Dostal jsem dopis, tento

Transkript

1 Dostal jsem dopis, tento který mě znova vybídl k přemýšlení a k revizi výsledku mého problému s rovnoramenným trojúhelníkem.čili : Problém úpravy rovnie = sqrt. v ( ož je rovnie pravoúhlého rovnoramenného trojúhelníka ) tak, aby vznikla rovnie pro nerovnoramenný torjúhelník. bohužel Hála neměl trpělivost s dořešením. Tedy problému jak upravit rovnii rovnoramenného pravoúhlého trojúhelníku pro jednu hodnotu = v... ( 0 ) upravenou do tvaru ( - v / ) -/ = /v ( 0*) pomoí koefiientu na rovnii obeného pravoúhlého trojúhelníku, nerovnoramenného čili : jak tuto rovnii ( 0* ) změnit pomoí koefiientu k na obený pravoúhlý trojúhelník.

2 Pane skoro dostudovaný fyziku Vojto Hálo aby jste neřekl, že jsem skoupý na slovíčko, tak Vám vysvětlím jak se ve svém dopise mýlíte a jak asi nikdy nepohopíte záměr a úmysl té mé úúúporné snahy a boje s RR trojúhelníkem ; a jak nepohopíte, že já svou matematikou ukázkou nereviduji stoleté experimenty ve fyzie ani jejih výsledky, o nihž ani já nepohybuji že vyšly jak vyšly ve všeh Fermilabeh světa za 80 let ve shodě s Lorentzovými transformaemi, jenže -.jenže moje prastará úvaha a myšlenka odkud a kde se vzal gama člen a proč v Lorentzovýh transformaíh ( a jaká z toho plyne podstata ) má hluboký smyl a já ho už vím a a dál ho už říkat nebudu, to už není na Váš mozek, to už jste odmítl před pěti lety a odmítáte bez hlubokého přemýšlení i dnes. Pro mě zjistit a vyrobit rovnii obeného pravoúhlého trojúhelníku ( která obsahuje i ten jeden případ RR trojúhelníku ) za použití gama členu a koefiientu, má hluboký smysl. - viz ( * ). Trápil jsem se s tím dlouho, v podstatě dodnes. Všehny moje snahy bohužel vedly stále jen k RR trojúhelníku, nikoliv k obenému, i když jsem tam ten koefiient transplantoval. Např. takto ( starší verze ) : m. k ( 0 ) u u m0 // Poznámka : Zápisy a volby znaků-písmen pro ryhlosti ; v ; ; u jsou již přizpůsobeny mé volbě konvene viz opis té konvene na jiném místě // ( * ) Po M-M experimentu z r. 886 a po jeho matematikém vyhodnoení přišlo VYHLÁŠENÍ PROHLÁŠENÍ Einsteina 905, opakuji : vyhlášení/prohlášení, nikoliv zjištění, že se - viz následujíí opis a do něho moje modré a červené vsuvky : Opíši doslova!!!!!!!!!!!!!!!! ( bude to ten ležatý text ) text Ryharda Feynmana z jeho přednášek, slovenský výtisk alfa -Bratislava 980 str. 77 a 78 kapitola 5. Lorentzovská transformáia: Keď sa zjistilo, že s rovniami fyziky nie je všetko v poriadku, najprv padlo podezrenie na Maxellove rovnie elektrodynamiky, ktoré boli vtedy známé iba 0 rokov. Zdalo sa byť takmer samozrejmé, že tieto rovnie musia byť nesprávné, preto bola snaha měniť ih, aby při Galileiho transformaii zahovávali prini relativity. Pritom bolo třeba do týhto rovni zaviesť nové členy, ktoré viedli k predpovedi novýh elekrikýh javov, ktorýh existenia sa experimentálne nepotvrdila. Preto túto estu bolo třeba zanehať. Postupne sa potom stalo zrejmým, že Maxellove zákony elektrodynamiky sú správné a zdroj Ťažkostí třeba hĺadať niekde inde. Medzičasom si H.A.Lorentz všimol (( u stolu doma si Lorentz toho všimol né v experimentu, čili akademiky si toho všimol já jsem si zase doma od stolu všimnul něčeho jiného, že pozoruhodnú a zvlaštnú vě : keď urobil v Maxellovýh rovniiah substutuiu : x = (x ut)/sqrt(-v / ) (5.3 ) y = y z = z t = (t ux/ )/ sqrt(-v / ) že substitue vede pouze k opravě činitelem, který pootočení soustavy ( testovaího tělesa při zvyšujíí se jeho ryhlosti ) rovnoramenného trojúhelníku na Thaletově kruhu na jednu stranu pootočené hodnoty opět vrátí do polohy toho rovnoramenného trojúhelníku. )) tvar rovni sa nezmenil. Rovnie ( 5.3 ) sú známé Lorentzovksé transformaie. Sledujú pôvodnú myšlenku Poinareho Einstein potom navrhol, že všetky fyzikálné zákony by mali byť ( já jsem také navrhl, že >to-a-ono< ) také, aby sa při Lorentzovskéj transformáii nemenili. Inými slovami, mali by sme zmenit ( změnit po Einsteinově abstraktním návrhu, nikoliv po zjištění a ověření ) nie zákony elektrodynamiky, ale zákony mehaniky. Ako zmeniť Netonské zákony tak, aby sa při Lorentzovskéj transformaii nezmenili? Ak je stanovený takýto ieĺ,

3 potom třeba prepísať Netonské rovnie tak, aby boli splnené uložené podmienky. Ako sa ukázalo, byla to pouze náhoda -vyřčený abstrakt ad hok- vedla k tomu, že ukázala jediné, čo je potrebné, je zmenit hmotnost m v Netonskýh rovniiah podĺa vzťahu ( 5. ). tj. gama = / sqst vˆ / ˆ Po tejto zmene budú Netonské zákony v súladě so zákonmi elektrodynamiky. Čili Einstein navrhl podle tp m výsledku z M-M ex. ( ** ) změnit obdobně hmotnost v t v m0 Proč?? no protože to vede >při spojení< ke dvěma rovnoramenným trojúhelníkům, které se po Thaletově kruhu pootáčejí vždy opačným směrem a po vynásobení trojúhelníků nerovnoramennýh bude výsledek rovnoramenný trojúhelník. ještě opis textu ze str. 88 z téže knihy Feynmana : Teraz sme pripravení, aby sme zo všeobennejšieho hĺadiska preskúmali, aký tvar majú zákony mehaniky při Lorentzovskej transformáii. (Zaťial sme si vysvětlili, jako sa mení dĺžka a čas, ale nevysvetlili sme si ešte, jako dostáváme modifikovaný vzťah pre m, rovniu ( 5. ). Vysvetlíme si to v ďalšej kapitole. Aby sme viděli, aké sú dosledky Einsteinovskej úpravy m v Netonskej mehanike, vezmime si najprv Netnov zákon, že sila se rovná zmene hybnosti F = d(mv) / dt Hybnosť sa rovná mv jako predtým, ale pre nové m platí p = mv = m0v/ vˆ / ˆ...(5.0 ) Toto je Einsteinova úprava Netonovýh zákonov. Jenže to je pouze Einsteinův návrh!!!!! na úpravy a to návrh od stolu (! ). tedy abstraktní zjištění. To, že se mu od stolu návrh povedl a platí tento návrh nakone i v experimenteh, má ovšem jiný důvod a jiné vysvětlení. (! ) (! ) (! ) vzájemné pootáčení soustav pozorovatele a testovaího tělesa a nikoliv vadné pojetí o transformačníh soustaváh Při tejto úprave, ak sa akia a reakia stále rovnajú ( takovou logiku lze parafrázovat-aplikovat i na ony pravoúhlé dva trojúhelníky, o se pohybují po Thaletově kruhu vždy proti sobě, že se vždy rovnajú ; rovnajú sa vždy ih súčiny do RR trojúhelníku ) ( čo nemusí platiť v každom momente, ale v dĺhodobom premere to platí), hybnost sa bude zahovávať podobne jako predtým, ale veličina, ktorá sa zahovává nie je mv s konšantnou hmotnosťou, ale je to veličina zo vzťahu (5.0 ) s modifikovanou hmotnosťou. Ak vo vzťahu pre hybnosť urobíme túto zámenu, hybnosť sa bude stále zahovávať. (kone opisu z Feynmana a modrýh vsuvek) Své předvedení M-M experimentu dle návodu Feynmana a jeho přednášek str jsem já zahájil a v r.984. A vypadalo takto zde ( ** )

4 a další moje ukázky rozboru M-M ex. jsou např. zde Jenže mi nepřišlo zela nediskutovatelné a pouze korektní, aby jen tak mirnix-tirnix Einstein si navrhnul bez hlubokého důvodu a smyslu tu relativistikou koreki hmotnosti gama členem a proč to tak udělal Einstein potom navrhol, že všetky fyzikálné zákony by mali byť (( já jsem také navrhl, včetně zdůvodnění )) také, aby sa pri Lorentzovskéj transformáii nemenili. Inými slovami, mali by sme zmenit (( Einstein po návrhu, nikoliv po zjištění a ověření )) nie zákony elektrodynamiky, ale zákony mehaniky. Ako zmeniť Netonské zákony tak, aby sa při Lorentzovskéj transformaii nezmenili? Ak je stanovený takýto ieĺ, (( i já si stanovil íl zjistit jaké jsou vztahy mezi změnou ryhlosti a změnou hmotnosti )) potom třeba prepísať Netonské rovnie tak, aby boli splnené uložené podmienky. (( jistě, přepsat, ale také poznat po přepisu o se tím děje v přírodě a o v matematie )) Jako sa ukázalo, jediné, čo je potrebné, je zmenit hmotnost m v Netonskýh rovniiah podĺa vzťahu ( 5. ). tj. gama = / sqst (vˆ / ˆ). Po tejto zmene budú Netonské zákony v súladě so zákonmi elektrodynamiky. (( jenže JÁ ukázal, že výsledky M-M ex. vedou k pootáčení soustav, soustavy pozorovatele a soustavy testovaího tělesa pro různou ryhlost oby stop-stavu pohybu nerovnoměrného zryhleného tj. při v ; jen jsem nevěděl jak stanovit koefiient k k odbourání rovnoramenného trojúhelníku a postavení rovnie obeného pravoúhlého trojúhelníku tak, aby platila komplementarita změn ryhlosti a hmotnosti obeně a abyh ukázal důvod takzvané relativity a takzvanýh transformaí tj. oprav hodnot snímanýh ze stop-stavu tělesa do soustavy pozorovatele. Takže Vám nyní, pane Hála, jen ukáži ( opakuji vytrženě z kontextu elé HDV ) postup a výsledek jak skončila moje snaha rovnoramenný trojúhelník pro jednu hodnotu = v. ( 0 ) čili snaha tuto rovnii ( 0 ) upravenou do tvaru ( - v / ) -/ = /v..... ( 0*) změnit pomoí koefiientu k na obený pravoúhlý trojúhelník. Byl to ( a stále je pro mě ) dost těžký oříšek, protože všehny mé pokusy za 0 let vedly ( pouze!! ) k rovnoramennému trojúhelníku a nikdo mi nehtěl s tím pomoi. Např. rovnie ( 0 ) vede k těmto ukázkám : ( výklad/popis je jinde ) :

5 .. E = p. + E0. t / t m. 4 = m. v. + m t /t v = m. v + m. v = m. v a) při k. tv = t dle konvene bude x k.x v k.x k.x v x m --- = m m = m k m t t t t t protože je to rovnoramenný trojúhelník, posuzujeme m. x v = m 0. x v soustavě bude nastaveno konstantní ( jednotkové ) plynutí času a komplementarita mezi proměnou hmotnosti a proměnou délkového intervalu, ož je v podstatě proměnnost ryhlosti a hmotnosti m. = m0. b) x k.x k.x k.x x m --- = m m = m k m t t W t t W t protože je to rovnoramenný trojúhelník, posuzujeme m. t = m 0. t W v soustavě bude nastaveno konstantní ( jednotkové ) ukrajování délkovýh intervalů ( rovnoměrné rozpínání nehledě na dilatae času ) a komplementární budou mezi sebou změna hmotnosti a změna tempa toku času čas, ož je v podstatě o p ě t proměnnost ryhlosti a hmotnosti m. = m0. ) x k.x v k.x m --- = m m t t t protože je to rovnoramenný trojúhelník, posuzujeme x. t = x v. t W v soustavě bude konstantní ( jednotkové ) nastavení množství hmoty a komplementarita bude mezi změnou plynutí času - dilatae ( ukrajovaného intervalu na časové dimenzi ) a změnou ukrajovaného intervalu na délkové dimenzi kontrake.. m 0. x = m. x v. =. 0 ; m 0. x HV = m. x. =. x. t = t. x v. =. 0 ; x HV. t v = t. x v m. t = t. m 0. =. ; m. t = t. m 0. =. 0 a) bude-li čas konstantní, posuzujeme komplementaritu : m. xv = m0. x b) bude-li délka konstantní, posuzujeme komplementaritu :. m. t = m0. tw ) bude-li hmota konstantní, posuzujeme komplementaritu. x. t = xv. tw

6 je-li t = onst. x. klesá ; m roste je-li x = onst. t. roste ; m roste je-li m = onst. t. roste ; x klesá.. Připomínka jak vypadá ta konvene : Konvene volená je vlastně také vyjádřením rovnoramenného trojúhelníku : = > = > u x > xv < x > xv = t = t < t = t symboliký zápis říká číslo, ke kterému se hodnota veličiny limitně blíží > 0 < > = < =. v = = k = k = k u =. xv x k xv k x k xv = ---- = = = = tv t t t t.. Takže.na Váš popud, pane Hála, z toho dopisu z , jsem zahájil znova své úsilí o revizi a dořešení mého mnoho let se vlekouího problému. Pokus ke dni skončil takto : Původní řešení :. k u 0 ( 0 ) je rovnie pro RR trojúhelník. Nový výsledek ( k ) je snad už správným řešením pro nerr trojúhelník tj. obený pravoúhlý : m k. k. u u m0 Ač se to nezdá, předvedu, že toto ( 03 ) řešení už je oním zobeněním na libovolný pravoúhlý trojúhelník ( s pohybem vrholu po Thaletově kruhu ). Začnu tam, kde jsem kdysi začal úvahu : u m m ( 0 ) ( 03 ) Gama člen pro Lorentzovu transformai ( byl odvozen z rovnoramenného trojúhelníka ) =. v úpravou dostaneme gama člen : v v. (A)

7 Zatraeně vím, že vztah těh dvou ryhlostí a v v této ukáze je jen pro jednu hodnotu tj. číslo,44 čili m i v je tu konstanta ; kdežto v rovnii soudobé fyziky... (B) v m0 v konstanta není (! ) a proto ani vztah mezi velikostí hmotností m a m0 konstantní není. jenže určitě existuje nějaká matematiká možnost vyjádřit škálu ryhlostí v intervalu 0 < u < < v < = pro rovnii (A) pomoí k -koefiientu, aby došlo ke spojení (A) a (B) Například řešení (C) to bohužel neřeší ( respektive to řeší, ale pouze jako RR trojúhelník ) : m =. k. v. (C) m0 k v kv Jak tedy na to? Jak zjistit jakou rovnií (B) je?, zda pro nerr anebo RR trojúhelník a jak spojit (A) a (B)? Navrhl jsem to kdysi řešit pomoí koefiientu k spřažením čtyř ryhlostí ; v ; ; u tedy pomoí mé konvene. Předvedení, o následuje níže, je sie staré, ale je stále dobré, užitečné a v pořádku, ale bohužel, stále vede jen k tomu RR trojúhelníku při sjednoování (A) a (B). Ukázka je tato : = > = > u x xv x xv t t t t pak návrhem na spřažení :. v = =.k =.k = k u = x t 0 x t v kde čísle neurčitá znamenají limity-hodnoty, ke kterým se daná veličina blíží. Celou mou problematiku přiblížím současné fyzie ukázkou, kterou fyzika sama interpretuje : L0 L L0 L 0 0 "Dilatae času. Časový interval o t mezi dvěma událostmi je nejkratší ve vlastní soustavě Všude jinde se zdá, že doba uběhlá mezi počátkem a konem t tohoto děje je delší. Kontrake délek. Délka tyče ( prostorový interval) Lo x je ve vlastní soustavě nejdelší možná. V každé jiné soustavě se tyče jeví kratší ve směru pohybu L xv " => To říká fyzika, itoval jsem. Já zavedl k tomu ještě označení : x xhv vzdálenost na hranie pozorovateln ého vesmíru kdykoliv t t věk vesmíru kdykoliv W sie kdykoliv, ale tak, aby vždy = / xv v.. také je konstantou v mé konveni t v x t 0 x t v

8 xhv x tw m (moje vyjádření) k x k xv t k k m0 ( L*) L0 m? ( říká souč. fyzika) L0 L 0 v m0 ( ) Ukázka je z r. 00, a teprve po revizi nyní zjišťuji jak jsem byl tomu správnému řešení blízko. x.. t x t m x.. v t x t u m0 L0 m L 0 v m0 pomoná tabulka vyplývajíí z konvene ( pro RR trojúhelník ) =.k.. t = t. tv x = xhv. xv =.k. u.k. t = t.k. x = xhv =.k. u.k. tv = t.k. xv = xhv v = k. k. tv = t.k. xv = x =. v v =.k. u Ke spojení (A) a (B) musím vyjít znova z M-M experimentu. Papírový Mihelson-Morleyho experiment ( viz ) vede k rovnii ( 04 ) tp v. M-M ex ( 04 ) v t vp... tp t v tp. M-M ex ( 04* ) která je rovnií pravoúhlého trojúhelníka. A jen je nutné zjistit jakého. Zda je to >RR< nebo >nerr< trojúhelník. Poznámka : Protože hi v dalšíh úvaháh přejít a dodržovat svou konveni, a rozlišovat různá značení ryhlostí tj. ; v ; ; u ;, tak už nyní provedu zápisovou záměnu znaků v rovnii (04) : namísto označení ryhlosti písmenkem v budu psát písmenko a a přidám návrh na umístění koefiientu, čímž rovnii (04) potažmo (04*) pozměním na (05). Nyní ani u (04) ani u (05) nevím zda je to RR nebo na nerr, ale to nevadí, budu to zjišťovat : tp tp. x t... ( 05 ) k. t k. t. x k. t po úpravě (05) k. je vidět, že je to rovnie pro nerr tj. obený pravoúhlý trojúhelník protože v = k.

9 xv x x I pro rovnii nerr se hodí konvenční zápisová volba značení ; t t t 0 ;, ož toto číselné vyjádření je pouze symbolika k uvědomění si kam se blíží hodnota xv a t. Rovnii (05) lze zobrazit jako afinitu, takto : tp tp. xv... ( 05* ) k. t k. t. xv k. k. k. u Poznámka : nákres afinity je proveden pro nepravoúhlé trojúhelníky, kdežto (05*) je afinita pro pravoúhlé trojúhelníky, to ale nevadí, že? Zopakuji : Úprava (05): tp tp. x ( 05 ) k. t k. t. x k. dá výraz (05**) k.... nerr.... ( 05**) A úprava (06) tp tp. x t. x m k. t k. t. x k. t. x k. m0 dá výraz.. m0. m..... ( 06 ) m..nerr.. ( 06*). m. k. m.. m lze, protože pro rovnoramenný trojúhelník platí =. lze, protože pro rovnoramenný trojúhelník platí m = m0. k... ( 06**) v a plyne, že bude m. k. = m0. pro RR trojúhelník je-li k = a pro nerr je-li k

10 čili pro nerovnoramenný platí t. x. t. t k x. t k P v P ( 07 ) 0. x. t Vím z M-M ex.bezpečně, že pro rovnoramenný trojúhelník musí platí t P. ( 08*) xv ( čili je v rovnii (08*) k = ) a tedy po dosazení x t x P v t. pro RR..... ( 09 ) M-M experiment zjistil, že bude-li k = bude k bude. k. t. tp jako RR trojúhelník. k. t. tp jako nerr trojúhelník ***********************************************************************************. ( ) - znova si ověřím ***********************************************************************************. ( ) - znova si ověřím

11 Koefiienty konečně ( snad už konečně ) vyřešeny tuto verzi hledání k a K jsem k opustil ***********************************************************************************. ( ) znova předvedení jak změnit rovnii RR na nerr trojúhelník

12 Nervózní pány, kteří okamžitě urážejí za to, že používám neurčité výrazy do rovni proti pravidlům matematiky, hi znova upozornit, že ukázky jsou symboliké (! ) s výhodným využitím součinu výrazů neurčitýh. 0 =... x. y =... hyperbola )) dle pravidel pro limity ***********************************************************************************.

13 ( ) znova a znova pro pana Hálu ( kterému to leze velmi těžko do hlavy ) Pokusím se popsat slovy jak si myslím, že už jsem vyřešil ten svůj problém.... ( 0 ) Zápis = v + v je zápisem Pythagorovy věty pro RR trojúhelník, tedy k v v a platí pouze pro jednu číselnou hodnotu a pro v = 0 neplatí. Samozřejmě neplatí ; z obrázku je očima vidět, že bude-li = a v = 0, tak je trojúhelník destruován. 0 let jsem se trápil otázkou jak to udělat, aby se dal používat gama člen a přitom se rovnoramenný trojúhelník měnil na obený ( s vrholem pravého úhlu na Thaletově kruhu ) Nyní už si myslím, že vtip je jednoduhý, ( až podezřele! ) tedy tento :.... ( ) a přitom dokone mohu zahovat a používat svou konveni ( platnou jen pro rovnoramenný trojúhelník, např. do ( 0 ) a ( ) v = k. ) do tvarů rovni reprezentujííh nerovnoramenný trojúhelník (! ); čili tvar ( 03 ) je už nerovnoramenný trojúhelník. Předvedu to znova postupně takto : rovnoramenný trojúhelník.. ( 0 ) nerovnoramenný trojúhelník..... ( *) = k. +...nerr ( 06**) = k. + ; bude-li se 0, pak : = ; a bude-li se, pak = 0. + Už nemůže dojít k tomu, že při 0 bude trojúhelník destruován protože se bude pootáčet elá soustava a bude je měnit jednotka ( viz výklad jinde ) Doplním

14 m t x P k. m 0 k. t v k. xv k. u u () konstanta (( Rovnii () spojenou nutno brát opatrně, tj. zápis takto (pro)vedený je i pro rovnoramenný i pro nerovnoramenný trojúhelník, čili pro obený pravoúhlý trojúhelník a tak se omlouvám za spojení do takového zápisu )) Dosadím sem hodnoty za proměnné >symbolikými čísly<, které vyjadřují kam se hodnota blíží : Ukázka : Bude-li se 0 v rovnii = k. +..nerr.. ( 06** ) pak : = a přeneseno do >grafiky< : Je vidět, že při 0 může být časový interval konstantní ( nedilatovaný ) a mění se interval délkový ( kontrake ), takto :

15 Nebo se mění časový interval ( dilatae času ) a konstantní zůstává interval délkový, takto : Ukázka : Bude-li se, v rovnii = k. +.RR.. ( 06** ) pak : = a přeneseno do >grafiky< : JN, v 4:6h snad už dokončeno.

16 *********************************************************************************** v k vp k.. v k k v vp v v vp v. vp v v t t P v v P v v k v ( v. v P ) k.. nerr v.. nerr 0 m m m m m 0 v zkompletováno JN *********************************************************************************** Original Message From: Ing. Josef Navrátil To: Vojteh Hala Sent: Monday, August 7, 007 4:8 PM Subjet: odpověď na Váš dopis Pane Hála, dlužím odpověď na Váš dopis z takže jí nyní posílám ( a samozřejmě Vás nenutím to číst )

17 JN ing. Josef Navrátil, Kosmonautů 54, Děčín 405 0, j_navratil@karneval.z Original Message From: "Vojteh Hala" <egg@matfyz.z> To: "Ing. Josef Navrátil" <j_navratil@karneval.z> Sent: Monday, August 7, 007 0:4 PM Subjet: Re: odpoved na Vas dopis Zdravim, Preetl jsem si to a hybi tomu jedna zasadni ve. Vysvetleni, o maji ta vase pismenka fyzikalne znamenat. Co se pohybuje ryhlosti? (Pokud je to vube ryhlost, ale mela by byt kvuli jednotkam.) S im je spjata prislusna vztazna soustava? Co se pohybuje ryhlosti v? S im je spjata prislusna vztazna soustava? A o je to k? Pripada mi to jako tzv. bulharska (nekdy tez polska) konstanta. Tj. islo nejasneho vyznamu dopsane do vzore tak, aby vyslo, o si sami prejeme, aby vyslo. Pokud je ryhlost nejakeho telesa vui nejakemu pozorovateli, pak musim rit, ze se vam to zase nepovedlo. Priblizne na sedme strane je vztah (03), ktery oznaujete za kyzeny vysledek. Je tam opet napsano, ze gama (s ryhlosti ) je rovno odmonine ze dvou. To je pravda pouze pri ryhlosti =98580 metru za sekundu. Pri zadne jine to pravda neni. Napriklad pri nulove ryhlosti (teleso je v klidu) ma jedna strana vasi rovnie hodnotu a druha,4. Neo je spatne. Dalsi zasadni rozpor mezi vasim textem a skutenosti vidim na predposledni strane pred slovy "snad uz dokoneno". V uvedenem vzori, ktery obsahuje nekolik rovnitek, mimo jine tvrdite, ze m/m_0=/v. Uz pred lety jsem vam dokazal (a letos znovu), ze to je nesmysl. Napriklad pri ryhlosti v=36km/h to neni pravda, oz si muzete snadno experimentalne overit. Leva strana je praktiky rovna jednie, zatimo prava je rovna ,8. Pokud je toto vysledek vasi teorie, pak je zjevne, ze vase teorie je v rozporu s experimentem. Mate to spatne. Pokud je v neo jineho nez ryhlost telesa, m jeho pozorovana hmotnost, m_0 jeho klidova hmotnost nebo neo jineho nez ryhlost svetla ve vakuu, musite nekde v textu vysvetlit, o to teda je. Pokud maji ty znaky prave tento vyznam jako v jinyh texteh o relativite, mate to spatne. Budte hodne zdrav! -- Vojteh Hala (aka Egg), MFF UK, Prague. Zdravim, Preetl jsem si to a hybi tomu jedna zasadni ve. Vysvetleni, o maji ta vase pismenka fyzikalne znamenat. Pane Vojto, mě u lidí vašeho typu vadí ( v jejih geneh ) pohody myšlení po spojitýh kroíh, mezi nimiž jsou kroky odfláknuté, tedy doslova snaha o nedokonalost. Ta první Vaše věta je

18 totální lež. Já dokone až křečovitě stále předvádím elým svým dílem o ta písmenka znamenají a Vy mi do očí řeknete, že je to zásadní vě, že nevíte o znamenají. Já naopak si myslím, že zásadní věí je, aby si čtenář, potažmo věde, přečetl dílo elé a pečlivě, než se pustí do kritiky anebo : he-li takový věde čtení-nastudování předlohy odfláknout, tak ať pak kritiku nepodává. TO JE ZASADNI, pane Hála, to pane Hála je zásadní vě.co se pohybuje ryhlosti? (Pokud je to vube ryhlost, ale mela by byt kvuli jednotkam.) S im je spjata prislusna vztazna soustava? Co se pohybuje ryhlosti v? S im je spjata prislusna vztazna soustava? Pane Hála, to sie máte pravdu, ale totéž dělají fyzikové a také Vy, že že na začátku výkladu ( např. v r. 998 ) tyto podmínky stanoví a pak ( např. v r. 007 ) už v dalšíh výkladeh to neukazují, neopakují a považují to za jistou automatikou danou samozřejmou vě. I já někde na začátku a dokone v mnoha debatáh zdůrazňuji, že pozorovatel je pasován do soustavy v klidu a pak v jeho soustavě S(0) se odehrávají děje s jinými tělesy, která mají své vlastní soustavy S(n). Tato kritika byla od Vás pouze úhybným manévrem a vršení prázdné slámy do seznamu výtek. Každý jiný čtenář pohopil z mého výkladu a ukázek konvene o to jsou ty mé ryhlosti u < < v < že je to podobné jako byh psal 0 < v() < v() < v(3) < v(4) < = v soustavě, která je v klidu ; v(0) = 0 A o je to k? Pripada mi to jako tzv. bulharska (nekdy tez polska) konstanta. Tj. islo nejasneho vyznamu dopsane do vzore tak, aby vyslo, o si sami prejeme, aby vyslo. Pane Vojto, připadat to může pouze blbovi, který nepohopil důvod. Důvod tam je na každém kroku. Když napíši rovnii přímky x = k. y, taky Vám připadá to k jako bulharská konstanta????, doufám, že nikoliv, ale blbovi určitě ano, protože blb nenastudoval důvody toho k. Až pohopíte důvod, pak můžete bojovat kritikou a důkazama o to, že se tu jedná o bulharskou konstantu. Takže nejdříve ukažte důkazy a pak říkejte : připadá mi to. i hajzlbabka může říkat, že jí připadá výzkum v CERNu ujetej. A mě připadá, že prostě musíte kritizovat ( při horší náladě byh řekl-vyslovil musíte flusat ) z harakterové zásady i anděla, možná Boha. Pokud je ryhlost nejakeho telesa vui nejakemu pozorovateli, pak musim rit, ze se vam to zase nepovedlo. říkat říkat říkat to můžete a říkat to může i ta hajzlbába, že CERN je na ho***. Říkat, pane Hála, je velmi málo pro studovaného věde. Priblizne na sedme strane je vztah (03), ktery oznaujete za kyzeny vysledek. Je tam opet napsano, ze gama (s ryhlosti ) je rovno odmonine ze dvou. To je pravda pouze pri ryhlosti =98580 metru za sekundu. Pri zadne jine to pravda neni. Napriklad pri nulove ryhlosti (teleso je v klidu) ma jedna strana vasi rovnie hodnotu a druha,4. Neo je spatne. Jenže jste pane Vojto zůstal při studování elaborátu o 8 ti stranáh na té straně 6 a dál jste nečetl. Kdyby jste četl, tak by jste četl na str. 3 toto : Doplním m t x P k. m 0 k. t v k. xv k. u u () konstanta (( Rovnii () spojenou nutno brát opatrně, tj. zápis takto (pro)vedený je i pro rovnoramenný i pro nerovnoramenný trojúhelník, čili pro obený pravoúhlý trojúhelník a tak se omlouvám za spojení do takového zápisu )) kone itae Dalsi zasadni rozpor mezi vasim textem a skutenosti vidim na predposledni strane pred slovy "snad uz dokoneno". Hm o je na tom v zásadním rozporu? Nejsem dobrý matematik a tak si do smrti nebudu jistý svou předvedenou správností rovnie ((( rovnie obeného pravoúhlého trojúhelníku ve tvaru s užitím gama výrazu a k koefiientu tj. aby platila i pro rovnoramenný i nerovnoramenný trojúhelník ))). To je pro Vás rozpor?, když se sám sebe kontroluji a nevykřikuji : mám to absolutně dobře??? V uvedenem vzori, ktery obsahuje nekolik rovnitek, mimo jine tvrdite, pane Hála, pokud jste sám vypozoroval, že ani já-navrátil si nejsem stoproentně jistý v ničem, pak proč vzápětí mě podsouváte

19 slovíčko tvrdíte, Navrátile????, já nikdy ni netvrdím na rozdíl od Vás, pane Hála, to je totálně nekorektní a svědčí to o tom osobním harakteru mimo jine tvrdite ze m/m_0=/v. Ale budiž ; píši to tam, a tak jsem shopen to také obhajovat. Ano platí to, že m/m_0 = /v, protože pro tuto rovnii je už stanovena podmínka užití a dodržování konvene a tedy dle konvene je písmenko v v této mé rovnii konstantou nenulovou.(!) (!) (!) a právě tato rovnie ukazuje na onen jeden případ tj. na rovnoramenný trojúhelník, který také existuje ve škále obenýh pravoúhlýh trojúhelníků, odkud jste to vytrhnul z kontextu. Proto je užito i písmenka, které už reprezentuje škálu ryhlostí proměnnýh.dle konvene. Anebo hete snad, pane Hála říi, že raketa-mion-okoliv při zvyšujíí se ryhlosti a tím zvětšujíí se hmotnosti ve škále = m0 < m0 = m < přeskočí stav kdy platí m0 = m? Zopakuji : hete snad říi, že raketa zvyšuje postupně svou hmotnost od jedné až po nekonečno a přitom v této škále vynehá možnost m0 = m???? Pokud ne, pak proč protestujete proti případu s rovnoramenným trojúhelníkem m/m_0=/v???, ( v tu nemůže být nula, protože je PŘEDEM předepsaná konvene, v níž je v konstanta v = ,8 ) ; a tato speiální rovnie ( rovnoramenný trojúhelník ) pro jednu hodnotu je obsažena v obené rovnii všeh pravoúhlýh m trojúhelníků ; pro k = čili i pro v = k. a k = je pak v = oby k. m0 konstanta o velikosti v = = ,8. Co je na tom divného? a dokone proč by to měl být nesmysl? Uz pred lety jsem vam dokazal (a letos znovu), ze to je nesmysl. Ha ha ha Vážení čtenáři, ten důkaz letošní je předveden právě zde nahoře na str. a pan velkohubý tomu blábolení říká DUKAZ. Takže Hála dokázal tím blábolením v dopise z , o je nahoře, že moje snaha o napsání rovnie obeného pravoúhlé trojúhelníka ve tvaru kde by bylo užito gama výrazu a koefiientu k, že je nesmysl. Taková rovnie kdyby se povedla správně je prýýýý nesmysl, řekl a on dokázal. Jóóóoo kdyby dokázal, že předvedenou rovnii ( např. č. ) mám j e š t ě špatně, to by bylo už moudré a smysluplné, ale on dokázal, že taková rovnie, hledat jí, je N E S M Y S L, tedy, že neexistuje rovnie pro pravoúhlý trojúhelník obený taková v niž figuruje gama člen. On, Hála to dokázal, tvrdí, ale přitom nedokázal za 6 let mého naléhání říi o to je za trojúhelník m = m_0. gama Napriklad pri ryhlosti v =36km/h to neni pravda, oz si muzete snadno experimentalne overit. Mě stačí si experimentálně ověřit, že Vy o koze a já o voze, protože jsem zatraeně důrazně sdělil čtenářům, že písmenko v ve fyzie ( tedy i ve vaših ústeh : Napriklad pri ryhlosti v=36km/h užité ) je jiné než písmenko v v mé konveni (! ).takže při kritie pletete hrušky s jabkama Leva strana je praktiky rovna jednie, zatimo prava je rovna ,8.?? a kdepak to je?? Pokud je toto vysledek vasi teorie, takové formulae může říi jen a jen zlomyslný člověk a člověk ješitný. Teorie ( ož obvykle bává něo rozsáhlého ) nestojí na rovnii pravoúhlého trojúhelníku. Ale ke své HDV oby knize potřebuji jednu stránku ukázky, že transformae ve fyzie a tím pádem relativita má jiné zdůvodnění než jak ho fyzika presentuje tj. v pootáčení soustav. Takže ano, moje potřeba ukázat, že úprava (06) tp tp. x t. x m..... ( 06 ) k. t k. t. x k. t. x k. m0 dá výraz.. m0. m m..nerr.. ( 06*) tu je a že taková úprava existuje a je žádouí a že vede k obenému pravoúhlému trojúhelníku, že je pro můj další výklad HDV důležitá a zásadní např. i jedním z důvodů bude to, že ta písmenka m a m0 ( vyjadřujíí hmotnost ) budou v budounu podle smyslu HDV nahrazena výrazem z dimenzí veličin x -délka a t -čas. Proto je ta rovnie (06) pro mě tak důležitá.ale netvrdím, že na ní stojí elá moje teorie ; HDV. pak je zjevne, ze vase teorie je v rozporu s experimentem. Mate to spatne. Pokud mám špatně výslednou rovnii např. () ( v níž jsou užity znaky korespondujíí s konvení ), pak by jste to měl dokázat

20 jinak než tlaháním.!! Čtenář jasně vidí, že jiné důkazy než tlahání neukazujete ani ani v dávné minulosti je to na mém ebu a v arhívu. Pokud je v neo jineho nez ryhlost telesa, m jeho pozorovana hmotnost, m_0 jeho klidova hmotnost nebo neo jineho nez ryhlost svetla ve vakuu, musite nekde v textu vysvetlit, to by opravdu blb neřekl.o to teda je. Vysvětluji to na každém kroku své práe a Vy to stejně nevidíte Pokud maji ty znaky prave tento vyznam jako v jinyh texteh o relativite, mate to spatne. Jenže ony znakypísmenka mají význam stejný jako ve fyzie, ale jsou podmíněna konvení, ož zřejmě úmyslně nerespektujete = > = > u x > xv < x > xv = t = t < t = t symboliký zápis říká číslo, ke kterému se hodnota veličiny limitně blíží > 0 < > = < =. v = = k = k = k u =. xv x k xv k x k xv = ---- = = = = tv t t t t Budte hodne zdrav! Vy taky pane Vojto ( přeji, aby jste se dožil 00 let! ) ( a víte proč? hádejte. Protože i já jsem >zlomyslný a ješitný a domýšlivý< : hi, aby jste se dočkal slávy HDV. ) -- Vojteh Hala (aka Egg), MFF UK, Prague ********************************************************************************. From: "Vojteh Hala" <egg@matfyz.z> To: "Ing. Josef Navrátil" <j_navratil@karneval.z> Sent: Tuesday, August 8, 007 :50 PM 4:50h Subjet: Re: DC > > Nebudu reagovat na text obsahujii osobni urazky, strte si to za klobouk. > > -- > Vojteh Hala (aka Egg), MFF UK, Prague ********************************************************************************. Jenže ( bohužel!!!! ) ony tam pane Hála budou, stále a stále jakožto opláení a to do doby dokud se Vy neomluvíte za své urážky, které jste mě řekl veřejně už před několika lety. JN, v 5:03h ********************************************************************************. > Original Message > From: "Vojteh Hala" <egg@matfyz.z> > To: "Ing. Josef Navrátil" <j_navratil@karneval.z> > Sent: Tuesday, August 8, 007 3:36 PM > Subjet: Re: DC >

21 >> Pokud me hete timto zpusobem vydirat, nedosahnete stejne nieho. Pouze s >> vami prestanu komunikovat uplne, protoze me to nebavi. Myslel jsem, ze >> fyzikalni otazky jsou pro vas dulezitejsi nez urazene ego, ale asi nejsou. >> >> -- >> Vojteh Hala (aka Egg), MFF UK, Prague ********************************************************************************* Original Message From: "Ing. Josef Navrátil" <j_navratil@karneval.z> To: "Vojteh Hala" <egg@matfyz.z> Sent: Tuesday, August 8, 007 4:3 PM Subjet: Re: DC >...jenze presne o vytýkáte me --> urazené ego, je duvodem práve pro Vás > pro jste napsal : > "Nebudu reagovat na text obsahujii osobni urazky, strte si to za klobouk." > Vám to vadí a me to vadit nemá? Já s tím nezaal...v tom to je (! ) a > vzdy bylo, ze vinen je ten, kdo si zane první. A naví je tu od Vás > nehutné obvinení, ze já Vás vydírám... nikoliv pane, já nejsem handlír > abyh smlouval i vydíral, já POZADUJI omluvu, to není vydírání. ( jednou k > ní stejne dojde ). > JN > > > ing. Josef Navrátil, Kosmonautu 54, Deín 405 0, > j_navratil@karneval.z > *********************************************************************************.