Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření.



Podobné dokumenty
If\=l/fl. Optické levy netradifně netradičně - vyuiltf využití iákovské žákovské soupravy pro pokusy. f=f!..

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

Laboratorní práce č.8 Úloha č. 7. Měření parametrů zobrazovacích soustav:

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou

MĚŘENÍ PARAMETRŮ DUTÉHO ZRCADLA; URČENÍ INDEXU LOMU KAPALIN POMOCÍ DUTÉHO ZRCADLA

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

ZOBRAZOVACÍ ROVNICE OKY A KULOVÉHO ZRCADLA

Fyzikální kabinet GymKT Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy

Měření rozlišovací schopnosti optických soustav

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2

Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. F3240 Fyzikální praktikum 2

Název: Čočková rovnice

Maticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1

Laboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami:

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Zobrazení čočkou

~ II 1. Souprava pro pokusy z :I optiky opliky. Pavel Kflž, Křfž, František Špulák, Katedra fyziky, PF fu JU České Budějovice

HYDROMECHANIKA. Požadavky ke zkoušce: - zápočet Zkouška: písemný test (příklady) + ev. ústní

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b b2 2.

Trigonometrie trojúhelníku

Měření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM

3. Optika III Přímočaré šíření světla

Sada Optika. Kat. číslo

VY_52_INOVACE_2NOV69. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 9.

Odraz na kulové ploše

Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky

Zadání. Pracovní úkol. Pomůcky

Tabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy

Měření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

II. kolo kategorie Z5

Lineární nerovnice a jejich soustavy

Měření momentu setrvačnosti

nejen z Some Ideas not only from practical Physics Seminars Miroslav Jílek1

SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

Optické zobrazování - čočka

Komentáře k domácímu kolu kategorie Z9

Ing. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ

Opakování ke státní maturitě didaktické testy

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

Podle studijních textů k úloze [1] se divergence laserového svaku definuje jako

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

Ohýbaný nosník - napětí

Úlohy krajského kola kategorie A

Pružnost a plasticita II

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006

Optická zobrazovací soustava

2. Optika II Zobrazování dutým zrcadlem

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

Základy mikroskopování

Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

Software Dynamická geometrie v optice. Andreas Ulovec Andreas.Ulovec@univie.ac.at

Fyzika 2 - rámcové příklady Geometrická optika

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k

x + F F x F (x, f(x)).

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

13. Exponenciální a logaritmická funkce

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky

17. března Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

Logaritmická funkce teorie

Seznam součástek. A. Seznam prvků soupravy GON. Rozměry (cm) nebo Poloměry* (cm) Značka Název prvku

7.5.8 Středová rovnice elipsy

Název: Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček různými metodami

25. Zobrazování optickými soustavami

ZÁKLADY KRYSTALOGRAFIE KOVŮ A SLITIN

13. Soustava lineárních rovnic a matice

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy

Stanovení disociační konstanty acidobazického indikátoru. = a

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.

Ke schválení technické způsobilosti vozidla je nutné doložit: Musí být doložen PROTOKOL O TECHNICKÉ KONTROLE? ANO NE 10)

Centrovaná optická soustava

Bodový zdroj světla A vytvoří svazek rozbíhajících se paprsků, které necháme projít optickou soustavou.

(1 + v ) (5 bodů) Pozor! Je nutné si uvědomit, že v a f mají opačný směr! Síla působí proti pohybu.

5. Duté zrcadlo má ohniskovou vzdálenost 25 cm. Jaký je jeho poloměr křivosti? 1) 0,5 m 2) 0,75 m 3) Žádná odpověď není správná 4) 0,25 m

Měření optických vlastností materiálů

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

Optická zobrazovací soustava

Měření optických vlastností materiálů

Transkript:

Úloh č. 9 je sestven n zákldě odkzu n dv prmeny. Kždý z nich přistupuje k stejnému úkolu částečně odlišnými způsoby. Níže jsou uvedeny ob zdroje v plném znění. V kždém z nich jsou pro posluchče cenné inormce z teorie principu měření, vše doloženo výpočty, přípdně nákresy vlstní relizcí měření. Posluchči provedou odpovídjící selekci syntézu inormcí uceleně je uvedou do teoretického zákldu vlstního měření. Optické jevy netrdičně -využití žákovské souprvy pro pokusy z optiky Pvel Kříž, Frntišek Špulák, Ktedr yziky, PF JU České Budějovice V článku popisujeme několik experimentů se žákovskou souprvou pro pokusy z optiky []. Abychom mohli uvedené pokusy provádět, je třeb udělt drobné úprvy s některými součástmi této souprvy. Stolek (součást č. 0) optickou lvici (součást č. ) provrtáme sešroubujeme tk, by bylo možno optickou lvici postvit do svislé polohy (viz obr. ). Obr. : - optická lvice, - stolek, 3 - šrouby, 4 - držáky, 5 - duté zrcdlo, 6 - mtnice s ryskmi N mtnici (součást č. ) připevníme ppírovou pásku, která má přes okrj mtnice prvidelně rozmístěné tři rysky, přičemž prostřední rysk je nejsilnější obě krjní jsou stejně silné. Pro všechn měření je zpotřebí uprvená optická lvice ve svislé poloze, dv držáky optických prvků (součást č. ) mtnice s ppírovou páskou ryskmi. N optickou lvici připevníme držáky, jeden do polohy nul druhý kmkoliv nd něj. Do horního držáku vložíme mtnici s páskou ryskmi. Tím je souprv připrven k dlšímu využití. Osttní pomůcky uvedeme u kždého experimentu zvlášť. Princip všech experimentů je stejný. Ze vzdálenosti minimálně 5 cm pozorujeme jedním okem rysky n mtnici zároveň s jejich obrzem v příslušné optické soustvě umístěné v dolním držáku. Nstvíme-li polohu mtnice tk, by se vzdálenosti rysek n mtnici v obrze shodovly (viz obr. ), potom je příčné zvětšení soustvy jednotkové ze vzthu y y vyplývá, že vzdálenost mtnice od optické soustvy je. Po změření této vzdálenosti lze určit ohniskovou vzdálenost použité optické soustvy následně i jiné prmetry (poloměry křivosti, index lomu tp.). Pro zdárný průběh měření je důležité, by os optické soustvy procházel okrjem mtnice v místě, kde je nkreslen nejsilnější rysk. Toho lze docílit posunem mtnice v držáku posunem ppírové pásky po mtnici v nvzájem kolmých směrech. Poznámk: Místo mtnice s ppírovou páskou ryskmi lze použit i obyčejného školního prvítk.

Experiment č. : Měření ohniskové vzdálenosti dutého zrcdl (obr. ) Pomůcky: optická lvice, mtnice s ryskmi, dv držáky, duté zrcdlo. Souprvu připrvíme k měření výše popsným způsobem. Do dolního držáku vložíme duté zrcdlo odrzným povrchem vzhůru. Po nstvení polohy mtnice tk, by se vzdálenosti rysek n mtnici v obrze shodovly, změříme vzdálenost mtnice od vrcholu zrcdl. Ohniskovou vzdálenost dutého zrcdl pk určíme ze vzthu: Obr. : 5 - duté zrcdlo, 6 - mtnice s ryskmi Experiment č. : Měření indexu lomu kpliny pomocí dutého zrcdl (obr. 3) Pomůcky: optická lvice, mtnice s ryskmi, dv držáky, duté zrcdlo, kplin Souprvu připrvíme k měření výše popsným způsobem. Do dolního držáku vložíme duté zrcdlo odrzným povrchem vzhůru. Ohniskovou vzdálenost zrcdl určíme jko u experimentu č.. Poté do dutého zrcdl nlijeme mlé množství kpliny. Opět nstvíme polohu mtnice tk, by se vzdálenosti rysek n mtnici v obrze shodovly. Odečteme vzdálenost mtnice od vrcholu zrcdl. Pro ohniskovou vzdálenost vzniklé optické soustvy pltí: pro index lomu kpliny (tvoří ploskovypuklou čočku) pltí vzth: n z P P r h Obr. 3: P - poloh mtníce bez vody, P - poloh mtníce s vodou, M - duté zrcdlo, r -poloměr křivosti zrcdl, h - poloměr křivosti soustvy zrcdlo vod

Experiment č. 3: Měření ohniskové vzdálenosti spojky pomoci rovinného zrcdl (obr. 4) Pomůcky: optická lvice, mtnice s ryskmi, dv držáky, rovinné zrcdlo, spojná čočk Souprvu připrvíme k měření výše popsným způsobem. Do dolního držáku vložíme rovinné zrcdlo odrzným povrchem vzhůru. N zrcdlo položíme spojnou čočku. Nstvíme polohu mtnice tk, by se vzdálenosti rysek n mtnici v obrze shodovly, odečteme vzdálenost mtnice od středu spojky. Světelná vln šířící se mezi čočkou rovinným zrcdlem musí být v tomto přípdě rovinná tedy pro ohniskovou vzdálenost spojky pltí: Obr. 4: M - rovinné zrcdlo, - spojná čočk, P - poloh mtnice, - ohnisková vzdálenost čočky ve vzduchu Experiment č. 4: Měření poloměru křivosti spojky jejího indexu lomu (obr. 5) Pomůcky: optická lvice, mtnice s ryskmi, dv držáky, rovinné zrcdlo, spojná čočk, uhlový ppír Souprvu připrvíme k měření výše popsným způsobem. Do dolního držáku vložíme rovinné zrcdlo odrzným povrchem vzhůru. N zrcdlo položíme spojnou čočku. Změříme ohnisko- vou vzdálenost čočky jko u experimentu č. 3. Poté pod čočku umístíme uhlový ppír. Opět nlezneme polohu mtnice tk, by se vzdálenosti rysek n mtnici v obrze shodovly, odměříme vzdálenost mtnice od spodního povrchu čočky. Potom lze určit poloměr křivosti spodního povrchu čočky podle následujícího vzthu:. Poloměr křivosti druhého povrchu čočky lze po otočení čočky zjistit stejným Způsobem. S použitím rovnice: ( n ) lze vypočítt index lomu n skl, z kterého je čočk vyroben. V přípdě rovnosti obou poloměrů křivosti čočky je n Experiment č. 5: Měření indexu lomu kpliny pomocí spojky rovinného zrcdl (obr. 6) Pomůcky: optická lvice, mtnice s ryskmi, dv držáky, rovinné zrcdlo, spojná čočk, uhlový ppír, kplin Souprvu připrvíme k měření výše popsným způsobem. Do dolního držáku vložíme rovinné zrcdlo odrzným povrchem vzhůru. N zrcdlo položíme spojnou čočku. Změříme ohnisko- vou vzdálenost čočky jko u experimentu č. 3. Poté určíme poloměr křivosti spodního povrchu čočky jko u experimentu č. 4. Odstrníme uhlový ppír mezi čočku rovinné zrcdlo nkpeme trochu kpliny (prostor mezi čočkou zrcdlem musí být kp

linou vyplněn). Opět nstvíme polohu mtnice tk, by se vzdálenosti rysek n mtnici v obrze shodovly, odečteme vzdálenost mezi mtnicí rovinným zrcdlem. Potom pro ohniskovou vzdálenost K kplinové čočky pltí: K. Pro index lomu kpliny dostneme vzth: ( ) n. Měření indexu lomu destilovné vody (stislv Bník - prktická úloh č. 6 z XXI. ročníku yzikální olympiády ktegorie A. SPN, Prh, 98 - neutorizovný překld ze slovenštiny) Pomůcky: destilovná vod, sttivový mteriál, duté sérické zrcdlo n kterém nejsou uvedeny žádné údje (npř. zrcdlo z velké optické souprvy), miniturní žárovk 3,5 V/0,3 A s objímkou přípojné vodiče, bílé mtné stínítko, délkové pásmové měřidlo m ž m, bterie 4,5 V. Postup:. Určete ohniskovou vzdálenost zrcdl. Žárovku postvte do vzdálenosti od zrcdl pokusně určete vzdálenost b stínítk od zrcdl tk, by obrz vlákn žárovky n stínítku byl co nejostřejší. Z hodnot, b určete ohniskovou vzdálenost. Zrcdlo je přitom pomocí sttivového mteriálu upevněné ve vodorovné poloze.. Do dutiny zrcdl nlijte destilovnou vodu. Podobným způsobem jko v bode. určete ohniskovou vzdálenost optické soustvy tvořené zrcdlem vodným tělesem, které vytváří ploskovypuklou čočku. Vzdálenost žárovky od volného povrchu vody oznčte, vzdálenost stínítk od volného povrchu vody při nejlepším zostření oznčte b. 3. Výpočtem dokžte, že pro index lomu vody pltí vzth: n 4. Všechny měření vykonejte desetkrát s různými hodnotmi, b,, b, výsledky zpište do tbulky. 5. Průměrnou hodnotu n p určeného indexu lomu porovnejte s hodnotou indexu lomu pro destilovnou vodu uvedenou v tbulkách. Řešení: Ohnisková vzdálenost smotného dutého sérického zrcdl je. Ohniskovou vzdálenost kplinové čočky oznčíme. Pro ohniskovou vzdálenost dutého sérického zrcdl pltí vzth: () přičemž je poloměr křivosti zrcdl. Pro ohniskovou vzdálenost kplinové ploskovypuklé čočky pltí vzth: odkud vyplývá: ( n ) n ()

Vzhledem n skutečnost, že světelné pprsky procházejí kplinovou čočkou dvkrát, můžeme celou soustvu povžovt z pevnou soustvu složenou z dutého zrcdl dvou ploskovypuklých čoček. Pro výslednou ohniskovou vzdálenost pltí: Při použití vzthů () () dostáváme: n Pro index lomu kpliny pltí: n Ohniskové vzdálenosti, určíme ze vzthů: b b itertur: stislv Bník: Měření indexu lomu destilovné vody - prktická úloh č. 6 z XXI. ročníku yzikální olympiády ktegorie A. SPN, Prh, 98; str. 56