Osobní v Litvě Thomas Berndt - Jonas Butkevičius Litva prošla po získání nezávislosti také v oboru dopravy dramatickými změnami. Litevské státní dráhy (Lietuvos Gelezinkeliai LG) jsou organizovány soukromoprávně, s vlastním vedením účtů a s odpovědností za infrastrukturu a provoz. Pokročilá motorizace vedla vedle motorizované individuální dopravy především k významné soutěži s veřejnou silniční dopravou. Ze strany Litevských drah jsou proto nezbytné významné snahy o zlepšení infrastruktury, organizace a provozu. V poslední oblasti se ukazují různé možnosti řešení. 1. Motivace Poté, co Litva znovu získala nezávislost, provedla země v mnohém ohledu velké změny. Přirozeně jsou významné také změny v oblasti dopravy. Přijetím do EU stojí největší z pobaltských států před velkými výzvami. Dále se pokoušíme poskytnout přehled o stavu a perspektivách osobní dopravy v Litvě. 2. Situace v osobní kolejové dopravě Infrastruktura Litevskou kolejovou síť tvořilo v roce 2002 asi 1775 km tratí. Převážná část je širokorozchodná. Pouze v příhraniční oblasti mezi Litvou a Polskem (trať Movkava Šeštokai) je 22 km v provozu na normálním rozchodu. Existovaly plány prodloužit tento úsek až do Kaunasu a zde zřídit distribuční centrum nákladní dopravy. Toto napojení na normální evropský rozchod by mohlo mít význam také pro osobní dopravu. Jedná se o úsek tak zvané Rail Baltica. Stejnojmenný projekt je částí evropského plánu pro pobaltské státy a je na seznamu prioritních projektů Evropské komise 1. Má za cíl vybudovat dopravní koridor mezi Skandinávií přes Pobaltí do Polska, který by měl přitáhnout na koleje významné části předpokládaných budoucích dopravních výkonů. Úzkorozchodné tratě byly téměř zcela zrušeny. Pouze trať Panevėžys Rubikiai je využívána turisty. Funkční a technické vybavení osobních stanic potřebuje stále zlepšit. První kroky, jako např. modernizace informačních a jízdenkových prodejních systémů, již byly učiněny. Organizace Po získání státní nezávislosti muselo proběhnout také administrativní oddělení Litevských drah od předchozích sovětských státních drah, což bylo dokončeno 20. listopadu 1991 založením Litevských státních drah (Lietuvos Gelezinkeliai LG). LG je soukromoprávní podnik s vlastním vedením účtů. Náleží mu odpovědnost za infrastrukturu a provoz. Dosud bylo provedeno pouze oddělené vedení účetnictví těchto obou oblastí. 1 Srovnej http://europa.eu.int/comm/ten/transport/revision/financing_en.htm
Provoz Jako v ostatních východoevropských státech měla železniční doprava za sovětských časů velký význam. Příčiny jsou do velké míry známy: nízký stupeň motorizace obyvatelstva a chybějící soutěž mezi dopravci. Dráhy stojí před dilematem: na jedné straně musí zajistit srovnatelné služby jako konkurenti na dopravním trhu, na druhé straně musí pracovat hospodárně při akceptovatelných cenách pro zákazníky. Že se to dosud daří jen zčásti, to ukazuje rapidní pokles přepravených cestujících (obr. 1) v regionální i dálkové dopravě. Celkový počet cestujících, v mil. Z toho vnitrostátní Z toho mezinárodní Obrat osobní dopravy, mil. cestujících/síť Z toho vnitrostátní Z toho mezinárodní Průměrná délka cesty, síť Průměrný počet cest na občana 1995 1997 1999 2000 2001 2002 15,2 12,6 11,5 8,9 7,7 7,2 13,1 10,6 10,0 7,4 6,3 5,7 2,1 2,0 1,5 1,5 1,4 1,5 1130,1 841,9 745,3 611,2 532,8 498,1 746,1 521,0 500,7 335,1 263,2 228,7 384,0 320,9 244,6 276,1 269,6 269,4 74,0 67,0 64,7 69,0 69,0 69,0 4 3 3 2 2 2 Obr. 1: Osobní doprava na Litevských státních železnicích 2 3. Tržní situace 3.1. Mezioborová soutěž Silniční osobní doprava Rámcové podmínky dopravního trhu se dramaticky změnily. Významně zvýšený stupeň motorizace (obr. 2) a soutěž s jinými druhy dopravy vedou k rostoucímu ekonomickému tlaku na Litevskou dráhu. Ve vnitrozemí je bezesporu hlavním konkurentem motorizovaná individuální doprava, ale také veřejná silniční doprava. 2 http://www.jsc.lt/index.en.html 1
Rok Celkem Počet vozidel na 1000 obyvatel Auta Počet aut na 1000 obyvatel Těžká vozidla Autobusy Motocykly Ostatní vozidla* 1990 807 694 217 480 804 129 95 797 14 288 192 123 24 628 1991 848 545 227 533 927 143 103 866 15 964 181 202 13 586 1992 879 487 235 566 905 152 105 314 16 290 177 489 13 489 1993 916 974 246 599 246 161 116 665 16 339 180 452 4 272 1994 955 691 257 634 699 171 105 747 17 075 162 763 35 407 1995 876 935 236 718 099 193 116 105 23 016 19 715-1996 891 562 240 742 217 200 113 113 16 423 19 416 393 1997 1 028 047 277 865 108 233 109 537 16 088 20 864 16 450 1998 1 153 789 312 925 239 250 75 296 15 398 22 056 115 800 1999 1 207 451 326 957 652 258 76 486 14 660 22 190 136 463 2000 1 286 392 348 1 065 415 288 73 289 15 542 21 741 110 455 2001 1 383 724 396 1 116 473 319 142 916 16 631 25 192 82 512 2002 1 479 099 427 1 180 718 340 144 801 17 299 27 532 108 749 Obr. 2: Změny ve vozidlovém parku v letech 1990-2002 3 * Od února 2001 se osobní vozidla s kapacitou vyšší než 3,5 t považují za auta a cargo vozidla se považují za nákladní vozidla. Ostatní vozidla včetně malých autobusů, karavanů, pick-upů a nákladních krytých aut, přívěsů aut, návěsů, přívěsů atd. Údaje z Dopravní politiky (1990-1999) a státní společnosti Regitra (2000+). Litva disponuje silniční sítí celkové délky 2 131 565 km. Obr. 3 ukazuje podíly jednotlivých typů silnic na celkové délce sítě. 8% 23% 69% Hlavní silnice Národní silnice Místní silnice Obr. 3: Podíly jednotlivých druhů silnic na celé síti Litvy 4 Autobusová doprava je do značné míry liberalizována. Dopravní služby vyžadují povolení, které je ovšem při dodržení zákonných předpokladů uděleno. Proto panuje jak v regionální, tak i v dálkové dopravě ostrá soutěž. Soutěž probíhá samozřejmě nejen mezi autobusovými dopravci, ale také mezi druhy dopravy. V řídce osídlených venkovských oblastech hraje autobusová doprava velkou roli. Velká nabídka je však také mezi městy. Zde je předností především velká flexibilita silniční osobní dopravy z hlediska tras a tvorby jízdního řádu. 3 http://www.lra.lt/index.en.html 4 http://www.lra.lt/index.en.html 2
Kromě toho jsou podle potřeby nasazovány různé typy autobusů. Tak jsou vedle velkých autobusů používány také menší autobusy. Při pohledu na kvantitativní rozmach stavu autobusů se zdá být dosaženo bodu nasycení. Změny se rýsují v kvalitativním pohledu. Konkurence mezi autobusovými společnostmi vedla k tomu, že vozový park má celkem dobrý vzhled. Po získání nezávislosti byly nejprve kupovány použité autobusy z ciziny, které jsou nyní stále více nahrazovány novými vozidly. V dálkové dopravě hraje autobus také velkou roli. Vedle srovnatelně atraktivních cen je zde zajímavý i cestovní čas. Mezinárodní drážní spojení na západ mají problém se stále dlouhými pobyty na hranicích. Svou daň si zde vybírá přerozchodování ze širokého na normální rozchod. Dále snižují atraktivitu železniční osobní dopravy stavebně podmíněné nízké rychlosti na velkých částech pojížděné sítě v Litvě a v sousedních státech. Další dopravci V pobaltském pobřežním státě Litvě zaujímají významnou pozici také přívozy a trajekty 5. Z Klaipedy existují převozní spojení do Německa (Mukran, Kiel), Dánska (Kodaň, Fredericia, Aabenraa) a Švédska (Carlshamn). Již před přistoupením k EU byla realizována rozsáhlá opatření ke zlepšení bezpečnosti v námořní dopravě. V letecké dopravě 6 požívala vnitrostátní letecká společnost, Lithuanian Airlines, ochranu před mezinárodními konkurenty. V rámci členství v EU se to mění v Litvě konkurují nyní nízkonákladoví dopravci. 3.2. Vnitrooborová soutěž Konkurence na dráze ještě není. Liberalizace drážního sektoru teprve započala. LG jsou stále monopolem, přestože jiní dopravci disponují (zatím nepoužívanými) licencemi na litevskou síť. V indexu liberalizace IBM Dráha 2004 je Litva stále umístěna velmi nízko (v rubrice možná odchylka ). 4. Možné alternativy Železnice může konkurentům dnes jen stěží předložit konkurenceschopnou nabídku. Zlepšení v oblasti infrastruktury ovšem započaly a budou podporovány EU. V organizační a provozní oblasti existují rovněž velké potenciály. Jen mezi městy je nabídka autobusových dopravců výrazně rozsáhlejší a díky podle potřeby přizpůsobeným zastávkám také atraktivnější. To potvrzují dlouholeté výzkumy. Regionální vlaky jsou špatně vytíženy. Na těchto relacích stále jezdí dieselové vlaky se čtyřmi vozy. Při vytížení na vlak v oblasti od jen 3 do 24 procent je hospodárný provoz stěží dosažitelný. Propojení mezi dopravními systémy se omezuje na prostorovou blízkost zastávek k velkým dopravním uzlům. Koordinace a propojení dopravní nabídky podle známého hesla jeden jízdní řád, jeden tarif, jedna jízdenka v Litvě úplně chybí. Napomoci by mohlo tedy úzké propojení nabídky jako v dopravních svazech v Německu. V případě vozidel panuje stále postsovětský šarm. Moderní motorové vozy, jaké jsou v západní Evropě nasazeny u městské železnice, by mohly napomoci zlepšit služby, a tak zhodnotit atraktivitu dráhy, popř. umožnit ekonomičtější provoz. Odpovídající průzkumy již 5 Butkevičius, J.: The passenger transportation. Monografie. (Keleiviu vežimai. Monografija). Technika, Vilnius, 2002, 416 s. (v litevštině). 6 http://www.lal.lt 3
byly provedeny 7. Dále by mohlo nasazení motorových vozů namísto klasických dieselových vlaků snížit provozní náklady o 44 %. Z toho pramení následující návrhy: Zřídit příměstskou železnici na krátkých tratích na vzdálenosti až do 50-100 km (regionální přepravy kolem velkých litevských měst Vilniusu, Kaunasu, Klaipedy a Šiauliai). Nahradit klasické vlaky modulárně sestavitelnými motorovými vozy (např. z Kaunasu ve směru na Kybartai a Mariampole, z Kaunasu do Kazlu Ruda by mohl jet vlak jako jednotka a dále část vlaku do Kybartai resp. Mariampole). Přizpůsobit délku vlaků přepravní poptávce (např. o víkendech) resp. kombinace klasických vlaků s motorovými vozy. Využít provozních výhod řídících vozů. Autobusový provoz na relacích s malou poptávkou. Zlepšit propojení dopravních systémů (zejména autobusu a dráhy). Obr. 4 ukazuje například možnosti pro propojení autobusu a dráhy. Obr. 4: Možnosti propojení autobusů a železničních drah 7 Butkevičius, J.: The improvement of passenger s transportation technologies in land transportation and the development of the interaction between railway and road transport. Transport means 2003. ISBN 9955-09511- 3. Kaunas, Technologija, 2003, s. 33-36. 4
Autoři: Prof-Dr. Ing. Thomas Berndt, odborná vysoká škola Erfurt, Altonaer Str. 25 a Prof. Dr.-Ing. Jonas Butkevičius, Technická universita Plytinés 27, LT-2040 Vilnius. Název originálu: Personenbeförderung in Litauen Zdroj: Internationales Verkehrswesen 5/2005, s. 210-212 Překlad: František Vichta Korektura: ODIS 5