HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR



Podobné dokumenty
Termodynamika ideálního plynu

11. Tepelné děje v plynech

Termodynamika pro +EE1 a PEE

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Termodynamické základy ocelářských pochodů

4 Ztráty tlaku v trubce s výplní

9. Struktura a vlastnosti plynů

III. Základy termodynamiky

Základní konvenční technologie obrábění SOUSTRUŽENÍ

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn

6. Vliv způsobu provozu uzlu transformátoru na zemní poruchy

7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu.

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

Kruhový děj s plynem

Úloha č. 4 Kapacitní posouzení neřízené průsečné úrovňové křižovatky

Zákony ideálního plynu

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály

Teplota a její měření

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

Třetí Dušan Hložanka Název zpracovaného celku: Řetězové převody. Řetězové převody

Teplovzdušné motory motory budoucnosti

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305

2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout?

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6

Zkoušení a dimenzování chladicích stropů

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov

TECHNICKÝ KATALOG GRUNDFOS. Série 100. Oběhová a cirkulační čerpadla 50 Hz 2.1

Stavová rovnice. Ve stavu termodynamické rovnováhy termodynamicky homogenní soustavy jsou všechny vnitřní parametry Y i

LOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ APLIKOVANÁ FYZIKA MODUL 2 TERMODYNAMIKA

Základy elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

7. Fázové přeměny Separace

Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky

IDEÁLNÍ PLYN II. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

1. Ukazatele primární: - jsou přímo zjišťované, neodvozené - např. stav zásob, počet pracovníků k , atd.

Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného plynu - statistické zpracování dat

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1

CHEMICKÁ ENERGETIKA. Celá termodynamika je logicky odvozena ze tří základních principů, které mají axiomatický charakter.

CVIČENÍ 1 - část 3: PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY

Termomechanika 4. přednáška

3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj

Poznámky k semináři z termomechaniky Grafy vody a vodní páry

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Termodynamické zákony

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov

Výsledky úloh. Obsah KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 tel února 2013

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

Lineární programování

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 4. Postulát, že nedochází k výměně tepla má dopad na první větu termodynamickou

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3.

TEKUTINOVÉ POHONY. Pneumatické (medium vzduch) Hydraulické (medium kapaliny s příměsí)

6. Stavy hmoty - Plyny

o. elektronickou KOpli aoaatku č. 18, který obsahuje speciální ujednání pro období roku 2016.

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

Výpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky ,

III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

Kvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)

IV. Fázové rovnováhy dokončení

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

VY_32_INOVACE_G 21 11

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014

TECHNICKÝ KATALOG GRUNDFOS. Hydro Multi-E. Automatické tlakové stanice se dvěma nebo třemi čerpadly CRE

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými

Zpracování teorie 2010/ /12


Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Euklidovský prostor Stručnější verze

FYZIKÁLNÍ CHEMIE I: 2. ČÁST

NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. dohnal@nipax.cz

7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU

Tepelně technické posouzení plochých střešních konstrukcí a jejich návrh se započítáním vlivu vlhkosti materiálů

Experimentální ověření modelu dvojčinného pneumomotoru

Mechanická účinnost PSM

TERMOMECHANIKA 12. Cykly tepelných motorů

Druhá věta termodynamiky

Mol. fyz. a termodynamika




Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A

Únik zemního plynu z potrubí a jeho následky při havárii na plynovodu

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014

Transkript:

HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru. Ke stejné změně dochází na straně oleje. Problematika navrhování akumulátoru vychází ze dvou ředokladů: raxi se vychází z ideálního chování lynu akumulátoru (dusík), což však zvláště ři velkých tlacích a nízkých telotách není říustné. zhledem k tomu, že ři výměně tela dochází k dějům, které ředem nejsou známy, ředokládá se buď izotermická nebo adiabatická stavová změna. Ideální a reálný lyn Ideální lyny: Neexistují BOYLE MARIOTŮ ZÁKON Při stálé telotě je součin tlaku a objemu uzavřeného lynu vždy konstantní. = konst. Jelikož však ideální lyny neexistují, je nutno brát v úvahu chování reálného lynu. Stavová rovnice reálného lynu Při konstatní telotě a izotermické stavové změně: l Reálné lyny: šechny lyny, které známe, jsou reálnými lyny. Blíží se ideálnímu lynu tím více, čím dále je lyn od bodu kondenzace (tedy od bodu, kdy lyn změní skuenství na kaalné). Bod kondenzace dusíku je 96 C bar 400 bar 0,6 l Budeme li ředokládat ideální lyn, lze chování lynu ři lnění akumulátoru názorně osat následujícím zůsobem: Stavová rovnice ideálního lynu Při konstatní telotě a izotermické stavové změně: l Stavová rovnice = konst. oisuje reálné chování lynu ředevším ři velkých tlacích a nízkých telotách již nedostatečně. Odlišnost chování reálného lynu od ideálního je charakterizována koeficientem stlačitelnosti k. Tento koeficient udává, jak dalece se liší chování reálného lynu od chování ideálního lynu. T Závislost tlaku dusíku na telotě ro různé hodnoty k,3 bar 400 bar 0,5 l 400 0,0,2, k = f (lyn,, T) 400 T (K) 600

Tato odlišnost je v našem očítačovém rogramu osána rovnicí Beattie Bridgemanové. k T = 300 K Adiabatická stavová změna hydroneumatickém akumulátoru dojde k adiabatické stavové změně, jestliže lnění res. vyrazdňování trvá tak krátkou dobu, že nemůže dojít k žádné výměně tela s okolím. tomto říadě také nedojde k výměně ráce.,3,2 2, ideal Adiabata Stavové změny ideálních lynů Stav lynu je určen třemi stavovými veličinami, tlakem, objemem a telotou. Jako stavovou změnu označujeme změnu dvou nebo všech stavových veličin. Jestliže hydroneumatický akumulátor řijímá nebo odevzdává tlakovou kaalinu, dojde u lynu k výměně ráce. Jestliže se telota lynu liší od teloty okolí, dojde k výměně tela. Oerace sojené s výměnou ráce nebo výměnou tela lze osat izobarickou stavovou změnou (konstatní tlak), izochorickou stavovou změnou (konstantní objem), izotermickou stavovou změnou (konstantní telota), adiabatickou stavovou změnou (dokonale teelně izolovaná soustava) nebo olytroickou stavovou změnou (mezi izotermickou a adiabatickou). Oerace ři změně objemu: Izotermická stavová změna hydroneumatickém akumulátoru dojde k izotermické stavové změně, jestliže lnění res. vyrazdňování trvá tak dlouho, že dojde k dokonalé výměně tela s okolím. Při této stavové změně také dojde k výměně ráce s okolím. 2 Isotherma ztah mezi, a T Platí zákon: χ = χ = konst. χ = f (, T, lyn) c c v c = sec. teelná kaacita ři konstantním tlaku c v = sec. teelná kaacita ři konstantním objemu Předokládáme li ideální lyn, závisí adiabatický exonent na očtu atomů lynu. χ =,67 jednoatomový lyn χ =,4 dvouatomový lyn χ =,3 trojatomový lyn χ = adiabatický exonent } ři telotě 0 C a tlaku bar Se vzrůstajícím očtem atomů se blíží hodnotě. Pro dusík činí adiabatický exonent =,4. Jak již bylo objasněno, závisí adiabatický exonent kromě druhu lynu také na tlaku a na telotě. Proto může být tento adiabatický exonent i větší než,4. c /c v ztah mezi, a T T,8,6 T = K T = 350 K Platí Boyle Mariotův zákon: = konst. T = konst.,4 00 400 08.94 / CH 2'000 / A 800 / D '500

Polytroická stavová změna Při lnění nebo vyrazdňování dochází k čistě izotermické nebo adiabatické stavové změně ouze zřídka, tj. u lynu nedojde ani k dokonalé výměně tela, ani není soustava s lynem dokonale teelně izolovaná. U této stavové změny, kterou označujeme jako olytroickou, dochází roto stále kromě výměny ráce také více či méně k výměně tela. 2 Isotherma Polytroa Adiabata Z výše uvedených vzorců a vysvětlení lyne, že omocí grafu nebo jednoduchých vzorců nelze akumulátor řesně dimenzovat. Přesný výočet lze rovést ouze omocí očítačového rogramu, který bude brát v úvahu všechny faktory. OLAER TENTO PROGRAM MÁ! y můžete kdykoliv tento výočet u nás ožadovat. Na následujících říkladech uvidíte, jak vyadá takový výočet a jaké informace obsahuje: ýtisk Technická data ři telotě 45 C ztah mezi, a T Platí zákon: n = konst. n=olytroický exonent n = f (, 2, 0, 0, T OLEJ, T PLYN, t, tvar akumulátoru) Blíží li se děj izotermickému ději, blíží se hodnota n hodnotě, blíží li se děj adiabatickému ději, blíží se hodnota n hodnotě adiabatického exonentu χ. < n < χ Souvislost mezi adiabatickým exonentem χ a olytroickým exonentem n. Příklad ro hydroneumatický akumulátor tyu IH 50 330, ři racovním tlaku 300 bar a racovní telotě 0 C: ýtisk 2 bar 80 60 40 20 00 Příslušný graf závislosti Graf závislosti tlak objem χ = 2, Adiabat Objem lynu (l) 5,0 5,5 6,0 6,5 7,0 n =,7 Polytro ýtisk 3 C 80 Příslušný graf závislosti T t TEPLOTY 60 T olej 0,00 sek sek 20 min Isotherm t (čas) χ je největší hodnotou na křivce. Polytroický exonent n leží mezi adiabatou a izotermou a závisí na hodnotách, 2, 0, 0, T OLEJ, T PLYN a na tvaru akumulátoru. 40 20 0-20 T lyn Doba vyrazdňování (s) 0,2 0,5 0,7,0,2

PŘIBLIŽNÝ ÝPOČET AKUMULÁTORU Charakteristické veličiny a zkratky 0 = lnicí tlak lynu (bar) obvykle ři 20 C = minimální racovní tlak (bar) minimální říustný rovozní tlak 2 = maximální racovní tlak (bar) maximální říustný rovozní tlak = užitečný objem (l) ( 2) odevzdaný nebo řijatý objem kaaliny T = minimální racovní telota ( C) minimální telota okolí res. telota kaaliny = maximální racovní telota ( C) maximální telota okolí res. telota kaaliny t = doba vyrazdňování nebo lnění (s) doba, během níž musí akumulátor řijmout res. odevzdat užitečný objem 0 = efektivní objem lynu akumulátoru (l) odovídá objemu lynu uvedenému v dokumentaci = objem lynu ři (l) objem lynu v akumulátoru ři tlaku = objem lynu ři 2 (l) objem lynu v akumulátoru ři tlaku 2 n = olytroický exonent koeficient, který bere v úvahu výměnu tela m = střední racovní tlak (l) ro výočet akumulátoru jako tlumiče ulzů 2 + 2 = m Pro všechny výočty týkající se akumulátoru je nutno dosadit absolutní tlak (relativní tlak + bar). Teloty T a ve K (T + 273). Pro energetickou rezervu: Plnící tlak lynu zorec ro výočet objemu lynu 0 : 0 = - 0 ( ) 2 zorec ro výočet užitečného objemu : n Tlaky a 2 jsou zravidla určeny hydrosystémem. Plnící tlak je nutno zvolit odle oužití akumulátoru a odle druhu jeho konstrukce. Plnící tlak se vždy určuje ři maximální telotě ( ), avšak vlastní lnění a kontrola tlaku lynu se rovádí ři telotě 20 C. Proto všechny údaje uváděné firmou OLAER vztahující se k lnícímu tlaku vždy latí ro telotu 20 C. = 0 0 - ( ) 2 n Obecně latí: liv teloty ýše uvedené vzorce latí v říadě řibližně stabilních telot. Jestliže v systému dochází k větším výkyvům teloty, je to nutno ři řibližném výočtu akumulátoru zohlednit. Podle Gay Lussacova zákona latí: ' 0 = 0 T2 T Pro energetickou a bezečnostní rezervu 0 = 0,9 ři Mezní hodnoty: 0 min. > 0,2 x 2 0 max. = (je nutno konzultovat s firmou OLAER; závisí na odmínkách, v nichž bude akumulátor oužit) 08.94 / CH 2'000 / A 800 / D '500

Při vyrovnávání hmotností 0 = 0,9 ři b) Určení objemu lynu 0 0 2 0 9 0 = = = 6,8 l - 0 n -,6 2 9 ( ) ( ) Při tlumení ulzací P 0 = 0,6 m ři Provedení s říojnými láhvemi Hydroneumatický vakový akumulátor Hydroneumatický ístový akumulátor 0 = (0,95 : 0,97) ři 0 = - (2 : 5 bar) ři c) Určení objemu lynu ' 0 38 ' 0 = 0 = 6,8 = 7,3 l T 298 ýočet lnícího tlaku 0 ři 20 C d) Určení lnícího tlaku 0 ři 20 C 0 ři 20 C = 0 ři T2 0 ři 20 C = 0,9 = Příklad výočtu: 0,9 0 = 38 Dáno: max. racovní tlak 2 min. racovní tlak užitečný objem, doba vyrazdňování min. racovní telota T max. racovní telota olytroický exonent n (dle našeho oč. grafu ) 90 bar 00 bar 2 l s 25 C 45 C ři 25 C=,638 ři 45 C=,67 84 bar = 83 bar relat. Podle technických údajů lze nyní zvolit akumulátor ožadované série a ožadovaného rozsahu tlaku 0 > 7, 3 l. Má se zjistit: Objem hydroneumatického akumulátoru, tj. otřebný objem 0 Řešení: a) Určení lnícího tlaku 0 ři maximální racovní telotě 0 = 0,9 0 = 9 bar = 90 bar relat. našem říkladu tomu odovídá hydroneumatický akumulátor tyu IH 0 20 K nebo IH 0 20 L (odle ožadovaného tvaru). ýsledky výočtu rovedeného omocí rogramu jsou následující:,06 l ři 25 C a 2,26 l ři 45 C. Pozor! Jak již bylo objasněno v teoretické části, má telota velký vliv na dimenzování akumulátoru. Při telotě 0 C lze z téhož akumulátoru 0 l odebrat ouze,7 l oleje. 08.94 / CH 2'000 / A 800 / D '500