ANALÝZA SPOTŘEBITELSKÉHO CHOVÁNÍ S VYUŽITÍM TÖRNQUISTOVÝCH FUNKCÍ U VYBRANÝCH POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ THE ANALYSIS OF CONSUMER BEHAVIOR WITH TÖRNQUIST FUNCTIONS USING FOR CHOICE FOOD PRODUCTS Pavlína Hálová Anotace: Článek se zabývá analýzo závslost dsonblního říjm na sotřebě jednotlvých drhů mas tzv. Engelovým fnkcem, zjštěním hladn nascenost daných otravn a včíslením ržností kvalt. Dalším cílem je hodnocení referencí zákazníka z ohled kvalt a dosažtelnost rčtého masného výrobk. Klíčová slova: Sotřeba, výdaje na sotřeb, dsonblní říjem, říjmová ržnost,ržnost kvalt, Tőrnqstova fnkce Smmar: Paer deals wth analss of dsosable ncom ndendence on meat consmton, detecton of satraton level choce meets and ncome elastct nmeraton. Other goal s evalaton of consmer references from ont of vew qalt and attanablt meet foods. Ke words: Consmton, consmton exendtres, dsozable ncome, ncome elastct, dalt elastct, Törnqst fncton Úvod V dílčích ekonometrckých modelech zabývajících se zahrančním agrárním obchodem č blancí výrob a sotřeb jednotlvých komodt se vsktje celá řada vsvětljících a vsvětlovaných roměnných. Mez jedn z nejdůležtějších je možno řadt sotřeb nebo-l otávk o daném zemědělském výrobk nebo skně výrobků. Od rok 1990 se v České reblce snžje růměrná roční sotřeba masa na jednoho obvatele. Z 96,5 kg v roce 1990, na 79,7 kg v roce 2004. U hovězího masa došlo ke snížení z 28,0 kg na 10,3 kg, veřového z 50,0 kg na 41,4 kg. Poze drůbežího masa došlo k nárůst ze 13,6 kg na 24,3 kg na jednoho obvatele ročně. Takový trend je z hledska srávné výžv velm oztvní. Nadbtek žvočšných bílkovn ve stravě totž ůsobí zdravotně neříznvě. Mmo jné je jedním z říčn stále stoajícího výskt osteooróz (odvánění kostí), ale také může být říčno vznk chronckého zánět střev a v říadě, že není dostatek vláknn, zác, dvertkltd a rakovn tlstého střeva.velm rozdílná kvalta stejně označovaných masných výrobků vedla k zavedení tzv. národních standardů, nchž se kontrolje kvalta odle řesných arametrů vedených v říslšné vhlášce. Na okles odbt a sotřeb masa a masných výrobků v České reblce o roce 1990 se neochbně odílelo několk faktorů: cenová lberalzace od rok 1991 a ted zvýšení 168
sotřebtelských cen, zdravotní vědomění obvatel s jasným osnem zájm od otravn žvočšného ůvod na rostlnné rodkt č výrazně zvýšená konkrence na trh otravn, nejen masa. Zárko rostocí kvalt masa a masných výrobků je dodržování dobré výrobní a dobré hgencké raxe v českém otravnářském růmsl. Dále k tomto fakt řsívá ráce státních kontrolních orgánů, koordnace obor Českým svazem zracovatelů masa, který je významným členem Potravnářské komor České reblk. Cíl a metodka ráce Cílem řísěvk je zjštění závslost sotřeb jednotlvých drhů mas na dsonblním říjm domácností tzv. Engelov fnkce, zjštění hladn nascenost daných otravn a včíslení ržností kvalt. Dalším cílem je hodnocení referencí zákazníka z ohled kvalt a dosažtelnost rčtého masného výrobk. Lneární otávková fnkce kde je = a + bx + otávka o -tém výrobk vjádřena jako sotřeba v kg v jednom říadě a jako výdaje na sotřeb v Kč ve drhém říadě x dsonblní říjem stochastcká chba Nevýhodo lneární fnkce je její nevýstžné vjádření závslost sotřeb na říjm, která se lneárně s růstem říjmů ro jakýkolv drh výrobk zvšje. Tento závěr je v rozor se sktečno závslostí sotřeb na říjmech. Také říjmová ržnost vchází zravdla ro všší říjmové skn všší, což ro otravnářské výrobk b se ržnost měla vznačovat síše klesající tendencí. Nelneární Tőrnqstov fnkce (zkráceně TQ fnkce) slňjí několk ožadavků kladených na sotřební fnkce a to sočasně č jednotlvě. 1.TQ fnkce a x 1 = + a2 + x Tato fnkce slňje ožadavek na vjádření hladn nascenost daného výrobk a to v číselné odobě arametr a 1. Pržnost je s rostocím říjmem klesající a menší než 1. Požívá se ro modelování sotřeb základních výrobků. 2.TQ fnkce x a 3 = a1 + a2 + x Výše vedená fnkce slňje ožadavek vjádření očáteční úrovně říjm a to hodnoto x mn a sočasně možňje vjádření hladn nascenost v odobě arametr a 1. Pržnost je blízká jedné a se zvšjícím se říjmem nejrve roste a oté klesá. Požívá se ro modelování otávk o výrobcích relatvně nezbtných. 3.TQ fnkce x a 3 = a1 x + a2 + x 169
Fnkce vhovje ožadavk na vjádření očáteční hodnot říjm, od které je sotřeba realzována. Průběh fnkce je vhodný zejména ro výrobk lxsnější charakter. Podkladové údaje bl shromážděn ve formě růřezového šetření ro domácnost zaměstnanců ze statstcké ročenk za rok 2004. 1. Analýza sledování jednotlvých drhů mas v domácnostech zaměstnanců Z výše vedeného je zřejmé, že metodka vchází ředevším z kvanttatvní analýz avšak sočasně bla ožta kvaltatvní analýza metod komarace a sntéz včetně sbjektvních metod zahrnjících normatvní říst, analýz dokmentů a srovnávacích úsdků. V domácnostech zaměstnanců je sledování sotřeb masa rozděleno do následjících skn: Maso veřové Maso hovězí Maso drůbeží Ostatní drh mas (maso králčí, skoové, kozí, koňské, zvěřna a vntřnost) Masné konzerv Uzenářské výrobk Podle údajů Českého statstckého úřad blo v roce 2004 v těchto domácnostech sotřebováno nejvíce zenn a to kolem 20 kg/obv., oté drůbežího masa as 15 kg/obv. a masa veřového řblžně 10 kg/obv. Nejméně se v domácnostech zaměstnanců sotřebovává hovězí maso a to 2,7 kg./obv. Ve skně ostatních mas má největší zastoení králčí maso, které je sotřebováváno na stablní úrovn 3 kg/obv. 1.1 Výočet a analýza lneárních sotřebních fnkcí Tab. č.1 Lneární fnkce ro ostatní masa Rovnce R koefcent říjmové ržnost výdaje v Kč/obv. = 136,26 + 0, 0009x + 0,82 0,42 % sotřeba v kg/obv. = 2,6 + 0, 000012x + 0,74 0,33 % Tab. č.2 Lneární fnkce ro drůbeží maso Rovnce R koefcent říjmové ržnost výdaje v Kč/obv. = 536,56 + 0, 0036x + 0,89 0,42 % sotřeba v kg/obv. = 10,03 + 0, 00004x + 0,81 0,29 % Tab. č.3 Lneární fnkce ro hovězí maso Rovnce R koefcent říjmové ržnost výdaje v Kč/obv. = 121,5 + 0, 0017x + 0,91 0,61 % sotřeba v kg/obv. = 1,27 + 0, 000013x + 0,88 0,52 % 170
Tab. č.4 Lneární fnkce ro veřové maso Rovnce R koefcent říjmové ržnost výdaje v Kč/obv. = 569,2 + 0, 0028x + 0,87 0,3 % sotřeba v kg/obv. = 7,22 + 0, 000028x + 0,8 0,35 % Z výše vedených tablek arametrů lneárních sotřebních fnkcí je zřejmé, že sotřeba všech drhů mas bde v závslost na říjm růst a to s ržností, která je nízká až střední v nterval od 0,3 0,61%. Nejržnější odezv lze zaznamenat hovězího masa, což z hledska bdocího vývoje otávk o této komodtě je oztvním zjštěním a nadějí ro výrobce, že rozatím nízká sotřeba se může měnt. Naoak nejnžší ržnost je zjštěna masa veřového, což otvrzje ředoklad stablní otávk dík otravnovým zvklostem českého sotřebtele. U drůbežího a ostatních drhů mas je ržnost na řblžně stejné úrovn. U ostatních drhů mas hraje významno rol zastoení králčího masa v tomto sobor, které tvoří odíl růměrně 82% a jehož sotřeba se oslední rok drží na stejné úrovn 3 kg/osob rok. Zajímavým kazatelem reference kvalt sotřebtele je rozdíl mez ržnostm sotřeb rčté komodt vjádřené v natrálních jednotkách (v tomto říadě to jso kg/osob) a sotřeb vjádřené ve výdajích, ted v Kč/obvatele. Čím větší je dference mez těmto relatvním kazatel, tím více sotřebtel vbírá kvaltnější zboží a naoak. Sotřebtel je totž ochoten osktnot daleko větší výdaje na kvaltnější zboží ř řblžně stejné natrálně vjádřené otávce. Podle takto vočtených hodnot lze konstatovat, že nejvíce bde oceněno kvaltní zboží drůbežího a ostatních mas, otažmo králčího masa. Nejméně ak je kvalta ohodnocena veřového masa. Tto rozdíl jso však velm neatrné a vedo k ředoklad, že těchto zmíněných komodt není řílš rostor ro další ůsobení odůrných oatření rodeje. 1.2 Výočet a analýza Törnqstových fnkcí Tab. č.5 Törnqstov fnkce ro ostatní drh mas otávka sotřeba v kg/obv. a 1 6,63 0,84 a 1 5,0 0,94 a 1 0,000 000 820 0,84 a 2 68 807,53 a 2-35 370,2 a 2 64 648,8 a 3 47 021,4 a 3-7 768 000 otávka výdaje v Kč/obv. a 1 440,51 0,91 a 1 330,2 0,96 a 1 0,000 063 7 0,9 a 2 91 528,93 a 2-19 003,6 a 2 85 176 a 3 41 283,8 a 3-6 569 000 Jž odle korelačních koefcentů odhadntých nelneárních fnkcí sotřeb je zřejmé, že tto fnkce lée vsthjí sktečno závslost mez říjmem a sotřebo. Nejlée se jeví 2. TQ fnkce, která odle teoretckých ředokladů zařazje maso mez relatvně nezbtné výrobk. Parametr a 1 dává hladn nascenost sotřeb jak v natrálních jednotkách, tak ve výdajích. Zajímavým zjštěním je, že hladna nascenost 2.TQ fnkce je nžší než 1.TQ fnkce. 171
Pro natrální sotřeb ostatních mas je vočtená hodnota ve výš 5 kg na osob. Což odle statstk rodnných účtů ro skn zaměstnanc za rok 2004 rčje rezerv ve sotřebě ro 1. říjmovo skn ve výš 2,75 kg a ro 10. říjmovo skn oze 0,40 kg. Nejnžší říjmová skna tak otává 46,4% hladn satrace ostatních mas. Naoak nejvšší skna je na 93% sotřeb. Mnmální říjem ro vznk otávk o ostatních drzích mas je řblžně na úrovn 41 000,- Kč za rok. Tab. č.6 Törnqstov fnkce ro drůbeží maso otávka sotřeba v kg/obv. a 1 23,86 0,91 a 1 19,3 0,96 a 1 0,000 003 85 0,91 a 2 62 323,56 a 2-23 799,8 a 2 57 196,5 a 3 40 051,4 a 3-5 888 000 otávka výdaje v Kč/obv. a 1 1 786,76 0,95 a 1 1 480,01 0,98 a 1 0,000 287 0,95 a 2 94 296,81 a 2 1 457,1 a 2 86 865,1 a 3 32 500,5 a 3-5 872 000 V této kategor výrob masa 1. říjmová skna sotřebje oze 9,9 kg a mohla b sotřebovávat o 10 kg více na osob. Podíl sotřeb z hladn nascenost je tdíž na 48%. U 10. skn je rezerva 2 kg, odíl sotřeb ční téměř 90% hladn satrace. Tab. č.7 Törnqstov fnkce ro hovězí maso otávka sotřeba v kg/obv. a 1 6,4 0,92 a 1 4,43 0,95 a 1 0,000 001 28 0,92 a 2 142 372,7 a 2-1 136,8 a 2 128 354 a 3 38 255,7 a 3-4 627 000 otávka výdaje v Kč/obv. a 1 862,5 0,95 a 1 584,07 0,96 a 1 0,000 179 0,95 a 2 189 555,5 a 2 27 854,07 a 2 168 892 a 3 32 664 a 3-4 374 000 Hovězího masa sotřebje 1. říjmová skna oze 1,45 kg, řčemž b mohla zkonzmovat až o 3kg více. Hladn nascenost je dosaženo oze z 68%. Narot tom 10. říjmová skna sotřebovala v roce 2004 3,72 kg a k úlném nascení chbělo ohých 0,75kg, bereme-l k orovnání hladn nascenost 2. TQ. 4,43 kg na osob a rok. Podíl sktečné otávk na možné hladně nascenost je ze všech drhů mas nejbohatší skn sotřebtelů nejnžší a to na úrovn 84%. Podobná stace jako drůbežího masa bla analzována masa veřového. Jak dokladje tab. č.8, zde 1. říjmová skna sotřebje 7,24 kg na osob a rok, řčemž rezerva ve sotřebě ční 6 kg, satrace je dosaženo z 55%. Narot tom 10. říjmová skna nalňje hladn nascenost z 93%, kdž sotřebje aktálně 12,22 kg a mohla b o klogram více. Údaje bl vočten ro hladn nascenost 2. TQ. 13,2 kg. 172
Tab. č.8 Törnqstov fnkce ro veřové maso otávka sotřeba v kg/obv. a 1 16,2 0,9 a 1 13,2 0,95 a 1 0,000 002 75 0,89 a 2 56 046,35 a 2-23 320,9 a 2 51 100,7 a 3 38 888,4 a 3 5 514 000 otávka výdaje v Kč/obv. a 1 1 498,26 0,95 a 1 1 223,4 0,98 a 1 0,000 27 0,95 a 2 71 035,73 a 2-11 436,8 a 2 64 600,2 a 3 34 911,8 a 3 5 225 000 Závěr Výsledk, které jso v tomto článk váděn bl získán za odmínk ceters arbs. Pro zobecnění získaných oznatků b blo zaotřebí rovádět analýz v dalších časových obdobích a s řhlédntím k aktálním změnám ostatních roměnných. Přesto je možno říc, že říjem domácnost zaměstnanců hraje sce významno, ne však jedno rol ř nakování výše zmňovaných rodktů. Podle šetření blo zjštěno všech výrobků, že nejbohatší domácnost jso téměř na hladně nascenost a tdíž nemají důvod sotřeb dále zvšovat. An reference kvalt vočtená formo ržnost kvalt výrobků analzována obecně za celo skn masa, neřnesla zásadní nformac. Blo b zajímavým ředmětem zkomání okračování šetření v rámc jednotlvých skn mas nař. hladna nascenost, říjmová ržnost č ržnost kvalt hovězí svíčkové, hovězího zadního aod. Narot tom největší rezerv ve sotřebě jso ro nejchdší říjmové skn zaříčněn ravděodobně vsoko maloobchodní ceno. Toto je nejvíce atrné skn masa drůbežího a ostatních mas. Lteratra Tvrdoň, J.: Ekonometre, PEF ČZU, Praha,1996 Statstka rodnných účtů ČSÚ, Praha 2004 Kontaktní adresa atora Ing. Pavlína Hálová, Ph.D, ČZU v Praze, faklta rovozně ekonomcká, katedra zemědělské ekonomk, Kamýcká 129, Praha 6 Schdol, 165 21, tel. +420 224 382 394, halova@ef.cz.cz 173