Stavební spření pmáhá peněženkám i živtnímu prstředí Energie nejsu zadarm
Nejnadějnějším zdrjem energie jsu úspry Prakticky každá lednička prdaná v České republice má na sbě visačku Energetická třída A. Analgická energetická šetrnst však neplatí u řady dmů a bytů, mnhdy pstavených před desítkami let, ba ani u některých nvějších. Ceny energií přitm stále rstu rčně vyským tempem. Časpis Ecnmist v článku buducnsti energetiky vyslvil na první phled nelgicku tezi: nejnadějnějším zdrjem energie budu v buducnu úspry. Energetici ttiž spčítali, že v neefektivní výrbě a prvzu se vyplýtvá zbytečně mžná až celá plvina celsvětvě vyrbené elektrické energie. Stejné pučení platí i pr bydlení, především pr udržvání pžadvané vnitřní teplty. 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Vývj cen elektrické energie pr dmácnsti (Kč/kWh, nízký tarif = vytápění) 1/95 7/97 7/98 1/01 10/03 10/05 3/07 Jak snížit výdaje za energie? K dpvědi na tut tázku by vám měla pmct i tat bržura. Nejdříve se pdívejte klem sebe. Průměrný dům pstavený ve 20. stletí sptřebuje rčně zhruba 15 kilwatthdin na metr čtvereční vytápěné plchy. Nízkenergetický dům je třikrát méně nárčný, pasivní desetkrát. Jejich pdstata přitm tkví v kvalitní izlaci a systému rzvdu vzduchu. Stejně jak byste si už asi nepřídili ledničku v energetické třídě D, vyplatí se pdbně přistupit i k dalším mžným úsprám stále dražší energie, zejména elektrické a tepelné. Kvalitněji izlvat se vyplatí i existující dmy či byty.
Vtip je v tm, že se vám investice d snížení sptřeby energie vyplatí finančně, a navíc ještě pmůžete živtnímu prstředí. Výměna ken, zateplení fasády či přeměna vytápění jsu všechn zásahy, které si můžete dvlit i vy. Jakákliv bytná stavba musí pskytvat příjemné pdmínky pr bydlení a jednu ze základních je pžadvaná teplta. V naších zeměpisných šířkách v zimě tpíme a v létě stále častěji chladíme. Jakmile se snažíme mít dma jinu tepltu, než je venku, je dbré naše prstry d těch venkvních izlvat. Jinak dchází ke zbytečnému předávání tepla, ať ven neb dvnitř, a naše snaha vytvření příjemnéh prstředí vyžaduje větší úsilí, více energie. T se jednak prdraží a také prdukujeme větší mnžství nejrůznějších dpadních látek a zpldin. 12,00 9,00 6,00 3,00 0,00 Vývj ceny zemníh plynu pr dmácnsti (Kč/m3) 1/95 7/97 7/98 1/01 10/03 10/05 3/07 A uvažvat tm, že snížení emise maličkéh jedince nevlivní stav na Zemi, je krátkzraké. Pdaří-li se k zdpvědnějšímu chvání mtivvat větší pdíl lidí, bude efekt již dbře patrný. I prt si česká vláda vytyčila pr předsednictví Evrpské unie v rce 2009 energeticku plitiku jak jednu z pririt. Mtivace většiny však neznamená nic jinéh než pstupné vysvětlvání. A je dbře, že mtivace může mít pdbu finanční, tedy tu, které všichni rzumíme. Prt nabízíme něklik tipů, jak vylepšit tepelnu izlaci vašeh bydlí. Můžete tak pmci své peněžence i živtnímu prstředí. V první části se zaměříme na úspry energií při bydlení, ve druhé pak na mžnsti efektivnějšíh využití energií při tpení.
Dům a byt kde uspřit? Pkud můžete vlivnit pdbu nvéh bytu, který se právě staví, využijte nabídky různých mžnstí pr úspru energie. Slžitější je t u starších bytů, které jste se rzhdli upravit, abyste snížili výdaje za dběr energií. C všechn lze v bytě či dmě udělat, aby se sptřeba drahých energií snížila? Základem všech patření je zamezit plýtvání tím, že pužijeme lépe tepelně izlující stavební materiály, ddáme kvalitnější utěsňvací prvky, pužijeme energeticky úsprnější sptřebiče a pdbně. Zamezíme tak zbytečnému úniku tepla. Pdívejme se, jak vypadají perspektivy mžných úspr. Dveřmi uniká tepl čast zbytečně Nvé vstupní dveře mhu naráz pmci vyřešit dva velké neduhy starších bytů. Dbře izlující dveře zamezí únikům tepla, a výměna je navíc vhdnu příležitstí pr instalaci kvalitních bezpečnstních dveří, které něc lépe chrání byt před vnikem nezvané návštěvy. Návratnst investice je vlivněna kvalitu půvdních dveří. Levnější tip: V případě, že dveře měnit z nejrůznějších důvdů nebudete, pmůže tepelné izlaci mntáž kvalitníh těsnění. Je-li pr Vás výměna kvalitních dveří příliš nákladnu záležitstí, můžete využít stavební spření včetně výhdnéh úvěru.
Střechu uniká až 30 % tepla. Teplý vzduch stupá nahru a střecha je tedy pr jeh únik ideální. Ztrátám se lze bránit kvalitní izlací. Míra zateplení střechy by měla minimálně dpvídat zateplení stěn. Návratnst investice je v řádu desítek let. Okny uniká 15 až 25 % tepla. Kvalitní kna tak mhu snížit náklady na vytápění. Správné těsnění u dřevěných ken sníží úniky tepla na plvinu. Návratnst investice je pdle technlgie 1 rk 15 let. Zdmi dmu neb bytu uniká 25 až 35 % tepla. Zateplením fasády lze tent únik výrazně snížit, navíc se uleví i zdivu, které není tlik namáhán teplenými výkyvy. Návratnst investice se pčítá v řádu desítek let. Pdlahu uniká 10 až 15 % tepla. Zvednutí či izlace pdlahy dmu sníží úniky tepla. Výměnu stavebních prvků, reknstrukci či mdernizaci nemvitsti můžete financvat také pmcí úvěru d stavební spřitelny, který pmůže rzlžit vyšší náklady d něklika let.
Uspřit energii a tím i peníze lze i přidáním dalších prvků Zasklení ldžie snižuje hluk 6 decibelů a zárveň zvyšuje tepltu v susedící místnsti 3 C, tedy snižuje sptřebu tepla 20 až 35 %. V běžném bytě je asi 50 metrů spár (dveře a kna), cž se dá přepčítat na ztrátu cca 3 260 Kč (pr cenu 350 Kč za G/J). Pdle stavu své peněženky zvažte, zda se nevyplatí přídit nějaké těsnění. Náklady na jeh instalaci se čast vrátí dříve než za jednu tpnu sezónu. Uspřit se dá také v dmácnsti Energetická třída A znamená účinnější využití energie, a tedy jednduše řečen nižší sptřebu elektřiny při srvnatelném výknu sptřebiče. Mderní sptřebiče mají zpravidla nižší energetické pžadavky než jejich letití předchůdci. Úsprné žárvky šetří až 80 % elektřiny, zárveň mají vyšší živtnst. Ne každému jejich světl vyhvuje, ale za vyzkušení stjí. Hdí se zejména pr místa, kde svítíme delší dbu a subjektivně nepžadujeme vysku intenzitu světlení. Puhých deset kapek za minutu z jednh khutku znamená dkapání 170 litrů za měsíc. Nechcete-li si přizvat nvu pákvu baterii, která je úsprnější, vyměňte alespň pškzené těsnění za nvé.
Tpení Největší pdíl na sptřebě energie zabírá jednznačně vytápění v rdinných dmech je t až 75 % energie, v bytech více než 55 %. Tepl lze nejen v bjektech správným způsbem udržet, ale také je mžn h stále efektivněji vyrábět. Zvláště u zateplených dmů je vhdné přizpůsbit charakter vytápění nvým tepelným pdmínkám bydlí. Vlit lze také z různých zdrjů energií, včetně alternativních. Máme pr vás pár tipů, jak na t. Zásada první: žádné tepl nazmar. K tmu služí například tepelná čerpadla. Jejich úklem je získat tepl z klníh prstředí tak, abyste například nevypuštěli kmínem teplý vzduch. Tím lze například předehřívat studenu vdu, než přijde k hlavnímu hřevu přím d ktle. Obdbně lze zacházet i s teplem z klimatizace, která je však sama sbě nákladná a neeklgická. Výsledkem pužití jinak dpadníh tepla jsu finanční úspry a menší zátěž živtníh prstředí. Rvněž se vyplatí zjistit, zejména u starých zařízení, zda by investice d nvéh ktle nepřinesla tak významnu úspru, aby se vyplatila. Pdlahvé tpení může být pr některé části bytu efektivnější variantu vytápění než klasické tpení.
Ústřední tpení s termstatickým ventilem, stejně jak regulace teplty termstatem, zabraňuje neefektivnímu vytápění, zbytečnému plýtvání a neúčelné sptřebě. Infrazářič je i pdle údajů ČEZ velmi neefektivní způsb vytápění kupelny, prt se vyplatí nahradit h například žebříkvým radiátrem. Klimatizace je energeticky velmi nárčné zařízení. Je-li nepstradatelná, měla by se využívat efektivně, tedy například nepuštět zbytečně v dbě, kdy se v místnsti delší dbu nezdržujete apd. Alternativní zdrje energie Sučasný stav lidskéh pznání zatím neumžňuje plné nahrazení tradičních zdrjů energie těmi eklgickými. I tak lze zejména sluneční svit využívat k výrbě elektřiny a tepla, které pak pmáhají v dmácnsti tradičním zdrjům. Sluneční energie nejčastěji pmáhá tpit v dmě neb hřívat vdu na mytí. Přestže přízení slárníh panelu je investicí s pměrně dluhdbu návratnstí, jde naprst čistý způsb získávání energie. I prt lze na slární panely získat dtaci d Státníh fndu živtníh prstředí ČR.
Stavební spření vám pmůže šetřit energie Ohleduplnst k živtnímu prstředí a trvale udržitelný rzvj jsu zájmem mderní splečnsti, která si uvědmuje, že nelze dneknečna jen knzumvat. Zásby fsilních paliv jak zdrje energie nejsu bezedné. Navíc při jejich spalvání vznikají zpldiny, které průkazně pškzují vzduší i klima celé planety. C t znamená? Především přestat plýtvat, kde t lze. Řada investic má svu návratnst během let. Z čistě eknmickéh hlediska se investice vyplatí tehdy, když se cílvý stav zlepší tak, že náklad na realizaci investice bude kmpenzván zvýšením hdnty nemvitsti a úspru energií, tedy rdinných financí. Dalším kladem, který s sebu úspra energií přináší, je snížení zátěže živtníh prstředí. Pkud na zamýšlené investice aktuálně nemáte, můžete si půjčit. Jednu z mžnstí je využít stavebníh spření, které tak dkáže půsbit jak pmcník při péči živtní prstředí. Pmáhá realizvat i prjekty na úspru energií. Půjčku d stavebních spřitelen lze pužít na širké spektrum stavebních prací, reknstrukcí či prav bytů a dmů. Na řadu dalších si můžete pmcí stavebníh spření puze naspřit bez nutnsti využití úvěru a ptřeby dkládat účelvé pužití naspřené částky. Řadu prjektů je mžné splufinancvat státní dtací a tu spjit s vlastními prstředky neb s výhdnu půjčku d stavební spřitelny. Zeptejte se ve stavebních spřitelnách na mžnsti právě vašeh knkrétníh záměru. Pdpra prav panelvých dmů je realizvána pmcí prgramu PANEL ze Státníh fndu rzvje bydlení. Pdpru je mžn uplatnit na financvání prav panelvéh dmu reknstrukci panelvéh dmu k úvěru pskytnutému stavební spřitelnu či banku.
Odbrné kntakty Účinných patření k úsprám energie je mžná celá řada. Každému stavebnímu pjetí bjektu však nejvíce prspěje řešení na míru. Obraťte se prt na specialisty. Ti vám nejlépe pradí, jaké prvky zkmbinvat. Laická řešení čast skrývají nedstatky, které v knečném sučtu nezacházejí s energií dstatečně efektivně. Pr vlbu správnéh řešení je třeba kalkulvat s typem a knstrukcí stavby, její rientací na světvé strany, druhem a regulací vytápění atd. Tipy na rganizace, kde vám s mžnstmi úspr tepla a energií pradí Energetický infrmační systém http://www.eis.cz Databáze Energetický infrmační systém bsahuje infrmace sptřebě a úspře energií ve všech blastech běžnéh živta včetně bydlení. EKIS http://www.i-ekis.cz EKIS je síť Energetických Knzultačních a Infrmačních Středisek České energetické agentury zajišťující pradenství v blasti snižvání ptřeby energie a pdpry bnvitelných zdrjů energie. Státní fnd živtníh prstředí http://www.sfzp.cz/ Státní fnd živtníh prstředí České republiky je významným finančním zdrjem při chraně a zlepšvání stavu živtníh prstředí. Mžnst zažádat fnd dtace mají jak rganizace, tak dmácnsti.
Katalg firem pr bnvitelné zdrje energie http://ld.ekwatt.cz/katalg_firem/ Katalg českých firem specializvaných na služby a prdukty v blasti využívání bnvitelných zdrjů energie a snižvání sptřeby energie. EkWatt,.s. http://www.ekwatt.cz/ Občanské sdružení napjené na stejnjmennu firmu pskytující knzultantské služby v blastech úspr energie a bnvitelných zdrjů energie. Energetika.cz http://www.energetika.cz/ Infrmační prtál s aktuálním zpravdajstvím ze světa eklgicky přívětivéh získávání a využívání energií, s databází firem a dalšími užitečným infrmacemi. Slární liga http://www.slarniliga.cz/ Web s infrmacemi a pradenstvím k získávání energie ze slunečníh záření. Eurslar http://www.eurslar.cz/ Infrmační server nabitý aktualitami, tipy a radami vztahujícími se k prblematice slární energie Atlas bnvitelných zdrjů energie http://calla.ecn.cz/atlas/ Databáze funkčních zařízení využívajících bnvitelné zdrje energie, která vzniká již více než deset let. Centrum pasivníh dmu http://www.pasivnidmy.cz/ Web sdružení zabývající se prpagací, vzděláváním a pdpru pasivních dmů a úspr energie ve stavebnictví
Pr inspiraci a pdpru realizace energeticky úsprných prjektů vydala řijen 2008