Tabulka 15 - Nejvetsi dovolene vysledne sklony (m) podle druhu uzemi a pouzite navrhove kategorie silriice nebo dalnice*) Navrhova kategorie silnice a dalnice rovinatem nebo mime zvlnenem Nejvetsi vys1edny sklon (m) v % v uzemi pahorkovitem horskem D 33,5; R 33,5 7,0 7,0 D 27,5, R 27,5 R25,5 824,5 6,5 7,5 7,5 820,75 7,0 811,5 a 8 9,5 7,5 8,5 87,5 a 86,5 8,5 10,0 84,0 11,0 12,0 13,0 *) Hodnoty pro vetve ki'izovatek jsou uvedeny v C8N 73 6102. 8.11.2 Vysledny sklon pod 0,5 % (viz 8.11.1) se pi'ipousti ve zduvodnenych pi'ipadech na dvoupruhovych silnicich se sii'kou krajnice do 1,5 m v usecich bez pi'idatnych pruhu, nesmi vsak by! mensi nez 0,3 %. 8.12.1 Dosti'edny sklon se vytvari otocenim uvazovane casti pi'icneho i'ezu kolem: a) osy jizdniho pasu; b) vnejsiho okraje vodiciho prouzku nebo jizdniho pruhu (u navrhovych kate90rii bez vodicich prouzku). Zmeny sklonu maji by! provedeny plynule tak, aby byly co nejmene patrne (viz 8.13). Zvlastnim zpusobem pi'eklapeni je sikme (hi'ebenove) klopeni podle 8.12.6d) a obrazku 8). 8.12.2 Sti'echovity pi'icny sklon jizdniho pasu se klopi zasadne nejdi'ive podle osy jizdniho pasu (viz 8.12.1a) az do dosazeni jednostranneho pi'icneho sklonu, nacez se v pi'ipade poti'eby klopi dale podle osy jizdniho pasu (viz obrazky 7d a 7f) nebo podle vnejsi hrany vodiciho prouzku (viz obrazek 7e) nebo podle okraje jizdniho pasu (viz obrazek 7c). Jizdni pruh jednopruhovych silnic se klopi podle ucelu pod e okraje nebo osy jizdniho pruhu (viz obrazek 7a a 7b). 8.12.3 Na smerove rozdelenych silnicnich komunikacich se klopi kazdy jizdni pas zvlast' (viz obrazek 79 az 71). Zpusob klopeni je zavisly na sledovanem ucelu, napi'. na jednoduchosti provademi (viz obrazek 79), zplosteni vypukleho vyskoveho oblouku (viz obrazek 7i), zmirneni sklonu vzestupnic a sestupnic (viz obrazek 7h), zachovani vodorovneho sti'edniho deliciho pasu (viz obrazek 7j), popi'. jeho minimalniho pi'icneho sklonu (viz obrazek 7k a 71) ana moznosti snadneho odvodneni sestupnicovych prolaklin bez zvyseni nakladu na pi'ipadne nutne prohlubovani odvodnovacich zai'izeni (viz obrazek 7h, 71a 7k). Ve vsech pi'ipadech je ovsem ti'eba pi'ezkouset a zajistit plynuly odtok srazkove vody i z nejnizsich mist koruny silnice nebo dalnice. 8.12.4 Je-li pi'i klopeni podle obrazku 7e, 79 a 7i vychylen vnejsi vodici prouzek az za pi'idatny pruh (odbocovaci, pi'ipojovaci), a/nebo vodici prouzek je vychylen rozsii'enim v oblouku, klopi se jizdni pas kolem teoretickeho pokracovani puvodni Ueste nevychylene) vnejsi hrany vnejsiho vodiciho prouzku, takze osa klopeni zustava i v usecich s pi'idatnymi pruhy na temz miste jako v trase bez pi'idatnych pruhu.
, b)!"'!3' h) := f=== f: f i) j) K -t ::::= :::::::5ii t f k) ) == Jestlize pri klopeni podle obrazku 7a a 7c je vnejsi okraj jizdniho pasu vychylen (vyhybna, rozsireni v oblouku, pridatny pruh), klopi se jizdni pas kolem teoretickeho pokracovani puvodniho okraje.
8.12.5 Ustanoveni 8.11.1 0 nejmensim vyslednem sklonu plati i pro vzestupnicovy (sestupnicovy) pi'ieny i'ez, v nemz pi'ieny sklon dosahne nulove hodnoty. Ponevadz se v tomto miste vys1edny sklon rovna podelnemu sklonu, musi byt ve vzestupnicovem (sestupnicovem) useku silnice nebo dalnice zachovana podminka: Sp min = 0,5 % (0,3 % viz 8.11.2), kde sp min je mens! z obou podelnych sklonu vnejsich okraju vodicich prouzku nebo jizdniho pasu (S 4,0, S 6,5) nebo jejich teoretickeho pokraeovani (viz 8.12.4) v %. Pi'i stoupajici nivelete a klesajici vzestupnici (sestupnici) nebo pi'i klesajici nivelete a stoupajici vzestupnici (sestupnici) je: kde S je podelny sklon nivelety v %; L1s sklon vzestupnice (sestupnice) v %. Pozaduje se, aby sp min = D,S % byl zajisten pi'i klopeni v rozmezi zakladnich pi'ienych sklonu - 2,5 % az + 2,5 % (nejmene - 2,0 % az + 2,0 %). V pi'ipade zavaznych technickych, ekonomickych, po pi'. jinych duvodu, ze vyjimeene pi'ipustit v rozmezi zakladnich pi'ienych sklonu navrzeni sp min = 0,3 %. 8.12.6 Pi'i nepatrnych podelnych sklonech nivelety je k dodrzeni ustanoveni 0 minimalnim vyslednem sklonu (viz 8.11.1) nutne: a) volit smerovy oblouk s polomerem nevyzadujicim dosti'edny ski on (viz tabulku 12); b) dbat, aby podelny sklon nivelety odpovidal podminkam v 8.12.5; c) pi'i kombinaci smeroveho a vyskoveho oblouku umistit vzestupnicovy (sestupnicovy) pi'ieny i'ez s nulovym pi'ienym sklonem do takoveho mista vyskoveho oblouku, v nemz pomocna teena k vyskovemu oblouku vnejsiho okraje vodiciho prouzku s mensim podelnym sklonem ma podelny sklon odpovidajici podminkam 8.12.5:, s-100.x' S =---- Rv(U) kde s' je podelny ski on pomocne teeny vyskoveho oblouku v miste nuloveho pi'ieneho sklonu klopene easti pi'ieneho i'ezu v %; s podelny sklon hlavni teeny vyskoveho oblouku (strany vyskoveho polygonu) v %; x vzdalenost dotykoveho bodu vyskoveho oblouku na pomocne teene od jeho dotykoveho bodu na hlavni teene v m; Rv(u) polomer vyskoveho oblouku v m. d) v obtiznych vyskovych pomerech, kde neni mozne z duvodu terennich nebo zastavby dodrzet ustanoveni 0 minimalnim vyslednem sklonu ani pi'i posunu podle 8.12.6 c), se navrhne sikme (hi'ebenove) pi'eklapeni (viz obrazek 8h). 8.13.1 Vzestupnice se zpravidla navrhuje v deice pi'echodnice. Pi'itom vsak musi byt zachovana jeji nejmensi delka (viz pi'i1oha F), jinak je ti'eba delku pi'echodnice zvetsit. Nelze-li delku pi'echodnice zvetsit, posune se cast vzestupnice do pi'ime. Jestlize sklon vzestupnice (sestupnice) vychazi na delku pi'echodnice mensi nez minimalni sklon podle tabulky 16, pouzije se minimalni sklon vzestupnice (sestupnice) podle tabulky 16 v intervalu zakladnich pi'ienych sklonu -2,5 % (min. -2 %) az +2,5 % (min. +2 %). Nejvetsi dovolene sklony vzestupnic (sestupnic) podle tabulky 16 se mohou navrhovat pouze v nepi'iznivych podminkach. Z duvodu pohodli jizdy a estetiky je vhodne navrhovat sklony vzestupnic (sestupnic) do 0,6 %. Delka sestupnice zavisi na zpusobu klopeni. Pi'i zpusobu klopeni podle obrazku 7a, 7c, 7e a 7g se sestupnice nevytvai'eji. Pi'i klopeni podle obrazku 7b, 7h, 7i, 7j, 7k a 71je delka sestupnice rovna deice vzestupnice. Pi'i klopeni podle obrazku 7d a 7f je delka sestupnice kratsi nez delka vzestupnice 0 delku useku, ve kterem se vniti'ni polovina vozovky neklopi.
PUdorysne se vzestupnice (sestupnice) umist'uje do vnejsiho okraje nevychyleneho vodiciho prouzku (viz 8.12.4), nebo okraje vozovky u kategorijnieh typu bez vodieieh prouzku, kte.y pri zvolenem zpusobu klopeni meni svou vyskovou polohu a provadi se v jednotnem primkovem podelnem sklonu. Lomeny primkovy podelny sklon se provede tehdy, jestlize v rozmezi zakladnieh prienyeh sklonu - 2,5 % (min. - 2 %) az 2,5 % (min. + 2,0 %) je nutno uplatnit nejmensi podelny sklon vzestupniee (sestupniee), kte.y by jinak pri jednotnem podelnem sklonu v lseku klopeni (preehodniee) dosazen nebyl (viz obrazek 8). Neni-li preehodniee nezbytna (viz 8.8.5), ze vzestupniei (sestupniei) provest zcasti v oblouku a zeasti v prime nebo ji pine umistit do prime. 8.13.2 Rozhodujicim hlediskem pro volbu umisteni a sklonu vzestupniee (sestupniee) je dodrzeni minimalniho vysledneho sklonu jizdniho pasu 0,5 % v prostoru nuloveho prieneho sklonu (viz 8.11.1) mezi zakladnimi prienymi sklony - 2,5 % (- 2,0 %) az + 2,5 % (+ 2,0 %). V oduvodnenyeh pripadeeh ze pripustit na okraji profilu s nulovym prienym sklonem vysledny sklon v rozmezi 0,5 % az 0,3 % a to tehdy, kdy je nutno navrhnout vzestupniei (sestupniei) s Spmin = 0,3 % (viz 8.12.5). Jestlize nasleduji dva kruznieove oblouky stejneho smeru bezprostredne za sebou (slozeny oblouk), provede se vzestupniee (sestupniee) v prubehu oblouku s vetsim polomerem. Sklon vzestupniee (sestupniee) LiS je ureen vztahem: Lis = P2 - Pt. a' Lvz kde Lis (%) je P2 (%) Pt (%) L vz a (m) (m) sklon vzestupniee (sestupniee); prieny sklon jizdniho pasu na konei vzestupniee (sestupniee); prieny sklon jizdniho pasu na zaeatku vzestupniee (sestupniee) (se zapornym znamenkem, pokud ma vuei P2 opaeny smysl); delka vzestupniee (sestupniee); vzdalenost vnejsiho okraje vodiciho prouzku nebo okraje jizdniho pasu bez vodieieh prouzku klopeneho jizdniho pasu od osy klopeni. POZNAMKA V pripade lomeneho primkoveho podelneho sklonu vzestupnice (sestupnice) se uvazuji jeji dilci delky. V prubehu eele delky vzestupniee (sestupniee) nesmi by! prekroeen jeji nejvetsi sklon a v rozmezi zakladnieh prienyeh sklonu - 2,5 % az + 2,5 % (nejmene - 2,0 % az + 2,0 %) a nesmi klesnout pod hodnotu nejmensiho sklonu vzestupniee (sestupniee) (viz obrazek 8).
Kruinice prechodnice. kruinice (5 krivka) TP f Pudorys KP PT TP prech. Zobrazeni krivosti trasy R=oo A Zobrazeni krivosti trasy R1 A1 A2 :::::..,!P PK KP P.;===::::::::::... : _ Jednostranny pricny sklon v prime zobrazeni pretaceni levy okraj _ os!1izd..:.2ra pravy okraj levyokraj ojizdry pvyokraj p=2.5% p=2.5% (2%) (2%) p=2.5% (2%) StrechovY profil V prime d) -- +,.-r!"!=--= - - -...v.l.-j -,-----
Nilvrhovil rychlost max. Ls (%) min. Ls (%) pi'i vkmlh a' :::;4,25 m a' >4,25 m a' :::;4,25 m a' >4,25 m :::;50 1,2 1,4 60 az 70 1,0 1,2 0,1. a' 80 az 90 0,7 0,85 0,07. a' (:::;max. LS) 100 az 120 0,6 0,7 Nelze-li pfi normalnim umistemf vzestupnice (sestupnice) zajistit v prostoru pfieneho fezu s nulovym pfienym sklonem dostateeny vysledny sklon (viz 8.11.1), pak je mozno zaeatek vzestupnice (sestupnice) posunout do profilu, ve kterem hod nota rovnice klotoidicke pfechodnice A 2 = R. L jeste nedosahuje hodnotu polomeru (kfivosti), ktery nevyzaduje dostfedny pfieny sklon. Lomy na zaeatku a konci vzestupnice (sestupnice) se vyskove zaobli na delku teeny, rovnajici se nejmene 1/6 delky vzestupnice (sestupnice), pfieemz se vypoetena delka vzestupnice (sestupnice) prodlouzi o dvojnasobek delky teeny. Od zaobleni ze vsak upustit v pfipadech, kdy nejvetsi svisla pofadnice zaobleni Ymax (viz tez pfiloha J) nepfestoupi hodnotu 0,025 m. 8.14.1 Podelny sklon nivelety se fidi elenitosti uzemi a navrhovou rychlosti. Nejvetsi dovolene hodnoty podelneho sklonu jsou uvedeny v tabulce 9. 8.14.2 V usecich s mimofadnymi sklonovymi pomery (zejmena dlouhe useky s velkymi sklony) se v oduvodnenych pfipadech a se souhlasem ustfedniho ufadu statni spravy ve vecech dopravy, navrhuji specialni bezpeenostni zafizenf - unikove zany - podle zvlastniho pfedpisu. 12 8.14.3 K zajisteni snadneho odtoku povrchove vody podel okraje vozovky se zakladnim pfienym sklonem 2,5 % (obrubnik, rigol) je vhodne navrhnout podelny sklon nejmene 0,5 %. V usecich, kde dochazi k pfeklapenf vozovky do opaeneho pfieneho sklonu, je podelny ski on nivelety, ktery vylouef oblasti se spatnymi odtokovymi pomery, roven nebo vetsi nez 1,0 %. Podelny sklon nivelety mensi nez a,s % je pffpustny v techto pfipadech: - povrchova voda z vozovky je odvadena pfikopy, svahy telesa silnice nebo dalnice jsou zabezpeeeny proti erozi a vysledny sklon vozovky je nejmene a,s %; - povrchova voda z vozovky je zachycovana u okraje vozovky (odvodriovaci prouzek, rigol) a jeji podelne odvodneni je zajisteno zvlastnim odvodriovacim zafizenim (napf. zlaby nebo sterbinove zlaby13»). 8.15 Poloha nivelety 8.15.1 V pudorysu je niveleta umistena zasadne: a) na smerove rozdelenych silnicich a dalnicich na jednom z vnejsich okraju vodicich prouzku; b) na dvoupruhovych silnicich v ose jizdniho pasu; c) na jednopruhovych silnicich v ose jizdniho pruhu nebo na vnejsim okraji jizdniho pruhu. 8.15.2 Pfi takovych zpusobech klopeni, kdy se zmenf vyska hran obou vnitfnich vodicich prouzku (na smerove rozdelenych silnicich a dalnicich (viz 8.12.3, obrazek 7h) nebo vyska osy jizdniho pasu (viz 8.12.2, obrazky 7a, 7c a 7e), vztahne se teoreticka poloha nivelety k vyskove nemenne ose otaeeni pfieneho fezu pfi klopeni. V podelnem fezu se vyznaei teoreticka niveleta a doplni se jeste katami jeji skuteena vyskova poloha vyvolana klopenim. 12) TP 57 13) TP 152