VY_32_INOVACE_2A05 VÝBĚR OBCHODŮ Cvičení 4: Výběr bchdů Vyberte sm bchdů ze svéh klí neb na internetu. Práci si rzdělte, každý z týmu vyhledejte dva bchdy. Ve vašem výběru se přitm nesmí vyskytvat dvakrát stejný bchd. Pužijte tabulku prgramu Wrd, kteru ulžte s názvem OBCHODY. Tým: Název příslušnéh bchdu ve vašem klí: Žák 1 1. 2. Žák 2 1. 2. Žák 3 1. 2. Žák 4 1. 2. Při práci využijte učební texty a Internet. Autrem materiálu a všech jeh částí, není-li uveden jinak, je Mgr. Hana Bednaříkvá. Dstupné z Metdickéh prtálu www.rvp.cz, ISSN:1802-4785, financvanéh z ESF a státníh rzpčtu ČR.
Prvzuje Nárdní ústav pr vzdělávání, šklské pradenské zařízení pr další vzdělávání pedaggických pracvníků (NÚV). Učební texty Vybírejte si dbré prdávající RIZIKA Ztráta vašich peněz. Ztráta vašeh času. Prblémy se zdluhavými spry neb sudními řízeními. JAK POZNAT DOBRÉHO PRODEJCE? Ať už nakupujete na stránkách e-kmerce, u někh v aukci, neb si přizujete zbží d někh, kd h prdává prstřednictvím třetí sby, jak je reklamní web, dbréh prdejce pznáte pdle th, že: nabízí kvalitní zákaznické služby, reaguje rychle na dtazy či pdněty a dpvídá slušně na plžené tázky, účtuje spravedlivé ceny a nezatajuje údaje balném a pštvném, bjednávky ptvrzuje bratem, zajišťuje rychlu ddávku zbží, vždy plní své sliby, respektuje a chrání vaše sukrmí a má zavedena správná pravidla chrany sukrmí, pdniká přiměřené krky k zajištění bezpečí a stará se bezpečnst svých stránek, pskytuje dpvídající záruky, případně pdmínky pr vrácení zbží, je nápmcen při řešení ptíží. JAK POZNAT ŠPATNÉHO PRODEJCE? Špatnéh prdejce pznáte pdle th, že: neuvádí přesné neb pravdivé infrmace sbě neb zbží, které prdává, neddává bjednané zbží neb se na jeh ddávky musí čekat příliš dluh, p realizaci ddávky navyšuje ceny další dpravné neb jiné pplatky, neuvádí přesné pdmínky prdeje, nechrání vaše sukrmí, pskytuje špatné služby neb není nápmcen při řešení ptíží. JAK SI VYBRAT DOBRÉHO PRODEJCE Vybírejte si prdejce, který má mezi statními zákazníky dbru pvěst. Zkntrlujte si ppis prdávanéh zbží je jasný, pdrbný, pravdivý? Zmiňuje se např. krmě základních vlastnstí i drbných vadách? Vypadá jak půvdní text, neb jak kpie textu z katalgu někh jinéh? Pkládejte prdejci dtazy a sledujte, jak rychle na ně dpvídá. Ověřte si, jestli prdejce prdává ještě další zbží, případně jaké zbží se jedná. Pdle th byste mhli pznat, jestli pužívá stejné ppisy zbží a jak píše sám sbě. Při výběru
prdejce dbejte především na t, zda přijímá bezpečné platby s mžnstí pžádat pmc v případě ptíží. Umžňuje prdejce platbu různými způsby? Pak bude lepší vlbu než někd, kd trvá na platbě v htvsti neb na kamžitém převdu peněžních prstředků. Vybírejte si prdejce s jasnými pravidly vracení zbží, kteří přesně infrmují dpravném či pštvném. Všímejte si dalších skutečnstí svědčících důvěryhdnsti prdávajícíh, jak je pravidelný prdej neb prdej většíh bjemu zbží u prdejců s dbru pvěstí, kteru si chrání. Mějte se na pzru v případě prdejců, kteří v nedávné dbě změnili svu identitu. Jsu t vaše peníze. Nemáte-li z prdejce dbrý djem, zbží jednduše nekupujte. V případě zahraničních prdejců vám nemusí být přiznána stejná sptřebitelská práva, jaká máte ve České republice, a dvzy mhu pdléhat clu a DPH. Dpručení při nákupu pčítače Ze zkušenstí vím, že asi plvina zákazníků začíná nákup větu: Jaké máte nejlevnější... Anglický sciální refrmátr Jhn Ruskin (1819-1900) řekl: Zákn hspdářství nedvluje bdržet za mál peněz vysku hdntu. Vezmete-li tu nejnižší nabídku, musíte za rizik, které tím nesete, něc pčítat. A jelikž tt činíte, ptm máte také dstatek peněz zaplatit za něc lepšíh. Tent pán zemřel před více než st lety, ale t, c napsal, má stálu platnst. Prč lidé kupují t nejlevnější? Prstě prt, že tmu nerzumějí. Nevyznají se v rzdílu mezi levným a kvalitním výrbkem. Nemají dvahu přiznat před prdávajícím svji neznalst a zeptat se. Vycházejí z jakési představy, že všechny výrbky jsu vlastně úplně stejné, jen se liší tu cenu. Všechn na světě se dá vyrbit buďt lépe, neb hůř. Ten, c t umí lépe, si t lgicky nechá zaplatit. A ten, c t tak dbře neumí, musí prdávat levněji. Existuje výrbek, který je lepší a přitm levnější? Jistě, existuje, ale je t výjimka. A pkud chcete mít v těcht věcech jasn, můžete buďt: pdrbně nastudvat danu prblematiku ze všech dstupných materiálů pradit se u svéh prdejce - ten se v tm buďt vyzná (je t jeh práce), neb t u méně běžných výrbků nastuduje rychleji, než vy (je t přece jeh práce) Rzhdně ale nezkušejte vybírat jen tak d ka neb pdle jednh článku v dbrném časpise. Musíte ttiž pčítat s tím, že právě tenhle článek byl placenu reklamu (cž je víc než běžné). Dbře víme, že v jednm bchdě nakupíme levněji a ve druhém dráž. Někd t bere jak samzřejmst, někd jak pdvd. Prč někd prdává dráž a někd levněji? Každá firma má jiné náklady. Ten kd sídlí ve středu města, bude mít jiný nájem než firma na periferii. Velká firma s "kamenným bchdem" má zcela jinu režii než ten, kd pdniká ve svém bytě a mim regulvanéh nájmu nemá žádné náklady. Je ale i jiný, pr zákazníka pdstatnější rzdíl. Některá firma se zákazníkvi věnuje, v jiné na zákazníka nemají čas. V některé firmě dstanete dbrný servis se vším všudy, jinde je dbrnst bsluhy pchybná a technika z úsprných důvdů vůbec nezaměstnávají. Když nakupujete, nedstáváte jen zbží, ale i řadu dalších služeb. Jedná se t, na c nemáte nárk se zákna, ale c je na dbré vůli prdejce - jak kvalitně či srzumitelně vám prdejce pradí. Jde i další služby - pmůže vám prdejce s instalací? Pkud an, je velmi pravděpdbné, že vám snadn vyřeší i
případnu reklamaci. A pkud Vám Váš prdejce může zárveň nabídnut i zašklení, instalaci v bytě neb ve firmě, pzáruční servis a další služby, je t vždy velká výhda a já sbně v takvé případě je dbré akceptvat i vyšší cenu. Obecně je dbré vědět, že se nevyplatí kupvat ty nejdražší (největší, nejnvější) kmpnenty, prtže jsu drahé a nejrychleji stárnu (pčítač bude za tři rky starý bez hledu na t, jestli stál 20 000 Kč neb 80 000 Kč). Musíte zvážit, k čemu budete pčítač pužívat a pdle th se rzhdnut, jak drahé kmpnenty ptřebujete. Každý výrbce prgramů dává k dispzici infrmaci jaká knfigurace pčítače je pr jejich prgram ptimální a jaké minimální pžadavky musí sestava splňvat. Nyní si prjděme nabídku, kteru jsme dstali: 1. základní deska (jedntka, mtherbard) (t je t barebne midit Enjy, ip35 P5K, 300W, Gb LAN, 1xF) je deska, d které se jedntlivé sučásti zapjují a která zajišťuje jejich kmunikaci. Zde rzhduje, hlavně t, aby deska využila ptenciál sučástí. Lepší deska může pčítač v řádu prcent zrychlit, ale dražší značkvé desky (Asus, Via) se kupují spíše kvůli záruce a větší kmpatibilitě než kvůli rychlsti. 2. prcesr (t je t CPU INTEL Cre 2 Du E6550, 2.33GHz, 4M, 1333MHz) je nejznámější částí pčítače i mezi laiky a tak bývá čast rzlišvacím znakem mezi dbrým a špatným pčítačem. Mmentálně se nacházíme v éře dvujádrvých prcesrů, které zanedluh vystřídají ty s dvjnásbným pčtem jader. Intel si uvědmil, že neustálé zvyšvání frekvence nemá smysl. Radši zvýšíme pčet jader! Každý výknný pčítač teď dispnuje prcesrem Cre 2 Du. Dvě jádra jsu výknější než byčejné prcesry a ani k tmu neptřebují extra vysku frekvenci (t je t 2.33GHz). Takvé Cre 2 Du s frekvencí 2,13 GHz je mnhem výknější než Pentium IV s 3 GHz. T jen ptvrzuje fakt, že dnes se nezvyšuje frekvence, nýbrž pčet jader. Říká se, že rychlst sučasných prcesrů se dá využít jenm při hraní her, při práci s videm, případně 3D grafiku (CAD). Pkud nic z th neděláte, můžete si přídit i ten nejlevnější prcesr, který se dá kupit neb ještě lépe kupte prcesr s nejlepším pměrem výkn/cena (výkn přibližně dpvídá frekvenci prcesru - 2.33GHz). Nemusí t být tak dcela pravda, pkud jste zvyklí na pčítači spuštět více aplikací naráz (vypalvání DVD, úpravy ftek, rendervání filmů, psluchání muziky, d th spustí antivirvý test,...). Při výběru prcesru nás může zmást fakt, že u žádných HW nárků sučasných prgramů není uváděna frekvence, kteru ptřebují dvujádra a kteru byčejné prcesry. T může pškdit nezkušenéh uživatele, který ví, že má jakýsi ten super-výknný prcesr s frekvencí 1,86 GHz a diví se, že mu pčítač nesplňuje minimální pžadavky. Uvědmte si, že becně neplatí tvrzení čím rychlejší prcesr, tím rychlejší pčítač. Rychlst pčítače závisí také na perační paměti. 3. perační paměť (t je t 1GB DDRII 800MHz (1x1024)) je místem, kde se skladují infrmace (prgramy a data), které ptřebuje prcesr ke své práci. Pkud se d ní nevejdu, pčítač je ukládá na harddisk, který je však mnhem pmalejší (načtení dat trvá déle). Právě tent fakt způsbuje, že pčítač s rychlejším prcesrem a malu pamětí je při jakékliv jiné práci než hraní hry pmalejší (a t znatelně) než pčítač s pmalejším prcesrem a velku pamětí. Nrmální uživatelé t neví a prdejci th využívají, nabízejí ten první, který vypadá rychle (dbrý prcesr) a levně (není tam ta paměť), ale bhužel rychlst th prcesru nikdy nevyužijete. Čím víc prgramů chcete mít spuštěných najednu tím víc paměti ptřebujete. Při výběru paměti nejde t, který typ paměti (SIMM, DIMM, SDRAM, RIMM, DDR, DDR2, DDR3) vybrat - t je dán základní desku. Obecně platí, že pužijeme nejrychlejší paměť, kteru deska zvládne neb kteru máme k dispzici.
4. grafická karta (nvidia 8600GTS SILENT/HDTV 256MB DDR3 DVI HDTV) - zbrazuje data z pčítače na mnitr. Oprti statním kmpnentám máme situaci pdstatně usnadněnu. Za psledních pár let vzrstl výkn videkaret více než stkrát a cena se napak snížila na úrveň přijatelnu pr všechny. Při výběru záleží jen na pužití pčítače. Nejnárčnější na graficku kartu jsu pčítačvé hry a 3D grafika. Pkud nehrajete hry, nekreslíte v CADu, nemusíte se grafiku vůbec zabývat. Na nrmální kancelářsku práci stačí i ty nejlevnější karty, které bývají integrvané na základní desce. C tvří kvalitu (neb rychlst) videadaptéru? a. vlastní videprcesr (kprcesr), který tvři srdce karty. Ten přebírá práci CPU při vykreslvání brazvky a prtže je na jedntlivé funkce specializván (čáry, kružnice, křivky, plchy, výplně, šrafváni atd.), jde mu t pdstatně rychleji. b. driver (vladač) videkarty. Na tm, jak dbře je napsán, záleží na jaké úrvni dkažeme využít kvality pužitéh videprcesru. Stejný videprcesr nabízí na svých kartách více výrbců. Jedni za velmi nízké ceny, druzí dráž. C získáte za vyšší značkvu cenu? Obvykle velmi dbře napsané vladače, kvalitní prvedení, řadu příjemných funkcí navíc a pdpru na internetu. c. videpamět sazená na kartě. Platí: čím rychlejší paměť, tím lépe je využit výkn pužitéh videprcesru. 5. disketvá mechanika (FDD 3.5 /1.44MB černá) pužívá se čím dál méně, prtže disketa jak záznamvé medium je mál splehlivá a nehdí se k přenášení většíh bjemu dat. Disketa má kapacitu 1.44MB, takže se na ni ulží například jedna ftgrafie, ale písnička ve frmátu mp3 na ni nevleze. K přenášení textů ji zatím ještě hdně uživatelů pužívá. U ntebků ji však už nenajdete. Může být interní i externí. Cena interní disketvé mechaniky se phybuje klem 150 Kč, externí klem 500 Kč. Pkud bych si d pčítače kupvala FDD mechaniku, využila bych mžnsti kupit mechaniku kmbinvanu se čtečku paměťvých karet. Její cena se phybuje klem 600 Kč. 6. harddisk (HDD 320GB SATA2) - ukládají se na něj prgramy a data, které mají být k dispzici trvale. Harddisky si můžeme rzdělit na tři kategrie: a. rzměr 2,5" - jsu určeny d ntebků a pdbných zařízení. V nrmálním pčítači se sice pužívat dají, ale prtže jsu dražší, nemá t smysl. b. SCSI disky c. IDE disky SCSI disky jsu dražší a spusta uživatelů prt předpkládá, že také lepší. V čem jsu tedy SCSI disky lepší? Jsu rychlejší? Jsu výknnější? Prč vlastně mají vyšší cenu? SCSI disky jsu pmalejší než disky IDE. Líbil se mi příklad, který přirvnával IDE disk k sbnímu autu a SCSI disk k autbusu. Pkud se ptřebujete dstat z Brna d Prahy, vezmete si sbní aut. Když budete spěchat, vezmete si rychlé aut. Ale pkud vás bude víc, pjedete autbusem. Ten je sice pmalejší, má větší sptřebu, je dražší atd., ale 30-40 lidí dveze najednu. Mnhem rychlejší sbní aut je sice dkáže vzit dvakrát rychleji, ale než je všechny dveze, bude muset cestu abslvvat 5x neb třeba 10x, takže mu t bude trvat mnhem déle. U HDD je t stejné. SCSI frmát je jak autbus neb náklaďák - přijme sérii pžadavků na data (subry), "cestu" p disku je psbírá, nalží a naráz v dávce přesune pčítači - tady máš, dělej si s tím, c chceš. IDE disk "pběží" pr první subr, strašně rychle jej přinese, ale už utíká pr
druhý, třetí... V běžném pčítači je t nrmální způsb práce, tam je IDE disk ideální - je rychlý. Ale IDE nemůžeme dst dbře pužít u serveru. Tam prbíhá práce zcela jinak - na server je připjena řada uživatelů a všichni stále vyžadují data. A zde je právě ideální SCSI disk-náklaďák: přijme pžadavky, vyrazí pr náklad, nabere plnu krbu a dveze naráz uživatelům. Sice je pmalejší, ale "hrmadnu dpravu" zvládá mnhem rychleji než jeh kamarád IDE. Další tázku je, jaku vybrat kapacitu harddisku. Tady platí: Nekupujte si t, c ptřebujete nyní, ale t, c budete ptřebvat dejme tmu za dva rky. Pdívejte se d ceníku a vybírejte disk s kapacitu někde uprstřed nabídky. Příliš malé disky vycházejí vlastně drahé (zkuste si spčítat cenu za 1GB!), největší disky v nabídce jsu napak určeny jen těm nejnárčnějším. Zkuste najít v ceníku míst, d kteréh začínají ceny šplhat prudce nahru - těsně pd ním je ta správná (nejeknmičtější) varianta. Nebjte se, že je disk "mc velký" neb že "na něj váš pčítač nestačí" - napak, za rk za dva vám bude určitě míst na disku chybět. Jaký vybrat mdel? T už je hrší - ideální je prhledat internet, najít si testy disků, prstudvat materiály, prstě stát se dbrníkem. Neb nechat si pradit. Obecně jen něklik pravidel: Otáčky disku: Větší táčky (7200, 10000t/min) znamenají na jedné straně rychlejší přístup k datům, na druhé straně vyšší pruchvst (= vyšší pravděpdbnst, že k pruše vůbec djde) a nižší živtnst disku. Vyrvnávací paměť (cache - čti keš): Napřed princip - vy dáte disku pžadavek, disk najede hlavičku na správnu stpu, pčká, až se pltny dtčí na pžadvané míst a data přečte. Thle samzřejmě prbíhá vždy (a brvsku rychlstí). Vyrvnávací paměť (cache) pracuje následvně: vy už máte data, pracujete s nimi, disk se tčí dál a data se zatím ukládají d cache. Až je načtená celá stpa, přečte se ještě ta nad ní, pak ta pd ní - disk prstě (inteligentně) předvídá, c budete příště ptřebvat. A až budete mít další pžadavek, prvně se pdívá, jestli náhdu už nemá data připravena v cache. Pkud an, pskytne vám je kamžitě, bez čekání - a rychlst cache je nejméně řád vyšší, než vlastní rychlst disku. A čím větší cache, tím větší pravděpdbnst, že ta "vaše" data jsu v ní už připravena. Prt vybírejte disk s c největší vyrvnávací pamětí (cache). Velká cache vlivní rychlst disku více, než jeh táčky. 7. DVDRW/RAM (LG černá) mechanika služí ke čtení a zapisvání dat na DVD. Vypalvačky už jsu dnes tak levné, že pkud byste jenm trchu chtěli vypalvat, její kupě se vyplatí (jejich správný výběr by však vydal na hdně delší článek). 8. mnitr (19" LG LCD L1919 S-SF) vybrat CRT neb LCD mnitr? LCD už nejsu tak drahé, mají prblémy s dezvu a pkud si nekupíme vyšší třídu, mají i špatné barevné pdání. Napak mají výhdu v menší únavě čí, rzměrech, gemetrii a ve faktu, že je spusta LCD panelů širkúhlá. CRT je zase dsluhující technlgie, která trpí neduhy typu blikání, cž jde ruku v ruce s velku únavu čí. CRT brazvky také relativně rychle stárnu a mají špatnu gemetrii brazu. Tt jsu ntricky známé vlastnsti bu technlgií. Od chvíle, kdy se pčítač díky rychlsti přestal zadrhávat při nrmálních činnstech (ulžení subru, psaní, atd.) je větší mnitr největším přírůstkem kmfrtu. Pkud si náhdu vyberete ještě technlgii CRT (dstanete d kamaráda, z bazaru), je důležité, aby mnitr splňval nrmy vyzařvání a bnvvací frekvence u rzlišení ve kterém budete pracvat byla 85 Hz (aby neblely či). Velikst mnitru závisí na aplikacích, se kterými pracujete. Například při střihu videa je příjemné mít na mnitru dstatek místa pr více tevřených ken.
9. myš a klávesnice tady se většinu šetří, cž není dbře. Jsu t zařízení, která budete pužívat přád, na klávesnici by se Vám měl dbře psát (rzhdující by měl být Váš pcit vyplatí se t vyzkušet), myš se nesmí zadrhávat (kupit pčítač za 40 000 a trápit se s myší, na které jste ušetřili 200 Kč je nesmysl) 10. case a zdrj V sučasnsti je velice mderní slv casemdding. Vznikl spjením anglických slv case - pčítačvá skříň a mdding (mdificatin) - úprava. Někdy se pužívá též značení PC tuning, který byl převzat z tradičnějšíh tuningu autmbilů. V casemddingu se jedná t, nějakým způsbem vylepšit, upravit, či dlišit svůj pčítač d pčítačů prdávaných v bchdech. Casemdding může být buď ptický, kdy se upravuje puze vzhled skříně (průhledné bčnice, světlení, změna barvy laku), neb funkční, kdy se vlivňuje i hardware, například přetaktváním, přidáváním neb změnu chlazení (přídavné ventilátry, vdní chlazení), vládacími a infrmačními panely pr regulaci a sledvání táček ventilátrů, sledvání teplty kmpnent, zapínání světlení, atd. Puze jednu před sedmi lety jsem se u skříní setkala s prblémem pčítač byl příliš hlučný, části skříně reznvaly. Myslím si, že nebudete-li pužívat pčítač jak dekraci v býváku, můžete kupit i tu nejlevnější skříň. Musíte myslet jen na t, aby se d ní Váš pčítač vešel. Ppsali jsme si důležité kmpnenty pčítače a měla bych se zmínit ještě zbývající části nabídky. Najdeme v ní další rzšiřující karty: TV tuner (Pinacle Hybrid Pr A+D+Fm) je karta pr příjem TV signálu. Kupte si, jestli chcete v pčítači sledvat televizní prgram. zvukvá karta (SundBlaster X-Fi XtremeMusic Audi) bývá vybavena sftwarem pr úpravy zvuku, k běžné práci ji neptřebujete. síťvý adaptér (LAN Micrnet 10/100/1000) neptřebujete, pkud nechcete svůj pčítač připjit d dvu různých pčítačvých sítí. Na základní desce ttiž už jednu máte. střihvá karta (Pinacle Studi 10 MvieBard 500 PCI) speciálně upravená karta pr střih videa. Umžňuje ulžit filmy d pčítače a zpracvávat je. K amatérskému (jednduchému) střihu videa lze ale pužít i standardní středně drahu pčítačvu sestavu a například prgram MvieMaker, který je sučástí OS WindwsXP. Zbývající část nabídky tvří prgramy. Operační systém ptřebujete, bez něj Vám pčítač nebude fungvat. Nemusíte však nutně mít MS Windws XP Prfessinal CZ, existují i jiné perační systémy. Office Prfessinal 2007 CZ je známý kancelářský balík prgramů d Micrsftu. Lze nahradit levnějšími prgramy české firmy Sftware602. AVG Anti-Malware je antivirvý prgram a dpručuji jej, neb jiný antivir (AVAST, NOD32,...) v pčítači mít. DVD SW Cyberlink PwerDVD 7 6CH CZ OEM XP/Vista je SW ddávaný k DVD mechanice a umžňuje vypalvání, Spasitel služí k bnvě stanice. Infrmační technlgie jsu tak slžitý a neuvěřitelně rychle se vyvíjející br, že se v něm dkáže vyznat jen ten, kd v něm pracuje, kd se jím zabývá každý den, d rána d večera a t už řadu rků. Prt vám radím: Najděte si svéh prdejce, svu - jednu jedinu firmu, které důvěřujete, a u té zůstaňte. Budu vás znát a budu k vám přistupvat jak ke stálému zákazníkvi. Budu předem vědět, c ptřebujete, budu znát Vaše pžadavky a zvyklsti.
Pužité zdrje Hana Bednaříkvá, PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ s využitím ICT na střední dbrné škle, závěrečná práce, Brn, Mendelva univerzita 2008 Kratchvílvá J.: Terie a praxe prjektvé výuky. Brn: Masarykva univerzita, 2006, 160 s. ISBN 80-210-4142-0 Kubínvá, M: Prjekty (ve vyučvání matematice) - cesta k tvřivsti a samstatnsti. Praha: Univerzita Karlva, 2002, 256 s. ISBN 80-7290-088-9 Valenta, J.: Prjektvé metdy ve škle a za šklu (el. zdrj) http://www.prjektvevyucvani.cz/index.aspx [cit. 15. 12. 2007] Metdický prtál RVP (el.zdrj), http://www.rvp.cz/ [cit. 15. 12. 2007] Metdický prtál firmy Micrsft (el. zdrj), http://www.mdernivyuka.cz/ [cit. 20. 1. 2008]