SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Studijní text pro fyzikální seminář
|
|
- Miloslav Ševčík
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY Studijní text pro fyzikální seminář
2 1. Klasiká fyzika Klasiká (newtonoská) fyzika, kterou známe z naší každodenní zkušenosti, má několik lastností. Např. pokud se bude těleso pohyboat se zryhlením a dostatečně dlouhou dobu, může dosáhnout liboolné ryhlosti: at. Podle klasiké fyziky jsou eličiny jako hmotnost nebo délka stálé a nezáislé na ryhlosti pohybu tělesa. Platí tz. Galieiho prinip relatiity: Žádným mehanikým pokusem není možné zjistit, zda je soustaa pozoroatele klidu, nebo zda se pohybuje ronoměrně přímočaře. Jinými sloy, pokud se budete naházet e agóně, který má zakrytá okna, není možné žádným mehanikým pokusem (např. s kuličkou na podlaze agónu) zjistit, zda se pohybuje ronoměrně přímočaře nebo ůbe. V okamžiku, kdy se objeí nějaké zryhlení (agón zryhluje či zpomaluje nebo jede do zatáčky dostředié zryhlení), kulička se začne setračností pohyboat opačným směrem, než míří zryhlení. Soustay, které se pohybují bez zryhlení (a = 0) nazýáme soustay ineriální (lat. inertia = setračnost) a platí nih I. Newtonů pohyboý zákon (zákon setračnosti): Těleso setráá klidu nebo pohybu ronoměrném přímočarém, není-li donueno nějšími silami tento sůj sta změnit. Soustay, které se pohybují se zryhlením (a 0) nazýáme neineriální. V nih působí tz. setračná síla, která nemá půod e zájemném působení těles, ale e zryhloání soustay ( rozjíždějíím se agónu se kulička pohybuje směrem k zadní stěně; z pohledu pozoroatele e agónu na ni působí síla, z pohledu pozoroatele na nádraží nikoli, tento pozoroatel idí, jak pod kuličkou ujíždí agón). Tyto síly nazýáme nepraé neboli fiktiní. Pro popis dějů ineriálníh ztažnýh soustaáh se použíá Galieiho transformae, která umožňuje přeházet při popisu z jedné soustay do druhé. Pro případ, že se soustay S a S ůči sobě pohybují ryhlostí, jejíž ektor je ronoběžný s osou x platí: Přímá Galileiho transformae Přehod do pohybujíí se soustay S x x t y y z z t t Zpětná (inerzní) Galileiho transformae Přehod do nepohybujíí se soustay S x x t y y z z t t Galieiho transformae tedy prauje s faktem, že e šeh ztažnýh soustaáh plyne čas stejnou ryhlostí, ož je souladu s naší každodenní zkušeností.
3 . Počátky speiální relatiity Hlaním impulsem ke zniku speiální teorie relatiity byl neúspěh Mihelsonoa- Morleyoa pokusu, který měl potrdit existeni sětelného éteru, tedy prostředí, kterým se šíří sětelná lna (podobně jako se šíří lny na hladině ody nebo zukoé lny e zduhu e akuu se zuk nešíří, protože tak nejsou žádné molekuly; čím se tedy šíří sětlo?). Mihleson a Morley sestaili interferometr, který měl měřit ryhlost sětla jednak e směru rotae země a jednak e směru kolmém. Předpoklad byl, že se projeí ryhlost rotae Země, která má na roníku elikost 465 m s -1. Ni takoého zaznamenáno nebylo, ož edlo k záěru, že ryhlost sětla je šeh ztažnýh soustaáh stejná. Tento záěr zaujal Alberta Einsteina, mladého fyzika, té době působíího na patentoém úřadě Bernu. Po důkladnýh úaháh dospěl k překapié myšlene, že je-li ryhlost sětla absolutní, musí být čas a prostor relatiní. Ve sém slaném článku z roku 1905 K elektrodynamie pohybujííh se těles) formuloal da základní postuláty 1 speiální teorie relatiity: Prní postulát (prinip relatiity) Žádným pokusem není možné zjistit, zda je soustaa pozoroatele klidu, nebo zda se pohybuje ronoměrně přímočaře. Jedná se o doplnění Galieliho prinipu relatiity. Ronoměrný přímočarý pohyb soustay není možné rozlišit od klidu nejen mehanikými, ale ani žádnými jinými pokusy (z optiky, elektřiny a magnetismu atd.). Z tohoto postulátu plyne, že fyzikální zákony mají e šeh ineriálníh ztažnýh soustaáh stejný tar (matematiké yjádření liboolné fyzikální teorie by mělo být pro každého pozoroatele ineriální ztažné soustaě stejné). Druhý postulát (prinip stálé ryhlosti sětla) Ryhlost sětla je e šeh ineriálníh ztažnýh soustaáh stejná. Obšírněji řečeno, ryhlost sětla e akuu, obykle značená, je stejná pro šehny pozoroatele ineriálníh ztažnýh soustaáh, stejná e šeh směreh, a nezáisí na ryhlosti objektu yzařujíího sětlo. Na základě těhto dou postulátů Einstein ybudoal speiální teorii relatiity, kde pomoí Lorenzoy transformae ododil několik jeů, které nemají klasiké fyzie obdoby. Jedná se zejména o relatinost současnosti, kontraki délek, dilatai času, relatiistiké skládání ryhlostí, relatiistiký nárůst hmotnosti a relatiistikou energii hmoty. 1 Postulát je předpoklad, který je přijímán jako pradiý a na jehož základě jsou odozoány další trzení Ryhlost sětla e akuu = m s km s -1. V jakémkoli hmotném prostředí se sětlo pohybuje pomaleji (např. e odě nebo e skle jen něo kolem km s -1 ).
4 3. Lorenzoa transformae Jedná se o úprau Galileiho transformae za předpokladu stálé ryhlosti sětla e šeh ztažnýh soustaáh. Půodně ji pro ýpočty elektromagnetismu roe 1904 ododil holandský fyzik Hendrik Antoon Lorenz, Einstein si ji niméně ododil lastním způsobem. 3 Nejryhlejší způsob odození spočíá popisu šíření sětelné lny. Pro souřadnie čela lny lze zapsat soustaáh S a S : S : x x S : x x t t Zde písmenem γ značíme hledaný koefiient, který opraí Galileiho transformai, aby uažoala s neměnnou ryhlostí sětla. Tento koefiient se nazýá Lorenzů faktor. Pro souřadnie čela lny platí soustaáh S a S : Po dosazení obdržíme dě ronie S : x t S : x t t t t t t t Tyto dě ronie ynásobíme (tedy ynásobíme leou stranu prní ronie leou stranou ronie druhé, totéž naprao) a proedeme několik úpra t tt t tt tt tt tt tt tt tt tt 1 1 Někdy se pro zjednodušení zaádí tz. bezrozměrná ryhlost β = / a Lorenzů faktor pak lze zapsat jako Lorentzou transformai ododil již roe 1887 Něme Woldemar Voight (z jeho práe yplýá, že transformae ede od jedné opráněné optiké soustay k jiné ronoenné optiké soustaě). Jeho myšlenky doplnil roe 1900 franouzský matematik Henri Poinaré a angliký fyzik John Larmor.
5 Pomoí Lorentzoa koefiientu nyní yjádříme transformační ronie pro přehod ze soustay S do soustay S: K těmto třem roniím pro transformai prostoroýh souřadni je třeba přidat čtrtou ronii pro transformai času: Transformační ronie pro přehod ze soustay S do soustay S mají tar: 4. Důsledky Lorentzoy transformae pro kinematiku A) Relatinost současnosti V klasiké mehanie je relatinost současnosti absolutní pojem (dě události současné jedné soustaě jsou současné i při pohledu z ostatníh ztažnýh sousta). Ve speiální teorii relatiity to ošem neplatí. Předpokládejme dě události A, B, které probíhají jednou okamžiku soustaě S, jsou tedy současné proto platí t t t1 0 Vypočítejme, jaký časoý rozdíl t mezi oběma událostmi naměří pozoroatel soustaě S, která se zhledem k soustaě S pohybuje ryhlostí blízkou ryhlosti sětla. Z Lorentzoy transformae yplýá:
6 a tedy To, že jsou dě události současné jedné ztažné soustaě, ještě neznamená, že budou současné při pohledu z jiné ztažné soustay. Aby byly obě události současné při pohledu z liboolné jiné ztažné soustay (tj. t 0 ), musí být čitatel zlomku poslední ronii roen nule, ož bude splněno pouze tehdy, když rozdíl x x1 bude roen nule, tedy když budou události soumístné. Můžeme tedy řít, že obě události splýají jedinou událost. Současnost dou událostí je pojem relatiní a bez udání ztažné soustay nemá smysl jej uažoat. B) Dilatae času V klasiké fyzie platí: jestliže jedné ztažné soustaě trá určitý děj po dobu t, pak stejnou dobu trání tohoto děje naměří také pozoroatelé ostatníh ineriálníh ztažnýh soustaáh. Ve speiální teorii relatiity to ošem neplatí: předpokládejme, dě události, které probíhají soustaě S na stejném místě, ale různém čase, tj. platí t t t1 0 a x x x1 0. Najdeme časoý rozdíl mezi oběma událostmi, který naměří pozoroatel soustaě S, která se zhledem k soustaě S pohybuje ryhlostí blízkou ryhlosti sětla. Z Lorentzoy transformae yplýá: a tedy Vzhledem k tomu, že jmenoatel e zlomku je ždy menší než 1, pak to znamená, že pozoroatel pohybujíí se soustaě ždy naměří delší dobu trání děje, než pozoroatel klidoé soustaě. Čím íe se ryhlost soustay blíží ryhlosti sětla, tím delší čas pozoroatel naměří. Dilatae času byla experimentálně oěřena např. detekí mionů atmosféře, Haefele- Keatingoým pokusem (kdy byly jedny z dojie synhronizoanýh hodit umístěny na palubě dopraního letadla) a řadou dalšíh pokusů. C) Kontrake délek V klasiké mehanie je délka tělesa absolutní eličinou. Podíejme se, o o déle tělesa říká speiální teorie relatiity. Předpokládejme, že se tyč délky l pohybuje s elou
7 soustaou S zhledem k soustaě S ryhlostí blízkou ryhlosti sětla. Najdeme, jakou délku tyče l 0 naměří pozoroatel soustaě S: Z Lorentzoy transformae yplýá: Označíme-li délku tyče čárkoané soustaě l x x pak platí: 1 l 0 l a l l Délka tyče soustaě, zhledem k níž se tyč pohybuje, je ždy menší než délka téže tyče klidu. Pozoroatel soustaě S ysětlí zkráení tyče tím, že pozoroatel klidoé soustaě neměřil délku tyče jednom okamžiku (události yznačení konů tyče proběhlo jedné soustaě jednom okamžiku na různýh místeh, proto jsou při pohledu z jiné ztažné soustay nesoučasné.) Je třeba si uědomit, že se zkraují pouze ty rozměry, které leží e směru pohybu. Rozměry kolmé na směr pohybu se nemění! D) Relatiistiké skládání ryhlostí Pro skládání ryhlostí platí klasiké mehanie ztah u u. Tento ztah platí pouze pro skládání ryhlostí pohybů, jejihž ryhlost je zanedbatelná e sronání s ryhlostí sětla.pokud by byla ryhlost těhto pohybů sronatelná s ryhlostí sětla, doházelo by k porušení prinipu stálé ryhlosti sětla. Předpokládejme, že speiální lokomotia jede ryhlostí km.s -1. V určitém okamžiku strojůde rozsítí přední reflektor. Sětlo z tohoto reflektoru se zhledem k lokomotiě šíří ryhlostí km.s -1 e stejném směru jako je směr pohybu lokomotiy. Pokud by platil ztah z klasiké mehaniky, pak by se sětlo zhledem k porhu země šířilo ryhlostí km.s -1, ož je spor s prinipem stálé ryhlosti sětla. Ve speiální teorii relatiity proto musí pro skládání ryhlostí platit jiný ztah, který yhouje prinipu stálé ryhlosti sětla. Předpokládejme, že ineriální ztažná soustaa S se zhledem k ineriální ztažné soustaě S pohybuje ryhlostí blízkou ryhlosti sětla e kladném směru osy x. V soustaě S se kladném směru osy x pohybuje částie o hmotnosti m ryhlostí u. Pomoí Lorentzoy transformae najdeme ryhlost této částie zhledem k soustaě S:
8 a tedy 5) Důsledky Lorentzoy transformae pro dynamiku A) Relatiistiký nárůst hmotnosti Při prníh pokuse s uryhloáním části 60. leteh 0. století bylo zjištěno, že k uryhlení části přes ryhlost a 0, je zapotřebí mnohem ětší energie než k uryhlení na 0,. Lze ododit, že hmotnost částie záisí na její ryhlosti ztahem m m 0, 1 kde m 0 je hmotnost částie klidu a m tz. relatiistiká hmotnost. Pokud by se hmotná částie pohyboala ryhlostí sětla, její hmotnost by byla nekonečná. Proto jediná částie, která se může pohyboat ryhlostí sětla je foton, jehož klidoá hmotnost je nuloá. Podobně lze definoat i relatiistikou hybnost: m0 p m. 1 Tato záislost byla mnohokrát experimentálně oěřena při srážkáh části uryhloačíh, kdy se elkoá relatiistiká hybnost zahoáala (podobně, jako se při nepružnýh srážkáh těles při malýh ryhlosteh zahoáá obyčejná hybnost). B) Vztah mezi hmotností a energií Alberti Einstein ukázal, že při každé změně energie soustay se mění její hmotnost tímto způsobem E m. Např. hmotnost yhořelého jaderného palia je nepatrně nižší než čerstého, protože spotřeboaná energie způsobila hmotnostní úbytek Einstein usoudil, že podobný ztah platí i pro elkoou energii E m. Každý kilogram liboolné hmoty tedy obsahuje J energie, kterou lidsto zatím umí uolnit např. spaloáním (s účinností kolem jedné miliontiny proenta) nebo jaderném reaktoru (s účinností kolem jedné tisíiny proenta).
6.1.2 Postuláty speciální teorie relativity, relativita současnosti
6.1.2 Postuláty speiální teorie relatiity, relatiita současnosti Předpoklady: 6101 Kone 19. století: Maxwelloy ronie (elektřina a magnetismus) sětlo je elektromagnetiké lnění, šíří se ryhlostí 300 000
VíceÚvod TEORIE RELATIVITY SPECIÁLNÍ A MINIMUM OBECNÉ. Prostor a čas v klasické mechanice
TEORIE RELATIVITY SPECIÁLNÍ A MINIMUM OBECNÉ RNDr. Pael Kantorek Albert Einstein (1879 1955) Úod 19. století še e fyzie objeeno klasiká fyzika běžnýh ryhlostí a hmotností poč.. stol. kantoá fyzika (KF)
VíceDilatace času. Řešení Čas t 0 je vlastní čas trvání děje probíhajícího na kosmické lodi. Z rovnice. v 1 c. po dosazení za t 0 a v pak vyplývá t
Dilatae času 1 Na kosmiké lodi zdalujíí se od Země ryhlostí,1 probíhal určitý děj, který podle měření účastníků letu tral jednu hodinu Jak dlouho trá tento děj pro pozoroatele na Zemi? Je možné, aby děj
VíceSpeciální teorie relativity IF relativistická kinematika
Prinip relatiity Speiální teorie relatiity IF relatiistiká kinematika Newtonoy pohyboé zákony umožňují popis hoání těles pohybujííh se nízkými ryhlostmi Při ryhlosteh, kterýh dosahují částie uryhloačíh,
VíceObsah KAPITOLY ZE SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY
9. Zásahy začátku a kone laku bleskem nastaly dříe, než pozoroatel B dorazil k pozoroateli. Podle pozoroatele B obě události proběhly e stejné zdálenosti roné poloině klidoé délky laku, tedy současně.
VíceSPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY
SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY 1. Základní informae autor Albert Einstein jey pozoroané e DVOU ztažnýh soustaáh, které se zhledem k sobě pohybují ryhlostí blízkou ryhlosti sětla e akuu Co uidí nější a nitřní
VíceFYZIKA 4. ROČNÍK. Pole a éter. Souřadnicové soustavy (SS) Éter a pohyb
Poe a éter Pro fyzika 19. stoetí neexistoao poe jen substane a změny její poohy prostoru poe půodně jen berička postupně substani zastínio Maxwe poe je ytářeno e. nábojem Sěto má astnosti nění (interferene,
VíceDodatek: Speciální teorie relativity
Dodatek: Speiální teorie relativity V tomto dodatku jsou diskutovány důsledky speiální teorie relativity pro kinematiku a dynamiku, nebot speiální teorie relativity je základem pro všehna měření v prostoročase.
VíceVlnění druhá sada Equation Chapter 1 Section 1
Vlnění druhá sada Equation Chapter 1 Setion 1 1. Ladička Zadání: Zdroj zuku se pohybuje na ozíku ryhlostí = 5 m s 1 směrem ke stěně. Na opačné straně slyší pozoroatel rázy na frekeni f R = 3 Hz. Jaká byla
VíceIII. Východiska speciální teorie relativity a Lorentzova transformace
K přednáše NUFY097 Teorie relatiity prozatímní učební text, erze 01 I. Výhodiska STR, Lorentzoa transformae Leoš Dořák, MFF UK Praha, 015 III. Výhodiska speiální teorie relatiity a Lorentzoa transformae
VíceIV. Relativistická kinematika
K přednáše NUFY097 Teorie relatiity prozatímní učební tet, erze 0 IV. Relatiistiká kinematika Leoš Dořák, MFF UK Praha, 05 IV. Relatiistiká kinematika IV.. Důsledky Lorentzoy transformae Odození Lorentzoy
Více2 = 1/εµ. Tento objev na konci 19. století podnítil inten-
SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY A SÍLY ELEKTROMAGNETICKÉHO POLE (Ladisla Szántó) K nejětším přínosům Maxwelloýh roni patří konstatoání, že ryhlost šíření elektro- a magnetikýh ln (sětla) e akuu záisí jedině
VíceZákladní pojmy a vztahy speciální teorie relativity
K přednáše NUFY8 Fzika I (mehanika) prozatímní čební tet, erze 7. Základní pojm a ztah speiální teorie relatiit Leoš Dořák, MFF UK Praha, 18 7.1 Relatiistiká kinematika Základní pojm a ztah speiální teorie
Více1. PROSTOR A ČAS V KLASICKÉ MECHANICE
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY 1. PROSTOR A ČAS V KLASICKÉ MECHANICE Mgr. Monika Bouhalová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského, p.o. III/---01 Zpraováno. ledna 013 Tento digitální
VíceSpeciální teorie relativity IF
Speiální teorie relativity IF Speiální teorie relativity Newtonovy pohybové zákony umožňují popis hování těles pohybujííh se nízkými ryhlostmi. Při ryhlosteh, kterýh dosahují částie v uryhlovačíh, však
VíceMEZINÁRODNÍ ROK FYZIKY
Brána relatiity oteřená MEZINÁRODNÍ ROK FYZIKY Jan Nootný *, Přírodoědeká fakulta MU, Brno Rok 005 je na einsteinoská ýročí bohatý, ale není pohyby, že za Sětoý rok fyziky byl ybrán předeším pro třietistránkoou
VíceVlnění první sada Equation Chapter 1 Section 1
Vlnění prní sada Equation Chapter Setion. Nadsětelné ryhlosti prasátko Zadání: Sětelným zdrojem můžeme otočit o 90 za 0. s. Jak daleko musí být projekční ploha, aby se sětelná skrna (prasátko) pohyboala
VíceRelativistická fyzika. Galileův princip relativity
3.4.3. Předpokady a důsedky speiání teorie reatiity Reatiistiká fyzika A.Einstein 95 Speiání teorie reatiity 95 Obená teorie reatiity Shrnutí prinipů kasiké mehaniky pohyb těes nemá i na běh času, jejih
VíceI. Speciální teorie relativity. Relativistická fyzika. Galileův princip relativity. Michelsonův interferometr
8.3.6 Reatiistiká fyzika A.Einstein 95 Speiání teorie reatiity 95 Obená teorie reatiity I. Speiání teorie reatiity Shrnutí prinipů kasiké mehaniky pohyb těes nemá i na běh času, jejih déku či hmotnost
VíceRELATIVISTICKÁ DYNAMIKA
RELATIVISTICKÁ DYNAMIKA Klasiká dnaika Klasiká dnaika se zabýá íinai ohbu tles zájený siloý sobení dou a íe tles Je založena na Newtonoýh ohboýh zákoneh (zákon setranosti, zákon síl a zákon ake a reake),
VíceZoe napsal: Já si myslim, že ti (a zdaleka ne jen tobě) pro samé pitvání se v rozměrové analýze, poněkud unikl fyzikální obsah celého sdělení.
Opis debaty >yolený< z Aldebaranu. ( Níže komentář >umlčený< ) Vojta Hála Zaslal: út, 15. prosine 009, 17:48 Předmět: Já si myslim, že ti (a zdaleka ne jen tobě) pro samé pitání se rozměroé analýze, poněkud
Více3. Vlny. 3.1 Úvod. 3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru
3. Vlny 3. Úod Vlnění můžeme pozoroat například na odní hladině, hodíme-li do ody kámen. Mechanické lnění je děj, při kterém se kmitání šíří látkoým prostředím. To znamená, že například zuk, který je mechanickým
Více1.8.10 Proudění reálné tekutiny
.8.0 Proudění reálné tekutiny Předpoklady: 809 Ideální kapalina: nestlačitelná, dokonale tekutá, bez nitřního tření. Reálná kapalina: zájemné posouání částic brzdí síly nitřního tření. Jaké mají tyto rozdíly
VícePostřelené špalíky. Veletrh nápadů učitelů fyziky 22 VLADIMÍR VÍCHA *, TOMÁŠ FAIKL **
Veletrh nápadů učitelů fyziky Postřelené špalíky VLADIMÍR VÍCHA *, OMÁŠ FAIKL ** * Gymnázium, Pardubie, Dašiká 1083; ÚEF ČVU Praha ** Student Gymnázia, Pardubie, Dašiká 1083 Abstrakt Jestliže diabolka
VíceII. Princip relativity v klasické fyzice, pokusy vedoucí k STR
K přednáše NUFY097 Teorie relatiit prozatímní čební tet, erze 01 II. Prinip relatiit klasiké mehanie, poks, edoí k STR Leoš Dořák, MFF UK Praha, 015 II. Prinip relatiit klasiké fzie, poks edoí k STR Než
VíceRelativistická dynamika
Relatiistiká dynaika Díky Lorentzoý transforaí ají základní ronie elektroagnetiké teorie Maxwelloy ronie nenný tar e šeh ineriálníh sostaáh. To saozej neplatí pro základní ronie ehaniky Newtonoy pohyboé
VíceZÁKLADY SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY
ZÁKLADY SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY LADISLAV SKLENÁK OSTRAVA 5 TEORIE RELATIVITY (KFY/STREP) LS 5 6 Rozsah: // Počet kreditů: Ukončení: zkoška kombinoaná Přednášejíí: dolsklenák ČASOVÝ PLÁN Einsteinoy
Více38.1 CO VŠECHNO PATŘÍ K RELATIVITĚ
38 Relatiita DneönÌ d lko naigace soustanï sleduje a aktualizuje p esnè polohy a rychlosti letadel. SystÈm naigaënìch druûic NAVSTAR dooluje urëoat kdekoli na Zemi polohy s p esnostì asi 16 m a rychlosti
VíceTELMG Modul 10: Základy relativistické elektrodynamiky
Budeme se zabývat výhradně elektromagnetikým polem ve vakuu Nejprve velmi stručně zrekapitulujeme potřebné poznatky ze speiální teorie relativity Einsteinovy postuláty Maxwellovy rovnie elektromagnetikého
VíceSmíšený součin
7..14 Smíšený součin Předpoklady: 713 Je dán ronoběžnostěn LMNOPR. R O P N M L Jeho objem umíme spočítat stereometrikým zorem: V = S. p Ronoběžnostěn je také určen třemi ektory a, b a R O P b N M a L jeho
VíceEINSTEINOVA RELATIVITA
EINSTEINOVA RELATIVITA Pavel Stránský Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy www.pavelstransky.cz Science to Go! Městská knihovna Praha 21. leden 2016 Pohyb a
VíceNa obrázku je nakreslený vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v
..6 Znaménka Předpoklad: 3, 5 Opakoání: Veličin s elikostí a směrem = ektoroé eličin Vektor je určen také sým koncoým bodem (pokud začíná počátku) polohu bodu můžeme určit pomocí ektoru, který začíná počátku
VíceNa obrázku je nakreslen vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v
..7 Znaménka Předpoklad: 4 Opakoání: Veličin s elikostí a směrem = ektoroé eličin. Vektor je určen také sým koncoým bodem (pokud začíná počátku) polohu bodu můžeme určit pomocí ektoru, který začíná počátku
VíceSvětlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla, Odraz a lom světla Disperze světla
Paprskoá optika Sětlo jako elektromagetiké lěí Šířeí sětla, Odraz a lom sětla Disperze sětla Sětlo jako elektromagetiké lěí James Clerk Maxwell (83 879) agliký fyzik autorem teorie, podle íž elektro-magetiké
VícePOHYBY V GRAVITAČNÍM POLI ZEMĚ POHYBY TĚLES V HOMOGENNÍM TÍHOVÉM POLI ZEMĚ
Předmět: Ročník: Vytořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 9. 9. 01 Náze zpracoaného celku: POHYBY V GRAVITAČNÍM POLI ZEMĚ POHYBY TĚLES V HOMOGENNÍM TÍHOVÉM POLI ZEMĚ Jde o pohyby těles blízkosti porchu
VíceSPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY
OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY DALIBOR DVOŘÁK OSTRAVA Obsah Úvod do problematiky 4 Historiké poznámky 4 Vývoj fyziky v 9 století 4 3 Aberae stáli 5 4 Strhávání světla 6 Lorentzova
VíceK Mechanika styku kolo vozovka
Mechanika styku kolo ozoka Toto téma se zabýá kinematikou a dynamikou kola silničních ozidel. Problematika styku kolo ozoka má zásadní ýznam pro stanoení parametrů jízdy silničních ozidel, neboť má li
Více1. Prostor a čas v klasické mechanice
hanah 1. Prosor a čas klasiké mehanie Klasiká mehanika znikla 17. soleí zásluhou I. Newon (1643-177) G. Galilei (1564-164) Základní pojmy: Bodoá událos - děj, kerý nasane určiém mísě prosoru a určiém okamţiku
Vícetečné napětí (τ), které je podle Newtona úměrné gradientu rychlosti, tj. poměrnému
III. TERMODYNAMIKA PROUDÍCÍCH PLYNŮ A PAR Termodynamika plynů a par sleduje změny stau látek za předpokladu, že jsou látky klidu, nebo že li rychlosti proudění látky má zanedbatelný li na změnu termodynamického
Více1.6.8 Pohyby v centrálním gravitačním poli Země
1.6.8 Pohyby centrálním graitačním poli emě Předpoklady: 160 Pedagogická poznámka: Pokud necháte experimentoat s modelem studenty, i případě, že už program odellus znají, stráíte touto hodinou dě yučoací
Vícevzdálenost těžiště (myslí se tím těžiště celého tělesa a ne jeho jednotlivých částí) od osy rotace
Přehled příkladů 1) Valiý pohyb, zákon zachoání energie ) Těžiště tělesa nebo moment setračnosti ýpočet integrací - iz http://kf.upce.cz/dfjp/momenty_setracnosti.pdf Nejčastější chyby: záměna momentu setračnosti
VíceVY_32_INOVACE_G 21 11
Náze a adresa školy: Střední škola růmysloá a uměleká, Oaa, řísěkoá organizae, Praskoa 99/8, Oaa, 7460 Náze oeračního rogramu: OP Vzděláání ro konkureneshonost, oblast odory.5 Registrační číslo rojektu:
VíceFyzika stručne a jasne
Moderné zdeláanie pre edomostnú spoločnosť/projekt je spolufinancoaný zo zdrojo EU Fyzika stručne a jasne Učebný text Tatiana Suranoá 014 Moderné odborné učebne a kalitnejšie zdeláanie pre študento SOŠ
VícePlynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály
Plynoé turbíny Plynoá turbína je teeý stroj řeměňujíí teeou energie obsaženou raoní láte q roházejíí motorem na energii mehanikou a t (obr.). Praoní látkou je zduh, resektie saliny, které se ytářejí teeém
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu ýuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekuloá fyzika Úloha č. XXI Náze: Měření tíhoého zrychlení Pracoal: Matyáš Řehák stud.sk.: 16 dne: 9.5.008
VíceČíslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.5.20 Autor Mgr. Jiří Neuman Vytvořeno Základy relativistické dynamiky
Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.5.20 Autor Mgr. Jiří Neuman Vytvořeno 12.3.2013 Předmět, ročník Fyzika, 1. ročník Tematický celek Fyzika 1. Téma Druh učebního materiálu Prezentace Anotace
Více2-Kinematika Bodu KINEMATIKA
7 -Kinematika Bodu KINEMATIKA Kinematika-úod Kinematika jako část mechaniky je nauka o pohybu těles bez ohledu na síly, které pohyb způsobily. Tělesa nebudou mít našich úahách hmotnost a budou popsána
Více1. Dráha rovnoměrně zrychleného (zpomaleného) pohybu
. Dráha ronoměrně zrychleného (zpomaleného) pohybu teorie Veličina, která charakterizuje změnu ektoru rychlosti, se nazýá zrychlení. zrychlení akcelerace a, [a] m.s - a a Δ Δt Zrychlení je ektoroá fyzikální
VíceZkraty v ES Zkrat: příčná porucha, prudká havarijní změna v ES nejrozšířenější porucha v ES při zkratu vznikají přechodné jevy Vznik zkratu:
Zkraty ES Zkrat: příčná porucha, prudká haarijní změna ES nejrozšířenější porucha ES při zkratu znikají přechodné jey Vznik zkratu: poruchoé spojení fází nazájem nebo fáze (fází) se zemí soustaě s uzemněným
Více3.3. Operace s vektory. Definice
Operace s ektory.. Operace s ektory Výklad Definice... Nechť ϕ je úhel do nenloých ektorů, (obr. ). Skalárním sočinem ektorů, rozmíme číslo, které bdeme označoat. (někdy strčně ) a které definjeme roností.
Více6.1.4 Kontrakce délek
6..4 Kontrake déek Předpokady: 603 Existuje na Zemi jev, na kterém je diatae času opravdu vidět? Př. :Částie mion má poočas rozpadu (doba, za kterou se rozpadne přibižně poovina části) 2,2µs. Vysvěti,
Více1) Zvolíme vztažný výkon; v tomto případě to může být libovolné číslo, například S v
A1B15EN kraty Příklad č. 1 V soustaě na obrázku je označeném místě trojfázoý zkrat. rčete: a) počáteční rázoý zkratoý proud b) počáteční rázoý zkratoý ýkon c) nárazoý proud Řešení: 1) olíme ztažný ýkon;
Více3. VEKTOROVÝ POČET A ANALYTICKÁ GEOMETRIE
Euklidoský prostor. VEKTOROVÝ POČET A ANALYTICKÁ GEOMETRIE Průodce studiem Geometrii lze budoat metodou syntetickou nebo metodou analytickou. Při syntetické metodě pracujeme přímo s geometrickými objekty.
VíceZdánlivé paradoxy ve speciální teorii relativity
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA JADERNÁ A FYZIKÁLNĚ INŽENÝRSKÁ (FYZIKÁLNÍ SEMINÁŘ) Zdánié paradoxy e speiání eorii reaiiy Jan Duhoň Lenka Kučeroá Mirek Vinš Víězsa Dosá OBSAH: PARADOX RYTÍŘŮ PARADOX
VícePokyny k řešení didaktického testu - Dynamika
Dynamika hmotného bodu 20 Pokyny k řešení didaktického testu - Dynamika 1. Test obsahuje 20 otázek, které jsou rozděleny do několika skupin. Skupiny jsou označeny římskými číslicemi. Úvodní informace se
VíceDOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ HYDRODYNAMIKA
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB0 PAVEL CHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAT VUT V BRNĚ HYDRODYNAMIKA Obsah Úod... Průtok kapaliny... Ronice kontinuity... 3 Energie proudící kapaliny... 3 Objemoá hustota energie... 3 Bernoulliho
VíceNEDESTRUKTIVNÍ ZKOUŠENÍ
Definice Nejdůležitější typy: a) dynamické rezonanční - ultrazukoé - impedanční b) radiometrické měření hutnosti - lhkosti - obj. hmotnosti c) rentgenografie a radiografie d) sklerometrie e) magnetické
Více10.1 CO JE TO SRÁŽKA?
10 Sr ûky Fyzik Ronald McNair byl jednìm z astronaut, kte Ì zahynuli p i ha rii raketopl nu Challenger. Byl takè nositelem ËernÈho p sku karate a jedin m derem dok zal zlomit nïkolik betono ch tabulek.
Více2.4.5 Deformace, normálové napětí II
.4.5 Deformace, normáloé napětí II ředpoklady: 00404 Sledujeme, jak záisí ε (relatiní prodloužení) na (normáloém napětí) deformační křika. oznámka: Graf ukazuje záislost ε na pro ocel. Deformační křiky
VíceKinetická teorie plynů
Kinetická teorie plynů 1 m 3 při tlaku 10 5 Pa teplotě o C obsahuje.,5 x 10 5 molekul při tlaku 10-7 Pa teplotě o C obsahuje.,5 x 10 13 molekul p>100 Pa makroskopické choání, plyn se posuzuje jako hmota
VíceVnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie
Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie Kinetická teorie plynu, která prní poloině 9.století dokázala úspěšně spojit klasickou fenoenologickou terodynaiku s echanikou, poažuje plyn za soustau
Více1.4.1 Inerciální vztažné soustavy, Galileiho princip relativity
1.4.1 Inerciální vztažné soustavy, Galileiho princip relativity Předpoklady: 1205 Pedagogická poznámka: Úvodem chci upozornit, že sám považuji výuku neinerciálních vztažných soustav na gymnáziu za tragický
Více6. Jehlan, kužel, koule
6. Jehlan, kužel, koule 9. ročník 6. Jehlan, kužel, koule 6. Jehlan ( síť, objem, porch ) Jehlan je těleso, které má jednu podstau taru n-úhelníku. Podle počtu rcholů n-úhelníku má jehlan náze. Stěny toří
VíceFyzika mikrosvěta aktivně Aleš Trojánek
Fyzika mikrosěta aktině Aleš Trojánek Úod Je možno idět atomy? Jak porozumět periodiké soustaě prků? Co je to tuneloý je a jak prauje tuneloý rastroaí mikroskop? Jaký je prinip laseru a kde se šude laser
VíceSpeciální teorie relativity
Speciální teorie relatiity Speciální teorie relatiity (dále jen STR) znikla r. 95 a zabýá se zejména měřením událostí kdy, kde se staly a jak jsou zdáleny prostoru a čase. Dále se zabýá tím, jak transformoat
VíceBIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
VíceI. PRVNÍ POHLED NA PROBLEMATIKU
I. PRVNÍ POHLED NA PROBLEMATIKU Dříve než se pustíme do podrobnějšího výkladu speiální teorie relativity, bude vhodné připomenout některá fakta, popisy a prinipy, z nihž vyhází. Některé důsledky teorie
VíceProgram. Einsteinova relativita. Černé díry a gravitační vlny. Původ hmoty a Higgsův boson. Čemu ani částicoví fyzici (zatím) nerozumí.
Program Einsteinova relativita Pavel Stránský Černé díry a gravitační vlny Jakub Juryšek Původ hmoty a Higgsův boson Daniel Scheirich Čemu ani částicoví fyzici (zatím) nerozumí Helena Kolešová /ScienceToGo
VíceIng. Stanislav Jakoubek
Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/-1-3-17 III/-1-3-18 III/-1-3-19 III/-1-3-0 Název DUMu Klasický a relativistický princip relativity Relativnost současnosti Základy relativistické kinematiky Základy
VícePohyb tělesa (5. část)
Pohyb tělesa (5. část) A) Co už víme o pohybu tělesa?: Pohyb tělesa se definuje jako změna jeho polohy vzhledem k jinému tělesu. O pohybu tělesa má smysl hovořit jedině v souvislosti s polohou jiných těles.
Více5.2. Matematika a její aplikace
5.2. Matematika a její aplikace Specifické cíle: loh yužití ntroly) Kompetence k názornosti. í základních myšlenkoých operací Vedeme žáky k ch. Kompetence komunikatiní Vedeme žáky ke hodné komunikaci s
VíceKinetická teorie ideálního plynu
Přednáška 10 Kinetická teorie ideálního plynu 10.1 Postuláty kinetické teorie Narozdíl od termodynamiky kinetická teorie odvozuje makroskopické vlastnosti látek (např. tlak, teplotu, vnitřní energii) na
VíceFYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený translační pohyb
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Ronoměrný, ronoměrně zrychlený neronoměrně zrychlený trnslční pohyb Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hláč, Ph.D. Doc.
VíceMechanika úvodní přednáška
Mechanika úvodní přednáška Petr Šidlof TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247, který je
VíceDynamika vozidla Hnací a dynamická charakteristika vozidla
Dynamika ozidla Hnací a dynamická charakteristika ozidla Zpracoal: Pael BRABEC Pracoiště: VM Tento materiál znikl jako součást projektu In-TECH, který je spoluinancoán Eropským sociálním ondem a státním
VícePříklad 1 (25 bodů) Částice nesoucí náboj q vletěla do magnetického pole o magnetické indukci B ( 0,0, B)
Přijímací zkouška na naazující magisterské studium - 05 Studijní program Fyzika - šechny obory kromě Učitelstí fyziky-matematiky pro střední školy, Varianta A Příklad Částice nesoucí náboj q letěla do
VíceHYDROMECHANICKÉ PROCESY. Dělení heterogenních směsí pomocí gravitace (přednáška) Doc. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D.
HYROMECHANICKÉ PROCESY ělení heterogenníh směsí pomoí graitae (přenáška) o. Ing. Tomáš Jirot, Ph.. (e-mail: Tomas.Jirot@fs.t.z, tel.: 435 68) ĚLENÍ HETEROGENNÍCH SMĚSÍ PŮSOBENÍM GRAVITACE Heterogenní systémy
VíceFYZIKA 2. ROČNÍK. Pozorovaný pohyb vlny je pohybem stavu hmoty, a nikoli pohybem hmoty samé.
Poěst, která znikne jednom městě, pronikne elmi brzo do druhého města, i když nikdo z lidí, kteří mají podíl na šíření zprá, neodcestuje z jednoho města do druhého. Účast na tom mají da docela různé pohyby,
Víceqb m cyklotronová frekvence
Způsob popisu Pohb části poli nějším Pohb části selfonsistentním poli Kinetié ronie Hdrodnamié ronie * teutin * 1 teutina * magnetohdrodnamia Pohb části e nějším poli A) Homogenní pole a) E = d m q = =
Vícem cyklotronová frekvence
Způsob popisu Pohb části poli nějším Pohb části selfonsistentním poli Kinetié ronie Hdrodnamié ronie * teutin * 1 teutina * magnetohdrodnamia Pohb části e nějším poli A) Homogenní pole a) E = d m q dt
VíceRelativita I příklady
quation Chapter 1 ection 1 Relatiita I příklad 1 Mion Zadání: Doba žiota mionu (těžkého elektronu) je = 10 6 s Mion nikl e ýšce h = 30 km nad porchem Země interakcí kosmického áření s horními rstami atmosfér
VíceLaboratorní práce č. 4: Úlohy z paprskové optiky
Přírodí ědy moderě a iteraktiě FYZKA 4. ročík šestiletého a. ročík čtyřletého studia Laboratorí práce č. 4: Úlohy z paprskoé optiky G Gymázium Hraice Přírodí ědy moderě a iteraktiě FYZKA 3. ročík šestiletého
Více6.1.4 Kontrakce délek
6..4 Kontrake déek Předpokady: 603 Existuje na Zemi jev, na kterém je diatae času opravdu vidět? Př. :Částie mion má poočas rozpadu (doba, za kterou se rozpadne přibižně poovina části) 2,2μs. Vysvěti,
VíceKam kráčí současná fyzika
Kam kráčí současná fyzika Situace před II. světovou válkou Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie velkého
VícePřipravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony
Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0220, "Inovace studijních programů zahradnických oborů s důrazem na jazykové a odborné dovednosti a konkurenceschopnost
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 19. 11. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_14_FY_B
Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 19. 11. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_14_FY_B Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:
VíceReakce v jednotlivých úložných bodech t les soustavy zatížené n kolika silami jsou dány geometrickým sou tem reakcí v p íslušných bodech, zp
Ob.78. Podobně jako předcházejících příkladech přeedeme soustau těles a 3 na statickou soustau tříklouboého nosníku, zobazenou paé části obázku. Tuto soustau nemůžeme řešit přímo se šemi působícími silami
VíceÚloha IV.5... vrhač nožů
Fyziální orespondenční seminář MFF UK Úloha IV5 rhač nožů 4 body; průměr 1,41; řešilo 37 studentů Vrhací nůž opustí ruu e chíli, dy je jeho těžiště e ýšce h a má pouze horizontální složu rychlosti 0 Jaou
Více1.6.5 Vodorovný vrh. Předpoklady: Pomůcky: kulička, stůl, případně metr a barva (na měření vzdálenosti doapdu a výšky stolu).
165 Vodoroný rh Předpoklad: 164 Pomůck: kulička, stůl, případně metr a bara (na měření zdálenosti doapdu a ýšk stolu) Pedaoická poznámka: Stejně jako předchozí i tato hodina stojí a padá s tím, jak dobře
Více1.3.6 Dynamika pohybu po kružnici II
.3.6 Dynamika ohybu o kužnici II Pedaoická oznámka: Sočítat šechny uedené říklady jedné hodině není eálné. Př. : Vysětli, oč se čloěk ři jízdě na kole (motocyklu) musí ři ůjezdu zatáčkou naklonit. Podobná
Více5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I
5.. Objemy orchy mnohostěnů I Předokldy: 51 Význm slo objem i orch je intuitině jsný. Mtemtická definice musí být oněkud řesnější. Okoání z lnimetrie: Obsh obrzce je kldné číslo, řiřzené obrzci tk, že
VícePředmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II.
Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY Jméno:Martin Fiala Obor:MVT Ročník:II. Datum:16.5.2003 OBECNÁ TEORIE RELATIVITY Ekvivalence
VíceŘešení úloh celostátního kola 60. ročníku fyzikální olympiády Úlohy navrhli J. Thomas (1, 2, 3) a V. Wagner (4)
Řešení úlo elostátnío kola 60. ročníku fyzikální olympiády Úloy narli J. Tomas 1,, 3) a V. Wagner 4) 1.a) Z ronosti ydrostatiký tlaků 1,5Rρ 1 g = 1 ρ g 1 = 1,5R ρ 1 = 3 R = 3,75 m. ρ 8 1 b) Označme ýšku
VíceSeriál II.II Vektory. Výfučtení: Vektory
Výfučtení: Vektory Abychom zcela vyjádřili veličiny jako hmotnost, teplo či náboj, stačí nám k tomu jediné číslo (s příslušnou jednotkou). Říkáme jim skalární veličiny. Běžně se však setkáváme i s veličinami,
Více3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky
3. ZÁKLADY DYNAMIKY Dynamika zkoumá příčinné souvislosti pohybu a je tedy zdůvodněním zákonů kinematiky. K pojmům používaným v kinematice zavádí pojem hmoty a síly. Statický výpočet Dynamický výpočet -
VíceLABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY. Měření činitele zvukové pohltivosti materiálů v akustickém interferometru
ČESKÉ VYSOKÉ ČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATEDRA FYZIKY LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY Jméno: Petr Česák Datum měření: 0..000 Stuijní rok: 000-00, Ročník: Datum oezání: 3..000 Stuijní skupina: 5 Laboratorní skupina:
Více= 1, (2.3) b 2 + z2. c2 se nazývá imaginární elipsoid. Jedná se o regulární kvadriku, která, jak vidíme z rovnice (2.3), neobsahuje žádný reálný bod.
.. HYPERBOLOIDY 71 Kvadratiká ploha, jejíž rovnie je a + b + = 1,.3 se naývá imaginární elipsoid. Jedná se o regulární kvadriku, která, jak vidíme rovnie.3, neobsahuje žádný reálný bod.. Hperboloid Hperboloid
VíceNekvantový pohled na fyzikální pole
43 Nekvantový pohled na fyzikální pole Albert Einstein (879 955) Uvažujme nyní myšlenkový experiment, v němž uvnitř vlakového vagónu kmitá foton mezi dvěma planparalelními zradly, vzájemně vzdálenými l,
Více7. SEMINÁŘ Z MECHANIKY
- 4-7 SEINÁŘ Z ECHANIKY 4 7 Prázdný železniční agón o hotnosti kgse pohbuje rchlostí,9 s po 4 odoroné trati a srazí se s naložený agóne o hotnosti kgstojící klidu s uolněnýi brzdai Jsou-li oba oz při nárazu
VíceMetody měření rychlosti světla
Metody měření ryhlosti sětla a) metody římé Prní (neúsěšný) okus o změření ryhlosti sětla roedl Galileo s oužitím dou lueren s dířky umístěnýh na dou několik kilometrů zdálenýh ršíh. 1. Roemeroa metoda
Více