Akční plán Nárdníh antibitickéh prgramu pr bdbí 2011-2013 Úvd: Účinnst antibitik je vážně hržena narůstající a rychle se šířící rezistencí mikrbů. Nebezpečný trend se týká většiny evrpských zemí včetně ČR, kde je situace u některých patgenů jedna z nejhrších v Evrpě. Antibitická rezistence způsbuje významné zvýšení mrtality, mrbidity i nákladů na zdravtní péči, a hržuje tak bezpečí pacientů i finanční udržitelnst zdravtníh systému. Příčinu vzestupu antibitické rezistence je časté nadužívání a nesprávné pužívání antibitik v humánní a veterinární medicíně, a také nedstatky v blasti prevence a kntrly infekcí usnadňující šíření rezistentních mikrbů ve zdravtnických zařízeních i v běžné ppulaci. Tent stav vyžaduje nedkladnu implementaci systémvých, dbrně kmpetentních a nákladvě efektivních patření na nárdní, reginální i lkální úrvni, ve shdě s principy deklarvanými v Dpručení Rady EU (2002/77/ES) bezřetném pužívání antimikrbiálních látek v lékařství a Dpručení Rady EU ze dne 9. června 2009 bezpečnsti pacientů včetně prevence a kntrly infekcí spjených se zdravtní péčí (2009/C 151/01). V suvislsti s výše uvedenými argumenty identifikuje Centrální krdinační skupina Nárdníh antibitickéh prgramu ( CKS NAP ) těcht jedenáct priritních blastí, které jsu předmětem Akčníh plánu Nárdníh antibitickéh prgramu pr bdbí 2011-2013 ( AP NAP ): 1. Surveillance antibitické rezistence v humánní a veterinární blasti 2. Surveillance sptřeby antibitik v humánní a veterinární blasti 3. Dpručené pstupy pr pužívání antibitik a kntrlu antibitické rezistence 4. Indikátry kvality pužívání antibitik 5. Pdpra racinální preskripce antibitik a kntrla antibitické rezistence v primární a ambulantní péči 6. Implementace nemcničních antibitických prgramů 7. Zlepšení infrmvansti a psílení spluzdpvědnsti laické veřejnsti za zachvání účinnsti antibitik a mezení šíření antibitické rezistence 8. Invace činnsti antibitických středisek 9. Infrmační pdpra a prpagace činnsti NAP 10. Vzdělávání předepisujících lékařů a zdravtnickéh persnálu v uvážlivém pužívání antibitik a kntrle antibitické rezistence 11. Agenda infekcí spjených se zdravtní péčí
Surveillance antibitické rezistence v humánní a veterinární blasti 1. Surveillance antibitické rezistence v humánní a veterinární blasti Garanti: Státní zdravtní ústav, Nárdní referenční labratř pr antibitika ( NRL pr ATB ) humánní blast Státní veterinární správa ČR veterinární blast Krdinátři: MUDr. Helena Žemličkvá, PhD., Státní zdravtní ústav, veducí NRL pr ATB, ECDC natinal cntact pint pr EARS-net (Eurpean Antimicrbial Resistance Surveillance Netwrk), ECDC natinal fcal pint pr antibiticku rezistenci MVDr. Jiří Drápal, Státní veterinární správa ČR Základní argumenty: Surveillance antibitické rezistence pskytuje esenciální epidemilgické údaje stavu a vývji citlivsti bakteriálních půvdců infekcí. Tyt údaje jsu nezbytné pr predikci účinnsti antibitik v úvdní antibitické léčbě a v určení pzice jedntlivých látek jak léků vlby a léků alternativních v terapii infekcí. Jsu prt rzhdujícím pdkladem pr vytváření bjektivních a na farmaceutickém průmyslu nezávislých dpručených pstupů pr antibiticku léčbu i prfylaxi. V tmt smyslu určují pririty nárdní antibitické plitiky, včetně kritérií pr registraci a kategrizaci antibitik. Výstupy surveillance jsu nepstradatelné pr efektivní implementaci patření prevence a kntrly infekcí cílenu na mezení šíření kmenů baktérií s klinicky a epidemilgicky nebezpečnu rezistencí ve zdravtnických zařízeních i v kmunitě. Pdbné využití mají výstupy surveillance pr využití ve veterinární medicíně, sučasně pskytují údaje situaci a trendech v rezistenci některých půvdců humánních infekcí ve veterinárním rezerváru. Pririty: Epidemilgicky relevantní systém nárdní surveillance antibitické rezistence ( SAR ) v ČR, pkrývající humánní i veterinární blast. Epidemilgicky relevantní systém lkální SAR ve zdravtnických zařízeních. Dstupnst adekvátních pdkladů pr frmulaci a aktualizaci zásad nárdní antibitické plitiky. Dstupnst adekvátních pdkladů pr realizaci účinných patření k mezvání vzestupu a šíření antibitické rezistence, zejména v rutinní činnsti antibitických středisek. Určení pdmínek pr realizaci tht bdu AP NAP (pdpra institucí, zajištění financvání, případně legislativních nrem). Cíle: Určení pririt nárdní a lkální SAR v humánní i veterinární blasti, včetně ptimalizace metdických pstupů. Vymezení pririt SAR ve veterinární blasti ve vztahu k riziku vzestupu antibitické rezistence půvdců infekcí člvěka. Aktualizace a dplnění dpručených pstupů pr nárdní a lkální surveillance antibitické rezistence v kmunitě a v nemcnicích. Prsazení, uveřejnění a implementace metdickéh pkynu Ministerstva zdravtnictví ( MZ ) pr nárdní surveillance antibitické rezistence. 2
Surveillance antibitické rezistence v humánní a veterinární blasti Vybudvání dstatečné kapacity pr mlekulární epidemilgicku analýzu kmenů s nebezpečnu antibiticku rezistencí (zejména multirezistentních a panrezistentních mikrrganismů s významnu virulencí a schpnstí rychléh šíření) v NRL pr ATB, případně ve splupracujících labratřích. Vytvření funkčníh sftwarvéh vybavení pr činnst nárdní sítě SAR, zajištění elektrnickéh (autmatizvanéh) předávání dat z/d lkálních pracvišť a z/d NRL pr ATB, a navazující exprt dat d databáze ECDC (TESSY The Eurpean Surveillance System) v pžadvaném frmátu. Zajištění adekvátní distribuce epidemilgicky relevantních výstupů SAR za účelem aktualizace zásad nárdní antibitické plitiky a realizace účinných patření k mezvání vzestupu a šíření antibitické rezistence (systém dluhdbéh sledvání s analýzu trendů). Zajištění financvání nárdní a evrpské (EARS-Net) surveillance antibitické rezistence v ČR v rzsahu metdickéh pkynu MZ. Harmngram, náklady a mžnsti financvání: 2011 příprava metdických pstupů pr invvaný systém nárdní, reginální a lkální surveillance, vývj a testvání piltníh prvzu nástrjů infrmační technlgie (labratrní infrmační systém) 2012 piltní prvz labratrníh infrmačníh systému zajišťujícíh přens dat v rámci surveillance antibitické rezistence 2013 rutinní činnst labratrníh infrmačníh systému SAR Financvání sftwarvéh vybavení pr přens dat (labratrní infrmační systém) je ptenciálně zajištěn z finančních prstředků získaných Státním zdravtním ústavem ( SZÚ ) v rámci prjektu č. CZ.1.06/3.2.01/02.06104 Systémvé nástrje pr chranu a pdpru veřejnéh zdraví a prevenci zdravtních rizik byvatelstva splufinancvanéh Evrpsku unií z Evrpskéh fndu pr reginální rzvj ( ERDF ) prstřednictvím Integrvanéh peračníh prgramu ( IOP ). Ptenciálně splupracující subjekty: NRL pr ATB, Pracvní skupina pr mnitrvání rezistence ( PSMR ), Subkmise pr antibiticku plitiku ČLS JEP ( SKAP ), antibitická střediska, pracviště lékařské (klinické) mikrbilgie, Nárdní referenční labratř pr antimikrbiální rezistenci při Státním veterinárním ústavu Praha, veterinární antibitická střediska, Státní veterinární správa ( SVS ). Mezinárdní návaznst: ECDC (prjekt EARS-Net, EUCAST) Silné stránky: PSMR dluhdbě splupracující na bázi dbrvlnsti; funkční síť antibitických středisek; existující metdika vyšetření citlivsti k antibitikům; dluhdbá kntinuita epidemilgicky relevantních dat; dluhdbá účast ČR v EARS-Net; systém nezávislý na farmaceutickém průmyslu. Slabé stránky: Nejsu vyčleněné finanční prstředky na financvání nárdní surveillance s výjimku základní činnsti NRL pr antibitika; nejsu dstatečně zveřejňvány, prpagvány a uplatňvány výstupy surveillance (finanční, persnální a technické překážky); legislativní pdpra je nedstatečná; vlastníci mikrbilgických labratří se nezajímají surveillance antibitické rezistence, některá mikrbilgická pracviště se nezajímají splupráci s PSMR. 3
Surveillance antibitické rezistence v humánní a veterinární blasti Hrzby: Omezení rzsahu stávající surveillance či dknce zánik sítě pracvišť mnitrujících antibiticku rezistenci pr nedstatečné finanční, persnální a technické zajištění jejich činnsti. Omezení mikrbilgické diagnstiky p zavedení systému úhrady zdravtní péče v nemcnicích pdle DRG pvede k deficitu klíčvých dat pr surveillance rezistence, jak pdkladů pr racinální pužívání antibitik, s vážnými důsledky pr další ztrátu jejich účinnsti. Příležitsti: Využití tradičně a dluhdbě aktivní sítě pracvišť mnitrujících antibiticku rezistenci v ČR k ptimalizaci SAR; využití finančních prstředků z ERDF pr zlepšení pdmínek SAR (labratrní infrmační systém). 4
Surveillance sptřeby antibitik v humánní a veterinární blasti 2. Surveillance sptřeby antibitik v humánní a veterinární blasti Garanti: Farmaceutická fakulta Univerzity Karlvy v Hradci Králvé humánní blast Ústav pr státní kntrlu veterinárních bipreparátů a léčiv Brn veterinární blast Krdinátři: prf. RNDr, Jiří Vlček, CSc., Farmaceutická fakulta Univerzity Karlvy v Hradci Králvé, ECDC natinal cntact pint pr ESAC (Eurpean Surveillance f Antibitic Cnsumptin) Mgr. Lucie Pkludvá, Ústav pr státní kntrlu veterinárních bipreparátů a léčiv ( ÚSKVBL ) Odbr registrace farmaceutik, předsedající pracvní skupině EMA Technical Cnsultative Grup Základní argumenty: Hdncení sptřeby antibitik pskytuje základní ukazatele pr prvádění cílených analýz k určení kvantitativních a kvalitativních parametrů nevhdné preskripce a příčin, které je způsbily. Cílem je stanvení cílených, účinných a nákladvě efektivních intervencí, zaměřených na zlepšvání kvality pužívání antibitik. Kvalifikvané prvnání preintervenčních a pst-intervenčních výstupů surveillance přináší pdklady pr hdncení účinnsti intervencí, případně pr jejich mdifikaci ve prspěch lepších výsledků. Ukazatele sptřeby antibitik bjektivizují shdu jejich reálnéh pužívání v praxi s priritami nárdní antibitické plitiky. Dbře strukturvané údaje sptřebě antibitik služí ke studiu vztahů mezi sptřebu a rezistencí. Pririty: Dstupnst údajů strukturvané sptřebě antibitik v ČR a mžnsti jejich analýzy za účelem identifikace pririt pr intervence zaměřené na zlepšení kvality pužívání antibitik a pr hdncení jejich účinnsti. Dstupnst údajů sptřebě antibitik v humánní a veterinární blasti jak pdkladů pr hdncení suvisejících epidemilgických a eklgických rizik. Zajištění dstupnsti ptřebných údajů sptřebě antibitik pr rutinní činnst antibitických středisek. Určení pdmínek pr realizaci tht bdu AP NAP (pdpra institucí, zajištění financvání, případně legislativních nrem). Cíle: Vytvření (věření) metd pr prvádění surveillance sptřeby antibitik. Implementace prevalenčníh sledvání preskripce antibitik v primární, ambulantní i lůžkvé péči alespň v piltní (sentinelvé) síti pracvišť. Vytvření systému pr strukturvanu surveillance sptřeby antibitik v blasti primární a ambulantní péče v ČR (agregvaná data strukturvaná pdle účinných látek a jejich ATC klasifikace, dbrnstí předepisujících lékařů, gegrafických lkalit a bdbí). Vytvření systému pr strukturvanu lkální surveillance sptřeby antibitik ve zdravtnických zařízeních, a t pdle účinných látek a jejich ATC klasifikace, pdle lkality realizvané sptřeby (pracviště, typ péče, dbrnst) a bdbí, s mžnstí nárdní kmparace výstupů. 5
Surveillance sptřeby antibitik v humánní a veterinární blasti Implementace systému surveillance sptřeby antibitik ve zdravtnických zařízeních alespň v piltní síti pracvišť (nemcnice, zařízení následné péče). Zajištění pdmínek pr splečnu analýzu ukazatelů sptřeby antibitik v humánní a veterinární blasti v priritních blastech. Schpnst předávání dat v pžadvané struktuře d mezinárdních systémů (ECDC ESAC) k mžnsti kmparace na mezinárdní úrvni. Harmngram, náklady a mžnsti financvání: 2011-2012 vytvření metdických, technických, legislativních a finančních pdmínek pr surveillance sptřeby antibitik v ČR 2012-2013 implementace systému surveillance sptřeby antibitik včetně krdinace s veterinární slžku Financvání musí být zajištěn z veřejných zdrjů (nezávisle na farmaceutickém průmyslu), částečně může být pkryt rzpčty zdpvědných institucí (Ústav zdravtnických infrmací a statistiky ČR ÚZIS, Státní ústav pr kntrlu léčiv SÚKL, Nárdní referenční centrum NRC, zdravtní pjišťvny, SZÚ). Předávání dat a případný vývj specifických nástrjů IT musí být zajištěn separátně (např. s využitím ERDF). Na lkální úrvni (zdravtnická zařízení) musí být pr tent účel vyčleněny dstatečné zdrje a kapacity (zajištění činnsti antibitických středisek a nemcničních antibitických prgramů). Ptenciálně splupracující subjekty: SKAP, CKS NAP, MZ, ÚZIS, SÚKL, NRC, univerzitní pracviště (lékařské a farmaceutické fakulty, gegrafická pracviště), antibitická střediska, zdravtnická zařízení, SVS, ÚSKVBL. Mezinárdní návaznst: ECDC (prjekt ESAC), EURODURG (Evrpská skupina pr výzkum sptřeby léků), Světvá zdravtnická rganizace ( WHO ), Evrpská lékvá agentura ( EMA ). Silné stránky: ČR splupracuje aktivně s prjektem ESAC d jeh vzniku. Tým dbrníků v dané blasti je kmpetentní a má dstatečné zkušensti. V některých nemcnicích existuje dbře uspřádaná lkální surveillance sptřeby antibitik. Nefrmálně existuje interdisciplinární skupina expertů, schpná vytvřit ptimální nárdní strukturu surveillance (specialisté antibitických středisek, epidemilgvé, farmaceuti, gegrafvé, IT specialisté). Dbře fungující je surveillance sptřeby antibitik ve veterinární blasti. Slabé stránky: Neexistující finanční zajištění surveillance sptřeby antibitik v pžadvané minimální struktuře z veřejných zdrjů. Finanční (marketingvá) hdnta věrhdných údajů strukturvané sptřebě antibitik jak předmětu bchdvání s daty (farmaceutický průmysl, knzultační firmy). Zájem lbbistických skupin na neprůhlednsti skutečnéh stavu ve sptřebě antibitik z účelvých (kmerčních) důvdů. Malý zájem zdravtních pjišťven na zprůhlednění infrmací sptřebě antibitik. Hrzby: Bez zajištění průběžné dstupnsti údajů strukturvané sptřebě antibitik v humánní i veterinární blasti nelze efektivně a cíleně vlivňvat preskripční chvání, eliminvat nadužívání antibitik, a mezit tak rizik ztráty jejich účinnsti. Příležitsti: Využití ficiální autrity NAP k vytvření dstatečnéh a bjektivníh systému surveillance sptřeby antibitik v ČR, který bude schpen pskytvat veřejně dstupná data 6
Surveillance sptřeby antibitik v humánní a veterinární blasti využitelná k analýze nevhdnéh pužívání antibitik a k hdncení účinnsti intervencí ke zlepšení praxe. Zprůhlednění systému sledvání sptřeby antibitik a dstranění lbbistických vlivů zájmvých skupin. 7
Dpručené pstupy pr pužívání antibitik a kntrlu antibitické rezistence 3. Dpručené pstupy pr pužívání antibitik a kntrlu antibitické rezistence Garant: Subkmise pr antibiticku plitiku ČLS JEP Krdinátr: RNDr. Pavla Urbáškvá, CSc., SKAP Základní argumenty: Správné pužívání antibitik předpkládá existenci srzumitelných a v praxi pužitelných dpručených pstupů, které zhledňují stav a trendy antibitické rezistence půvdců infekcí v ČR. Tyt dpručené pstupy jsu garantvané relevantními dbrnými autritami, pdpřeny důkazy a jsu nezávislé na farmaceutickém průmyslu. Pstupy pr cílenu antibiticku léčbu musí být dplněny dpručením pr správnu diagnsticku praxi, včetně klinicky relevantní mikrbilgické diagnstiky a vyšetření citlivsti. Pstupy zaměřené na pužívání antibitik musí být dplněny dpručeními pr prevenci a kntrlu výskytu multirezistentních mikrrganismů a musí vycházet z kvalifikvaně frmulvaných zásad nárdní antibitické plitiky. Epidemilgické pdklady pr tvrbu nárdních a lkálních dpručení jsu získávány na základě metdických pstupů pr surveillance rezistence a sptřeby antibitik. Pririty: Frmulace zásad nárdní antibitické plitiky jak výchdiska pr určení bjektivní pzice jedntlivých antibitik v terapii a prfylaxi, vycházející z relevantních epidemilgických pdkladů (surveillance antibitické rezistence v ČR). Frmulace pžadavků na zajištění esenciálních antibitik pr pskytvání zdravtní péče v ČR. Zajištění dbrně kvalifikvaných, na důkazech zalžených, prakticky využitelných, dstupných a firemně nezávislých dpručených pstupů pr pužívání antibitik a prevenci antibitické rezistence v ČR. Určení pdmínek pr realizaci tht bdu AP NAP (pdpra institucí, zajištění financvání, případně legislativních nrem). Cíle: Aktualizace a dplnění ppisu jedntlivých skupin antibitik z hlediska jejich pužívání v epidemilgickém kntextu ČR, s určením jejich indikací vlby a indikací alternativních (Knsensus pužívání antibitik ČLS JEP). Aktualizace a dplnění dpručených pstupů pr antibiticku léčbu priritních skupin infekcí v primární a ambulantní péči, garantvaných ČLS JEP. Vytvření dpručených pstupů pr prfylaktické pužívání antibitik (prfylaxe v chirurgii), garantvaných ČLS JEP. Vytvření rámcvých dpručených pstupů pr antibiticku léčbu v lůžkvé nemcniční péči jak pdkladů pr lkální implementaci. Aktualizace a dplnění dpručených pstupů pr klinicky relevantní mikrbilgicku diagnstiku infekcí včetně vyšetření citlivsti k antibitikům, jak pdkladů pr cílenu antibiticku léčbu. 8
Dpručené pstupy pr pužívání antibitik a kntrlu antibitické rezistence Aktualizace a dplnění dpručených pstupů pr nárdní a lkální surveillance antibitické rezistence v kmunitě a v nemcnicích. Aktualizace a dplnění dpručených pstupů pr prevenci a kntrlu výskytu multirezistentních mikrrganismů. Vytvření dpručenéh pstupu pr nárdní a lkální surveillance sptřeby antibitik. Vytvření vhdné platfrmy pr publikaci dpručených pstupů SKAP a zajištění jejich dstupnsti v maximálně srzumitelné frmě, usnadňující jejich implementaci v praxi. Harmngram, náklady a mžnsti financvání: SKAP průběžně frmuluje zásady nárdní antibitické plitiky a priritní blasti pr přípravu dpručených pstupů. Na půdě SKAP jsu vytvářeny autrské týmy pr jedntlivé dpručené pstupy (z členů SKAP a externích expertů). Dpručené pstupy jsu pnvány dbrnými splečnstmi ČLS JEP, jejich knečná verze je akceptvána předsednictvem ČLS JEP a publikvána v ficiálních peridicích ČLS JEP. Příprava dpručených pstupů SKAP není hnrvána a není přím ani nepřím spnzrvána farmaceutickým průmyslem. 2011 vytvření seznamu esenciálních antibitik a frmulace zásad nárdní antibitické plitiky akceptvaných MZ, zahájení přípravy priritních dpručených pstupů 2012 dknčení přípravy dpručených pstupů a zahájení prcesu jejich pnentury 2013 vytvření platfrmy pr publikaci a zajištění dstupnsti dpručených pstupů garantvaných NAP, vytvření prgramu pr jejich implementaci Ptenciálně splupracující subjekty: SKAP a dbrné splečnsti ČLS JEP, předsednictv ČLS JEP, MZ, SÚKL Mezinárdní návaznst: EMA, ECDC, ESCMID (ESGAP) a další evrpské dbrné splečnsti (respirační nemci, kardilgie, intenzivní medicína a další), CDC, HICPAC, FDA a příslušné americké dbrné splečnsti (IDSA, SHEA, a další). Silné stránky: Příprava dpručených pstupů SKAP má více než desetiletu tradici, stejně jak aktivity zaměřené na jejich implementaci (knsensus pužívání antibitik, dpručené pstupy pr antibiticku léčbu v primární péči). Důsledně se uplatňuje princip nezávislsti na farmaceutickém průmyslu. Dpručené pstupy SKAP vycházejí z pdkladů pskytvaných nárdní surveillance antibitické rezistence (činnst NRL pr ATB a PSMR) a jak takvé jsu uznávanu autritu (např. pr registrační a kategrizační činnst SÚKL). Dpručené pstupy SKAP jsu základním pdkladem v systému pregraduálníh, pstgraduálníh a kntinuálníh vzdělávání. Slabé stránky: Přímý i nepřímý lbbistický vliv farmaceutickéh průmyslu na dbrnu veřejnst, který zavazuje expnvané subjekty k lajalitě vůči výrbcům, becně vede k účelvému vlivňvání bsahu dpručených pstupů, neb dknce k negaci pstupů nezávisle vytvřených. Rizik představuje skrytý knflikt zájmů klíčvých sbnstí rzhdujících lékvé plitice státu na různých úrvních (státní instituce, zdravtní pjišťvny, ČLS JEP, dbrné splečnsti, atd.) Hrzby: Rztříštění aktivit v blasti dpručených pstupů, které mhu mít pd vlivem lbbistických skupin rzdílné přístupy k vlbě knkrétních přípravků, a znejistit tak předepisující lékaře stran bjektivity preskripčních dpručení. Účelvé marketingvé aktivity farmaceutickéh průmyslu (spnzrvané semináře, prpagační materiály, atd.). 9
Dpručené pstupy pr pužívání antibitik a kntrlu antibitické rezistence Příležitsti: Pdpra MZ, zdravtních pjišťven pr implementaci firemně nezávislých dpručených pstupů. 10
Indikátry kvality pužívání antibitik 4. Indikátry kvality pužívání antibitik Garant: Subkmise pr antibiticku plitiku ČLS JEP Krdinátr: MUDr. Vlastimil Jindrák, předseda SKAP Základní argumenty: K hdncení a aktivnímu vlivňvání kvality pužívání antibitik je třeba mít k dispzici relevantní, měřitelné a prakticky využitelné ukazatele zalžené na důkazech (indikátry kvality). Tyt ukazatele musí zahrnvat priritní blasti pužívání antibitik v primární, ambulantní i lůžkvé péči a musí být vhdné pr rutinní využití v praxi. Smyslem přípravy a testvání indikátrů kvality zaměřených na blast pužívání antibitik je zejména pskytnutí měřitelných ukazatelů pr rutinní činnst antibitických středisek (ptimalizace pužívání antibitik v klinické praxi). Vzhledem ke vzniku Pracvní pdskupiny pr indikátry kvality při NRC lze tut agendu prpjit s priritami Akčníh plánu kvality a bezpečnsti zdravtní péče na bdbí 2010-2012. Pririty: Implementace relevantních indikátrů kvality pužívání antibitik za účelem zlepšení preskripční praxe (zejména mezení nevhdných indikací, nevhdné vlby antibitik, nesprávnéh dávkvání a délky pdávání) v terapii i prfylaxi. Určení pdmínek pr realizaci tht bdu AP NAP (pdpra institucí, zajištění financvání, případně legislativních nrem). Cíle: Určení priritních blastí pr aplikaci indikátrů kvality pužívání antibitik. Nalezení, případně vytvření vhdných indikátrů kvality pužívání antibitik, jejich věření a rutinní využití v praxi. Vytvření metdickéh manuálu pr implementaci indikátrů kvality pužívání antibitik v rutinní činnsti antibitických středisek a v klinické praxi. Harmngram, náklady a mžnsti financvání: 2011-2012 Bude prvedena literární rešerše existujících (publikvaných) indikátrů. Budu vybrány vhdné indikátry pr praktické pužití v pdmínkách ČR. 2012 Na základě analýzy priritních blastí pr hdncení kvality pužívání antibitik budu dplněny další vhdné indikátry. 2012-2013 Pr vybrané indikátry bude prveden jejich piltní testvání ve splupráci s vybranými antibitickými středisky (studie prveditelnsti a účinnsti jejich implementace). Bude uveřejněn metdický manuál (nabídka a ppis indikátrů vhdných pr praktické využití). Financvání je mžné např. frmu grantu. Ptenciálně lze využít prstředky z ERDF. Ptenciálně splupracující subjekty: ČLS JEP, NRC 11
Indikátry kvality pužívání antibitik Mezinárdní návaznst: Využití výstupů prjektu ESAC a ABS Internatinal. Výměna zkušenstí s implementací indikátrů kvality pužívání antibitik v zahraničí prstřednictvím sítě ECDC natinal fcal (cntact) pints, případně studijní skupiny pr antibiticku plitiku ESCMID (ESGAP). Silné stránky: Prblematika indikátrů kvality byla zahrnuta d Akčníh plánu kvality a bezpečnsti zdravtní péče na bdbí 2010-2012, řešitel pririty se stal řádným členem pdskupiny pr indikátry kvality při NRC. V ČR existují skupiny expertů s mnhaletu zkušenstí v tét blasti (např. účastníci EU prjektu ABS Internatinal). Slabé stránky: Frmální přístupy k řízení kvality v blasti zdravtní péče. Negativní vnímání akreditací zdravtnických zařízení jak frmálníh prcesu, který vede k neúnsné administrativní zátěži a dvádí d dbrné práce ve prspěch pacientů. Ptenciální dmítání aktivit spjených s pjmy akreditace, audit, indikátr kvality v běžné praxi sučasné medicíny (psychlgická bariéra). Nezkušenst většiny pracvníků antibitických středisek a kliniků s mderními metdami vlivňvání kvality zdravtní péče. Hrzby: Nezájem předepisujících lékařů a terénních antibitických středisek rutinní využívání indikátrů kvality pr ptimalizaci preskripce antibitik. Příležitsti: Detailní identifikace nesprávné praxe v pužívání antibitik, bjektivizace hlavních blastí jejich nadužívání, určení příčin nesprávných pstupů a mžnstí pr zlepšvání. Vytvření systému pdpry racinálníh pužívání antibitik zalženéh na měření bjektivních ukazatelů a kntinuálním zlepšvání cíleném na identifikvané priritní blasti. 12
Pdpra racinální preskripce antibitik a kntrla antibitické rezistence v primární a ambulantní péči 5. Pdpra racinální preskripce antibitik a kntrla antibitické rezistence v primární a ambulantní péči Garant: Subkmise pr antibiticku plitiku ČLS JEP Krdinátři: MUDr. Michal Prkeš, SKAP MUDr. Jiří Marek, Odbrná splečnst praktických lékařů pr děti a drst MUDr. Vlastimil Jindrák, předseda SKAP Základní argumenty: Pužívání antibitik v primární a ambulantní péči reprezentuje přibližně 90% jejich celkvé sptřeby v humánní medicíně. Přitm je dkumentván, že nejméně 40 až 50 % všech indikací antibitické léčby je nevhdných (např. preskripce pr virvá respirační nemcnění). Pd vlivem marketingu farmaceutickéh průmyslu jsu velmi čast zbytečně vlena alternativní, širkspektrá, a také nákladná antibitika. Dluhdbě příznivý stav rezistence bakteriálních patgenů v kmunitě v ČR se v psledních letech rychle mění a nebezpečně narůstá. Finanční nástrje zdravtních pjišťven přitm v regulaci preskripce selhávají (spluúčast pacienta, regulační pplatky, limity). Ve shdě s pzitivními zkušenstmi jiných zemí EU (Francie, Belgie, Hlandsk, Švédsk, a jiné) je třeba nedkladně zavést účinné nástrje pdpry racinální preskripce antibitik, které vycházejí z analýz preskripčníh chvání jedntlivých lékařů a vytvářejí účinné zpětné vazby mtivující ke zlepšení praxe. Optimalizace pužívání antibitik může vést k pdstatným úsprám pr systém veřejnéh zdravtníh pjištění v řádu stvek milinů Kč rčně. Pririty: Vytvření plšnéh systému pdpry racinální preskripce antibitik v primární a ambulantní péči vycházející z analýzy preskripčníh chvání jedntlivých lékařů v ČR. Určení pdmínek pr realizaci tht bdu AP NAP (pdpra institucí, zajištění financvání, případně legislativních nrem). Cíle: Identifikace preskripčních ukazatelů k analýze individuálníh preskripčníh chvání. Vytvření jednduchých mdelů vlivňvání kvality preskripce antibitik (metda preskripčníh auditu, metda analýzy preskripce z dat zdravtních pjišťven). Zajištění dstupnsti zdrjvých dat pr individuální preskripční analýzu a vytvření webvéh prtálu (NRC). Vytvření systému pr hdncení účinnsti prgramu pdpry racinální preskripce antibitik na lkální, reginální a nárdní úrvni (strukturvaná surveillance sptřeby antibitik v kmunitě), analýza finančních úspr spjených s mezením nadužívání antibitik. Vytvření vzdělávacích prgramů pr účastníky systému pdpry racinální preskripce antibitik (trénink předepisujících lékařů, trénink expertů antibitických středisek). Pstupné vytváření dluhdbě aktivních lkálních skupin pr pdpru racinální preskripce antibitik (splupráce předepisujících lékařů s experty lkálních 13
Pdpra racinální preskripce antibitik a kntrla antibitické rezistence v primární a ambulantní péči antibitických středisek) v reginech veliksti kresu, ve splupráci se zdravtními pjišťvnami (pskytvatelé dat pr analýzu preskripčníh chvání) a antibitickými středisky (experti vyhdncující annymní preskripční ukazatele). Harmngram, náklady a mžnsti financvání: 2011 vytvření mdelů pr pdpru racinální preskripce antibitik, zajištění dstupnsti dat, vytvření vzdělávacíh prgramu 2011-2012 piltní testvání mdelů ve vybraných lkalitách, vytvření a testvání systému pr hdncení účinnsti prgramu pdpry racinální preskripce 2013 zahájení plšné implementace vytvřenéh prgramu pdpry racinální preskripce antibitik Náklady na vytvření a prvzvání systému lze dhadvat v řádu milinů Kč, tedy přibližně v setinách předpkládaných úspr. Finančně jsu na úsprách zainteresvány zdravtní pjišťvny, které by mhly uvedený prjekt financvat. Omezeně bude financvána piltní fáze prjektu u praktických dětských lékařů z prstředků WHO Biennial Cllabrative Agreement ( BCA ). Část prjektu by mhla být financvána z prstředků IOP (ERDF). Ptenciálně splupracující subjekty: Odbrná splečnst praktických lékařů pr děti a drst, Sdružení praktických lékařů pr děti a drst, Sdružení praktických lékařů, Splečnst všebecnéh lékařství, dbrné splečnsti sdružující ambulantní specialisty, zdravtní pjišťvny, prjekt AKORD, ddavatelé IT pr praktické lékaře, NRC, elektrnická zdravtní knížka IZIP, WHO (BCA prjekty). Mezinárdní návaznst: WHO, ECDC (Evrpský antibitický den), WONCA, STRAMA, BAPCOC, SWAB, francuzské zdravtní pjišťvny a prjekt Antibitic n autmatic. Silné stránky: V ČR jsu zkušensti s aktivním vlivňváním kvality preskripce s pzruhdnými (publikvanými) výsledky, zejména v primární pediatrické péči. MZ pdpřil v rce 2003 a 2004 prjekty kvality zdravtní péče zaměřené na prblematiku pužívání antibitik a kntrly antibitické rezistence, kdy byly vypracvány metdiky vycházející jak z preskripčníh auditu, tak z analýzy dat zdravtních pjišťven (splupráce se Zaměstnanecku pjišťvnu Škda). Piltně byla tat blast předmětem řešení BCA prjektů WHO. Tyt metdiky jsu připraveny k rutinní aplikaci. Jsu k dispzici přesvědčivé výsledky pdbně zaměřených aktivit jinde v Evrpě. Prfesní rganizace lékařů (Sdružení praktických lékařů, Česká lékařská kmra), které mají krajské i kresní struktury, mají zkušensti se vzděláváním lékařů a mhu účinně splupracvat na pdpře racinální preskripce. Slabé stránky: Většina dbrnstí s pdpru racinální preskripce antibitik zkušensti nemá. Tyt aktivity předpkládají psychlgicky jiný přístup k hdncení vlastníh chvání v pskytvání zdravtní péče, cž mnhdy představuje zásadní bariéru. Ovlivňvání preskripce dsud byl, a stále je prváděn puze eknmickými nástrji (limity zdravtních pjišťven, puze eknmicky vyjádřená zpětná vazba v prjektu AKORD). Ve stávajících záměrech zatím chybí kmplexní přístup zaměřený na nákladvu efektivitu, nejenm na úspry. Rztříštěnst a účelvst některých dpručených pstupů kmplikuje hdncení cmpliance s bjektivně racinálními preskripčními přístupy (lbbistický vliv farmaceutickéh průmyslu). Zdravtní pjišťvny dsud nepvažují pdbné aktivity za priritní a hdné pdpry či finanční investice, přestže mhu ptenciálně přinést úspry v řádu stvek milinů Kč za rk. Přitm zdravtní pjišťvny jsu t.č. jediným 14
Pdpra racinální preskripce antibitik a kntrla antibitické rezistence v primární a ambulantní péči subjektem, který má data nezbytná pr pdpru racinální farmakterapie a schpnsti tat data třídit, avšak nejsu lékaři vnímány jak subjekt, který by je měl dbrně vzdělávat. Prfesní a dbrné rganizace lékařů mají svůj systém vzdělávání, ale nemají přístup k preskripčním datům. Hrzby: Čistě eknmicky zaměřené regulační aktivity mhu defrmvat dbrné přístupy k preskripci a v praxi vytvářet situace s vážnými epidemilgickými dpady. Represivně rientvaný systém může zcela demtivvat předepisující lékaře k aktivní účasti v něm (rizik prvplánvých přístupů zdravtních pjišťven). Příležitsti: Je třeba využít ptenciál hdncení skutečné nákladvé efektivity, nikliv jen kntrly nákladů. NRC je schpné shrmáždit a analyzvat preskripční data jedntlivých lékařů a ptenciálně jim pskytvat zpětnu vazbu. Ve splupráci s antibitickými středisky lze zrganizvat lkální skupiny pdpry racinální preskripce, systematicky zaměřené na ptimalizaci preskripčníh chvání. Některé zdravtní pjišťvny rganizují prjekty k ptimalizaci nákladů v primární a ambulantní péči (např. prjekt AKORD), které by byl mžné využít. Prpjení zdravtních pjišťven s prfesními sdruženími lékařů je důležitu pdmínku úspěchu. Důležitá je dbře fungující bustranná kmunikace mezi subjekty, které budu data shrmažďvat a třídit, a lékaři, kteří je budu vyhdncvat a interpretvat za pmci antibitických středisek. V rdinacích praktických lékařů a ambulantních specialistů se pužívá sftware, který p malých úpravách může pskytvat pdklady pr analýzu preskripce jeh uživatelů. 15