Datová analýza. Strana 1 ze 5

Podobné dokumenty
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

základy astronomie 2 praktikum 5 Dynamická paralaxa hvězd

Základní jednotky v astronomii

základy astronomie 2 praktikum 1. Vzdálenost cefeid

Česká astronomická společnost Krajské kolo 2013/14, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace

1 Co jste o sluneèních hodinách nevìdìli?

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

Filip Hroch. Astronomické pozorování. Filip Hroch. Výpočet polohy planety. Drahové elementy. Soustava souřadnic. Pohyb po elipse

pohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese,

Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem

Korekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE. Planetární geografie seminář

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je km.

TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s.

Vzdálenost středu Galaxie

Astronomická pozorování

základy astronomie 1 praktikum 3. Astronomické souřadnice

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

1.6.9 Keplerovy zákony

l, l 2, l 3, l 4, ω 21 = konst. Proved te kinematické řešení zadaného čtyřkloubového mechanismu, tj. analyticky

Výfučtení: Vzdálenosti ve vesmíru

Soutěžní úlohy části A a B ( )

pracovní list studenta

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady

Reálná čísla. Sjednocením množiny racionálních a iracionálních čísel vzniká množina

ČASOMÍRA ROTAČNÍ ČASY FYZIKÁLNĚ DEFINOVANÉ ČASY JULIÁNSKÉ DATUM

KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

základy astronomie 2 praktikum 6. Vlastnosti Galaxie

Zpracoval Zdeněk Hlaváč. 1. Definujte hlavní kružnici kulové plochy. Uveďte příklady hlavních kružnic na zeměkouli.

Úvod do nebeské mechaniky

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Harmonické oscilátory

Mechanika II.A Třetí domácí úkol

základy astronomie 1 praktikum 10. Vlastnosti exoplanet

Abstrakt: Autor navazuje na svůj referát z r. 2014; pokusil se porovnat hodnoty extrémů některých slunečních cyklů s pohybem Slunce kolem barycentra

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015

Funkce kotangens

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2

7. Gravitační pole a pohyb těles v něm

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII

fotometrická měření jedna z nejstarších měření vůbec!

1 Rozdělení mechaniky a její náplň

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

5a. Globální referenční systémy Parametry orientace Země (EOP) Aleš Bezděk

CZECH REPUBLIC. Pravidla soutěže týmů

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Svˇetelné kˇrivky dosvit u

Funkce tangens. cotgα = = Předpoklady: B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace ŘEŠENÍ

Vzdálenosti ve vesmíru

Funkce kotangens. cotgα = = Zopakuj všechny části předchozí kapitoly pro funkci kotangens. B a

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

11. cvičení z Matematické analýzy 2

SEZNAM ANOTACÍ. CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_MA4 Analytická geometrie

Výpočet vzdálenosti Země Slunce pozorováním přechodu Venuše před Sluncem

Matematika PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ

1. Dva dlouhé přímé rovnoběžné vodiče vzdálené od sebe 0,75 cm leží kolmo k rovine obrázku 1. Vodičem 1 protéká proud o velikosti 6,5A směrem od nás.

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Matematická analýza III.

Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Příklady Kosmické záření

3. LINEÁRNÍ FUNKCE, LINEÁRNÍ ROVNICE A LINEÁRNÍ NEROVNICE

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace

Odchylka ekliptiky od roviny Galaxie

OPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1

5.3.6 Ohyb na mřížce. Předpoklady: 5305

5. Lokální, vázané a globální extrémy

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Funkce tangens. cotgα = = B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá.

REKONSTRUKCE ASTROLÁBU POMOCÍ STEREOGRAFICKÉ PROJEKCE

MATEMATIKA vyšší úroveň obtížnosti

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Odhalená tajemství slunečních skvrn

Základní pojmy Rovnoměrný přímočarý pohyb Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb Rovnoměrný pohyb po kružnici

Fyzika 1 - rámcové příklady Kinematika a dynamika hmotného bodu, gravitační pole

14. přednáška. Přímka

ÚLOHY DIFERENCIÁLNÍHO A INTEGRÁLNÍHO POČTU S FYZIKÁLNÍM NÁMĚTEM

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení

Kinematika rektifikace oblouku (Sobotkova a Kochaňského), prostá cykloida, prostá epicykloida, úpatnice paraboly.

CZ 1.07/1.1.32/

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

Extragalaktické novy a jejich sledování

Transkript:

Strana 1 ze 5 (D1) Binární pulzar Astronomové díky systematickému hledání v posledních desetiletích objevili velké množství milisekundových pulzarů (perioda rotace 10 ms). Většinu těchto pulzarů pozorujeme v binárních systémech s téměř kruhovými drahami. Perioda rotace pulzaru a průmět zrychlení ve směru k pozorovateli, které měříme, se obojí systematicky mění v důsledku orbitálního pobybu. Pro kruhové dráhy lze tuto změnu matematicky popsat pomocí orbitální fáze 0 2 jako kde kde kde je oběžná perioda binárního systému, je perioda vlastní rotace pulzaru a je poloměr oběžné dráhy. Následující tabulka obsahuje sadu měření a v různých (heliocentrických) časech vyjádřených jako zkrácené modifikované juliánské datum (truncated Modified Julian Days - tmjd), tj. počet dnů od MJD 2 0 000. T P a No. (tmjd) (μs) (m s -2 ) 1 50.5 58.8889-0.92 ± 0.08 2 50.03 58.833-0.2 ± 0.08 3 5.100 588.100-1.8 ± 0.0 5.5 588.5810 + 1. ± 0.0 5 5981.811 58.883 + 0.2 ± 0.0 5983.932 58.8552-0. ± 0.08 005.893 589.1029 + 0.52 ± 0.08 8 00.85 589.1350 + 0.00 ± 0.0 9 335.90 589.1358 + 0.00 ± 0.02 Vynesením jako funkce získáme parametrickou křivku. Jak je vidět z výše uvedených vztahů, je tato křivka elipsou v rovině (diagramu) perioda-zrychlení. V této úloze odhadneme periodu vlastní rotace oběžnou periodu a poloměr dráhy analýzou tohoto souboru dat za předpokladu kruhové oběžné dráhy. (D1.1) Vyneste data do roviny perioda-zrychlení včetně chybových úseček (označte váš graf jako D1.1 ). (D1.2) Nakreslete elipsu, která bude nejlepším proložením (fitem) dat (do stejného grafu D1.1 ). (D1.3) Z grafu určete, a, včetně intervalů nejistot. (D1.) Vyjádřete a pomocí, a. (D1.5) Vypočtěte přibližnou hodnotu B a na základě vašeho výsledku z bodu (D1.3), včetně intervalů nejistot. (D1.) Vypočtěte orbitální fázi odpovídající epochám následujících pěti pozorování v tabulce: datové řady číslo 1,,, 8, 9. (D1.) Zpřesněte odhad oběžné periody B s využitím výsledků získaných v části (D1.) následujícím způsobem: (D1.a) Nejprve určete základní epochu, která odpovídá nejbližší epoše nulové fáze před prvním pozorováním. (D1.b) Předpokládaný čas odhadnuté fáze každého pozorování je dán vztahem 2 2

Strana 2 ze 5, kde n je počet celých cyklů fázi mezi časy a. Odhadněte n a pro každé z pěti pozorování z části (D1.). Poznamenejte rozdíl mezi pozorovaným časem a. Zapište tyto hodnoty do tabulky v odpovědním listu. (D1.c) Vyneste O C v závislosti na (označte váš graf jako D1. ). (D1.d) Určete zpřesněné hodnoty základní epochy, a oběžné periody,. (D2) Vzdálenost Měsíce V tabulce jsou uvedeny geocentrické efemeridy Měsíce v září 2015 pro každý den v 00:00 UT. Datum R.A. (α) Dec. (δ) úhlová velikost (θ) Fáze (ϕ) elongace h m s ' '' '' Měsíce 01. září 0 3,02 3 1,8 1991,2 0,92 18, W 02. září 1 33 51,3 32 2,1 19,0 0,852 13, W 03. září 2 30 5,03 11 25 31,1 1950, 0,59 121,1 W 0. září 3 2 28,8 1 32,3 1923,9 0,55 10,9 W 05. září 23 52,28 1 3 18,2 189,3 0,5 95,2 W 0. září 5 19 3,25 1 55, 189,8 0,38 82,8 W 0. září 1 19,23 18 2, 185,5 0,33 0, W 08. září 35,58 1 23 55, 182,3 0,23 59,0 W 09. září 59 11,0 15 50 33,0 180,5 0,13,5 W 10. září 8 9 0,93 13 3 55, 192,0 0,09 3,2 W 11. září 9 3 11,2 10 5 2, 180, 0,0 25,1 W 12. září 10 23 5, 30, 12,2 0,015 1,1 W 13. září 11 9 1,8 3 59 28,8 1,5 0,001 3,3 W 1. září 11 5 9,80 0 19 50,2 13, 0,005,8 E 15. září 12 39 50,01-3 20 3, 13,8 0,02 18, E 1. září 13 25 11, - 52 18,8 1,0 0,05 29,5 E 1. září 1 11 23,13-10 9, 13,8 0,120 0, E 18. září 1 58 50, -13 2 2, 18, 0,189 51, E 19. září 15 5,9-15 2 1, 199, 0,20 2,5 E 20. září 1 38 50,31-1 22,8 1819,1 0,33 3,9 E 21. září 1 31 0,0-18 0 52,3 183,0 0,3 85, E 22. září 18 2 15,3-18 0 1, 180, 0,5 9, E 23. září 19 22 1,51-1 0 50, 1900,9 0,2 110,0 E 2. září 20 19 19,5-1 59 38,0 1931,9 0,2 122,8 E 25. září 21 1 55,3-11 59 59, 191,1 0,81 13,2 E 2. září 22 1,33-8 10 18,3 1985,5 0,933 150,0 E 2. září 23 12 3,3-3 28, 2002,0 0,981 1,0 E 28. září 0 10 8,32 0 58 58,2 2008,3 1,000 18,3 E 29. září 1 9 5,89 5 38 5,3 2003, 0,988 1, W 30. září 2 39,02 9 5 1,1 1988, 0,9 153,2 W Na složeném obrázku 1 níže je několik fotografií Měsíce, které byly pořízeny v průběhu úplného zatmění, které nastalo v daném měsíci. Středová severo-jižní linie stínu (umbry) procházela středem každého snímku. Předpokládejte, že se v tomto případě pozorovatel nacházel ve středu Země a že pod úhlovými velikostmi se rozumí úhlové průměry objektů a stínů. 1 Credit: NASA s Scientific Visualization Studio

Strana 3 ze 5 (D2.1) Apogeum oběžné dráhy Měsíce se v září 2015 nachází nejblíže okamžiku novu (New Moon) / první čtvrti (First Quarter) / úplňku (Full Moon) / poslední čtvrti (Third Quarter). Zatrhněte správnou odpověď v odpovědním archu. Odpověď nemusíte zdůvodňovat. (D2.2) Vzestupný uzel oběžné dráhy Měsíce vzhledem k rovině ekliptiky se v září 2015 nachází nejblíže okamžiku novu (New Moon) / první čtvrti (First Quarter) / úplňku (Full Moon) / poslední čtvrti (Third Quarter). Zatrhněte správnou odpověď v odpovědním archu. Odpověď nemusíte zdůvodňovat. (D2.3) Odhadněte excentricitu oběžné dráhy Měsíce na základě dat poskytnutých v této úloze. Odhad podložte výpočtem. (D2.) Odhadněte úhlovou velikost umbry pomocí úhlové velikosti Měsíce. Geometricky znázorněte váš postup na obrázku na zadní straně odpovědního archu. Odhad podložte výpočtem. (D2.5) Úhlová velikost Slunce v den tohoto zatmění Měsíce je 1915,0. Na obrázku níže jsou a polopřímky (paprsky) vycházející z dvou protilehlých bodů okraje slunečního disku. Obrázek není v měřítku. 3 8 9 Vyjádřete úhlovou velikost penumbry pomocí. Předpokládejte, že pozorovatel se nachází uprostřed Země. (D2.) Nechť je úhlová velikost Země pozorovaná ze středu Měsíce. Vyjádřete pomocí úhlovou velikost Měsíce pro pozorovatele ve středu Země v den tohoto zatmění. (D2.) Pomocí předchozích výsledků odhadněte poloměr Měsíce v km. Odhad podložte výpočtem. (D2.8) Odhadněte nejkratší vzdálenost a největší vzdálenost Měsíce od Země. Odhad podložte výpočtem. (D2.9) Použijte vhodná data z 10. září k odhadu vzdálenosti Země od Slunce. Odhad podložte výpočtem. 5 3 10

Strana ze 5 (D3) Supernova typu IA Supernovy typu Ia jsou považovány a velmi důležité pro měření velkých extragalaktických vzdáleností. Zjasnění a následné zeslabení těchto explozí vytváří charakteristickou světelnou křivku, která tyto objekty identifikuje jako supernovy typu Ia. Světelné křivky všech supernov typu Ia mohou být nafitovány univerzální modelovou světelnou křivku za předpokladu, že je vhodně naškálujeme. Abychom tohoto dosáhli, musíme tyto světelné křivky nejprve vyjádřit ve vztažné soustavě mateřské galaxie tím, že zohledníme kosmologickou dilataci všech pozorovaných časových intervalů Δ s faktorem 1. Časový interval v klidové soustavě mateřské galaxie je označen jako Δ. Světelná křivka supernovy v její klidové soustavě se změní o dvě magnitudy vzhledem k maximu za časový interval Δ od maxima. Pokud dále přeškálujeme všechny časové intervaly faktorem s (tedy Δ Δ ) tak, aby přeškálovaná hodnota veličiny Δ byla stejná pro všechny supernovy, pak budou mít všechny světelné křivky stejný tvar. Také se ukazuje, že lineárně závisí na absolutní hvězdné velikosti v maximu zářivého výkonu supernovy. Můžeme tedy psát, kde a jsou konstanty. Jestliže známe faktor s, můžeme z výše uvedené lineární rovnice určit absolutní hvězdnou velikost supernovy v neznámé vzdálenosti. Tabulka níže obsahuje data pro tři supernovy, zahrnující hodnoty jejich modulu vzdálenosti (pro první dvě), velikost rychlosti oddalování a jejich pozorované hvězdné velikosti v různých časech. Čas Δ vyjadřuje počet dnů, které uplynuly od okamžiku, kdy supernova dosáhla maxima své jasnosti. Pozorované hvězdné velikosti už jsou opraveny o mezihvězdnou a atmosférickou extinkci. Název SN200TD SN200IS SN2005LZ μ (mag) 3,2 35, cz (km s -1 ) 515 92 1200 Δt obs (dny) m obs (mag) m obs (mag) m obs (mag) -15,00 19,1 18,35 20,18-10,00 1,8 1,2 18,9-5,00 1,12 1,2 1,85 0,00 15, 1,1 1,58 5,00 1,0 1,1 1,2 10,00 1,2 1,82 18,2 15,00 1,53 1,3 18,98 20,00 18,08 1,91 19,2 25,00 18,3 18,39 20,1 30,00 18, 18,3 20,8 (D3.1) Vypočtěte hodnoty Δ pro všechny tři supernovy a doplňte je do prázdných políček v tabulce na zadní (BACK) straně odpovědního archu. Vyneste na milimetrový papír datové body z tabulky výše a nakreslete odpovídající tři světelné křivky v klidové soustavě. (označte váš graf jako D3.1 ). (D3.2) Pro supernovu SN200IS položte faktor s roven 1,00 a označte jej. Vypočtěte faktory, resp. pro zbývající dvě superovy SN200TD, resp. SN2005LZ tím, že nejdříve určíte hodnotu Δ pro každou z nich. (D3.3) Vypočtěte přeškálované časové intervaly Δ pro všechy tři supernovy. Hodnoty pro Δ vepište do stejných tabulek odpovědního archu jako v úloze D3.1. Na jiný milimetrový papír 15 5 1

Strana 5 ze 5 vyneste všechny tři světelné křivky za účelem ověření, že nyní mají identický profil (označte váš graf jako D3.3 ). (D3.) Vypočtěte absolutní hvězdné velikosti,, resp., v maximu jasnosti pro SN200TD, resp. SN200IS. Použijte tyto hodnoty k výpočtu a. (D3.5) Vypočtěte absolutní hvězdnou velikost, v maximu jasnosti a modul vzdálenosti pro SN2005LZ. (D3.) Použijte modul vzdálenosti k odhadu hodnoty Hubblovy konstanty. Dále odhadněte charakteristické stáří vesmíru. Odhad podložte výpočtem.