatovat, že s pomocí úadu práce bylo v prbhu roku umístno více jak ti tisíce lidí. Vyazení ostatní znamená, že uchazei opustili úad práce proto, že nap. odcházejí do dchodu, za prací do ciziny, sthují se apod. Charakteristika problémových skupin Z hlediska možnosti zamstnání jsou nejproblémovjší skupinou obané se zdravotním postižením. Jejich poet k 31.12. 2004 je 452, je to 11,53 % z celkového potu uchaze a proti roku 2003 se jedná o nárst 40 osob. Obané se ZP mají na trhu práce velké problémy se svým uplatnním, protože firmy nemají vytvoeny vhodné pracovní píležitosti, nemají pracovní program a v neposlední ad ekonomický pínos hraje velkou roli pi rozhodování zamstnavatele. Vtšinou se jedná o poživatele ástených invalidních dchod, kteí nemohou pracovat na plný úvazek. Nelze pominout ani zdravotní omezení uchaze, vtšinou jsou velmi rozsáhlá a v mnoha pípadech považujeme u tchto lidí možnost pracovat za pouze teoretickou zde je na míst pipomenout ješt jedno íslo, a to je poet volných míst inzerovaných ze strany zamstnavatel pro tuto kategorii uchaze: k 31. 12. 2004 5 volných míst. Pro dlouhodob nezamstnané a pro uchazee z problémových skupin se opt v r. 2004 realizovala nabídka služeb bilanní diagnostiky. Tato nová poradenská metoda práce s uchazei se uskutenila na Klatovsku v prosinci pro 8 uchaze a v ervnu pro oblast Sušicka pro 9 uchaze. Úad práce spolupracuje s akreditovaným externím psychologickým pracovištm, kdy dochází k nákupu služeb. Pi plánování spolupráce s uvedeným zaízením byla pedstava o naplnnosti daleko vtší, ale uchazei dosud projevili malý zájem. Ti, kteí se do programu zapojili, psychologickou pomoc velmi uvítali. Z evidence ÚP jsou již vyazeni 4 absolventi BD. Další skupinou jsou dlouhodob nezamstnaní uchazei. Nejpoetnji jsou mezi nimi zastoupeni opt obané se ZP, dále pak obtížn umístitelní spoluobané a uchazei se základním a neukoneným vzdláním. Uchaze, kteí jsou v evidenci déle než jeden rok, je k 31. 12. 2004 celkem 1 192, z toho více jak 24 msíc je 680 osob. Oproti srovnatelnému období lo ského roku jde o absolutní nárst o 58 uchaze a lze s uritostí tvrdit, že tento vývoj bude pokraovat. On totiž souasný systém výplaty dávek sociálního zabezpeení nevytváí tém žádný tlak na tyto obany a umož uje jim relativn poklidné pežívání. Jako problémovou skupinu lze stále oznaovat ženy s malými dtmi. Snižuje se poet míst v pedškolních zaízeních, zhoršují se možnosti dojíždní za prací veejnými dopravními prostedky a v neposlední ad maminky narážejí i na problém s zkrácenou pracovní dobou. Za problémovou skupinu obyvatel se dají nazvat v podstat všichni obyvatelé okresu, kteí jsou odkázáni na dojíždní za prací. Osobní doprava je v okrese zabezpeena na ranní smnu a zpt. Pokud se jedná o dopravu na a ze 3. smny pak toto nepichází veejnou dopravou vbec v úvahu, stejn tak jako doprava ze druhé smny dom. Potíže jsou i pi zamstnávání prodavaek, zejména u supermarket. Zvlášt tíživá je situace v regionu Sušice, Kašperské Hory, Horažovice a smrem ke státním hranicím u Nýrska. Zde je minimální hustota obyvatelstva daná polohou jednotlivých sídliš. Velice tžko se potom vytváí taková dopravní sí, která by vyhovovala obanm a souasn nebyla ztrátová. - 24 -
4. Cizinci na trhu práce V roce 2004 bylo podáno 40 žádostí o povolení získávat na volná místa cizince, vydáno bylo 36 + 4 (z r.2003) rozhodnutí, v tom 31 ( +4 z r.2003) povoleno, 5 zastaveno. Jedna žádost dosud nebyla vyízena, dv jsou pipraveny k vydání (povoleno) a 1x bylo správní ízení perušeno. Zamstnavatelé zaplatili celkem 78.000,-K. Od 1.10.2004 se zpoplat uje již podání žádosti. Žádostí o povolení k zamstnání pro cizince bylo podáno 171. Vydáno bylo 144( +2 z roku 2003) rozhodnutí, v tom 140 (+2 z r. 2003) povoleno, 4 zastaveno. Zaplaceno bylo 83.500 K (167x500). Žádné povolení k zamstnání nebylo od ato. O prodloužení povolení k zamstnání požádalo 32 cizinc. Vydáno bylo 31 rozhodnutí ( povoleno), 1x nevyízeno. Zaplaceno bylo 8.000,-K ( 32x250,-). Všechny poplatky byly uhrazeny v kolcích. Ke konci roku bylo celkem 153 platných povolení k individuálnímu zamstnávání, z toho pro 81 muž a 72 žen. V dlnické profesi 137, SŠ 15 a VŠ 1. Pedasn ukonilo pracovní pomr 35 cizích státních píslušník dohodou, podáním výpovdi nebo obdržením výpovdi od zamstnavatele. V pípad výpovdi zamstnavatelem se jedná o pípady, kdy se již cizinci nevrátí z dovolené nebo si najdou jiného zamstnavatele a do práce pestanou chodit. V nkterých pípadech chybí zrunost nebo pracovní výkon. Individuální povolení Zájem cizinc o zamstnání u nás i v roce 2004 petrvává. Pevážn se jedná o obany Ukrajiny. Díve se uplat ovali prakticky jen ve stavebnictví. Nyní je jich zamstnán nejvtší poet v zemdlství 27, dlník zákl. devovýroby 12 a v dalších odvtvích, kde je trvale neuspokojivá poptávka po pracovní síle, nap. pomocník, uklíze. Vždy jako levná pracovní síla ochotná pracovat za nižší plat i o sobotách, nedlích nebo pesas. Pokud jsou Ukrajinci zamstnáni na doplnní chybjících zamstnanc, nepsobí na trhu práce vážnjší problémy a v nkterých pípadech má jejich pítomnost píznivý vliv na motivaci eských oban. Vznikají však zamstnavatelé, kteí se orientují výhradn na Ukrajince. Uzavírají obchodní smlouvy, ale dodávají pouze a jenom pracovní sílu. Snaží se tak obcházet nepovolené zprostedkování zamstnání. Nejvtší problém vidíme v tom, že i když takový zamstnavatel má hlášena volná pracovní místa, nelze je obsadit uchazei o zamstnání, protože žádný náš oban k takovému zamstnavateli nepjde pracovat a není jej k tomu možno ani nutit. Pestože obstarávání pedevším nekvalifikované pracovní síly formou obchodních smluv pipadá nkterým našim zamstnavatelm výhodné, je nebezpeí, že Ukrajinci budou pracovat na místech, pro která by byl dostatek našich oban, ale zamstnavatelé o n nebudou mít zájem. Nebezpeí vidíme zatím hlavn v prmyslové výrob. elit tomu lze jedin zmnou zákona o zamstnanosti nap. stanovením maximálního podílu zamstnanc ze zahranií na celkovém potu zamstnanc zamstnavatele. Cizinci podnikají i na základ živnostenského listu nebo zakládají veejné obchodní spolenosti. V souasné dob je v klatovském okrese vydáno skoro 300-25 -
živnostenských list pro obany z Vietnamu, ale jen dv pracovní povolení pro prodavae. Tento druh podnikání nemá úad práce žádnou možnost ovlivnit. V podobných profesích jako u Ukrajinc a ve stále stoupajícím potu se na našem trhu pracovní síly zaínají objevovat obané z Bloruska a zejména Rumunska, v poslední dob i Mongolska. Domníváme se, že i zde bude vhodné vytvoit obdobná nebo ješt lépe písnjší pravidla, jako je tomu u Ukrajinc. Stoupající poet je zaznamenán i u oban ze SRN, kteí k nám pichází jako vedoucí odborné síly pro poradenství, seizování stroj apod., v poslední dob pak i do kasin. zem Profese Poet osob 1 Blorusko Švadlena, šika Obsluha stroj na zpracování deva 2 Bosna a Hercegovina Zámeník 1 3 Brazílie Vedoucí provozu exportu 1 4 ína Kucha, íšník 5 5 Chorvatsko Odborná síla 1 6 Moldavsko Pomocní a nekvalifikovaní dlníci v lesnictví 2 7 Mongolsko 8 Rumunsko 9 Ukrajina Krupiéi Odborná síla Dlník v zemdlství Dlník v potravináském prmyslu Odborná síla Vedoucí pracovník Zedník Pomocný kucha Sváe Podlahá idi Švadlena, šika Stiha v konfekci Obsluha stroj na výrobu stavebních hmot Dlník základní devovýroby Uklizeka, pomocná síla Dlník v zemdlství Dlník stavební Dlník potravináské výroby 10 Vietnam Prodava 2 celkem 153 1 1 55 2 5 4 2 3 5 1 1 1 1 3 1 3 12 6 27 2 5-26 -
Vývoj potu cizinc pracujících v okrese ke konci roku 2004 Rok Cizinci celkem Z toho obané Slovenské republiky Ostatní 1992 56 0 56 1993 187 28 159 1994 176 67 109 1995 506 248 258 1996 825 347 478 1997 793 445 348 1998 637 216 421 1999 370 82 288 2000 366 102 264 2001 369 117 252 2002 364 127 237 2003 349 162 187 2004 378 225 153 Z výše uvedené tabulky vyplývá, že od roku 1999 se stav nemní: rok 1999/2004 370/378 všech cizinc. Slováci pak: rok 1999/2004 82/225. Jak již uvedeno tyto stavy nemohou ohrozit stav trhu práce v regionu. Vstupem do Evropské Unie se vývoj na trhu práce prakticky nezmnil. Urují to i stavy cizinc. Došlo ke zjednodušení administrativy u oban z EU pouze evidence. Jiná situace je u oban z tetích zemí zde dochází ke zvýšení zájmu o uplatnní na trhu práce s výhledem pro možnost pechodu do západních zemí EU. Problémem zaínají být rzné v.o.s. a družstva založená subjekty pevážn z Ukrajiny, kde je zcela normální, že tyto organizace mají i 300 len a spoleník. Pitom jsou to jen dlníci takto vedení k usnadnní manipulace a podávání žádostí na trhu práce. Zde sice nový zákon 435/2004 Sb. již pikazuje žádat o vydání povolení k zamstnání, ale na druhou stranu je zde jistá benevolence pi podávání žádostí na 1 ÚP s tím, že je možné zde vyídit povolení pro ostatní požadované okresy. - 27 -