Metodologický postup CPV videostudie tlesné výchovy: analýza výuky tlesné výchovy na 2. stupni základní školy Research design of CPV Video Study of Physical Education: Analysing physical education teaching at lower secondary level in the Czech Republic Marcela Miková, Tomáš Janík Katedra spoleenských vd, Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity Centrum pedagogického výzkumu, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Klíová slova: videostudie, výuka tlesné výchovy, výzkum výuky, asová dimenze výuky, obsahová dimenze výuky Key words: video study, physical education teaching, instruction research, time dimension of instruction, content dimension of instruction Abstrakt: V píspvku je pedstaven metodologický postup CPV videostudie tlesné výchovy, kterou realizuje Centrum pedagogického výzkumu PdF MU. CPV videostudie tlesné výchovy navazuje na CPV videostudii fyziky a CPV videostudii zempisu a probíhá souasn s CPV videostudií anglického jazyka. V prbhu školního roku 2006/07 byly standardizovaným postupem poízeny videozáznamy více než 60 vyuovacích hodin v pedmtu tlesná výchova v 7. a 8. ronících základních škol. Získaná data se v souasné dob zpracovávají a vyhodnocují v ad obecn didaktických aspekt (výukový as, asové zastoupení fází a organizaních forem výuky aj.) i oborov didaktických aspekt (didaktické ídicí styly, struktura pohybových aktivit aj.). Abstract: The paper introduces the methodological procedure of the CPV video study of Physical Education that is being realised by the Educational Research Centre (CPV) of the Faculty of Education, Masaryk University. More than 60 lessons of Physical Education have been video recorded as taught in the 7th and 8th grades of Czech basic schools during the 2006/07 school year. The obtained data are being analysed, based on various general didactic and subject specific indices (duration of teaching, temporal quantification of individual teaching forms and phases, teaching styles, structure of physical activities, etc.). 1 Výzkum výuky založený na analýze videozáznamu Výzkum výuky založený na analýze videozáznamu (videostudie) pedstavuje v souasné dob slibn se rozvíjející oblast výzkumu, který se zamuje na procesy vyuování a uení (srov. Janík, Najvar 2006). Prvním rozsáhlejším výzkumem výuky, pi nmž se využívalo videozáznamu nejen pro dokumentaci jednotlivých pípad, ale pro zachycení stovek vyuovacích hodin v reprezentativních výzkumných souborech v rzných zemích byla
videostudie TIMSS 1995 (Stigler et al. 1999). Nešlo zde primárn o mikroanalýzy situací z výuky, nýbrž o výzkum typu video survey. Iniciativa k realizaci videostudie TIMSS 1995 vyšla od expert z USA, kteí se zajímali o to, jak se vyuuje matematice v jiných zemích. V návaznosti na videostudii matematiky TIMSS 1995 byla realizována videostudie matematiky a pírodních vd TIMSS 1999, v níž bylo výzkumné pole rozšíeno na sedm zemí (Austrálie, eská republika, Hongkong, Nizozemí, Švýcarsko, USA, Japonsko) v matematice (Hiebert et al. 2003) a na pt zemí (Austrálie, eská republika, Japonsko, Nizozemí, USA) v pírodovdných pedmtech (Roth et al. 2006). Videostudie TIMSS 1999 dokumentuje, jak uitelé na základ odlišných sociokulturních podmínek a tradicí vzdlávání v zúastnných zemích vyuují matematice a/nebo pírodovdným pedmtm. Na Institutu pro didaktiku pírodních vd v nmeckém Kielu je realizován výzkum nazvaný Videostudien IPN, který je zamen na analýzu proces vyuování a uení ve fyzice. Na tomto pracovišti vznikla celá ada publikací k metodologickým otázkám videostudií (Seidel et al. 2003) a v souasné dob jsou již k dispozici i výsledky tchto výzkum (Seidel, Prenzel 2004). V Nmeckém institutu pro mezinárodní pedagogický výzkum (DIPF) ve Frankfurtu nad Mohanem se v souasné dob realizuje rozsáhlý výzkumný projekt DESI (Deutsch Englisch Schülerleistungen International). Jeho cílem je (s využitím videostudie) objasnit faktory ovlivující nárst výkonu žák v anglitin, analyzovat jazykové kompetence žák a postupy uplatované uiteli ve výuce anglitiny v nmeckých školách (Klieme et al. 2006). Spolu s videostudiemi se rozvíjí i jejich metodologie. Byla navržena a standardizována celá ada rzných analytických postup (založených na kategoriálních pozorovacích systémech a posuzovacích škálách), byl vytvoen software podporující analýzu výuky na základ videozáznam atp. (pehledn viz Janík, Miková 2006). 2 Videostudie realizované Centrem pedagogického výzkumu PdF MU K výše charakterizovanému výzkumnému proudu se v roce 2004 pipojilo i Centrum pedagogického výzkumu PdF MU (dále CPV). Na tomto pracovišti se pod zastešujícím oznaením CPV videostudie realizují výzkumy výuky v rzných vyuovacích pedmtech v oblasti nižšího sekundárního vzdlávání: CPV videostudie fyziky (Janík, Miková 2006; Janík, Miková, Najvar, Najvarová 2006ab; Janík, Najvar, Najvarová, Píšová 2007), CPV videostudie zempisu (Hübelová, Janík, Najvar 2007), CPV videostudie anglického jazyka (Najvar, Najvarová v tomto sborníku) a CPV videostudie tlesné výchovy. Videostudie jednotlivých vyuovacích pedmt jsou zastešeny spoleným výzkumným cílem, který spoívá v realizaci explorativní analýzy proces vyuování a uení. Zámrem je dokumentovat, popsat a analyzovat proces výuky v jednotlivých pedmtech v základních školách.
V rovin teoretických východisek se CPV videostudie opírají o koncept píležitostí k uení. Píležitosti k uení patí mezi jeden z kurikulárních faktor, které ovlivují školní uení. Mají povahu urité výzvy podncující žáky k tomu, aby se zabývali uivem, resp. uebními úlohami. Píležitosti k uení jsou teoretickým konceptem zastešujícím CPV videostudie jako celek. Ve snaze prozkoumat, jaké píležitosti k uení se žákm ve výuce jednotlivých vyuovacích pedmt nabízejí, pistupujeme k operacionalizaci konceptu píležitosti k uení ve dvou ohledech: 1. Píležitosti k uení jsou sledovány z obecn didaktického pohledu pozornost je zamena na obecnjší aspekty výuky (nap. fáze výuky, organizaní formy výuky), které jdou napí kurikulem základního vzdlávání. Obecné aspekty výuky jsou kódovány s využitím kategoriálních systém pokud možno tak, aby bylo možné data za jednotlivé vyuovací pedmty systematicky porovnat. Z obecn didaktického hlediska videostudie smují ke komparativnímu pístupu k jednotlivým vyuovacím pedmtm v kurikulu základního vzdlávání jako celku. 2. Píležitosti k uení jsou sledovány z oborov didaktického pohledu pozornost je zamena na oborové aspekty výuky (nap. práce s mapou v hodinách zempisu, experiment v hodinách fyziky), které umožují zohlednit specifické rysy výuky v rzných vyuovacích pedmtech vyplývající z odlišnosti uiva. Pro oborové aspekty výuky budou vytváeny a ovovány kategoriální systémy a škály. Z oborov didaktického hlediska videostudie smují k identifikaci toho, ím je vyuovací pedmt specifický. 3 CPV videostudie AJ a CPV videostudie TV: výbr vzorku Randomizace pi výbru uitel do vzorku pro CPV videostudie anglického jazyka a CPV videostudie tlesné výchovy byla z technických dvod neproveditelná. Náhodný výbr byl proto uplatnn pi výbru základních škol. Výbr byl rovnž omezen regionáln, byly vybrány ti kraje, které byly pro pracovníky CPV PdF MU technicky nejdostupnjší. MŠMT R eviduje na území Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje celkem 984 základních škol. Zkušební výbry ukázaly, že pi neváženém náhodném výbru by ve vzorku z demografických dvod velmi siln pevažovaly školy v malých sídlech (50 % škol je situováno v obcích s mén než 1 500 obyvatel), u kterých se dá pedpokládat, že je navštvuje mén žák a že zde vyuuje mén uitel, než na školách v sídlech s vtším potem obyvatel. Z tohoto dvodu byl proveden výbr vážený dle velikosti sídla, ve kterém je škola situována. Pro vážení výbru bylo 984 škol vybraného regionu (na území Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje) rozdleno do pti kategorií (tab. 1).
Tabulka 1. Základní školy vybraného regionu dle potu obyvatel daného sídla a jejich vážení kategorie poet obyvatel sídla, ve kterém se škola nachází škol v základním souboru v losovacím koši 1. x 722 n = 198 1x 2. 722 < x < 1160 n = 196 2x 3. 1161 < x < 2530 n = 197 3x 4. 2531 < x < 25 000 n = 201 4x 5. 25 001 x n = 192 5x S pomocí generátoru náhodných ísel (Statistica 7.1) byl proveden náhodný vážený výbr 45 základních škol. V takto vybraném souboru bylo 15 škol neúplných, málotídních nebo zvláštních, a proto byly vyazeny. Zbývající základní školy (n = 30) byly osloveny, aby se zúastnily projekt CPV videostudie anglického jazyka a CPV videostudie tlesné výchovy. V první fázi byla editelství 30 vybraných základních škol kontaktována motivaním dopisem, ve kterém byly projekty CPV videostudie strun pedstaveny. Ve druhé fázi kontaktoval editelství škol telefonicky pracovník CPV PdF MU, aby s odvoláním na motivaní dopis požádal editele školy, píp. zástupce editele o osobní schzku. Ve tetí fázi byl na tchto jednáních projekt CPV videostudie podrobn pedstaven editelm škol, pípadn zájemcm z ad uitel anglického jazyka/tlesné výchovy. První píležitost odmítnout nabídku úasti v projektu tak editelé škol mli v prvním telefonickém rozhovoru, který navazoval na motivaní dopis. Této píležitosti využila editelství 3 škol se zdvodnním, že se škola úastní jiných projekt, pípadn že uitelé daných pedmt nejsou aprobovaní nebo nemají zájem. Píležitost odmítnout nabídku úasti v projektu na osobní schzce s pracovníky CPV PdF MU využilo editelství jedné školy. Jako dvod odmítnutí byly uvedeny obavy uitel daných pedmt z natáení. Osobní jednání na 26 školách tak vyústila v pedbžné souhlasy s úastí v projektu, piemž editelé nkterých škol zdraznili, že pi rozhodování o zapojení školy do projektu hodlají vzít v úvahu názory rodi žák v daných ronících. V telefonických jednáních, která navazovala na osobní schzky, svou úast v projektu odekla editelství dalších 3 škol. Jako dvody svého rozhodnutí editelé uvádli obavy uitel z natáení, pípadn nesouhlas rodi žák. V další fázi byla jednání zamena na vytvoení konkrétního asového plánu poizování videozáznamu. Z technických dvod (úast na sportovních soutžích, školní výlety apod.) se pro 2 základní školy nepodailo zajistit vhodný termín natáení. Na 2 základních školách se podailo poídit pouze videozáznamy vyuovacích hodin anglického jazyka. Tabulky 2 a 3 shrnují poty základních škol zapojených do projektu CPV videostudie anglického jazyka a CPV videostudie tlesné výchovy podle kraje, resp. podle velikosti sídla, ve kterém je škola situována.
Tabulka 2. Školy zapojené do projekt CPV VS AJ a CPV VS TV podle kraje CPV videostudie AJ CPV videostudie TV Jihomoravský kraj 10 9 Zlínský kraj 6 5 Olomoucký kraj 5 5 Tabulka 3. Školy zapojené do projekt CPV VS AJ a CPV VS TV podle velikosti daného sídla CPV videostudie AJ CPV videostudie TV x 722 0 0 722 < x < 1160 2 2 1161 < x < 2530 4 4 2531 < x < 25 000 6 5 25 001 x 9 8 Pestože byl na každém osobním jednání zdraznn zámr poídit na každé škole videozáznamy 4 hodin výuky anglického jazyka v 7. nebo 8. roníku u jednoho uitele a 4 hodin výuky tlesné výchovy v 7. nebo 8. roníku u jednoho uitele, nepodailo se tomuto zámru z rzných dvod dostát (rozvrh neumožnil vhodnou koordinaci bhem natáecího dne, více uitel mezi sebe rozložilo natáecí zátž, výuka neplánovan odpadala, v tlesné výchov sluují šesté a sedmé roníky, apod.). Celkem byly v projektu CPV videostudie anglického jazyka poízeny videozáznamy 79 vyuovacích hodin anglického jazyka vyuovaných 25 uiteli 1. V projektu CPV videostudie tlesné výchovy byly poízeny videozáznamy 51 vyuovacích jednotek o délce 45 minut a 7 vyuovacích jednotek o délce 90 minut u celkem 20 uitel. V období únor erven 2007 probhlo 44 natáecích dní a ve fázi oslovování škol a ve fázi sbru dat najezdili pracovníci CPV více než 8 000 mimobrnnských kilometr. Pro uitele zapojené v projektech bylo pipraveno 79 DVD se záznamy vyuovacích hodin poízenými v jejich výuce. Videozáznamy hodin jsou archivovány na více než 300 DVD. 4 CPV videostudie tlesné výchovy: sbr dat Tlesná výchova jako pedmt vyuovaný na základních školách má svá specifika, která je teba zohlednit pi poizování videozáznam. Pvodn se mla natáet výuka tlesné výchovy pouze v 7. a 8. roníku. Vzhledem k nedostatku žák, pedevším na menších školách, asto dochází ke spojování tlesné výchovy (6. roník je spojován se 7. roníkem, 8. roník je spojován s 9. roníkem). Dalším specifikem je dlení žák na 1 V rámci CPV VS AJ byly rovnž poízeny videozáznamy dvou vyuovacích hodin nmeckého jazyka (Nj_A1 a Nj_A2), které budou zkoumány technikami kvalitativní metodologie.
skupinu dívek a skupinu chlapc. Tlesná výchova pak vtšinou probíhá pro jednotlivé skupiny zvláš, asto jinou vyuovací hodinu nebo i v jiný den. Tento jev je opt astjší na menších školách, které mají vtšinou jednu tlocvinu. Naopak nkteré velké školy i školy se zamením na sport byly vybaveny velkou tlocvinou nebo dvma tlocvinami. Na tchto školách probíhala výuka pro dívky a chlapce ve stejnou vyuovací hodinu, ale oddlen na rzných místech. Na jedné škole dokonce mli uitelé rozdlenu jednu velkou tlocvinu na dv poloviny, piemž výuka chlapecké a díví skupiny zde probíhala paraleln, piemž ob dv skupiny mly rušnou ást spolenou a teprve pi rozcvice se rozdlili. asová dotace tlesné výchovy na 2. stupni ZŠ zahrnuje dv hodiny týdn, tj. 2 x 45 minut. Vzhledem k asovým možnostem uitel a žák probíhá tlesná výchova na nkterých školách pouze jednou týdn, a to v délce 90 minut. Pi sbru dat v našem výzkumném vzorku jsme natoili sedm vyuovacích jednotek, které trvaly 90 minut. Soubor dále obsahuje videozáznamy 51 vyuovacích jednotek v délce 45 minut (tab. 4). Pi výuce tlesné výchovy je využíván nejen prostor v tlocvinách, ale také na jiných sportovištích. Vtšina škol disponuje venkovními sportovními hišti, v ojedinlých pípadech se setkáváme s tím, že pímo v areálu školy je plavecký bazén. Výuka tlesné výchovy, kterou jsme zaznamenávali na video, se vtšinou odehrávala v tlocvin, asto také na sportovním hišti a v jednom pípad v plavecké hale. Tuto rznorodost prostedí, v nmž se tlesná výchova mže odehrávat, bylo teba zohlednit pi poizování videozáznam. Pro CPV videostudii byly vytvoeny standardizované postupy natáení vyuovacích hodin (Janík, Miková 2006). Vzhledem k rznosti prostedí, ve kterém se však tlesná výchova mže odehrávat, bylo nutné tyto postupy mírn modifikovat. Každá vyuovací hodina tlesné výchovy byla zachycena dvma videokamerami. První uitelská kamera snímala uitele. Druhá žákovská kamera snímala innosti co možná nejvtšího potu žák. Oproti dosavadním zvyklostem, kdy uitelskou kameru drží v rukou kameraman a žákovská kamera je upevnna na stativu, bylo pi poizování videozáznam tlesné výchovy zapotebí, aby i žákovskou kameru obsluhoval kameraman. Žákovská kamera byla upevnna i nadále na stativu, ale kameraman s ní podle poteby pohyboval. Jednalo se zejména o takové aktivity, kdy žáci bhali okolo hišt, nebo kdy uitel svolal žáky pouze na jednu stranu tlocviny. Pokud by kamera byla upevnna na stativu (bez obsluhy), mohlo by se stát, že by ve výše uvedených pípadech snímala pouze prázdné hišt i tlocvinu. Znanému nebezpeí byly kamery vystaveny pi míových hrách, kdy je kameraman musel v nkterých pípadech chránit doslova vlastním tlem. Další novinkou bylo použití bezdrátového klopového mikrofonu pro uitele. Uitel tlesné výchovy se pohybuje po celé ploše tlocviny i hišt. Bez použití bezdrátového klopového mikrofonu by bylo velmi obtížné rozpoznat, co uitel íkal. Také rozestavní kamer se lišilo od standardizovaných postup používaných pi natáení v klasické školní tíd. Žákovská kamera byla umístna vtšinou v rohu tlocviny, ve vtších tlocvinách ve dvou tetinách tlocviny, vždy však u zdi. Na hišti stál kameraman zhruba ve dvou tetinách na kraji hišt. Pi natáení výuky tlesné výchovy bylo nutné použít konvertor, který tlocvinu, píp. hišt opticky rozšíil, piemž bylo zárove možné piblížit žáky na druhé stran tlocviny i hišt. Kameraman, který obsluhoval uitelskou kameru,
musel poítat s vtší mobilitou, a to ve smru pohybu uitele. Pozice uitelské kamery byla u zdi asi v pli tlocviny. Jak ukazuje tabulka 4, v projektu CPV videostudie tlesné výchovy participovalo 20 uitel (n = 10 žen + 10 muž) o prmrné délce praxe 12 a pl roku. Délka praxe se pohybovala od 2 do 44 let. Celkem 8 uitel má praxi 2 5 let vetn; 5 uitel má praxi 11 15 let. Výjimený je pípad, kdy jeden uitel má praxi 44 let. Ve zkoumaném vzorku bylo 17 uitel aprobovaných pro výuku tlesné výchovy, 2 z nich studují tlesnou výchovu a 1 z nich má vystudovanou tlesnou výchovu v rámci oboru Uitelství pro 1. stupe základní školy. Tabulka 4. Uitelé zapojení do projektu CPV videostudie tlesné výchovy let poet délky hodin žák uitel pohl. aprobace kódy hodin praxe hodin (v min.) školy Tv_A ž 30 Tv, Bv, ORv, P 4 Tv_A1, Tv_A2, Tv_A3, Tv_A4 45+45+45+45 720 Tv_B ž 8 Z, Tv, Psy 4 Tv_B1, Tv_B2, Tv_B3, Tv_B4 45+45+45+45 500 Tv_C ž 22 Tv, Bv 3 Tv_C1, Tv_C2, Tv_C3 45+45+45 160 Tv_D ž 13 1. stupe (+Hv) 4 Tv_D1, Tv_D2, Tv_D3, Tv_D4 45+45+45+45 140 Tv_E m 3 Tv 2 Tv_E1, Tv_E2 90+90 730 Tv_F m 19 M, Tv 3 Tv_F1, Tv_F2, Tv_F3 45+45+45 160 Tv_G m 28 Tv, Ze 2 Tv_G1, Tv_G2 45+45 210 Tv_H m 4 Tv, P 3 Tv_H1, Tv_H2, Tv_H3 45+45+45 500 Tv_I m 4 Tv, Bi 2 Tv_I1, Tv_I2 90+90 730 Tv_J ž 13 Tv, Bi 2 Tv_J1, Tv_J2 90+90 590 Tv_K ž 3 Tv 3 Tv_K1, Tv_K2, Tv_K3 45+45+45 220 Tv_L ž 9 Tv, Ov 3 Tv_L1, Tv_L2, Tv_L3 45+45+45 400 Tv_M ž 2 Tv 4 Tv_M1, Tv_M2, Tv_M3, Tv_M4 45+45+45+45 450 Tv_N ž 12 Tv, Ped, Ped psych 2 Tv_N1, Tv_N2 45+45 650 Tv_O m 11 Tv 2 Tv_O1, Tv_O2 45+45 650 Tv_P m 5 studující Tv 4 Tv_P1, Tv_P2, Tv_P3, Tv_P4 45+45+45+45 200 Tv_Q m 44 Rj, Ov, Tv 2 Tv_Q1, Tv_Q2 45+45 270 Tv_R ž 3 Tv, Bi 3 Tv_R1, Tv_R2, Tv_R3 90+45+45 450 Tv_S m 5 P (studující Tv) 3 Tv_S1, Tv_S2, Tv_S3 45+45+45 490 Tv_T m 11 Tv, Ch 3 Tv_T1, Tv_T2, Tv_T3 45+45+45 550 V rámci CPV videostudie tlesné výchovy probíhalo poizování videozáznam na 19 školách (tab. 2). Na jedné škole byli natáeni dva uitelé tlesné výchovy (dv hodiny u dívek pod vedením uitelky a dv hodiny u chlapc pod vedením uitele). Podle velikosti lze školy rozdlit do tí skupin: škola s potem žák menším než 250, škola s potem žák od 250 do 500 vetn, škola nad 500 žák. Shodn vyuovacích jednotek bylo natoeno ve školách s potem žák od 250 do 500 vetn a ve školách s potem žák vtším než 500. Ukázalo se, že na školách, které mají více než 500 žák, jsou nejvíce využívány devadesátiminutové vyuovací jednotky. Celkem zde bylo natoeno 11 vyuovacích jednotek v délce 45 minut a 6 vyuovacích jednotek v délce 90 minut. Na školách s potem žák od 250 do 500 vetn bylo natoeno celkem 21 vyuovacích jednotek v délce 45 minut a 1 vyuovací jednotka v délce 90 minut. Nejmén vyuovacích jednotek, ale ve
srovnání s výše uvedenou kategorizací srovnatelný poet, bylo natoeno ve školách s potem žák menším než 250. Celkem zde bylo natoeno 19 vyuovacích jednotek v délce 45 minut. Nebyla zde poízena žádná vyuovací jednotka trvající 90 minut. 5 CPV videostudie tlesné výchovy: zamýšlené analýzy Analýzy realizované v projektu CPV videostudie tlesné výchovy se budou zamovat jednak na obecn didaktické aspekty výuky, což do jisté míry umožní srovnání mezi jednotlivými pedmty CPV videostudie (fyzika, zempis, anglický jazyk) a jednak na oborov didaktické (oborov specifické) aspekty výuky tlesné výchovy. Mezi obecn didaktické aspekty se adí: organizaní formy výuky fáze výuky píležitosti k verbálnímu projevu využití didaktických prostedk a médií ve výuce. Analýzy oborov specifických aspekt výuky tlesné výchovy budou smovat k nalezení odpovdí na didaktické otázky týkající se jak obsahové, tak procesuální dimenze výuky. Bude se jednat o analýzy zamené na: Didaktické ídicí styly cílem analýzy bude identifikovat šíi spektra didaktických ídících styl (Dobrý 1988) uplatovaných ve výuce tlesné výchovy. Budou se hledat odpovdi na otázky Jak široké je spektrum didaktických ídicích styl uplatovaných ve výuce? Které didaktické ídicí styly se uplatují nejastji? Pohybové aktivity cílem analýzy bude identifikovat strukturu pohybových aktivit, které se žákm nabízejí ve výuce tlesné výchovy. Budou se hledat odpovdi na otázky Jak široké je spektrum pohybových aktivit ve výuce tlesné výchovy? Které pohybové aktivity se uplatují nejastji? Zdravotní hledisko cílem analýzy bude identifikovat výukové situace, v nichž se objevují prvky podporující zdraví ve výuce tlesné výchovy. Budou se hledat odpovdi na otázky Jaké píležitosti poskytuje výuka tlesné výchovy s ohledem na podporu zdraví? Jakým zpsobem uitel u žák rozvíjí znalosti a dovednosti z oblasti výchovy ke zdraví? Práci s chybou ve výuce tlesné výchovy cílem analýzy bude identifikovat zpsoby, jak se pracuje s chybou ve výuce. Budou se hledat odpovdi na otázky Jaké typy chyb se ve výuce vyskytují? Kdo chybu identifikuje? Jak uitel na chybu reaguje? Jakým zpsobem je chyba korigována? Využití motivace ve výuce cílem analýzy je identifikovat, jaké prostedky uitel využívá k motivaci žák. Budou se hledat odpovdi na otázky Jakým zpsobem uitel motivuje žáky? Jaké prostedky využívá k motivaci žák?
6 Závr V píspvku byl pedstaven projekt CPV videostudie tlesné výchovy v širším kontextu projekt CPV videostudie. Byl popsán postup výbru vzorku a sbru výzkumných dat. Strun byly pedstaveny zamýšlené analýzy. Výzkumná data získaná v projektu CPV videostudie tlesné výchovy pedstavují bohatý potenciál pro intenzivní výzkum proces vyuování a uení tak, jak se odehrávají v reálných podmínkách souasné eské školy. Literatura: DOBRÝ, L. Didaktika sportovních her. Praha : SPN, 1988. HIEBERT, J.; GALLIMORE, R.; GARNIER, K. et al. Teaching Mathematics in Seven Countries. Results from the TIMSS 1999 Video Study. Washington, DC : U.S. Department of Education, 2003. HÜBELOVÁ, D.; JANÍK, T.; NAJVAR, P. Formy a fáze ve výuce zempisu: metodologický postup a vybrané výsledky CPV videostudie zempisu. In JANÍK, T.; KNECHT, P.; NAJVAROVÁ, V. (ed.) Píspvky k tvorb a výzkumu kurikula: Sborník píspvk z konference Kurikulum v promnách školy poádané 20. 21. 6. 2007 na Pedagogické fakult MU [CD-ROM]. Brno : Paido, 2007 (v tisku). JANÍK, T.; MIKOVÁ, M. Videostudie: výzkum výuky založený na analýze videozáznamu. Brno : Paido, 2006. JANÍK, T.; MIKOVÁ, M.; NAJVAR, P.; NAJVAROVÁ, V. Píležitosti k uení ve výuce fyziky na 2. stupni základní školy aneb co ukázala CPV videostudie fyziky? Komenský, 2006a, ro. 131,. 2, s. 9 16. JANÍK, T.; MIKOVÁ, M.; NAJVAR, P.; NAJVAROVÁ, V. Unterrichtsformen und -phasen im tschechischen Physikunterricht: Design und Ergebnisse. Zeitschrift für Didaktik der Naturwissenschaften, 2006b, ro. 12, s 219 237. JANÍK, T.; NAJVAR, P. Zkoumání proces vyuování a uení prostednictvím videostudie. Orbis scholae, 2006, ro. 1,. s. 111-126. ISSN 80-7290-287. JANÍK, T.; NAJVAR, P.; NAJVAROVÁ, V.; PÍŠOVÁ, J. Uplatnní didaktických prostedk a médií ve výuce fyziky (se zvláštním zetelem k uebnicím). In MAÁK, J.; KNECHT, P. (ed.). Hodnocení uebnic. Brno : Paido, 2007 (v tisku). KLIEME, E.; EICHLER, W.; HLEMKE, A.; LEHMANN, R. H.; NOLD, G.; ROLFF, H-G.; SCHRÖDER, K.; THOMÉ, G.; WILLENBERG, H. Unterricht und Kompetenzerwerb in Deutsch und Englisch. Zentrale Befunde der Studie Deutsch-Englisch-Schülerleistungen-International (DESI). Frankfurt am Main : DIPF, 2006. RIMMELE, R. Videograph. Multimedia-Player zur Kodierung von Videos. Kiel : IPN, 2002. ROTH, K. J. et al. Teaching Science in Five Countries: Results From the TIMSS 1999 Video Study. Washington, D.C. : U.S. Department of Education, 2006. SEIDEL, T.; PRENZEL, M. Muster unterrichtlicher Aktivitäten im Physikunterricht. In DOLL, J.; PREZNEL, M. (Hrsg.) Bildungsqualität von Schule: Lehrerprofessionalisierung, Unterrichtsentwicklung und Schülerförderung als Strategien der Qualitätsverbesserung. Münster : Waxmann, 2004, s. 177-194. Seznam základních škol v eské republice poskytnutý Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy R dne 16.9. 2006.
StatSoft, Inc. (2006). STATISTICA (data analysis software system), version 7.1. www.statsoft.com. STIGLER, J. W.; GONZALES, P.; KAWANAKA, T.; KNOLL, S.; SERRANO, A. The TIMSS Videotape Classroom Study: Methods and Findings from an Exploratory Research Project on Eighth-Grade Mathematics Instruction in Germany, Japan, and the United States. Washington, DC : U.S. Department of Education, 1999. Tato práce vznikla za podpory MŠMT R v rámci projektu Centrum základního výzkumu školního vzdlávání s registraním íslem LC06046.