Zpracováno dne 3. 3. 215 Analýza financí obce AKTUALIZACE Moravská Třebová Název projektu: Zvýšení kvality řízení a poskytovaných služeb MÚ Moravská Třebová Registrační číslo projektu: CZ.1.4/4.1.1/89.116 Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 1 z 25
OBSAH ÚVOD... 3 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 3 Počet obyvatel... 3 Počet žáků... 3 Počet zaměstnanců... 3 Provozní saldo... 3 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA... 4 STUPNICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING)... 4 Stav financí... 4 Finanční kondice... 4 Podstata ekonomického hodnocení finančního zdraví... 4 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 5 ANALÝZA... 7 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY... 22 DOPORUČENÍ... 22 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 24 OBRÁZKY... 24 TABULKY... 24 GRAFY... 24 KONTAKT NA DODAVATELE... 25 Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 2 z 25
ÚVOD Tento dokument vznikl za podpory Evropského sociálního fondu a je spolufinancován z dotace Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (www.esfcr.cz). Ke zpracování dokumentu bylo použito zejména těchto zdrojů: skutečnost roku 214 rozpočet města na rok 215 výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M systém ARIS Web MF ČR (zejména ARIS 6M) systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M) Město může díky analýze financí zjistit a přesněji definovat silné stránky a slabiny svých financí, hrozby a příležitosti. VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 3 z 25
ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA STUPNICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING) Použili jsme stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv dle metodiky Cityfinance, a.s., která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy založenou současně na hodnocení stavu financí a finanční kondice samosprávy. Finanční zdraví může být v rozmezí výborné až nedostatečné. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví Výborné Velmi dobré Dobré Dostatečné Výborná finanční kondice a výborný stav financí. Nejhůře velmi dobrá finanční kondice a stav financí. Nejhůře dobrá finanční kondice a stav financí. Nejhůře dostatečná finanční kondice nebo stav financí. Nedostatečné Nedostatečná finanční kondice a zároveň stav financí. Zdroj:, Cityfinance a.s. Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 1 zobrazující aktuální stav finančních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. Finanční kondice Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je vývojový. 2 Podstata ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí města s citem 3 a stavu financí. je znalost vývoje, trendu 1 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, stavu finanční obnovy majetku 2 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 4 z 25
Stanovit správně finanční koncepci a výhled znamená především znát trendy a stav financí, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve výhledu navrhneme doporučení, která může samospráva města využít dle svého uvážení. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 4 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém 5. Města, městyse a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří 3 4 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. 5 Stejný problém řeší stát ve svých financích. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 5 z 25
většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 6 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 1. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Místní poplatky Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj:, Cityfinance a.s. Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - vše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia aktiv vč. kapitálu Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 6 Tzn. kladné provozní saldo. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 6 z 25
ANALÝZA Počet obyvatel 7 města, na kterém závisí daňové příjmy, klesal. Počet obyvatel byl v roce 213 celkem 1 413. Co obyvatel, to téměř 12 tis. Kč daňových příjmů za rok. Za posledních 1 let klesl počet obyvatel města o 1 tis. Způsobená ztráta na příjmech vyjádřená současnými čísly se blíží 12 mil. Kč ročně. Úbytek obyvatel jen za posledních 4 roky připravil město o 5,2 mil Kč, včetně zohlednění změn rozdělování výnosů daní dle zákona. Ročně město přicházelo o více než 1,2 mil. Kč na příjmech úbytkem obyvatel (pětiletý průměr). Úbytek obyvatel má negativní dopad na prognózy výnosů daní a negativně se dotýká schopnosti města financovat řadu služeb. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Moravské Třebové Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 14 Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců 12 1 8 6 4 2 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Zdroj: MFČR, ČSÚ a rok 7 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 7 z 25
Počet zaměstnanců 8, kteří mají v katastru města místo výkonu práce byl od hospodářské recese v roce 29 stabilní a později rostl a dosáhl 4,34 tis. zaměstnanců v roce 213. Tento údaj má na příjmy města sice minimální vliv, ale je významný spíše ze sociálního hlediska. Ukazuje, že na území města byl potenciál dávat práci lidem v okolí. Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Moravské Třebové 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 Počet obyvatel 11 676 11 72 11 652 11 682 11 682 11 474 11 414 11 291 11 251 11 21 11 129 11 28 1 91 1 853 1 612 1 491 1 413 Počet zaměstnanců 4 66 4 55 4 61 4 396 4 3 4 31 4 139 4 31 3 819 3 822 4 66 4 235 4 343 Počet žáků 1 325 1 364 1 379 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 průměr od Počet obyvatel 99,1 1,2 99,6 1,3 1, 98,2 99,5 98,9 99,6 99,6 99,4 99,1 98,9 99,5 97,8 98,9 99,3 98,8 Počet zaměstnanců 99,5 96,7 12,3 95,4 91,7 16,7 96,2 97,4 94,7 1,1 16,4 14,2 12,6 13,3 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY roční průměr 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 tis.kč za posled Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel -79 26-5 3-28 -6-123 -4-5 -72-11 -118-57 -241-121 -78-497 -74 141-282 172-1 364-512 -1 12-381 -474-722 -1 91-1 98-626 -2 358-1 246-98 -5 21 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Změnu počtu obyvatel v roce 211 (viz tabulka výše) má na svědomí v tom roce Českým statistickým úřadem provedené sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní (též užívána zkratka RUD ). Počet žáků 9 v zařízeních města, coby zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od 1. 1. 213 záleží část daňových příjmů. Celkem v roce 213 bylo ve školských zařízeních města evidováno 1379 žáků. Městu bylo z roku 213 na rok 213 převedeno do daňových příjmů podle počtu žáků cca 11,2 mil. Kč (cca 8,1 tis. Kč na žáka) ovšem je třeba zohlednit zrušení dotací a příspěvků na 8 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 9 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 8 z 25
žáka od státu i od obcí od roku 213. Školy jsou značně závislé na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák přijde veřejné finance na více než 5 tis. Kč na rok, z toho 4/5 platí stát a kolem 1/5 obce spolu se školou a rodiči (příjmy z družin, grantů apod.). Otázkou je zahrnutí odpisů do nákladů. Z výše uvedeného vyplývá poměrně značná vnější finanční hrozba daná způsobem dotačního financování školství státem. Vývoj celkové bilance ukazuje, že město za poslední 4 roky docílilo celkem 1 37 mil. Kč příjmů a 1 77 mil. Kč výdajů. Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Moravské Třebové tis. Kč 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 1. Daňové příjmy 69 58 63 386 65 742 66 86 76 817 75 256 97 419 92 862 17 26 16 98 111 593 119 171 11 54 119 231 13 831 18 17 125 358 13 826 2. Nedaňové příjmy 22 792 26 472 22 545 21 38 22 93 2 393 16 923 18 9 18 283 22 234 19 98 2 61 2 955 27 779 35 31 29 998 26 11 29 68 3. Kapitálové příjmy 34 881 19 526 39 444 17 364 7 514 11 47 6 156 4 926 7 183 3 71 3 91 5 621 9 91 8 24 5 973 11 489 6 533 2 231 4. Přijaté dotace 61 73 59 517 71 663 77 588 134 592 14 184 196 661 169 749 18 698 124 31 96 22 98 444 113 463 138 62 124 66 155 211 75 897 66 472 Příjmy celkem 187 84 168 91 199 393 183 121 241 17 246 881 317 159 285 628 241 189 256 64 231 632 243 297 326 823 293 655 269 171 34 715 233 898 229 137 5. Běžné výdaje 18 14 111 59 125 424 126 256 165 695 181 937 221 77 22 349 18 387 191 967 191 51 199 59 223 216 238 86 21 346 171 471 153 226 159 283 6. Kapitálové výdaje 59 85 62 5 48 82 47 682 89 744 51 68 14 738 64 139 38 546 6 348 23 29 36 675 58 795 66 261 64 625 182 231 68 836 67 78 Výdaje celkem 167 99 173 19 174 226 173 938 255 439 233 617 325 815 284 488 218 933 252 315 214 8 235 734 282 11 35 121 274 97 353 72 222 62 226 361 Saldo příjmů a výdajů 19 895-4 27 25 167 9 183-14 422 13 263-8 656 1 14 22 256 3 748 17 551 7 562 44 812-11 466-5 799-48 987 11 836 2 776 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let Zdroj: MFČR, ČSÚ a 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 1. Daňové příjmy 13,1 91,8 13,7 11,7 114,9 98, 129,5 95,3 115,3 99,1 15,2 16,8 85,2 117,5 87,1 14, 116,1 14,4 12,9 2. Nedaňové příjmy 15,6 116,1 85,2 94,5 13,7 92,3 83, 16,9 11,1 121,6 89,5 1,8 14,5 132,6 127,1 85, 87, 113,4 13,1 3. Kapitálové příjmy 247,7 56, 22, 44, 43,3 147, 55,7 8, 145,8 51,5 15,7 143,7 1617,3 8,8 74,4 192,4 56,9 34,1 89,5 4. Přijaté dotace 94,5 97,5 12,4 18,3 173,5 14,2 14,3 86,3 64, 114,1 77,6 12,3 115,3 122,2 89,5 125,1 48,9 87,6 87,8 Příjmy celkem 98,2 89,9 118,1 91,8 131,6 12,4 128,5 9,1 84,4 16,2 9,5 15, 134,3 89,9 91,7 113,2 76,8 98, 94,9 5. Běžné výdaje 97, 12,7 112,9 1,7 131,2 19,8 121,5 99,7 81,9 16,4 99,5 14,2 112,1 17, 88,1 81,5 89,4 14, 9,7 6. Kapitálové výdaje 16,8 13,8 78,6 97,7 188,2 57,6 22,7 61,2 6,1 156,6 38,2 159,3 16,3 112,7, 282, 37,8 97,4 14,3 průměr za poslední 4 roky Výdaje celkem 98,4 13,1 1,6 99,8 146,9 91,5 139,5 87,3 77, 115,2 84,8 11,1 119,6 18,2 9,1 128,6 62,8 11,9 95,9 Město přišlo v důsledku hospodářské recese v roce 29 řádově o 28 mil. Kč na daňových příjmech. To výrazně negativně ovlivnilo hospodaření roku 29, ale město tu situaci zvládlo poměrně rychlou reakcí ve financích. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 9 z 25
Rozpočty města byly za poslední 4 roky mírně schodkové (celkem 4 mil. Kč), ale to bylo zkresleno vlivem projektu zaměřeného na rozšíření kanalizace a modernizaci ČOV. Deficity byly způsobeny financemi na straně výdajů, které byly použity na financování infrastruktury města. Celkově však město hospodařilo rozpočtově správně, tedy v souladu se zákonnou zásadou dlouhodobé vyrovnaností rozpočtů (zohledníme-li delší období). Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Moravské Třebové Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč 6 4 2-2 -4-6 Saldo příjmů a výdajů 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 19 895-4 27 25 167 9 183-14 42 13 263-8 656 1 14 22 256 3 748 17 551 7 562 44 812-11 46-5 799-48 98 11 836 2 776 Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Moravské Třebové Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 4 35 3 25 2 15 1 5 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 Výdaje celkem 167 9 173 1 174 22 173 93 255 43 233 61 325 81 284 48 218 93 252 31 214 8 235 73 282 1 35 12 274 97 353 7 222 6 226 36 Příjmy celkem 187 8 168 9 199 39 183 12 241 1 246 88 317 15 285 62 241 18 256 6 231 63 243 29 326 82 293 65 269 17 34 71 233 89 229 13 Navzdory změny financování školství v roce 25 byly celkové příjmy a výdaje progresivní s tím, že v roce 23 vznikly obce s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem (nárůst) a v roce 25 se změnilo financování školství (odliv). Byl by viditelný také značný pokles příjmů i výdajů v roce 212, který byl dál odlivem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce, ale město Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 1 z 25
1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 v tom roce realizovalo značně objemný projekt kanalizace a ČOV, což zkresluje údaje zejména v roce 212. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Moravské Třebové Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 35 3 25 2 15 1 5 Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok rok Struktura příjmů města se stabilizovala především přesunem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce a ukončením značně objemné dotace v roce 212 na ČOV a kanalizaci. Vzrostl podíl daňových příjmů města na úkor dotací. Nedaňové příjmy města ve výši cca 3 mil. Kč ročně pocházely především z oblastí navázaných na odpadové, bytové hospodářství, ekonomickou činnost apod. Ve většině oblastí, zejména bytového a nebytového hospodářství, koupaliště apod. musíme zohledňovat také značné požadavky na výdaje města, tyto oblasti zpravidla nejsou ziskové, i když se tak mohou zdánlivě jevit, a to především s ohledem na uplatnění odpisů. Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Moravská Třebová po novele RUD účinné od 1. 1. 213 podílí na hlavních sdílených daňových příjmech Na čem závisí sdílené daňové příjmy konkrétně Počtu obyvatel přepočtenéh o koeficientem 73,3% Počtu žáků 11,2% Započtené výměře katastrálního území 2,2% Prostého počtu obyvatel 13,4% Zdroj: Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 11 z 25
Daňové příjmy představovaly dosud cca 5 % příjmů a jejich váha kolísala ve vazbě na dotace. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených předchozím grafem. Vedle počtu obyvatel je tu také od roku 213 nový a značný vliv počtu dětí a žáků. Daňové příjmy města měly do roku 21 rostoucí trend s tím, že v roce 29 zaznamenaly značnou újmu světovou finanční krizí a do roku 212 nedosáhly původní výše roku 28. Novela RUD situaci v roce 213 vylepšila, ale je nutné připravit město spíše na stagnaci daňových příjmů od roku 214 dále danou zejména nadále nepříznivým vývojem ekonomiky ČR, připravovanými změnami daní ve vazbě na politiku vlády 1. Město velmi správně reagovalo a připravilo střízlivě rozpočet daňových příjmů již na 214. Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Moravské Třebové Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč 14 12 1 8 6 4 2 Zdroj:MF ČR, Vyšší vazba města na daňové příjmy způsobila to, že město více než dosud podléhá makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu obyvatel. Mezi 1 Míněno např. připravovanou redukcí DPH vznikem třetí sazby a zrušení poklesu základní sazby, dále v médiích uváděné zhoršování podmínek pro živnostníky, snižování přímých daní méně produktivním skupinám obyvatel na úkor střední vrstvy, posílení dávek nezaměstnaným a důchodů, finanční znevýhodnění práce a podnikání, progresivní zdaňování odvádějící vedení firem a manažery do zahraničí, zvyšování nepřímých daní spotřebních, na kterých obce neparticipují, i když daňové poplatníky zatíží, zvyšování sociálního a zdravotního pojištění a nákladů, růstu nákladů státního dluhu atd. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 12 z 25
daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem, tedy závislé na změnách daných Parlamentem a ekonomickými trendy. Lze proto uvést riziko poklesu výnosů daňových příjmů po roce 214. Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 16 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města. Graf 7: Vývoj mimořádných příjmů Moravské Třebové Mimořádné příjmy v tis. Kč 14 12 1 8 6 4 2 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 3. Kapitálové příjmy: 6 156 4 926 7 183 3 71 3 91 5 621 9 91 8 24 5 973 11 489 6 533 2 231 42 Investiční přijaté dotace (transfery): 46 739 27 184 16 461 27 298 7 41 1 571 7 796 25 972 18 897 12 33 44 755 28 11 Mimořádné příjmy města Moravská Třebová celkem od roku za poslední 4 roky dosáhly výše 212 mil. Kč investiční dotace a 26 mil. Kč kapitálových příjmů. Město tedy získalo za poslední 4 roky celkem 236 mil. Kč mimořádných příjmů. Investiční aktivita města byla od roku 29 do 213 zaměřena na řadu akcí, předně kanalizaci a ČOV a mnoho dalších akcí. Město se soustředilo na obnovu majetku a za poslední 4 roky investovalo 383 mil. Kč. Město obnovovalo majetek velmi značnými finančními objemy s ohledem na stav a finanční kondici. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 13 z 25
1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů a investic Moravské Třebové Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 Mimořádné příjmy 52 895 32 11 23 644 3 999 11 311 7 192 98 698 33 996 24 87 131 822 51 288 3 332 6. Kapitálové výdaje: 14 738 64 139 38 546 6 348 23 29 36 675 58 795 66 261 64 625 182 231 68 836 67 78 Graf 9. Vývoj struktury výdajů Moravské Třebové Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % 4 35 3 25 2 15 1 5 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok Riziko investiční pasti se Moravské Třebové netýkalo. Avšak do budoucna je třeba vnímat, že pro finance mnohých měst a obcí je obecně riskantní strategie budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje 11 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že 11 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, komunikace apod., která je nezbytná. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 14 z 25
čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. Graf 1. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Moravské Třebové Běžné příjmy a běžné výdaje v tis. Kč 28 26 24 22 2 18 16 14 12 1 Kladně hodnotíme to, že město hospodařilo od roku 21 vždy provozně velmi rozumně s ohledem na běžné příjmy a od roku 29 zajistilo udržitelné provozní hospodaření. Provozní výdaje města (běžné) kryly běžné příjmy, ale nebylo tomu tak vždy. Graf 11. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Moravské Třebové 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 Běžné příjmy (včetně 264 264 253 518 217 545 225 65 22 32 236 15 228 125 259 659 244 32 172 893 182 61 198 85 neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) 221 77 22 349 18 387 191 967 191 51 199 59 223 216 238 86 21 346 171 471 153 226 159 283 Roční změny běžných příjmů a běžných výdajů v tis.kč 4 2-2 -4-6 -8 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) -1 746-35 972 7 52-4 745 15 785-7 98 31 533-15 357-71 49 9 717 16 195 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) -728-39 962 11 58-917 8 8 24 157 15 644-28 514-38 874-18 245 6 56 Město za poslední 4 roky zlepšilo provozní hospodaření o cca 18 mil. Kč. Za toto období klesly běžné příjmy o 61 mil. Kč, ale běžné výdaje o 79 mil. Kč. Tím Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 15 z 25
23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 město od nepříznivého roku 29 stabilizovalo svou finanční kondici na udržitelnou úroveň. Mnohá snížení způsobil odliv sociálních dávek, ale podstatu zlepšení zajistilo město. Pro finance města je oslabující každá situace, při které se běžné příjmy vyvíjely hůře než běžné výdaje za předpokladu, že tato situace přetrvala. Graf 12. Podrobnější vývoj běžných výdajů Moravské Třebové 8 7 6 5 4 3 2 1 Neinvestiční nákupy v tis. Kč 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč 12 1 8 rok Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč 8 7 6 5 rok Neinvestiční transfery obyvatelstvu v tis. Kč 6 4 2 4 3 2 1 rok rok V roce 25 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům a v roce 212 se přesunuly sociální transfery na úřady práce, což ukazuje poslední graf. Riziko růstu běžných výdajů je u Moravské Třebové především na straně neinvestičních nákupů a transferů organizacím napojeným na rozpočet města. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 16 z 25
posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Graf 13. Vývoj provozního salda Moravské Třebové Provozní saldo v tis. Kč 5 45 43 186 4 37 158 37 46 39 522 35 33 168 33 97 33 956 3 29 269 29 384 25 2 799 2 15 1 5 4 99 1 421 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 43 186 33 168 37 158 33 97 29 269 37 46 4 99 2 799 33 956 1 421 29 384 39 522 Provozní saldo města bylo velmi rychle zlepšeno po velmi špatném roce 29, který byl stižen dopady světové hospodářské recese. Projekt ČOV a kanalizace a účtování větším běžných výdajů souvisejících s obnovou majetku zkreslil výsledek roku 212 a částečně 213. Město docílilo v roce 214 provozního salda 39,3 mil. Kč, tedy 2 % běžných příjmů (průměr v ČR je cca 24 %). Město za poslední 4 roky výrazně zlepšilo svůj finanční potenciál měřeno provozním saldem. Tento výsledek však stále balancuje lehce nad hranicí rizika a není nijak dobrý. Počítáme však s tím, že město realizuje v rozpočtu řadu oprav, které by výsledek zlepšily. Bylo by však vhodné po ukončení ČOV a kanalizace stabilizovat výsledek provozního salda. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 17 z 25
tis. Kč Provozní saldo slouží k tvorbě rezerv, splácí se z něho dluhy a vytváří zdroje na investice a budoucí opravy. Moravská Třebová má za cca 1 mld. Kč (viz rozvaha) majetku typu staveb a potřebuje ročně minimálně 2 mil. Kč 12 na obnovu svého majetku, tedy na opravy a investice. Tabulka 4. Vývoj provozního salda hospodaření Moravské Třebové tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 29 21 211 212 213 214 1+2+4 Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) 228 125 259 659 244 32 172 893 182 61 198 85 5 Běžné výdaje (provozní) 223 216 238 86 21 346 171 471 153 226 159 283 Uhrazené splátky půjček -4 944-4 944-5 -5 329-5 452-7 383 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 4 99 2 799 33 956 1 421 29 384 39 522 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) -35 15 855 28 956-3 98 23 932 32 139 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 2% 8% 14% 1% 16% 2% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 17% 22% 18% 2% 24% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 63 473 47 62 36 263 31 844 48 69 48 124 tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů Suma od + stav na bankovních účtech 23 57 79 327 76 19 32 355 55 776 8 28 212 předchozího roku (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) -7 98 31 533-15 357-71 49 9 717 16 195-45 497 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) 24 157 15 644-28 514-38 874-18 245 6 56-51 63 Zdroj: Graf 14: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Moravské Třebové 1 4 1 2 1 8 6 4 2 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 29 21 211 212 213 214 228 125 259 659 244 32 172 893 182 61 198 85 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 4 99 2 799 33 956 1 421 29 384 39 522 Stavby (tis. Kč) 1 121 95 1 217 96 994 992 1 2 43 1 74 91 1 63 67 12 Města od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají správně sloužit k refinancování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z výsledovky. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 18 z 25
Majetek Moravské Třebové, přesněji jen stavby, lze hrubě odhadovat na více než 1 mld. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy versus realita). Velmi orientačně potřebuje město na odpisy dlouhodobého majetku alespoň 2 mil. Kč ročně pouze na stavby. Pokud volíme obnovovací interval cca 5 let. Graf 15. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Moravské Třebové Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč 228 125 259 659 244 32 172 893 182 61 198 85 223 216 238 86 Běžné výdaje Investice 21 346 171 182 471 231 153 226 159 283 58 795 66 261 64 625 68 836 67 78 29 21 211 212 213 214 29 21 211 212 213 214 Město udržovalo vždy finanční rezervy nejen na zvládnutí cash flow. Ke konci roku 213 mělo město rezervu do cca 48 mil. Kč 13. Zkreslení finančních rezerv však způsoboval projekt ČOV a kanalizace. Graf 16: Základní rezervy Moravské Třebové a provozní saldo Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet v tis. Kč 29 21 211 212 213 214 29 21 211 212 213 214 13 ARIS WEB 6M řádek 96, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 87 a 88 rozvahy. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 19 z 25
Finančním potenciálem města lze velmi hrubě a orientačně vnímat hodnoty zůstatku na účtech k počátku předchozího roku a další likvidní finanční aktiva jako likvidní cenné papíry, zůstatky fondů spolu s provozním saldem roku po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně řečeno určitá finanční akceschopnost města bez využití případných nových dluhů daného roku. Finanční potenciál Moravské Třebové byl snížen v roce 212 akcí ČOV a kanalizace a o uhrazené splátky půjček a vysokým podílem oprav, což není nic negativního. Graf 17. Vývoj okamžitého finančního potenciálu Moravské Třebové Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku) 9 79 327 8 76 19 7 6 5 4 3 2 1 23 57 Zdroj: MFČR, propočty 32 355 Výše uvedený finanční potenciál zkreslují úvěry a půjčky. 55 776 8 28 29 21 211 212 213 214 Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 2 z 25
Město má uvěrové závazky. Město mělo k 31. 12. 214 zůstatek 63 mil. Kč dlouhodobých úvěrů 14. Bezpečná výše zadlužení, je pro město někde na úrovni 1 mil. Kč 15. Dluh lze v souvislosti s disponibilními rezervami vnímat jako velmi nízký. Graf 18. Zůstatky dlouhodobých závazků Moravské Třebové typu úvěrů Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč 26 27 28 29 21 211 212 213 214 * v roce 214 jsou zahrnuty i jiné dlouhodobé závazky, v předchozích letech jsou zahrnuty jen dlouhodobé úvěry. 26 27 28 29 21 211 212 213 214 Dlouhodobé pohledávky 16 představují zanedbatelnou částku, kterou město navíc výrazně snížilo a nehrají proto dosud roli ve finančním plánování města, ale je třeba nadále sledovat úroveň. Graf 19. Dlouhodobé pohledávky za dlužníky Moravské Třebové 68 Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč 478 29 18 66 47 29 21 211 212 213 214 14 ARIS WEB 6M řádek 19 rozvahy, od roku 21 ÚFIS 1M řádek 113. 15 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z trendu provozního salda, trendu běžných příjmů a výhledu daňových příjmů. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že město by mělo být schopné během pěti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do 1 let bezpečně splatit. 16 ARIS WEB 6M řádek 75, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 53 a 34 rozvahy. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 21 z 25
ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY Finanční zdraví města Moravská Třebová se stabilizovalo na pozici velmi dobré s tím, že finanční kondice se malinko zlepšila z pozice dobré + na velmi dobrou a stav financí zůstal velmi dobrý. Tabulka 5. Rating - hodnocení finančního zdraví města Moravská Třebová Celkové hodnocení Hodnocení finanční kondice Hodnocení stavu financí Výborné Velmi dobré ANO ANO Dobré Dostatečné Nedostatečné Zdroj:, Cityfinance a.s. Silnými stránkami financí je schopnost velmi pružně řídit běžné výdaje a město má rezervu. Slabinou financí je, že město má dluh. Finance města ale v roce 212 zkreslil projekt ČOV a kanalizace. Město by mělo posílit a stabilizovat provozní saldo a nadále snížit provozní výdaje a spíše docilovat úspor. Jako dlouhodobě hodnocený pozitivní vliv na finance vnímáme cestu města realizovat EPC 17 projekty. Finance města ohrožují především vnější vlivy, zejména hrozba úbytku obyvatel a poklesu příjmů (riziko poklesu státních dotací na školy, růst cen a stagnace ekonomiky ČR). Městu je doporučeno držet již definované indikátory KPI 18. DOPORUČENÍ 1. Splácet dluhy; 2. Zmrazit či lépe snižovat finanční zátěž provozu; 3. Zajistit 2 mil. Kč finančních rezerv proti znehodnocení investicí do nástroje obdobně jako to učinil Nobelův fond a tím zajistit část rezerv proti finančním rizikům, především měnovému riziku pádu koruny a zajistit pravidelnou rentu na výdaje města bez snižování objemu majetku; 17 EPC (Energy Performance Contracing) - metoda k dosažení úspor energie s nulovými investičními náklady pro zákazníka a garancí výsledku dodavatelem. Náklady projektu jsou hrazeny v rámci dosavadních výdajů z dosažených úspor. 18 KPI - Klíčové ukazatele výkonnosti ( Key Performance Indicator, někdy také Key Point Indicator nebo Key Success Indicator ) Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 22 z 25
Dále uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 6. SWOT analýza financí obce (řazeno sestupně dle významu) Silné stránky Slabé stránky Finanční rezerva Dluh Schopnost pružně reagovat v běžných výdajích Nestabilní a nepříliš vysoké provozní saldo Finanční potenciál k obnově majetku města Dobrý trend finanční kondice od roku 29 Schopnost získávat dotace Příležitosti Ohrožení (rizika) Zavádění nových technologií snižujících provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) a nástrojů snižujících výdaje a zvyšujících efektivitu organizací Úbytek obyvatel a stagnace běžných příjmů Využití dotací nového období Růst cen vstupů a hrozba poklesu dotací státu na školská zařízení Rizika finanční nestability ČR 19 Zdroj: 19 Rizika měnová, deflace a deficitů státního rozpočtu. Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 23 z 25
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY OBRÁZEK 1. NA ČEM ZÁVISÍ PŘÍJMY A VÝDAJE SAMOSPRÁVY... 6 TABULKY TABULKA 1. STUPNICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 4 TABULKA 2. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 8 TABULKA 3. VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 9 TABULKA 4. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA HOSPODAŘENÍ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 18 TABULKA 5. RATING - HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA MORAVSKÁ TŘEBOVÁ... 22 TABULKA 6. SWOT ANALÝZA FINANCÍ OBCE (ŘAZENO SESTUPNĚ DLE VÝZNAMU)... 23 GRAFY GRAF 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 7 GRAF 2. VÝVOJ SALDA ROZPOČTU MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 1 GRAF 3. VÝVOJ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 1 GRAF 4. VÝVOJ A STRUKTURA PŘÍJMŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 11 GRAF 5: VÁHA UKAZATELŮ V %, PODLE KTERÝCH SE MORAVSKÁ TŘEBOVÁ PO NOVELE RUD ÚČINNÉ OD 1. 1. 213 PODÍLÍ NA HLAVNÍCH SDÍLENÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMECH... 11 GRAF 6: VÝVOJ CELKOVÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 12 GRAF 7: VÝVOJ MIMOŘÁDNÝCH PŘÍJMŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 13 GRAF 8: VÝVOJ MIMOŘÁDNÝCH PŘÍJMŮ A INVESTIC MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 14 GRAF 9. VÝVOJ STRUKTURY VÝDAJŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 14 GRAF 1. VÝVOJ KRYTÍ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ BĚŽNÝMI PŘÍJMY MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 15 GRAF 11. ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 15 GRAF 12. PODROBNĚJŠÍ VÝVOJ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 16 GRAF 13. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 17 GRAF 14: VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, PROVOZNÍHO SALDA A STAVEB MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 18 GRAF 15. VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A INVESTIC MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 19 GRAF 16: ZÁKLADNÍ REZERVY MORAVSKÉ TŘEBOVÉ A PROVOZNÍ SALDO... 19 GRAF 17. VÝVOJ OKAMŽITÉHO FINANČNÍHO POTENCIÁLU MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 2 GRAF 18. ZŮSTATKY DLOUHODOBÝCH ZÁVAZKŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ TYPU ÚVĚRŮ... 21 GRAF 19. DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY ZA DLUŽNÍKY MORAVSKÉ TŘEBOVÉ... 21 Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 24 z 25
KONTAKT NA DODAVATELE Ing. Luděk Tesař Neumannova 147/12, 156 Praha 5 Zbraslav Email: ludek.tesar@cityfinance.cz Mobil: +42 62 69 61 Vypracováno v rámci OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDOJE A ZAMĚSTNANOST pro M. C. TRITON, spol. s.r.o. Evropská 846/176a 16 Praha 6 www.mc-triton.cz Profesní profil zpracovatele Ekonom specializující se od roku 1998 na města a obce s dlouholetou zkušeností z MF ČR, ÚV ČR a samospráv, spoluautor zákona o rozpočtovém určení daní, poradce bývalého místopředsedy vlády a ministra financí Bohuslava Sobotky, bývalý kancléř hejtmana Pardubického kraje Michala Rabase, poradce mnoha úspěšných měst a obcí v ČR. Tvůrce systému financování obnovy majetku, zkušený ve standardech řízení kvality ISO, CAF a EFQM, strategickém a projektovém řízení dle mezinárodních standardů IPMA, nezávislý lektor a konzultant (více na ). Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová Číslovaná stránka 25 z 25