Opis debaty >yolený< z Aldebaranu. ( Níže komentář >umlčený< ) Vojta Hála Zaslal: út, 15. prosine 009, 17:48 Předmět: Já si myslim, že ti (a zdaleka ne jen tobě) pro samé pitání se rozměroé analýze, poněkud unikl fyzikální obsa eléo sdělení. Je to tak, protože ten obsa se ztratil mezi ýrazy, které nedáají smysl. Netěl jsem ni í, než spočítat rylost, při které bude, a to se mi podařilo 8 kroí. Ctěl jsi spíš energii, ne? Ale to jde přee triiálně na jeden krok, stačí tu tou ronii ynásobit. Na leé straně se objeí elkoá energie částie a naprao ož je přesně Plankoa energie. Eidentně se s tím dá praoat, když se to napíše pořádně. Výsledek ošem není žádné překapení, jak už napsal Mial. Předpoklad Plankoy délky není fyzikálně odůodněn, takže jsme se praktiky nedoěděli ni noéo. Když si s tím poraješ, určitě ymyslíš jiný, rozměroě íe košer způsob, ale sadim se, že ýpočet bude desetkrát pranější a na konečný ýsledek to samozřejmě nebude mít žádný li. Dojka bíléo to spraí. ;-) Zoe Zaslal: út, 15. prosine 009, 19:01 Předmět: Vojta Hála napsal: Ctěl jsi spíš energii, ne? Ale to jde přee triiálně na jeden krok, stačí tu tou ronii ynásobit. Na leé straně se objeí elkoá energie částie a naprao ož je přesně Plankoa energie. Eidentně se s tím dá praoat, když se to napíše pořádně. Výsledek ošem není žádné překapení, jak už napsal Mial. Předpoklad Plankoy délky
není fyzikálně odůodněn, takže jsme se praktiky nedoěděli ni noéo. Alespoň jsme se konečně sodli na tom, že yšlo, o mělo yjít. Vojta Hála napsal: Když si s tím poraješ, určitě ymyslíš jiný, rozměroě íe košer způsob, ale sadim se, že ýpočet bude desetkrát pranější a na konečný ýsledek to samozřejmě nebude mít žádný li. Dojka bíléo to spraí. Já měl na mysli samozřejmě ýpočet té mezní rylosti. S tou energií je to opradu triiální matematiká úpraa. Ale pokud neidíme o za tím ýsledkem lastně stojí, tak zůstane poněkud nedoeněný a samoúčelný. A existene mezní rylosti pro částie přímo neyplýá z too, že podíl Plankoy konstanty a Plankoy délky je roen Plankoě energii dělené rylostí sětla. K tomu je opradu potřeba tě kroků trošku í než jeden. Vojta Hála Zaslal: út, 15. prosine 009, 19:41 Předmět: Ale pokud neidíme o za tím ýsledkem lastně stojí, tak zůstane poněkud nedoeněný a samoúčelný. A existene mezní rylosti pro částie přímo neyplýá z too, že podíl Plankoy konstanty a Plankoy délky je roen Plankoě energii dělené rylostí sětla. K tomu je opradu potřeba tě kroků trošku í než jeden. Hm. Jenže té úay asi doteď nikdo nepoopil. Stále mám poit, že tam přimíááš osi mimo teorie, o který se tu baíme. Nešlo by ten ýpočet napsat pořádně něčem, o poodě oládáš, třeba Word? Nebo na papír a yfoť, my si to nějak zpraujeme. Ale aby to fyzikálně bylo korektní a bylo i nám blbům jasné, o z čeo a jak odozuješ. Mial Zaslal: út, 15. prosine 009, 0:57 Předmět: Rylost přee můžeme spočítat takto:
Zatím mi to pořád připadá, že existene mezní rylosti plyne z požadaku na mezní energii. Přepíši nyní znoa Mialou matematiku a popotánu jí o kousek dál, čímž přiedu k zuřiosti mamrda ; on sám í kterýo jsem tím itosloem proítěně potil ) : m 0.. l m.. 0 1 1 l m0.. l 1 m0.. l 1 m.. l 0 1 m0. 1.. l m0.. l. 1 m0.. t. dále bude : l / t = m0.. l m0.. t. 1. 1 = / k, čímž :. je prostě jiná rylost než éé ; a lze prolásit, že : 1 1 k. 1 1
..čímž se dostáám na tu sou >exklusiní = mamrdoskou< ronii řešení neronoramennéo trojúelníka. Nejdříe zopakuji RR trojúelník : 1 =. úpraou dostanu gama člen : 1 a nerr : ronoramenný trojúelník.. ( 08*) = k. +. nerr = k. + ; bude-li se 0, pak : 1 = 0 + 0 ; a bude-li se 1, pak : 1 = 0.1 + 1 čili neronoramenný trojúelník..... ( 09*) 1 m t x 1 k. m P 0 k. t k. x k. u u 1 1 ( Koo to í zajímá, tak í zde : ttp://.ypotesis-of-unierse.om/dos/uod/uod_031.do )).. ož je ysětlením kde zal Lorentz ten sůj gama člen a ysětlením proč ýraz transformae ( ze soustay pozoroatele do soustay jakési čárkoané ) jsou plytkým-úzkoprsým poznatkem praé podstaty relatiity, tj. že se jedná o pootáčení soustay testoaío tělesa ( které zyšuje sou rylost zrylením a, ale my testujeme stop-stay, stop-sta je ona čárkoaná soustaa, niž není zrylení a, ale jen rylost 1; ; 3; ; n ) soustaě pozoroatele, který sám sebe ( sou soustau ) pasoal do klidu. a kde u testoaío tělesa testujeme ( snímáme informae dodané fotonem ) ždy stop-stay rylosti ( 1,, 3, atd. ). Mimoodem při stop-stau testoaío tělesa při jeo rylosti n se jedná o ronoměrný poyb čili lineární sta ( a graitační pole je konstantní ), kdežto při zryleném poybu, ož není stop-sta je poyb nelineární a tedy projeuje se graitae. Stop-sta lineární je podstatě tečnou ke křie parabole, kterážto jest křiostí pro graitai - nelineární sta. Proto nelze sjednotit nelineární graitai OTR s lineární STR, neb ona je tečnou k nelinearitě. Ve esmíru nepanuje sjednoení lineárnío s nelineárním, ale >panuje< posloupnost střídání symetrií s asymetriemi geneze ýoje od odíku až po DNA. ( spirála DNA je možná onou posloupností, je možná dokone onou ronií Teorie Všeo. ) Odtud plyne jiný poled, jiné yodnoení Lorentzoý transformaí jakožto pootáčení sousta ; a tím roněž i jiný poled na STR
m 0. x = m. x 1. 1 =. 0 ; m 0. x HV = m. x 1. =. 1 x. t = t. x 1. 1 =. 0 ; x HV. t = t. x m. t = t. m 0. 1 =. 1 ; m. t = t. m 0 1. 1 =. 0 a) bude-li čas konstantní, posuzujeme komplementaritu : m. x = m0. x b) bude-li délka konstantní, posuzujeme komplementaritu :. m. t = m0. tw ) bude-li mota konstantní, posuzujeme komplementaritu. x. t = x. tw je-li t = onst. x. klesá ; m roste je-li x = onst. t. roste ; m roste je-li m = onst. t. roste ; x klesá.. Zde znamená označení : = x / t = xhv / t = x / t xhv zdálenost na ranie pozoroatelnéo esmíru t ěk esmíru rylost sětla rylost olená tak, aby platila konene : =. = k = k = k u atd., ýklad na mém ebu. JN, 16.1.009