12/11/2011. Návrhová rychlost V n má být pokud možno jednotná pro co nejdelší úsek komunikace.

Transkript

1 1/11/011 NÁVRHOVÉ PRVKY SILNIČNÍCH KOMUNIKACÍ ÚVOD Návrhové prvky mají zajišťovat adekvátní provozní podmínky, zejména však: -bezpečnost, - plynulost a - kapacitu trasa komunikace musí být dále: pohodlná předvídatelná ř esteticky zajímavá odpouštějící apod. Odvozeny jsou především nejnižší nebo nejvyšší přípustné hodnoty. NÁVRHOVÉ PRVKY SILNIČNÍCH KOMUNIKACÍ ÚVOD Ideální hodnoty (vyšší / nižší než limitní) návrhových prvků nemůžeme vždy dodržet. Nejvyšší / nejnižší přípustné hodnoty se však využívají pouze výjimečně. Např. v úsecích, v nichž dokonalejší řešení vede k neúměrnému zvýšení stavebních nákladů bez odpovídajícího snížení nákladů provozních, např. tedy: -při velkém zvětšení zemních prací ve skále -při početných demolicích -při zásahu do chráněných území -při překládání vodních toků, drah apod. Přechod na minimální nebo maximální hodnoty by měl být pozvolný. Nelze kombinovat více limitních návrhových prvků. Tato kombinace vede k vytváření nežádoucích dopravních závad. NÁVRHOVÉ PRVKY SILNIČNÍCH KOMUNIKACÍ Mezi návrhové prvky zařazujeme geometrické a konstrukční prvky pro projektování pozemních komunikací. Jde o tyto prvky: návrhová rychlost směrodatná rychlost (pouze ČSN ) Většina návrhových prvků pozemních komunikací, zejména směrových a výškových, jsou závislé na návrhové rychlosti. průjezdní a průchozí prostor silnic a dálnic (pouze ČSN ) délka rozhledu osa silnice a dálnice směrové é oblouky příčný sklon dostředný sklon výsledný sklon klopení vzestupnice a sestupnice poloha nivelety velikost a délka stoupání rozhled ve směrovém oblouku prostorové řešení trasy NÁVRHOVÁ RYCHLOST Návrhová rychlost V n slouží k odvození návrhových prvků pro projektování pozemní komunikace. Návrhová rychlost je nejvyšší rychlost průměrného vozidla, kterou lze bezpečně projet kterýmkoliv úsekem navrhované komunikace za normálních atmosférických podmínek a bez ovlivnění provozem ostatních vozidel. na dálnicích a rychlostních komunikacích 10 až 80 km/h na silnicích 100 až 30 km/h Návrhová rychlost V n má na místních í komunikacích 100 až 30 km/h být pokud možno pro cyklistické stezky 30 a 40 km/h dle stoupání jednotná pro co nejdelší komunikace vedené v tunelech nejv. 80 km/h úsek komunikace. Pro hodnocení územních podmínek ke stanovení návrhové rychlosti se území dle ČSN člení do tří skupin: a) území rovinaté resp. mírně zvlněné přirozené sklony terénu do 3% resp. 5% b) území pahorkovité přirozené sklony terénu do 15 % c) území horské přirozené sklony terénu nad 15 % NÁVRHOVÁ RYCHLOST Návrhová rychlost V n slouží k odvození návrhových prvků pro projektování pozemní komunikace. Návrhová rychlost V n má být pokud možno jednotná pro co nejdelší úsek komunikace. Pokud NENÍ vede to k: - deformacím trasy -vytváření neočekávaných dopravní závad - řidiči neočekávají náhlou změnu trasování NÁVRHOVÁ RYCHLOST DOPORUČENÉ HODNOTY NÁVRHOVÉ RYCHLOSTI Návrhová rychlost v km/h pro území Kategorijní typ silniční rovinaté pahorkovité horské komunikace nebo mírně zvlněné podélný sklon (s) v % D 33, ) 80 ) R 7,5 3 4 ) 4,5 ) 4,5 ) R 33,5, R 7, R 5,5 3,5 4,5 5 ) S 4,5 3,5 4,5 (až 6 ) ) S 0, (až6 4,5 ) ) S 11,5 4,5 6 7,5 S 9, , S 7,5 4, S 6, S 4, ) Hodnoty pro větve křižovatek jsou uvedeny v ČSN ) Překročení hodnoty je třeba doložit rozborem zvýšení spotřeby pohonných hmot a je vázáno na souhlas příslušného ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy ) Vyšších hodnot lze použít v případech, kdyby neobvyklé zvýšení objemu zemních prací nadměrně zvětšilo ekonomickou náročnost řešení nebo by se nadměrně zvětšilo trvalé odnětí kvalitní nebo chráněné zemědělské půdy. Současně je však nutné při použití větších sklonů posoudit zvýšenou spotřebu pohonných hmot. *) Rozhodnutí o návrhové rychlosti závisí na možnostech daných především konfigurací terénu. 1

2 1/11/011 SMĚRODATNÁ RYCHLOST Směrodatná rychlost V s je veličina pro posouzení návrhu směrových poměrů silnice a dálnice v situaci a přizpůsobení návrhových prvků osy a podélného profilu jízdně dynamickým podmínkám vytvářených navrženou trasou. DEFINICE: Směrodatná rychlost je očekávaná rychlost osobních automobilů umožněna dopravně technickým stavem určitého úseku silnice nebo dálnice, kterou nepřekračujeř č 85 % jinak neomezovaných řidičů na mokré kévozovce. De facto jde o odhad provozní rychlosti. - slouží k posouzení návrhu směrových poměrů a podélného profilu - posuzují se: - dostředný sklon p ve směrových obloucích - poloměry směrových oblouků se základním příčným sklonem - délky rozhledu pro zastavení a předjíždění - poloměry výškových oblouků pro zaoblení lomů nivelety Neuvažuje se pro silnice III. třídy, silnice kategorijního typu S 7,5 a nižší a pro návrh toček. rozhledové poměry vkřižovatkách podle ČSN a na sjezdech se posuzují na nejvyšší dovolenou rychlost na daném úseku komunikace SMĚRODATNÁ RYCHLOST HODNOTY SMĚRODATNÉ RYCHLOSTI PRO SMĚROVĚ NEROZDĚLENÉ SILNICE: PRO SMĚROVĚ ROZDĚLENÉ SILNICE: PRO DÁLNICE A RYCHLOSTNÍ SILNICE: PRŮJEZDNÍ A PRŮCHOZÍ PROSTOR SILNIC A DÁLNIC Průjezdní (průchozí) prostor je světlý prostor určený pro silniční vozidla (popř. chodce a cyklisty), který se musí zachovat v celé délce pozemní komunikace. DÉLKA ROZHLEDU PRO ZASTAVENÍ Na všech silnicích a dálnicích musí být v celé jejich délce zajištěna potřebná délka rozhledu pro zastavení vozidla. Výška průjezdního prostoru (h p ): 4,80 m u dálnic, rychlostních silnic a silnic I. a II. Třídy 4,50 m u silnic III. třídy, místních rychlostních a sběrných komunikacích 4,0 m u místních obslužných komunikací a účelových komunikací Šířka průjezdního prostoru se stanoví podle ČSN nebo ČSN kde: v n je návrhová rychlost [km/h], g n normální tíhové zrychlení; uvažuje se v hodnotě 9,81 m/s, f v výpočtový součinitel brzdného tření na mokré vozovce při nejmenší dovolené hloubce dezénu pneumatiky v hodnotě 1,6 mm, s podélný sklon jízdního pásu [%]. délka rozhledu pro zastavení se skládá: -zdráhyl 1 projeté vozidlem za dobu postřehu a reakce řidiče (uvažuje se 1,5 s); tato dráha se někdy označuje jako psychologická, -z dráhyl potřebné k úplnému zastavení brzděného vozidla na mokré vozovce za předpokladu jízdy návrhovou rychlostí vn při nejmenší dovolené hloubce dezénu pneumatiky v hodnotě 1,6 mm; tato dráha se nazývá brzdná. - z bezpečnostního odstupu od překážky DÉLKA ROZHLEDU PRO ZASTAVENÍ ZÁSADY + HODNOTY hlavní zásady dodržení délky rozhledu pro zastavení: - je závislá na návrhové/směrodatné rychlosti a podélném sklonu silnice (viz. tab. ČSN) -zajišťuje se na všech silnicích a dálnicích -na čtyř a vícepruhových směrově rozdělených silnicích se zajišťuje výhradně délka rozhledu pro zastavení -způsob výpočtu je uveden v příloze ČSN Délka rozhledu DZ *) pro zastavení na silnicích a dálnicích DÉLKA ROZHLEDU PRO PŘEDJÍŽDĚNÍ Na všech silnicích a dálnicích musí být v celé jejich délce zajištěna potřebná délka rozhledu pro zastavení vozidla. Dz v m při návrhové/směrodatné rychlosti vn/vs v km/h Podélný sklon jízdního pásu v % až , , výpočtu podle příloha (doba postřehu reakce *) Způsob ČSN B a 1,5 s) **) Platí pro stoupání a klesání do 1 %. 30 **) 0 **) 15 **) Na jednopruhových obousměrných silnicích se zajišťuje délka rozhledu pro zastavení, která je dvojnásobkem hodnot uvedených v tabulce. kde: v n je návrhová rychlost [km/h], v rozdíl rychlostí předjíždějícího a předjížděného vozidla [km/h]; v normě je navrhován přibližně v hodnotě 15 až 4 km/h. délka rozhledu pro zastavení se skládá: - z rozhodovací dráhy l 1 - z dráhy vlastního předjetí l p - z dráhy současně projeté vozidlem, které se vyskytne v opačném směru a je spatřeno na vzdálenost délky rozhledu pro předjíždění l 3 - z bezpečnostního odstupu, který předpokládáme mezi předjíždějícím a protijedoucím vozidlem v okamžiku dokončení předjíždění l 0.

3 1/11/011 DÉLKA ROZHLEDU PRO PŘEDJÍŽDĚNÍ ZÁSADY + HODNOTY hlavní zásady dodržení délky rozhledu pro předjíždění: - má být zajištěna na co možná nejdelším úseku komunikace - zajišťuje se pouze obousměrných dvoupruhových komunikacích - nelze-li délku rozhledu pro předjíždění zajistit (bez mimořádných obtíží) je třeba postupovat variantně: -zvětšit objem zemních, demoličních a podobných prací -rozšířit jízdní pás o další jízdní pruh - organizačně č ě zamezit předjíždění ř í( (svislé a vodorovné édopravní značení) Návrhová rychlost vn [km/h] Délka rozhledu pro předjíždění Dp [m] OSA SILNICE A DÁLNICE POLOHA OSY - návrh dlouhých přímých úseků není vhodný (monotónnost trasy, oslňování, snižování pozornosti řidičů, zvyšování rychlosti); - návrh je opodstatněný, je-li třeba zajistit délku rozhledu pro předjíždění, nebo je-li sledována jiná přímka (dráha, průplav apod.); SLEDOVÁNÍ DOMINANTY TRASA DO PRÁZDNA - délka přímé není omezena, jsou však stanoveny minimální délky ( x v n, resp. tab. ČSN); prostý kružnicový přechodnicový kružnicový s přechodnicemi složený točky Zásady návrhu směrového vedení trasy: - zajištění pozvolného přechodu mezi směrovými prvky; - zabezpečení rozhledu pro zastavení a předjíždění; - vhodné zakomponování trasy do jejího okolí; - změnu směru trasy za vrcholem výškového oblouku je třeba naznačit již před vrcholem např. použitím delší přechodnice; - stejnosměrné oblouky oddělené krátkou mezipřímou je vhodné nahradit jedním větším obloukem; - polohu mostních objektů je třeba volit tak, aby se zachovala plynulost vedení trasy; - v zásadě má projektant navrhnout co největší poloměry směrových oblouků, přičemž musí přihlížet ke konfiguraci terénu a na požadavek rozhledu, zejména v noci; ZAKOMPONOVÁNÍ TRASY DO OKOLÍ POZVOLNÝ PŘECHOD MEZI SMĚROVÝMI PRVKY - PŘÍMÁ - SMĚROVÝ OBLOUK ŠPATNÝ NÁVRH PROSTÝ KRUŽNICOVÝ OBLOUK T = R. tg R z = R = R sec -1 cos. R O =. g 00 x KK = R.sin y KK = R - R. cos PROSTÝ KRUŽNICOVÝ OBLOUK Prostý kružnicový oblouk je z hlediska průjezdu vozidla, zejména vyšší návrhovou rychlostí, velmi nevhodný, protože v místě napojení kružnice na přímou tečnu vzniká skok v křivosti. VOST 1/R KŘIV Tento motiv (přechod přímé do kružnicového oblouku) není silniční vozidlo schopné ani velmi malou rychlostí projet. Znamenalo by to, že v jednom bodě osy a v jediném okamžiku by se musel změnit rejdový (volantový) úhel. DÉLKA Vzhledem k tomu, že jízdní pruhy mají vůči šířce vozidla určitou rezervu, je tento jev při vyšších poloměrech oblouků zanedbatelný. ČSN použití prostého kružnicového oblouku připouští pouze v tom případě, když odsun normové přechodnice (tj. přechodnice k danému poloměru v minimální možné délce) by měl hodnotu R 0,5 m. Podle této zásady jde pouze o kružnicové oblouky s velkými poloměry a přechodnicemi minimální délky R 800 m a nebo R 0,375 v n 3

4 1/11/011 Návrhová/ směrodatná rychlost v km/h PROSTÝ KRUŽNICOVÝ OBLOUK Nejmenší dovolené poloměry směrových kružnicových oblouků ve vztahu k návrhové rychlosti a dostřednému sklonu dle ČSN : Poloměr kružnicového oblouku v m při dostředném sklonu vozovky v % se základním příčným sklonem,5% (%),5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6, pozn: Hodnoty poloměrů uvedených v tab. vpravo od čárkované čáry je třeba přezkoušet z hlediska rozhledu pro zastavení, poloměry uvedené v tab. vpravo od silné čáry je třeba přezkoušet i z hlediska výsledného sklonu. PROSTÝ KRUŽNICOVÝ OBLOUK Velikost poloměru směrového oblouku v závislosti na délce předcházející přímé PŘECHODNICOVÝ OBLOUK PŘECHODNICOVÝ OBLOUK KLOTOIDA = L L = A arc R A R. arc = L L L L L x PK = L ypk = A 3456 A A 336A 440A R = ypk - R 1- cos T x y. tg pk pk 1 x M = x PK - ypk x PK - ypk.cot g xs = xpk - R sin tg ypk y PK 7,78 st = z = 7,967m g sin cos cos 13,78 Je potřeba si uvědomit, že čisté přechodnicové oblouky jsou náročné na potřebnou délku tečny. U běžných -... středových úhlů je tečna oblouku přechodnicového prakticky dvojnásobná jak u oblouku kružnicového se stejným poloměrem. Používá se proto zejména pro menší středové úhly s dlouhými stranami směrového polygonu. Doporučené délky přechodnice L podle ČSN * R v m L v m PŘECHODNICOVÝ OBLOUK OSTATNÍ DRUHY PŘECHODNIC PŘECHODNICOVÝ OBLOUK PROČ POUŽÍVAT PŘECHODNICE? SNÍŽENÍ VLIVU ODSTŘEDIVÉ SÍLY ZAJIŠŤUJE PLYNULÝ NÁRŮST KŘIVOSTI DOBŘE OPISUJE DRÁHU KOL (TZV. VOLANTOVÁ SPIRÁLA) ESTETIKA A PLYNULOST PŘECHODU MEZI PŘÍMOU A KRUŽNICÍ 4

5 1/11/011 KRUŽNICOVÝ OBLOUK S PŘECHODNICEMI SLOŽENÉ OBLOUKY Složený oblouk lze navrhnout tam, kde klasické řešení je z trasovacích nebo estetických důvodů prokazatelně méně vhodné. Lze jej sestavit z: nejvhodněji ze vzájemně vystřídaných úseků kružnicových, krajních a mezilehlých přechodnicových oblouků, výjimečně z kružnicových částí o různém poloměru - obvykle s krajními přechodnicemi - pokud nejmenší z navržených poloměrů oblouku odpovídá návrhové rychlosti a příslušnému dostřednému sklonu, vzájemný poměr většího (R ) k menšímu (R 1 ) ze dvou sousedních poloměrů R /R 1 je menší nebo roven. SLOŽENÉ OBLOUKY TOČKY Točky jsou výjimečná řešení, užívaná na silnicích v území horského charakteru. Poloměry toček je třeba navrhnout co největší, aby nezbytné a dopravními značkami přikazované snížení rychlosti bylo omezeno na nejmenší možnou míru. - poloměry toček od 15 do 75 m pro návrhové rychlosti 0 až 45 km/h - dostředný sklon výjimečně 7 8%. ROZŠÍŘENÍ VE SMĚROVÉM OBLOUKU Jízdní pruhy o šířce,75, 3,00, 3,5 a 3,50 m se podle ČSN v obloucích o poloměru menším než 50 m rozšiřují Poloměr Rozšíření jízdního pruhu a směrového oblouku v ose jízdního pásu v m v m,75 3,00 3,5 3,50 50 R 00 0,50 0,5 0,0 00 R 170 0,55 0,30 0,5 170 R 141 0,60 0,35 0, R 15 0,65 0,40 0,35 15 R 110 ) 0,70 0,45 0,40 ) Rozšíření jízdních pruhů u směrových oblouků menších poloměrů než jsou uvedeny v této tabulce se provede v týchž hodnotách jako na větvích křižovatek podle ČSN PŘÍČNÝ SKLON základní příčný sklon je stanoven jednotně pro místní komunikace i silnice, a to zpravidla,5 %, nejméně však % (pro rekonstrukce silnic) vpřímé se provádí sklon střechovitý nebo jednostranný na jednopruhových komunikacích se provede sklon jednostranný) Předepsané rozšíření ve směrovém oblouku, jak v mezipřímkových úsecích, tak i ve větvích křižovatek, a jeho opětné zrušení, se provede náběhovým klínem lineárně na délku přechodnice. Příčný sklon se navrhuje především z bezpečnostních důvodů: ODTOK VODY Z POVRCHU VOZOVKY 5

6 1/11/011 DOSTŘEDNÝ SKLON dostředný sklon se navrhuje ve směrových obloucích. - závisí na poloměru oblouku - dostředné sklony se navrhují dle tabulky v ČSN (event. výpočtem) podle návrhové rychlosti (od základního sklonu,5 % ( %) až po 8 % v případě toček) - v území rovinatém a mírně zvlněném se použijí jako největší hodnoty o 0,5 % nižší než uvádí tabulka. Přitom však nesmí být s výjimkou toček navržen dostředný sklon větší než 6 % v území s častými námrazami. - u všech oblouků, jejichž poloměr dle tabulky nevyžaduje dostředný sklon se navrhuje dostředný sklon v hodnotě,5 %, nejméně však % (dle základního příčného sklonu) dostředný sklon ZMĚNA SKLONU STŘECHOVITÉHO DO DOSTŘEDNÉHO SE NAZÝVÁ střechovitý sklon VÝSLEDNÝ SKLON je to prostorová veličina jízdního pásu m v %, která je určena vztahem: m = kde s, p jsou hodnoty podélného a příčného sklonu jízdního pásu v %. Velké dostředné sklony povrchu vozovky mohou být nebezpečné pro pomalá vozidla, zejména když je povrch kluzký. Z tohoto důvodu ČSN stanovuje povinnost prověření dostředných sklonů apředepisuje z hlediska bezpečnosti provozu tzv. výsledný sklon. s + p VÝSLEDNÝ SKLON Největší dovolené výsledné sklony (m) podle druhu území a použité návrhové kategorie Přechod střechovitého sklonu do jednostranného dostředného sklonu. Toto klopení, nebo-li postupná změna příčného sklonu, se provádí na délku přechodnice (stejně jako rozšíření) postupným zvedáním vnější hrany vozovky po plynulé křivce, která se nazývá vzestupnice (sestupnice). Klopení kolem osy jízdního pásu Klopení výsledný sklon je normou omezen hodnotou maximální podle území a kategorie silnice 6,5 13 %, zajišťující bezpečnost před smykem Výsledný sklon nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce a nesmí poklesnout pod 0,5 (výjimečně 0,3 -viz ČSN ). Klopení kolem vnějšího okraje vodicího proužku (nebo okraje vozovky u kategorií bez vodících proužků) KOLEM OSY JÍZDNÍHO PÁSU Klopení probíhá tak, že od přechodu přímé do přechodnice (poloha 1) nejprve se začne zvedat vnější polovina jízdního pásu do vodorovné polohy (poloha ) a zvedá se dále až celý jízdní pás dosáhne dostředného sklonu p 0 (poloha 3). Od tohoto okamžiku se začne otáčet celý pás kolem osy až do požadovaného dostředného sklonu p (poloha 4). Vnější hrana vytváří přitom vzestupnici a vnitřní sestupnici. Příčné řezy v jednotlivých polohách jsou na obrázku. KOLEM VNĚJŠÍHO OKRAJE VODÍCÍHO PROUŽKU Tento způsob klopení probíhá tak, že v prvé fázi (od polohy 1) se nejprve zdvihá vnější polovina jízdního pásu do vodorovné (poloha ) a dále až celý jízdní pás dosáhne sklonu p 0 (poloha 3). Od tohoto okamžiku se začne otáčet celý jízdní pás kolem vnější hrany vnitřního vodicího proužku až do požadovaného maximálního dostředného sklonu p (poloha 4). Vnější hrana vytváří přitom vzestupnici, vnitřní hrana sleduje sklon průběžné nivelety a od polohy 3 se v ose zvedá niveleta. Vnější hrana vytváří přitom vzestupnici, vnitřní setrvává ve své poloze. 6

7 1/11/011 OSTATNÍ ZÁSADY Ustanovení o nejmenším výsledném sklonu ( m = s + p ) platí i pro vzestupnicový (sestupnicový) příčný řez, v němž příčný sklon jízdního pruhu dosáhne nulové hodnoty. Poněvadž se v tomto místě výsledný sklon rovná pouze podélnému sklonu, musí být ve vzestupnicovém (sestupnicovém) úseku silnice nebo dálnice zachována následující podmínka: sp, min = 0,5 0,3 kde s p,min je menší z obou podélných sklonů vnějších okrajů vodících proužků v Při stoupající niveletě a klesající vzestupnici nebo při klesající niveletě a stoupající vzestupnici je: sp, min = s - s kde s je podélný sklon v a s je sklon vzestupnice (příp. sestupnice) v Požaduje se, aby s p,min byl zajištěn při klopení v rozmězí základních příčných sklonů (tedy -,5 až +,5, resp.,0). OSTATNÍ ZÁSADY Při nepatrných podélných sklonech nivelety je k dodržení ustanovení o minimálním Poloměr výsledném sklonu nutné: kružnicovéh o oblouku v - volit směrový oblouk s poloměrem nevyžadujícím dostředný sklon Návrhová/ m směrodatná se rychlost - dbát, aby podélný sklon nivelety byl minimálně 0,5, resp. 0,3. základním v km/h příčným sklonem -při kombinaci směrového a výškového oblouku umístit příčný řez,5% (%) s nulovým sklonem do takového místa výškového oblouku, v němž pomocná tečna k výškovému oblouku vnějšího okraje vodícího proužku s menším podélným sklonem má podélný sklon odpovídající 0,5, resp. 0,3. - v obtížných výškových poměrech, kde není možné z důvodů terénních nebo zástavby dodržet ustanovení o minimálním výsledném sklonu se navrhne šikmé (hřebenové) překlápění VZSTUPNICE A SESTUPNICE Při klopení na začátku přechodnice (TP) začíná stoupat vnější hrana vnějšího vodicího proužku. Překonává tak plynule výškový rozdíl mezi nepřevýšenou hranou v přímé a převýšenou hranou na začátku oblouku. Toto výškové vedení vnější hrany vnějšího vodicího proužku se nazývá vzestupnice. Sestupnice je pak výškové vedení vnější hrany vnitřního vodícího proužku a nevytvářísepři každém způsobu klopení (např. při klopení kolem okraje vodícího proužku). přímkovém podélném sklonu. POLOHA VZESTUPNICE Vzestupnice (sestupnice) se zpravidla navrhuje do délky přechodnice. Přitom však musí být zachována její nejmenší délka podle ČSN , jinak je třeba délku přechodnice zvětšit. Nelze-li délku přechodnice zvětšit, nebo není-li nezbytná, lze vzestupnici (sestupnici) částečně nebo úplně posunout do navazující přímé. Půdorysně se vzestupnice (sestupnice) umisťuje do vnějšího okraje nevychýleného vodicího proužku a provádí se zásadně v jednotném VZSTUPNICE A SESTUPNICE DÉLKA VZESTUPNICE A SESTUPNICE DÉLKA VZESTUPNICE A SESTUPNICE ZÁVISÍ NA DRUHU SESTUPNICE SE NEVYTVÁŘEJÍ PŘI POUZE PODÉL OKRAJE VNITŘNÍHO VODÍCÍHO PROUŽKU, A TO JAK U JEDNOPRUHOVÝCH, TAK DVOUPRUHOVÝCH A VÍCEPRUHOVÝCH SMĚROVĚ ROZDĚLENÝCH SILNIC: DÉLKA SESTUPNICE JE KRATŠÍ NEŽ DÉLKA VZESTUPNICE PŘI DVOUPRUHOVÉ SILNICE KOLEM OSY JÍZDNÍHO PÁSU: VZSTUPNICE A SESTUPNICE DÉLKA VZESTUPNICE A SESTUPNICE DÉLKA VZESTUPNICE A SESTUPNICE ZÁVISÍ NA DRUHU DÉLKA SESTUPNICE = DÉLCE VZESTUPNICE PŘI JEDNOPRUHOVÝCH A VÍCEPRUHOVÝCH SMĚROVĚ ROZDĚLENÝCH SILNIC: VZESTUPNICE A SESTUPNICE SKLONY Rozhodujícím hlediskem pro sklon vzestupnice (sestupnice) je dodržení minimálního výsledného sklonu jízdního pásu 0,5 v prostoru nulového příčného sklonu. Sklon vzestupnice (sestupnice) s je dán vztahem: Největší a nejmenší sklony vzestupnice (sestupnice) Návrhová rychlost max s (%) min s (%) v km/h a 4,5 m a 4,5 m a 4,5 a 4,5 m 50 1, 1,4 60 až 70 1,0 1, 0,07 a 0,1 a 80 až 90 0,7 0,85 ( max s) 100 až 10 0,6 0,7 a - vzdálenost okraje jízdního pásu od osy klopení v m 7

8 1/11/011 VZESTUPNICE A SESTUPNICE SKLONY V průběhu celé délky vzestupnice (sestupnice) nesmí být překročen její největší sklon a v rozmezí základních příčných sklonů (tedy -,5 až +,5, resp.,0) nesmí klesnou pod minimální hodnoty. Pokud nelze dodržet, tak: Lomy na začátku a konci vzestupnice (sestupnice) se výškově zaoblují na délku tečny, rovnající se nejméně 1/6 délky vzestupnice (sestupnice), přičemž se vypočtená délka vzestupnice prodlouží od dvojnásobek délky tečny. Od zaoblení lze upustit, pokud největší svislá pořadnice zaoblení (y max ) nepřestoupí hodnotu 0,05 m PODÉLNÝ SKLON Sklonem nivelety je značně ovlivněna jízdní rychlost vozidel, zejména nákladních a tím také hospodárnost dopravy. U osobních vozidel je vliv sklonu nivelety nepatrný do stoupání 5 6 %, u vozidel nákladních je však patrný od cca 3 % (z hlediska využití motoru však není vhodný ani nulový sklon). Podélný sklon nivelety se řídí členitostí území a návrhovou rychlostí: Maximální hodnoty dle ČSN : a) na dálnicích a rychlostních silnicích 4,5 %, výjimečně 5 % b) na směrově ě ě rozdělených silnicích i (S 0,75 až S 4,5) až 6 % c) na dvoupruhových silnicích (S 6,5 až S 11,5) až 9 % d) na jednopruhových silnicích výjimečně až 1 % Nejmenší podélný sklon nemá klesnout pod 0,5 % (z důvodu zajištění snadného odtoku vody). Podélný sklon menší než 0,5 % je však přípustný, pokud: a) je povrchová voda odváděna příkopy, svahy zemního tělesa jsou zabezpečeny proti erozi a výsledný sklon vozovky je nejméně 0,5 % b) je povrchová voda zachycována u okraje vozovky (odvodňovací proužky, rigoly) a její podélné odvodnění je zajištěno zvláštním odvodňovacím zařízením žlaby apod. PODÉLNÝ SKLON PODÉLNÝ SKLON V PODÉLNÉM PROFILU PODÉLNÝ PROFIL: - se zpracovává v měřítku, které odpovídá měřítku osy - vzhledem k malým hodnotám podélného sklonu se neprovádí podélné řezy, nýbrž 10x převýšené podélné profily, které jsou rozvinutým zobrazením osy v jejím výškovém uspořádání POLOHA NIVELETY Niveleta je v půdorysu zásadně umístěna: - na směrově rozdělených silnicích a dálnicích na jednom z vnějších okrajů vodících proužků - na dvoupruhových silnicích v ose jízdního pásu - na jednopruhových silnicích v ose jízdního pruhu nebo na vnějším okraji jízdního pruhu - zobrazuje průběh terénu a nivelety TEČNOVÝ POLYGON TEČNOVÝ POLYGON - NÁZVOSLOVÍ s i hi 100 l i Délky polygonových stran (l 1 l 3 ) musí být navrženy v takové hodnotě, aby bylo možno provést zaoblení lomů tečnového polygonu pomocí parabolických oblouků s předepsanými oskulačními poloměry. Polygonová strana pak musí být alespoň tak dlouhá, aby vykryla délky tečen dvou navazujících oblouků. 8

9 1/11/011 TEČNOVÝ POLYGON ZAOBLENÍ LOMŮ Lomy tečnového polygonu nivelety zaoblujeme parabolickými oblouky druhého stupně se svislou osou. R t T s1 - s y n = 00 R s s1 x x = R x1 = R yx = R Poloměry výškových oblouků mají být navrženy co největší. Platí zásada, že čím je menší rozdíl podélných sklonů, tím větších poloměrů zaoblení je třeba použít. Poloměry musí splňovat podmínku zajištění délek rozhledu pro předjíždění i zastavení. ZAOBLENÍ LOMŮ MINIMÁLNÍ HODNOTY POLOMĚRŮ Nejmenší poloměry vypuklých výškových oblouků podle ČSN R u vm při návrhové rychlosti / směrodatné rychlosti v km/h nejmenší dovolený pro zastavení nejmenší dovolený pro předjíždění Nejmenší poloměry vydutých výškových oblouků podle ČSN při návrhové rychlosti / směrodatné rychlosti v km/h R u vm nejmenší doporučený nejmenší dovolený Přímkové sklony mezi výškovými oblouky téhož smyslu jsou nevzhledné a v místech pohledově exponovaných musí být vyloučeny výškovým obloukem o větším poloměru nebo alespoň výškovým obloukem složeným. OSTATNÍ ZÁSADY Následují-li těsně za sebou výškové oblouky opačného smyslu, doporučuje se vložit mezi ně přímkový sklon délky: 100 Vn C p = R v C p je délka svislého průmětu vloženého přímkového sklonu do vodorovné v m, V n návrhová rychlost v km.h -1, R v poloměr vypuklého výškového oblouku v m. Normou stanovené nejmenší poloměry však nejsou hodnoty doporučované. Nebrání-li tomu okolnosti, např. rozsah zemních prací, možné délky tečen, vazby na směrové řešení, jsou používány poloměry vyšší. Není nijak výjimečné použití poloměrů v statisícových hodnotách a na dálnici i milionové. VELIKOST A DÉLKA STOUPÁNÍ Druh dopravy má vliv na volbu sklonu nivelety na silnicích s převážně těžkou nákladní dopravou. Proto na takto zatížených důležitých dálkových silnicích je odůvodněn menší sklon nivelety, než na silnicích s dopravou lehkou. Dalším nepříznivým vlivem velkých podélných sklonů dvoupruhových obousměrných silnic je výrazné snížení dopravní kapacity v důsledku toho, že rychlá vozidla jsou v pohybu omezována vozidly pomalými. Proto se na takových silnicích s těžkou nákladní dopravou, se značným a dlouhým stoupáním a není-li možné upravit niveletu, přidává á na celou délku stoupání jeden dopravní pruh, tzv. přídatný pruh pro pomalá vozidla, takže rychlá vozidla nejsou nucena je sledovat bez možnosti předjetí. Pruh pro pomalá vozidla ve stoupání na dálnicích a rychlostních komunikacích se navrhuje, poklesne-li rychlost návrhového vozidla pod 70 km/h a zároveň je překračována určitá intenzita dopravy (viz příloha ČSN ). Pruh pro pomalá vozidla ve stoupání na silnicích s neomezeným přístupem se navrhuje je-li překračována určitá intenzita dopravy (viz příloha ČSN ) při dané třídě stoupání. Na silnicích III. třídy se zvětšení jízdních pruhů nenavrhuje. Návrh pruhu pro pomalá vozidla v klesání se začíná posuzovat, přesáhne-li podélný sklon 3,5 % a je-li délka klesání nad 1000 m. ROZHLED VE SMĚROVÉM OBLOUKU Předepsané délky rozhledu musí být DODRŽENY i ve všech směrových obloucích, a to minimálně pro zastavení(d z ). Kde je to bez mimořádných obtíží možné, je nutno dodržet i rozhled pro předjíždění (D z ). Potřebná rozhledová pole jsou vymezena obalovými křivkami tětiv určujících jízdních stop v rozhledových délkách D z a D p. Určující jízdní stopy se umisťují do osy toho jízdního pruhu na jízdním pásu, který je pro vymezení rozhledového pole rozhodující - viz obr. Při zajištění rozhledového pole mimo těleso silniční komunikace zemními nebo demoličními pracemi, uvolníme rozhledové pole pro zastavení 0,30 m pod hranu silniční koruny. Rozhledové pole pro předjíždění uvolníme do výšky 0,60 m nad hranou silniční koruny. Podle obr. jsou hranice bočního rozhledu pro zastavení C z a pro předjíždění C p dány obalovou čárou rozhledových tětiv. Při zajišťování délky rozhledu pro předjíždění se za překážku nepovažují svodidla a jiná neprůhledná zařízení nižší než 1,0 m. PROSTOROVÉ ŘEŠENÍ TRASY BUDE ŘEŠENO SAMOSTATNOU PŘEDNÁŠKOU V rozhledových polích se nepřipouští ani přechodné překážky, např. parkující vozidla. Návrh úpravy rozhledových polí to nesmí umožňovat. 9