NÁVRH PROJEKTU IMPLEMENTACE INFORMAČNÍHO SYSTÉMU

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV INFORMATIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF INFORMATICS NÁVRH PROJEKTU IMPLEMENTACE INFORMAČNÍHO SYSTÉMU PROPOSAL OF INFORMATION SYSTEM IMPLEMENTATION BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR PAVEL POSPÍŠIL Ing. RADEK DOSKOČIL, Ph.D. BRNO 2011

Vysoké učení technické v Brně Akademický rok: 2011/2012 Fakulta podnikatelská Ústav informatiky ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pavel Pospíšil Manažerská informatika (6209R021) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává bakalářskou práci s názvem: Návrh projektu implementace informačního systému v anglickém jazyce: Proposal of Information System Implementation Pokyny pro vypracování: Úvod Vymezení problému a cíle práce Teoretická východiska práce Analýza problému a současné situace Vlastní návrhy řešení, přínos návrhů řešení Závěr Seznam použité literatury Přílohy Podle 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce Školním dílem. Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně.

Seznam odborné literatury: ČERNÁ, A. Metody operačního výzkumu. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2008. 213 s. ISBN 978-80-245-1325-6. DOLEŽAL, J., MÁCHAL, P., LACKO, B. Projektový management podle IPMA. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 512 s. ISBN 978-80-247-2848-3. FIALA, P. Projektové řízení: modely, metody, analýzy. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2004. 276 s. ISBN 80-86419-24-X. KUBÁLEK, T., KUBÁLKOVÁ, M. Řízení projektů v Microsoft Project 2010. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2010. 262 s. ISBN 978-80-251-3266-1. ŠTEFÁNEK, R., BOČKOVÁ, K. H. a kol. Projektové řízení pro začátečníky. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. 304 s. ISBN 978-80-251-2835-0. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Radek Doskočil, Ph.D. Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2011/2012. L.S. Ing. Jiří Kříž, Ph.D. Ředitel ústavu doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA Děkan fakulty V Brně, dne 29. 2. 2012

Abstrakt Bakalářská práce se věnuje problematice projektového řízení, konkrétně využití metod síťové analýzy při řízení projektů. V praktické části je popsán návrh alternativního řešení řízení předprojektové fáze projektu, konkrétně plánování, pro IT poradenskou firmu RANKENEN a.s.. Abstract The bachelor thesis deals with the project management issues, specifically the application of flow network analysis in project management. The proposition of alternate solution of initial project direction phase for IT consultant company RANKENEN a.s., specifically its planning, is described in the practical part of the thesis. Klíčová slova Projekt, projektové řízení, projektový management, síťová analýza, kvantitativní metody. Key words Project, project management, network analysis, quantitative methods.

Bibliografická citace práce POSPÍŠIL, P. Návrh projektu implementace informačního systému. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2012. 65 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Radek Doskočil, Ph.D..

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Datum 31.5.2011. podpis

Poděkování Mé poděkování patří panu Ing. Janu Holešovi za poskytnutí podkladů k práci a také vedoucímu práce panu Ing. Radku Doskočilovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné připomínky a rady, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

Obsah Úvod... 10 Vymezení problému a cíle práce... 11 1 Teoretická východiska práce... 12 1.1 Projekt... 12 1.1.1 Definice projektu... 12 1.1.2 Činnosti projektu... 12 1.1.3 Životní fáze projektu... 12 1.1.4 Zájmové subjekty projektu... 13 1.2 Řízení projektu... 13 1.2.1 Definice projektového řízení... 13 1.2.2 Cíle projektu... 14 1.2.3 Jedinečnost projektu... 14 1.2.4 Zdroje projektu... 14 1.2.5 Organizace... 14 1.3 Techniky plánování v projektovém řízení... 14 1.3.1 Základní modely projektového řízení... 14 1.3.2 Modely struktury... 15 1.3.3 Teorie grafů... 16 1.3.4 Metoda kritické cesty (CPM)... 19 1.3.5 Ganttův diagram... 23 1.4 Řízení rizik v projektu... 24 1.4.1 Metoda RIPRAN... 25 1.5 Softwarová podpora k řízení projektů... 26 2 Analýza problému a současné situace... 28 2.1 Základní informace o společnosti... 28 2.2 Profil společnosti a předmět činnosti... 28 2.3 O projektu... 29 2.3.1 Rozsah projektu... 29 2.3.2 Organizační struktura projektu... 30 2.3.3 Milníky projektu... 32 2.4 Popis metodiky ASAP... 32

2.5 WBS... 33 2.5.1 První fáze... 34 2.5.2 Druhá fáze... 34 2.5.3 Třetí fáze... 35 2.5.4 Čtvrtá fáze... 37 2.5.5 Pátá fáze... 37 2.5.6 Poprojektová fáze... 38 2.6 Časová analýza... 38 2.6.1 Hrano-hranová matice... 38 2.6.2 Síťový graf... 39 2.6.3 Výpočet časových charakteristik a nalezení kritické cesty... 41 2.6.4 Ganttův diagram... 44 2.7 Zdrojová a nákladová analýza... 46 2.7.1 Přidělení zdrojů projektu... 46 2.7.2 Nákladová analýza... 48 2.8 Analýza rizik projektu... 50 3 Vlastní návrhy řešení, přínos návrhů řešení... 55 3.1 Vlastní návrhy řešení Časová analýza... 55 3.2 Vlastní návrhy řešení Zdrojová analýza... 56 3.3 Vlastní návrhy řešení Nákladová analýza... 57 3.4 Vlastní návrhy řešení Analýza rizik... 58 3.5 Přínos návrhů řešení... 58 Závěr... 59 Seznam použité literatury... 60 Seznam obrázků... 62 Seznam tabulek... 63 Seznam zkratek... 64 Seznam příloh... 65

Úvod Projektové řízení jako vědecký obor je docela mladý. Zhruba v šedesátých letech dvacátého století lze sledovat snahy o standardizaci projektového managementu. Další živnou půdou pro rozvoj PM byl vývoj informačních technologií. Do té doby bylo řízení projektů využíváno především ve stavebnictví a průmyslu. Projektový charakter byl a stále je v oblasti IT rozhodující, ať už jde o vývoj HW, jednoduchých softwarových aplikací až po komplexní informační systémy. Tradiční přístupy managementu ve firmách v době rychlých změn postupně selhávají a to především vlivem turbulentního prostředí. Není proto žádným překvapením, že se stále více a více firem snaží integrovat projektové řízení do svých podnikových agend jako je vývoj nových produktů, změny technologií a další. Fakt, že v České republice vzdělávání v oblasti projektového managementu příliš neproniklo na vysoké školy, by mohl být určitým problémem. Proto je i tato práce věnována tématu aplikace metod síťově analýzy při řízení projektů. Její teoretická část je zaměřena na výklad pojmů a metodik, které jsou pak v analytické části práce aplikovány a posléze doplněny určitými návrhy a doporučeními. 10

Vymezení problému a cíle práce V praktické části práce je popsán návrh alternativního řešení řízení projektu Implementace jednotné fakturace, pohledávek a upomínání v systému SAP, řízeného IT poradenskou společností RANKENEN a.s., která se zabývá řízením projektů implementací informačního systému SAP. Jako výchozího materiálu využiji technickou dokumentaci k projektu vypracovanou projektovými manažery v RANKENEN a.s.. Cílem práce je sestavení časového harmonogramu, vypočtení časových charakteristik, analýza zdrojů a rizik projektu a to jednak pomocí metod síťové analýzy, tak i pomocí počítačové podpory (MS Project). Dílčím cílem práce je po samotné analýze navržení takových doporučení, která by mohla mít pro společnost RANKENEN a.s. přínos. 11

1 Teoretická východiska práce V této kapitole bude popsána teorie, která bude sloužit jako východisko pro praktickou část práce. 1.1 Projekt V dnešní moderní době se stále častěji setkáváme s pojmem projekt nebo projektové řízení. V českém jazyce má slovo projekt mnoho významů, například ve stavebnictví může být projektem práce architekta, nebo u stavebních inženýrů projekční činnost, která však s projektovým řízením nemá nic společného. S termínem projekt se můžeme často setkat i v dalších oborech. Pro všechny však platí, že jsou ekvivalentní s termínem návrh (design) (1, s. 391). 1.1.1 Definice projektu Definic projektů máme celou řadu, je zcela příhodné zmínit definici dle IPMA: Projekt je časem a náklady omezená operace za účelem realizovat množinu definovaných vstupů (prostor naplnění cílů projektu), a to vše dle standardů a požadavků kvality. (1, s. 390). Jinými slovy je projekt výsledkem materiální nebo nemateriální povahy, založený na strategickém plánování, navržený, organizovaný a realizovaný pod řízením kompetentní osoby v zájmu vlastníka či zadavatele (3, s. 12). Též se projektem rozumí soubor činností, které se musí realizovat. 1.1.2 Činnosti projektu Činnost je časově ucelená přeměna vstupů činnosti (lidské zdroje, finanční zdroje...atd.) na výstupy činnosti (výrobky, služby...atd.). Mezi činnostmi existují jak technologické vazby (technologické návaznosti činností na sebe), tak organizační vazby (časové a prostorové uspořádání omezených zdrojů) (3, s. 13). 1.1.3 Životní fáze projektu Projekt během svého života prochází mnoha fázemi. Odborná literatura uvádí tyto tři fáze: 1) Předprojektová fáze příprava (fáze koncepční) a naplánování projektu (fáze plánu). 2) Projektová fáze realizace projektu. 3) Poprojektová fáze vyhodnocování projektu (12, s. 24). 12

1.1.4 Zájmové subjekty projektu Zájmových subjektů, tedy osob nebo organizací, kteří se aktivně zapojují do projektu anebo jejichž zájmy jsou pozitivně či negativně ovlivněny realizací projektu, je celá řada a úspěšnost projektu závisí také na projektovém týmu, který musí všechny tyto subjekty identifikovat. Například: 1) projektová organizace; 2) ředitel projektů; 3) projektový manažer; 4) členové projektového týmu; 5) zákazník; 6) investor... a další (3, s. 20). ad 3) Projektový manažer Základem úspěšnosti pro řízení projektů je volba vhodné osoby pro roli projektového manažera. Projektový manažer má odpovědnost za projekt jako celek, plánuje, organizuje a koordinuje práce, dále vede a kontroluje projekt. Podává zprávy o postupu vzhledem k plánu, odpovídá za výběr pracovní skupiny a její transformaci do týmu atd. (3, s. 20). 1.2 Řízení projektu Nejen Harvey Golub z americké firmy McKinsey Consultants tvrdí, že kvalitní řízení projektu zvyšuje efektivnost práce firmy. Mezi jeho další slavné výroky patří: Nedbale navržený projekt trvá třikrát déle, než se původně plánovalo. Pečlivě navržený projekt trvá pouze dvakrát déle. (7, s. 12). 1.2.1 Definice projektového řízení Projektové řízení je souborem modelů, metod, postupů, nástrojů a technik pro plánování a řízení realizace složitých projektů (3, s. 13). Řízení projektů se od jiných manažerských funkcí odlišuje těmito charakteristikami projektů: cíl projektu, jedinečnost projektu, zdroje a organizace. Řízení projektů vyžaduje pět manažerských činností: 1) definování projektových cílů; 2) naplánování plnění trojimperativu ; 3) řízení lidských zdrojů; 4) kontrolu stavu a postupu projektových prací; 5) ověření, že hotový úkol odpovídá stanovému cíli (7, s. 12). 13

1.2.2 Cíle projektu Většina projektů má cíle více než jednorozměrné (nejen tedy, že se projekt uskuteční v daném termínu, ale také například v dané jakosti, v určitém rozpočtu... atd.). Nejčastěji se setkáváme s vícerozměrnými kontrolovanými cíly, například třírozměrnými ( trojimperativ ). Obr. č. 1: Trojimperativ (12, s. 13) 1.2.3 Jedinečnost projektu Projekt se provádí pouze jedenkrát, je dočasný a realizuje ho specifický tým lidí, který se většinou při realizaci dalšího projektu znovu nepotká (7, s. 12). 1.2.4 Zdroje projektu Realizace projektu je uskutečňována pomocí pracovních, materiálových a nákladových zdrojů. Řídit projekt znamená především řízení zdrojů pro dosažení cíle stanoveného na začátku (7, s. 12). 1.2.5 Organizace Každá organizace sleduje velké množství cílů. Manažer projektu se musí vypořádat s faktem, že jeho projekt není v organizaci jediný (7, s. 12). 1.3 Techniky plánování v projektovém řízení 1.3.1 Základní modely projektového řízení Mezi základní modely projektového řízení patří: 1) Modely struktury - řadíme zde například metodu hierarchické struktury práce WBS (Work Breakdown Structure), kterou můžeme popsat grafem typu strom. 2) Modely dob trvání činností - tyto modely mohou být vyjádřeny deterministicky (např.: metoda CPM) nebo stochasticky (např.: metoda PERT). 3) Modely s omezenými zdroji - modely obtížněji řešitelné. Při hledání optimálního řešení využíváme metod celočíselného programování, nebo pomocí jednodušších heuristických metod, ale výsledek už není zaručený. 14

4) Modely rizika - modely rizika pracují s pravděpodobnostmi možného nesplnění stanovených parametrů projektu a lze je řešit simulačními a analytickými postupy (3, s. 39). 1.3.2 Modely struktury WBS (Work Breakdown Structure) hierarchická struktura prací je označení pro rozpad cíle projektu na jednotlivé produkty a podprodukty až na úroveň jednotlivých pracovních balíků, které musí být v průběhu projektu realizovány (1, s. 142). Strukturování projektu do takovýchto balíků je nutným předpokladem pro zahájení plánování tří dimenzí - specifikace, času a nákladů pro jednotlivé činnosti (12, s. 108). Účelem WBS je zajistit, aby všechny projektové činnosti byly propojeny a logicky identifikovány (10, s. 71). Zpracování hierarchické struktury práce vede především k tomu, aby se na nic neopomnělo a nedělaly se žádné zbytečné činnosti (12, s. 109). Postup rozpadu probíhá dle filosofie TOP-DOWN, tedy od nejobecnějšího popisu, po označení konkrétního balíku pracovní činnosti. U obdobných projektů je možné využít tzv. šablon WBS a jen je adekvátně upravit. Obr. č. 2: WBS (1, s. 143) Většinou bývá WBS zpracována maximálně do 4 úrovní (viz obrázek výše). Ty nejnižší úrovně WBS bývají ty, které lze fakticky realizovat a prvky vyšších úrovní zastávají souhrnnou funkci (1, s. 142). Často se při strukturované dekompozici označují činnosti projektu WBS kódem (také znám jako etapový model projektu). 15

Příklad: A. Etapa činnosti A. 1. Skupina činností A. 1. 1. Blok činností A. 1. 1. 1. Úloha Podstatou tohoto etapového modelu je rozložení složitého systému na dílčí etapy projektu, které jsou na první úrovni dekompozice a jsou ohraničeny milníky. Milníkem se označuje rozhodovací okamžik nebo místo v projektu, který ovlivňuje jeho další průběh (12, s. 111). 1.3.3 Teorie grafů Graf je útvar, který lze v rovině znázornit pomocí bodů a spojnic mezi těmito body. Body se nazývají uzly a spojnice jsou hrany grafu. Grafy rozdělujeme na neorientované (obsahují pouze neorientované hrany) a orientované (obsahují alespoň jednu orientovanou hranu v podobě šipky). Pro ohodnocení grafu se využívá číselných charakteristik, kterými se hodnotí hrany nebo uzly grafu. Grafy se dělí na hranově ohodnocené a uzlově ohodnocené (2, s. 87-90). Z teorie grafů se v projektovém managementu využívá především aplikace síťové analýzy. Při plánování činností složitých projektu využívají projektoví manažeři tyto dva typy grafů: síťový graf a úsečkový graf (tzv. Ganttův diagram). K jejich konstrukci je třeba mít k dispozici seznam činností, dobu trvání těchto činností a jejich návaznosti. (12, s. 122). Síťový graf se od ostatních grafů liší tím, že je: souvislý (každý uzel v grafu je propojen hranou, každá hrana vstupuje do uzlu), orientovaný (všechny hrany jsou šipky), acyklický (nesmí obsahovat smyčku), konečný (konečný počet vrcholů a hran), nezáporně hranově (uzlově) ohodnocený (každá aktivita čas, náklady, zdroje), má jeden začátek a jeden konec (2 speciální uzly: vstupní a výstupní) (2, str. 90). 16

Hrano-hranová matice Slouží jako pomocný nástroj pro sestavení síťového grafu. H-H matice je čtvercová matice obsahující tolik řádků a sloupců, kolik existuje pro daný projekt činností. Sloupcové součty udávají počet bezprostředně předcházejících činností, řádkové součty počet bezprostředně následující. Postup sestavení: a) Vybereme si, zda budeme sestavovat pro bezprostředně následující činnosti (dále jen B.N.Č.) nebo bezprostředně předcházející činnosti (dále jen B.P.Č.); b) Pro B.N.Č. se u každé činnosti v řádku zapisuje jednička u té činnost v sloupci, která jí následuje. Pro B.N.P. se pro každou činnost v sloupci zapisuje jednička u té činnosti v řádku, která ji předchází; c) Po dokončení zápisu jedniček do matice se určí řád každé činnosti a to tak, že: d) pro B.N.Č. se za posledním sloupcem vytvoří nový, kde se zapíše součet jedniček v každém řádku a pak následuje metoda přeškrtávání v sloupcích a znovu sčítání jedniček pro daný řádek. V každém jednotlivém kroku se vyberou ty činnosti (řádky), u kterých je součet roven nule a těm se přiřadí řád, například číslem daného kroku přeškrtávání. e) u B.N.P je postup stejný s tím rozdílem, že místo řádku se sčítají hodnoty v sloupcích a přeškrtávají se řádky, nikoliv sloupce (2, str. 98). Obr. č. 3: Příklad hrano-hranové matice (2, str. 101) 17

Máme-li předpřipravenou H-H matici, je nyní o poznání snadnější sestavit síťový graf, a to především proto, že známe řády všech činností. Konstrukce hranově definovaného síťového grafu: a) Rozdělíme plochu síťového grafu do tolika pásů, kolik řádů činností jsme identifikovali. b) V záhlaví každého pásu zapíšeme všechny činnosti daného řádu a zapíšeme také označení řádu. c) Jelikož se tento popis konstrukce týká hranově definovaného grafu, budou hrany (spojnice) reprezentovat činnosti a uzly budou zastávat funkci prostých bodů, které budou hrany spojovat mezi sebou. Na začátku prvního pásu (0. řádu) se zakreslí jediný uzel, z kterého budou vycházet všechny počáteční činnosti, které nemají pochopitelně žádnou předcházející činnost. d) Postupně podobným způsobem zakreslujeme činnosti až po poslední řád. Na konci posledního řádu je stejně jako na začátku jediný uzel, to proto, že po poslední činnosti už žádná další nenavazuje a proto všechny činnosti musí končit v posledním uzlu. Po konstrukci všech činností dostáváme hrubou verzi grafu. e) Je třeba odstranit nedostatky v grafu, například: smyčky (dvě nebo více činnosti vystupující z téhož uzlu a končící v témže uzlu) tento problém se řeší metodou fiktivních hran - je vytvořen nový uzel k jedné takové konkrétní hraně na vstup, a z tohoto nového uzlu vystupuje nová hrana fiktivní činnost (mající nulovou dobu trvání); zbytečné křížení hran je třeba přemístit uzly do takového pořadí, ve kterém nebudou hrany navzájem kolidovat. f) Na závěr konstrukce grafu je ještě třeba přečíslovat uzly. Uzlům se metodou přeškrtávání hran přiřadí řád a index. Prvnímu uzlu v grafu se přiřadí řád a index 1, hrany vycházející z toho uzlu se škrtnou a zkontrolují se uzly, do kterých dané hrany vedly (nyní řádu 1), pokud do některého z těchto uzlů už žádné další nepřeškrtnuté hrany nevstupují, je možné mu přiřadit index 2. Podobným způsobem se pokračuje až do posledního uzlu grafu (2, str. 101-104). 18

Obr. č. 4: Příklad hranově definovaného síťového grafu (1, str. 163) Je-li graf správně zkonstruován (pro představu obrázek č. 4), je možné jej podrobit některé z metod časových analýz (CPM, PERT apod.) 1.3.4 Metoda kritické cesty (CPM) CPM (Metoda kritické cesty) je deterministická metoda časové analýzy, v níž doby trvání všech činností jsou pevně dané a neměnné. CPM poskytuje předpověď celkové doby trvání projektu a poukazuje na činnosti, které jsou kritické (12, s. 122). Základem analýzy CPM je propočet časové náročnosti projektu a nalezení kritické cesty. To je nejdelší možná cesta mezi počátečním (vstupním) a koncovým (výstupním) uzlem. Kritickou cestu tvoří kritické činnosti, tedy ty činnosti, které nemají žádnou časovou rezervu (12, s. 122). Časové rezervy patří mezi základní časové ukazatele síťové analýzy. Rozlišuje se pět různých časových rezerv, přičemž se nejvíce využívá Celková časová rezerva (dále existují: Nezávislá časová rezerva, Volná časová rezerva, Závislá časová rezerva, Interferenční časová rezerva) (2, s. 113-114). Propočet časové náročnosti projektu: Pomocí následujícího obrázku si popíšeme zavedenou terminologii a vzorce pro výpočet časových charakteristik v síťovém grafu: Obr. č. 5: Legenda hranově definovaného síťového grafu (2, str. 110) 19

1) Ukazatelé u činností (2, str. 109): - Doba trvání činnosti (i,j), y ij je délka trvání dané činnosti vyjádřená ve dnech popřípadě v měsících. - Nejdříve možné zahájení činnosti (i,j), ZM ij časový ukazatel určující, kdy nejdříve je po začátku realizace projektu možné zahájit danou činnost. - Nejdříve možné ukončení činnosti (i,j), KM ij hodnota určující nejdříve možný termín ukončení činnosti od okamžiku zahájení projektu. Je-li známa hodnota ZM ij a y ij, potom: KM ij = ZM ij + y ij - Nejpozději možné ukončení činnosti (i,j), KP ij časová charakteristika pro nejpozdější termín ukončení činnosti, aby nebyl ohrožen celkový termín projektu TM n. Tuto hodnotu získáme odečtením nejdelší cesty od konečného uzlu k j-tému uzlu proti směru orientace hran grafu. - Nejpozději přípustné zahájení činnosti (i,j), ZP ij je to nejpozdější termín zahájení činnosti tak, aby nedošlo k ohrožení celkového termínu ukončení projektu. Známe-li hodnotu KP ij, potom: ZP ij = KP ij - y ij - Celková časová rezerva činnosti (i,j), RC ij vyjadřuje, o kolik lze odložit nejdříve možný termín zahájení činnosti, nebo o kolik prodloužit její trvání, aniž by se ohrozil celkový termín projektu TMn. Výpočetní vztah: RC ij = TP j TM i - y ij Obr. č. 6: Výpočet časové rezervy (2, str. 113) 2) Ukazatelé u uzlů (2, str. 109): - Nejdříve možný termín uzlu j, TM i ukazatel definuje nejbližší termín od okamžiku zahájení akce, ve kterém mohou začít činnosti, pro něž je j-tý uzel uzlem počátečním. Určí se jako maximum z množiny hodnot KM ij těch činností, které do daného uzlu vstupují. - Nejdříve přípustný termín uzlu i, TP j vyjadřuje nejpozdější termín, ve kterém musí skončit činnost, pro něž je i-tý uzel koncovým. Určí se jako minimum z množiny hodnot ZP ij těch činností, které z daného uzlu vystupují. 20

3) Aplikace výpočtu časových charakteristik v síťovém grafu: a) Zaneseme do grafu doby trvání činností (y ij ) a prvnímu uzlu přiřadíme hodnotu TM i = 0. b) Ukazatelům ZM ij hran vystupující z uzlu je přiřazena hodnota TM i daného uzlu. c) U všech hran spočteme hodnotu ukazatele KM ij pomocí vzorce KM ij = ZM ij + y ij. d) Hodnota TM j následujícího uzlu se určí vždy jako maximum z množiny hodnot KM ij hran vstupujících do uzlu j. e) Stejným způsobem postupujeme až k poslednímu uzlu, ve kterém určíme hodnotu TP n = TM n. f) Nyní otáčíme směr výpočtu a postupujeme proti orientaci hran grafu. Hodnotám KP ij každé hrany vstupující do poslední uzlu přiřadíme hodnotu TP n posledního uzlu. g) U všech hran spočteme hodnotu ukazatele ZP ij pomocí vzorce ZP ij = KP ij - y ij. h) Hodnota TP i daného uzlu se určí vždy jako minimum z množiny hodnot ZP ij hran vystupujících z uzlu i. i) Stejným způsobem se výpočtem dostaneme na začátek, kde TM 1 = TP 1 = 0. j) Na závěr se určí celkové časové rezervy RC ij u každé činnosti a to pomocí vzorce RC ij = TP j TM i - y ij. Obr. č. 7: Síťový graf s vypočtenými časovými charakteristikami (2, str. 116) 4) Identifikace a analýza kritické cesty: Připomeňme základní pravidlo časové analýzy síťového grafu, která zní: Nejkratší možný termín ukončení projektu je dán nejdelší cestou, která vede z počátečního do konečného uzlu síťového grafu. (2, str. 107). 21

Z toho lze vyvodit, že nejdelší cesta projektu je dána kritickou cestou, tedy tam, kde nevznikají žádné rezervy mezi činnostmi. Tyto kritické činnosti musí být realizovány v přesně stanovených termínech. Prodloužení nebo posunutí průběhu těchto činností má za následek nedodržení plánovaného termínu dokončení projektu. Na obrázku výše (obr. č. 7) lze identifikovat kritickou cestu v podobě tučně vyznačených hran / činností: B, D, F, M, N, O, R. Při analýze kritické cesty dochází k procesu tzv. odkritičnění. Aplikací různých metod (Ponechání nezbytných činností na kritické cestě; paralelizace činností, které jsou naplánovány sériově; převedení zdrojů z nekritických činností na činnosti kritické; čerpání zdrojů z rezerv, pokud existují, na zkrácení doby trvání kritických činností...atd.) můžeme dosáhnout zvýšení pravděpodobnosti dodržení termínu dokončení projektu (2, str. 115-117). Pro shrnutí se též využívá výpočtu časových charakteristik v tabulce. Pro počítačové zpracování se ještě používá metoda výpočtu pomocí incidenční matice: 5) Výpočet v incidenční matici: Incidenční matice je čtvercová matice, která má tolik řádků a sloupců, kolik existuje v síťovém grafu uzlů. Dále se matice rozšiřuje o sloupec pro výpočet číselné charakteristiky uzlu TM i (Nejdříve možný termín uzlu i) a o řádky TP j (Nejdříve přípustný termín uzlu j) a RI j (Interferenční časová rezerva určuje interval, ve kterém se očekává ukončení činností v i-tém uzlu končících kritická cesta pak prochází uzly s nulovou interferenční rezervou) (2, str. 114, 118). Obr. č. 8: Legenda pole incidenční matice (2, str. 118) Princip výpočtu v incidenční matici (2, str. 118): a) Do příslušných polí zapíšeme doby trvání činností (y ij ). b) Do posledního sloupce (TM i ) dosadíme hodnotu TM 1 = 0. c) Vypočteme hodnotu KM ij v polích prvního řádku tak, že hodnotu TM 1 přičteme ke všem y ij, dle vzorce KM ij = TM i + y ij. 22

d) Další hodnoty TM i zjistíme tak, že v daném j-tém sloupci matice vybereme tu hodnotu KM ij, která je maximální. e) Stejným způsobem se dopracujeme až k hodnotě posledního řádku TM n, kterou opíšeme do pole předposledního sloupce a předposledního řádku (TP n ). f) Hodnoty ZP ij polí posledního sloupce spočteme jako rozdíl hodnoty TP n a jejich dob trvání činnosti (y ij ). g) Další hodnoty TP j zjistíme tak, že v daném i-tém řádku matice vybereme tu hodnotu ZP ij, která je minimální. Stejným způsobem pak dojdeme k hodnotě TP 1 = 0. h) Interferenční rezervu (RIj) daného sloupce spočteme podle vzorce: RI j = TM i - TP j Obr. č. 9: Příklad incidenční matice (2, str. 119) 1.3.5 Ganttův diagram Ganttův diagram je horizontální úsečkový graf, který stejně jako síťový graf ilustruje vztahy mezi činnostmi a časem. Úsečkové grafy mají tu výhodu, že se dají snadno vytvořit, pochopit a změnit. Používají se především pro znázorňování činností, které jsou v porovnání s plánem v předstihu nebo mají zpoždění (10, str. 82). 23

Dnes se v projektovém řízení setkáme především s kombinací síťového grafu a Ganttova diagramu (viz obrázek č. 10). Tento mocný nástroj je komplementem MS Project, počítačového softwaru, který byl vyvinut pro projektové manažery pro potřeby plánování a řízení projektů (1, str. 168). Obr. č. 10: Moderní Ganttův diagram (1, str. 168) 1.4 Řízení rizik v projektu Hrozba rizik je přirozenou součástí každého projektu. Proto je potřeba je náležitě řídit, díky tomu jim tak předcházet a mírnit případné dopady. Riziko jako takové nemusí být však jev nebo stav pouze negativní, může mít totiž také pozitivní dopad na projekt a potom je chápáno ne jako hrozba, ale jako příležitost (12, str. 86). Dle IPMA (1, str. 74) se hodnota rizika (HR) spočítá jako násobek hodnoty pravděpodobnosti (P), že riziko nastane a hodnoty předpokládané škody (Š), kterou nám riziko způsobí. HR = P x Š Řízení rizik (Risk Management) zahrnuje následující procesy: 1. Analýza rizik, skládající se z: o identifikace rizik (Nalezení nebezpečí, která mohou ohrozit projekt. Firmy často využívají seznam rizik, tzv. checklist, na základě vyhodnocení minulých projektů a vyhodnocují aktuálnost seznamu dle konkrétního projektu.) o posouzení rizik (Odhad pravděpodobnosti výskytů určitého nebezpečí a odhad předpokládaného nepříznivého vlivu na projekt finanční škody. Pokud nejsou 24

k dispozici přesné tabulky hodnot, využívá se technik expertních odhadů. Mohou být určeny kvantitativně, i kvalitativně.) o odezvy na zjištěná rizika (Cílem je snížit hodnotu rizika na akceptovatelnou úroveň danou firemní strategií, aby byl projekt s největší pravděpodobností realizován.) (1, str. 74-76) 1.4.1 Metoda RIPRAN Risk Project Analysis, nebo také zkráceně RIPRAN. je jednou z mnoha metod pro analýzu rizik projektu. Předpokladem k užití této metody by mělo být, aby zkušený projektový tým měl k dispozici dostatek informací a statistických podkladů pro kvantifikaci rizik (1, str. 79). Tato metoda se skládá ze čtyř základních kroků: 1. identifikace nebezpečí projektu: Nejprve se provede sestavení seznamu s identifikovanými nebezpečími, nejlépe formou tabulky (1, str. 79). Tabulka č. 1: Tabulka prvního kroku metody RIPRAN (1, str. 79) Číslo rizika Hrozba Scénář Poznámka 1. Konflikt řešení vzhledem k souběžně probíhajícím projektům. Paralelní vývoj, cíle projektů jsou různé a mohou být protichůdné.... 2. 2. kvantifikace rizik projektu V druhém kroku se kvantifikuje riziko. Do předešlé tabulky se doplní sloupec pro pravděpodobnost výskytu scénáře, hodnotu dopadu scénáře na projekt a výslednou hodnotu rizika (Vyčíslenou v měně. Spočítá se jako součin hodnoty dopadu a pravděpodobnosti scénáře.). Metoda RIPRAN umožňuje jak číselnou, tak verbální kvantifikaci rizik. Na další straně je k vidění verbální kvantifikace formou vazební tabulky (1, str. 81). 25

Tabulka č. 2: Vazební tabulka pro přiřazení verbální hodnoty rizika (1, str. 80) Velká pravděpodobnost Střední pravděpodobnost Malá pravděpodobnost Velký nepříznivý dopad na projekt Vysoká hodnota rizika VHR Vysoká hodnota rizika VHR Střední hodnota rizika SHR Střední nepříznivý dopad na projekt Vysoká hodnota rizika VHR Střední hodnota rizika SHR Nízká hodnota rizika NHR Malý nepříznivý dopad na projekt Střední hodnota rizika SHR Nízká hodnota rizika NHR Nízká hodnota rizika NHR 3. reakce na rizika projektu V třetím kroku se tabulka rozroste o sloupec opatření, které se sestaví za účelem snížení hodnoty rizika na akceptovatelnou úroveň (1, str. 81). 4. celkové posouzení rizik projektu Ve čtvrtém a posledním kroku projektový tým vyhodnotí celkovou hodnotu rizika projektu. Pokud je úroveň rizika příliš vysoká, je nutné zavést taková opatření, která srazí hodnotu rizika na akceptovatelnou úroveň (1, str. 82). 1.5 Softwarová podpora k řízení projektů Stále rostoucí potřeba k efektivnějšímu řízení projektů vedla vývojáře k tvorbě projektově zaměřených softwarových produktů. Existují specializované stránky, které zájemcům poskytují seznam odkazů na více než 300 softwarových řešení, včetně internetových nástrojů. Příkladem takových stránek může být www.infogoal.com/pme (11, str. 47). Řada lidi stále pro realizaci jednoduchých projektů využívá kancelářských aplikací jako je MS Office Word, Excel. Jedním z důvodů, proč tomu tak může být je fakt, že tento software už lidé mají a jsou s ním sžití (11, str. 48). Trh však nabízí řadu specializovaných nástrojů, které se dle ceny a funkčnosti dají zařadit do tří kategorií: Základní nástroje: Tyto nástroje se pohybují v cenové relaci do 200 amerických dolarů (4 000 Kč). Jsou koncipovány pro jednoduché projekty řízené jednotlivcem. Mezi oblíbené a nejlépe hodnocené software patří například Clarizen, @task nebo Tenrox (11, str. 48). 26

Středně pokročilé nástroje: Používají se u realizace složitějších projektů, řízené více uživateli či mnoha projektů najednou. Umožňují tvorbu Ganttových diagramů a síťových grafů, analýzu kritických cest, přiřazování zdrojů a dále. Cena těchto nástrojů se pohybuje mezi 200 až 900 americkými dolary (4 000 18 000 Kč). Jedním z nejrozšířenějších a nejdražších nástrojů je MS Project, vyhodnocen jako jednička z top 10 na trhu. Dále po jeho boku existují o něco levnější nástroje, například Milestones nebo Copper (11, str. 48). Špičkové nástroje: Sem patří takzvaný podnikový software k řízení projektů. Uplatňuje se při řízení mnoha složitých projektů realizovaného současně více projektovými skupinami. U těchto nástrojů je nedílnou součástí řízení podnikových procesů a portfolií. Umožňují shrnování informací a celkový pohled nad všechny projekty realizované v podniku. Zástupcem této kategorie je Project Server 2010. Dále na trhu existují i levnější online nástroje jako například VPMi Enterprise online, dostupný za drobný měsíční poplatek (11, str. 48-49). K dispozici je také celá řada open-source nástrojů nebo produktů poskytovaných zdarma. Většinou však neoplývají veškerou funkcionalitou a nemusí být řádně podporovány. Příkladem Open Workbench (11, str. 49). 27

2 Analýza problému a současné situace Jak již bylo v kapitole Vymezení problému a cíle práce popsáno, alternativní řešení je navrhováno pro projekt realizovaný společností RANKENEN a.s.. Na žádost poskytovatele podkladů k projektu budou vynechány informace o zadavateli projektu. 2.1 Základní informace o společnosti Název firmy: Právní forma: RANKENEN a.s. Akciová společnost Sídlo: Heršpická 813/5, Brno, 639 00 Počet zaměstnanců: 20 Předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Obr. č. 11: Logo firmy RANKENEN a.s. (9) Výše uvedené informace (až na počet zaměstnanců) jsou čerpány z obchodního rejstříku (6). 2.2 Profil společnosti a předmět činnosti Společnost RANKENEN a.s. je IT poradenská společnost zaměřena na poskytování služeb v oblasti řízení a implementace informačního systému SAP, komunikace se zákazníky a navazujícím školením. Společnost spolupracuje v oblasti školení zaměřeného na řízení projektů, řízení operací a vztahů se zákazníky s firmou M.I.T. Consulting s.r.o. (9). Předmět činnosti (9): Analýza potřeb, definice informační strategie, audit IT a telekomunikačních technologií u zákazníka. 28

Řízení projektu a implementace IS založeného na bázi produktů SAP. Doplnění produktu SAP řešeními 3. stran dle definovaných potřeb zákazníka. Podpora produktivního provozu. Další rozvoj IS u zákazníka, vč. školení. 2.3 O projektu Projekt nese název Implementace jednotné fakturace, pohledávek a upomínání v systému SAP a je realizován firmou RANKENEN a.s. pro nejmenovanou telekomunikační společnost. Účelem poptávky nejmenované společnosti je nastavení komunikace a výměny dat mezi systémem SAP, systémem DOOD a novým Billingovým systémem s maximálním využitím standardu SAP a integračního nástroje XI (PI) a implementace fakturace vybraných služeb, řízení pohledávek a upomínání v systému SAP v souvislosti se snahou sloučit systémovou podporu výše uvedených procesů pro oblast Telco a Broadcast. Předpokládají se úpravy především v oblasti prodeje (modul SD), financí (modul FI) a controllingu (modul CO). Očekávaným přínosem projektu bude fakturace v systému SAP s maximálně automatizovanou integrací s externími systémy (5, str. 4). 2.3.1 Rozsah projektu Rozsah projektu vymezuje akce, které musí být provedeny v dodávce integrace mezi systémy Nový Billing, DOOD, SAP a tisk faktur (5, str. 4): Cílový koncept o detailní popis struktury příchozích dat z nonsap systémů o definice ID pro transformaci dat o úpravy SD pro tyto druhy prodeje o přenos podkladů do SAP založení dokladů pro fakturaci v SD o úpravy FI pro řízení pohledávek a upomínání v systému SAP o úpravy procesů penalizace v systému SAP o synchronizace kmenových dat mezi externími systémy a systémem SAP o přenos reportů ze systému SAP do systému DOOD o nastavení výstupů pro tisk dokladů Realizace, testy, produktivní start Podpora 29

Porovnání stávajícího stavu s cílovým stavem je znázorněno v grafické podobě na obrázcích č. 12 a č. 13) Obr. č. 12: Rozsah projektu Stávající stav (4) Obr. č. 13: Rozsah projektu Cílový stav (4) 2.3.2 Organizační struktura projektu Organizační struktura je v tomto projektu definována dvěma způsoby: rozlišení na úrovni vedení a úrovni projektu. rozlišení dle projektového týmu zadavatele a projektového týmu vykonavatele (RANKENEN). 30

Na obrázku č. 14 jsou na úrovni vedení zaznačeny zainteresované osoby včetně naznačení plánovaných porad. Na úrovni projektu potom projektoví manažeři a jejich projektové týmy obou stran. Obr. č. 14: Organizační struktura - 1. způsob (Po cenzuře) (4) Obrázek č. 15 zobrazuje druhý způsob rozlišení organizační struktury projektu dle stran projektu, včetně členů projektových týmů a jejich specializací. Obr. č. 15: Organizační struktura 2. způsob (Po cenzuře) (4) Kromě výše zmíněného projektového týmu a vedoucího týmu zasahují ze strany dodavatele projektu ještě dva programátoři firmy RANKENEN a.s. a to Dušan Rezniček a Miroslav Kellner. 31

2.3.3 Milníky projektu Milníky jsou stěžejním výchozím bodem projektu. Jsou sestaveny na základě metodiky ASAP a zkušeností projektového manažera z dřívějších projektů. Milníky bývají navrhovány stranou nabídky (RANKENEN) a schváleny stranou poptávky. V tomto projektu byly milníky navrženy optimisticky a s dostatečnou rezervou vzhledem k souběžnosti dalších projektů realizovaných firmou RANKENEN a.s.. Tabulka č. 3: Milníky projektu (5, str. 6) Fáze Zahájení fáze Ukončení fáze Milník Definice projektu 24.10.2011 10.11.2011 Schválená definice projektu Cílový koncept 11.11.2011 3.1.2012 Schválený CK Realizace 4.1.2012 30.4.2012 Úspěšné integrační testy Příprava produktivního provozu 1.5.2012 31.5.2012 Schválené uživatelské akceptační testy Zahájení provozu 1.6.2012 Podpora produktivního provozu 1.6.2012 2.7.2012 Akceptace projektu 2.4 Popis metodiky ASAP Implementační metodika ASAP nebo-li Accelerated SAP je přístupem využívaným při nasazování informačního systému SAP. Jedná se o soubor složený z rozličných komponent, které dohromady umožňují efektivní a rychlou implementaci systému SAP. Samotná implementace je procesně orientovaná a jejím cílem je mimo jiné zkrátit dobu implementace, čímž přináší úspory poradenských kapacit a tím i nákladů. ASAP v sobě shrnuje poznatky z řady implementačních projektů z celého světa a tak i nabízí nejlepší zkušenosti (best practices) z těchto projektů (8). Základem procesu implementace metodikou ASAP je úzká aktivní spolupráce s budoucími uživateli systému (strana zákazníka), kteří jsou součástí tzv. řešitelského týmu. Jejich zapojení je v jednotlivých fází různá, přesto je však informační systém nastavován na základě jejich požadavků a proto je spolupráce s poradci implementační firmy předpokladem úspěchu. Základem procesu implementace metodikou ASAP je aktivní spolupráce s uživateli systému, kteří jsou součástí řešitelského týmu. Jejich zapojení do procesu implementace je různé pro jednotlivé fáze a v jednotlivých krocích 32

implementace. Informační systém SAP je nastavován na základě požadavků uživatelů a z toho důvodu je spolupráce s poradci implementující firmy nezbytným předpokladem úspěchu. (8). Průběh projektu je rozdělen do pěti fází s jasně definovanými vstupy, obsahem a výstupy: Příprava projektu, Cílový koncept, Realizace, Příprava produktivního provozu, Produktivní provoz a podpora (8). 2.5 WBS Jak již bylo uvedeno v teoretických východiscích, WBS (Work breakdown structure) se překládá jako hierarchická struktura prací. Práce bývají dekomponovány od těch nejobecnějších aktivit až po nejkonkrétnější pracovní balíky (činnosti), které už pro další potřeby řízení (času, nákladů...atd.) není třeba rozkládat. Pracovní balíky první úrovně, tedy ty nejobecnější, lze pro tento projekt snadno převést z obecně platné metodiky ASAP, pro niž jsou tyto balíky fázemi: Tabulka č. 4: Úroveň 1 - Fáze projektu (Vlastní zdroj) Činnost Popis činnosti Bezprostředně předcházející činnosti 1 Fáze 1: Příprava projektu - 2 Fáze 2: Cílový koncept 1 3 Fáze 3: Realizace 2 4 5 Fáze 4: Příprava produktivního provozu a Pilotní provoz Fáze 5: Go-Live a podpora produktivního provozu 3 4 Druhou úroveň WBS, která obsahuje dekomponované činnosti a zároveň ještě některé souhrny činností, lze nalézt v přílohách (Příloha č. 1). Následuje třetí úroveň WBS projektu. Při sestavování činností a jejich návazností bylo zapotřebí konzultace s projektovým manažerem společnosti RANKENEN a.s., neboť se ve firmě používá vlastní metodika kombinovaná s metodikou ASAP. 33

2.5.1 První fáze Příprava projektu souvisí s organizací zahájení projektu a zajištění všech organizačních záležitostí nutných pro prácí týmu projektu. V této fázi je navržen hrubý plán a je potvrzena specifikace hardwaru. Oficiální start projektu je kick-off, na kterém jsou představeny jednotlivé týmy, poradci a členové řídicího výboru (8). Tabulka č. 5: Úroveň 3 - Fáze 1: Příprava projektu (Vlastní zdroj) Činnost Popis činnosti Bezprostředně předcházející činnosti 1.1 Smlouva příprava - 1.2 Příprava podrobného plánu projektu - 1.3 Upřesnění implementační strategie - 1.4 Stanovení organizace projektu - 1.5 Vytvoření pracovního prostředí týmu - 1.6 Plánování technických požadavků 1.7 Defin. pravidel a postupů při říz. projektu - 1.8 Definice projektu - 1.9 Zahájení projektu implementace 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5, 1.6, 1.7, 1.8 1.10 Kontrola kvality fáze Příprava projektu 1.9 2.5.2 Druhá fáze Cílový koncept spočívá v dokumentaci požadavků uživatelů na nastavení/konfiguraci systému. Pohovory a pracovní schůzky konzultantů a budoucích uživatelů pro jednotlivé oblasti podniku, podpora dotazníky a grafickými procesními řetězci pomáhají identifikovat procesy v podniku, které bude třeba implementovat. Dále jsou prověřována rozhraní pro převod dat ze stávajících provozních systémů a věci technického charakteru (8). Cílový koncept, který obsahuje popisy a grafickou prezentaci podnikové struktury a řídicích / podnikových procesů, je vytvořen společně s poradci implementující firmy. Schválením se Cílový koncept stává základním dokumentem projektu a je brán jako základ pro navazující činnosti projektu. V závěru této fáze je tento dokument použit 34

jako podklad pro stanovení plánu kapacit, kontrolu požadavků na hardware a vyjasnění některých dalších otázek (8). Tabulka č. 6: Úroveň 3 - Fáze 2: Cílový koncept (Vlastní zdroj) Činnost Popis činnosti Bezprostředně předcházející činnosti 2.1.1 Řízení projektové fáze CK 1.10 2.2.1 Vytvoření technického návrhu 1.10 2.2.2 Nastavení vývojového prostředí 1.10 2.2.3 Systémová administrace 1.10 2.3.1 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 Definice podnikové organizační struktury Příprava workshopů o podnikových procesech Uskutečnění workshopů o všeobecných požadavcích Uskutečnění workshopů pro podnikové procesy Uskutečnění workshopů o detailních požadavcích 2.4.5 Akceptační a schvalovací proces 1.10 2.3.1 2.3.1 2.3.1 2.3.1 2.4.6 Dokončení cílového konceptu 2.4.5 2.5 Kontrola kvality fáze Cílový koncept 2.4 2.5.3 Třetí fáze 2.1.1, 2.2.1, 2.2.2, 2.2.3, 2.4.1, 2.4.2, 2.4.3., 2.4.4 Cílem fáze Realizace je nastavení systému SAP a jeho plná identifikace s organizační strukturou firmy spolu s nastavením podnikových procesů podle Cílového konceptu. Technický tým definuje systém oprávnění, naplánuje datová rozhraní a převod dat. Poradci pracující společně se zástupci zákaznické firmy v projektových týmech předávají své znalosti v průběhu školení těchto projektových týmů. Formou integračních testů systému v závěru této fáze provede projektový tým ověření hlavních podnikových procesů s větší skupinou koncových uživatelů a za účasti vedoucích pracovníků. Cílem testů je prověřit, zda je implementace v souladu s Cílovým konceptem (8). 35

Během této části projektu jsou prověřovány a dokumentovány všechny možné eventuality v denním provozu firmy, rovněž jsou vyvíjena a testována programová rozhraní pro převody dat (8). Dále v této fázi projektový tým zákazníka těsně spolupracuje s poradci implementátora. Tento přístup umožňuje maximální přenos znalostí a informací, což dává projektovému týmu možnost optimálně vyladit systém. V tomto období se také provádějí další školení (8). Tabulka č. 7: Úroveň 3 - Fáze 3: Realizace (Vlastní zdroj) Činnost Popis činnosti Bezprostředně předcházející činnosti 3.1 Řízení projektové fáze Realizace 2.5 3.2 Správa systému 2.5 3.3.1 Nastavení a schválení základní funkčnosti 3.2 3.3.2 Nastavení a schválení cílové funkčnosti 3.3.1 3.3.3 Příprava a koordinace vývoje v ABAP 3.3.1 3.3.4 Vypracování konverzních programů 3.3.1 3.3.5 Vypracování aplikačních programů pro rozhraní 3.3.1 3.3.6 Vypracování rozšíření 3.3.1 3.3.7 Vytvoření formulářů 3.3.1 3.3.8 Sestavení konceptu oprávnění 3.3.1 3.4.1 Vývoj XI 3.3.1 3.5.1 Příprava testování 3.3.1 3.5.2 Modulové testy 3.3.1 3.3.8, 3.4.1, 3.5.1 3.5.3 Integrační testy 3.5.2 3.5.4 Oprava 3.5.3 3.5.5 Testy Kolo 2 3.5.4 3.6 Akceptace Realizace 3.1, 3.5.5 36

2.5.4 Čtvrtá fáze Ve fázi Příprava produktivního provozu dochází ke vzájemnému propojení výsledků všech činností z předchozích fází a zaměřuje se pozornost především na ověření nastaveného systému a připravenosti podniku pro produktivní provoz. Tato fáze zahrnuje finální testy systému, školení koncových uživatelů a převod dat do nového systému. Je prověřována bezchybnost konverze dat, správná funkce programů pro stálá datová rozhraní a provádějí se zátěžové a uživatelské testy (8). Pro školení koncových uživatelů projektovým týmem se používají školicí a tréninkové metody. Účelem je získat odborníky potřebné pro každodenní práci a zajištění podpory koncového uživatele (8). Tabulka č. 8: Úroveň 3 - Fáze 4: Příprava prod. provozu a Pilot. provoz (Vlastní zdroj) Činnost Popis činnosti Bezprostředně předcházející činnosti 4.1 Řízení projektové fáze Příprava produktivního provozu a Pilotní provoz 3.6 4.2 Školení 3.6 4.3 Vytvoření uživatelské dokumentace 3.6 4.4 Migrace 3.6 4.5 Ověření (Testy) 4.4 4.6 Akceptace Fáze 4.1, 4.2, 4.3, 4.5 2.5.5 Pátá fáze V poslední fázi Produktivní provoz (nebo také Go-live) a podpora je systém okamžitě po zahájení kontrolován, zda plně zabezpečuje a podporuje pracovní postupy. Dále se prověřují korektní funkce podnikových procesů, správné nastavení technických parametrů a vyřizují se dotazy koncových uživatelů (8). Tabulka č. 9: Úroveň 3 - Fáze 5: Produktivní provoz a podpora (Vlastní zdroj) Činnost Popis činnosti Bezprostředně předcházející činnosti 5.1 Go-Live (Ostrý provoz) 4.6 5.2 Podpora produktivního provozu 5.1 37

2.5.6 Poprojektová fáze V poprojektové fázi jsou zhodnoceny sledované pracovní postupy v novém systému a je vyhodnocována návratnost vložených prostředků. Důsledná analýza tohoto hodnocení by měla být podkladem pro rozhodnutí, zda mohou následovat další etapy zaměřené na rozšíření systému o další funkce stávajících komponent nebo o moduly / komponenty nové (8). 2.6 Časová analýza Časová analýza tohoto projektu vychází z pevně daných milníků popsaných v kapitole 2.3.3 a vypracované hierarchické struktury práce v kapitole předchozí. Důležitou úlohou v této analýze je časové ohodnocení každé činnosti projektu. I zde byla potřebná konzultace s projektovým manažerem, neboť metodika ASAP udává pouze orientační délku trvání uvedených pěti fází, ale zvolená doba trvání činností už se odvíjí podle stanovených milníků, které byly nastaveny dle aktuální situace v dané firmě např. kapacitní vytížení pracovníků podílející se na více projektech...atd. Následující podkapitoly se věnují: výpočtu časových charakteristik v síťovém grafu, incidenční matici a tabulce s využitím kvantitativních metod popsaných v teoretické části práce určení kritické cesty v projektu aplikaci softwarového řešení na tento projekt, jehož výstupem je Ganttův diagram. 2.6.1 Hrano-hranová matice Před samotným sestavením síťového grafu je potřebné si vytvořit pomocnou hranohranovou matici. Výstupem hrano-hranové matice je konečný počet řádů a činností v nich obsažených. Řády činností slouží v síťovém grafu k ohraničení oblasti, do které spadají činnosti daného řadu. Na obrázku č.16 je zobrazena vybraná část vytvořené hrano-hranové matice pro tento projekt. Kompletní hrano-hranová matice se potom nachází v přílohách (Příloha č. 2). 38

Obr. č. 16: Vybraná část hrano-hranové matice (Vlastní zdroj) Vytvořením hrano-hranové matice je identifikováno 21. řádů a jim příslušející činnosti. Pomocí těchto zjištěných informací lze nyní sestrojit síťový graf. 2.6.2 Síťový graf První hrubá verze grafu většinou obsahuje zbytečná křížení činností, proto je pro ruční sestrojení vždy efektivnější napřed použít tužku a papír, než zdlouhavě měnit pořadí činností a uzlů v softwarovém prostředí. 39

Pro sestrojení síťového grafu je využito softwarového nástroje DIA (http://projects.gnome.org/dia/), který je poskytnut jeho tvůrci volně ke stažení. Obr. č. 17: Vybraná část síťového grafu (Vlastní zdroj) Na obrázku č. 17 je zobrazena vybraná část grafu, konkrétně tedy 0. a 1. řád s činnostmi 1.1 1.9. Kompletní graf je potom součástí příloh (Příloha č. 3). Jak lze z diagramu vyvodit, je tento síťový graf hranově orientovaný, tedy činnosti jsou reprezentovány hranami (šipkami) a uzly reprezentují jejich začátky a konce. Za povšimnutí stojí červené a čárkované hrany. Čárkované hrany poukazují na činnosti, které byly vytvořeny uměle za účelem odstranění smyček (dvě nebo více hran vychází 40

ze stejného uzlu a končí v témže uzlu) a nazývají se fiktivní činnosti. Červené hrany pak popisují, kudy vede kritická cesta. 2.6.3 Výpočet časových charakteristik a nalezení kritické cesty Jsou-li identifikovány všechny hrany (včetně fiktivních hran) a uzly, je potřeba doplnit časové ohodnocení a nalézt kritickou cestu (Na obr. č. 17 jsou již veškeré časové údaje doplněné.). Při propočtu časových charakteristik se vychází ze vzorců pro CPM (Critical Path Method) popsaných v teoretických východiscích práce (kapitola 1.3.4). Výpočet může proběhnout jak na síťovém grafu, tak i v tabulce nebo pomocí incidenční matice. Na obrázku č. 18 je vyobrazena část incidenční matice s propočtenými charakteristikami. Kompletní incidenční matice je také zahrnuta v přílohách (Příloha č. 4). Obr. č. 18: Vybraná část incidenční matice (Vlastní zdroj) Incidenční matice je stejně jako hrano-hranová matice sestavena pomocí softwarového produktu MS Excel. Incidenční matice je maticí čtvercovou, mající tolik řádků a sloupců, kolik obsahuje graf uzlů. Tento vybraný úsek incidenční matice je zkombinován tak, aby zabral jak prvních šest počátečních uzlů, tak poslední dva koncové a pomocné součtové řádky a sloupce, charakterizující nejdříve možný termín uzlu (TM i ) a nejdříve přípustný termín uzlu (TP j ) a interferenční rezervu (RI j ). Za zmínku stojí především konečný čas projektu (TM 45 = TP 45 = 179) vyjádřený v pracovních dnech. Dále jsou zde červeně označeny kritické uzly, tj. uzly, které mají interferenční rezervu (RI j ) rovnu nule. Na obrázku č. 18 jsou těmito kritickými uzly: 1, 44, 45. 41