PŘÍLOHA 12 SMLOUVY O PŘÍSTUPU K VEŘEJNÉ PEVNÉ KOMUNIKAČNÍ SÍTI. Technická specifikace

PŘÍLOHA 12 SMLOUVY O PŘÍSTUPU K VEŘEJNÉ PEVNÉ KOMUNIKAČNÍ SÍTI Technická specifikace

OBSAH 1 Obecné ustanvení...3 2 Přístupvá síť a Kncvý bd sítě...4 3 Veřejná telefnní síť CETIN...16 4 Širkpásmvý přístup...31 5 Multimediální služba...50 6 Dkumenty a standardy...55 2/57

1 Obecné ustanvení Tat Přílha uvádí becné zásady a tpllgie sítě, rzhraní a další parametry pužívané při pskytvání služeb Připjení a Přístup. Knkrétní rzsah pskytvaných Služeb je závazně stanven v Přílhách 1.1, 1.2 a 1.3. Definice a zásady uvedené v tét Přílze mají infrmativní charakter a mhu nelze pvažvat za závazně pskytvané. CETIN využívá ve své síti pr pskytvání služeb, určvání technických rzhraní a síťvých funkcí v míře nezbytně nutné pr zabezpečení interperability služeb a k rzšíření mžnstí výběru pr uživatele nrmy a specifikace, jejichž seznam je uveřejňván v Úředním věstníku Evrpské unie, nrmy neb specifikace přijaté evrpskými rganizacemi pr nrmalizaci a relevantní mezinárdní nrmy neb dpručení přijatá Mezinárdní telekmunikační unií (ITU), Mezinárdní rganizací pr nrmalizaci (ISO) neb Mezinárdní elektrtechnicku kmisí (IEC). 3/57

2 Přístupvá síť a Kncvý bd sítě CETIN pskytuje službu Připjení prstřednictvím své přístupvé sítě. Přístupvá síť je tvřena převážně metalickými kabely. Síť je rzšiřvána a mdernizvána prstřednictvím ptické přístupvé sítě. Ve vybraných lkalitách s nízku husttu sídlení je přístupvá sít dplněna bezdrátvými systémy. Metalická přístupvá síť CETIN využívá převážně kabely s plastvu izlací.tyt kabely všebecně dpvídají nrmě IEC 60708. Kabely pužívají vdiče s měděnými jádry průměrech 0,4, 0,6 a 0,8 mm s průměrem izlace max. 1,7 mm a mají vnější plášť převážně z plyetylénu. Základním přensvým prvkem kabelů je křížvá čtyřka. Kabely v úlžném prvedení jsu plněné vhdnu plnicí hmtu (gelem), která vytváří prtivdní zábranu. Vdiče mají plyetylénvu pěnvu izlaci. Kabely v samnsném prvedení nejsu plněné a pužívají plnu plyetylenvu izlaci. Kabely pr vnitřní instalace pužívají vdiče s jádrem průměru 0,5 mm a mají izlaci vdičů i vnějšíh pláště z PVC. Jsu v prvedení stíněném i nestíněném. Část metalické přístupvé sítě CETIN využívá histrické metalické kabely s měděnými jádry průměrech 0,4, 0,6 a 0,8 mm s izlací vzduch-papír. 4/57

2.1 Architektura metalické přístupvé sítě 2.1.1 CETIN vychází z hlavníh rzvdu (HR). Tent HR bývá zpravidla umístěn ve stejné telekmunikační budvě jak spjvací technlgie (telefnní ústředny) a technlgie pr přísup k širkpásmvým službám (DSLAM). Účastnické kvvé vedení vychází z hlavníh rzvdu (HR), prchází přes jeden neb něklik rzvaděčů v síti a je zaknčen v kncvém bdu sítě (KBS). V jedntlivých rzvaděčích jsu úseky účastnickéh kvvéh vedení pružně prpjeny prpjkami. 2.1.2 V přístupvé síti CETIN jsu v mezené míře pužívány systémy pr vícenásbné využití účastnickéh kvvéh vedení. Tyt systémy limitují pskytvání služeb Připjení a Přístupu, nebť umžňují puze pskytvání služby POTS. 2.1.3 Obr.1 uvádí příklad struktury přístupvé sítě splečnsti CETIN s detailním ppisem průběhu kvvéh vedení mezi hlavním rzvdem (HR) v HOST neb RSU ke kncvému bdu sítě (KBS). Přensvá síť CETIN SÍŤ ČTc HR HR HOST RSU RSU RSU HR HR HR - HLAVNÍ ROZVOD ROZVADĚČ V SÍTI KONCOVÝ BOD SÍTĚ SYSTÉMY PRO VÍCENÁSOBNÉ VYUŽITÍ SÍTĚ Obrázek 1 : Struktura metalické přístupvé sítě CETIN 5/57

2.2 Technické paramemetry metalické přístupvé sítě 2.2.1 Smyčkvý dpr žíly kabelvéh vedení měřené hdnty dpru nesmí překrčit limit: Rc = Rs. l [Ω] při maximálním měřicím napětí 10 vltů. kdy: Rc mezní hdnta Rs maximální dpr vedení na 1 km kabelu l délka vedení v [km] 2.2.2 Izlační dpr žil měřené hdnty jedntlivých žil ve srvnání s statními žílami prpjenými, uzemněnými neb stíněnými a armvanými nesmí překrčit limit: 50000 Ric = --------------z + n + 5l kdy Ric z n l [MΩ] mezní hdnta pčet zářezvých spjů v měřené žíle pčet spjek v měřených žílách kabelvá délka v km na tři desetinná místa Měřicí napětí izlačníh dpru kabelvé žíly musí být přizpůsben knstrukci měřenéh úseku včetně typu pužité chrany (napětí neb prud). 2.2.3 Kapacitní nervnváha kapacitní nervnváha k1 při kmitčtu 800 Hz (neb 1042 Hz pdle ITU-T O.6) je uvedena v následující tabulce. Tab. 1: Kapacitní nervnváha Průměr žíly [mm] Limit pr hdntu 95% [pf/500m] Limit pr hdtu100% [pf/500m] 0,4 150 250 0,6 150 250 0,8 100 160 U kapacitní nervnváhy k2 a k3-2000 pf (přeslechy 62 db) je pvažvána za mezní hdnta značující chybnu křížvu kabelvu čtyřku. 2.2.4 Elektrická pevnst pdle dpručení ITU-T G.992.1, přílha E.1, kapitla E.1.7, musí být nejméně 240 VDC mezi přensvými žilami a/neb mezi jednu z žil a zemí pr standardní elektricku pevnst. 2.2.5 Limitní hdnty měrnéh prvzníh útlumu páru [db/km] Tab. 2: Prvzní útlum kmitčet [khz] 40 150 1024 0,4mm 7,927 10,376 22,275 0,6mm 4,143 5,994 16,160 0,8mm 2,603 3,890 11,081 Pzn.: Prvzní útlum se neměří v úseku mezi účastnickým rzvaděčem a kncvým rzvaděčem 6/57

2.2.6 Útlum přeslechu na blízkém knci pužívá se u systémů DT1-HDB3, HDSL a xdsl Tab. 3: Útlum přeslechu na blízkém knci Kmitčet [khz] 40 útlumstřední Přeslech mezi páry 65,5 jedné křížvé kabelvé čtyřky (db) Směrdatná dchylka 6,5 Minimum 150 útlumstřední 57,8 56,9 Směrdatná dchylka 6,5 Minimum 49,2 2.2.7 Útlum signálů ISDN nesmí překrčit 1 db d 50 khz (135 Ω). V kmitčtvém rzsahu 130 khz d 300 khz nesmí útlum signálů klesnut pd 65 db. V kmitčtvém rzsahu 300 khz d 1104 khz nesmí útlum signálů klesnut pd 55 db. 2.2.8 Vlžný útlum u ADSL v rzmezí 130 khz d 104 khz nesmí překrčit 3 db v jednm rzbčvači u kaskádvě zapjených rzbčvačů v bjektu zákazníka a/neb 6 db v ústředně. 2.2.9 Pdélná knverzní ztráta (LCL) musí být alespň 42 db v kmitčtvém rzsahu pužívaném pr přens signálů ADSL. 2.3 Referenční mdel 2.3.1 Metalický referenční mdel Referenční mdel systému pr přípjku ADSL(2+) využívající kmitčtvé pásm nad pásmem pr ISDN zachycuje br.2 a vychází z br. 1-1 uvedeném v dpručení ITU-T G.992.1. L2 TNW TNW netwrk IC-C S-C ATU-C U-C U-R S-R U-R2 DSLAM HP ATU-R IC-R T/S Mdem ADSL/ISDN U0 Central Office U0 Custmer Premises Cable Sectin Obrázek 2: Referenční knfigurace přípjky ADSL(2+) nad ISDN 7/57

Referenční mdel systému pr přípjku ADSL(2+) využívající kmitčtvé pásm nad pásmem pr PSTN zachycuje br. 3 L2 TNW TNW netwrk IC-C S-C ATU-C U-R U-C U-R2 S-R DSLAM HP ATU-R IC-R T/S Mdem ADSL/ISDN Z Z Central Office Custmer Premises Cable Sectin Obrázek 3 : Referenční knfigurace přípjky ADSL(2+) nad PSTN (POTS) Referenční mdel bsahuje následující funkční blky a rzhraní: DSLAM - přístupvý multiplexer DSL, mdem ADSL(2+) - síťvé zaknčení zákaznické přípjky ADSL (A-NT) pr pásm nad ISDN, S-R - zákaznický rzbčvač (splitter) v případě varianty služby bez suběhu s aktivní službu HTS/ISDN není tent zákaznický rzbčvač nutný, S-C - centrální rzbčvač (splitter), U-R - linkvé rzhraní na straně zákazníka, U-C - linkvé rzhraní na straně ústředny, U-R2 - rzhraní zákaznický rzbčvač mdem, H-P hrnfrekvenční prpust, ATU-C - transceiver ADSL(2+) na straně ústředny, ATU-R - transceiver ADSL(2+) na straně zákazníka, TNW transprtní síť (ATM aneb PTM), PSTN - veřejná telekmunikační síť, analgvá telefnní přípjka, T/S - rzhraní mezi síťvým zaknčením ADSL(2+) a zákaznicku instalací CI, IC-C - převdník rzhraní na straně ústředny, IC-R - převdník rzhraní na straně zákazníka, U0 - linkvé rzhraní pr BA ISDN, Z - rzhraní dvudrátvé analgvé účastnické smyčky. Referenční mdel systému pr přípjku VDSL2 a přípjku VDSL2 s vektringem využívající kmitčtvé pásm nad pásmem pr PSTN zachycuje br.4. Síť Síť L2 L2 TNW TNW ATM neb IC-C S-C VTU-O ATU-C U-C U-CV U-R U-RV U-RV2 S-R U-R2 DSLAM HP ATU-R VTU-R IC-R T/S Mdem ADSL/ISDN Mdem VDSL2 Z Centrální část Z Prstry zákazníka Kabelvý úsek Obrázek č.4 : Referenční knfigurace přípjky VDSL2 a přípjky VDSL2 s vektringem nad PSTN 8/57

Referenční mdel bsahuje následující funkční blky a rzhraní: DSLAM - přístupvý multiplexer DSL, mdem VDSL - síťvé zaknčení zákaznické přípjky VDSL (V-NT) pr pásm nad PSTN, S-R - zákaznický rzbčvač (splitter) v případě varianty služby bez suběhu s aktivní službu HTS/ISDN není tent zákaznický rzbčvač nutný, S-C - centrální rzbčvač (splitter), U-RV - linkvé rzhraní na straně zákazníka, U-CV - linkvé rzhraní na straně ústředny, U-RV2 - rzhraní zákaznický rzbčvač mdem, H-P hrnfrekvenční prpust, VTU-O - transceiver VDSL na straně ústředny, VTU-R - transceiver VDSL na straně zákazníka, TNW transprtní síť, PSTN - veřejná telekmunikační síť, analgvá telefnní přípjka, T/S - rzhraní mezi síťvým zaknčením VDSL a zákaznicku instalací CI, IC-C - převdník rzhraní na straně ústředny, IC-R - převdník rzhraní na straně zákazníka, Z - rzhraní dvudrátvé analgvé účastnické smyčky. Referenční mdel systému pr přípjku VDSL2 využívající kmitčtvé pásm nad ISDN pásmem není pvlen, prtže pužitými linkvými kartami v DSLAMech není pdprván. 2.3.2 Optický referenční mdel Přístup k širkpásmvým službám využívající pticku přístupvu síť lze rzdělit d dvu mžných typů FTTH a FTTB ppsaných vlastním referenčním mdelem. Oba dva mdely využívají stejný typ ptické infrastruktury zalžené na pasivní ptické síti typu GPON a rzhraním zprastředkvavajícím službu je UNI rzhraní. Optický přístup typu FTTH využívá referenčníh mdelu dle br.5: Obrázek 5: Referenční mdel ptickéh přístupu typu FTTH Referenční mdel FTTH bsahuje následující funkční blky a rzhraní: 9/57

TNW transprtní síť, OLT-CO jedntka uknčující pticku síť v lkalitě ústředny, S-O ptický pasivní rzbčvač, který je sučástí ptické infrastruktury, OTO ptická účastnická zásuvka umístěna v bytvé jedntce zákazníka, ONT uknčení ptické sítě v lkalitě zákazníka, HAG dmácí přístupvá brána připjující jedntlivá kncvá zařízení uživatele (PC, IPTV STB, WiFi apd.), UNI rzhraní zprstředkvávající vlastní službu. Optický přístup typu FTTB využívá referenčníh mdelu ppsanéh na br. 6. Obrázek 6: Referenční mdel ptickéh přístupu typu FTTB Referenční mdel FTTH bsahuje následující funkční blky a rzhraní: TNW transprtní síť, OLT-CO jedntka uknčující pticku síť v lkalitě ústředny, S-O ptický pasivní rzbčvač, který je sučástí ptické infrastruktury, BEP předávací ptický bd mezi sítí a budvu zákazníka, ONU-B jedntka uknčující pticku síť v budvě zákazníka umžňující přípjení více UNI rzhraní, MTO účastnická zásuvka metalické strukturvané kabeláže, HAG dmácí přístupvá brána připjující jedntlivá kncvá zařízení uživatele (PC, IPTV STB, WiFi apd.), UNI rzhraní zprstředkvávající vlastní službu. 10/57

2.4 2.4.1 Kncvý bd sítě (KBS) Kncvým bdem sítě je zpravidla relizván telefnní zásuvku RJ-11/12 umístěnu v prstrech zákazníka. V případě přípjných vedení d pbčkvých ústředen se kncvý bd relizuje prstřednictvím prpjvacíh pásku např. typu KRONE. Obrázek 7: Elektrické schéma telefnní zásuvky 2.4.2 Míra elektrické bezpečnsti zařízení v prstrách zákazníka, připjvaných k rzhraní U-R(2) musí dpvídat pžadavkům nrmy EN 60950. Elektrické bvdy linkvéh rzhraní U-R(2) musí dpvídat pžadavkům pr bvdy TNV-3. 2.4.3 Zařízení v prstrách zákazníka připjvaná k rzhraní U-R(2) musí z hlediska elektrmagnetické kmpatibility (EMC) splňvat kritéria stanvená nrmu ETSI EN 300 386, vztahující se na zařízení pužívaná v telekmunikační síti. 2.4.4 Odlnst prti přepětí a nadprudu u vnějších rzhraní zařízení, instalvaných v prstrách zákazníka a připjvaných k rzhraní U-R(2), musí dpvídat pžadavkům dpručení ITU-T K.21. 2.4.5 Předmětem tét technické specifikace jsu puze parametry nižších vrstev mdelu OSI na rzhraních. Parametry vyšších vrstev, které jsu závislé na nastavení pskytvané služby, jsu předmětem jiných technických specifikací vydaných pskytvateli těcht služeb pr rzhraní T/S. 2.4.6 Zákaznický rzbčvač, který je připjván mezi rzhraní U-R, resp. U-RV a mdem, umžňuje ddělení signálu služby v základním pásmu. Zákaznický rzbčvač nesmí vlivňvat spektrum přenášenéh širkpásmvéh signálu ADSL, ADSL2+ neb VDSL2. Předpkládá se pužití univerzálníh zákaznickéh rzbčvače s přensvými vlastnstmi zalženými na Technické specifikaci ETSI TS 101 952-1-4 s rzšířením pžadavků na kmitčtvé pásm VDSL v Technické specifikaci ETSI TS 101 952-2. Pžadvané parametry a vlastnsti zákaznickéh rzbčvače pr služby zalžené na knektivitě ADSL/VDSL jsu předmětem technické specifikace TE000006 2.5 2.5.1 Specifikace fyzickéh rzhraní v kncvém bdě sítě Specifikace přípjek ADSL/ADSL2+ A-NT musí umžnit, aby zákaznická přípjka ADSL(2+), realizvaná ve splupráci s DSLAMem, vyhvěla všem relevantním parametrům, např. pčáteční nastavení 11/57

přípjky, struktura rámce, přens dat ATM, maska PSD atd. Detailní specifikace rzhraní je ppsána v dkumentu CETIN, kterým se zveřejňuje Specifikace ADSL/ADSL2+ přípjek. 2.5.2 Specifikace přípjek VDSL2 V-NT musí umžnit, aby zákaznická přípjka VDSL2, realizvaná ve splupráci s DSLAMem, vyhvěla všem relevantním parametrům, např. pčáteční nastavení přípjky, struktura rámce, přens dat ATM, maska PSD atd. Detailní specifikace rzhraní je ppsána v dkumentu CETIN, kterým se zveřejňuje Specifikace VDSL2 přípjek. 2.5.3 Specifikace přípjek VDSL2 s vektringem V případě zákaznické přípjky VDSL2 s vektringem, která je realizvaná ve splupráci s DSLAMem pdprující vektring, je dpručen pr zajištění plné interperability se sítí CETIN kncvé zařízení V-NT testvat. Testváním se dpručuje zejména věřit jak specifické kncvé zařízení vyhvuje relevantním parametrům pr prvzvání přípjky s vektringem jak např. pčáteční nastavení přípjky pr vektring, struktura rámce, pdpra funkcinalit přepsílání vadných rámců, n-line přizpůsbvání přensvé rychlsti a dstupu signál šum, přens dat PTM, maska PSD atd. 2.5.4 Specifikace ptických přípjek Fyzické rzhraní UNI pr ptické přípjky je pr režim FTTH metalické ethernetvé rzhraní 1000BASE-T [IEEE 802.3ab] s pdpru VLAN [IEEE 802.1q] využívající knektr RJ-45. V případě režimu FTTB je UNI rzhraní metalické ethernetvé rzhraní 1000BASE-T [IEEE 802.3ab] aneb ethernetvé rzhraní 100BASE-T [IEEE 802.3u-1995] v bu případech využívající knektr RJ-45. Detailní specifikace rzhraní je ppsána v dkumentu CETIN, kterým se zveřejňuje UNI rzhraní ptických přípjek. 2.6 2.6.1 Specifikace ATM/IP rzhraní v kncvém bdě sítě Specifikace xdsl přípjek Kmunikace ADSL/ADSL2+ mdemu s DSLAM a následně k BRAS je psána v referečním mdelu dle br.8, kmunikace VDSL2 mdemu je pspána v referenčním mdelu dle br. 9. 12/57

Obrázek 8: Referenční mdel kmunikace ADSL/ADSL2+ mdemu se sítí Obrázek 9: Referenční mdel kmunikace VDSL2 mdemu se sítí Referenční mdel kmunikace mezi sítí a ADSL, ADSL2+ a VDSL2 mdemem bsahuje následující funkční blky a rzhraní: BRAS zařízení agregující PPPE relace a zprstředkující přístup ke službě Internetvéh přístupu, TNW transprtní síť, DSLAM zařízení prvádějící agregaci ADSL/ADSL2+ a VDSL2 přípjek, ADSL/ADSL2+ mdem zařízení uknčující metalické vedení synchrnizvané na ADSL/ADSL2+ prtklu směrem směrem DSLAM a běžící v ATM módu, VDSL2 mdem zařízení uknčující metalické vedení synchrnizvané na VDSL2 prtklu směrem směrem DSLAM a běžící v PTM módu. Detailní specifikace včetně dkazů na knkrétní nrmy a dpručení je psána v dkumentu CETIN, kterým se zveřejňuje UNI rzhraní DSL přípjek. 13/57

2.6.2 Specifikace ptických přípjek Kmunikace na UNI rzhraní a navazující kmunikace s OLT a následně k BRAS je psána v referečním mdelu pr FTTH dle br.10, referenční mdel pr FTTB je uveden na br. 11. Obrázek10: Referenční mdel kmunikace na ptické přípjce FTTH Obrázek 11 Referenční mdel kmunikace na ptické přípjce FTTB Referenční mdel kmunikace mezi sítí a UNI rzhraním ptické sítě bsahuje následující funkční blky a rzhraní: BRAS zařízení agregující PPPE relace a zprstředkující přístup ke službě Internetvéh přístupu, 14/57

TNW transprtní síť, OLT-CO jedntka uknčující pticku síť v lkalitě ústředny, ONU-B jedntka uknčující pticku síť v budvě zákazníka umžňující přípjení více UNI rzhraní, HAG dmácí přístupvá brána připjující jedntlivá kncvá zařízení uživatele (PC, IPTV STB, WiFi apd.), ONT uknčení ptické sítě v lkalitě zákazníka. Detailní specifikace včetně dkazů na knkrétní nrmy a dpručení je psána v dkumentu CETIN, kterým se zveřejňuje UNI rzhraní ptických přípjek. 2.7 Zákaznický rzbčvač Parametry univerzálníh zákaznickéh rzbčvače pracujícíh v pásmu širkpásmvých služeb ADSL(2+)/VDSL nad ISDN a pdprujícíh úzkpásmvé přípjky POTS neb BA ISDN jsu sučástí dkumentu TE000006 Technické specifikace externí - Zákaznický rzbčvač xdsl. 15/57

3 Veřejná telefnní síť CETIN CETIN pskytuje Přístup k veřejně dstupné telefnní službě prstřednictvím své veřejné fixní telefnní sítě. Veřejná telefnní síť CETIN má vícestupňvu hiearchii a je zalžena na TDM digitálních spjvacích systémech (ústřednách). V síti je implementván centralizvaný signalizační systém SS7/ISUP. Síť je prpjena s dalšími fixními sítěmi v České republice (FOLO), s mbilními sítěmi v České republice (MOLO) a se sítěmi mim území České republiky pr zajištění mezinárdních vlání. Spjvací a signalizační systémy sítě jsu vzájemně spjeny prstřednictvím transprtních přensvých sítí. Síť pskytuje služby POTS a ISDN a k navázané dplňkvé služby a funkce. 3.1 Síťvá hierarchie veřejné telefnní sítě CETIN Účastníci jsu připjeni k účastnickým rzhraním v místní ústředně LE neb k k účastnickým rzhraním ve vzdálených účastnických jedntkách RSU. Účastnická rzhraní pr ISDN30 a připjení pbčkvých ústředen prstřenictvím PCM 30/32 (2Mbit/s) jsu výhradně na úrvni LE. Místní ústředny LE jsu také značvané jak ústředny HOST neb řídící ústředny. RSU jsu prstřednictvím přensvé sítě spjeny s LE. Každá ústředna LE je spjena se dvěmi tranzitními ústřednami (TE). Mezinárdní ústředny (IE) jsu kmbinvány s tranzitními ústřednami Praze a Brně. V síti je implementvána signalizační síť na principu systému SS7/ISUP. Pužitá signalizace vychází z pžadavků definvaných v Síťvém plánu signalizace veřejných kmunikačních sítí č. SP/3/09.2005 a příslušných mezinárdních nrem. Signalizační síť je řizena párem samstatných STP (SA-STP). Signalizace SS7 je řešena jak quasi-přidružená signalizační spjení a příslušný svazek užitečných kanálů prbíhá p různých cestách. Signalizace pr tent svazek užitečných kanálů je vedena přes jeden neb více pevně stanvených signalizačních bdů STP (dpručení ITU Q.400/2.3). V signalizační síti jsu implementvány databázvé systémy pr zajištění funkcí Number Prtability (NPDB) a síť umžňuje připjení servisních platfrem pr služby inteligentních sítí IN. Prpjení s jinými sítěmi na nárdní úrvni je realizván pr hvrvu cestu na úrvni TE neb případně na úrvni LE. Prpjení signalizační sítě je realizván na tranzitní úrvni. Ústředny, na nichž je realizván prpjení, jsu značvané také jak tzv. bránvé ústředny. 16/57

Obrázek 12 Schematický mdel veřejné telefnní sítě CETIN 3.2 Specifikace zařízení V síti jsu instalvány digitální ústředny typu: Siemens EWSD, SW V14A, výrbce Siemens AG, Mnichv, Německ, Alcatel 1000 S12, SW MOD 1400 (dvzený z releasu EC 7.4.6), výrbce Alcatel SEL AG, Stuttgart, Německ, v rli místních ústředen LE včetně vzdálených účastnických jedntek RSU a v rli trantních ústředen TE. Mezinárdní ústředny jsu kmbinvány s tranzitními ústřednami EWSD v Praze a Brně. K zajištění mezinárdní knektivity dále služí 3.3 3.3.1 ISS Surpass V4.3, výrbce Nkia Siemens Netwrks. Vlastnsti sítě Telefnní stíť CETIN splňuje parametry síťvých plánů vydaných pdle zákna č. 127/2005 Sb., elektrnických kmunikacích a změně některých suvisejících záknů (zákn elektrnických kmunikacích), v platném znění, 62 tht zákna, 17/57

zejména parametry Síťvéh plánu signalizace veřejných kmunikačních sítí, Síťvéh plánu synchrnizace sítí elektrnických kmunikací zalžených na prpjvání kruhů a Síťvéh plánu přensvých parametrů veřejných telefnních sítí. CETIN sučasně vyžaduje ve smluvách prpjení s jimými sítěmi rvněž splnění parametrů definvaných relevantními síťvými plány v prpjených sítích v České republice. Při prpjení d mezinárdních sítí platí relevantní dpručení a standardy ITU-T a ETSI. 3.3.2 Svazky spjující ústředny jsu navrhvány na plnu dstupnst a max. pvlenu ztrátu 1% v HPH. Signalizační spje jsu navrženy pr maximální zatížení 0,2 Erl za nrmálníh stavu a pr maximální zatížení 0,4 Erl při výpadku v síti ve smyslu ETS 300 008. K zajištění správnéh dimenzvání sítě jsu nutné predikce prvzu, které předává Pskytvatel dle Přílhy 10. 3.3.3 Přensvé vlastnsti pr telefnní službu jsu v suladu s platnými síťvými plány. 3.3.4 Dplňkvé služby rzsah mžných dplňkvých službeb je dán vlastnstmi pužitých spjvacích systémů a závisí na verzi jejich SW vybavení. 3.3.5 Síť CETIN vysílá ve své sítí účastníkům, příp. účastníkům jiných sítí tóny specifikvané v Přílze č. 7 Síťvéh plánu signalizace veřejných kmunikačních sítí č. SP/3/09.2005. Pužita je nárdní varianta. Oznamvací tón ve veřejné telefnní síti je vysílán následvně: tón 330 ms ± 30 ms, mezera 330 ms ± 30 ms, tón 660 ms ± 60 ms, mezera 660 ms ± 60 ms. Vyzváněcí tón je sestaven z pslupnstí tónů a mezer mezi tóny: tón 1000 ms ± 100 ms, mezera 4000 ms ± 400 ms. Obsazvací tón je vysílán jak : tón 330 ms ± 30 ms, mezera 330 ms ± 30 ms. Odkazvací tón je vysílán jak pslupnst třech tónů 950Hz, 1400Hz a 1800Hz: tón 330 ms ± 30 ms, mezera < 30 ms, tón 330 ms ± 30 ms, mezera < 30 ms, tón 330 ms ± 30 ms, mezera 1000 ms ± 100 ms. 3.3.6 CLIP (Calling Line Identificatin Presentatin) - během vyzvánění, vlastní přens čísla FSK (Frequency Shift Keying) 1200 Bd (1 start bit, 8 bitů inf., 1 stp bit) dle ITUT V.23. 3.3.7 Tarifní impulz - signál frekvenci 16 KHz, jehž perida dpvídá mnžství tarifních jedntek příslušejících knkrétnímu hvru, dba trvání delší než 50 ms a kratší než 100 ms. 3.3.8 Analgvé účastnické rzhraní Z (POTS) 18/57

Zákazníkům je pskytván analgvé účastnické rzhraní s přensvým pásmem 300 Hz až 3400 Hz s kvalitu pdle dpručení ITU-T M.1040. Tt rzhraní je specifikván technickými charakteristikami v suladu s nrmu ETSI TR 101 730 pr dvjdrátvý kruh. Jednsměrné napětí v phtvstním stavu na hlavním účastnickém rzvdu (MDF) je maximálně 56,5 V naprázdn. Hdnty stejnsměrnéh prudu na MDF: min.1ma, max.50 ma. 3.3.9 Rzhraní ISDN-BRI (ISDN2) Základní přístup ISDN-PRI pskytuje 2 B kanály a jeden D kanál. Kanál B je datvý, transparentní, spjvě rientvaný kanál umžňující přensvé rychlsti 64 kbps. Kanál D je signalizační paketvý kanál umžňující 16 kbps. Přens signalizace DSS1- je zabezpečván na síťvé vrstvě, která je definvaná v EN 300403-1. Z phledu CETIN se služba se uknčuje na rzhraní typu U. Obrázek 13 schematický mdel ISDN přípjky 19/57

3.3.10 Rzhraní ISDN-PRI (ISDN30) Primární přístup ISDN-PRI pskytuje 30 B kanálů a jeden D kanál. Datvý B kanál má přensvu rychlst 64 kbps, signalizační D kanál rvněž 64 kbps. Slučením kanálů je mžné dsáhnut přensvé rychlsti 2 Mbps dpvídající E1. Hlavní využití primárníh přístupu je v připjvání pbčkvých ústředen a lkálních sítí na straně uživatele. Rzhraní ISDN-PRI se skládá stejně jak ISDN-BRI z rzhraní U, T, S. Přens signalizace -DSS1- je zabezpečván na síťvé vrstvě, která je definvaná v EN 300403-1. Parametry prpjvacíh bdu s rzhraním PRI jsu definvány v Přílze č.6 Síťvéh plánu signalizace veřejných kmunikačních sítí č. SP/3/09.2005 3.3.11 Rzhraní 2 Mbit/s (2MBL) Pr připjení pbčkvých ústředen je prveden jedntlivě PDH signálem E1 na rzhraní RM1. Obecně platí pr parametry rzhraní pžadavky pdle Přílhy č. 2 Síťvéh plánu signalizace veřejných kmunikačních sítí č. SP/3/09.2005. Linkvá signalizace typu K se přenáší se v 16. kanálvém intervalu (Time slt 16).Signalizace K se prvzuje ve variantách: (a) K+DEC (dekadická vlba) (b) K+MFC (registrvá MFC-R2) Tent typ rzhraní může být také pužit pr relizaci Přístupu k servisním platfrmám pskytvatele. V tmt případě se využije signalizace SS7/ISUP. Specifické pdmínky realizace takvéht řešení pdléhají dhdě CETIN a Pskytvale na způsbu technické realizace. 3.3.12 Rzhraní INAP CS-1 Pr připjení inteligentních periferií pskytvatele (IN, NGIN). Jedná se prprietálně upravený INAP pr ptřeby CETIN. Detailní specifikace je spluuvedena v referenčním technickém dkumentu částí SN 0620 (na vyžádání). 3.3.13 Linkvý prud pr VTA Pr připjení veřejných telefnních autmatů zajistí CETIN na žádst Pskytvatel na příslušném přípjném vedení následující parametry: Linkvý prud / Dpručení pr všechny přístrje Minimální 30 ma Maximální 60 ma Klidvý 3,2 ma Dpručení pr všechny VTA pr největší vzdálenst d ústředny 3.3.14 Rzsah pdprvaných dplňkvých služeb při prpjení mezi veřejnu kmunikační sítí splečnsti CETIN a statními prpjenými sítěmi v České republice definuje následující tabulka. 20/57

Pdprvané služby při prpjení d jiných sítí Služby Odpvídající dpručení Ze sítě CETIN d sítě FOLO Ze sítě FOLO d (včetně sítě CETIN CS/CPS) Transit přes síť FOLO (včetně CS) Přensvé služby (Bearer Services) CMSPEECH ETS 300 109 CM3K1AUDIO ETS 300 110 CM64UNRST ETS 300 108 Úplné telekmunikační služby ** (Teleservices) TELEPHONY 3,1 khz ETS 300 111 TELETE ITU-T I.241.2 TELEFA4 ETS 300 120 TELEPHONY 7 khz ETS 300 263 - ETS 300 262 TELEFA 2/3 VIDEOTE Dplňkvé služby (Supplementary Services) - pdprvané na ISUP V1 CFB CFNR CFU CLIP M CLIR - M COLP COLR M 1) SUB CUG UUS1- Implicite TP 3PTY HOLD CW CONF MCID M ETS 300 199 EN 300 356-15 ETS 300 201 EN 300 356-15 ETS 300 200 EN 300 356-15 ETS 300 089 EN 300 356-3 ETS 300 090 EN 300 356-4 ETS 300 094 EN 300 356-5 ETS 300 095 EN 300 356-6 ETS 300 059 EN 300 356-10 ETS 300 136 EN 300 356-9 ETS 300 284 EN 300 356-8 ETS 300 053 * * EN 300 356-7 Dplňkvé služby (Supplementary Services) - pdprvané na ISUP V2 ETS 300 186 EN 300 356-19 ETS 300 139 EN 300 356-16 ETS 300 056 EN 300 356-17 ETS 300 183 EN 300 356-12 ETS 300 128 EN 300 356-11 * * není zaručen přens ntifikačních zpráv v ISUP V1 ** technický název V prpjvacím bdě musí být pdprvány dplňkvé služby značené M v suladu s platným zněním zákna č. 127/2005 Sb., zákn elektrnických kmunikacích a pdle a Síťvéh plánu signalizace veřejných kmunikačních sítí pznámka 1) Služba COLR je pvinná při pskytvání služby COLP 21/57

3.3.15 Vlastnsti ústředny a dplňkvé služby pr účastnické prty je mžné aktivvat v digitální telefnní ústředně pr každéh účastníka s příslušnu třídu služby. Prcent účastníků, kteří mhu sučasně aktivně využívat určitu vlastnst neb dplňkvu službu, je z technických důvdů mezen kapacitu technických prvků spjvacíh systému (kapacita pamětí neb zatížení prcesrů). Dimenzvání technických prvků spjvacích systémů v síti CETIN dpvídá předpkládanému prvznímu zatížení a kapacitě účastnických přípjek. Přest nelze z technických důvdů zcela vylučit krátkdbé přetížení dílčích technických prvků spjvacíh systému a v důsledku th mezení aktivníh využití funkce některých vlastnstí ústředny neb dplňkvých služeb. 3.4 Synchrnizace Zdrj referenčníh taktu kmunikační sítě CETIN splňuje pžadavky dpručení ITUT G.811. CETIN při prpjení se sítěmi jiných perátrů dbá zásad aktuální verze dkumentu ČTÚ: Síťvý plán synchrnizace sítí elektrnických kmunikací zalžených na prpjvání kruhů č. SP/1/09.2005. Splňuje-li zdrj referenčníh taktu kmunikační sítě OLO pžadavky dpručení ITU-T G.811, mhu bě prpjvané sítě pracvat plesichrnně. 3.5 Specifikace vlání, sestavení spjení, začátek vlání a uknčení vlání 3.5.1 Vlání bsahuje přensvu službu, může bsahvat explicitní indikaci úplné telekmunikační služby a může bsahvat dplňkvu službu. 3.5.2 Sestavení spjení nastane a vlání je pvažván za úspěšné, když je ve veřejné kmunikační síti splečnsti CETIN přijata zpráva přihlášení (ANM) neb prpjvací zpráva (CON) z prpjené sítě. 3.5.3 Za začátek vlání se pvažuje, když je ve veřejné kmunikační síti splečnsti CETIN přijata zpráva přihlášení (ANM) neb prpjvací zpráva (CON) z prpjené sítě. 3.5.4 Uknčení vlání nastane, když je přijata zpráva vybavení (REL) ve veřejné kmunikační síti CETIN z veřejné kmunikační sítě splečnsti CETIN neb prpjené sítě. 3.6 Specifikace trvání přihlášenéh vlání Trvání přihlášenéh vlání je určen časvým intervalem mezi začátkem vlání a uknčením vlání, které jsu definvány v předchzím textu. 3.7 Specifikace služby CS/CPS Ke zpracvání vlání předaných splečnstí CETIN a dmítnutých splečnstí FOLO budu pužity následující metdy: u vlání dmítnutých z důvdů účastník bsazen neb nehlásí se, budu tat vlání bslužena standardním pstupem pr stav bsazen ( Busy ) neb bez přihlášení ( N Answer ), u vlání dmítnutých splečnstí FOLO z důvdu identifikace nevěřenéh vlajícíh, pšle kamžitě tent perátr Release Cause #4, který umžní CETIN přehrát genericku hlásku SIT (dkazvací tón), u vlání, při kterých je účastník věřen, a přest je služba splečnstí FOLO dmítnuta, nebť je vlání vlen d směru nepdprvanéh v nabídce služby 22/57

splečnsti FOLO, přehraje splečnst FOLO vlajícímu danu infrmační hlásku. Daná hláska bsahuje: 3.8 v první větě vlastní identifikaci splečnsti FOLO, upzrnění, že vlená cílvá destinace není pdprvána v nabídce splečnsti FOLO. Testvání sítě CETIN testuje interprabilitu vlastní sítě a prpjených sítí s využitím následujících referencí: REFERENCES [1] ITU Rec. G.821, final deliverable, vlume 1 (02/93) Internatinal ISDN end-t-end testing [2] ITU-T Rec. Q.781, (93) Signalling System N.7 - MTP Level 2 Test Specificatin [3] ITU-T Rec. Q.782, (93) Signalling System N.7 - MTP Level 3 Test Specificatin [4] ITU-T Rec. Q.784, (02/91) ISUP Basic Call Test Specificatin [5] ITU-T Rec. Q.785, (09/91) ISUP Prtcl Test Specificatin fr Supplementary Services [6] ITU-T Rec. Q.788, (02/95) User-Netwrk-Interface t User-Netwrk-Interface Cmpatibility Test Specificatins fr ISDN, Nn-ISDN and Undetermined Accesses Interwrking ver Internatinal ISUP [7] ITU-T Rec. Q.786, (03/93) SCCP Test Specificatin [8] SN 0620 INAP Testy zahrnují: ISUP END-TO-END Test (vycházející z ITU- T Q.788 a EURESCOM P412) pr všechny služby v rzsahu relevantních testů. INAP END-TO-END Test (vycházející z SN 0620 INAP) pr všechny služby v rzsahu relevantních testů. Carrier Selectin a Carrier-Pre Selectin End t end testy kvality prpjení v suladu se Síťvým plánem přensvých parametrů (end t end vice transmissin quality) testvání splupráce kmunikačních sítí pr službu přensitelnst čísla (NP) 3.9 Identifikace vlající stanice (CLI) 3.9.1 CETIN při spjení ve vlastní síti i při prpjení s jinými sítěmi zajišťuje předání čísla vlajícíh účastníka pr veškerá vlání prcházející sítí a přenáší se úplné nárdní neb úplné mezinárdní čísl vlající účastnické přípjky ve smyslu dpručení ITUT E.164. Rzlišvací čísl 00 se nezařazuje d mezinárdníh čísla. 3.9.2 Čísl deslané k identifikaci vlající linky může být: čísl vlající účastnické stanice ulžené v místní ústředně, 23/57

další čísl vlající účastnické stanice přidělené k přístupu účastníka k dplňkvé službě MSN (Multiple Subscriber Number vícenásbné účastnické čísl), pkud je přijat splu s vláním z přístupu, čísl vlající účastnické stanice s dplňkvu službu prvlby (Direct Dial-In DDI), pkud je přijat splu s vláním z přístupu s dplňkvu službu DDI. 3.9.3 Pr příchzí mezinárdní vlání a vlání d mbilních účastníků jiných zemí při ramingu u nárdníh prvzvatele mbilní sítě se v síti předává čísl vlajícíh ve frmě mezinárdníh čísla. V statních případech, včetně vlání d českéh účastníka při ramingu v cizí zemi, se předává čísl vlajícíh ve frmě nárdníh čísla. 3.9.4 U příchzích mezinárdních vlání, může vzniknut stav, kdy nebude předán CLI z důvdu jeh prkazatelnéh nepskytnutí na straně zahraničníh perátra. 3.10 Číslvání 3.10.1 Struktura telefnníh čísla účastníků splečnsti Pskytvale v síti CETIN musí splňvat Dpručení ITU-T E.164. Pskytvatel dpvídá za pužívání a správu čísel včetně servisních kódů a zajistí, že bude právněn dispnvat čísly, která pužívá k pskytvání neb užívání služeb. 3.10.2 Sučasně musí být splněny pdmínky platnéh Číslvacíh plánu veřejné telefnní sítě. 3.10.3 Délka čísla vlanéh účastníka neb služby specifikvaná následující tabulku uvádí celkvý pčet číslic v pli parametru čísl vlanéh účastníka. Název Zkrácený název Maximální délka úplnéh čísla Služba kncvé vlání k účastníkům veřejné kmunikační sítě v ČR Vlání účastníkům v ČR 9 Služba přístup k pracvištím tísňvých vlání Tísňvá vlání 3* Inf telefnních číslech v ČR 1180 4 Nárdní spjvatelky 6 Odchzí mezinárdní prvz 15 Zelená linka 9 MZN spjvatelky 6 Infrmace 1181 4 Infrmační linky 141xx a další 5 Infrmační linky jiných subjektů 12xxx a další 5 Služba infrmace telefnních číslech v České republice Služba nárdní spjvatelky Služba autmatickéh dchzíh mezinárdníh prvzu Služba přístup ke službám typu Zelená linka Služba mezinárdních spjvatelek pskytvaná Služba infrmace telefnních číslech účastníků v cizině Služba infrmačních linek Služba přístupu k infrmačním linkám 24/57

Služba pdávání telegramů telefnem Pdávání telegramů 6 Přístup k 90x 9 Mdrá linka 9 Bílá linka 9 Tranzit k síti Internet 9 VCC 9 Přístup k 976 9 CS pr nárdní destinace - 14 pr mezinárdní destinace - 22 CPS pr nárdní destinace - 14 pr mezinárdní destinace - 22 Služba přístup ke službám 900, 906 a 909 Služba přístupu ke službám typu Mdrá linka Služba přístupu ke službám typu Bílá linka Služba tranzit k síti Internet Služba virtuální vlací karty (VCC = Teleknt + Karta Plus) Služba zprstředkvání přístupu k veřejným datvým službám se zvláštním tarifem (976) Služba výběr prvzvatele krátku individuální vlbu čísel pr jedntlivá vlání Služba výběr prvzvatele frmu nastavení předvlby čísel 3.11 Mezinárdní vlání Celsvětvá mezinárdní telefnní síť má zajistit spjení dvu libvlných telefnních účastníků na celé planetě při vyhvujících prvzních a přensvých parametrech. Vlené čísl v mezinárdním autmatickém prvzu bsahuje: přestupný znak d mezinárdní sítě (mezinárdní rzlišvací čísl) 00, mezinárdní zjevné směrvé čísl určující blast, zemi neb glbální službu v délce 1 až 3 čísla(cuntry Cde), nárdní čísl vlanéh účastníka neb služby. Seznam mezinárdních směrvých čísel a vlacích kódů je definván dpručeními ITU-T E.123 a ITU-T E.164. Sezam mezinárdních směrvých čísel může být ze strany ITU aktualizván v důsledku změn v mezinárdních vztazích a s hledem na ptřeby při pskytvání nadnárdních a glbálních služeb. Země, které jsu sučástí NANP(Nrth American Numbering Plan) mají přidělen splečné mezinárdní zjevné směrvé čísl +1, jak by byly sučástí jedné země. 25/57

Odlišení jedntlivých zemí se uskutečňuje na základě zjevnéh nárdníh čísla blasti ve frmátu. 3.12 Nadnárdní a glbální služby: Služba Inmarsat Přístup pmcí mezinárdníh směrvéh čísla 870, které je platné pr všechny stanice Inmarsat. P směrvém čísle 870 jsu jedntlivé služby Inmarsat rzlišené další číslicí (která je sučástí účastnickéh čísla) takt: účastnické čísl začínající číslicí 3 Inmarsat B účastnické čísl začínající číslicí 5 Inmarsat Aer účastnické čísl začínající číslicí 6 Inmarsat M účastnické čísl začínající číslicemi 76 Inmarsat mini-m účastnické čísl začínající číslicemi 77 Inmarsat BGAN účastnické čísl začínající číslicemi 78 Inmarsat BGAN HSD Služba Iridium Spjení na phyblivé stanice glbální mbilní sítě Iridium Satellite LLC, která umžňuje svým vlastním uživatelům přímé spjení přes své telekmunikační družice. Jsu umžněny tyt dva přístupy: 00 8816 xxx xxxxx základní služba, přístup d glbální sítě Iridium Satellite LLC, 00 8817 xxx xxxxx paging, vice-mail, mezený přístup d glbální sítě. Tat glbální síť umžňuje svým účastníkům vlání z mbilníh telefnníh přístrje přes jednu ze svých družic, pkud se tent účastník nachází mim dsah signálů sítí GSM. V případě, že je v dsahu GSM, je spjení uskutečněn prstřednictvím tét pzemní mbilní sítě. Služba Glbalstar Pskytuje spjení na uživatele mbilních telefnních přístrjů sítě Glbalstar. Přístupvá čísla služby jsu 881 8 a 881 9. Mezinárdní glbální sítě (882) Spjení na sítě a služby knkrétních pskytvatelů mezinárdních služeb elektrnických kmunikací. Přístupy na tyt sítě pvluje Mezinárdní telekmunikační unie a jejich splečným znakem je přidělení kódu 882, z ČR tedy vlbu 00 882. Příkladem je síť Emsat. 26/57

3.13 Přístupvé blasti 3.13.1 Níže uvedená tabulka specifikuje Přístupvé blasti (tranzitní blasti) knkretizuje technlgicku příslušnst telefnních bvdů (TO) k Přístupvým blastem. Přístupvá blast Příslušnst telefnních bvdů k Přístupvým blastem TC Praha + Střední Čechy + Západní Čechy Severní Čechy Výchdní Čechy Jižní Čechy + Jižní Mrava Severní Mrava Název TO 2 Praha 31 Středčeský 32 Středčeský 35 Karlvarský 37 Plzeňský 41 Ústecký 47 Ústecký 48 Liberecký 46 Pardubický 49 Králvehradecký 38 Jihčeský 39 Jihčeský 51 Jihmravský 53 Jihmravský 54 Jihmravský 56 Vysčina 57 Zlínský 55 Mravskslezský 58 Olmucký 59 Mravskslezský 27/57

3.13.2 Příslušnst místních ústředen d Subreginu pr pskytnutí kapacity sítě Příslušnst místních ústředen d Přístupvých blastí Subregin Praha Střední Čechy Západní Čechy HOST Tech.znač. Název P22 Praha - Střed 2 P243 Praha - Dejvice 1 P248 Praha - Těšnv P249 Praha - Václavská P24 Praha - Střed 1 P33 Praha - Dejvice 2 P35 Praha - Bílá Hra P41 Praha Krč P51 Praha - Smíchv 2 P578 Praha - Radtín P57 Praha - Smíchv 1 P67 Praha - Vršvice 1 P72 Praha - Vršvice 2 P74 Praha - Strašnice P84 Praha - Libeň 2 P86 Praha - Prsek BENE Benešv BERO Berun KLAD Kladn - Krčehlavy KOLN Klín KUTH Kutná hra MB Mladá Bleslav NYMB Nymburk PRIB Příbram RAKO Rakvník CHEB Cheb KLTV Klatvy KV3 Karlvy Vary - Jugslávská KV4 Karlvy Vary - Rybáře PN73 Plzeň - Slní 2 PN75 Plzeň - Lchtín ROKY Rkycany TACH Tachv 28/57

Jižní Čechy Výchdní Čechy Severní Čechy Jižní Mrava CB5 České Budějvice (Emy Destinvé) CB6 České Budějvice (Senvážné nám.) JIHR Jindřichův Hradec PELH Pelhřimv PISK Písek PRCH Prachatice STRA Straknice TA Tábr HAVB Havlíčkův Brd HK56 Hradec Králvé 1 CHRU Chrudim JICN Jičín JILM Jilemnice NACH Náchd PA65 Pardubice 1 RYCH Rychnv SVIV Svitavy USTO Ústí nad Orlicí VRCH Vrchlabí CLIP Česká Lípa DECI Děčín CHOM Chmutv JABL Jablnec nad Nisu 1 LI2 Liberec 2 - Františkv LI51 Liberec 1 - střed LITO Litměřice LOUN Luny RODN Rudnice nad Labem RUMB Rumburk TEPL Teplice UL2 Ústí nad Labem ZATC Žatec B43 Brn - Bezručva B44 Brn Líšeň B45 Brn - Zábrdvice B47 Brn - Bhunice B48 Brn - Černvice B49 Brn - Králv Ple II. HODO Hdnín 29/57

Severní Mrava JI74 Jihlava KROM Krměříž PROS Prstějv TRBC Třebíč UBRD Uherský Brd UHRA Uherské Hradiště VYSK Vyškv ZDAR Žďár nad Sázavu ZL7 Zlín - Bartšva ZNOJ Znjm BRUN Bruntál FRMA Frýdek Místek HRAN Hranice JESE Jeseník KRNO Krnv NJIC Nvý Jičín OL52 Olmuc - Křížkvskéh OL53 Olmuc - Hdlany OL54 Olmuc - Fr. Stupky OPAV Opava OS61 Ostrava Mlýnská OS63 Ostrava Karviná OS67 Ostrava Dubina OS68 Ostrava - Havířv - Mickiewiczva OV62 Ostrava - Slezská OV69 Ostrava Pruba - Spjů PRRV Přerv SUMP Šumperk TRIN Třinec VALM Valašské Meziříčí VSET Vsetín ZABR Zábřeh CETIN prvádí průběžně ptimalizace kapacit své telefnní sítě. Z tht důvdu se může měnit pčet ústředen v síti a případně také jejich příslušnst k Subreginu. CETIN bude infrmvat Pskytvatele případných prvedených změnách. CETIN sučasně pskytne Pskytvateli infrmace změnách v příslušnsti připjení Účastníků Pskytvatele k jedntlivým ústřednám HOST. 30/57

4 Širkpásmvý přístup 4.1 Vlastnsti prvzvaných DSLAMŮ a OLT Centrální část přensvéh systému tvří zařízení DSLAM pr DSL technlgii a zařízení OLT pr pticku infrastrukturu. DSLAM je účastnický multiplexer pr vyskrychlstní datvé služby na stávající infrastruktuře metalických kabelů, který sdružuje data z různých typů zákaznických zařízení. Sdružený datvý tk je vysílán d sítě ATM neb d ethernetvé agregační sítě. V pačném směru je sdružený datvý tk demultiplexván a přenášen k dpvídajícímu zařízení CPE. OLT je účastnický multiplexr pr vyskrychlstní datvé služby na ptické infrastruktuře, který sdružuje data z různých typů zákaznických zařízení. Sdružený datvý tk je vysílán d ethernetvé agregační sítě. V pačném směru je sdružený datvý tk demultiplexván a přenášen k dpvídajícímu zařízení ONT. DSLAM a OLT také vyknávají funkce OAM pr zajištění řádnéh prvzu. V síti CETIN jsu instalvány následující typy DSLAMů: Alcatel-Lucent ISAM 7302/7330 D s dhledvým a řídicím systémem 5520 AMS, Alcatel-Lucent ISAM 7302/7330 FD s dhledvým a řídicím systémem 5520 AMS, Huawei SmartA MA5100/MA5103 s dhledvým a řídicím systémem U2000, Huawei SmartA MA5600/MA5603 s dhledvým a řídicím systémem U2000, Huawei SmartA MA5600T/MA5603T s dhledvým a řídicím systémem U2000, Huawei SmartA MA5616 s dhledvým a řídicím systémem U2000. V síti CETIN jsu instalvány následující typy OLT: Huawei SmartA MA5600T/MA5603T s dhledvým a řídicím systémem U2000. CETIN průběžně rzšiřuje a mdernizuje svu síť a z tht důvdu mu být d sítě CETIN v buducnu začleněny i další typy zařízení. 4.2 Pdmínky pr prvz telekmunikačních zařízení instalvaných u Pskytvatele 4.2.1 Obecné pdmínky Pskytvatel umžní na místě kntrlu prpůjčených zařízení rgánům celní správy, které mhu být dprvázeny rgány země půvdu zařízení neb země ddavatele zařízení, za účelem zjištění umístění zařízení a jeh využívání v suladu s licenčními pdmínkami CETIN neb s licenčními pdmínkami země půvdu či země ddavatele zařízení. Není-li smluvně ujednán jinak, musí být v případě přímých účastnických přípjek mdemy či další technická zařízení, prnajaté CETIN, trvale připjeny k elektrické síti a zapnuty. Nepřetržitéh elektrickéh napájení zařízení CETIN je zajišťván ze zdrje Pskytvatele. Při zvýšených nárcích na důvěrnst, resp. chranu přenášených dat, je záležitstí Pskytvatele učinit na své straně příslušná patření (např. instalvat šifrvací/dešifrvací zařízení ke svému kncvému zařízení). 31/57

4.2.2 Technické náležitsti Zařízení může být instalván puze d stavebně dknčených prstr, případně vybavených příslušným nábytkem neb zařízením k umístění zařízení. Prstry musí být čisté, dbře světlené, bez extrémních teplt a prachu. Rzsah teplt pr pracvní prstředí zařízení může být d 0 d 50C při relativní vlhksti 0 až 95%. Zařízení musí být umístěn tak, aby jeh přední strana byla snadn přístupná a čitelná. Z důvdu chlazení nesmějí být na hrní plchu zařízení umístěny žádné předměty ani jiná zařízení, rvněž p bu stranách zařízení nesmějí být pkládány neb umisťvány předměty ve vzdálensti menší než 3 cm. K přední části zařízení musí být v suladu s dpručením výrbce zajištěn vlný prstr nejméně 15 cm a v zadní části zařízení nejméně 10 cm pr kabelvé připjení. Zařízení musí být umístěn ve vzdálensti, která je určena příslušným dpručením ITU-T pr dané rzhraní d kncvéh zařízení Pskytvatele (měřen délku prpjvacíh kabelu). Síťvé napájení zařízení je 220 V st., příp. 48 V ss. Přívd napájení může být pevný neb phyblivý. V případě phyblivéh přívdu síťvá zásuvka 220 V musí být k dispzici d 2 m d zařízení a musí dpvídat české nrmě. V případě vzdálenější síťvé zásuvky Pskytvatel zajistí prdlužvací síťvý kabel. Maximální rzměry pžadvané CETIN pr pskytvání služby dle tét smluvy jsu 2U. 4.3 Specifikace rzhraní v místě přístupu 1. 4.3.1 Definice pjmů V tmt dstavci jsu zavedeny pjmy pužité v následujícím textu a schéma refererčníh mdelu. 32/57

Obrázek 1: Refereční mdel 4.3.2 Prvky IP sítě IP zařízení je jakýkliv systém kmunikující prtklem IP. IP prtklem budeme nadále rzumět jak verzi 4 (IPv4), tak verzi 6 (IPv6). IP zažízení musí pdprvat bě verze, není-li explicitně uveden jinak. Datvý spj - je jakýkliv fyzický, případně lgický přístup mezi dvěma neb více IP zařízení, pdle typu pužité technlgie. IP paket - je základní jedntka pr přens infrmace v IP sítích. Skládá se ze záhlaví a datvé části pr přens infrmace. Záhlaví bsahuje zejména infrmace nutné pr směrvání a dručení IP paketu jak lgické adresy kmunikujících systémů a infrmace pžadvané kvalitě služby (dále QS). Směrvač - je IP zařízení zprstředkující přístup k více datvým spjům a zajišťující směrvání infrmací pdle lgické síťvé adresace. PE směrvač - je směrvač na vstupu d IP sítě CETIN, zajišťující zárveň MPLS značkvání IP paketů. PPP agregační bd (PTA) - je směrvač, který agreguje PPP spjení z DSL linek kncvých uživatelů sítě. DSL POP - je tvřen mnžinu PTA a PE směrvačů (minimálně jeden PTA a jeden PE směrvač). DSL POP agreguje prvz DSL prvz z určitéh reginu České republiky je agregván. 33/57

IP pl - je mnžina adres pužívaná pr adresaci PPP přípjek. 4.3.3 IP síť IP sítí se rzumí síť skládající se z datvých spjů a IP zařízení (směrvače, aplikační systémy) služící k přensu a dručvání infrmací mezi systémy (a jejich aplikačními prgramy) vybavenými kmunikačním prtklem TCP/IP pdprujícími bě v sučasné dbě pdprvané verze: IPv4, IPv6. 4.3.4 Bd přístupu IP Transit NNI Bdem přístupu NNI (dále v textu NNI) se rzumí přístup k IP páteřní síti CETIN (dále v textu IP síť splečnsti) z IP sítě Pskytvatele služeb (dále v textu IP síť Pskytvatele) na bázi prtklu IP za účelem výměny dat na bázi prtklu IP. NNI musí splňvat následující: Vlastnsti NNI na první a druhé vrstvě OSI, Vlastnsti třetí vrstvy OSI (adresace, QS směrvání prvzu mezi sítěmi), Charakteristika pskytvaných služeb. NNI může být vícenásbný z důvdů redundance. 4.3.5 Bd přístupu REN Trasnprt NNI Bdem přístupu REN Transprt NNI se rzumí přístup k reginální ethernet síti CETIN (dále v textu REN) z datvé sítě Pskytvatele služeb na bázi prtklu Ethernet QinQ za účelem výměny dat. REN Transprt NNI musí splňvat následující: Vlastnsti REN Transprt NNI na první a druhé vrstvě OSI. Schéma referenčníh mdelu: REN Trasnprt Síť Pskytvatele Účastnická linka Reginální ethernet síť CETIN REN Účastník REN Trasnprt NNI REN Trasnprt 4.3.6 Kapacita Přístup DSL REN CA neb Optical REN CA Virtuální privátní síť V IP síti splečnsti splečnsti CETIN bude pr IP síť Pskytvatele přistupujícíh přes NNI vytvřena virtuální privátní síť (dále v textu refervána VPN), za účelem extenze IP sítě Pskytvatele na infrastruktuře splečnsti CETIN, která je nutná k realizaci služeb zalžených na IP prtklu a nabízených sítí Pskytvatele 34/57

kncvým účastníkům připjených k prvkům IP sítě splečnsti CETIN. Za IP adresaci pr danu VPN je zdpvědný Pskytvatel. Pžadavky na IP adresaci jsu závislé na typu pskytvaných služeb kncvým účastníkům IP sítě CETIN. 4.3.7 Speciální systémy Speciálními systémy se rzumějí systémy (servery) v IP síti Pskytvatele, které kmunikují prtklem IPv4 neb IPv6 se systémy umístněnými v IP síti splečnsti Tyt systémy zajišťují realizaci služeb, typicky přens autentizačních, autrizačních, accuntigvých případně registračních dat. 4.4 Fyzická realizace datvéh spje v místě NNI Pr přístup k sítí bude pužit technlgie na bázi Ethernet: GigabitEthernet 1000Mbps, TenGigEthernet 10000Mbps, HundredGig 100Gbps. Fyzická rzhraní pdprvaná CETIN: 1000BASE-L (1300nm LASER) pr 1000 Mbps Ethernet s ptickým rzhraním, 10GBASE-LR (1300nm LASER) pr 10000 Mbps Ethernet s ptickým rzhraním, 100GBASE CFP pr 100Gbps Ethernet s ptickým rzhraním. Pr zapuzdření (encapsulaci) IP paketů d ethernetvských rámců bude pužit Ethernet_II (ARPA). 4.4.1 Pdpra VLAN P vzájemné dhdě může CETIN a Pskytvatel na NNI pdprvat VLANy pdle IEEE 802.1q. 4.4.2 Prtkl na NNI rzhraní Rzhraní na straně pskytvatele realizující NNI musí pdprvat IP prtkl v4 a a může pdprvat sučasně prtkl IP verze 6. 4.4.3 INTER AS VPN ptin (10) B P vzájemné dhdě může na NNI rzhraní CETIN pvlit výměnu MPLS labelů a t ve variantě Inter-AS Optin (10) B. Dstupnst tét varianty služby není Pskytvateli garantvána. 4.5 Pdprvané varianty přístupů k síti Tat část ppisuje architekturu přístupu pr varianty jeden a dva bdy přístupu k síti. 4.5.1 Přístup v jediném NNI Tent typ přístupu nezajišťuje žádnu redundanci přístupu k datvým zdrjům bu sítí, nebť je datvá výměna prváděna p jediném datvém spji (viz br.2). 35/57

Směrvač CETIN a.s. Obrázek 2: 4.5.2 Přístup ve dvu NNI s jedním směrvačem na straně Pskytvatele Tent přístup umžňuje zálhvané spjení bu příslušných sítí. V tmt případě jsu plně zálhvány prti výpadku puze datvé spje. Výměna směrvacích infrmací je dynamická prtklem BGP-4. IP síť CETIN Obrázek 3: 4.5.3 Přístup ve dvu NNI Tent přístup umžňuje zálhvané spjení bu sítí. Pskytuje plnu redundanci přístupu jak z phledu datvých spjů, tak z phledu hardware. 36/57

Směrvač 2 IP síť a.s. IP síť CETIN Směrvač 1 IP síť a.s. Obrázek 4: 4.5.4 Vícenásbný datvý spj v NNI Tent přístup je realizván dvěma neb více datvými spji uknčenými na rzhraních stejných směrvačů. Tent typ přístupu umžňuje navýšení kapacity přístupvéh bdu násbek rychlsti datvéh spje. Prvz je balancván p všech datvých spjích buď za pužití vlastnstí prtklů třetí vrstvy neb prtklem LACP dle IEEE 802.3ag. Tent přístup může být kmbinván s libvlným výše uvedeným typem realizace přístupu. Směrvač IP síť CETIN Obrázek 5: 37/57

4.6 PPP Agregace Účastnické přípjky pužívají pr připjení k IP síti prtkl PPP ver Ethernet (dále PPPE), který je ppsan v RFC2516PPP prtkl je zaknčen na zařízení, plnícím funkci PPP AGREGÁTORU. T zažízení: authentizuje, autrizuje a účtuje jedntlivá PPP spjení, prvádí IP adresaci kncvých účastnich zařízení, směruje prvz směrem z VPN Pskytvatele a d VPN Pskytvatele. Schématicky je síť zajišťující PPP agregaci znázrněna na následujícím brázku. Nastavení PTA na rzhraní směrem k DSL/GPON sítí je takvé, že umžní pr každu účastnicku přípjku puze jediné PPPE spjení. Mezi PTA a PE je datvý spj, který je místem uplatnění agregačníh pměru. Z tht důvdu je nutn vlit IP adresní schéma pr PPP přípjky a spj mezi PTA a PE separátně pr služby s různými agregačními pměry. 4.6.1 Služba s plnu kntrlu prvzu uživatelů Na PTA zařízení jsu uživatelské prty izlvány v následujícím smyslu: Veškerý prvz d uživatele bude směrván na dchzí lgické rzhraní (VLAN) dedikvané pr takvý typ prvzu. Tt rzhraní bude v síti CETIN zaknčen ve IP VPN, jejíž směrvací tabulka nezná IP adresy dedikvané pr kncvé uživatele. Analgicky příchzí prvz bude z hraničníh směrvače mezi sítí CETIN a Pskytvatele směrván v separátní VPN určené pr prvz d Pskytvale směrem k Účastníkům. Hraniční směrvač je prvzván v rli HUB a jedntlivé VPN pr upstream a dwnstream jsu v rli SPOKE. Tím je zajištěn, že i pakety, které by mhly být směrvány v rámci PTA zařízení, budu přesměrvány směrem na HUB, a ten bude tyt dále směrvat na hraniční směrvač Pskytvatele (viz br.). Obrázek 6: IP adresace v rámci Oblastníh sdružvacíh bdu vyžaduje IP adresy pr dvě VLAN na každé PTA zařízení. 38/57

4.7 4.7.1 Prtkl účastnické linky Účastnická přípjka musí splňvat následující pžadavky, aby dšl k úspěšnému spjeni s PTA. Přens prtklu PPP přes Ethernet Pkud je účastnická přípjka realizvána prtklem PPPE, musí být prtkl linkvé vrstvy realizván pdle RFC 2516. 4.7.2 Prtkl PPP Prtkl linkvé vrstvy PPP musí vyhvvat standardu IETF STD 51 Dále musí být na přípjce pdprván řídící prtkl PPP pr IPv4 (IPCP) dle IETF RFC 1332 a může být pdprván řídící prtkl IPv6CP pr IPv6 dle ITEF RFC 5072. Na straně CETIN jsu defaultně pdprvány ba prtkly. 4.7.3 Authentizační schema Authentizace na účastnické přípjce je realizvána následvně. PTA server nabídne jak authentizační prtkl PAP, v případě že nebude účastnickým zařízením akceptván, bude nabídnut CHAP. 4.7.4 Ověření PAP PAP na účastnické přípjce musí být implementván pdle RFC 1334. 4.7.5 Ověření CHAP CHAP na účastnické přípjce musí být implementván pdle RFC 1994. 4.7.6 Regulace pětvnéh pkusu sestavení PPP p předchzím neúspěchu V případě neúspěšnéh pkusu sestavení PPP spjení může účastnická strana pakvat tyt pkusy autmaticky. Minimalní dba mezi pkusy nesmí být kratší než 5s. CETIN si nicméně vyhrazuje práv v buducnu defaultní hdntu intervalu mezi dvěma pkusy sestavení PPP prdlužit, pkud celkvý pčet pkusů sestavení PPP spjení ( přihlášení d služby) přesáhne 1440 za den, prvede CETIN z technických důvdů a z důvdů chrany sítě zablkvání služby Účastníka Pskytvatele na dbu 48 hdin. 4.7.7 4.8 MAC adresa Pr připjení lze využít právě jednu MAC adresu vztaženu k jedntlivé službě. IP adresace Za přidělení IP adres pr datvé spje v bdě/bdech přístupů k síti a PPP přípjky je zdpvědný Pskytvatel. 4.8.1 IP adresace speciálních systémů IPv4 adresy speciálních systémů musí být z mezinárdně krdinvaných IP blků přiřazených dané IP síti Pskytvatele administrativní autritu jak RIPE, ARIN, IANA a registrvaných v příslušném registru. O připjení speciálních systémů adresvaných v rámci IP adresníh plánu pdle RFC 1918 je mžné pžádat, nelze jej však 39/57