1.6.3 Osvá suměrnst Předklady: 162 Pedaggická známka: Je třeba stuvat tak, aby se v hdině stihnul vyracvat a zkntrlvat bd 5. Pedaggická známka: Hned u střídání vázy je třeba dát zr. Narstá většina dětí vázu udělá, ale může se bjevit někd, kd si řelžení nevšimne a vyrbit ji nedkáže. Takvému jedntlivci je třeba věnvat seciální zrnst, rtže ravdědbně suměrnst cítí jen velice chabě. Př. 1: Na ftgrafii je vystřižená aírvá váza. Vyrb si dbnu vázu (třebuješ uze aír a nůžky). Př. 2: Váza vděčí za suměrnst svéh tvaru tmu, že jedna její lvina je vzrem a druhá shdným brazem. Vezmi svu vázu a hledej na váze dvjice bdů, kterých můžeme tvrdit, že tvří dvjici vzr-braz. Jak takvé dvjice bdů najdeme? Které bdy dvjici nemají? C latí r každu dvjici bdů vzr-braz? Nejsnáze najdeme dvjici bdů vzr-braz tak, že řelženu vázu ríchneme kružítkem. dy ak můžeme zvýraznit křížkem. K bdům v místě řelžení nenajdeme dvjici. Pr každu dvjici vzr-braz latí, že když je sjíme úsečku, tat úsečka: je klmá na řelžení, 1
její střed leží na řelžení. Váza vznikla řelžením aíru dy v místě řelžení nemají dvjici (zbrazují se samy na sebe) a tvří římku. Tut římku značujeme jak su suměrnsti. Vztahu mezí vzry a brazy říkáme svá suměrnst. Vázu značujeme jak svě suměrnu. Př. 3: Dkresli na jednu lvinu vázy další bd. Najdi bez řekládání rýsváním jeh braz. Ověř srávnst rýsvání ríchnutím. Sestav stu r hledání brazu bdu v své suměrnsti. Úsečka mezi bdem a jeh brazem: je vždy klmá na su suměrnsti, má střed na se suměrnsti, stu r nalezení brazu bdu bez řekládání. 1. Narýsujeme bdem kmici na su. 2. Získáme růsečík klmice s su. 3. d je středem úsečky ' ("řeneseme vzdálenst na druhu stranu"). Pedaggická známka: Žáci většinu vynechávají ve svých stuech bd 2 (získání růsečíku) řest, že h autmaticky užívají (rt t nevidím jak rblém). 2
Hrší je skutečnst, že část žáků se zaměří uze na stejnu vzdálenst a jak míst r střed kružnice, tak bd, který si na ní vyberu, vlí d ka. Prt chvíli vyvlávám diskusi u tabule, která se zabývá tím, jak si tyt bdy vybrat a zda je rzumné nechat výběr na libvůli th, kd rýsuje. Pedaggická známka: Uvedený stu je klasický a lgicky dvditelný z znatků úsečce ', žáci však ři kusech s kružítkem bjevili i jiný stejně rychlý (síše rychlejší) a srávný zůsb, jak braz bdu získat atrný z brázku. Dvě různé kružnice se středem na se suměrnsti rcházející bdem se rtínají také v bdě '. Př. 4: Přerýsuj si dbné brázky d sešitu a najdi brazy vyznačených bdů v své suměrnsti dle sy. C K L C C 3
K L=L K Pedaggická známka: Velký zr je třeba dát v bdě, kde se určitě bjeví žáci, kteří nebudu mcnu římku rýsvat klm na su, ale klm na vdrvný směr jak v ředchzím bdu (sa je naklněna schválně, rávě kvůli dchytání tét chyby). Těm, kteří chybu udělají, zakazuji gumvání, ale naak žaduji, aby říklad škrtli a sali si, jaku chybu udělali. Druhu nejistu situací je zbrazení bdu L v bdě. Většina žáků se rzhdne, že braz bdu L neexistuje a jejich řesvědčení zabere chvilku diskutvání. d L se zbrazil sám na sebe, říkáme něm, že je t samdružný bd. Př. 5: Přerýsuj si dbné brázky d sešitu a najdi brazy vyznačených římek v své suměrnsti dle sy. Hledej nejúsrnější stu. d) Hledáme braz celé římky, nemáme vyznačené žádné bdy. Na narýsvání římky třebujeme dva bdy zvlíme na římce dva bdy, sestrjíme jejich brazy a sjením brazů získáme římku. Přímky a ' se rtínají na se suměrnsti. Prč? Jasné. dy na se suměrnsti se zbrazují samy na sebe (jsu samdružné) bd, ve kterém se římka rtíná s su bude ležet také na římce ' římka ' se v něm musí rtnut s římku. 4
Nemáme k diszici růsečík římky s su musíme na římce zvlit a zbrazit dva libvlné bdy. Obrazem římky rvnběžné s su je římka ' ět rvnběžná s su stačí zbrazit uze jeden bd na římce a sestrjit v jeh braze rvnběžku. d) = Klmice k se vedená libvlným bdem římky leží na římce brazy všech bdů římky leží ět na římce brazem římky je ět římka. Pedaggická známka: Žákům, kteří v bdě rýsují klmice na římku míst sy, říkám v rvní fázi, aby si řádně rvnali své brázky z říkladu 4 s tím, c rávě nakreslili. Většinu t stačí. Shrnutí: Shdnst řelžením nazýváme svá suměrnst. Obrazy bdů můžeme nalézt rýsváním mcí klmice na su a shdné vzdálensti d sy. 5