5.0 Učební osnovy 5.1 ČESKÝ JAZYK, CIZÍ JAZYK, DALŠÍ CIZÍ JAZYK 1
5.1.1 ČESKÝ JAZYK 5.1.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Český jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. V předmětu Český jazyk si klademe za cíl u všech ţáků získání dobré úrovně jazykové kultury a mateřského jazyka, které patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání, a vybavit ţáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umoţňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání. Dále vytvořit předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, ţe se ţáci učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama. Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěţejní postavení ve vzdělávacím procesu, neboť dobré jazykové vzdělání a jazyková kultura patří k podstatným znakům všeobecné kulturnosti a vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazykové vyučování vybavuje ţáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umoţní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat a prosazovat výsledky svého poznávání. Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje v oborech Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk. Dovednosti získané ve výuce Českého jazyka a literatury jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důleţité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Osvojení a uţívání českého jazyka jako jazyka mateřského v jeho mluvené i písemné podobě otevírá cestu k poznání a pochopení přírodních i společenských skutečností a duchovního bohatství minulosti i dneška. Vytváří se tak předpoklady k úspěšnému dorozumívání s lidmi tím, ţe učí interpretovat jejich vyjádření a reagovat na ně, učí však také porozumět sám sobě, své roli v různých komunikačních situacích, nalézt vlastní místo mezi vrstevníky i ve společnosti. Vede k formování hodnotové orientace a k citlivému a esteticky účinnému vnímání okolního světa i sebe sama. V komunikační a slohové výchově se ţáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení (mluvená i psaná), číst s porozuměním, kultivovaně psát a mluvit a rozhodovat se na základě přečteného i vnímaného textu. Ţáci se učí výstiţně formulovat a sdělovat své myšlenky, proţitky a pocity, rozumět různým typům textů, jeţ se vztahují k nejrůznějším situacím ve škole i mimo ni, analyzovat je a kriticky posuzovat jejich obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat a hodnotit také formální stránku textů a jejich výstavbu. V jazykové výchově ţáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka a k poznávání a rozlišování jeho dalších forem. Jazyková výchova vede ţáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvíjení potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy a jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. V literární výchově ţáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora i formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu, rozvíjejí fantazii a cit pro významy textu. Ţáci dospívají k takovým poznatkům a proţitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, ţivotní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní ţivot. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, ţe vede ţáka k: - chápání jazyka jako svébytného historického jevu, v němţ se odráţí historický a kulturní vývoj národa, a tedy jako důleţitého sjednocujícího činitele národního společenství a jako důleţitého a nezbytného nástroje celoţivotního vzdělávání - rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako potenciálního zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství 2
- vnímání a postupnému osvojování jazyka jako bohatého mnohotvárného prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i proţitků a ke sdělování názorů - zvládnutí běţných pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace - samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření - získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama - individuálnímu proţívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských záţitků, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění zaloţených na uměleckém textu a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání Společný evropský referenční rámec pro jazyky vymezuje kompetence komunikativní (lingvistické, sociolingvistické, pragmatické) a všeobecné (předpokládající znalost sociokulturního prostředí a reálií zemí, ve kterých se studovaným jazykem hovoří) jako cílové kompetence jazykové výuky. Úroveň A2: Rozumí větám a často pouţívaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho/jí bezprostředně týkají (napě. základní informace o něm/ní a jeho/její rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání). Dokáţe komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běţných úloh, jeţ vyţadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běţných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí a záleţitosti týkající se jeho/jejích nejnaléhavějších potřeb. Úroveň A1: Rozumí známým kaţdodenním výrazům a zcela základním frázím, jejichţ cílem je vyhovět konkrétním potřebám, a umí tyto výrazy a fráze pouţívat. Umí představit sebe a ostatní a klást jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu, napě. o místě, kde ţije, o lidech, které zná, a věcech, které vlastní, a na podobné otázky umí odpovídat. Dokáţe se jednoduchým způsobem domluvit, mluví-li partner pomalu a jasně a je ochoten mu/jí pomoci. 5.1.1.2 Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří specifických sloţek: komunikační a slohová výchova, jazyková výchova a literární výchova. Při výuce však nejsou tyto tři oblasti striktně vymezovány. Učitel postupuje podle aktuální učební situace. V komunikační a slohové výchově se ţáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální stránku textu a jeho výstavbu. V jazykové výchově ţáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede ţáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. Důraz je pak kladen na jazyk jako prostředek komunikace, ne pouze jako vyučovací předmět. V literární výchově ţáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Ţáci dospívají k takovým poznatkům a proţitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, ţivotní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní ţivot. Vyučovací předmět Český jazyk se vyučuje v 1. aţ 9. ročníku s touto týdenní hodinovou dotací: 1.- 3. ročník 9 hodin, 4. ročník 8 hodin, 5. ročník 7 hodin, 6.- 8. ročník 4 hodiny, 9. ročník 5 hodin. Výuka je organizována zpravidla v budově školy v učebnách, které jsou pro výuku českého jazyka dobře vybaveny nejen potřebnou technikou, ale i pomůckami, jako jsou soubory jazykových příruček, nástěnné přehledy gramatiky, příruční knihovny s odbornou literaturou i beletrií. Filmová, divadelní představení, besedy apod. se zpravidla realizují mimo budovu u pořádajících organizací. 3
5.1.1.3. Hodnocení Hodnocení má komplexní charakter, sleduje individuální pokrok ţáka vzhledem k jeho moţnostem. Hodnocení probíhá na základě písemných prací (diktát, doplňovací cvičení, opis, přepis, autodiktát), ústního vyjadřování (celkové vyjadřovací schopnosti, referát, diskuze, mluvní cvičení, interpretace textu) a také na základě soustavného pedagogického pozorování. Ţáci se specifickými potřebami jsou hodnoceni na základě platných předpisů. 5.1.1.4 Výchovné a vzdělávací strategie vyučovacího předmětu Český jazyk UČITEL Volí cestu ke konkretizovaným výstupům vyučovacího předmětu bez ostrých hranic mezi jazykovou, literární, komunikační a slohovou výchovou. Podporuje zvyšování čtenářské gramotnosti ţáků. Vyuţívá dostupných nebo vlastních materiálů blízkých kaţdodennímu ţivotu ţáků, tiskoviny volí přednostně z regionu školy. Volí metody a formy (prezentace, výpočetní technika, poster, vlastní výpisky apod.) práce podporující zájem ţáků o mateřský (český) jazyk, vytváří dostatek stimulů pro aktivní práci ţáků. Vede ţáky k pouţívání jazykových příruček. Při zadávání slohových prací a výběru témat literární výchovy přihlíţí k zájmům ţáků a k aktuálním otázkám regionu. Nepřeceňuje význam pravopisu, volí jevy základní. Vede ţáky ke zdokonalování jejich vyjadřovacích schopností a dovedností. Rozhoduje o výběru a zařazení doplňujícího učiva. Zařazuje průřezová témata dle organizace jednotlivých projektů. ŢÁK Podílí se na výstavbě vyučovací hodiny, dle moţností vyhledává informační zdroje mimo školu, prezentuje svou snahu. Pracuje s vlastními chybami. Prezentuje své myšlenky a názory v písemné (počítačové) podobě, např. v případném školním, třídním časopise, webových stránkách školy apod. Vyuţívá automatické opravy textu prostřednictvím ICT a zná jejich omezení. Své výroky promýšlí, plynule se vyjadřuje v mezích slušného chování. KOMPETENCE K UČENÍ vést ţáky k zodpovědnosti za své vzdělávání, umoţnit ţákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoţivotní učení Vedeme ţáky k zodpovědnosti za jejich vzdělávání a za jejich budoucnost - připravujeme je na celoţivotní učení. Ve výuce zřetelně rozlišujeme základní (nezbytné, klíčové, kmenové) učivo a učivo rozšiřující (doplňující). Učíme ţáky vyhledávat, zpracovávat a pouţívat potřebné informace v literatuře a na internetu. Vedeme ţáky k zodpovědnosti za jejich vzdělávání a za jejich budoucnost - připravujeme je na celoţivotní učení. Na praktických příkladech blízkých ţákovi vysvětlujeme smysl a cíl učení a posilujeme pozitivní vztah k učení. Učíme ţáky vyhledávat, zpracovávat a pouţívat potřebné informace v literatuře a na internetu. Při hodnocení pouţíváme ve zřetelné převaze prvky pozitivní motivace. Učíme práci s chybou. Učíme trpělivosti, povzbuzujeme. Jdeme příkladem - neustále si dalším vzděláváním v českém jazyce rozšiřujeme svůj pedagogický obzor. 4
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ podněcovat ţáky k tvořivému myšlení, logickému uvaţování a k řešení problémů Učíme ţáky nebát se problémů ( problémy byly, jsou a budou - problém není hrozba, ale výzva ). Vytvářením praktických problémových úloh a situací učíme ţáky prakticky problémy řešit. Podporujeme různé přijatelné způsoby řešení problému. Podporujeme samostatnost, tvořivost a logické myšlení. Podporujeme týmovou spolupráci při řešení problémů. Na modelových příkladech ve svých předmětech naučíme ţáky algoritmu řešení problémů. Podporujeme netradiční (originální) způsoby řešení problémů. Ve škole i při mimoškolních akcích průběţně monitorujeme, jak ţáci řešení problémů prakticky zvládají. Jdeme příkladem - učíme se sami lépe, s rozumem a s nadhledem řešit různé problémové situace ve škole. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ vést ţáky k otevřené, všestranné a účinné komunikaci Podporujeme různé formy komunikace na mezinárodní úrovni v rámci Evropy i světa. Klademe důraz na kulturní úroveň komunikace. Učíme ţáky publikovat a prezentovat své názory a myšlenky (školní časopis, místní tisk, web, ppt. prezentace apod.). Učíme ţáky naslouchat druhým, jako nezbytný prvek účinné mezilidské komunikace. Vedeme ţáky k tomu, aby otevřeně vyjadřovali svůj názor podpořený logickými argumenty. Vedeme ţáky k pozitivní prezentaci a reprezentaci svojí osoby a svojí školy na veřejnosti. Připravujeme ţáky na zvládnutí komunikace s jinými lidmi v obtíţných a ohroţujících situacích. Učíme ţáky nonverbální komunikaci. Jdeme příkladem, sami otevřeně komunikujeme na kulturní úrovni, své názory opíráme o logické argumenty. Pozitivně svoji školu a učitelskou profesi prezentujeme na veřejnosti. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ rozvíjet u ţáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých Učíme ţáky pracovat v týmech, učíme je vnímat vzájemné odlišnosti jako podmínku efektivní spolupráce. Rozvíjíme schopnost ţáků zastávat v týmu různé role. Učíme ţáky kriticky hodnotit práci (význam) týmu, svoji práci (význam) v týmu i práci (význam) ostatních členů týmu. Podporujeme vzájemnou pomoc ţáků, vytváříme situace, kdy se ţáci vzájemně potřebují. Podporujeme integraci ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami do třídních kolektivů. Minimalizujeme pouţívání frontální metody výuky, podporujeme skupinovou výuku a kooperativní vyučování. Podporujeme inkluzi ( začlenění ) - volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umoţňujících vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima kaţdého člena třídního kolektivu. Upevňujeme v ţácích vědomí, ţe ve spolupráci lze lépe naplňovat osobní i společné cíle. 5
Ve výuce podporujeme koedukovanou výchovu dětí. Netolerujeme projevy rasismu, xenofobie a nacionalismu. Jdeme příkladem podporujeme spolupráci všech členů pedagogického sboru i spolupráci pedagogických a nepedagogických pracovníků školy. Respektujeme práci, roli, povinnosti i odpovědnost ostatních. Nedělíme sbor na první a druhý stupeň. Upřednostňujeme zájmy školy, zájmy ţáků a oprávněné zájmy rodičů před svými osobními zájmy. Pomáháme svým spolupracovníkům, učíme se od nich, vyměňujeme si s nimi zkušenosti. KOMPETENCE OBČANSKÉ vychovávat ţáky - jako svobodné občany, plnící si své povinnosti, uplatňující svá práva a respektující práva druhých, - jako osobnosti zodpovědné za svůj ţivot, své zdraví a za své ţivotní prostředí, - jako ohleduplné bytosti, schopné a ochotné účinně pomoci v různých situacích Netolerujeme agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy chování ţáků, zaměstnanců školy i rodičů. Na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí. Vedeme ţáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem. Neustále monitorujeme chování ţáků, včas přijímáme účinná opatření. Vedeme ţáky k aktivní ochraně jejich zdraví, a k ochraně ţivotního prostředí. V hodnocení ţáků (ve zřetelné převaze) uplatňujeme prvky pozitivní motivace. Jsme vţdy připraveni komukoliv z ţáků podat pomocnou ruku. Jdeme příkladem respektujeme právní předpisy, vnitřní normy školy, plníme příkladně své povinnosti. Respektujeme osobnost ţáka a jeho práva. Budujeme přátelskou a otevřenou atmosféru ve třídě i ve škole. KOMPETENCE PRACOVNÍ vést ţáky k pozitivnímu vztahu k práci, naučit ţáky pouţívat při práci vhodné materiály, nástroje a technologie, naučit ţáky chránit své zdraví při práci, pomoci ţákům při volbě jejich budoucího povolání Vedeme ţáky k pozitivnímu vztahu k práci. Ţádnou prací netrestáme. Kvalitně odvedenou práci vţdy pochválíme. Při výuce vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí. Měníme pracovní podmínky, ţáky vedeme k adaptaci na nové pracovní podmínky. Cíleně posilujeme (motivujeme) ţáky k dosaţení jimi vhodně zvoleného dalšího studia (budoucího povolání). Na konkrétních příkladech (inzeráty v tisku a na internetu) demonstrujeme lepší moţnosti pracovního uplatnění při ovládání jazyka. Jdeme příkladem příkladně si plníme své pracovní povinnosti (nástupy do hodin, příprava na výuku ). Dodrţujeme dané slovo. Váţíme si své profese. Svůj vyučovací předmět, svoji profesi a svoji školu pozitivně prezentujeme před ţáky, rodiči i širší veřejností doma i v zahraničí. 6
5.1.1.5 Očekávané výstupy vzdělávacího oboru (OVO) Český jazyk a literatura dle RVP ZV 1. ročník Výstupy z RVP pro celý ročník: Ţák: Jazyková výchova rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené sloţitosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běţných školních i mimoškolních situacích na základě vlastních záţitků vytvoří krátký mluvený projev seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh Psaní zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení Učivo v RVP: čtení praktické čtení (technika čtení, čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků v textu); naslouchání praktické naslouchání (zdvořilé, vyjádření kontaktu s partnerem); věcné naslouchání (pozorné, soustředěné, aktivní zaznamenat slyšené, reagovat otázkami) mluvený projev základy techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost), vyjadřování závislé na komunikační situaci; komunikační ţánry: pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vypravování, dialog na základě obrazového materiálu; základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování), mimojazykové prostředky řeči (mimika, gesta) písemný projev základní hygienické návyky (správné sezení, drţení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem); technika psaní (úhledný, čitelný a přehledný písemný projev, formální úprava textu); 7
2. ročník Výstupy z RVP pro celý ročník: Ţák: Jazyková výchova rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost rozlišuje slovní druhy v základním tvaru rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách; dě, tě, ně, ú/ě, bě, pě, vě, mě - mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené sloţitosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běţných školních i mimoškolních situacích na základě vlastních záţitků vytvoří krátký mluvený projev Psaní zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh Literární výchova čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku vyjadřuje své pocity z přečteného textu rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností 8
Učivo v RVP: zvuková stránka jazyka zásady spisovné výslovnosti, modulace souvislé řeči (přízvuk slovní a větný), intonace, členění souvislé řeči (pauzy, frázování) slovní zásoba a tvoření slov slovní zásoba a její jednotky, význam slova, homonyma, synonyma, obohacování slovní zásoby tvarosloví slovní druhy skladba pořádek slov ve větě čtení praktické čtení (technika čtení, čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků v textu); věcné čtení (čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací, klíčová slova) naslouchání praktické naslouchání (zdvořilé, vyjádření kontaktu s partnerem); věcné naslouchání (pozorné, soustředěné, aktivní zaznamenat slyšené, reagovat otázkami) mluvený projev základy techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost), vyjadřování závislé na komunikační situaci; komunikační ţánry: pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vypravování, dialog na základě obrazového materiálu; základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování), mimojazykové prostředky řeči (mimika, gesta) písemný projev základní hygienické návyky (správné sezení, drţení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem); technika psaní (úhledný, čitelný a přehledný písemný projev, formální úprava textu); ţánry písemného projevu: adresa, blahopřání, pozdrav z prázdnin, tvořivé činnosti s literárním textem přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům způsoby interpretace literárních a jiných děl 9
3. ročník Výstupy z RVP pro celý ročník: Jazyková výchova rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost rozlišuje slovní druhy v základním tvaru uţívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ě, bě, pě, vě, mě mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat Komunikační a slohová výchova volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běţných školních i mimoškolních situacích na základě vlastních záţitků vytvoří krátký mluvený projev Literární výchova čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku vyjadřuje své pocity z přečteného textu rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh Psaní zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky kontroluje vlastní písemný projev píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení 10
Učivo v RVP: čtení praktické čtení (technika čtení, čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků v textu); naslouchání praktické naslouchání (zdvořilé, vyjádření kontaktu s partnerem); věcné naslouchání (pozorné, reagovat otázkami) mluvený projev základy techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost), vyjadřování závislé na komunikační situaci; komunikační ţánry: pozdrav, oslovení, omluva, prosba, rozloučení, vzkaz, zpráva, oznámení, vypravování, dialog na základě obrazového materiálu; základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování), mimojazykové prostředky řeči (mimika, gesta) písemný projev základní hygienické návyky; technika psaní (úhledný a čitelný písemný projev, formální úprava textu); ţánry písemného projevu: adresa, blahopřání, pozdrav z prázdnin, omluvenka; zpráva, oznámení, pozvánka zvuková stránka jazyka zásady spisovné výslovnosti, modulace souvislé řeči (přízvuk slovní a větný), intonace, členění souvislé řeči (pauzy, frázování) slovní zásoba a tvoření slov slovní zásoba, slohové rozvrstvení slovní zásoby; význam slova, homonyma, synonyma, antonyma, obohacování slovní zásoby; způsoby tvoření slov; stavba slova tvarosloví slovní druhy, mluvnické významy a tvary slov skladba věta, stavba věty, pořádek slov ve větě; souvětí; přímá a nepřímá řeč; stavba textu pravopis lexikální, morfologický, syntaktický obecné poučení o jazyce čeština (jazyk národní, jazyk mateřský), skupiny jazyků (slovanské a jiné), rozvrstvení národního jazyka(spisovné a nespisovné útvary a prostředky), jazyk a komunikace (jazyková norma a kodifikace, kultura jazyka a řeči, základy vývoje češtiny, jazykové příručky) tematické okruhy domov, rodina, bydlení, škola, volný čas a zájmová činnost, osobní dopis, formulář, dotazník, sport, péče o zdraví, stravování, město, oblékání, nákupy, příroda počasí, cestování tvořivé činnosti s literárním textem přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod způsoby interpretace literárních a jiných děl základy literární teorie a historie struktura literárního díla (námět a téma, hrdina, kompozice); jazyk literárního díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus; volný verš); literatura umělecká a věcná (populárně-naučná, literatura faktu, publicistické ţánry) literární druhy a ţánry poezie, próza, drama, ţánry lyrické, epické, dramatické; typické ţánry a jejich představitelé 11
4. ročník Výstupy z RVP pro celý ročník: JAZYKOVÁ VÝCHOVA Ţák: porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku určuje slovní druhy plnovýznamových slov a vyuţívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary vyhledává základní skladební dvojici odlišuje větu jednoduchou a souvětí uţívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Ţák: čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení reprodukuje obsah přiměřeně sloţitého sdělení vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji uţívá podle komunikační situace sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodrţením časové posloupnosti LITERÁRNÍ VÝCHOVA Ţák: vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů při jednoduchém rozboru literárních textů pouţívá elementární literární pojmy Učivo v RVP: JAZYKOVÁ VÝCHOVA zvuková stránka jazyka sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin, modulace souvislé řeči (tempo, intonace, přízvuk) slovní zásoba a tvoření slov slova a pojmy, význam slov, slova jednoznačná a mnohoznačná, antonyma, synonyma, homonyma; stavba slova (kořen, část předponová 12
a příponová, koncovka) tvarosloví slovní druhy, tvary slov skladba věta jednoduchá a souvětí, základní skladební dvojice pravopis lexikální, základy morfologického (koncovky podstatných jmen, a syntaktického (shoda přísudku s holým podmětem) KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA čtení praktické čtení (technika čtení, čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků v textu); věcné čtení (čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací, klíčová slova) naslouchání praktické naslouchání (zdvořilé, vyjádření kontaktu s partnerem); věcné naslouchání (pozorné, soustředěné, aktivní zaznamenat slyšené, reagovat otázkami) mluvený projev základy techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost), vyjadřování závislé na komunikační situaci; komunikační ţánry: pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vypravování, dialog na základě obrazového materiálu; základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování), mimojazykové prostředky řeči (mimika, gesta) písemný projev základní hygienické návyky (správné sezení, drţení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem); technika psaní (úhledný, čitelný a přehledný písemný projev, formální úprava textu); ţánry písemného projevu: adresa, blahopřání, pozdrav z prázdnin; zpráva, oznámení, pozvánka, vzkaz,, dopis, popis;, vypravování LITERÁRNÍ VÝCHOVA poslech literárních textů záţitkové čtení a naslouchání tvořivé činnosti s literárním textem přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod základní literární pojmy literární druhy a ţánry: rozpočitadlo, hádanka, říkanka, báseň, pohádka, bajka, povídka; spisovatel, básník, kniha, čtenář; divadelní představení, herec, reţisér; verš, rým, přirovnání 13
5. ročník Výstupy z RVP pro celý ročník: JAZYKOVÁ VÝCHOVA Ţák: porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku určuje slovní druhy plnovýznamových slov a vyuţívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí uţívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách zvládá základní příklady syntaktického pravopisu KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Ţák: čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení reprodukuje obsah přiměřeně sloţitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě volí náleţitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji uţívá podle komunikační situace píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační ţánry sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodrţením časové posloupnosti LITERÁRNÍ VÝCHOVA Ţák: vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností 14
Učivo v RVP: JAZYKOVÁ VÝCHOVA zvuková stránka jazyka sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin, modulace souvislé řeči (tempo, intonace, přízvuk) slovní zásoba a tvoření slov slova a pojmy, význam slov, slova jednoznačná a mnohoznačná, antonyma, synonyma, homonyma; stavba slova (kořen, část předponová a příponová, koncovka) tvarosloví slovní druhy, tvary slov skladba věta jednoduchá a souvětí, základní skladební dvojice pravopis lexikální, základy morfologického (koncovky podstatných jmen a přídavných jmen tvrdých a měkkých) a syntaktického (shoda přísudku s holým podmětem) KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA čtení praktické čtení (technika čtení, čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků v textu); věcné čtení (čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací, klíčová slova) naslouchání praktické naslouchání (zdvořilé, vyjádření kontaktu s partnerem); věcné naslouchání (pozorné, soustředěné, aktivní zaznamenat slyšené, reagovat otázkami) mluvený projev základy techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost), vyjadřování závislé na komunikační situaci; komunikační ţánry: pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vypravování, dialog na základě obrazového materiálu; základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování), mimojazykové prostředky řeči (mimika, gesta) písemný projev základní hygienické návyky (správné sezení, drţení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem); technika psaní (úhledný, čitelný a přehledný písemný projev, formální úprava textu); ţánry písemného projevu: adresa, blahopřání, pozdrav z prázdnin, omluvenka; zpráva, oznámení, pozvánka, vzkaz, inzerát, dopis, popis; jednoduché tiskopisy (přihláška, dotazník), vypravování LITERÁRNÍ VÝCHOVA poslech literárních textů záţitkové čtení a naslouchání tvořivé činnosti s literárním textem přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod základní literární pojmy literární druhy a ţánry: rozpočitadlo, hádanka, říkanka, báseň, pohádka, bajka, povídka; spisovatel, básník, kniha, čtenář; divadelní představení, herec, reţisér; verš, rým, přirovnání 15
6. ročník JAZYKOVÁ VÝCHOVA Výstupy z RVP pro celý ročník: Ţák: spisovně vyslovuje česká a běţně uţívaná cizí slova samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci vyuţívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché a v souvětí rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich uţití Učivo v RVP: zvuková stránka jazyka zásady spisovné výslovnosti, modulace souvislé řeči (přízvuk slovní a větný), intonace, členění souvislé řeči (pauzy, frázování) tvarosloví slovní druhy, mluvnické významy a tvary slov skladba výpověď a věta, stavba věty, pořádek slov ve větě, rozvíjející větné členy, souvětí, přímá a nepřímá řeč pravopis lexikální, morfologický, syntaktický obecné poučení o češtině - čeština (jazyk národní, jazyk mateřský), rozvrstvení národního jazyka (spisovné a nespisovné útvary a prostředky), jazyk a komunikace (jazyková norma, kodifikace, kultura jazyka a řeči, původ a základy vývoje češtiny, jazykové příručky) KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Výstupy z RVP pro celý ročník: Ţák: odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáním s dostupnými informačními zdroji rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně uţívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči zapojuje se do diskuse, řídí ji a vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu vyuţívá základy studijního čtení vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného 16
textu, samostatně připraví a s oporou o text přednese referát uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů Učivo v RVP: čtení praktické (pozorné, přiměřeně rychlé, znalost orientačních prvků v textu), věcné (studijní, čtení jako zdroj informací, vyhledávací), kritické (analytické, hodnotící), proţitkové naslouchání praktické (výchova k empatii, podnět k jednání), věcné (soustředěné, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr mluvčího, manipulativní působení projevu, zvukové prostředky souvislého projevu a prostředky mimojazykové), záţitkové mluvený projev - zásady dorozumívání (komunikační normy, základní mluvené ţánry podle komunikační situace), zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální), komunikační ţánry: připravený a nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, referát diskuse písemný projev na základě poznatků o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a ţánrech, vyjádření postoje ke sdělovanému obsahu, vlastní tvořivé psaní (komunikační ţánry: výpisek, ţádost, soukromý a úřední dopis, objednávka, pozvánka) LITERÁRNÍ VÝCHOVA Výstupy z RVP pro celý ročník: Ţák: uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloţí argumenty rozlišuje základní druhy a ţánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele porovnává různá ztvárnění téhoţ námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích Učivo v RVP: tvořivé činnosti s literárním textem přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům způsoby interpretace literárních i jiných děl základy literární teorie a historie struktura literárního díla (námět a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování, zvukové prostředky poezie: rým, rytmus, volný verš), literatura umělecká a věcná (populárně- naučná, literatura faktu, publicistické ţánry) literární druhy a ţánry poezie, próza, drama, ţánry lyrické, epické, dramatické 17
7. ročník JAZYKOVÁ VÝCHOVA Výstupy z RVP pro celý ročník: Ţák: spisovně vyslovuje česká a běţně uţívaná cizí slova správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci vyuţívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami Učivo v RVP: skladba výpověď a věta, stavba věty, pořádek slov ve větě, rozvíjející větné členy, souvětí, přímá a nepřímá řeč, stavba textu tvarosloví slovní druhy, mluvnické významy a tvary slov slovní zásoba a tvoření slov slovní zásoba a její jednotky, slohové rozvrstvení slovní zásoby, význam slova, homonyma, synonyma, obohacování slovní zásoby, způsoby tvoření slov pravopis lexikální, morfologický, syntaktický KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Výstupy z RVP pro celý ročník: Ţák: odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně uţívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči zapojuje se do diskuse, řídí ji a vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu vyuţívá základy studijního čtení vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů 18
Učivo v RVP: čtení praktické (pozorné, přiměřeně rychlé, znalost orientačních prvků v textu), věcné (studijní, čtení jako zdroj informací, vyhledávací), kritické (analytické, hodnotící), proţitkové naslouchání praktické (výchova k empatii, podnět k jednání), věcné (soustředěné, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr mluvčího, manipulativní působení projevu, zvukové prostředky souvislého projevu a prostředky mimojazykové), záţitkové mluvený projev zásady dorozumívání (komunikační normy, základní mluvené ţánry podle komunikační situace), zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální); komunikační ţánry: připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, referát, diskuse písemný projev na základě poznatků o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a ţánrech; vyjádření postoje ke sdělovanému obsahu, vlastní tvořivé psaní (komunikační ţánry: výpisek, ţádost, soukromý a úřední dopis, objednávka, teze, strukturovaný ţivotopis, pozvánka, charakteristika, subjektivně zabarvený popis, výklad, úvaha) LITERÁRNÍ VÝCHOVA Výstupy z RVP pro celý ročník: Ţák: uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie rozlišuje základní literární druhy a ţánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele porovnává různá ztvárnění téhoţ námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích Učivo v RVP: tvořivé činnosti s literárním textem přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům způsoby interpretace literárních a jiných děl základy literární teorie a historie struktura literárního díla (námět a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus; volný verš), literatura umělecká a věcná (populárně-naučná, literatura faktu, publicistické ţánry) literární druhy a ţánry poezie, próza, drama, ţánry lyrické, epické, dramatické v proměnách času typické ţánry a jejich představitelé 19
8. ročník JAZYKOVÁ VÝCHOVA Výstupy z RVP pro celý ročník: Ţák: rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůleţitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci vyuţívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich uţití spisovně vyslovuje česká a běţně uţívaná cizí slova Učivo v RVP: slovní zásoba a tvoření slov slovní zásoba a její jednotky, slohové rozvrstvení slovní zásoby, význam slova, homonyma, synonyma, obohacování slovní zásoby, způsoby tvoření slov tvarosloví slovní druhy, mluvnické významy a tvary slov skladba výpověď a věta, stavba věty, pořádek slov ve větě, rozvíjející větné členy, souvětí, přímá a nepřímá řeč, stavba textu pravopis lexikální, morfologický, syntaktický obecné poučení o jazyce čeština (jazyk národní, jazyk mateřský), skupiny jazyků (slovanské především slovenština a jiné, jazyky menšinové), rozvrstvení národního jazyka (spisovné a nespisovné útvary a prostředky), jazyk a komunikace (jazyková norma a kodifikace, kultura jazyka a řeči, původ a základy vývoje češtiny, jazykové příručky) KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Výstupy z RVP pro celý ročník: Ţák: odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci 20