PROSTOROVÝ VÝVOJ MSTA ŽÁR NAD SÁZAVOU

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pírodovdecká fakulta Katedra geografie PROSTOROVÝ VÝVOJ MSTA ŽÁR NAD SÁZAVOU Bakaláská práce Lenka DVOÁKOVÁ Studijní program Matematika Studijní obor 1301R005 Geografie Prezenní forma Vedoucí práce: RNDr. Pavel Ptáek, Ph.D. Olomouc 2007

Vysoká škola: Univerzita Palackého Fakulta: Pírodovdecká Katedra: Geografie Školní rok: 2005/06 ZADÁNÍ BAKALÁSKÉ PRÁCE pro Lenku DVOÁKOVOU obor 1301R005 Geografie Název tématu: Prostorový vývoj msta Žár nad Sázavou (Spatial Development of Žár nad Sázavou) Zásady pro vypracování: Cílem bakaláské práce je provést struný pehled determinant prostorového vývoje msta Žár nad Sázavou s drazem na jeho urbanistickou koncepci. Struktura práce: 1) Úvod, cíl práce, metody, diskuse s literaturou 2) Základní informace o mst: poet obyvatel a jeho vývoj, postavení msta v sídelním systému, v územn správní organizaci v rámci státu 3) Historický vývoj msta: pre-industriální období, industriální msto, období socialismu 4) Souasné charakteristiky vývoje msta (post-socialistické a post-industriální msto) 5) Souasná vnitní diferenciace msta 5.1.bydlení (rodinný, ekonomický a etnický status) 5.2.lenní msta na sektory (podle pevažujících funkcí obytná, výrobní, rekreaní, obslužná) 5.3. nejdležitjší problémy rozvoje msta v souasnosti 6) Výhled do budoucnosti 7) Závr

Bakaláská práce bude zpracována v tchto kontrolovaných etapách: rešerše literárních pramen ervenec-prosinec 2006 kapitola. 2 ervenec-listopad 2006 kapitoly. 3 až 5 prosinec 2006-únor 2007 kapitoly. 6 až 7 únor 2007-erven 2007 Rozsah grafických prací: text a rozšiující pílohy: fotodokumentace, grafy, tabulky. Rozsah prvodní zprávy: 30 stran + BP v elektronické podob Seznam odborné literatury: Hall, P.: Urban and Regional Planning, Routledge, London, 1993, 259 s. Hrza, J.: Slovník soudobého urbanismu, Odeon Praha, 1977 Hrza, J., Zajíc,J.: Vývoj urbanismu I a II, FA VUT Praha, 1996, 1997,186 s. a 150 s. Janeková, L.: Vaštíková, M.: Marketing mst a obcí, Grada, 1999, 178 s. Limity využití území, ÚUR Brno 1995 Maier, K.: Územní plánování, FA VUT Praha, 2000, 81 s. Matlovi, R.: Geografia priestrovej štruktúry mesta Prešova. Geografické práce VIII/1, FHPV Prešovská Univerzita, Prešov, 1998, 260 s. Perlín, R., Kubeš,J.: Územní plánování pro geografy, Karolinum, Praha, 1998, 89 Územní plány a urbanistické studie (sborník píklad 1996-97), UUR Brno 1998 Votrubec, C.: Lidská sídla, jejich typya rozmístní ve svt, Academia Praha, 1980 asopisy: Urbanismus a územní rozvoj Územní plánování a urbanismus S - státní správa a samospráva http://www.zdarns.cz Materiály SÚ, Retrospektivní lexikon obcí, monografie, územní plán, strategický plán, ústní informace na píslušných úadech Vedoucí bakaláské práce: RNDr. Pavel Ptáek, PhD. Datum zadání bakaláské práce: erven 2006 Termín odevzdání bakaláské práce: erven 2007 vedoucí katedry vedoucí bakaláské práce

Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakaláskou práci vypracovala samostatn pod vedením RNDr. Pavla Ptáka, Ph.D. a uvedla veškerou použitou literaturu a další zdroje. V Olomouci dne vlastnoruní podpis autora

Ráda bych na tomto míst podkovala panu RNDr. Pavlu Ptákovi, Ph.D. za ochotu a cenné rady, které mi byly pi zpracování mé bakaláské práce velice nápomocné.

OBSAH: 1. Úvod, cíl práce, metodika a diskuse s literaturou...7 2. Základní informace o mst Žár nad Sázavou...10 3. Historický vývoj Žáru nad Sázavou...14 3. 1 Preindustriální období...14 3. 1. 1 Do zrušení kláštera...14 3. 1. 2 Vývoj po zrušení kláštera...17 3. 2 Industriální období...18 3. 2. 1 Doba okupace a 2. svtové války do 1947...21 3. 3 Období socialismu...21 3. 3. 1 Veejný život...21 3. 3. 2 Vývoj hospodáství, dopravy a infrastruktury...22 4. Souasná charakteristika vývoje msta...25 4. 1 Zmny v prmyslu...25 4. 2 Rozvoj obchodu...26 4. 3 Obyvatelstvo...26 5. Souasná vnitní diferenciace msta...28 5. 1 Morfologická struktura a geneze msta...28 5. 2 Socioekonomická struktura msta...32 5. 3 Bydlení...36 5. 4 lenní msta na sektory...40 5. 5 Nejdležitjší problémy rozvoje msta v souasnosti...44 6. Výhled do budoucna...46 7. Závr...49 Použitá literatura a zdroje...50 Summary Pílohy

1. Úvod, cíl práce, metodika a diskuse s literaturou Úvod eská republika se od 1. ledna 2000 dlí do 14 kraj. Pravomoci dívjších 77 okresních úad byly zrušeny k 1. lednu 2003 a jsou nyní rozdleny mezi kraje a vybrané obce. Základními teritoriálními jednotkami jsou obce a statutární msta. Na území R se nachází celkem 6 249 obcí (rok 2004), nejvíce ve Stedoeském kraji a naopak nejmén v kraji Karlovarském. 1 Rozlišujeme dv skupiny obcí. Do první se základním rozsahem penesené psobnosti spadají všechny obce. Druhou skupinu tvoí obce s rozšíeným rozsahem penesené psobnosti. Mezi tyto obce patí i Žár nad Sázavou. 2 Msto díve okresní dnes obec s rozšíenou psobností III. stupn. Cíl práce Cílem mé bakaláské práce je provést struný a ucelený pehled determinant socioekonomického vývoje msta Žár nad Sázavou s drazem na urbanistickou koncepci v historii a souasnosti msta. V této práci se snažím zachytit základní historické události msta na hranici ech a Moravy, Žáru nad Sázavou, jeho vznik a vývoj. Je zajímavé sledovat etapy bytové výstavby msta a vývoj potu obyvatel. Vzhledem k tomu, že se msto zaalo prudce rozvíjet až v padesátých letech 20. století, tak výstavba musela probíhat velmi rychle. Práce by mla ukázat i to, zda je msto rozloženo v krajin podle njaké osy a nebo vývoj probíhal bez vtšího plánování a nemá významný sídelní ád. Co se týe lenní msta podle typ sektor jejího využití se snažím vystihnout, zda má msto toto rozvržení dáno sektory, koncentrickými zónami i mnoha jádry. Rovnž se zabývám plochami, které jsou urené pro bydlení, rekreaci, obslužnost a prmysl. Z pohledu využití volného asu bych se mla zajímat o plochy pro sport, rekreaci a kulturu, jejich dostatek a dostupnost. Cílem mé práce je mimo jiné i zamení se na plány do budoucna. Napíklad, co se plánuje ve mst postavit, inovovat a zídit. V závru bych chtla vystihnout i potencionální možnosti nebo problémy msta v podob SWOT analýzy. 1 http://www.czech.cz/cz/ceska-republika/politika/verejna-sprava/ 2 http://www.mvcr.cz/sprava/reforma/uzemni/cleneni.html 7

Metodika K napsání základních informací o mst jsem používala literární zdroje všeho druhu, internetové webové stránky, ústní informace a vlastní zkušenosti. Pi sepisování historického vývoje msta jsem se opírala hlavn o knihu Struné djiny msta Žár nad Sázavou a nkteré ásti doplovala pomocí jiných knih zamených pímo na danou tematiku. Zvolila jsem dlení preindustriálního období na dobu ped a po zrušení kláštera, který vývoj velmi ovlivnil. Z dvodu snadnjší orientace v textu jsem rozdlila kapitolu Období socialismu na dv ásti, a to na Veejný život a Vývoj hospodáství, dopravy a infrastruktury. Ostatní kapitoly jsem vytvoila hlavn na základ územního plánu v tištné i grafické podob. Velmi nápomocné mi byly rady a informace od zamstnanc mstského úadu, hlavn od paní Ing. Dariny Faronové, která mi poskytla územní plán a nkteré www stránky, na kterých byla data k vývoji msta, statistická data a usnesení ze zasedání mstského zastupitelstva. Informace o výstavb msta mi byla podána v podob ústních sdlení od kronikáe PhDr. Jaroslava Švomy a pracovník Regionálního muzea, kteí mi výstavu o vývoji msta doplnili pednáškou. Pístup k statistickým údajm o obcích patících v nkterých letech pod msto Žár nad Sázavou mi umožnily pracovnice statistického úadu ve Žáe nad Sázavou. Jiná statistická data jsou z www stránek a z roenek eského statistického úadu týkajících se msta a bývalého okresu. V mnohých pípadech jsem byla nucena data pepoítat, upravit a vyhodnotit. Poítán byl i index stáí, což je I s = po. obyvatel po. obyvatel 65let. Fotografie ze souasnosti jsem si za úelem použití do 15let bakaláské práce poizovala sama na digitální fotoaparát, historické jsem vyhledala na webových stránkách. Problém nastal u šesté kapitoly Výhled do budoucnosti. Msto nemá ješt vyhotoven strategický plán a z tohoto dvodu jsem využívala jen ústní informace od zamstnanc mstského úadu, z internetových stránek, z tisku a televizního zpravodajství. Grafickou ást jsem vyhotovila na základ podkladových map z internetových stránek. Mapy jsem na základ územního plánu upravila v programu Corel DRAW 9, Corel PHOTO-PAINT 9 a Adobe Photoshop Image CS2. Tabulky a grafy jsou 8

vyhotoveny v programu Microsoft Office Excel 2003, textová ást v Microsoft Office Word 2003. Diskuse s literaturou Používala jsem literární zdroje, které se píliš nelišily. Knih o mst Žár nad Sázavou vzniklo velmi málo a tém všechny se týkají historie a památek msta. Je nkolik málo knih o nejvtším podniku ve mst, Žasu, které vycházely po deseti letech. Data však nebyla tém v práci použita z dvodu jednostranného pohledu. Kniha Žár nad Sázavou od února 1948 vystihuje období vývoje výstavby, prmyslu, zemdlství i bžného života do roku 1988. O souasném vývoji nebylo nic napsáno, ale chystá se v tomto roce k píležitosti tystému výroí od povýšení Žáru na msto, vydání nové knihy, která má tyto informace doplnit. 9

2. Základní informace o mst Žár nad Sázavou Žár nad Sázavou je msto na pomezí ech a Moravy na eskomoravské vrchovin. Jeho celková rozloha je 3 706 hektar. Je okresním mstem stejnojmenného okresu, který je rozlohou tetí nejvtší v eské republice. Zárove je jedním z 5 okres kraje Vysoina. Sousedí s okresy Pardubického kraje (Chrudim, Svitavy), Jihomoravského kraje (Blansko, Brno Venkov) a z kraje Vysoina s okresy Havlíkv Brod, Tebí a Jihlava. Obr. 2.1. Umístní Žáru nad Sázavou v eské republice Zdroj: http://www.zdarns.cz/omeste/default.asp Klimatické podmínky ve Žáe nad Sázavou jsou mírn nepíznivé, patí k nejvlhím a nejstudenjším ástem eskomoravské vrchoviny. Území se rozprostírá na rozhraní dvou klimatických oblastí CH7 a MT3 (Quit, E., 1971). Území je ze severu trvale ovlivováno chladným podnebím oblasti Žárské vrchy. Vtry zde vanou vlhké severním a severozápadním smrem, z tohoto dvodu je návtrná strana území, západní, chladnjší a vlhí než východní. CH 7 MT 3 pr mrné lednové teploty -3 - -4-3 - -4 pr mrné ervencové teploty 15-16 C 16-17 C pr mrný roní úhrn srážek: 700-750 mm geografická poloha: 49 34 s.š., 15 57 v.d. Hydrologickou osou msta je eka tetího stupn - Sázava, která se vlévá do Vltavy a posléze do Labe. Sázava vetn svých pítok náleží do úmoí Severního 10

moe. Hlavní evropská rozvodnice leží v linii Radonín - Veselíko - Vlachovice, tato ást nemá vlastní odtokovou soustavu, jsou zde rašeliništ a rybníky. Z geomorfologického hlediska leží Žár nad Sázavou v severním výbžku Bítešské vrchoviny v široké pánvi ploché vrchoviny. Území je tvoeno hlubokými zvtralinami pemnných hornin migmatit a migmatických rul. Místy, hlavn v severovýchodní ásti, jsou vloženy amfibolity, granulity, erlany a krystalické vápence. Na území jsou pevážn hndé pdy podzolované a rezivé, podzoly, gleje a zrašelinné pdy. Tyto pdy jsou lehké a písitohlinité, dobe provzdušnné a tedy i s dostatkem dobe pístupné vody. V nkterých lokalitách se vyskytují i pdy rašelinné, které mají velký vodohospodáský význam. 3 Msto nemá krom eky žádné vtší omezující prahy rozvoje. Vtší území msta se nachází na levém behu eky, tedy na východní ásti a eka tvoí z velké ásti hranici osídlení. Na území okresu Žár nad Sázavou se nachází nkolik chránných míst. Nejvýznamnjší je CHKO Žárské vrchy, která byla vyhlášena 25.5. 1970. Chránná krajinná oblast se rozkládá na ploše 709 km 2 z toho 465 km 2 v okrese Žár nad Sázavou. Asi jedna polovina území je pokryta lesy pevážn smrkových monokultur. Roste zde spousta vzácných rostlin (nap. šafrán blokvtý, rosnatka okrouhlolistá, kosatec žlutý). Výskyt živoich je ovlivnn zdejším prostedím (ekologickými podmínkami). Vyskytuje se zde jelení, srní a erná zv. Žár nad Sázavou je velmi atraktivní pro turistiku, zejména díky krásné okolní pírod a historickým památkám. Každoron se zde poádají "Slavnosti jeabin" jejichž souástí je mezinárodní sochaské sympozium "Devná plastika", dále folkový festival "Horácký džbánek" a další výtvarné, hudební, literární a dramatické akce. V zámku, patícímu dr. Kinskému, je umístno Muzeum knihy, které je rozlohou nejvtší na svt. Msto je dobe dopravn dostupné, nebo Žár je napojen na silniní sí prostednictvím silnic I. tídy, které jsou zárove i ve vybrané silniní síti, I/19 a I/37, silnice II. tídy II/353 a silnic III. tídy III/ 350 16, 018 43, 354 20, 354 21 a 354 22. Pomrn dostupná je i dálnice Praha-Brno. Od Prahy je vzdáleno cca 140 kilometr. 3 Podle: Syntetická pdní mapa R 1 : 200 000. Ministerstvo zemdlství a Ministerstvo ŽP, Praha, 1992. 11

Msto je napojeno na železniní sí elektrifikovanou dvoukolejní tratí 250 Havlíkv Brod - Brno - Beclav. Dále se zde proplétá jednokolejní regionální tra s historickým významem, dráha 251 Žár nad Sázavou - Nové Msto na Morav - Tišnov, která se táhne malebnými údolími Vysoiny. Žár nad Sázavou se za posledních 60 let velmi rozrostl. Pi prvním novodobém sítání v eských zemích v roce 1869 ml pouhých 4 338 obyvatel a tento poet se významn nemnil až do roku 1950, kdy v okresním mst žilo 4 942 obyvatel. Od roku 1961 se pak zdvojnásobil a rst pokraoval až do roku 1991, kdy poet obyvatel byl 23 191, patila dynamika rstu k nejvtším v R. Tento rst byl dán politickými, ekonomickými i územními zmnami, hlavn založením podniku Ž AS v padesátých letech. Pi posledním sítání lidí, dom a byt se projevila stagnace potu obyvatelstva Žár nad Sázavou 24 289 (Viz tab. 2.1. a graf). Drobné kolísání je dáno i pileováním a odluování se blízkých a sousedících obcí. (Viz tab.2.2.) Tab. 2.1. Vývoj potu obyvatel ve Žáe nad Sázavou v letech 1869-2001 rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1971 1980 1991 2001 poet obyvatel 4337 4026 3842 4124 4666 4655 4674 4936 10305 15 686 20864 23191 24289 Vývoj potu obyvatel ve Žáe nad Sázavou v letech 1869-2001 27000 24000 poet obyvatel 21000 18000 15000 12000 9000 6000 3000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 rok poet obyvatel Zdroj: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/retrospektivni_lexikon_obci_vysocina 12

Tab. 2.2. Obce patící pod Žár nad Sázavou od roku 1971-2006 Obec roky patící pod Žár nad Sázavou Cikháj do roku 1992 Jámy 1981-1991 Lhotka 1981-1991 Mlkovice vždy patily pod Žár nad Sázavou Poítky 1981-1991 Polnika 1981-1991 Raín do roku 1992 Radonín vždy patil pod Žár nad Sázavou Sazomín do roku 1992 Sklené 1981-1991 Stržanov vždy patil pod Žár nad Sázavou Veselíko od roku 1981 Vysoké do roku 1991 Zdroj: Bilance potu obyvatel, eský statistický úad Žár nad Sázavou Vývoj potu obyvatel v sousedních mstech Žáru nad Sázavou probíhal až do 50. let 20. století podobn bez vtších výkyv. Žár byl nejmenším mstem podobn s Bysticí nad Pernštejnem. V okolních mstech zaal rst v šedesátých letech, ale nebyl zdaleka tak dynamický jako v dnešním okresním mst. Nejmén dynamicky se rozrstalo msto Velké Meziíí, které v 19. století bylo nejvtší ze zmiovaných mst. Tab. 2. 3 Vývoj potu obyvatel v sousedních mstech Žáru nad Sázavou P o e t o b y v a t e l v letech 1869-2001 Název obce 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Bystice nad Peršt. 5468 5405 5119 5006 4770 4576 4170 3922 5032 7644 9510 9304 9068 Nové Msto n. M. 5871 5860 5746 5655 5761 5466 5348 6021 6194 8196 9730 10426 10471 Velké Meziíí 6792 7221 7021 6877 6959 7335 7170 7676 8424 9091 10505 11518 11811 Žár nad Sázavou 4337 4026 3842 4124 4666 4655 4674 4936 10305 15686 20864 23191 24289 25000 Vývoj potu obyvatel v sousedních mstech v letech 1869-2001 20000 15000 10000 Bystice nad Pernštej. Nové Msto na Morav Velké Meziíí Žár nad Sázavou 5000 0 1869 1890 1910 1930 1961 1980 2001 Zdroj podkladových dat pro vytvoení grafu: eský statistický úad: Historický lexikon obcí eské republiky 1869-2001, 1. díl. Praha, SÚ, 2006. s. 760. 13

3. Historický vývoj Žáru nad Sázavou 3.1 Preindustriální období 3. 1. 1 Do zrušení kláštera Msto Žár nad Sázavou má pestrou a bohatou historii. Území bylo ve srovnání s jinými oblastmi ech a Moravy osídlováno pomrn pozd, což vyplynulo z geografické polohy na pomezí obou historických zemí. Rozprostíral se zde "zempasný", ili královský les. 4 Organizaní osou byla stará obchodní zemská cesta Libicko - žárská, zprostedkující spojení ech s Moravou. Na ní v trati zvané "Na vápenné cest" byla v desátém a jedenáctém století rozptýlena slovanská sídlišt. Pozdji vznikla tržní ves, kterou založili osadníci dobývající železnou a stíbrnou rudu a pálící uhlí pro tavírny a hut. Panství žárského kláštera vzniklo ve 13. století, po smrti Jana z Pibyslavi, kterému znaná ást pohraniních les patila. Jan z Pibyslavi pipravoval kolonizaci okolního kraje a v jeho práci pokraoval Boek z Oban, který v roce 1252 založil v blízkosti Žáru klášter a povolal k jeho správ mnichy cisterciáckého ádu z podkrušnohorského Oseka. Tento krok urychlil kolonizaci oblasti a pispl k rozvoji Rybníkáství a tžby rud. 5 První zmínku o Žáru jako o msteku máme z listiny eského krále Václava II. ze 14. ervence 1293, která potvrzuje pedchozí výsady a ustanovuje soudní pravomoc kláštera nad poddanými. Svojí polohou netvoilo msteko soustedný celek, bylo klášterem budováno podle tzv. nmeckého práva, žili zde kolonisté pevážn nmecké národnosti pivedení z díve založených osad na eském území. "Msteko se pirozen rozrstalo podél levého behu eky Sázavy, kde byly v provozu hamry a mlýny. Sted msteka tvoilo tyhranné námstí, ze kterého ústily ulice Horní, Dolní a Hamrmýlská. Bylo zde 94 usedlých, z toho 42 držitel dvorc, 43 tzv. posedlík a zbytek domkái."(i. Filka, Struné djiny msta Žár nad Sázavou, 1998). Celkový poet osob v roce 1407, což se dovídáme z urbáe, inil 500-600. Je zajímavé, že ve mst se nevyskytuje tém nemajetná chudina, což bylo charakteristické pro královská 4 Podle: Švoma, J., Filka, I.: Struné djiny msta Žár nad Sázavou. Ostrov nad Oslavou, Mstský úad ve Žáe nad Sázavou, 1998, 162 s. 5 Podle: Kol. autor: Žársko ve fotografiích. Žár nad Sázavou, Okresní národní výbor ve Žáe nad Sázavou, 1989, 160 s. 14

msta. Z urbáe z roku 1462 zjistíme, že zde bylo 97 usedlých a v roce 1483 již 104, to svdí o pozvolném rozrstání msta. V 15. století došlo k vyplenní kláštera a msteko Žár získalo výsadu práva odúmrtí, které mu udlil opat Jan VII. se svolením Jiího z Podbrad. V roce 1450 opat Beneš prodal msteku klášterskou pustou ves Vetlu k vnému užívání. 1515 Vladislav II. povolil msteku první osmidenní jarmark od pondlka stedopostního. V letech 1521-1560 byl pestavn farní kostel z roku 1391 v pozdn gotickém stylu a v roce 1560 vysvcen ke cti Boží a svatého Prokopa, žárským opatem Václavem III., který byl svtícím biskupem olomouckým. V roce 1588 biskupství pijalo klášter jako manství a na sklonku 16. století se vyhrotily spory msteka s církví. Odpor msteka proti vrchnosti byl pekonán Dietrichštejnovou politikou a zvlášt pak povýšením Žáru na msto k 11. ervnu 1607. Msto tímto krokem získalo velmi cenná rozšíená privilegia o 13 láncích. Hlavním bylo povýšení na msto, rozšíení znaku a právo peetit listiny erveným voskem. Mimo jiné mohli již obce epovat víno po celý rok a jednotliví mšné 8 dní ped a po jarmarku, které byly tyikrát do roka. Mohli se svobodn sthovat, obchodovat se solí atd. Hlavní podmínkou bylo sjednocení obyvatel msteka v ímskokatolickém vyznání a každoroní mše za spásu kardinálovy duše v den svátku sv. Františka. 6 V 17. století postihlo msto mnoho katastrof, roku 1651 silné krupobití zniilo veškerou úrodu a dvojnásobný blesk zapálil farní kostel. 27. íjna 1653 postihl požár msto a zniil 19 dom. Téhož roku byly z neznámého dvodu zabíleny pvodní fresky v konvetním kostele. K roku 1674 bylo ve mst 109 osedlých dom a ješt velký podíl tvoily domy pustých po válce. 46 žárských usedlík mlo zemdlské pozemky a 50 jich provozovalo emesla (soukeníci, obuvníci, kožešníci, krejí, kovái, pekai, tesai a ezníci). Nkolik klidných let msteka a kláštera vystídal v íjnu 1689 úmysln založený požár, který zniil všechny klášterní budovy a polovina eholník musela odejít do jiných klášter. Trvalo rok, než se opt mohly konat bohoslužby v kostelíku sv. Markéty, který byl roku 1701 stržen a souasn byla klášterní brána pestavna do dnešní podoby. 6 Podle: Švoma, J., Filka, I.: Struné djiny msta Žár nad Sázavou. Ostrov nad Oslavou, Mstský úad ve Žáe nad Sázavou, 1998, 162 s. 15

Roku 1705 nastoupil významný opat Vejmluva a za jeho psobení prošel nejvtším rozkvtem. Tehdy zde realizoval adu svých geniálních projekt Jan Blažej Santini Aichel, eský architekt italského pvodu. 7 První Santiniho stavbou ve Žáe byl Dolní hbitov z roku 1709 o pdorysu lidské lebky. Další Santiniho tvorba pro žárský klášter byla barokn gotická úprava konventního chrámu a novostavba prelatury. 8 V letech 1719-1722 vznikala nejvýznamnjší stavba Santiniho barokní gotiky a to poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoe. Pdorys kostela znázoruje hvzdu, mezi jejímiž cípy prostupuje pt oválných kaplí a mezi nž je vloženo pt apsid. Do úrovn prvního patra jsou vloženy tribuny, ve druhém pate obíhá galerie, vše zastešuje kopule s lunetami. V celém objektu je dokonale rozptýleno svtlo. Kostel nepsobí moc rozmrn, ale pojme až dva tisíce lidí. Kostel je obehnán deseticípými ambity. Do svtového ddictví UNESCO byl zapsán na sklonku roku 1994. 9 Další novostavbou tohoto architekta byly konírny šlechtické akademie (1720) a hospodáský dvr Lyra. Obr. 3. 1. 1. 1 Dolní hbitov Obr. 3. 1. 1. 2 Kostel na zelené hoe Zdroj: http://www.zdarns.cz/omeste/pamatky.asp Zdroj:http://www.chmelicek.cz/zdar/displayimage.php? album=4&pos=0 Roku 1761 byl u kláštera zbudován barokní most se sochami svtc. 13.10. 1784 byl vyhoelý klášter zrušen dekretem zemského gubernia za Císae Josefa II. a panství pešlo do správy Moravského náboženského fondu a po jeho prodeji pak postupem as zmnilo nkolik majitel. 7 Jurman, H.: Žársko. Turisticko-vlastivdný prvodce obcemi a jejich okolím. Tišnov, SURSUM, 1998, 207 s. 8 Sedlák, J.: Žár nad Sázavou. elákovice, stedoeské tiskárny, N. P., 1979, 11 s. 9 Langerová, B.: Kraj Vysoina. Praha, ACR Alfa s.r.o., 2004, 230 s. 16

Obr.3.1. 1. 3 1750 - Kostel sv. Prokopa u námstí Obr. 3. 1. 1. 4 1800 - zámek Žár Zdroj: http://www.chmelicek.cz/zdar/displayimage.php?album=4&pos=0 3. 1. 2 Vývoj po zrušení kláštera Po zrušení kláštera nastává rozkvt vlastního msta, které se spravovalo samostatn jako tzv. municipální msto, které vykonávalo na svém území veškeré politické, soudní a hospodáské právní úkony. Po celou 1. polovinu 19. stol. si msto zachovávalo poklidný venkovský charakter. Vnitní msto zahrnovalo 350 dom s 2 962 obyvateli. Dláždno bylo pouze námstí, kde se domy významných mšan honosily patrovou nadstavbou. Dominantou msta byla Stará radnice, mšanský pivovar, morový sloup a kostel sv. Prokopa. Sousední Zámek Žár, který si udržoval význam jako správní sídlo, ítal 55 dom a 697 obyvatel. 10 Hlavním zamstnáním obyvatel zstávalo zemdlství, dále emeslná výroba, obchodnictví a drobná výroba spotebního zboží. tyi hlavní obchodní silnice protínaly Žár ve smru na Vojnv Mstec, Ostrov nad Oslavou, Nové Veselí a Nové msto na Morav. Od roku 1839 zaala fungovat poštovní sbrna. Od tereziánského hnutí psobila ve mst dvojtídní škola a nová škola byla zízena roku 1821 na Žárské tvrzi, ve které se vyuovalo do roku 1878. V roce 1850 bylo velmi významné umístní sídla okresní politické správy do Nového Msta na Morav a Žár se stal druhoadým sídlem soudního okresu. 10 Podle: Švoma, J., Filka, I.: Struné djiny msta Žár nad Sázavou. Ostrov nad Oslavou, Mstský úad ve Žáe nad Sázavou, 1998, 162 s. 17

3. 2 Industriální období Ve druhé polovin 19. století vznikaly nové hospodáské aktivity, které ovlivnily vývoj regionu. Z penžních ústav psobila Obanská záložna (1871), Mstská spoitelna (1907) Konstribuenská záložna pro panství žárské. Vznikaly zde také rzné výrobní podniky. Po roce 1893 byla založena na Zámku Žár pila. V místech dnešního Tokozu vznikla roku 1855 sirkárna, která ukonila výrobu roku 1914. Koncem 19. století byly ve Žáe založené obuvnické továrny - Vašátkova, Kynclova, Šolínova a Šachova. Na Libušín zaala pracovat zámenická dílna Jana Pohanky, pozdjší strojírna. Od roku 1898 byla otevena tra Havlíkv (Nmecký) Brod - Žár a o 7 let pozdji byla uvedena do provozu tra do Tišnova, ímž získal Žár spojení s Brnem. Pi otevení trati na ní sloužilo 181 žárských zamstnanc. K nádraží byla z námstí proražena Nová ulice (dnes nádražní). ást zástavby zde byla provedena s pomocí Družstva pro stavbu rodinných domk, které se ustavilo v roce 1911. V roce 1939 byla zahájena výstavba nové dvojkolejné trati Havlíkv Brod - Žár - Kižanov - Tišnov Brno. Tra byla otevena 6. prosince 1953 a od 7.11. 1966 pln elektrifikována. Roku 1940 se zaalo stavt nové žárské nádraží nedaleko starého vlakového nádraží, které bylo na míst dnešní stední a vyšší zdravotní školy. 11 V roce 1909 vznikla v Najdku první elektrárna v okrese, v dubnu 1921 byl vydán zákon o soustavné elektrifikaci, ale Žár ml zavedenou elektinu již od roku 1910. Od roku 1923 bylo msto zásobeno elektinou ze Západomoravské elektrárny. V íjnu 1930 snhová vichice zniila lesy na Žársku a uspíšila tak lesní reformu na žárském velkostatku. 3.12. 1930 se ustanovil v Pibyslavi Svaz obcí, který ml 5 880 ha, ale Žár se lenem nestal, ímž vzrostla nezamstnanost. Hospodáská krize dvacátých a ticátých let postihla msto nedostatkem levných byt, krize byla ešena pestavbou sušky. V roce 1911 bylo založeno družstvo pro stavbu rodinných domk, které psobilo 30 let. V ticátých letech psobilo stavební družstvo "Domov". V roce 1921 ml Žár 453 dom, 821 byt a 3437 obyvatel. V Zámku Žár bylo 74 dom, 163 rodin a 632 obyvatel. Pi sítání v roce 1930 ml Žár 552 dom s 919 byt 11 Podle: Pospíšil, J.: Spojení Žáru se svtem. Žár nad Sázavou, Služba škole, 1997, 22 s. 18

a 3426 obyvatel a v Zámku bylo 108 dom, 159 byt a 751 obyvatel. 12 Vzrst nezamstnanosti vedl k zavedení nouzových prací, což mlo vliv na zlepšení vzhledu msta. Byla vydláždna hlavní silnice pes msto a námstí, stavly se nouzové a upravovaly staré komunikace. V roce 1932 bylo oficiáln 250 nezamstnaných a tento poet neustále stoupal. Pro nezamstnané se vaila polévka a pozdji se zavedly almuženky. Mezi nouzové práce patila i stavba vodovodu, která byla dokonena v roce 1938. Také dosloužil kamenný most pes Sázavu, který následkem mraz popraskal a po sesutí astí klenby byl uzaven. Roku 1931 byl brnnskou firmou postaven nový železobetonový most. V letech 1391-1935 byla provádna regulace eky Sázavy. Prmysl ve mst pedstavovaly hlavn obuvnické továrny, které byly za krize doasn pozastavovány. Úpln zanikla jen Vašátkova továrna, která byla nejvtší. Zamstnávala 100 dlník a 200 až 300 jich pro továrnu pracovalo doma. Na pelomu 19. a 20. století vznikla továrna Františka Kynce, která brzy pešla do rukou Josefa Vašátky a nová vznikla roku 1917 v objektu bývalé mechanické pádelny, kde se vyrábly šátky a vlnné výrobky. V roce 1929 Fr. Kyncl s Karlem Kostou vytvoili obuvnickou firmu Ky-Ko, která za rok zkrachovala. Hynek Trojánek založil firmu na obuv v Dolní ulici roku 1912 a o deset let pozdji zamstnával 100 lidí a v roce 1934 už 220. Z toho bylo 70 lidí pímo v továrn. V roce 1941 firma zamstnávala v továrn 86 lidí a mla ve mst otevené i vlastní prodejny. Po První svtové válce zaala pracovat na Nové ( Nádražní) ulici továrna na obuv Arco, která již v roce 1926 zamstnávala 200 lidí. Strojírna J. a G. Pohanka se od roku 1867 vyvíjela v malé zámenictví, pozdji bylo pesthováno do vlastní budovy na Dolní ulici a 1910 se podnik rozšíil a vyrábl hospodáské stroje, pumpy a provádl opravy rzných stroj. V roce 1928 se výroba rozšíila na devoobrábcí stroje, elektrická erpadla, železné konstrukce a jejich stavbu. Ve mst pracovaly dv cihelny a v osmdesátých letech 19. stol byla zízena škrobárna a pozdji syrobárna. 1913 vznikla akciová spolenost Amylon, která patila mezi válkami k nejvtším podnikm škrobárenského prmyslu v kraji. Na podzim roku 1920 zahájil J. Rousek výrobu visacích a nábytkových zámk, sporák, kouovod a 12 Podle: Švoma, J., Filka, I.: Struné djiny msta Žár nad Sázavou. Ostrov nad Oslavou, Mstský úad ve Žáe nad Sázavou, 1998, 162 s. 19

rzných druh kovového zboží. Pozdji byla zavedena i výroba rybáského náiní, o deset let pozdji již zamstnával asi 140 dlník. 13 I v této dob psobilo ve mst nkolik spolk, nejstarším na družstevní základn byla Hospodáská jednota, z jejíž iniciativy byl ve Žáe postaven roku 1914 Rolnický lihovar a pozdji byly v jeho blízkosti oteveny parní a vanové lázn. V Zámku Žár byl lihovar velkostatku. Nejstarší spolek stále trvá a je to pvecký spolek Svatopluk. Fungovaly i jiné spolky, napíklad emeslnická beseda, Sokol, eskoslovenský Orel, Dlnická tlovýchovná jednota, Klub eských turist, cyklistický klub Horák, Volné sdružení divadelních ochotník - Sázavan, Muzejní spolek, Spolek eskoslovenského erveného kíže, Rybáský spolek atd. Obr. 3. 2. 1 Žár nad Sázavou Staré nádraží 1918-1919 Obr. 3. 2. 2 Žár nad Sázavou 1910 - Amylon Zdroj: http://www.chmelicek.cz/zdar/thumbnails.php?album=5&page=5 Obr. 3. 2. 3 Žár nad Sázavou námstí 1910 Zdroj: http://www.chmelicek.cz/zdar/thumbnails.php?album=5&page=5 13 Podle: Švoma, J., Filka, I.: Struné djiny msta Žár nad Sázavou. Ostrov nad Oslavou, Mstský úad ve Žáe nad Sázavou, 1998, 162 s. 20

3. 2. 1 Doba okupace a 2. svtové války do 1947 Do Žáru picházeli v íjnu 1938 eští uprchlíci z pohranií. Na nucené práce do Nmecka bylo postupn odvedeno 501 muž. Msto bylo po národní stránce zcela eské, žilo zde jen 5 dosplých nmecké národnosti. 9. kvtna 1945 byly v okolí msta bombardovány nmecké oddíly, z tohoto dvodu vyhoelo nkolik dom hlavn v Horní ulici a pila v Zámku Žá. O den pozdji psobilo msto velmi skliujícím dojmem. Zcela vyhoelo 33 objekt a 95% dom bylo poškozeno. Po skonení války byla velmi napjatá zásobovací situace a rozpoet msta byl velmi skromný (2 050 000 korun). Na jae 1946 se obnovil spoleenský život, slavil se 1. máj, Svátek matek, Den brannosti i svatojánská pou. V roce 1947 byla krize v zemdlství a výrazn poklesl poet obyvatel msta.v lét 1947 žilo ve Žáe 3 428 obyvatel oproti 4 286 v lét 1943, tento poet byl kritickým bodem místní populace. O prmyslu se píliš neuvažovalo, pedstava byla spíše rekrean - turistického regionu. Jediným podnikem zaznamenávající exportní úspchy, který rozšioval výrobu byla továrna Jaro J. Rousek (Tokoz). 3. 3 Období socialismu 3. 3. 1 Veejný život V roce 1948 se rušily zemské hranice a Žár se jevil jako pirozené centrum a k 1.1. 1949 vláda SR rozhodla o novém administrativním uspoádání republiky do 19 kraj a Žár se stal sídlem nového okresu v kraji Jihlavském, který tento okres vnímal jako periférii. Dalším dležitým krokem bylo schválení nového názvu msta Žár nad Sázavou s místním rozlišením Žár 1 a 2, tedy 12.4. 1950 se spojil Žár se Zámkem Žár. 27. 7. 1970 byla vyhlášena Chránná krajinná oblast "Žárské vrchy" se sídlem v našem mst. V rámci dalšího administrativního opatení integroval Žár 13 okolních obcí a osad s ímž narostly i problémy, které vedly ke snaze o optovnému osamostatnní. (Viz Tab. 2.2.) 21