Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky HODNOCENÍ VÝVOJE FINAČNÍ SITUACE PODNIKU Bakalářská práce Alexandr Demin Brno, květen 2008
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Hodnocení vývoje finanční situace podniku vypracoval samostatně pod vedením Ing. Elišky Svobodové a použil jen pramenu, které jsem uvedl v seznamu literatury. Brno, květen 2008 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Elišce Svobodové za odborné rady, ochotu a pomoc při zpracovaní této práce. Dále bych rád poděkoval zaměstnancům společnosti Český porcelán, a.s. za poskytnuté informace.
Abstrakt Tato práce se zabývá finanční analýzou společnosti Český porcelán, a.s. za období 2003 2006. Součástí práce je navrhnout opatření pro další hospodaření podniku. V této práci byly provedeny výpočty horizontální a vertikální analýzy rozvahy a výkazu zisků a ztrát, analýza poměrových ukazatelů, pyramidální rozklad ukazatelů rentability celkového vloženého kapitálu a rentability vlastního kapitálu. Abstrakct This project is focused with the financial analysis of the company Český porcelán, Inc. during the period 2003 2006. Another part of this project is the proposal of precautions for further company economy. The calculations of horizontal and vertical analysis of accounting statements, analysis, analysis ratio indicators, pyramidal dissociation of return on total assets and return on common equity were brought into effect in this work.
OBSAH: 1 ÚVOD... 7 2 LITERÁRNÍ REŠERŠE... 8 2.1 ÚLOHA, UŽIVATELE A ZDROJE FINANČÍ ANALÝZY... 8 2.2 TECHNIKY A METODY FINANČNÍ ANALÝZY... 10 2.2.1 Analýza absolutních ukazatelů... 11 2.2.2 Analýza rozdílových ukazatelů... 11 2.2.3 Analýza poměrových ukazatelů... 12 2.2.3.1 Ukazatele rentability... 12 2.2.3.2 Ukazatele aktivity... 13 2.2.3.3 Ukazatel zadluženosti... 15 2.2.3.4 Ukazatele likvidity... 16 2.2.3.5 Ukazatele tržní hodnoty... 17 2.2.4 Analýza pomoci pyramidových soustav ukazatelů... 17 2.2.5 Analýza predikce finanční tísně... 18 2.2.5.1 Predikce na bázi peněžních toků... 19 2.2.5.2 Predikce na bázi poměrových ukazatelů... 19 2.2.5.2.1 Bonitní modely... 19 2.2.5.2.2 Bankrotní modely... 20 3 CÍL PRÁCE, MATERIÁL A METODIKA... 23 4 VLASTNÍ PRÁCE... 24 4.1 CHARAKTERISTIKA PODKIKU... 24 4.2 ANALÝZA ABSOLUTÍCH UKAZATELŮ... 26 4.2.1 Horizontální analýza rozvahy... 26 4.2.1.1 Horizontální analýza rozvahy... 26 4.2.1.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát... 28 4.2.2 Vertikalní analýza... 31 4.2.2.1 Vertikální analýza rozvahy... 31 4.3 ANALÝZA ROZDILOVÝCH UKAZATELU... 34 4.3.1 Čistý pracovní kapitál... 34 4.4 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELU... 36 4.4.1 Ukazatele rentability... 36 4.4.2 Ukazatele aktivity... 39 4.4.3 Ukazatele zadluženosti... 43 4.4.4 Ukazatele likvidity... 46 4.4.5 Doplňující poměrové ukazatele... 49 4.5 ANALÝZA POMOCI PÝRAMIDOVÝCH SOUSTAV UKAZATELU... 51 4.5.1 Ukazatele DU PONT... 51 4.5.1.1 Rentabilita celkových vložených aktiv... 51 4.5.1.2 Rentabilita vlastního kapitálu... 52 4.6 ANALYZA PREDIKCE FINANČTI TISNĚ... 53 4.6.1 Vícerozměrný bankrotní model Altmanův Z-skóre... 53 4.6.2. Index IN pro podmínky České republiky... 54 5 ZAVĚR... 55 6 SEZNAM POUŽÍTÉ LITERATURY... 57 7 SEZNAM POUŽÍTÝCH ZKRATEK... 58 8 SEZNAM TABULEK... 59 9 SEZNAM PŘÍLOH... 60
1 ÚVOD Finanční analýza hraje nezastupitelnou roli v každém podniku bez ohledu na velikost. Je to náhled do minulosti, z níž se dá posoudit resp. předpokládat, jak se bude podnik v budoucnu vyvíjet. Finanční analýza je nezbytný předpoklad pro finanční management podniku, z níž se vychází při odstraňování vzniklých problémů a plánovaní budoucí finanční činnost podniku. Společnost Český porcelán, a.s. patří mezi podniky, které víc než 50 % své produkce exportuje do zahraničí a to převážně do Německa (85%). V posledních letech docházelo a dochází k posilování české koruny vůči euru. Na tuto situaci jsou velice citlivé společnosti, které exportují zboží do zahraničí, a může to ovlivnit chod celé organizace. Posilování české koruny není jediný důvod, který ovlivňuje chod organizace a prostřednictvím finanční analýzy lze zjistit, došlo-li v podniku ke změně finanční situace zapříčiněné jinými faktory. Mezi nejdůležitější ukazatele finanční analýzy patří ukazatele rentability, čím vyšší hodnoty dosahují tím lépe pro podnik a pro investory, kteří prostřednictvím ukazatelů rentability zjišťuji, jak jsou využívaný zdroje v podniku. Pravidelné sestavování finanční analýzy je důležité pro každý podnik. Je to nástroj pomoci něhož je možné nahlédnout, jak podnik hospodaří, jak jsou využívaný zdroje v podniku, a taký v neposlední řadě usnadňuje rozhodování managementu při finančních rozhodnutích.
2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 ÚLOHA, UŽIVATELE A ZDROJE FINANČÍ ANALÝZY Úloha finanční analýzy Hlavním cílem při provádění finanční analýzy podniku je celkové posouzeni finanční situace za pomoci specifických metodických postupů. Finanční analýza se zaměřuje na posouzení jevu z minulosti, které dále mohou být porovnané s planém a následně zjistit kde došlo k odchylce a učinit nápravu do budoucna. Na základě výsledku finanční analýzy je možné stanovit pravděpodobný vývoj finanční a s tím související i celkový pravděpodobný vývojové situace v budoucnu. Prováděni finanční analýzy je nezbytnou součásti finančního managementu pro řízeni podniku a včasné reagováni na zhoršující se situaci ve firmě. Uživatele finanční analýzy Mezi hlavní uživatele finanční analýzy patří především management a vlastníci podniku. Z okolí podniku se o finanční analýzu zajímají věřitelé, dodavatelé a držitelé cenných papírů podniku, z kterých neplyne rozhodovací právo (obligací, prioritní akcie). Finanční analýza je nezbytnou součásti rozhodovacích procesů finančního managementu, jen těžko se dá řídit podnik bez znalosti jeho finanční situace a jevů, které mohou vyvolat nebo vyvolali určitou změnu ve finanční struktuře podniku. Vlastníky podniků zajímá především, jak jsou zhodnocení jejích vložené prostředky, jaké výši rentability bylo dosaženo za účetní období. Jestli je podnik finančně stabilní a nehrozí mu v budoucnu nějaké riziko. Věřitelé se zajímají o schopnosti podniků splácet jíž existující závazky, nebo v případě poskytnuti úvěru bankovní instituci, zjištěni zda podnik bude schopen splatit úvěr v čas a plné výši. Držitelé cenných papíru podniku, ze kterých neplyne rozhodovací právo, se zajímají především o výší dosahovaného zisku a o finanční stabilitu podniku. I když se informační potřeby různých skupin uživatelů účetních výkazů liší, lze často odvodit obecné platné pravidlo, že všechny tyto skupiny jsou v té či oné míře zainteresovány na zjištěni těchto základních charakteristik hospodářské a finanční situace podniku.
Zdroje informací Zdroje informací se čerpají zejména z účetních výkazů finančního účetnictví, informací finančních analytiků a manažerů podniku, výroční zprávy. Kromě těchto vnitřních zdrojů sem patří i vnější finanční informace jako roční zprávy emitentů veřejně obchodovatelných cenných papírů, prospekty cenných papírů, burzovní zpravodajství apod. [7] Účetní výkazy se do značné míry podřizují potřebám finančního řízení a finanční analýzy. Účetní osnova volí soustavu účtů tak, aby umožňovala sestavovat výkazy s potřebnou vypovídací schopností o stavu rentability, aktivity, likvidity, zadluženosti a o důležitých příčinných souvislostech. O stavu a vývoji financí podniku vypovídá účetní závěrka (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz cash flow, a přílohy), doplněná v předepsaných případech o výroční zprávu. Rozvaha uvádí jednotlivé položky aktiv a pasiv, zachycuje stav majetku v podniku a zdrojů jeho krytí. Většinou se rozvaha stanovuje k poslednímu dni účetního období, která je vyjádřena v peněžních prostředcích. Aktiva se v podniku člení do třech základních kategorií: - stálá aktiva (dlouhodobý majetek) - oběžná aktiva (krátkodobý oběžný majetek) - ostatní aktiva Pasiva se v podniku člení podle původu zdrojů: - vlastní pasiva (vlastní kapitál) - cizí pasiva (cizí zdroje) - ostatní pasiva V rozvaze se celková aktiva = celkových pasivum Výkaz zisku a ztrát zachycuje náklady a výnosy, které se podíleli na hospodářském výsledku za účetní období, který je pak v rozvaze zobrazen jako jediný údaj. Cash flow nebo peněžní toky je rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji podniku za určité časové období. Cash-flow si firma musí pozorně plánovat a sledovat, jinak se může dostat do vážných finančních problémů, přestože je celková bilance firmy dobrá.
Peněžní toky se uvádí v členění na: - provozní činnost (základní výdělečná činnost podniku) - investiční činnost (pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku) - finanční činnost (zachycuje změnu struktury vlastního kapitálu a dlouhodobých závazku) 2.2 TECHNIKY A METODY FINANČNÍ ANALÝZY V závislosti na konkrétních potřebách lze finanční analýzu účetních výkazů provádět různým způsobem, v různé míře podrobnosti, pomocí různých forem a technik. Finanční analýza zkoumá finanční situaci podniku. Finanční výkazy podávají obraz o finanční situaci podniku v řeči finančního účetnictví. Finanční situace se testuje kvantitativními metodami, zpracovávajícími údaje uvedené v účetních výkazech. Z účetních výkazů je třeba vypreparovat indikátory finanční situace podniku a jejího vývoje, a z pouček finančního řízení odvodit kritéria pro jejich hodnocení. [7] Při sestavovaní finanční analýzy jsou využívány různé druhy ukazatelů: Absolutní ukazatele vyjadřují určitý jev bez vztahu k jinému jevu. Jsou velmi citlivé na velikost podniku, což znemožňuje nebo komplikuje jejich použití při porovnávání výsledků různých podniků, můžeme je však dobře srovnávat v rámci jednoho podniku. Absolutní ukazatele jsou přímo obsaženy ve finančních výkazech podniku. Poměrové ukazatele jsou základním metodickým nástrojem, jádrem metodiky finanční analýzy. Jsou formou číselného vztahu, do kterého jsou uváděny finančně-účetní informace, podílem dvou extenzivních, stavových nebo tokových ukazatelů. Poměrové finanční ukazatele se běžně vypočítávají vydělením jedné položky (skupiny položek) jinou položkou určité souvislosti. [12] Rozdílové ukazatele bývají taký označované jako fondy finančních prostředků. Vyjadřuje rozdíl dvou absolutních ukazatelů. Jedním z nejčastěji používaných rozdílových ukazatelů je čistý pracovní kapitál (ČPK).
2.2.1 Analýza absolutních ukazatelů Mezi speciální metody uplatňované ve finanční analýze patři horizontální a vertikální analýza. Horizontální analýza výživa absolutních a rozdílových ukazatelů. Při použití této analýzy se zjišťuji procentní změny jednotlivých položek účetních výkazu oproti předchozímu období. Pokud je dostatečné velká časová řada údajů, lze z vypočtu odvodit pravděpodobný vývoj ukazatelů v budoucnu. Vzorec pro výpočet: Absolutní změna = ukazatel t ukazatel t - 1 Procentní změna = absolutní změna / ukazatel t 1 * 100 t příslušní rok [8] Vertikální analýza je to procentní rozbor účetních výkazu ze stanoveného základu, za který je většinou u rozvahy volena aktiva (pasiva). Účinného efektu se dosáhne při provádění analýzy účetních výkazů za delší časové období. [7] 2.2.2 Analýza rozdílových ukazatelů Jedním z nejčastěji používaných rozdílových ukazatelů je čistý pracovní kapitál, který se vypočítá: ČPK = oběžná aktiva krátkodobé zdroje (krátkodobé závazky + krátkodobé bank. úvěry)[11] Čistý pracovní kapitál je to část oběžného majetku, která je financovaná dlouhodobými jak vlastními tak i cizími zdroji a tvoří základnu pro efektivní činnost vedení podniku, neboť jde o tu část oběžných aktiv, která není zatížena nutnosti brzkého splácení. Potřebná výše čistého pracovního kapitálu závisí na délce obratového cyklu peněz a má významný vliv na platební schopnost podniku. Určitá výše čistého pracovního kapitálu je tedy pro zajištění platební schopnosti nutná a je dobrým znamením pro věřitele. Avšak vysoký čistý pracovní kapitál by sám o sobě - bez patřičného obratu svědčil o neefektivním využívání prostředků. [6]
2.2.3 Analýza poměrových ukazatelů Je to jedná z nejpoužívanějších metod finanční analýzy podniku. Je založena na využití jak absolutních tak i poměrových ukazatelů. Podle vypočtených hodnot lze srovnávat finanční situaci v různých podnicích. Poměrové ukazatele se člení do pěti základních skupin: - Ukazatele rentability (ukazatele výnosnosti) - Ukazatele aktivity (ukazatel efektivity) - Ukazatel zadluženosti (ukazatele finanční struktury) - Ukazatele likvidity (ukazatele platební schopnosti) - Ukazatele tržní hodnoty (ukazatele kapitálového trhu) 2.2.3.1 Ukazatele rentability Rentabilita resp. výnosnost je jednou z nejvíce používaných metod jak v České republice tak i v mnoha dalších zemích světa. Je součásti mnoha rozhodovacích procesů, při nichž je třeba brát v úvahu, jakého ekonomického přínosu se dosáhlo, resp. dosáhne vynaložením určité částky prostředků na určitý účel. Rentabilita patři k nejdůležitějším charakteristikám podnikatelské činnosti. Každý podnik má specifické cíle, ale jedno mají společné a to dosáhnout uspokojivé výnosnosti z vložených prostředků. Ukazatelé rentability hodnotí výši dosahované výnosností z investic. Každé investiční rozhodnutí přináší určité riziko, přičemž investoři zajímá míra rizika a čím je vyšší tím vyšší výnosnost požadují z vloženého kapitálu. V praxi ke zjišťovaní míry rentability z vloženého kapitálu se používají především tyto ukazatele: - rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) - rentabilita vlastního kapitálu (ROE) - rentabilita dlouhodobé investovaného kapitálu (ROCE) - rentabilita tržeb (odbytu) - rentabilita nákladu - finanční rentabilita vloženého kapitálu Rentabilita celkového vloženého kapitálu se považuje je považována za hlavní měřítko výnosností, která poměřuje výši dosaženého zisku s celkovými aktivy. ROA = zisk před úroky a zdaněním / celková aktiva [4] ROA po zdaněni = (zisk po zdanění + zdaněné úroky) / celková aktiva [4]
ROA zisk po zdaněni = zisk po zdanění / celková aktiva [4] Rentabilita vlastního kapitálu měří efektivnost využívaní vloženého kapitálu akcionáři nebo vlastníky. ROE = zisk po zdanění / vlastní kapitál Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu je velmi často používaná pro mezipodnikové srovnávání. Většinou se používá u velkých průmyslových podniku, kde je dlouhodobý kapitál zastoupen značným procentem. ROCE = (zisk po zdanění + zdaněné úroky) / dlouhodobý kapitál [4] Rentabilita tržeb vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovní tržeb neboli kolik Korun zisku vyprodukuje podnik na jednu Korunu tržeb. Rentabilita tržeb = zisk / tržby Rentabilita nákladu je to měřítko schopnosti podniku ovlivňovat úroveň nákladu. Čím nižší je hodnota tohoto ukazatel, tím lepší jsou výsledky hospodaření podniku, neboť 1 Kč zisku byla vytvořena s nižšími náklady. Rentabilita nákladu = zisk / náklady Finanční rentabilita vloženého kapitálu používá se po zjištěni toho, kolik je podnik schopen vytvořit peněžních prostředku z vloženého kapitálu. Finanční rentabilita vloženého kapitálu = cash flow / celkový vložený kapitál 2.2.3.2 Ukazatele aktivity Měří, jak podnik hospodaří se svými aktivy. Různé podniky a odvětví mají rozdílný objem a strukturu aktiv. Jeli v podniku víc aktiv než je účelné vznikají zbytečné náklady a tím i nižší zisk. Z provedených výpočtu ukazatelů aktivity je možné zjistit, zda je přiměřený poměr aktiv vzhledem k činnosti podniku. Ukazatele aktivity vyjadřuji dobu obratu, nebo počtem obrátek za rok a mezi nejčastěji používané ukazatele v praxi se řadí: [7] - obrat celkových aktiv - obrat dlouhodobého hmotného majetku - obrat zásob a/nebo doba obratu zásob - obrat pohledávek a/nebo doba obratu pohledávek - obrat závazků a/nebo doba obratu závazků
Obrat celkových aktiv označovaný též jako produktivita vloženého kapitálu, měří efektivnost využiti celkových aktiv v podniku. Nevýhodou tohoto ukazatele je, že ukazatel je stanoven k určitému datu (statický), zatímco stav aktiv se může během roku měnit a tržby jsou veličinou tokovou. Proto je vhodné při vypočtu ukazatele vyjádřit celková aktiva průměrným stavem. Obrat celkových aktiv = tržby / celková aktiva [3] Obrat dlouhodobého hmotného majetku používá se pro zjištěni efektivností využívaní stálých aktiv. Hodnota ukazatele bývá porovnávaná s odvětvovým průměrem. Jeli menší než odvětvový průměr, signalizuje to, že podnik nedostatečně využívá stalých aktiv. Obrat DHM = tržby / DHM [3] Obrat zásob vyjadřuje rychlost obratu zásob za rok. Ukazatel obratu zásob je třeba srovnávat s odvětvovým průměrem, jeli hodnota nižší, je to signál pro podnik, že má zbytečně mnoho nelikvidních zásob a to jsou pro něj nadbytečné náklady. Obrat zásob = tržby / zásoby [3] Vydělíme-li 365 obratem zásob, dostaneme dobu obratu zásob ve dnech: Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob [3] Čím vyšší obrat zásob a čím kratší doba obratu zásob, tím lépe. Obrat pohledávek udává počet obrátek, neboli kolikrát za rok se v podniku pohledávky přemění v hotové peníze. Dále tento ukazatel se může použít k zjištění doby obratu pohledávek, neboli jak dlouho průměrně musí podnik čekat, než inkasuje peníze od svých odběratelů. Za standardní přiměřenou čekací dobu je považováno 48 dní. Obrat pohledávek = tržby / pohledávky[3] Vydělíme-li 365 obratem zásob, dostaneme dobu obratu zásob ve dnech: Doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek [3] Většina podniků má stanovenou dobu, na kterou poskytuje obchodní úvěr (platební podmínka) a právě ukazatel doby obratu zásob se srovnává s platební podmínkou, pokud je doba obratu pohledávek delší než platební podmínka, měla by organizace zavést opatřeni na napraveni inkasa svých pohledávek.
2.2.3.3 Ukazatel zadluženosti Měří rozsah v jakém je podnik financován cizími zdroji. Teorie pravidel jak by měla vypadat kapitálová struktura v podniku se liší podle autoru. I když jsou odlišné jedno mají společné a shodné, podíl cizích zdrojů by neměl byt větší než podíl vlastního kapitálu.. Nejkomplexnějším ukazatelem zadluženosti je označovaná celková zadluženost, neboli poměr celkových závazků podniku k celkovým aktivům. Celková zadluženost = (celkové závazky / aktiva celkem) * 100 [5] Analytickými ukazateli celkové zadluženosti jsou dlouhodobá a krátkodobá zadluženost. Dlouhodobá zadluženost = (dlouhodobé závazky / aktiva celkem) * 100 [5] Krátkodobá zadluženost = (krátkodobé závazky / aktiva celkem) * 100 [5] Ukazatelem doplňkovým k celkové zadluženosti je ukazatel míry samofinancování. Tento ukazatel spolu s ukazatelem platební schopností je považován za nejdůležitější ukazatel zobrazující celkovou finanční situaci podniku. Součet hodnot ukazatelů krátkodobé zadluženosti, dlouhodobé zadluženosti a míry samofinancování se blíží k cca 100 % a to z důvodu, že majetek podniku je financován z vlastních a cizích zdrojů. Míra samofinancování = (vlastní kapitál / aktiva celkem) * 100 [5] Finanční paka je jednou z forem vyjádření míry zadluženosti podniku, podílu cizích zdrojů ve finanční struktuře podniku. Čím je podíl cizích zdrojů větší, tím je vyšší i ukazatel finanční páka. Z uvedeného rozkladu je zřejmá souvislost mezi zadlužeností podniku a RVK. Finanční páka je založena zejména na skutečnosti, že cizí kapitál je obvykle levnější než kapitál vlastní. Zvýšení zadluženosti má podle výše uvedené rovnice pozitivní vliv na rentabilitu kapitálu vloženého akcionáři. To může nastat jen za určitých okolností, neboť změna v zadluženosti se dotkne i hodnot zbývajících dvou dílčích ukazatelů použitých při rozkladu. [7] Finanční paka = aktiva celkem / vlastní kapitál [5] Vysoký podíl vlastního kapitálu v podniku muže vyjadřovat překapitalizování, ke kterému dojede, pokud podnik nedostatečně využívá cizích zdrojů. Opakem překapitalizování je podkapitalizování což je mnohem nebezpečnější situace pro organizaci, která nastane, jeli podnik příliš zadlužen. (Překapitalizování) Podkapitalizování = (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) / stála aktiva Pokud je ukazatel vetší než 1, jedna se o ukazatel překapitalizování, jeli menši než 1, hovoříme o podkapitalizování
2.2.3.4 Ukazatele likvidity Podnik během provozovaní své činnosti může být ohrožen platební neschopností, která ho může přivést až k bankrotu. Platební schopnost je chápaná jako schopnost podniku hradit své závazky. V souvislosti hodnocení platební schopnosti se setkáváme se třemi základními pojmy: [7] - Solventnost je to schopnost podniku získat finanční prostředky na úhradu svých závazků. - Likvidita je měřítkem krátkodobé platební schopnosti podniku, která vyjadřuje momentální schopnost podniku splatit své krátkodobé závazky. - Likvidnost vyjadřuje schopnost přeměny majetku na peněžní prostředky. V praxi se většinou používají tři stupně likvidity, a to podle hodnoty vymezené v čitateli. - Běžná likvidita taky označovaná jako likvidita 3. stupně. Vyjadřuje kolika Kč oběžných aktiv je krytá 1 Kč krátkodobých závazků. Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky [2] Ukazatel by měl mít hodnotu na intervalu 1,5 2,5 - Pohotová likvidita neboli likvidita 2. stupně. Vyjadřuje kolika Kč oběžných aktiv po odečtení zásob je krytá 1 Kč krátkodobých závazku. Zásoby v podniku jsou nejméně likvidní z oběžných aktiv, proto tento ukazatel lepé vystihuje okamžitou platební schopnost podniku. Pohotová likvidita = (oběžná aktiva zásoby) / krátkodobé závazky [2] Ukazatel by měl mít hodnotu na intervalu 1 1,5 - Hotovostní likvidita neboli likvidita 1. stupně. Do čitatele se zahrnuji peníze v hotovostí, na běžných účtech, krátkodobý finanční majetek a terminované vklady se splatností do 3 měsíců. Je to nejlikvidní ukazatel, který nejlépe vystihuje okamžitou platební schopnost podniku. Hotovostní likvidita = finanční majetek krátkodobé povahy / krátkodobé závazky [2] Ukazatel by měl mít hodnotu na intervalu 0,2 0,5 Výše uvedené ukazatel likvidity hodnotí likviditu podniku pouze k určitému datu. K překonání tohoto nedostatku se užívá cash flow likvidita. Která vyjadřuje schopnost podniku hradit své závazky z peněžních toků ve sledovaném období. Cash flow likvidita = cash flow / krátkodobé závazky [2]
V praxi bývá využíván ukazatel stupně oddlužení, který hodnotí schopnost podniku hradit veškeré své závazky. Vypovídá o schopnosti podniku splatit své závazky z vlastní finanční síly. Stupeň oddlužení = cash flow / cizí kapitál [2] 2.2.3.5 Ukazatele tržní hodnoty Finanční výkonnost podniku jako výnosnost pro vlastníky, se tradičně hodnotí rentabilitou vlastního kapitálu podle účetních údajů uvedených v rozvaze (vlastní kapitál) a ve výkazu zisku a ztráty (výsledek hospodaření za četní období = zisk po zdanění). Výkonnost lze však hodnotit také podle tržních měřítek. Tržní výkonnost je vyjádřena ziskovou výkonností z tržní hodnoty podniku. Hodnotí se podle údajů z kapitálového trhu, jde-li o akciovou společnost s akciemi, nebo dluhopisy, kótovanými na burze. [7] Jedním z rozhodujících údajů pro investory nebo akcionáře je čistý zisk připadající na jednu akcii. Zisková výnosnost akcie: Zisk na akcii = zisk po zdanění / počet emitovaných akcií 2.2.4 Analýza pomoci pyramidových soustav ukazatelů Rentabilita je vrcholový, komplexní, syntetický ukazatel efektivnosti podniku, do kterého se promítá mnoho vlivů. Proto, má-li finanční analytik vyjádřit úsudek o perspektivách finančního zdraví podniku, nevystačí se zjištěním souhrnného ukazatel rentability, ale zajímá se o faktory, které se na jejím utváření podílely. Velký důraz je klade na meziroční změny ukazatelů rentability, dílčí vlivy základní faktory, které je způsobily, což zjistíme z dalších rozkladu těchto ukazatelů. Ukazatele Du Pont Du Pont analýza podle stejnojmenné nadnárodní chemické společnosti, která disagregaci těchto ukazatelů jako první prakticky prováděla a využívala. Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu je vyjádřen jako funkce dvou ukazatelů: - rentabilita tržeb - obrat celkových aktiv ROA = (zisk / tržby) * (tržby / aktiva) Pro vypočet vlivu jednotlivých ukazatelů se použije rovnice: log I ROA = log I Z/T + log I T/CA
Rozklad rentability vlastního kapitálu je vyjádřen jako funkce tři ukazatelů: - rentabilita tržeb - obrat celkových aktiv - finanční páka ROE = (zisk / tržby) * (tržby / aktiva) * (aktiva / vlastní jmění) Pro vypočet vlivu jednotlivých ukazatelů se použije rovnice: log I ROE = log I Z/T + log I T/CA + log I CA/VK 2.2.5 Analýza predikce finanční tísně Podniku hrozí zánik z několika finančních důvodů: - pro platební neschopnost - pro předlužení - převzetí Zánikem podniku je ohrožen management, zaměstnanci i externí partneři, kteří by všichni rádi spoléhali na finanční analýzu jako na nástroj včasného varování. Výstraha by měla přijít s takovým předstihem, aby se management mohl ještě pokusit úpadek odvrátit, a aby se vlastníci, věřitelé a obchodní partneři mohli chránit před nepříznivými následky. [7] Ve finanční tísni bývá obtížné, nikoli však nemožné sestavovat platební kalendář pro nejbližší dny a měsíce tak, aby nedocházelo k překročení lhůt splatnosti peněžitých závazků, které by mohlo vést k jejich soudnímu vymáhání. [7] Finanční tíseň nastává tehdy, když jsou problémy s platební schopností tak vážné, že nemohou bát vyřešeny bez výrazných změn v provozní a/nebo ve finanční činnosti podniku. Takovými změnami (provozní a finanční restrukturalizací neboli reorganizací) se má zastavit a odvrátit směřování k úpadku. Predikce finanční tísně podniku je sestavovaná na bázi peněžních toků a/nebo na bázi poměrových ukazatelů.
2.2.5.1 Predikce na bázi peněžních toků Beaver v raném období vyvinul jednoduchý model pravděpodobnosti úpadku a finanční tísně na základě peněžních toků. Pohlíží na firmu jako na rezervoár likvidního majetku, který je doplňován příjmy (inflows) a vyprazdňován výdaji (outflows). Rezervoár je vyrovnávací nádrží proti výkyvům peněžních toků. Likvidita firmy může být definována jako pravděpodobnost, za jak dlouho a za jakých podmínek dojde k vyčerpání rezervoáru, a firma nebude schopna plnit své splatné peněžní závazky. Pravděpodobnosti je ovlivněna velikostí rezervoáru, peněžními příjmy z provozní činnosti a dluhovou zátěží. Na Beaverův model navazuje propracovanější scénář úpadku, založený na horizontální analýze peněžních toků za několik let. Scénář lze aplikovat na kterýkoliv podnik, bez ohledu na aktuální úroveň finančního zdraví. [7] 2.2.5.2 Predikce na bázi poměrových ukazatelů Predikce na bázi poměrových ukazatelů je založena na statistickém sledování chování určitých ukazatelů v různých podnicích před úpadkem, a na následném využití poznaných charakteristických příznaků finanční tísně k identifikaci podniků, které by se teprve mohly stát kandidátem úpadku v příštích letech. Nejpoužívanější modely je možno rozdělit do dvou základních skupin, a to: - bonitní modely - bankrotní modely 2.2.5.2.1 Bonitní modely Vycházejí z normativních hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy, na jejichž základě jsou podniky zařazovány do různých bonitních tříd. K této skupině modelu patří např: - Kralickův quicktest - Tamariho model - Argentiho model
2.2.5.2.2 Bankrotní modely Bankrotní modely jsou soustavy několik poměrových ukazatelů, jimž jsou přeřazeny váhy, a jejich vážený součet dává skóre, podle kterého se usuzuje, zda podnik je náchylný k finanční tísni a úpadku, nebo je bankrot velice nepravděpodobný. Bankrotní modely jsou dvojího druhu: - jednorozměrné modely - vícerozměrné modely Jednorozměrné modely Snaží se najít jednoduchou charakteristiku, která by dokázala dobře rozlišit mezi podniky, které se v určité časové době ocitnou ve finančních problémech a mezi podniky ostatními (Beaver, Zmijewski, Deakin, Marais, Ohlson, Bleier). Vícerozměrné modely Jsou konstruovány na bázi několika vybraných poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazovány určité váhy. Konečným výsledkem je pak jedno číslo, podle něhož se odhaduje budoucí finanční situace podniku. Altmanův Z skóre model: Z - Skóre = 1,2 x 1 + 1,4 x 2 + 3,3 x 3 + 0,6 x 4 + 1,0 x 5 X1 = pracovní kapitál / celková aktiva = (Oběžná aktiva krátkodobé závazky (včetně běžných bankovních úvěrů))/ca X2 = nerozdělený zisk / celková aktiva = (zisk po zdanění dividendy)/ca X3 = zisk před zdaněním a úroky / CA = (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / CA X4 = vlastní kapitál / celkové závazky (krátkodobé + dlouhodobé závazky + bankovní úvěry a výpomoci) X5 = tržby / celková aktiva = (tržby za prodej výrobků a služeb + výkony) / CA Z - Skóre > 2.99 finančně pevný, stabilizovaný podnik Z - Skóre = 1,81 2,99 firma s neurčitou finanční situací Z - Skóre < 1,81 podnik se špatnou finanční situací krachující podnik
Altmanův Z skóre model pro české podniky: Z skóre = 1,2 x 1 + 1,4 x 2 + 3,3 x 3 + 0,6 x 4 + 1,0 x 5-1,0 x 6 X1 = pracovní kapitál / celková aktiva = (Oběžná aktiva krátkodobé závazky (včetně běžných bankovních úvěrů))/ca X2 = nerozdělený zisk / celková aktiva = (zisk po zdanění dividendy)/ca X3 = zisk před zdaněním a úroky / CA = (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / CA X4 = vlastní kapitál / celkové závazky (krátkodobé + dlouhodobé závazky + bankovní úvěry a výpomoci) X5 = tržby / celková aktiva = (tržby za prodej výrobků a služeb + výkony) / CA X6 = závazky po lhůtě splatnosti/výnosy celkem Z - Skóre > 2.99 finančně pevný, stabilizovaný podnik Z - Skóre = 1,81 2,99 firma s neurčitou finanční situací Z - Skóre < 1,81 podnik se špatnou finanční situací krachující podnik Index důvěryhodnosti českého podniku: IN 95 = v 1 * x1 + v 2 * x 2 + v 3 * x 3 + v 4 * x 4 + v 5 * x 5 - v 6 * x 6 v 1 až 6 - váhy v 2 = 0,11 v 5 = 0,10 aktiva celkem zisk před zdaněním a úroky x 1 = ----------------------- x 2 = ---------------------------------- cizí zdroje nákladové úroky zisk před zdaněním a úroky výnosy celkem x 3 = ------------------------------------- x 4 = ------------------------ aktiva celkem aktiva celkem oběžná aktiva závazky po lhůtě splatnosti x 5 = -------------------------------------------- x 6 = ---------------------------------- krátkodobé závazky vč. bank. úvěrů výnosy celkem [5]
Index IN pro celé národní hospodářství: IN = 0,22 x1 + 0,11 x 2 + 8,33 x 3 + 0,52 x 4 + 0,10 x 5-16,80 x 6 Hodnocení indexu IN: IN > 2 podnik finančně zdravý IN = 1-2 podnik s neurčitou finanční situací IN < 1 podnik finančně neduživý EVA ( Economic Value Added ), ekonomická přidaná hodnota [5] Nový index IN 99: IN 99 = 0,017 x1 + 4,573 x 3 + 0,481 x 4 + 0,015 x 5 Hodnocení indexu IN 99: IN > 2,070 podnik tvoří hodnotu 1,420 < IN < 2,070 podnik spíše tvoří hodnotu 1,089 < IN < 1,420 nelze určit ( šedá zóna ) 0,684 < IN < 1,089 podnik spíše netvoří hodnotu IN < 0,684 podnik netvoří hodnotu [5]
3 CÍL PRÁCE, MATERIÁL A METODIKA Tato práce je zaměřena na posouzení finanční pozice podniku Český porcelán, a. s., pomoci metodických postupu finanční analýzy. Ve vlastní prácí budou provedený výpočty vybraných ukazatelů finanční analýzy tak, aby co nejlépe vystihly finanční situaci společnosti Český porcelán, a.s., a z těchto vypočtu v závěrů budou interpretováni výsledky případně navržena doporučeni pro budoucí finanční vývoj společnosti. Při zpracovaní finanční analýzy jsou použité údaje o podniku za léta 2003 2006 a to: - rozvaha v plném rozsahu (v tis. Kč) - výkaz zisku a ztrát (v tis. Kč) - přehled o peněžních tocích (v tis. Kč) Jako nástroj při zpracování finanční analýzy je použito několik metod pro podrobnější vyhodnocení: - analýza absolutných ukazatelů - analýzy rozdílových ukazatelů - analýza poměrových ukazatelů - analýza pyramidových soustav ukazatelů - predikce finanční tísně podniku Všechny vzorce, které jsou použité pro výpočet zvolených ukazatelů jsou uvedeny v literární rešerši této práce.
4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 CHARAKTERISTIKA PODKIKU Historie Akciová společnost Český porcelán Dubí je jedním ze čtyř výrobců velice žádaného "porcelánu generací", porcelánu s cibulovým vzorem. Je pokračovatelem tradice, jejíž kořeny sahají až do roku 1864, kdy průmyslník Anton Tschinkel koupil v Dubí budovu tzv. Dolního mlýnu a zavedl zde výrobu nejprve majoliky a později (1874) i výrobu porcelánu. V roce 1885 přešel podnik do vlastnictví německé firmy C. Teichert a byla zahájena výroba rozsáhlého sortimentu uceleného porcelánového souboru podle vzoru vyráběného v Porcelánové manufaktuře Míšeň. Do druhé světové války změnila továrna několikrát majitele. Po skončení války se vrací závod do českých rukou. V roce 1955 začíná spolupracovat s vídeňskou firmou Thun-Hohenstein. Od konce šedesátých let je v závodě věnována značná pozornost stálé modernizaci provozů s cílem ulehčit a zefektivnit výrobu, vytvořit optimální pracovní prostředí a dosáhnout co nejčistší produkce z hlediska ekologie. V roce 1991 se podnik osamostatnil a stal se akciovou společností. Od roku 1997 došlo k doplnění ochranné známky z roku 1993 o označení země původu. V roce l997 se stala akciová společnost ČESKÝ PORCELÁN většinovým akcionářem Porcelánové manufaktury Royal Dux Bohemia, a.s. v Duchcově (tato společnost se zabývá výrobou figurálního a ozdobného porcelánu). Roku 2002 se Český porcelán, akciová společnost zařadil mezi firmy a značky, které obdržely titul "Rodinné stříbro". Současnost Název: Český porcelán, akciová společnost Sídlo: Dubí, Tovární 605/17, PSČ 417 01 Identifikační číslo organizace: 00174238 Datum založení: 15. 3. 1991 podle zákona č. 104/1990 Sb. o akciových společnostech. Společnost byla založena na dobu neurčitou a je zapsána v oddíle B, vložka 101 u rejstříkového soudu vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem.
Český porcelán, akciová společnost je řádným členem Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR. V okresním měřítku je členem Hospodářské komory a Hospodářské a sociální rady Teplická. Je rovněž zakládajícím členem organizace APEC zabývající se elektronickým obchodem. Údaje o základním kapitálu Základní kapitál: 106 149 000 Kč. Akcionáři s podílem na základním kapitálu vyšším než 10 % : Ing. Vladimír Feix 43,70 % Česká pojišťovna, akciová společnost 23,76 % Dům porcelánu, akciová společnost 18,09 % Údaje o cenných papírech Vydané cenné papíry a) 11 646 ks akcií prioritních na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč, objem emise činí 11 646 000 Kč. b) 5 845 ks akcií kmenových na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 10 000 Kč ISIN CZ0005105007, objem emise činí 58 450 000 Kč. c) 36 053 ks akcií kmenových na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč ISIN CZ0005105106, objem emise činí 36 053 000 Kč. Předmět činnosti společnosti podle Obchodního rejstříku: - výroba užitkového a ozdobného porcelánu - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej - silniční motorová doprava nákladní - silniční motorová doprava osobní - zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb - činnost organizačních a ekonomických poradců - reklamní a propagační činnost - provádění personální agendy - vedení účetnictví - provádění a zajišťování vzdělávacích akcí - poskytování software - výroba a údržba strojního a technologického zařízení
4.2 Analýza absolutních ukazatelů 4.2.1 Horizontální analýza rozvahy Při prováděni horizontální analýzy se používá jak absolutních tak i rozdílových ukazatelů pro srovnávání proložek účetních výkazu v čase. Z výsledku horizontálního rozboru je možné vyvodit, jak se budou jednotlivé položky vyvíjet v čase, přičemž je třeba pro stanovení pravděpodobného vývoje mít dostatečně velké množství podkladu v čase. 4.2.1.1 Horizontální analýza rozvahy Tab. 1. Horizontální analýza rozvahy Absolutní změna (v tis. Kč) 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2003/2006 Procentní změna Absolutní změna (v tis. Kč) Procentní změna Absolutní změna (v tis. Kč) Procentní změna Absolutní změna (v tis. Kč) Procentní změna Aktiva celkem -3 807-1,59-33 591-14,23-2 643-1,31-40 041-16,69 Dlouhodobý majetek -6 481-3,98-15 158-9,69-18 225-12,90-39 864-24,47 Oběžná aktiva 6 886 10,54-13 116-18,17 15 375 26,03 9 145 14,00 Ostatní aktiva -4 212-36,17-5 317-71,52 207 9,78-9 322-80,04 Pasiva celkem -3 807-1,59-33 591-14,23-2 643-1,31-40 041-16,69 Vlastní kapitál -3 343-1,61-28 796-14,06-18 539-10,54-50 678-24,35 Cizí zdroje -9-0,03-5 079-16,27 15 086 57,74 9 998 32,03 Ostatní pasiva -455-86,67 284 405,71 810 228,81 639 121,71 Za sledovanou dobu od roku 2003 do roku 2006 docházelo k neustálému poklesu celkových aktiv v podniku. V absolutním vyjádření došlo ke snížení celkových aktiv v roce 2006 oproti roku 2003 o 41 041 000 Kč, což v procentním vyjádřeni činí 16,69 %. Hlavním činitelem této změny jsou stála aktiva, a z nich nejvíce dlouhodobý hmotný majetek, který poklesl o 26 848 000 Kč v procentech 20,37 % a dlouhodobý finanční majetek u kterého byla zaznamenaná absolutní změna 9 423 000 Kč a v procentech to bylo 37,38 %. U oběžních aktiv docházelo ke kolísavému vývoji a v porovnání roku 2006 k roku 2003 došlo k navýšení oběžních aktiv v absolutním vyjádření o 9 145 000 Kč (14,00 %), což bylo zapříčíněno zejména zvýšením krátkodobých pohledávek o 9 166 000 Kč (30,84 %).
Ostatní aktiva poklesli o 80,04 %, což v absolutním vyjádřeni činí 9 322 000 Kč. Jelikož v rozvaze se celková aktiva rovnají celkovým pasivum tak i u pasiv došlo k obdobnému poklesu jako u aktiv. Vlastní kapitál v roce 2006 poklesl o 50 678 000 Kč, v procentním vyjádření to činí 24,35% oproti roku 2003. Největší podíl na této změně měli rezervní fondy, nedělitelní fondy a ostatní fondy ze zisku a výsledek hospodařený běžného účetního období, který zaznamenal pokles o 430,66 % v absolutním vyjádření o 12 373 000 Kč. Naopak u ostatních pasiv došlo ke zvýšení o 121,71 %, v absolutním vyjádření to činilo 639 000 Kč. Porovnání roku 2004 k roku 2003: U aktiv dochází v roce 2004 oproti roku 2003 k poklesu o 3 807 000 Kč v procentním vyjádření 1,59 %. Dlouhodobý majetek poklesl o 6 481 000 Kč (3,98 %) a to hlavně dlouhodobý hmotný majetek o 4 768 000 Kč (3,62 %). Naopak u oběžných aktiv došlo k jejich nárůstu o 6 886 000 Kč (10,54 %) a největší podíl na této změně připadal na krátkodobý finanční majetek, u kterého byl zaznamenán narůst v absolutním vyjádření o 7 077 000 Kč, v procentech tato změna činila 93,64 %. Ostatní aktiva poklesla o 4 212 000 Kč (36,17 %). Celková pasiva podniku jako celková aktiva poklesla o 3 807 000 Kč (1,59 %). Došlo k poklesu všech hlavních položek tvořících celková pasiva. K největšímu poklesu v absolutním vyjádření, došlo u vlastního kapitálu o 3 343 000 Kč v procentech 1,61 % a jednou z hlavních položek vlastního kapitálu, která největším dílem se podílela na této změně, byla položka Výsledek hospodaření minulých let, snížila se v absolutním vyjádřený o 3 518 000 Kč v procentech to bylo 16,56 %. Porovnání roku 2005 k roku 2004: Ve srovnání s rokem 2004 v roce 2005 došlo k poklesu aktiv o 14,23 %. Tato změna byla způsobena poklesem všech základních položek aktiv. Dlouhodobý majetek poklesl o 15 158 000 Kč (9,69 %), z něhož nejvíce dlouhodobý hmotný majetek o 10 350 000 Kč, v procentním vyjádřeni o 8,15 %. Oběžná aktiva poklesla o 18,17 % v absolutním změně je to pokles o 13 116 000 Kč, přičemž k poklesu došlu u všech položek tvořících celková oběžná aktiva a nejvíce krátkodobý finanční majetek, u kterého byl zaznamenán poklesu o 62,9 %, což v absolutním vyjádřený činí 9 206 000 Kč. Ostatní aktiva se snížili o 71,52 %, v absolutní změně je to pokles o 5 317 000 Kč.
Na celkovém snížený pasiv o 14,23 % se nejvíce podílel vlastní kapitál, který poklesl o 14,06 %, absolutně poklesl o 28 796 000 Kč. U cizích zdrojů došlo k poklesu 5 079 000 Kč. Ostatní pasiva vzrostly o 405,71 %, což v absolutním vyjádřený bylo jenom 284 000 Kč. Porovnání roku 2006 k roku 2005: V roce 2006 došlo k poklesu celkových aktiv oproti roku 2005 o 1,31 % v absolutním srovnání o 2 631 000 Kč, což je sice taky pokles, ale nejmenší za celou sledovanou dobu. Dlouhodobý majetek zaznamenal pokles o 18 225 000 Kč v procentním vyjádření o 12,9 %. Z toho největší podíl připadal na dlouhodobý hmotný majetek, který se snížil o 11 730 000 Kč, dlouhodobý finanční majetek poklesl o 6 154 000 Kč a dlouhodobý nehmotný majetek o 341 000 Kč. Oběžná aktiva vzrostla o 26,03 %, absolutně vzrostla o 15 375 000 Kč, z toho největší podíl připadal na krátkodobé pohledávky, které vzrostly o 12 215 000 Kč. Ostatní aktiva poprvé za sledovanou dobu vzrostly o 9,78 %, absolutně vzrostly pouze o 207 000 Kč. Samozřejmě jak u aktiv, tak i u pasiv byl zaznamenán pokles o 1,31 %. Vlastní kapitál poklesl o 18 539 000 Kč (10,54 %). Cizí zdroje vzrostly o 57,74 % v absolutní změně je to 15 086 000 Kč, z nichž hlavně bankovní úvěry a výpomoci (109,41 %, absolutně vzrostly o 14 567 000 Kč). Ostatní pasiva vzrostly o 228,81 % v absolutním vyjádření vzrostly o 810 000 Kč. 4.2.1.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát V roce 2006 ve srovnání s rokem 2003 poklesly celkové výkony a prodej zboží o 36 357 000 Kč což v procentní změně je pokles o 21,18 %. Výkonová spotřeba a náklady vynaložené na prodané zboží poklesy o 22,28 % a podle toho se taky vyvíjela přidaná hodnota, u které došlo k poklesu o 19,97 %. Osobní náklady poklesly o 12,03 %, což mohlo být způsobeno poklesem počtu zaměstnanců v podniku. Příčinou poklesu odpisu DHM a DNM o 5,96 % mohlo byt snížení DHM a DNM v podniku. Provozní výsledek hospodaření poklesl o 217,21 %, což v absolutním vyjádřeni činí 11 449 000 Kč. Jednou z hlavních příčin toho poklesu je pokles tržeb v podniku. Finanční výsledek hospodaření poklesl o 23,72 % což v absolutním vyjádření činí pouze 614 000 Kč. To bylo zapříčiněno poklesem výnosových úroku (52,63 %) a zvýšením nákladových úroků (70,90 %), které se zvýšili, protože došlo ke zvýšení zadluženosti podniku. Další příčinou je, že v podniku došlo ke snížení ostatních finančních výnosu
o 78,89 % a ke snížení ostatních finančních nákladu o 42,37 % z čehož plyne, že finanční výnosy klesaly rychleji než finanční náklady. Hospodářský výsledek za běžnou činnost poklesl o 12 016 000 Kč (477,58 %). Mimořádný výsledek hospodařený o 100,00 % což v absolutním vyjádření činilo jenom 357 000 Kč. V hospodářském výsledku za účetní období došlo k poklesu o 12 373 000 Kč oproti roku 2003 což v procentním vyjádřený je 430,66 %. Porovnání roku 2004 k roku 2003: V roce 2004 došlo ke snížení celkových výkonů a prodeje zboží o 5,40 % oproti roku 2003, z toho tržby za prodej zboží poklesly o 3,97 %, tržby za prodej vlastních výrobků a služeb poklesly o 6,01 %, změna stavu zásob vlastní činnosti vzrostla o 107,74 % což v absolutním vyjádření činilo pouze 543 000 Kč a aktivace poklesala o 0,50 %. Náklady vynaložené na prodané zboží poklesly o 8,01 % a u výkonové spotřeby došlo k poklesu 11,19 %. Náklady na prodej a na výkonovou spotřebu klesaly rychleji než položky tvořící celkové výkony a prodej zboží a tak došlo k mírnému růstu přidané hodnoty o 0,79 % v absolutním vyjádření přidaná hodnota vzrostlá o 649 000 Kč. Osobní náklady poklesly o 3,50 %, odpisy DHM a DNM o 0,71 %, ostatní provozní výnosy o 47,97 % a ostatní provozní náklady vzrostli o 2,76 %. U provozního výsledku hospodařený došlo k nárůstu o 47,45 %, což v absolutním vyjádření činilo 2 501 000 Kč. Finanční výsledek hospodařený poklesl o 50,52 % v absolutním vyjádření pokles o 1 308 000 Kč. Výsledek hospodařený za běžnou činnost vrostl o 42,73 %. Mimořádný výsledek hospodaření poklesl o 64,71 % v absolutním vyjádření 231 000 Kč a výsledek hospodaření za účetní období vzrostl o 29,38 %. Porovnání roku 2005 k roku 2004: V porovnání s rokem 2004 v roce 2005 došlo k poklesu celkových výkonu a prodaného zboží o 17,88 % což v absolutním vyjádření činilo 29 033 000 Kč, z toho tržby za prodej zboží poklesly o 8,73 %, tržby za prodej vlastních výrobku a služeb o 19,58 %, a aktivace o 8,96 %. U nákladu vynaložených na prodané zboží došlo k poklesu o 5,51 %, výkonová spotřeba klesla o 11,61 %. Osobní náklady poklesly o 8,13 % a jeden z hlavních důvodu tohoto poklesu bylo snižovaní počtu zaměstnanců v podniku. Odpisy mírně vzrostly o 2,45 % což v absolutním vyjádření bylo pouze 226 000 Kč. Ostatní provozní výnosy vzrostli o 23,91 % (383 000 Kč), ale na druhou stranu u ostatních provozních nákladů došlo k nárůstu o 509,61 % (4 561 000 Kč). Provozní výsledek hospodařený poklesl o 312,26 % v absolutním
vyjádření došlo k poklesu o 24 277 000 Kč, hlavním důvodem tohoto poklesu bylo, že v podniku došlo k poklesu jak provozních výnosu tak i provozních nákladu, ale provozní výnosy zaznamenali větší pokles než provozní náklady. Finanční výsledek hospodařený vzrostl o 50,47 %, došlo k nárůstu finančních výnosu a poklesu finančních nákladu i přes to, hospodářský výsledek za běžnou činnost poklesl o 631,89 %. Mimořádný výsledek hospodařený poklesl o 100,00 %, a hospodářský výsledek za účetní období poklesl o 613,86 % což v absolutním vyjádřený je pokles o 22 817 000 Kč. Porovnání roku 2006 k roku 2005: V roce 2006 ve srovnaný s rokem 2005 byl poprvé za celou sledovanou dobu zaznamenán růst celkových výkonů a prodaného zboží o 1,46 %, z toho tržby za prodej zboží poklesly o 6,65 %, tržby za prodej vlastních výrobku a služeb vzrostlý o 2,34 %, změna stavů zásob vlastní činnosti vzrostla o 107,97 % a u aktivace došlo k poklesu o 6,97 %. Náklady vynaložené na prodané zboží a výkonová spotřeba poklesly o 1,45 %, z toho náklady vynaložené na prodané zboží klesly o 7,76 % a výkonová spotřeba klesla o 1,13 %. Osobní náklady poklesly o 0,78 %, odpisy DHM a DNM o 7,55 %, změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladu příštích období poklesly o 53,33 %. Ostatní provozní výnosy poklesly o 89,84 % a provozní náklady o 73,55 %. V porovnaní s rokem 2005 hospodářsky výsledek s provozní činnosti vzrostl o 62,57 % v roce 2006, absolutně vzrostl o 10 327 000 Kč. Finanční výsledek hospodařený poklesl o 65,96 %, příčinou toho byl narůst nákladových úroku (89,26 %) a pokles výnosových úroku (57,14 %), dále došlo k poklesu ostatních finančních výnosu (75,37 %) a ostatních finančních nákladu (26,15 %), přičemž výnosy poklesly vice než náklady. Mimořádný výsledek hospodařený se nezměnil a hospodářský výsledek za účetní období vzrostl o 50,26 %.
4.2.2 VERTIKALNÍ ANALÝZA Vyjadřuje procentní podíl položek účetních výkazů. Použiti je vhodnější pro srovnání údajů za delší časové období a taky pro mezipodnikové porovnáni v oboru nebo v daném odvětvovém průmyslu. Za celkový zaklad se voli celková aktiva (pasiva). 4.2.2.1 Vertikální analýza rozvahy Tab. 2. Vertikální analýza rozvahy 2003 2004 2005 2006 Procentní podíl Procentní podíl Procentní podíl Procentní podíl Aktiva celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 Dlouhodobý majetek 67,92 66,27 69,77 61,58 Oběžná aktiva 27,23 30,58 29,18 37,26 Ostatní aktiva 4,86 3,15 1,05 1,16 Pasiva celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 Vlastní kapitál 86,77 86,75 86,92 78,79 Cizí zdroje 13,02 13,22 12,91 20,63 Ostatní pasiva 0,22 0,03 0,17 0,58 Struktura aktiv a pasiv v roce 2003: Největší podíl z celkových aktiv v podniku připadal na dlouhodobý majetek, který v roce 2003 tvořil 67,92 % z toho nejvíce dlouhodobý hmotný majetek 80,90 %, potom dlouhodobý finanční majetek 15,48 % a dlouhodobý nehmotný majetek 3,62 %. Oběžná aktiva se v podniku podílela na sumě celkových aktiv 27,23 % z toho zásoby 42,92 %, krátkodobé pohledávky 45,51 % a krátkodobý finanční majetek 11,57 %. Ostatní aktiva v podniku tvořily 4,86 % z celkových aktiv. Na sumě celkových pasiv se vlastní kapitál podílel 86,77 %, cizí zdroje 13,02 % a ostatní pasiva 0,22 %. Vlastní kapitál se skládal z 51,01 % ze základního kapitálu, kapitálové fondy tvořili 5,34 % (oceňovací rozdíl z přecenění majetku), rezervní fondy 42,74 %, výsledek hospodaření minulých let 10,21 % a výsledek hospodaření běžného účetního období 1,38 %. Cizí zdroje v podniku tvořili z 35,93 % krátkodobé závazky a zbyla část 64,07 %, připadala na bankovní úvěry a výpomoci (krátkodobé). Struktura aktiv a pasiv v roce 2004: Struktura aktiv v roce 2004 byla tvořena z 66,27 % dlouhodobým majetkem, 30,58 % oběžnými aktivy a 3,15 ostatními aktivy. Dlouhodobý majetek se skládal z dlouhodobého hmotného majetku 81,21 %, dlouhodobého finančního majetku 15,65 % a dlouhodobého
nehmotného majetku 3,14 %. Oběžná aktiva byla tvořena z 41,71 % krátkodobými pohledávkami, 38,02 % zásoby a zbyla část 20,27 % připadala na krátkodobý finanční majetek. Jako v předchozím roce největší podíl 86,75 % z celkových pasiv připadal na vlastní kapitál, cizí zdroje tvořili 13,22 % a ostatní pasiva 0,03 % z celkových pasiv. Na tvorbě vlastního kapitálu se podílel základní kapitál (51,77%), kapitálové fondy (- 5,79 %), rezervní fondy (43,54 %), výsledek hospodařený minulých let (8,66 %) a výsledek hospodařený běžného účetního období (1,82 %). Cizí zdroje se skládali z krátkodobých závazků (38,90 %) a bankovních úvěru a vypomoci (61,10 %). Struktura aktiv a pasiv v roce 2005: Dlouhodobý majetek tvořil největší podíl z celkových aktiv a to 69,77 %, z toho 82,60 % dlouhodobý hmotný majetek, 15,53 % dlouhodobý finanční majetek a 1,87 % dlouhodobý nehmotný majetek. Oběžná aktiva se na sumě celkových aktiv podílela 29,18 %, které byli složeny z zásob (45,66 %), krátkodobých pohledávek (45,14 %) a krátkodobého finančního majetku (9,19 %). Ostatní aktiva se na sumě celkových aktiv podílela 1,05 %. Největší podíl 86,92 % z celkových pasiv připadal na vlastní kapitál, který se skládal ze základního kapitálu (60,18 %), kapitálových fondu (- 8,18 %), rezervních fondu (50,84 %), výsledku hospodařený minulých let (8,01 %) a výsledek hospodařený za účetní období (-10,85 %). Na struktuře pasiv se podíleli cizí zdroje z 12,91 %, které se skládaly z dlouhodobých závazků (6,76 %), krátkodobých závazků (42,28 %) a bankovních úvěrů a výpomoci (50,95 %). Ostatní pasiva tvořili 0,17 % celkových pasiv. Struktura aktiv a pasiv v roce 2006: Struktura aktiv v roce 2006 byla tvořena z dlouhodobého majetku 61,58 %, oběžních aktiv 37,26 % a ostatních aktiv 1,16 %. Dlouhodobý majetek se skládal z dlouhodobého nehmotného majetku (1,87 %), dlouhodobého hmotného majetku (85,30 %) a dlouhodobého finančního majetku (12,83 %). Oběžná aktiva byla tvořena ze zásob (34,23 %), krátkodobých pohledávek (52,23 %) a krátkodobého finančního majetku (13,54 %). Pasiva v podniku v roce 2006 byla tvořena z vlastního kapitálu 78,79 %, cizích zdrojů 20,63 % a ostatních pasiv 0,58 %. Vlastní kapitál se skládal ze základního kapitálu (66,01 %), kapitálových fondu (- 13,02 %), rezervních fondu (44,09 %), výsledku hospodaření minulých let (8,95 %) a výsledku hospodařený běžného účetního období (- 6,03 %). Cizí zdroje