Základy. fotoniky 1. přednáška pro Bc. studium
|
|
- Dagmar Bártová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Základy fotoiky předáška pro Bc. studium
2 Syllabus Fotoová optika, zdroje fotoů, lasery Zdroje optického zářeí. Pricip laseru jako zdroje koheretího zářeí, kietické rovice. Optické rezoátory z pohledu laserové fyziky. Režimy čiosti laseru. Růzé druhy laseru. elieárí optika Maxwellovy rovice v elieárím prostředí, vlová rovice, elieárí polarizace. Původ elieárího chováí optických polí, model vázaého elektrou v optickém poli. elieárí jevy. řádu. elieárí jevy 3. řádu. Geerace druhé harmoické - model. Kerrovská eliearita, automodulace fáze, samofokusace svazku. Světlo se stlačeými amplitudovými fluktuacemi. Geerace a aplikace fotoových párů. Exkurze do laboratoří kvatové elieárí optiky SLO.
3 ZF Vlovodá optika Vlová rovice pro moochromatické vly, její řešeí v plaárím vlovodu, TE a TM módy. Vláková optika, módy v radiálě symetrických systémech, růzé druhy vláke, strukturovaá vláka. Složitější prvky vlákové a elieárí optiky - děliče, izolátory, ateuátory, modulátory. Základy detekce světla Detektory klasické i jedofotoové. Detektory s rozlišeím počtu fotoů. Polovodičové optické prvky - diody, lasery. Teké vrstvy - lieárí vlastosti. Optické filtry. elieárí teké vrstvy jako perspektiví struktury pro elieárí fotoiku. Exkurze do laboratoře elieárí kvatové optiky ve SLO.
4 Úvod do fotoiky Vlastosti fotoů
5 Fotoika Optika vzik, šířeí a detekce světla vyález laseru optická vláka s ízkým útlumem polovodičové optické součástky Fotoika se zabývá popisem geerace, detekce a šířeí fotoů (v aalogii s elektroikou
6 Foto 9 M. Plack zákoy vyzařováí čerého tělesa zářeí musí být vyzařováo ebo absorbováo po koečých kvatech 95 A. Eistei zářeí může existovat je v koečých možstvích eergie (Lichtquat [ photo pochází od G. Lewise (96 - φως]
7 Zákoy vyzařov ováí
8 Vla ebo částice - historie částicové modely světla (ewto lom, ohyb, dvojlom vlové teorie (Descartes 637, Hooke 665, Huyges 678 poč. 9. stol iterferece, difrakce (Youg, Fresel 865 světlo je el.-mag. zářeí (Maxwell 888 exp. potvrzeo (Hertz eergie světla závisí a frekveci (chemické reakce, fotoelektrický jev zářeí čerého tělesa (Plack 95 (Eistei - pro termodyamickou rovováhu mezi látkou a el.-mag. polem musí být pole kvatováo 96 (Eistei foto musí mít hybost, avíc závislou a frekveci (experimet 93 - Compto léta. stol. korelačí experimety s fotoy
9 Jak vzikají fotoy? Eergetické přechody a ižší hladiy v molekulách, atomech ebo jádrech Pohyb elektrického áboje se zrychleím sychrotroové zářeí Aihilace částice s atičásticí
10 Foto fyzikál lí vlastosti ulová klidová hmotost bez elektrického áboje stabilí částice (erozpadá se má dva polarizačí stavy (a s tím související spi ±ħ je popsá třemi kompoetami vlového vektoru (popisují jeho eergii/vlovou délku a směr šířeí E = ħω = hν = hc/λ, p = ħk = hk /λ k = k = π/λ = πν/c = ω/c
11 Jedotky eergie vl. délka, frekvece, eergie, vločet Foto λ = μm má ν = 3 x 4 Hz E = hν = x -9 J elektrovolt:,4 ev převráceý cetimetr: 4 cm - μm, m, agström GHz, THz
12 Hybost fotou p = ħk, p=h/λ Tlak zářeí vyzářeí ebo absorpce fotou má mechaické účiky zpětý ráz při emisi odkloěí svazku atomů jaký tlak a Zemi vyvíjí Sluce (Φ=37 W/m [4,6 μpa] Comptoův jev icholsův radiometr (9 vs. Crookesův mlýek
13 Polarizace a spi fotou E( r, t Aq U q ( r exp( iqt e q q S = -ħ S = +ħ
14 Spi a orbitál lí momet hybosti S = ±ħ (souvisí s polarizací Orbitálí momet hybosti laserové svazky se spirálovou vloplochou
15 Chováí fotoů a jedoduchých optických elemetech
16 Foto a dělid liči i svazku detektor B detektor A
17 p(θ=cos (θ Foto a polarizátoru
18 Foto v iterferometru
19 MZ iterferometr
20 Lokalizace fotou E( r, t Aq U q ( r exp( iqt e q pravděpodobost detekce v určitém bodě je dáa itezitou: p( r dadt I( r dadt U ( r eurčitost v čase je spjata s eurčitostí ve frekveci (eergii eurčitost v poloze (v příčém směru je spjata s eurčitostí v hybosti q dadt
21 Beziterakčí měřeí Detekce bomby Elitzur a Vaidma (993 experimet Zeiliger et al. (994 Detekce a detektoru C zameá úspěšou detekci vadé bomby (5% oproti (5% výbuchu (η=/3. Lze dosáhout až η=/ s evyvážeým děličem.
22 Kvatový Zeóův jev 6 polarizačích rotátorů, každý otáčí polarizaci o 5º - foto přes posledí polarizátor eprojde jestliže vložíme polarizátor za každý rotátor, pak foto projde s pravděpodobostí [cos (5º] 6,66
23 Fotoové proudy Fotoová statistika
24 Fotoové proudy p( r dadt I( r dadt U ( r dadt Max Plack
25 Veličiy iy středí hustota fotoového toku ( r I( r h [ W.m [J] - ] [ fotoů.s -.m - ] středí fotoový tok ( r da A P h m foto/s počet fotoů E h
26 Veličiy iy
27 áhodost fotoového toku
28 Fotoov Fotoová statistika statistika Pro koheretí světlo (cw laser! exp( ( p! exp(!!(! ( ( / ( p p p p p
29 Šum a SR um a SR středí hodota počtu fotoů variace poměr sigál šum exp(! exp(! exp(! exp( ( d d p ( p SR
30 Term Termál lí sv světlo tlo kt h kt h p kt h kt E p exp / exp( ( exp exp ( p ( / exp( kt h Bose-Eisteiovo rozděleí SR
31 Obec Obecě Pro koheretí světlo: Obecě T A T dadt t r I h dt t P h p, ( ( ;! exp( ( (Madelova formule (! ( (, ( ( dw W p e W p W p dadt t r I h dt t P h W W T A T
32 Děle leí proudu foto proudu fotoů pro dopadajících fotoů Obecě: Pro koheretí stav: Podobě pro termálí stav. Obecě se ale statistika stavu ezachovává: apř. pro Fockův stav k: stlačeé stavy (v počtu fotoů: m m T T m m p ( ( m m m p T T m m p ( ( ( m T m m m e m T e T T m m p! (! ( ( k p (
33 Iterakce fotoů s látkoul
34 Iterakce zářez eí a látkyl Elektrické pole působí a áboje v látce a pohyb ábojů v látce geeruje zářeí. Atomy, molekuly ebo pevé látky se mohou acházet a dovoleých eergetických hladiách (získají se řešeí Schrödigerovy rovice. Přechody z vyšších eergetických hladi a ižší mohou geerovat zářeí fotoy: v tepelé rovováze tepelé zářeí v přítomosti vějších zdrojů - lumiiscece
35 Atomy E vodíku-podobé M Z e 4 r ( 4 orbitály: s, p, d, f s ss sp multielektroové s s p 6,l elektroová kofigurace spi-orbitálí iterakce spi, orb. a celkový úhlový momet L J Kvatová čísla:,l,m,s Pauliho pricip spiorbitálí iterakce jemá struktura spi-jaderá iterakce hyperjemá struktura
36 Molekuly rotace typicky -4 - ev vibrace typicky,5,5 ev
37 Barviva
38 Pevé látky
39 Dopovaá dielektrika krystaly dielektrik s vhodými optickými a mechaickými vlastostmi se dotují: ioty přechodých kovů (Cr 3+, Ti 3+ ioty prvků vzácých zemi (d 3+, Er 3+ aktiví elektroy (3d jsou je slabě stíěy vlastosti přechodů silě závisí okolí krystalové mříži
40 Dopovaá dielektrika Aktiví elektroy (4f jsou dobře stíěy vějšími slupkami slabá závislost a okolí krystalové mříži.
41 Polovodiče
42 Polovodičov ové struktury kvatové jámy a supermřížky šířka zakázaého pásu je pozičě závislá kvatové dráty (IP, CdSe omezují pohyb osičů áboje ve dvou dimezích kvatové tečky omezeí ve třech dimezích optické vlastosti silě závisí a velikosti
43 Iterakce atomu s fotoem spotáí emise do jedoho vybraého módu pole s fotoy P sp c ( V d dt P sp absorpce stimulovaá emise c P ab ( V P sp P st c ( ( V c P st ( V
44 Fukce tvaru čáry FWHM síla přechodu S ( d fukce tvaru čáry ( S g( ; g( d
45 Hustota m Hustota módů , ( d dk k d dk k d M 3 8 ( c M hustota módů
46 Spot Spotá í emise (do v emise (do všech m ech módů S cs M d VM V c P sp 8 ( ( ( S d d S 3 cos ( ( S P t sp sp 8 doba života experimetálí měřeí síly přechodu 8 ( ( t sp Sg 8 3 ( t sp
47 Stimulovaá emise a absorpce pro moochromatické světlo: P st P ab c ( ( V Zatímco pravděpodobost spotáí emise se zvyšuje faktorem daým hustotou módů, stimulovaá emise a absorpce se realizuje je s módy, které obsahují fotoy. W S ( ( d ( ( d ( S c 8 ; ( VM ( v 8 t V sp W t sp středí počet fotoů a mód
48 Rozší šířeí spektrál lí čáry t sp E h g( / ( ( / loretzovský tvar čáry g( ( Sg( 4 t sp Max. hodota: pro ( tsp, : /(t sp
49 Homogeí rozší šířeí apříklad srážkami fcol
50 ehomogeí rozší šířeí apř. Dopplerův efekt ( g v g p( v dv c
51 Hladiové systémy
52 Termodyamická rovováha atomů a zářez eí Uvažujme velký počet dvojhladiových atomů: a hladiě a hladiě iteragují s polem o středím počtu fotoů a mód d dt W W ; t W sp t sp d dt ( tsp rychlostí rovice stacioárí řešeí exp h kt v dvouhladiovém systému elze dosáhout iverze
53 Zesíle leí d W W dz W dz d dz ( iverze populace I( z h( z I ( z I( exp ( z I( d G ( exp I( ( d exp ( d zisk
54 Rychlost Rychlostí rovice rovice R dt d R dt d Stac. řešeí pro ϕ=: R R R R R R R R R R, R velké τ velké τ τ = t sp τ malé
55 Rychlost Rychlostí rovice rovice R dt d R dt d Stac. řešeí pro ϕ>: s R R R R R R s saturace zisku
56 Tříhladiový hladiový syst systém ( ( W W R R R R tot p p tot tot malé ( W dt d tot p W dt d p W dt d tot tot p ( ( p p tot W W s sp sp p sp s t W t t pro iverzi populace je potřeba alespoň: tot p W
57 Čty tyřhladiový hladiový syst systém ( (, W W R R R R kt E tot p g p g g tot tot malé, ( W dt d tot p dt d W dt d tot p ( sp tot p p tot p t W W W s sp sp p sp s t W t t dosažeí iverze populace je sadé
58 Rezoátory, módy, m pricip laseru
59 Rezoátory
60 Rezoátor Fabry-Perot U ikz U. te U. t U U L R R e d i d c te U ( h h h h Airyho fukce U I( U t 4t si d c q c q d q F FSR - volý spektrálí iterval vizibilita V I I max max I I mi mi t t jemost (fiesse F t t F
61 celkové itezití ztráty za jede oběh: R R L exp d s distribuovaé ztráty: exp Rezoátor d exp d r s R R r s d l R d l R t R c r doba života fotou v rezoátoru
62 Svazky a příčép módy
63 Rovice pro pole d dt d dt c c S t c S t R R stacioárí řešeí pro S = thr ct R thr ct R r d dt W p ( tot rovováha zisku a ztrát Jak musíme čerpat pro dosažeí prahu? W thr p thr ( tot thr thr tot čtyřhladiový thr tot c 3 t R 8 g(, tot 4 3 c t R tot
64 Koeficiet zisku a fotoový tok Koeficiet zisku a fotoový tok ( 8 ( ( g t sp S t c dt d R koeficiet zisku při malém sigálu (esaturovaý koeficiet zisku [m - ] s p tot p W W ( ( / ( ( W dt d tot p ( čtyřhladiový model saturace zisku r r t s r s (, (, (
65 Optim Optimál lí vyv vyvázáí T out I out h T ježe ϕ je fukcí T T d s r l Mějme R =, R = -T l l ( T l g T T d d T T d T T s s s s s out T ϕ out l l g T T opt out g
66 Spektrál lí vlastosti Počet módů M B F V laseru s homogeě rozšířeou čarou: ( M ( j / ( j s j prostorové vypalováí děr spatial hole-burig
67 Spektrál lí vypalováí děr Růzé módy iteragují s růzými atomy
68 Příčá struktura
69 Selekce módům selekce polarizace selekce emisí čáry
70 Jedofrekvečí laser
71 Příklady laserů Rubí Cr 3+ :Al O 3 (safír dopovaý malým možstvím chromu,35-,5m% Safír vysoká tvrdost a dobrá tepelá vodivost, chemická stabilita. přibližě tříhladiový systém homogeí rozšířeí d:yag d 3+ :Y 3 Al 5 O (yttrito-hliitý graát dopovaý eodymem - asi % Vysoká tvrdost, dobrá optická kvalita, vysoká teplotí vodivost, vysoce stabilí chemicky i krystalograficky čtyřhladiový systém homogeí rozšířeí velmi ízký práh, výko až 8 W cw 3,4 6, =694,3 =, =64, =,45
72 Laser d:vaad vaadát d 3+ :YVO 4 DPSS laser (diodami čerpaý pevolátkový
73 Ti:safír
74 Plyové lasery Zpravidla mají podstatě meší šířky čar ež pevolátkové lasery (typicky GHz a méě, proto se špatě čerpají výbojkami, spíše se používá čerpáí výbojem v plyu. K excitaci dochází buď elektro-atomárími srážkami (Ar,Kr ebo sekudárími atom-atomárími srážkami (He-e. He-e Typicky tlak, torr He se vrací do zákl. stavu srážkami se stěami trubice přirozeá šířka čáry: 9 MHz homogeí rozš.:,64 MHz ehomogeí rozš.: 7 MHz pro rezoátory d<5- cm laseruje je jede podélý mód výko závisí téměř výhradě a délce trubice, je miimálě a čerpáí (typicky -5 mw s-hladiy = s p-hladiy = s =63,8 Iotové plyové lasery (Ar+, Kr+ Čerpáí je dvoustupňový proces: Srážka elektro-eutrálí atom iot He Srážka elektro-iot excitovaý iot tok elektroů vplazmě musí být daleko silější ež v atomárích laserech. Plazma se udržuje v ose svazku silým magetickým polem. Poskytují obvykle větší možství čar v UV a viditelé oblasti. Výko roste s čerpáím (typicky mw 5 W. Vysoká eergetická áročost a relativě ízká životost. e
75 Kr laser Iova 3
76 Lasery v pulsím režimu
77 Spíáí zisku modulace výkou uvitř a vě rezoátoru
78 Spíáí zisku
79 Q-spíáí
80 Q-spíáí
81 Q-spíáí d dt W d dt p ( tot c S t R Čtyřhladiový model, předpokládáme, že iverze je po celou dobu «tot d Pro vysoké ztráty: ϕ = W p tot dt Počátečí iverze: W i p tot t pump Předpokládáme, že celý proces je tak rychlý, že čerpáí a spot. emise ehrají roli. Dále zavedeme = ϕ/c (hustota fotoů. d c dt d c dt tr d d c tr / thr koečá hustota fotoů: ( f i thr ( i exp thr max f ( thr i f thr thr i l thr f i thr i i i exp l i thr thr i
82 Q-spíáí max thr i thr l i thr výstupí výko: P out špičkový výstupí výko: ha out max P out hat ht c ht d V max c d V E out ht c d V t t f i ( t dt ht c d výstupí eergie impulsu: V f i E dt ( t d d t out R thr ht c ht Vt d R c d ( i Vt R f thr f i d 8 6 ht c d Vt R thr i l f ( i f / thr délka impulsu: impuls E P out max out t R i thr i thr e thr l i thr P [] Relativí ačerpáí i / thr
83 Aktiví a pasív ví techiky ( s
84 Ovčí laser
85 Otevíráí dutiy (cavity dumpig
86 Sychroizace módům
87 I peak E * E, m E * E m E I Sychroizace módům Laser v režimu volých oscilací vzájemé fáze módů se áhodě měí Laser v režimu vázaých módů vzájemé fáze módů jsou kostatí I peak E * E, m E * E m E I c L.
88 Sychroizace m Sychroizace módů si si. M e E e e E E E t i M M t i t i M M si si ( * M E E E t I * I M E E I peak M p
89 Dyamika přechodu p do pulsího režimu Přechod do pulsího režimu. lieárí fáze ( oběhů [a,b,c] saturabilí absorbér i zisk se chovají lieárě, klesá počet módů. elieárí absorpce (desítky oběhů [d,e] selekce velkých peaků saturabilím absrobérem 3. elieárí zesíleí ( 5 oběhů [f] zkráceí pulsu saturací zisku
90 Kerrův elieár rí jev Autofokusace Automodulace fáze áběžá hraa úběžá hraa úběžá hraa áběžá hraa
91 Sychroizace módům kerrovskou čočkou (KLM
92 Studijí materiál
Zdroje a detektory pro nanofotoniku LASERY
Zdroje a detektory pro nanofotoniku LASEY Sylabus Lasery a laserové diody, principy a režimy činnosti. Laser v kontinuálním režimu. Q-spínání. Synchronizace módů. Ultrakrátké impulsy. Měření výkonu a energie.
Interakce světla s prostředím
Iterakce světla s prostředím světlo dopadající rozptyl absorpce světlo odražeé světlo prošlé prostředím ODRAZ A LOM The Light Fatastic, kap. 2 Light rays ad Huyges pricip, str. 31 Roviá vla E = E 0 cos
L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATED RA F YZIKY L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y Jméo TUREČEK Daiel Datum měřeí 8.11.2006 Stud. rok 2006/2007 Ročík 2. Datum odevzdáí 15.11.2006 Stud.
2. Definice plazmatu, základní charakteristiky plazmatu
2. efiice plazmatu, základí charakteristiky plazmatu efiice plazmatu Plazma bývá obyčejě ozačováo za čtvrté skupeství hmoty. Pokud zahříváme pevou látku, dojde k jejímu roztaveí, při dalším zahříváí se
23. Mechanické vlnění
3. Mechaické vlěí Mechaické vlěí je děj, při kterém částice pružého prostředí kmitají kolem svých rovovážých poloh a teto kmitavý pohyb se přeáší (postupuje) od jedé částice k druhé vlěí může vzikout pouze
Úvod. Stavba atomů a molekul. Proč? Přehled témat. Paradoxy mikrosvěta. Stavba mikrosvěta v historii. cíle. prostředky
Stavba atomů a molekul Úvod cíle sezámit studety s moderími představami a fakty o struktuře a vlastostech mikrosvěta prostředky ezbyté miimum matematiky a základí představy kvatové teorie, která umožňuje
Kinetická teorie plynů - tlak F S F S F S. 2n V. tlak plynu. práce vykonaná při stlačení plynu o dx: celková práce vykonaná při stlačení plynu:
Kietická teorie plyů - tlak tlak plyu p práce vykoaá při stlačeí plyu o d: d celková práce vykoaá při stlačeí plyu: kdyby všechy molekuly měly stejou -ovou složku rychlost v : hybost předaá při árazu molekuly
5 PŘEDNÁŠKA 5: Jednorozměrný a třírozměrný harmonický oscilátor.
5 PŘEDNÁŠKA 5: Jedorozměrý a třírozměrý harmoický oscilátor. Půjde o spektrum harmoického oscilátoru emá to ic společého se spektrem atomu ebo se spektrálími čarami atomu. Liší se to právě poteciálem!
Aplikovaná optika II přednáška (zk), Aplikovaná optika II cvičení (z) Mgr. Dušan Hemzal, Ph.D., Mgr. Jan Dvořák. předmět je součástí státnic
Aplikovaá optika II předáška (zk), Aplikovaá optika II cvičeí (z) předmět je součástí státic Mgr. Duša Hemzal, Ph.D., Mgr. Ja Dvořák A. VLASTNOSTI SVĚTLA B. TECHNIKY OBRAOVÁNÍ zdroje a detektory světla
Geometrická optika. Zákon odrazu a lomu světla
Geometrická optika Je auka o optickém zobrazováí. Je vybudováa a 4 zákoech, které vyplyuly z pozorováí a ke kterým epotřebujeme zalosti o podstatě světla: ) přímočaré šířeí světla (paprsky) ) ezávislost
Odhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:
Odhady parametrů polohy a rozptýleí pro často se vyskytující rozděleí dat v laboratoři se vyčíslují podle ásledujících vztahů: a : Laplaceovo (oboustraé expoeciálí rozděleí se vyskytuje v případech, kdy
Základní vlastnosti polovodičů
Základí vlastosti olovodičů Volé osiče áboje - elektroy -e m, - díry +e m V termodyamické rovováze latí Kocetrace osičů je možo vyjádřit omocí Fermiho eergie W F dotace doory ty N dotace akcetory ty P
procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze
limití Náhodé limití Katedra pravděpodobosti a matematické statistiky Uiverzita Karlova v Praze email: praskova@karli.mff.cui.cz 9.4.-22.4. 200 limití Outlie limití limití efiice: Řekeme, že stacioárí
Průchod paprsků různými optickými prostředími
Průchod paprsků růzými optickými prostředími Materiál je urče pouze jako pomocý materiál pro studety zapsaé v předmětu: A4M38VBM, ČVUT- FEL, katedra měřeí, 05 Před A4M38VBM 05, J. Fischer, kat. měřeí,
Příklady k přednášce 9 - Zpětná vazba
Příklady k předášce 9 - Zpětá vazba Michael Šebek Automatické řízeí 205 6--5 Příklad: Přibližá iverze tak průřezu s výškou hladiy y(t), přítokem u(t) a odtokem dy() t dt + 2 yt () = ut () Cíl řízeí: sledovat
veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou
1 Zápis číselých hodot a ejistoty měřeí Zápis číselých hodot Naměřeé hodoty zapisujeme jako číselý údaj s určitým koečým počtem číslic. Očekáváme, že všechy zapsaé číslice jsou správé a vyjadřují tak i
Sekvenční logické obvody(lso)
Sekvečí logické obvody(lso) 1. Logické sekvečí obvody, tzv. paměťové čley, jsou obvody u kterých výstupí stavy ezávisí je a okamžitých hodotách vstupích sigálů, ale jsou závislé i a předcházejících hodotách
Interference. 15. prosince 2014
Iterferece 15. prosice 014 1 Úvod 1.1 Jev iterferece Mějme dvě postupé vly ψ 1 z,t) = A 1 cosωt kz +ϕ 1 ) a ψ z,t) = A cosωt kz +ϕ ). Uvažujme yí jejich superpozici ψ = ψ 1 +ψ a podívejme se, jaká bude
FYZIKA 4. ROČNÍK. Disperze světla. Spektrální barvy. β č β f. T různé f různá barva. rychlost světla v prostředí závisí na f = disperze světla
Disperze světla. Spektrálí barvy v = = f T v = F(f) růzé f růzá barva rychlost světla v prostředí závisí a f = disperze světla c = = F ( f ) idex lomu daého optického prostředí závisí a frekveci světla
KABELY. Pro drátové okruhy (za drát se považuje i světlovodné vlákno): metalické kabely optické kabely
KABELY Pro drátové okruhy (za drát se považuje i světlovodé vláko): metalické kabely optické kabely Metalické kabely: osou veličiou je elektrické apětí ebo proud obvykle se jedá o vysokofrekvečí přeos
Inovace předmětu K-Aplikovaná fyzika (KFYZ) byla financována z projektu OPVK Inovace studijních programů zahradnických oborů, reg. č.
Iovace předmětu K-Aplikovaá fyzika (KFYZ) byla fiacováa z projektu OPVK Iovace studijích programů zahradických oborů, reg. č.: CZ..07/..00/8.00 Připravil: Roma Pavlačka K-Aplikovaá fyzika Optika a zářeí
3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie
3 338 8: Josef Hekrdla lieárí difereciálí rovice úvod do teorie 3 Lieárí difereciálí rovice úvod do teorie Defiice 3 (lieárí difereciálí rovice) Lieárí difereciálí rovice -tého řádu je rovice, která se
Analýza a zpracování signálů. 4. Diskrétní systémy,výpočet impulsní odezvy, konvoluce, korelace
Aalýza a zpracováí sigálů 4. Diskrétí systémy,výpočet impulsí odezvy, kovoluce, korelace Diskrétí systémy Diskrétí sytém - zpracovává časově diskrétí vstupí sigál ] a produkuje časově diskrétí výstupí
Číslicové filtry. Použití : Analogové x číslicové filtry : Analogové. Číslicové: Separace signálů Restaurace signálů
Číslicová filtrace Použití : Separace sigálů Restaurace sigálů Číslicové filtry Aalogové x číslicové filtry : Aalogové Číslicové: + levé + rychlé + velký dyamický rozsah (v amplitudě i frekveci) - evhodé
11. STUDIUM JEVŮ GEOMETRICKÉ A VLNOVÉ OPTIKY POMOCÍ CENTIMETROVÝCH VLN
8 11. STUDIUM JEVŮ GEOMETRICKÉ A VLNOVÉ OPTIKY POMOCÍ CENTIMETROVÝCH VLN Měřicí potřeby: 1) Guova dioda s vysílací trychtýřovou atéou ) apájecí zdroj pro Guovu diodu 3) přijímací atéa 4) polovodičová dioda
Laboratorní práce č. 10 Úloha č. 9. Polarizace světla a Brownův pohyb:
ruhlář Michal 8.. 5 Laboratorí práce č. Úloha č. 9 Polarizace světla a Browův pohyb: ϕ p, C 4% 97,kPa Úkol: - Staovte polarizačí schopost daého polaroidu - Určete polarimetrem úhel stočeí kmitavé roviy
12. N á h o d n ý v ý b ě r
12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých
Intervalové odhady parametrů
Itervalové odhady parametrů Petr Pošík Části dokumetu jsou převzaty (i doslově) z Mirko Navara: Pravděpodobost a matematická statistika, https://cw.felk.cvut.cz/lib/ee/fetch.php/courses/a6m33ssl/pms_prit.pdf
2. Měření základních optických vlastností materiálů. index lomu a disperze propustnost, absorpce kvalita optických prostředí
. Měřeí základích optických vlastostí materiálů idex lomu a disperze propustost, absorpce kvalita optických prostředí .1. Měřeí idexu lomu a disperze Sellmeierův vztah i ( ) = 1+ i B C i Coruův vzorec
Jednotkou tepla je jednotka energie, tj. 1 Joule (J). Z definice dále plyne, že jednotkou tepelného toku je 1 J/s ( neboli 1 W )
5. Sdíleí tepla. pomy: Pomem tepelá eergie ozačueme eergii mikroskopického pohybu částic (traslačího, rotačího, vibračího). Měřitelou mírou této eergie e teplota. Teplo e část vitří eergie, která samovolě
1. Měření ve fyzice, soustava jednotek SI
1. Měřeí ve fyzice, soustava jedotek SI Fyzika je vědí obor, který zkoumá zákoitosti přírodích jevů. Pozámka: Získáváí pozatků ve fyzice: 1. pozorováí - sledováí určitého jevu v jeho přirozeých podmíkách,
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Iovace studia molekulárí a buěčé biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Předmět: LRR/CHP1/Chemie pro biology 1 Roztoky, teorie kyseli a zásad Mgr. Karel Doležal Dr. Cíl předášky: sezámit posluchače s
Geometrická optika. Vznikají tak dva paprsky odražený a lomený - které spolu s kolmicí v místě dopadu leží v jedné rovině a platí:
Geometrická optika Je auka o optickém zobrazováí. Byla vybudováa a 4 zákoech, které vyplyuly z pozorováí a ke kterým ejsou potřeba zalosti o podstatě světla: ) přímočaré šířeí světla (paprsky) ) ezávislost
Rozšíření spektrální čáry Hα v erupcích na slunečním limbu.
ozšířeí spektrálí čáry Hα v erupcích a sluečím limbu. J.Jurčák MFF UK Praha P.Kotrč Astroomický ústav ČSAV Odřejov Abstrakt Šířka spektrálí čáry je jede z parametrů výzamých pro diagostiku zářící plazmy.
Deskriptivní statistika 1
Deskriptiví statistika 1 1 Tyto materiály byly vytvořey za pomoci gratu FRVŠ číslo 1145/2004. Základí charakteristiky souboru Pro lepší představu používáme k popisu vlastostí zkoumaého jevu určité charakteristiky
1. Základy měření neelektrických veličin
. Základy měřeí eelektrických veliči.. Měřicí řetězec Měřicí řetězec (měřicí soustava) je soubor měřicích čleů (jedotek) účelě uspořádaých tak, aby bylo ožě split požadovaý úkol měřeí, tj. získat iformaci
Náhodný výběr 1. Náhodný výběr
Náhodý výběr 1 Náhodý výběr Matematická statistika poskytuje metody pro popis veliči áhodého charakteru pomocí jejich pozorovaých hodot, přesěji řečeo jde o určeí důležitých vlastostí rozděleí pravděpodobosti
1. Definice elektrického pohonu 1.1 Specifikace pohonu podle typu poháněného pracovního stroje 1.1.1 Rychlost pracovního mechanismu
1. Defiice elektrického pohou Pod pojmem elektrický poho rozumíme soubor elektromechaických vazeb a vztahů mezi pracovím mechaismem a elektromechaickou soustavou. Mezi základí tři části elektrického pohou
EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 18. Vizualizace teplotních polí na povrchu těles
FSI VUT v Brě, Eergetický ústav Odbor termomechaiky a techiky prostředí prof. Ig. Mila Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 18. Vizualizace teplotích polí a povrchu těles OSNOVA 18. KAPITOLY Úvod do problematiky
Odhady parametrů 1. Odhady parametrů
Odhady parametrů 1 Odhady parametrů Na statistický soubor (x 1,..., x, který dostaeme statistickým šetřeím, se můžeme dívat jako a výběrový soubor získaý realizací áhodého výběru z áhodé veličiy X. Obdobě:
GRADIENTNÍ OPTICKÉ PRVKY Gradient Index Optical Components
Nové metody a postupy v oblasti přístrojové techiky, automatického řízeí a iformatiky Ústav přístrojové a řídicí techiky ČVUT v Praze, odbor přesé mechaiky a optiky Techická 4, 66 7 Praha 6 GRADIENTNÍ
STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6
Středoškolská techika 00 Setkáí a prezetace prací středoškolských studetů a ČVUT STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6 Pavel Husa Gymázium Jiřího z Poděbrad Studetská 66/II
STATISTIKA. Statistika se těší pochybnému vyznamenání tím, že je nejvíce nepochopeným vědním oborem. H. Levinson
STATISTIKA Statistika se těší pochybému vyzameáí tím, že je ejvíce epochopeým vědím oborem. H. Leviso Charakterizace statistického souboru Statistický soubor Prvek souboru Zak prvku kvatitativí teplota,
Lineární a adaptivní zpracování dat. 8. Modely časových řad I.
Lieárí a adaptiví zpracováí dat 8. Modely časových řad I. Daiel Schwarz Ivestice do rozvoje vzděláváí Cíl, motivace Popis a idetifikace systémů BLACK BOX Cíl, motivace Popis a idetifikace systémů BLACK
Základní teoretický aparát a další potřebné znalosti pro úspěšné studium na strojní fakultě a k řešení technických problémů
Základí teoretický aarát a další otřebé zalosti ro úsěšé studium a strojí fakultě a k řešeí techických roblémů MATEMATIKA: logické uvažováí, matematické ástroje - elemetárí matematika (algebra, geometrie,
Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.
Laserová technika 1 Aktivní prostředí Šíření rezonančního záření dvouhladinovým prostředím Jan Šulc Katedra fyzikální elektroniky České vysoké učení technické jan.sulc@fjfi.cvut.cz 22. prosince 2016 Program
Ideální struktura MIS Metal-Insulator-Semiconductor M I S P. Ideální struktura MIS. Ideální struktura MIS. Ochuzení. Akumulace U = 0 U > 0 U < 0 U = 0
truktura M Akuulace, ochuzeí, slabá a silá iverze rahové apětí, způsob vziku iverzí vrstv Kapacitor M, proud dielektrickou vrstvou razistor MOF truktura, pricip čiosti deálí VA charakteristika odporová
je vstupní kvantovaný signál. Průběh kvantizační chyby e { x ( t )}
ČÍSLICOVÉ ZPRACOVÁNÍ ZVUKOVÝCH SIGNÁLŮ Z HLEDISKA PSYCHOAKUSTIKY Fratišek Kadlec ČVUT, fakulta elektrotechická, katedra radioelektroiky, Techická 2, 66 27 Praha 6 Úvod Při číslicovém zpracováí zvukových
6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.
6 Itervalové odhady parametrů základího souboru V předchozích kapitolách jsme se zabývali ejprve základím zpracováím experimetálích dat: grafické zobrazeí dat, výpočty výběrových charakteristik kapitola
odhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti.
10 Cvičeí 10 Statistický soubor. Náhodý výběr a výběrové statistiky aritmetický průměr, geometrický průměr, výběrový rozptyl,...). Bodové odhady parametrů. Itervalové odhady parametrů. Jedostraé a oboustraé
Rozklad přírodních surovin minerálními kyselinami
Laboratoř aorgaické techologie Rozklad přírodích surovi mierálími kyseliami Rozpouštěí přírodích materiálů v důsledku probíhající chemické reakce patří mezi základí techologické operace řady průmyslových
3G3HV. Výkonný frekvenční měnič pro všeobecné použití
Výkoý frekvečí měič pro všeobecé použití APLIKACE Možství zabudovaých fukcí frekvečího měiče může být s výhodou použito v řadě aplikací Dopravíky (řízeí dopravíku) - Zlepšeí účiosti alezeím optimálího
Bezpečnostní technika
Bezpečostí techika Modul pro hlídáí otáčeí a kotrolu zastaveí BH 5932 safemaster Grafické zázorěí fukce splňuje požadavky ormy EN 60204-1, kocepčí řešeí se dvěma kaály, vstupy pro iiciátory (símače) pp,
Pedagogická fakulta Jihočeské university. Jaderná, subjaderná a atomová fyzika. Téma: Neutrony, interakce neutronů s prostředím
Pedagogická fakulta Jihočeské uiversity Jaderá, subjaderá a atomová fyzika Téma: Neutroy, iterakce eutroů s prostředím Vypracoval: Kroupa Marti Ročík: 2. Studijí obor: Měřící a výpočetí techika distačí
Pružnost a pevnost. 9. přednáška, 11. prosince 2018
Pružost a pevost 9. předáška, 11. prosice 2018 1) Krouceí prutu s kruhovým průřezem 2) Volé krouceí prutu s průřezem a) masivím b) otevřeým tekostěým c) uzavřeým tekostěým 3) Ohybové (vázaé) krouceí Rovoměré
ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU)
ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU) Základy teorie pravděpodobosti měřeí chyba měřeí Provádíme kvalifikovaý odhad áhodá systematická výsledek ejistota výsledku Základy teorie pravděpodobosti
BEZKONKURENČNÍ SERVIS A PODPORA.
BEZKONKURENČNÍ SERVIS A PODPORA. Pro výrobky Heliarc, stejě jako pro všechy další výrobky ESAB, abízíme jediečý zákazický servis a podporu. Naši kvalifikovaí pracovíci techického servisu jsou připravei
Měřící technika - MT úvod
Měřící techika - MT úvod Historie Už Galileo Galilei zavádí vědecký přístup k měřeí. Jeho výrok Měřit vše, co je měřitelé a co eí měřitelým učiit platí stále. - jedotá soustava jedotek fyz. veliči - símače
jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých
9 Limití věty. V aplikacích teorie pravděpodobosti (matematická statistika, metody Mote Carlo se užívají tvrzeí vět o kovergeci posloupostí áhodých veliči. Podle povahy kovergece se limití věty teorie
Při sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací
3. Náhodý výběr Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých realizací
ANALÝZA VLIVU NUMERICKÉ APERTURY A ZVĚTŠENÍ NA HODNOTU ROZPTYLOVÉ FUNKCE BODU
ANALÝZA VLIVU NUMERICKÉ APERTURY A ZVĚTŠENÍ NA HODNOTU ROZPTYLOVÉ FUNKCE BODU A.Mikš, J.Novák, P. Novák katedra fyziky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze Abstrakt Práce se zabývá aalýzou vlivu velikosti umerické
8. Odhady parametrů rozdělení pravděpodobnosti
Pozámky k předmětu Aplikovaá statistika, 8 téma 8 Odhady parametrů rozděleí pravděpodobosti Zaměříme se a odhad středí hodoty a rozptylu a to dvěma způsoby Předpokládejme, že máme áhodý výběr X 1,, X z
Elektron v izolovaném atomu Vazebná energie elektronu v atomu vodíku: E = FEKT VUT v Brně ESO / L1 / J.Boušek 1 FEKT VUT v Brně ESO / L1 / J.
UML KT VUT V BRNĚ J.Boušek / lektroické součástky / P Niels Bohr (93) : lektro v izolovaé atou Vazebá eergie elektrou v atou vodíku: lektro ůže trvale kroužit kole jádra je v ěkteré z určitých drah (kvatových
FYZIKÁLNÍ SEKCE. Vzorové řešení první série úloh
FYZIKÁLNÍ SEKCE Přírodovědecká fakulta Masarykovy uiverzity v Brě KORESPONDENČNÍ SEMINÁŘ Z FYZIKY 9. ročík 2002/2003 Vzorové řešeí prví série úloh (25 bodů) Vzorové řešeí úlohy č. 1 Voda (7 bodů) Z daých
Analýza a zpracování signálů. 3. Číselné řady, jejich vlastnosti a základní operace, náhodné signály
Aalýza a zpracováí sigálů 3. Číselé řady, jejich vlastosti a základí operace, áhodé sigály Diskrétí sigál fukce ezávislé proměé.!!! Pozor!!!! : sigáleí defiová mezi dvěma ásledujícími vzorky ( a eí tam
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor
SP Náhodý vektor PRAVDĚPODOBNOS A SAISIKA Náhodý vektor Lbor Žák SP Náhodý vektor Lbor Žák Náhodý vektor Náhodý vektor slouží k popsu výsledku pokusu kdy měříme více údaů o procesu. Před provedeím pokusu
Kvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)
Kvatová a statistická fyzika (Termodyamika a statistická fyzika) Boltzmaovo - Gibbsovo rozděleí - ilustračí příklad Pro ilustraci odvozeí rozděleí eergií v kaoickém asámblu uvažujme ásledující příklad.
Projekt podpořený Operačním programem Přeshraniční spolupráce Slovenská republika Česká republika
Projekt podpořený Operačním programem Přeshraniční spolupráce Slovenská republika Česká republika 2007-2013 EXPERIMENTY S JEDNOTLIVÝMI FOTONY Ondřej Haderka Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR, Regionální
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor
SP Náhodý vektor PRAVDĚPODOBNOS A SAISIKA Náhodý vektor SP Náhodý vektor Náhodý vektor Náhodý vektor slouží k popsu výsledku pokusu kdy měříme více údaů o procesu. Před provedeím pokusu eho výsledek a
Renormalizované magnony v kvantovém Heisenbergově modelu
Reormalizovaé magoy v kvatovém Heisebergově modelu Ilja Turek March 30, 007 Korelačí fukce. Defiice a základí vlastosti k hamiltoiáu H, časové proměé t a dvěma operátorům A a B se korelačí fukce A(t)B
Tento materiál vznikl díky Operačnímu programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/33254
Evropský sociálí fod Praha & EU: Ivestujeme do vaší budoucosti Teto materiál vzikl díky Operačímu programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/33254 Maažerské kvatitativí metody II - předáška č.1 - Dyamické
ZÁKLADNÍ POJMY OPTIKY
Záš pojmy A. Popiš aspoň jede fyzikálí experimet měřeí rychlosti světla. - viz apříklad Michelsoův, Fizeaův, Roemerův pokus. Defiuj a popiš fyzikálí veličiu idex lomu. - je to bezrozměrá fyzikálí veličia
1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V
Předáška 1: Vektorové prostory Vektorový prostor Pro abstraktí defiici vektorového prostoru jsou podstaté vlastosti dvou operací, sčítáí vektorů a ásobeí vektoru (reálým číslem) Tyto dvě operace musí být
4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů
4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů Na základě hodot áhodého výběru z rozděleí určitého typu odhadujeme parametry tohoto rozděleí, tak aby co ejlépe odpovídaly hodotám výběru. Formulujme tudíž
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodná proměnná vybraná rozdělení
S1P áhodá roměá vybraá rozděleí PRAVDĚPODOBOST A STATISTIKA áhodá roměá vybraá rozděleí S1P áhodá roměá vybraá rozděleí Vybraá rozděleí diskrétí P Degeerovaé rozděleí D( ) áhodá veličia X s degeerovaým
Pravděpodobnostní model doby setrvání ministra školství ve funkci
Pravděpodobostí model doby setrváí miistra školství ve fukci Základí statistická iferece Data Zdro: http://www.msmt.cz/miisterstvo/miistri-skolstvi-od-roku-848. Ke statistickému zpracováí byla vzata pozorováí
Mezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby.
ováí - Hru IV /6 ováí Hru IV Mila RůžR ůžička, Josef Jureka,, Zbyěk k Hrubý zbyek.hruby hruby@fs.cvut.cz ováí - Hru IV /6 ravděpodobostí úavové diagramy s uvažováím předpětí R - plocha ve čtyřrozměrém
14. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů
4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů Na základě hodot áhodého výběru z rozděleí určitého typu odhadujeme parametry tohoto rozděleí, tak aby co ejlépe odpovídaly hodotám výběru. Formulujme tudíž
ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE
ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE Atomová spektrometrie valenčních e - 1. OES (AES). AAS 3. AFS 1 Atomová spektra čárová spektra Tok záření P - množství zářivé energie (Q E ) přenesené od zdroje za jednotku času.
Optické vlastnosti atmosféry, rekonstrukce optického signálu degradovaného průchodem atmosférou
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Optické vlastosti atmosféry, rekostrukce optického sigálu degradovaého průchodem atmosférou Učebí texty k semiáři Autor: Dr. Ig. Zdeěk Řehoř UO Bro) Datum: 22. 10. 2010
Závislost slovních znaků
Závislost slovích zaků Závislost slovích (kvalitativích) zaků Obměy slovího zaku Alterativí zaky Možé zaky Tříděí věcé sloví řady: seřazeí obmě je subjektiví záležitostí (podle abecedy), možé i objektiví
Pravděpodobnostní modely
Pravděpodobostí modely Meu: QCEpert Pravděpodobostí modely Modul hledá metodou maimálí věrohodosti (MLE Maimum Likelihood Estimate) statistický model (rozděleí) který ejlépe popisuje data. Je přitom k
Fourierova transformace ve zpracování obrazů
Fourierova trasformace ve zpracováí obrazů Jea Baptiste Joseph Fourier 768-83 6. předáška předmětu Zpracováí obrazů Martia Mudrová 24 Motivace Proč používat Fourierovu trasformaci? základí matematický
Analýza a zpracování signálů. 3. Číselné řady, jejich vlastnosti a základní operace, náhodné signály
Aalýza a zpracováí sigálů 3. Číselé řady, jejich vlastosti a základí operace, áhodé sigály Diskrétí sigál fukce ezávislé proměé.!!! Pozor!!!! : sigál eí defiová mezi dvěma ásledujícími vzorky a eí tam
Modelování jednostupňové extrakce. Grygar Vojtěch
Modelováí jedostupňové extrakce Grygar Vojtěch Soutěží práce 009 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 009 OBSAH ÚVOD...3 1 MODELOVÁNÍ PRACÍCH PROCESŮ...4 1.1 TERMODYNAMIKA PRACÍHO PROCESU...4 1.
Popisná statistika. Zdeněk Janák 9. prosince 2007
Popisá statistika Zdeěk Jaák jaak@physics.mui.cz 9. prosice 007 Výsledkem měřeí atmosférické extikce z pozorováí komet a observatoři Skalaté Pleso jsou tyto hodoty extikčích koeficietů ve vlové délce 46
Od kvantové mechaniky k chemii
Od kvantové mechaniky k chemii Jan Řezáč UOCHB AV ČR 19. září 2017 Jan Řezáč (UOCHB AV ČR) Od kvantové mechaniky k chemii 19. září 2017 1 / 33 Úvod Vztah mezi molekulovou strukturou a makroskopickými vlastnostmi
Parametr populace (populační charakteristika) je číselná charakteristika sledované vlastnosti
1 Základí statistické zpracováí dat 1.1 Základí pojmy Populace (základí soubor) je soubor objektů (statistických jedotek), který je vymeze jejich výčtem ebo charakterizací jejich vlastostí, může být proto
Základy optoelektroniky
Optoelektroika Základy optoelektroiky O možosti přeosu iformace optickým sigálem se začalo uvažovat až po vyviutí a zdokoaleí kvatových geerátorů světla. Jaké zvláští vlastosti má zářeí kvatových geerátorů
Číselné charakteristiky náhodných veličin
Číselé charakteristiky áhodých veliči Motivace Doposud jsme pozali fukcioálí charakteristiky áhodých veliči (apř. distribučí fukce, pravděpodobostí fukce, hustota pravděpodobosti), které plě popisují pravděpodobostí
MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER
MATICOVÉ HRY FORMULACE, KONCEPCE ŘEŠENÍ, SMÍŠENÉ ROZŠÍŘENÍ MATICOVÝCH HER, ZÁKLADNÍ VĚTA MATICOVÝCH HER CO JE TO TEORIE HER A ČÍM SE ZABÝVÁ? Teorie her je ekoomická vědí disciplía, která se zabývá studiem
Nálitky. Obr. 1 Schematický přehled typů nálitků
Nálitky Hlaví požadavky pro výpočet álitku: 1. doba tuhutí álitku > doba tuhutí odlitku 2. objem álitku(ů) musí být větší ež objem stažeiy v odlitku 3. musí být umožěo prouděí kovu z álitku do odlitku
K = Kooperativní efekty. Hillova rovnice = K ] 1 1. kooperativita - interakce biomakromolekuly (obvykle ené z podjednotek) se 2 a více v.
ooperativí efekty kooperativita - iterakce biomakromolekuly (obvykle tvoře eé z podjedotek) se 2 a více v ligady vazba prvího ligadu usadí (zesadí) ) vazbu další šího ligadu - pozitiví (egativí) ) kooperativita
Přednáška VI. Intervalové odhady. Motivace Směrodatná odchylka a směrodatná chyba Centrální limitní věta Intervaly spolehlivosti
Předáška VI. Itervalové odhady Motivace Směrodatá odchylka a směrodatá chyba Cetrálí limití věta Itervaly spolehlivosti Opakováí estraé a MLE Jaký je pricip estraých odhadů? Jaký je pricip odhadů metodou
PŮVOD BARVY U NEVODIČŮ A ČISTÝCH POLOVODIČŮ (KŘEMÍK, GALENIT, RUMĚLKA, DIAMANT)
PŮVOD BARVY U NEVODIČŮ A ČISTÝCH POLOVODIČŮ (KŘEMÍK, GALENIT, RUMĚLKA, DIAMANT) Martin Julínek Ústav fyzikální a spotřební chemie, Fakulta chemická VUT v Brně Purkyňova 118, 612 00 Brno, e-mail: julinek@fch.vutbr.cz
Pravděpodobnost a aplikovaná statistika
Pravděpodobost a aplikovaá statistika MGR. JANA SEKNIČKOVÁ, PH.D. 4. KAPITOLA STATISTICKÉ CHARAKTERISTIKY 16.10.2017 23.10.2017 Přehled témat 1. Pravděpodobost (defiice, využití, výpočet pravděpodobostí
Vážeí zákazíci, dovolujeme si Vás upozorit, že a tuto ukázku kihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To zameá, že ukázka má sloužit výhradì pro osobí potøebu poteciálího kupujícího (aby èteáø
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Bodové a itervalové odhady Nechť X je áhodá proměá, která má distribučí fukci F(x, ϑ). Předpokládejme, že záme tvar distribučí fukce (víme jaké má rozděleí) a ezáme parametr
6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI
6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat
Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.2. Základní konstrukční součásti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011
Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.2 Základní konstrukční součásti laserů Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011 Konstrukce laseru 1 - Aktivní prostředí 2 - Čerpací zařízení 3 - Optický