6і1 Taylorova formule.. C p.1/5



Podobné dokumenty
Diferenciál a Taylorův polynom

1 3Matematika (a fyzika) schovan za GPS

3. Polynomy Verze 338.

Line rn oper tory v euklidovsk ch prostorech V t to sti pou ijeme obecn v sledky o line rn ch oper torech ve vektorov ch prostorech nad komplexn mi sl

Exponenciála matice a její užití. fundamentálních matic. Užití mocninných řad pro rovnice druhého řádu

6 kapitola Z 0 7akladn funkce v C

1. Spo t te limity (m ºete pouºívat l'hospitalovo pravidlo) x cotg x 1. c) lim. g) lim e x 1. cos(x) =

M - Příprava na čtvrtletní písemnou práci

10 je 0,1; nebo taky, že 256

c sin Příklad 2 : v trojúhelníku ABC platí : a = 11,6 dm, c = 9 dm, α = Vypočtěte stranu b a zbývající úhly.

Metoda konečných prvků. 6. přednáška Tělesové prvky - úvod (lineární trojúhelník a lineární čtyřstěn) Martin Vrbka, Michal Vaverka

I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta

Matematická analýza KMA/MA2I 3. p edná²ka Primitivní funkce

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad.

Základní zapojení operačních zesilovačů

- funkce, které integrujete aproximujte jejich Taylorovými řadami a ty následně zintegrujte. V obou případech vyzkoušejte Taylorovy řady

Diamantová suma - řešení příkladů 1.kola

1 3Logika XII. RNDr. Kate 0 0ina Trlifajov PhD.

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/ Nástrahy virtuální reality (pracovní list)

Aritmetika s didaktikou II.

1 3Statistika I (KMI/PSTAT)

1 Matematické základy teorie obvodů

= 2x + y, = 2y + x 3. 2x + y = 0, x + 2y = 3,

Elasticita a její aplikace

6.3. Lineární diferenciální rovnice druhého řádu s konstantními koeficienty

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

1.2.5 Reálná čísla I. Předpoklady:

SBÍRKA ÚLOH Z MATEMATIKY

Fotometrie s CCD Základní metody

Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/ Reálná čísla

Zapojení horního spína e pro dlouhé doby sepnutí III

Návrh induktoru a vysokofrekven ního transformátoru

4 Vyhodnocení naměřených funkčních závislostí

4 Stromy a les. Petr Hlin їn 0 5, FI MU Brno 1 FI: MA010: Stromy a les

MATEMATICKÁ ANALÝZA A LINEÁRNÍ ALGEBRA PŘÍPRAVA NA ZKOUŠKU PRO SAMOUKY

Matematika 3. RNDr. Břetislav Fajmon, Ph.D. Mgr. Irena Růžičková ÚSTAV MATEMATIKY

Fyzikální korespondenční seminář UK MFF V. S

Sada 2 Microsoft Word 2007

1.11 Vliv intenzity záření na výkon fotovoltaických článků

Analýza variance (ANOVA) - jednocestná; faktor s pevným efektem; mnohonásobná srovnání

Osvětlovací modely v počítačové grafice

Obvodová ešení snižujícího m ni e

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

Matematická analýza 1, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, )

Geometrie v rovině a prostoru Číslo DUM: 01

Daniel Velek Optimalizace 2003/2004 IS1 KI/0033 LS PRAKTICKÝ PŘÍKLAD NA MINIMALIZACI NÁKLADŮ PŘI VÝROBĚ

Adaptivní řešení úlohy průhybu nehomogenní struny Adaptive Solution of a Nonhomogeneous String Displacement

Počítání s decibely (není třináctá komnata matematiky)

Úprava fotografií hledání detailu, zvětšování (pracovní list)

Vyvažování tuhého rotoru v jedné rovině přístrojem Adash Vibrio

3. Derivace funkce Definice 3.1. Nechť f : R R je definována na nějakém okolí U(a) bodu a R. Pokud existuje limita f(a + h) f(a) lim

Procenta pomocí trojčlenky

Úlohy domácího kola kategorie C

Stanovy horolezeckého oddílu "ROT SPORT"

Pojďme se tedy podívat na hlavní výhody a nevýhody mezi montovanými dřevostavbami a zděnými domy.

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.

Použití derivací L HOSPITALOVO PRAVIDLO POČÍTÁNÍ LIMIT. Monotónie. Konvexita. V této části budou uvedena některá použití derivací.

2.6. Limita funkce. Nechť c R jevnitřnínebokrajníbodintervaludefiničníhooborufunkce

6 Extrémy funkcí dvou proměnných

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 26. ledna x. x 1 + x dx. q 1. u = x = 1 u2. = 1 u. u 2 (1 + u 2 ) (1 u 2 du = 2.

Algoritmizace a programování

Matematické metody rozhodování

Cvi en 86: Najd te nutn a posta uj c podm nky pro kompaktnost mno iny M v diskr tn m metrick m prostoruè! ë M je kompaktn, pr v kdy je kone n. ë Cvi e

1.3 Druhy a metody měření

Derivace funkce a parciální derivace

Digitální učební materiál

III. Diferenciál funkce a tečná rovina 8. Diferenciál funkce. Přírůstek funkce. a = (x 0, y 0 ), h = (h 1, h 2 ).

6. Matice. Algebraické vlastnosti

Příprava na 1. čtvrtletní písemku pro třídu 1EB

Derivace a monotónnost funkce

Dne obdržel zadavatel tyto dotazy týkající se zadávací dokumentace:

plošný 3D NURBS modelář pracující pod Windows NURBS modely jsou při jakkoliv blízkém pohledu dokonale hladké


Regresní analýza. Statistika II. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel

1.2.7 Druhá odmocnina

1 L Hospitalovo pravidlo

METODA PŮLENÍ INTERVALU (METODA BISEKCE) METODA PROSTÉ ITERACE NEWTONOVA METODA

DYNAMICKÉ VÝPOČTY PROGRAMEM ESA PT

Protokol č. 4. Objem ležícího kmene

Zapamatujte si: Žijeme ve vibračním Vesmíru, kde vládne Zákon Přitažlivosti.

Programy SFRB využijte co nejvýhodněji státní úvěr na opravu vašeho bytového domu.

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

VY_52_INOVACE_2NOV39. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 8. a 9.

7. Aplikace derivace

(mimo pozůstalostní řízení a vypořádání SJM) ÚVOD POPIS ŘEŠENÍ Typ nemovitosti : Výše spoluvlastnického podílu : ZÁVĚR

FYZIKA ČENĚK KODEJŠKA ANEŽKA RAICHOVÁ JIŘÍ BERNÝ LUKÁŠKOZÁK

Návrh rozměrů plošného základu

ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

MODELOVÁNÍ CENOVÉ ELASTICITY POPTÁVKY PO VJEZDU NA AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ MODELLING OF PRICE DEMAND ELASTICITY FOR ENTRY TO BUS TERMINAL

HLEDÁNÍ WIEFERICHOVÝCH PRVOČÍSEL. 1. Úvod

1. Alternativní rozdělení A(p) (Bernoulli) je diskrétní rozdělení, kdy. p(0) = P (X = 0) = 1 p, p(1) = P (X = 1) = p, 0 < p < 1.

Registrace programů VIS

Laserové skenování principy

Nový globální transformační klíč ETRF2000(05) S-JTSK

Těhotenský test pro zrakově postižené Tereza Hyková

2 Trochu teorie. Tab. 1: Tabulka pˇrepravních nákladů

Zátěžové testování SW aplikací. Miroslav Růžovský Softec CZ, spol. s.r.o.

(1) (3) Dále platí [1]:

Transkript:

1 3Taylorova formule 6і1 Taylorova formule. C p.1/5

1 3Taylorova formule 6і1 P 0 0 klad 5.1.1 Najd їte Taylor 0 1v polynom t 0 0et ho stupn ї funkce f(x) =ln(2x 6с1 1), kter 0 5 aproximuje funkci f vokol bodu x 0 =1. 6і1 P 0 0 klad 5.1.2 Napi 0 8te Taylor 0 1v polynom 4. stupn ї pro funkci f(x) =e 6с1x 2 vbod ї x 0 =0 apomoc n їho vypo 0 0t їte p 0 0ibli 0 6n ї hodnotu f(0, 1). 6і1 P 0 0 klad 5.1.3 Spo 0 0t їte p 0 0ibli 0 6n ї hodnotu 3 л 30 pomoc Taylorova polynomu 2. stupn ї. Odhadn їte shora absolutn hodnotu chyby, kter і se p 0 0i v 0 5po 0 0tu dopust te.. C p.2/5

1 3P 0 0 klad 5.1.1 Najd їte Taylor 0 1v polynom t 0 0et ho stupn ї funkce funkci f vokol bodu x 0 =1. f(x) =ln(2x 6с1 1), kter 0 5 aproximuje?. C p.3/5

1 3P 0 0 klad 5.1.1 Najd їte Taylor 0 1v polynom t 0 0et ho stupn ї funkce funkci f vokol bodu x 0 =1. V 0 5sledek: f(x) =ln(2x 6с1 1), kter 0 5 aproximuje T 3 (x) =2(x 6с1 1) 6с1 2(x 6с1 1) 2 + 8 3 (x 6с1 1)3.. C p.3/5

1 3P 0 0 klad 5.1.1 Najd їte Taylor 0 1v polynom t 0 0et ho stupn ї funkce funkci f vokol bodu x 0 =1. N vod: f(x) =ln(2x 6с1 1), kter 0 5 aproximuje Taylor 0 1v polynom n -t іho stupn ї T n vokol bodu x 0 je definovan 0 5 vztahem T n (x) =f(x 0 )+ f Д (x 0 ) 1! (x 6с1 x 0 )+ f Д Д (x 0 ) 2! (x 6с1 x 0 ) 2 +...+ f (n) (x 0 ) n! (x 6с1 x 0 ) n.. C p.3/5

1 3P 0 0 klad 5.1.1 Najd їte Taylor 0 1v polynom t 0 0et ho stupn ї funkce funkci f vokol bodu x 0 =1. 0 9e 0 8en : f(x) =ln(2x 6с1 1), kter 0 5 aproximuje Do vzorce pro T 3 (x) dosad me funk 0 0n hodnotu f(x 0 ) a hodnoty prvn, druh і at 0 0et derivace funkce f vbod ї x 0 =1 : f(1) = 0, f Д (x) = 2 2x 6с1 1 6м0 f Д (1) = 2, f Д Д 4 (x) = 6с1 6м0 f Д Д (1) = 6с14, (2x 6с1 1) 2 f (3) (x) = Taylor 0 1v polynom 16 (2x 6с1 1) 3 6м0 f (3) (1) = 16. T 3 (x) =0+ 2 6с14 (x 6с1 1) + 1! 2! (x 6с1 1)2 + 16 3! (x 6с1 1)3 =2(x 6с1 1) 6с1 2(x 6с1 1) 2 + 8 (x 6с1 1)3 3 bude dob 0 0e aproximovat funkci f na n їjak іm okol I bodu x 0 =1. (Totookol I mus nutn ї spl ovat podm nku I 6ш3 D(f) =( 1 2, ч).). C p.3/5

1 3P 0 0 klad 5.1.1 Najd їte Taylor 0 1v polynom t 0 0et ho stupn ї funkce funkci f vokol bodu x 0 =1. Maple: > f1 := x->ln(2*x-1); f(x) =ln(2x 6с1 1), kter 0 5 aproximuje f1 := x З ln(2 x 6с1 1) VMapluexistujep 0 0 kaz taylor( expr, eq, n ), kter 0 5 vytvo 0 0 Taylor 0 1v rozvoj ((n-1)-n ho) stupn ї funkce expr v bod ї, kter 0 5 jezad n rovnost eq. > T3 := taylor(f1(x),x=1,3+1); T3 := 2 (x 6с1 1) 6с1 2(x 6с1 1) 2 + 8 3 (x 6с1 1)3 +O((x 6с1 1) 4 ) Pokud chceme spo 0 0 tat Taylor 0 1v polynom (n-1)n ho stupn ї funkce expr v bod ї eq/nm pou 0 6ijeme p 0 0 kaz, kter 0 5 p 0 0ev d rozvoj na polynom:. > T3 := convert(taylor(f1(x),x=1,3+1),polynom); T3 := 2 x 6с1 2 6с1 2(x 6с1 1) 2 + 8(x 6с1 1)3 3. C p.3/5

1 3P 0 0 klad 5.1.1 Najd їte Taylor 0 1v polynom t 0 0et ho stupn ї funkce funkci f vokol bodu x 0 =1. Mathematica: f1[x ]=Log[2x 6с1 1] f(x) =ln(2x 6с1 1), kter 0 5 aproximuje Log[ 6с11 +2x] R = Series[f1[x], {x, 1, 3}] 2(x 6с1 1) 6с1 2(x 6с1 1) 2 + 8 3 (x 6с1 1)3 + O[x 6с1 1] 4 T3 = Normal[R] 2( 6с11+x) 6с1 2( 6с11 +x) 2 + 8 3 ( 6с11 +x)3. C p.3/5

1 3P 0 0 klad 5.1.2 Napi 0 8te Taylor 0 1v polynom 4. stupn ї pro funkci f(x) =e 6с1x2 vbod ї x 0 =0 apomoc n їho vypo 0 0t їte p 0 0ibli 0 6n ї hodnotu f(0, 1).?. C p.4/5

1 3P 0 0 klad 5.1.2 Napi 0 8te Taylor 0 1v polynom 4. stupn ї pro funkci f(x) =e 6с1x2 vbod ї x 0 =0 apomoc n їho vypo 0 0t їte p 0 0ibli 0 6n ї hodnotu f(0, 1). V 0 5sledek: T 4 (x) =1 6с1 x 2 + 1 2 x4, f(0, 1). = T 4 (0, 1) = 0, 99005.. C p.4/5

1 3P 0 0 klad 5.1.2 Napi 0 8te Taylor 0 1v polynom 4. stupn ї pro funkci f(x) =e 6с1x2 vbod ї x 0 =0 apomoc n їho vypo 0 0t їte p 0 0ibli 0 6n ї hodnotu f(0, 1). N vod: Bud lze klasicky spo 0 0 tat hodnoty funkce f(x) =e 6с1x2 adal 0 8 ch 0 0ty 0 0 derivac vbod ї x 0 =0 az skan і hodnoty dosadit do vzorce (viz p 0 0edchoz p 0 0 klad): T 4 (x) =f(x 0 )+ f Д (x 0 ) 1! (x 6с1x 0 )+ f Д Д (x 0 ) 2! (x 6с1x 0 ) 2 + f (3) (x 0 ) 3! (x 6с1x 0 ) 3 + f (4) (x 0 ) 4! (x 6с1x 0 ) 4. P 0 0ibli 0 6nou hodnotu funkce dostaneme ze vztahu f(0, 1). = T 4 (0, 1).. C p.4/5

1 3P 0 0 klad 5.1.2 Napi 0 8te Taylor 0 1v polynom 4. stupn ї pro funkci f(x) =e 6с1x2 vbod ї x 0 =0 apomoc n їho vypo 0 0t їte p 0 0ibli 0 6n ї hodnotu f(0, 1). 0 9e 0 8en : Taylor 0 1v polynom 2. stupn ї pro funkci f(y) =e y vbod ї y 0 =0 (snadno zapamatovateln 0 5) je roven T 2 (y) =1+ 1 1! y + 1 2! y2 =1+y + 1 2 y2. Polo 0 6 me-li y = 6с1x 2, dost v me Taylor 0 1v polynom 4. stupn ї pro funkci f(x) =e 6с1x2 bod ї x 0 =0 : T 4 (x) =1+( 6с1x 2 )+ 1 2 ( 6с1x2 ) 2 =1 6с1 x 2 + 1 2 x4. v Pro p 0 0ibli 0 6n 0 5 v 0 5po 0 0et hodnoty funkce f(x) =e 6с1x2 vbod ї x =0, 1 sta 0 0 polo 0 6it f(0, 1). = T 4 (0, 1) = 1 6с1 0, 1 2 + 0, 14 2 =0, 99005. Tedy e 6с10,12. =0, 99005.. C p.4/5

1 3P 0 0 klad 5.1.2 Napi 0 8te Taylor 0 1v polynom 4. stupn ї pro funkci f(x) =e 6с1x2 vbod ї x 0 =0 apomoc n їho vypo 0 0t їte p 0 0ibli 0 6n ї hodnotu f(0, 1). Maple: > fe2:=x->exp(-x 0Ї32); fe2 := x З e ( 6с1x2 ) > T4 := convert(taylor(fe2(x),x=0,4+1),polynom); T4 := 1 6с1 x 2 + 1 2 x4 Do z skan іho polynomu 4. stupn ї T4 dosad me zadan 0 5 bodadostanemep 0 0ibli 0 6nou hodnotu funkce fe2 v tomto bod ї. > subs(x=0.1,t4); 0.9900500000 Pro porovn n spo 0 0 t me p 0 0esnou hodnotu zadan і funkce fe2 v zadan іm bod ї. > evalf(fe2(0.1)); 0.9900498337. C p.4/5

1 3P 0 0 klad 5.1.2 Napi 0 8te Taylor 0 1v polynom 4. stupn ї pro funkci f(x) =e 6с1x2 vbod ї x 0 =0 apomoc n їho vypo 0 0t їte p 0 0ibli 0 6n ї hodnotu f(0, 1). Mathematica: f2[x ]=Exp[ 6с1x д 2] e 6с1x2 Taylor 0 1v vzorec: R = Series[f2[x], {x, 0, 4}] 1 6с1 x 2 + x4 2 + O[x]5 Taylor 0 1v polynom: T4 = Normal[R] 1 6с1 x 2 + x4 2 hodpriplizna = InputForm[T4/.{x З 0.1}] 0.99005 hodpresna = InputForm[fe2[0.1]] 0.9900498337491681. C p.4/5

1 3P 0 0 klad 5.1.3 Spo 0 0t їte p 0 0ibli 0 6n ї hodnotu 3 л 30 pomoc Taylorova polynomu 2. stupn ї. Odhadn їte shora absolutn hodnotu chyby, kter і sep 0 0i v 0 5po 0 0tu dopust te.?. C p.5/5

1 3P 0 0 klad 5.1.3 Spo 0 0t їte p 0 0ibli 0 6n ї hodnotu 3 л 30 pomoc Taylorova polynomu 2. stupn ї. Odhadn їte shora absolutn hodnotu chyby, kter і sep 0 0i v 0 5po 0 0tu dopust te. V 0 5sledek: 3 л. 30 =3, 106996, R2 (30) э 0, 000254.. C p.5/5

1 3P 0 0 klad 5.1.3 Spo 0 0t їte p 0 0ibli 0 6n ї hodnotu 3 л 30 pomoc Taylorova polynomu 2. stupn ї. Odhadn їte shora absolutn hodnotu chyby, kter і sep 0 0i v 0 5po 0 0tu dopust te. N vod: Zvol me vhodn ї bod x 0. Taylor 0 1v polynom druh іho stupn ї T 2 vokol bodu x 0 je definovan 0 5 vztahem T 2 (x) =f(x 0 )+ f Д (x 0 ) 1! (x 6с1 x 0 )+ f Д Д (x 0 ) 2! (x 6с1 x 0 ) 2. Chybu aproximace, kter і se dopust me, lze vyj d 0 0it pomoc vzorce: R 2 (x) = f (3) (ін) (x 6с1 x 0 ) 3, kde ін й (x 0,x)(nebo ін й (x, x 0 )). 3!. C p.5/5

1 3P 0 0 klad 5.1.3 Spo 0 0t їte p 0 0ibli 0 6n ї hodnotu 3 л 30 pomoc Taylorova polynomu 2. stupn ї. Odhadn їte shora absolutn hodnotu chyby, kter і sep 0 0i v 0 5po 0 0tu dopust te. 0 9e 0 8en : Zvol me bod x 0 =27(le 0 6 bl zko bodu x =30), nebot funk 0 0n hodnotu f(27) = 3 л 27 = 3 a hodnoty prvn chdvouderivac funkce f vbod ї x 0 =27 dok 0 6eme snadno spo 0 0 tat: f Д (x) = 1 3 x 6с1 2 3 6м0 f Д (27) = 1 3 є 1 9. =0, 037037, f Д Д (x) = 6с1 2 5 9 x 6с1 3 6м0 f Д Д (27) = 6с1 2 9 є 1. = 6с10, 000457. 243 Dost v me Taylor 0 1v polynom a hledanou p 0 0ibli 0 6nou funk 0 0n hodnotu: T 2 (x) =3+ 1 1 27 (x 6с1 27) 6с1 2187 (x 6с1 27)2, 3 л 30. = T2 (30). =3+0, 037037(30 6с1 27) 6с1 0, 0009144(30 6с1 27) 2. =3, 1069963. K vyj d 0 0en chyby aproximace pot 0 0ebujeme t 0 0et derivaci funkce: Dal 0 8 f (3) (x) = 10 27 x 6с1 8 3.. C p.5/5

1 3P 0 0 klad 5.1.3 Spo 0 0t їte p 0 0ibli 0 6n ї hodnotu 3 л 30 pomoc Taylorova polynomu 2. stupn ї. Odhadn їte shora absolutn hodnotu chyby, kter і sep 0 0i v 0 5po 0 0tu dopust te. 0 9e 0 8en : Chyba, kter і jsmesedopustilip 0 0i aproximaci hodnoty R 2 (30) = f (3) (ін) (30 6с1 27) 3 = 3! 3 л 30, je 10 3! 27 3 л ін 8 (30 6с1 27)3 = 5 3 3 л, kde ін й (27, 30). 8 ін Provedeme horn odhad velikosti chyby. M 0 1 0 6eme vyu 0 6 t toho, 0 6e funkce x 6с1 8 3 je na intervalu Є27, 30 klesaj c (zjist me z porn і znam іnko 0 0tvrt і derivace). Nebo lze pou 0 6 t vahy, 0 6e z nerovnosti ін 8 щ (27) 8 1, plyne ін 8 э ( 1 27 )8. Odhad chyby, kter і jsmese dopustili, tedy je: R 2 (30) э 5 3 3 л 27 8. =0, 000254.. C p.5/5

1 3P 0 0 klad 5.1.3 Spo 0 0t їte p 0 0ibli 0 6n ї hodnotu 3 л 30 pomoc Taylorova polynomu 2. stupn ї. Odhadn їte shora absolutn hodnotu chyby, kter і sep 0 0i v 0 5po 0 0tu dopust te. Maple: > fs := x -> surd(x, 3); fce t 0 0et odmocnina z x fs := x З surd(x, 3) > T2 := convert(taylor(fs(x),x=27,2+1),polynom); T2 := 27 (1/3) + 27(1/3) (x 6с1 27) 6с1 27(1/3) (x 6с1 27) 2 81 6561 > T2 := evalf(convert(taylor(fs(x),x=27,2+1),polynom)); T2 := 2.000000000 + 0.03703703703 x 6с1 0.0004572473709 (x 6с1 27.) 2 > subs(x=30,t2); 3.106995885 n sleduje vypo 0 0et t 0 0et derivace funkce fs v bod ї 27: > treti d:= (D@@3)(fs); treti d := x З 10 surd(x, 3) 27 x 3 > odhad chyby=abs(evalf(treti d(27))/3! *(30-27) 0Ї33); odhad chyby =0.0002540263171 V syst іmu Maple samoz 0 0ejm ї dok 0 6eme vypo 0 0 tat p 0 0 mo t 0 0et odmocninu z 0 0 sla 30. > evalf(fs(30)); 3.107232506. C p.5/5

1 3P 0 0 klad 5.1.3 Spo 0 0t їte p 0 0ibli 0 6n ї hodnotu 3 л 30 pomoc Taylorova polynomu 2. stupn ї. Odhadn їte shora absolutn hodnotu chyby, kter і sep 0 0i v 0 5po 0 0tu dopust te. Mathematica: f3[x ]=x д {1/3} {x 1/3} R = Series[f3[x], {x, 27, 2}] { } 3+ x 6с127 27 6с1 (x 6с127)2 2187 + O[x 6с1 27] 3 T2 = Normal[R] { } 3+ 1 ( 6с127+x)2 27 ( 6с127 + x) 6с1 2187 hodpriblizna = N[InputForm[T4/.{x З 30}]] {3.1069958847736627} dddf3 = D[f3[x], {x, 3}][[1]] 10 27x 8/3 chyba = N[Abs[(dddf3/.{x З 27})(3 д 3)/3!]] 0.000254026 hodpresna = N[InputForm[f3[30]]] {3.1072325059538586}. C p.5/5