Aplikovaá optika II předáška (zk), Aplikovaá optika II cvičeí (z) předmět je součástí státic Mgr. Duša Hemzal, Ph.D., Mgr. Ja Dvořák A. VLASTNOSTI SVĚTLA B. TECHNIKY OBRAOVÁNÍ zdroje a detektory světla (3 týdy) typy emise, zářeí čerého tělesa, Bohrův model atomu žárovka, zářivka, oblouková lampa, retgeka lasery, křivka zčeráí, CCD, agiograf základí metody ( týdy) přístrojová ostrost, optický a digitálí zoom, hloubka ostrosti světlé pole, temé pole, Nomarského kotrast, imerzí kapalia, kodezory, edotelový mikroskop polarizace světla (1 týde) časová a prostorová koherece, polarizačí kotrast polarizačí projektor, polarizačí mikroskop iterferece a difrakce (1 týde) viditelost iterferečího jevu, iterferometrické měřeí tlouštěk, biometrie oka skeovací metody ( týdy) ultrazvukové skeovací zařízeí, kofokálí mikroskop, HRT, skeovací oftalmoskop, CSLO dvojlom (1 týde) fotoelasticimetrie, deformačí dvojlom, Kerrova cela, GDx vloplochy a aberace ( týdy) erikovy polyomy, chybová vloplocha, typy aberací, WASCA AO3: útlumová mapa, CT NMR, MRI web předmětu: http://www.physics.mui.cz/~hemzal/vyuka/vyuka.shtml Podmíky uzavřeí předmětů: cvičeí: pravidelá účast (maximálě tři eomluveé eúčasti), aktiví vystupováí a cvičeí předáška: zkouška (okruhy ke zkoušce budou s předstihem vyvěšey a webu) státice: probíhají až ve zkouškovém období jarího semestru, společě s obhajobou DP tři předměty (aplikovaá optika, optometrie, praktické lékařství) okruhy z aplikovaé optiky budou s předstihem zveřejěy je možé uspořádat připomíací předášku před státicemi ke státicím: áklady fyzikálě optických měřeí 1, Aplikovaá optika 1,,3 Teorie a kostrukce optických soustav 1, Literatura: prezetace předášek budou postupě vystavováy a webu webová kartotéka pricipů čiosti optometrických přístrojů/kompoet a strákách předášky webová cvičebice počítaých příkladů a strákách cvičeí protokoly z laboratorího měřeí v rámci FOP1,, AO 1, KO Josef Kuběa: Úvod do optiky archiv závěrečých prací a ISu ostatí ujedáí: a cvičeí s sebou oste kalkulátory
zdroje světla atomárí emise (termo)emise lumiiscece Čerekovovo zářeí aihilace typ spektra čarové/spojité charakteristické/spojité ~ moochromatické spojité polychromatické atomárí emise, brzdé zářeí Čerekovovo zářeí charakteristické zářeí stimulovaá emise lasery ářeí absolutě čerého tělesa maximum vyzařovaé eergie,898 mm λ max = (Wieův posuovací záko) T[ K] celkové možství vyzařovaé eergie j σt σ = 4 5.67x10 (Stefaův-Boltzmaův záko) 8 Js 1 m K 4 http://glossary.periodi.com/glossary.php?e=blackbody+radiatio
žárovka evakuovaá baňka s wolframovým vlákem + atmosféra dusík, argo průchodem proudu se vláko zahřívá (000 K 3000 K) cca 97% eergie je vyzářeo v IČ oblasti, 3% ve viditelé oblasti životost žárovky omezea odpařováím wolframu pro běžé použití se v deší době od žárovek ustupuje halogeová žárovka obdoba běžé žárovky vyšší účiost díky halogeovému cyklu (atmosféra Br, I) pracuje zpravidla a vyšší teplotě (3000 K 3500 K) křemeá baňka : UV -> příměsi (CeO ) k apájeí se používají ízká apětí -> trafa s reflektorem umožňuje světlo směrovat
Démokritos Pudigový model - Bohrův model atomu Sommerfeldův model atomu model kvatové fyziky Kladý áboj je soustředěý v jádru atomu, jádro zabírá zlomek velikosti atomu. (soudržost jádra je zajištěa dostatečým počtem eutroů) Elektroy obíhají kolem jádra po kruhových drahách (resp. a kulových slupkách) Poloměry jedotlivých drah ejsou libovolé, ale vyjádřey vztahem = = kee me r h S každou kruhovou orbitou je spojea eergie a 0 1 Å = 10-10 m = 0.1 m a 0 =0,5 Å je tzv. Bohrův poloměr (poloměr prvího orbitalu v atomu vodíku) E m c α = e = 13.6 ev -13,6 ev je eergie prví hladiy atomu vodíku E [ ev] = E[J]/ e áporé eergie představují haldiy, a ichž jsou elektroy vázáy k jádru, kladé hodoty eergie mají volé elelktroy. S přechodem elektrou mezi dvěma hladiami dojde k pohlceí/vyzářeí fotou s eergií právě rovou rozdílu eergií obou zúčastěých hladi (zaméko závisí a směru přechodu). atom vodíku = 1
retgeka žhavící apětí retgeka je tvořea evakuovaou trubicí se speciálě připraveými elektrodami urychlovací apětí průtok proudu katodou, způsobeý žhavícím apětí způsobuje silý ohřev materiálu katody; elektroy se díky své eergii vytrhávají z katody, kde je začíá okamžitě urychlovat apětí urychlovací (dopadová rychlost při 100 kv je přes 150 000 km/s ) čím těžší materiál aody, tím tvrdší zářeí je emitováo při iterakci s terčem aody dochází ke dvěma jevům: rozptyl spojeý s brzdým zářeím a vyrážeí elektroů (blízkých atomovému jádru) spojeé s emisí charakteristického zářeí charakteristické zářeí: závisí a materiálu aody ezávisí a urcyhlovacím bapětí brzdé zářeí: ezávisí a materiálu aody závisí a urychlovacím apětí práh brzdého zářeí závisí urychlovacím apětí λ mi hc = e V (Duae Hut) retgeka techická realizace retgeek většia medicíských zařízeí registruje zářeí brzdé, výjimkou je mamografie