PROBLEMATIKA NEZAMSTNANOSTI ABSOLVENT ŠKOL V KRAJI VYSOINA

Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra Finance a ízení PROBLEMATIKA NEZAMSTNANOSTI ABSOLVENT ŠKOL V KRAJI VYSOINA Bakaláská práce Vedoucí práce: Ing. Vra Neadová Vypracovala: Jana Hubená Jihlava 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci zpracovala samostatn a použila jen ty prameny, které uvádím v seznamu literatury. V Jihlav, 5. kvtna 2009 Jana Hubená

Podkování Touto cestou bych ráda podkovala vedoucí mé bakaláské práce paní Ing. Ve Neadové, za poskytnutí cenných rad a pipomínek bhem zpracování této práce. Rovnž dkuji za ochotu a cenný as, který mi vnovala. Dkuji také své rodin a pátelm za podporu a pomoc pi studiu Vysoké školy polytechnické

Anotace Teoretická ást práce pedstavuje základní charakteristiky trhu práce, nezamstnanosti, druh nezamstnanosti, zpsob jejího mení, politiky nezamstnanosti a definici absolventa dle platného Zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti. Praktická ást se vztahuje k struné charakteristice kraje Vysoina a jeho okres. Dále zde najdeme analýzu nezamstnanosti absolvent škol v jednotlivých okresech. Závr je vnován porovnání nezamstnanosti absolvent škol mezi jednotlivými okresy. Annotation Theoretic part of this work introduces basic characterazations of labour market, unemployment, kinds of unempoloyment, Metod of measurement, policy of unemployment and defination of gradutate according the valid law about employment. Practical part relates to the brief characterazation of the region Vysoina and his districts. Thereinafter we find here unemployment analysis of graduates in particular districts. The end is paid to comparsion of unemployment among particular districts.

O B S A H Úvod... 7 TEORETICKÁ ÁST 1. Charakteristika ÚP ve Žáe nad Sázavou... 9 2. TRH PRÁCE... 13 2.1. Definice trhu práce... 13 2.2. Poptávka po práci... 13 2.3. Nabídka práce... 14 2.4. Rovnováha na trhu práce... 16 3. NEZAMSTNANOST... 17 3.1. Definice nezamstnanosti... 17 3.2. Druhy nezamstnanosti... 17 3.3. Mení nezamstnanosti... 20 4. POLITIKA ZAMSTNANOSTI... 21 5. Svtová finanní krize... 22 6. ABSOLVENTI ŠKOL... 23 PRAKTICKÁ ÁST 7. Struná charakteristika kraje Vysoina... 25 8. Struná charakteristika jednotlivých okres,... 27 stav nezamstnanosti absolvent... 27 8.4. Okres Havlíkv Brod... 27 8.5. Okres Jihlava... 31 8.6. Okres Pelhimov... 35 8.7. Okres Tebí... 39 8.8. Okres Žár nad Sázavou... 43 9. Shrnutí... 47 Závr... 55 Literatura a zdroje... 57 Seznam zkratek... 59 Seznam píloh... 60

Úvod Teprve po roce 1990 se u nás dležitý výrobní faktor práce pedmtem skutené tržní transakce: zaala být nabízena a poptávána. Velmi dležitým signálem se stala kvalita nabízené práce (dobrá odborná kvalifikace, znalost jazyk a práce na poítai, komunikativnost, flexibilita, ochota uit se a nebránit se zmnám). Zeteln se ukázalo, co znamená lidský kapitál, jak je potebné ho rozvíjet a prohlubovat a jak je dležité ho umt náležit zhodnotit. Udržet se a být úspšný na trhu práce totiž znamená, nabízet to, o co mají zájem a jsou ochotni ocenit a zaplatit ti druzí. 1 Nezamstnanost byla a je jeden z nepíznivých jev naší spolenosti. Tento makroekonomický problém se stal souástí našich život a mže se dotknout každého z nás. Cílem mé práce s názvem Problematika nezamstnanosti absolvent škol v kraji Vysoina je analyzovat jejich nezamstnanost a porovnat stav nezamstnanosti v jednotlivých okresech kraje. Absolventi škol, kteí nemají dostatek praxe a pracovních zkušeností jsou znevýhodnni vi ostatních uchazem o zamstnání a více ohroženi nezamstnaností, a proto patí mezi rizikovou skupinu uchaze o zamstnání. Firmy asto radji pijmou lovka, který má už njakou praxi a kterého nemusí dlouho zaškolovat. Na druhé stran mají i adu pedností, a to schopnost uit se novým vcem, znalost práce na PC nebo jazykovou vybavenost. Tato problematika m jakožto budoucího absolventa zajímá, a proto byla dvodem k výbru bakaláské práce. Zjistit v jaké situaci se nachází kraj Vysoina a jaké jsou možnosti uplatnní se na trhu práce. 1 BROŽOVÁ,D. Spoleenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. ISBN 80-86429-16-4 7

Práce je rozdlena na teoretickou a praktickou ást. Teoretická ást obsahuje charakteristiku Úadu práce ve Žáe nad Sázavou a jednotlivých odbor úadu práce, dále definici trhu práce, nezamstnanosti, vysvtlení konkrétních druh nezamstnanosti, se kterými se mžeme setkat, jakým zpsobem je nezamstnanost mena, co je to vlastn politika nezamstnanosti, její nástroje a v neposlední ad definici absolventa, jejich problémy pi vstupu na trh práce a naproti tomu také požadavky zamstnavatel, které jsou na absolventy kladeny. Praktická ást obsahuje strunou obecnou charakteristiku kraje Vysoina a jejich okres spolu s grafickým vyjádením nezamstnanosti absolvent škol v roce 2008 a celkové porovnání mezi jednotlivými okresy kraje. Souástí jsou také podmínky získání podpory v nezamstnanosti a rzné možnosti uplatnní na trhu práce, které úad práce nabízí. Situaci absolvent škol ovlivuje nejen úrove ekonomiky v R, která je v souasné dob nepíznivá kvli práv probíhající hospodáské recesi, ale i stupe dosaženého vzdlání nebo volba oboru. 8

TEORETICKÁ ÁST 1. Charakteristika ÚP ve Žáe nad Sázavou Úady práce jsou správní úady. Sídla a územní obvody úad práce jsou totožné se sídlem a územními obvody okres v R. V ele ÚP je statutární zástupce editel, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních vcí R. Pi jmenování se vychází zpravidla z výsledk konkursního ízení. ÚP ve Žáe nad Sázavou byl zízen zakládající listinou MPSV R dne 25. 10. 1991 na základ právního podkladu zákonného opatení pedsednictva NR. 306/1990 Sb. O zízení úad práce. ÚP se organizan dlí na 6 odbor: Odbor zprostedkování Odbor poradenství Odbor ekonomický Odbor trhu práce Odbor kontrolní a právní Odbor státní sociální podpory Úad práce ve Žáe nad Sázavou zídil dislokované pracovišt ve Velkém Meziíí, Bystici nad Pernštejnem, Velké Bíteši a v Novém Mst na Morav. Na tchto pracovištích je provádno zprostedkování práce a evidence uchaze o zamstnání. Poboky v Novém Mst na Morav a ve Velké Bíteši se od 1. 4. 1996 staly územními pracovišti úadu práce. 9

Poboky a územní pracovišt úadu práce jsou samostatné organizaní jednotky, na které se delegují innosti, které jsou dležité pro bžný styk úadu práce s klienty a pro úinné psobení úadu v daném mikroregionu. Úzce spolupracují s pracovištm Úadu práce ve Žáe nad Sázavou, kde pomocí svých vedoucích, manažer trhu práce, poradc pro rekvalifikaci a ostatních pracovník zajiš ují vzájemnou provázanost inností uvnit úadu, ale i vi ostatním subjektm, organizacím a institucím. Odbor zprostedkování Pracovníci tohoto odboru vedou evidenci uchaze a zájemc o zamstnání. Pi vstupu uchazee do evidence mu prostednictvím pravidelných návštv poskytují potebné informace a údaje o vhodných pracovních místech hlášených úadu práce zamstnavateli. Na tato místa je po vzájemné dohod doporuují. Mezi další innosti odboru zprostedkování patí píprava podklad pro správní ízení v oblasti hmotného zabezpeení uchaze ped nástupem do zamstnání a dále i evidence volných pracovních míst. Odbor poradenství Jeho innost lze rozdlit na tyi následující innosti: Poradenství pro volbu a zmnu povolání Poradenství pro rekvalifikaci Poradenství pro obany se zmnnou pracovní schopností Odborná bilanní diagnostika pracovn-profesních pedpoklad pro uchazee o zamstnání a zájemce z ad veejnosti, kteí mají vtší i opakované potíže pi výbru zamstnání, pi volb oboru rekvalifikace, uebního nebo studijního oboru Na úseku poradenství pro volbu a zmnu povolání nabízí své služby Informaní a poradenské stedisko pro volbu povolání (IPS). V rámci své innosti spolupracuje se zájemci z ad žák škol a jejich rodii, s pedagogickými pracovníky škol a s dalšími 10

institucemi. Služby poskytované Informaním stediskem pro volbu povolání jsou ureny jak pro uchazee o zamstnání, tak pro ostatní veejnost. Úsek poradenství pro rekvalifikaci navrhuje, zprostedkovává a vytváí individuáln vhodné rekvalifikaní kurzy pro uchazee o zamstnání i pro zamstnané obany, kterým doplnní, rozšíení profesních znalostí pomže odstranit hrozbu ztráty zamstnání. Náplní úseku poradenství pro obany se zmnnou pracovní schopností je sledování plnní stanoveného podílu zamstnanc se zmnnou pracovní schopností. Poskytuje odborné, poradenské a informaní služby tmto obanm. Kontrolní a právní odbor Vnitní i vnjší kontrolní innost v psobnosti úadu práce patí k innostem tohoto odboru, dále zabezpeuje soudní vymáhání pohledávek úadu práce všeho druhu, zastupování úadu práce ped soudem, ešení stížností a podnt oban. Právní oddlení sleduje stav a zmny právních norem, kterými se úad práce ídí pi své innosti. Zabezpeuje informovanost pracovník úadu práce o novelách zákon a doplujících vyhlášek. Nabízí právní poradenství v oblasti sociáln a pracovn právní pro veejnost a právní poradenství pracovníkm úadu práce. Kontrolní oddlení provádí svoji kontrolní innost dle zákonných norem a pedpis, které jsou úadm práce stanoveny. Odbor trhu práce Dlí se na: Oddlení aktivní politiky zamstnanosti (APZ) Oddlení marketingu Oddlení APZ vytváí koncepci využití možností jednotlivých nástroj APZ a optimalizuje jejich použití v okrese Žár nad Sázavou s pihlédnutím na momentální situaci na trhu práce a její vývoj. 11

Oddlení marketingu sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce okresu i jednotlivých mikroregion a lokalit. Výstupem jsou msíní, tvrtletní a pololetní analýzy trhu práce a další analýzy a prognózy, které jsou podkladem pro vlastní innost úadu práce i pro další instituce (obecní úady, vyšší orgány územní a státní správy, podnikatele, zamstnavatele, veejnost). K odboru trhu práce patí i agenda zahraniní zamstnanosti, tj. registrace oban Slovenské republiky, kteí jsou vysláni k výkonu práce na území R nebo jsou v R zamstnáváni v pímém pracovním pomru a povolování práce cizím státním píslušníkm. Je zde také poskytováno poradenství pro zprostedkování práce našim obanm do zahranií. Ekonomický odbor Zajiš uje ekonomický a finanní chod úadu práce. K rozhodujícím innostem patí financování provozu úadu práce, úetní a mzdová agenda, údržba a evidence majetku a financování aktivní a pasivní politiky zamstnanosti (vyplácení hmotného zabezpeení uchaze o zamstnání). Zabezpeuje dodržování závazných limit stanoveného rozpotu. Odbor státní sociální podpory Vyplácí rzné druhy dávek poskytované v závislosti na výši píjmu (pídavek na dít, sociální píplatek, píspvek na bydlení) a ostatní dávky (rodiovský píspvek, zaopatovací píspvek, dávky pstounské pée, porodné, pohebné). Nepostradatelnou souástí úadu práce je oddlení informatiky, které podléhá pímo editeli úadu práce. Zajiš uje všechny úkoly spojené s využitím výpoetní techniky, servis výpoetní techniky. Mezi nejdležitjší úkol patí zabezpeení bezporuchové innosti poítaové sít a její zajištní proti ztrát a zneužití dat. 12

2. TRH PRÁCE 2.1. Definice trhu práce Práce patí mezi primární výrobní faktory. Je to cílevdomá a úelná innost lovka a její kvalita a množství závisí na jeho fyzických a duševních schopnostech. Nositelé práce, tedy domácnosti, práci nabízejí a firmy tuto práci poptávají. 2.2. Poptávka po práci Poptávka po práci je urena píjmem z mezního produktu práce. Firmy jsou pak ochotny zvyšovat poptávku po práci tak dlouho, dokud nedojde k vyrovnání mezních náklad práce s píjmem z mezního produktu práce. Dojde-li k rovnosti, nemají již firmy zájem o dodatené jednotky práce. Poptávka po práci je závislá zejména na výši mzdové sazby. Z tohoto hlediska se potom mezní náklady práce rovnají mzdové sazb a firmy zvyšují poptávku po práci až do okamžiku vyrovnání píjmu z mezního produktu práce s mzdovou sazbou. Jak zmna v mzdové sazb ovlivuje požadovanou úrove zamstnanosti je znázornno na obr.1. Obr. 1 Poptávka po práci 13

Pi výchozí mzdov sazb W o je poptávka po práci L o. Zvýšení mzdové sazby na W vyvolá snížení poptávky po práci na úrove L. V pípad snížení úrovn mzdové sazby dojde naopak ke zvýšení poptávky po práci. Za jinak stejných podmínek (ceteris paribus), vyvolají zmny mzdové sazby pohyb po kivce poptávky po práci. Poptávka po práci je však ovlivována i ostatními faktory a jejich vzájemnými pomry. Zmna alespo jednoho faktoru vyvolá zmnu poptávky po práci, což v grafickém vyjádení zapíiní posun celé kivky poptávky po práci, a to doprava pi zvýšení nebo doleva pi snížení této poptávky. Napíklad zvýšení poptávky po výrobcích povede ke zvýšení výroby, což si vyžádá více práce a dojde ke zvýšení poptávky po práci, tedy posunu kivky poptávky doprava. 2 2.3. Nabídka práce Nabídka práce je závislá na mezních nákladech domácností pi konání práce. Efekt vynaložené práce je mzda, tedy penžní ocenní vykonané práce. Domácnosti jsou pak ochotny pracovat, když efekt plynoucí z výkonu práce je vtší než náklady práce, a zvyšovat nabídku práce až do vyrovnání obou ukazatel. Rozhodování domácností na trhu práce je založeno na pomování náklad pi konání práce s výší mzdy za práci. Významnou roli pi rozhodování domácností o nabídce práce sehrává zpsob, jakých chtjí využívat svj disponibilní as na výdlenou innost, tedy práci, a na volný as. Zpsob využití disponibilního asu je závislý na úrovni mzdové sazby a na významu, který domácnosti pikládají volnému asu. 2 KLÍMA, J. Makroekonomie. Alfa Publishing, Praha. 2006. ISBN 80-86851-27-3. 14

Kivka nabídky práce znázoruje, kolik pracovních sil, i domácností, vstoupí na trh práce pi dané mzdové sazb (obr.2). Tvar kivky nabídky práce vypovídá, že s rstem mzdové sazby nabídka práce roste, a to až do bodu X, od kterého zane nabídka práce klesat. Tento posun po kivce nabídky práce je vyvolán substituním a dchodovým efektem. 3 Obr. 2 Nabídka práce Substituní efekt Vyjaduje stav, kdy vyšší mzdy zvyšují zájem o práci, vyzývají k lepšímu využití disponibilního asu a tím omezují objem volného asu (nebo ten je píliš drahý na to, aby mohl být vnován zábav namísto dobe placené práci). Dchodový efekt Dchodový efekt se projevuje tehdy, když domácnost má stabilizovanou úrove saturace poteb a není nucena nabízet vtší množství práce, protože stanovené životní úrovn dosáhne pi rostoucí úrovni píjm s daným objemem nabízené práce. 4 3 KLÍMA, J. Makroekonomie. Alfa Publishing, Praha. 2006. ISBN 80-86851-27-3. 15

2.4. Rovnováha na trhu práce Obr. 3 Rovnováha na trhu práce Cílovým stavem ve vztahu nabídky a poptávky je rovnováha na trhu práce. K té dochází, když se agregátní, tj. souhrnná nabídka rovná agregátní, tj. souhrnné poptávce. Je to stav, kdy domácnosti nabízejí pi dané reálné mzd tolik práce, kolik chtjí a podniky najímají tolik pracovních sil, kolik jich pi dané reálné mzd chtjí najmout. Ekonomika v tomto prseíku funguje na úrovni pirozené míry nezamstnanosti, tj. ve stavu plné zamstnanosti. Existuje sice krátkodobá strukturální a frikní nezamstnanost, neexistuje ale dlouhodobjší nedobrovolná nezamstnanost, protože všichni, kteí chtjí pracovat, pracují. Zvýší-li se však mzdy na základ bu státní regulace (zvýšení minimální mzdy), nebo rstu produktivity práce na úrove (W/P) 1, reaguje na to poptávková strana (zamstnavatelé) obvykle snížením potu zamstnanc N p. Nabídková strana má ovšem 4 KUCHA, P. Trh práce, sociologická analýza. Karolinum. 2007. ISBN 978-80-246-1383-3 16

za situace, kdy rostou mzdy, o to vtší zájem o práci N n. Na trhu práce postupn vzniká nerovnováha, nebo ást tch, kteí by za vyšší mzdy pracovat chtli, tuto možnost vzhledem k omezeným zdrojm volných pracovních míst nemají. ešením je bu snížit mzdy, což ovšem bývá za souasného stavu ochrany pracovních sil obtížné, nebo smíit se s nezamstnaností a s tím spojenou finanní (a politickou) zátž penést na stát. 5 3. NEZAMSTNANOST 3.1. Definice nezamstnanosti Nezamstnanost lze charakterizovat jako projev nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na pracovním trhu ve smyslu pevisu nabídky. Nezamstnaná osoba je osoba, která se uchází o zamstnání. Uchazeem o zamstnání se stává oban, který: není v pracovním pomru nebo podobném vztahu, nepipravuje se soustavn na své povolání a nevykonává samostatnou výdlenou innost, požádal o zprostedkování vhodného zamstnání na územn píslušném úadu práce v míst trvalého bydlišt. 3.2. Druhy nezamstnanosti Frikní nezamstnanost mže být oznaována jako normální nezamstnanost (1 2%) nebo jako fluktuaní nezamstnanost. Vzniká tehdy, když zamstnaná osoba se vzdá svého pracovního místa z dvodu hledání jiného pracovního místa. Není rozhodující, zda se pracovního místa vzdala z dvodu toho, že hledá pracovní místo s lepšími 5 KUCHA, P. Trh práce, sociologická analýza. Karolinum. 2007. ISBN 978-80-246-1383-3 17

podmínkami (vyšší mzda, lepší podnikové klima, vtší šance na pracovní postup, lepší bytové i životní podmínky..) nebo že zmnou pracovního místa chce pedejít oekávanému propouštní v dsledku snížení produkce atd. Trvání frikní nezamstnanosti je dáno asem, který je potebný pro vyhledání nového pracovního místa získání informací o volných pracovních místech, porovnání rzných možností zamstnání atd. Sezónní nezamstnanost Krátkodobá nezamstnanost, která je zpsobena nesouladem v odvtvích, kde je výroba závislá na poasí (stavebnictví, povrchová tžba nerostných surovin, zemdlství, lesnictví, ). Strukturální nezamstnanost Vzniká, když je nabídka práce pracovních sil (lenno dle vku, pohlaví, profesnkvalifikaní struktury, region) vyšší než poptávka v píslušné skupin a osoby, které si hledají práci, nejsou natolik mobilní, aby si našly práci jinde. Indikátorem této nezamstnanosti je vysoký poet neobsazených, volných pracovních míst a vysoký poet nezamstnaných. Mže vzniknout, když poptávka po urité práci roste, zatímco poptávka po jiné práci klesá a nabídka se nestaí rychle pizpsobit. Strukturální nezamstnaností jsou nejvíce ohroženy vdané ženy, rodie s více dtmi, starší osoby, osoby s nízkou kvalifikací a osoby se zmnnou pracovní schopností. Cyklická nezamstnanost Nezamstnanost, která je z makroekonomického pohledu vyvolána cyklickými zmnami (efektivní poptávky, produkce). Bývá také oznaovaná jako konjunkturální nezamstnanost. Vzniká tehdy, když makroekonomická poptávka po zboží a službách (pi daných mzdových sazbách a produktivit práce) nestaí na zamstnanost tch, kteí jsou schopni a ochotni pracovat. 18

Dobrovolná nezamstnanost Nastává tehdy, když je poet nezamstnaných nižší nebo roven potu volných pracovních míst. Lidé dávají pednost volnému asu, studiu nebo jiným innostem ped prací pi urité mzdové sazb. Nedobrovolná nezamstnanost Vzniká, když je celková poptávka po práci menší než celková nabídka práce. Skrytá nezamstnanost Nezamstnaná osoba nehledá žádnou práci a ani se neregistruje jako nezamstnaná osoba na úadu práce. Patí sem osoby, které hledání práce vzdaly nebo vyhledávají práci jinými zpsoby i pímo u zamstnavatel bez registrace na píslušném úadu práce. O skryté nezamstnanosti mžeme také hovoit v pípad, kdy z údaj o nezamstnaných jsou vyazovány osoby, které jsou neumístny, ale zaazeny do rzných program pro nezamstnané (veejn prospšné práce, rekvalifikace, ). Do skryté nezamstnanosti mžeme zahrnout vdané ženy a mladistvé, osoby s nízkou kvalifikací i vysokým vkem. Neúplná zamstnanost Nastává, když pracovníci musí pijmout práci na snížený úvazek nebo práci, která nevyužívá jejich schopnosti a kvalifikaci. Pomocí neúplné zamstnanosti se spolenost snaží elit masové nezamstnanosti. Jedná se o zkrácenou pracovní dobu nebo sdílení pracovního místa, kdy se o jedno pracovní místo a také o jeho píjem dlí dv osoby. Nepravá nezamstnanost Patí sem nezamstnané osoby, které práci ani nehledají a nabízenou práci odmítají. Pedevším se snaží vyerpat v plném rozsahu nárok na podporu v nezamstnanosti. 19

Také sem adíme osoby, které se registrují jako nezamstnané, ale pitom nelegáln pracují. 6 3.3. Mení nezamstnanosti Obecná míra nezamstnanosti se vyjaduje jako podíl nezamstnaných osob na celkovém potu lidí ochotných pracovat: U u = L kde u = míra nezamstnanosti U = poet nezamstnaných L = poet pracovních sil Registrovaná míra nezamstnanosti se vyjaduje jako podíl, kde v itateli je poet dosažitelných neumístných uchaze o zamstnání a ve jmenovateli souet zamstnaných z výbrového šetení pracovních sil (VŠPS), potu pracujících cizinc podle evidence Ministerstva práce a sociálních vcí (MPSV) a Ministerstva prmyslu a obchodu (MPO) a potu dosažitelných neumístných uchaze o zamstnání. Údaje o potu zamstnaných jsou poítány jako klouzavé prmry za posledních 12 msíc. Dosažitelní neumístní uchazei o zamstnání jedná se o uchazee o zamstnání, kteí mohou bezprostedn nastoupit do zamstnání pi nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezamstnaní, kteí nemají žádnou objektivní pekážku pro pijetí zamstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazei o zamstnání ve vazb, ve výkonu trestu, uchazei v pracovní neschopnosti, uchazei, kteí jsou zaazeni na rekvalifikaní 6 WINKLER, Jií WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a prmyslové vztahy. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-195-9 20

kurzy, nebo uchazei, kteí vykonávají krátkodobé zamstnání, a dále uchazei, kteí pobírají penžitou pomoc v mateství nebo kterým je poskytována podpora v nezamstnanosti po dobu mateské dovolené. 7 4. POLITIKA ZAMSTNANOSTI Definice politiky zamstnanosti Politika zamstnanosti je souástí hospodáské politiky. Je definována jako innost, smující k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdroj pracovních sil a k zabezpeení práva oban na zamstnání. Jejím cílem je vytvoení optimálních podmínek a pedpoklad pro dosažení plné, produktivní a svobodn zvolené zamstnanosti. Cíl politiky zamstnanosti Cílem politiky zamstnanosti v eské republice je dosažení plné zamstnanosti a ochrana proti nezamstnanosti. Nástroje politiky zamstnanosti K nástrojm politiky zamstnanosti patí poradenská služba pi volb povolání, zprostedkování práce, podpora profesního vzdlávání, poskytování podpor v nezamstnanosti, sociálních dávek, výzkum a statistika trhu práce, poskytování služeb zamených na udržování a vytváení pracovních míst. Politiku zamstnanosti dlíme na aktivní a pasivní politiku zamstnanosti. Aktivní politika zamstnanosti soubor nástroj, které podporují vstup nezamstnaných na trh práce, zabezpeují úady práce, poskytování informací, zprostedkování zamstnání a sociálních dávek, rekvalifikace, 7 eský statistický úad [online]. 2009-05-06 [cit. 2009-01-05]. Dostupné z www: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps> 21

Pasivní politika zamstnanosti stanovení podmínek a výše poskytování hmotného zabezpeení uchaze o zamstnání a dalších sociálních transfer nezamstnaným 8 5. Svtová finanní krize Finanní krize je souasné téma, které se promítá od života jednotlivce, firem i zemí. Odborníky i investory zajímají píiny finanní krize, její poátek v roce 2008 a jaký vývoj ekonomiky nás eká v roce 2009. 9 Prvotní píinou byla americká hypotení krize 2007, která postupn perostla ve svtovou finanní krizi 2008. Významnou roli sehrála rovnž vysoká cena ropy v první polovin roku 2008, která vedla k poklesu reálného HDP a zvedla spotebitelské ceny. Finanní krize má dopad na adu zemí vetn eské republiky, dopad do vývoje makroekonomických ukazatel rst HDP, zamstnanosti, inflace; do realitního trhu apod. Dochází k oslabení hospodáského rstu a v ad zemí pechod do recese, zvýšení míry nezamstnanosti, omezení i zastavení výroby, propouštní zamstnanc, krachující banky a podniky u nás i v zahranií. Dle eského statistického úadu se v listopadu 2008 meziron snížila prmyslová produkce v R o 17,4 % a hodnota zakázek klesla o 30,2 %. 10 8 KOTÝNKOVÁ, M., NMEC O. Lidské zdroje na trhu práce PROFESSIONAL PUBLISHING. 2003. ISBN 80-86419-48-7 9 Krize - Finanní krize, ekonomická a hospodáská krize 2008/2009.[online]. 2008,[cit. 2009-05- 17].Dostupné z www:< http://zpravy.kurzy.cz/financni-krize/> 10 Wikipedie: Otevená encyklopedie: Ekonomická krize 2008-2009 [online]. c2009 [citováno 17. 05. 2009]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=ekonomick%c3%a1_krize_2008-2009&oldid=3889228> 22

6. ABSOLVENTI ŠKOL Definice absolventa Jedná se o uchazee o zamstnání, který je evidovaný na úadu práce podle místa jeho trvalého bydlišt k uritému datu (30.4. nebo 30. 9. daného roku) a u nhož doba od ukonení studia nepesáhla 2 roky. Definice je stanovena na základ dohody mezi Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy (MŠMT) a Ministerstvem práce a sociálních vcí (MPSV). 11 Problémy absolvent škol, které vznikají pi jejich pechodu do praxe vyplývají z nesouladu mezi oekáváním absolventa a ze situace na trhu práce. Absolventi mají malou pedstavu o možnostech uplatnní na trhu práce, o nabídce volných pracovních míst, o cen práce a o požadavcích, které na n budou kladeny prostednictvím zamstnavatel. Problémy absolvent mžeme rozdlit do dvou skupin: - na ty, které uvádjí uchazei o zamstnání - na ty, které uvádjí zamstnavatelé Problémy uchaze o zamstnání mohou být následující: - velká vzdálenost nabízeného zamstnání od místa bydlišt - nízký nabízený plat - nedostatek praktických zkušeností - nevhodná volba studijního oboru - neochota nastoupit do zamstnání nižší úrovn, než odpovídá kvalifikaci - nedostatek volných pracovních míst ve vyueném oboru 11 Absolventi škol a mladiství v evdienci ÚP [online].[cit. 2008-12-12]. Dostupné z www: <http://potral.mpsv.cz/sz/stat/abs> 23

Mezi požadavky a poteby kladené zamstnavateli na uchazee patí: - umní jednat s lidmi - praktické dovednosti - schopnost prezentace a sebeprezentace - komunikaní schopnosti - samostatnost - loajalita zamstnavateli - empatie - schopnost ešit stresové situace - znalost cizích jazyk - používání výpoetní techniky - ochota uit se, adaptabilita, flexibilita - schopnost týmové práce 12 Požadavky a poteby se více i mén odlišují dle dosaženého vzdlání, vyueného uebního i studijního oboru, tj. dle sektoru národního hospodáství. 12 Informaní systém o uplatnní absolvent škol na trhu práce [online]. Národní ústav odborného vzdlávání, 2007[cit. 2008-12-12]. Dostupné z www: <http://www.infoabsolvent.cz/> 24

PRAKTICKÁ ÁST 7. Struná charakteristika kraje Vysoina Název kraje Vysoina je odvozen od názvu eskomoravské vrchoviny. 13 Nachází se mezi hranicemi ech a Moravy v centrální ásti eské republiky. Na severovýchod sousedí s Pardubickým krajem, na severozápad se Stedoeským krajem, na jihozápad má spolenou hranici s Jihoeským krajem a jihovýchodní hranici sdílí s krajem Jihomoravským. Vysoina dosahuje nadmoské výšky pes osm set metr nad moem ve dvou masivech, Žárských vrších na severu kraje a Jihlavských vrších na jihozápad. Povrch území je tvoen pahorkatinami. Nejvyšším vrcholem kraje je Javoice s výškou 837 metr nad moem, která se nachází v jihozápadní ásti kraje. Kraj je charakteristický pomrn 13 Životní prostedí Vysoiny 2003 [online].2003 [cit. 2008-12-15]. Dostupné z www: <http://vysocina.lesnictvi.cz/materialy/zp_vys.htm> 25

nízkým zneištním ovzduší, zdravými lesy, vodohospodásky významnými plochami a zdroji vody. Na území Vysoiny se také nachází 2 významné památky zapsané v UNESCU. Je to mstská památková rezervace Tel a Santiniho poutní kostel na Zelené hoe ve Žáe nad Sázavou. K 31. 12. 2008 žilo na Vysoin 515 411 obyvatel, což pedstavuje tvrtou nejnižší lidnatost mezi kraji R. 14 V kraji je zastoupena zemdlská výroba (rostlinná a živoišná výroba). Prmyslová výroba je v kraji zastoupena strojírenským, kovodlným, textilním, devozpracujícím a potravináským odvtvím. Vysoina má významnou pozici v rámci republiky i stední Evropy. Jejím územím prochází dležité komunikace, zejména dálnice D1 spojující Prahu a Brno, dále pak železniní tra Berlín-Praha-Víde. Rozlohou 6 796 km 2 se kraj adí mezi regiony nadprmrné velikosti. Jeho území se administrativn lení na 5 okres (Jihlava, Žár nad Sázavou, Tebí, Pelhimov, Havlíkv Brod), 15 správních obvod obcí s rozšíenou psobností (ORP) a 26 obvod povených obecních úad (POÚ). 15 Mezi rozhodující podniky na Vysoin patí v okrese Jihlava prmyslový podnik BOSCH, s.r.o. a Automotive Lighting sídlící práv v krajském mst. V okrese Žár nad Sázavou strojírenská firma ŽAS a státní podnik DIAMO, který se zabývá tžbou uranové rudy. V okrese Tebí Jaderná elektrárna Dukovany, v okrese Pelhimov podnik, který vyrábí kompresory Zexel Valeo Compressor Europe s.r.o. a ve zbývajícím okrese Havlkv Brod jsou to podniky PLEAS, a.s., GCE, s.r.o. a Futaba Czech, s.r.o.. 14 Statistický bulletin kraj Vysoina za rok 2008 [online].2009-03-31,2009-04-13 [cit. 2009-04-04]. Dostupné z www: < http://www.jihlava.czso.cz/xj/edicniplan.nsf/p/13-6302-08> 15 Charakteristika kraje Vysoina [online]. 2008-03-19, [cit. 2008-12-15]. Dostupné z www: <http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/kraj-vysocina/charakteristika-kraje-vysocina/1000927/40302/> 26

8. Struná charakteristika jednotlivých okres, stav nezamstnanosti absolvent 8.4. Okres Havlíkv Brod Poloha: leží v severní ásti kraje, v rámci kraje sousedí svojí jižní a jihovýchodní hranicí s okresy Pelhimov, Jihlava, Žár nad Sázavou, na severu sousedí se Stedoeským krajem a Pardubickým krajem Rozloha: 1 265 m 2 Poet obyvatel: 96 079 (stav k 31. 12. 2008) Hustota zalidnní: 75 obyv. na 1 km 2 Ekonomické subjekty: Prmysl 2 804 Stavebnictví 2 159 Zemdlství, myslivost, lesnictví 2 037 Služby 10 906 Rybolov a chov ryb 16 Celkem 17 906 Školství: Základní školy 49 Stední školy 6 Gymnázia 4 Vyšší odborné školy 4 Vysoké školy 0 Mikroregiony okresu Havlíkv Brod: Chotbo, Havlíkv Brod, Svtlá nad Sázavou, Lede nad Sázavou, Golv Jeníkov, Pibyslav 27

Tabulka 1 Pehled vývoje evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Havlíkv Brod (HB) v r. 2005 2008 (stavy po tvrtletích) Sledovaný msíc (stav ke konci msíce) Uchazei celkem Míra nezamstnanosti (v %) Z toho absolventi Podíl absolvent na celkovém potu uchaze (v %) bezen 05 3 388 6,5 300 8,9 erven 05 3 041 5,9 194 6,4 záí 05 3 121 6,0 362 11,6 prosinec 05 3 050 5,8 254 8,3 bezen 06 3 047 5,9 212 7,0 erven 06 2 558 5,1 133 5,2 záí 06 2 755 5,6 290 10,5 prosinec 06 2 749 5,6 204 7,4 bezen 07 2 596 5,2 184 7,1 erven 07 2 247 4,5 104 4,6 záí 07 2 310 4,6 222 9,6 prosinec 07 2 283 4,5 144 6,3 bezen 08 2 171 4,2 136 6,3 erven 08 1 935 3,7 79 4,1 záí 08 2 185 4,3 248 11,4 prosinec 08 3 037 5,8 218 7,2 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 1 Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese HB v r. 2005 2008 Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese HB v r. 2005-2008 (stavy po tvrtletích) prosinec 08 záí 08 erven 08 bezen 08 prosinec 07 záí 07 erven 07 bezen 07 prosinec 06 záí 06 erven 06 bezen 06 prosinec 05 záí 05 erven 05 bezen 05 79 218 248 136 144 222 104 184 204 290 133 212 254 362 194 300 Uchazei celkem 2 185 1 935 2 171 2 283 2 310 2 247 Z toho absolventi 2 596 3 037 2 749 2 755 2 558 3 047 3 050 3 121 3 041 3 388 28

Tabulka 2 Kvalifikaní struktura evidovaných absolvent v okrese HB (2. pol. 2008) Stupe vzdlání Evidovaní absolventi v % E - nižší stední odborné 5 2,0 H - stední odborné (vyuen) 52 20,7 J - stední bez maturity a bez vyuení 0 0,0 K - ÚSV (gymnázium) 4 1,6 L - ÚSO (vyuen, maturita) 57 22,7 M - ÚSO s maturitou (bez vyuení) 74 29,5 N - vyšší odborné 21 8,4 R - bakaláské 6 2,4 T - vysokoškolské 31 12,4 V - doktorské (vdecká vychova) 1 0,4 Celkem 251 100,0 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 2 Kvalifikaní struktura absolvent v okrese HB Kvalifikaní struktura absolvent v okrese Havlíkv Brod (2. pololetí 2008) 30,0 25,0 20,7 22,7 29,5 20,0 % 15,0 10,0 8,4 12,4 5,0 0,0 2,0 0,0 1,6 2,4 0,4 E H J K L M N R T V Stupe vzdlání 29

Obrázek 3 Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese HB (rok 2008) Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese Havlíkv Brod (rok 2008) 300 250 200 150 100 50 141 136 136 119 93 79 111 I-08 II-08 III-08 IV-08 V-08 VI-08 VII-08 VIII- 08 Msíce 154 248 229 214 218 IX-08 X-08 XI-08 XII-08 Absolventi Tabulka 3 Pehled potu volných pracovních míst (VPM) a potu absolvent s nárokem na podporu v nezamstnanosti k 31. 12. 2008 v jednotlivých okresech kraje Vysoina Okres VPM Celkem Absolventi Poet nezamstnaných absolvent Absolventi s podporou v nezamstnanosti Havlíkv Brod 426 31 218 60 Jihlava 612 72 249 55 Pelhimov 266 17 141 32 Tebí 359 93 376 72 Žár nad Sázavou 751 278 313 60 Zdroj dat: MPSV R 30

8.5. Okres Jihlava Poloha: leží v jižní ásti kraje, sousedí se tyi zbývajícími okresy kraje (Tebí, Žár nad Sázavou, Pelhimov, Havlíkv Brod) Rozloha: 1 180 m 2 Poet obyvatel: 112 031 (stav k 31. 12. 2008) Hustota zalidnní: 94 obyv. na 1 km 2 Ekonomické subjekty: Prmysl 3 219 Stavebnictví 2 567 Zemdlství, myslivost, lesnictví 1 689 Služby 15 022 Rybolov a chov ryb 18 Celkem 22 497 Školství: Základní školy 47 Stední školy 16 Gymnázia 3 Vyšší odborné školy 4 Vysoké školy 2 Mikroregiony okresu Jihlava: Jihlava, Tel, Teš, Polná 31

Tabulka 4 Pehled vývoje evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Jihlava (JI) v r. 2005 2008 (stavy po tvrtletích) Sledovaný msíc (stav ke konci msíce) Uchazei celkem Míra nezamstnanosti (v %) Z toho absolventi Podíl absolvent na celkovém potu uchaze (v %) bezen 05 4 552 7,3 276 6,1 erven 05 3 993 6,4 185 4,6 záí 05 4 191 6,7 486 11,6 prosinec 05 4 335 6,8 335 7,7 bezen 06 4 311 6,7 270 6,3 erven 06 3 510 5,4 169 4,8 záí 06 3 752 5,8 464 12,4 prosinec 06 3 966 6,1 343 8,6 bezen 07 3 812 5,7 263 6,9 erven 07 3 307 4,9 132 4,0 záí 07 3 348 5,0 361 10,8 prosinec 07 3 348 5,0 248 7,4 bezen 08 3 185 4,6 212 6,7 erven 08 2 763 4,1 125 4,5 záí 08 3 135 4,8 316 10,1 prosinec 08 3 868 6,0 249 6,4 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 4 Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese JI v r. 2005-2008 Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Jihlava v r. 2005-2008 (stavy po tvrtletích) prosinec 08 záí 08 erven 08 bezen 08 prosinec 07 záí 07 erven 07 bezen 07 prosinec 06 záí 06 erven 06 bezen 06 prosinec 05 záí 05 erven 05 bezen 05 249 316 125 212 248 361 132 263 343 464 169 270 335 486 185 276 3 868 3 135 2 763 3 185 3 348 3 348 3 307 3 812 3 966 3 752 3 510 4 311 4 335 4 191 3 993 4 552 Uchazei celkem Z toho absolventi 32

Tabulka 5 Kvalifikaní struktura evidovaných absolvent v okrese JI (2. pol. 2008) Stupe vzdlání Evidovaní absolventi v % E - nižší stední odborné 21 6,6 H - stední odborné (vyuen) 104 32,9 J - stední bez maturity a bez vyuení 0 0,0 K - ÚSV (gymnázium) 7 2,2 L - ÚSO (vyuen, maturita) 35 11,1 M - ÚSO s maturitou (bez vyuení) 97 30,7 N - vyšší odborné 8 2,5 R - bakaláské 13 4,1 T - vysokoškolské 31 9,8 V - doktorské (vdecká výchova) 0 0,0 Celkem 316 100,0 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 5 Kvalifikaní struktura absolvent v okrese JI Kvalifikaní struktura absolvent v okrese Jihlava (2. pololetí 2008) 35,0 30,0 25,0 32,9 30,7 % 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 11,1 9,8 6,6 4,1 0,0 2,2 2,5 0,0 E H J K L M N R T V Stupe vzdlání 33

Obrázek 6 Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese JI (rok 2008) Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese Jihlava (rok 2008) 350 300 250 200 150 100 50 0 316 258 271 236 242 249 212 191 193 165 147 125 I-08 II-08 III-08 IV-08 V-08 VI-08 VII-08 VIII-08 IX-08 X-08 XI-08 XII-08 Msíce Absolventi Tabulka 6 Pehled potu volných pracovních míst (VPM) a potu absolvent s nárokem na podporu v nezamstnanosti k 31. 12. 2008 v jednotlivých okresech kraje Vysoina Okres VPM Celkem Absolventi Poet nezamstnaných absolvent Absolventi s podporou v nezamstnanosti Havlíkv Brod 426 31 218 60 Jihlava 612 72 249 55 Pelhimov 266 17 141 32 Tebí 359 93 376 72 Žár nad Sázavou 751 278 313 60 Zdroj dat: MPSV R 34

8.6. Okres Pelhimov Poloha: leží v jihozápadní ásti kraje, v rámci kraje sousedí na východ s okresy Jihlava a Havlíkv Brod, dále má spolenou hranici s Jihoeským a Stedoeským krajem Rozloha: 1 290 m 2 Poet obyvatel: 73 227 (stav k 31. 12. 2008) Hustota zalidnní: 56 obyv. na 1 km 2 Ekonomické subjekty: Prmysl 2 203 Stavebnictví 2 087 Zemdlství, myslivost, lesnictví 1 871 Služby 9 167 Rybolov a chov ryb 25 Celkem 15 353 Školství: Základní školy 34 Stední školy 8 Gymnázia 3 Vyšší odborné školy 1 Vysoké školy 0 Mikroregiony okresu Pelhimov: Pelhimov, Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Poátky 35

Tabulka 7 Pehled vývoje evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Pelhimov (PE) v r. 2005 2008 (stavy po tvrtletích) Sledovaný msíc (stav ke konci msíce) Uchazei celkem Míra nezamstnanosti (v %) Z toho absolventi Podíl absolvent na celkovém potu uchaze (v %) bezen 05 2 203 5,6 126 5,7 erven 05 1 735 4,4 84 4,8 záí 05 1 846 4,8 241 13,1 prosinec 05 1 965 4,9 166 8,4 bezen 06 2 103 5,2 127 6,0 erven 06 1 545 3,7 50 3,2 záí 06 1 597 3,8 184 11,5 prosinec 06 1 599 3,7 97 6,1 bezen 07 1 582 3,6 80 5,1 erven 07 1 192 2,7 54 4,5 záí 07 1 313 3,0 161 12,3 prosinec 07 1 398 3,2 92 6,6 bezen 08 1 350 3,0 67 5,0 erven 08 1 139 2,6 41 3,6 záí 08 1 380 3,2 161 11,7 prosinec 08 1 870 4,3 141 7,5 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 7 Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese PE v r. 2005-2008 Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Pehlimov v r. 2005-2008 (stavy po tvrtletích) prosinec 08 záí 08 erven 08 bezen 08 prosinec 07 záí 07 erven 07 bezen 07 prosinec 06 záí 06 erven 06 bezen 06 prosinec 05 záí 05 erven 05 bezen 05 41 67 92 54 84 141 161 161 80 97 184 50 127 166 126 241 Uchazei celkem 1 139 1 192 1 380 1 350 1 398 1 313 Z toho absolventi 1 582 1 599 1 597 1 545 1 735 1 870 1 965 1 846 2 103 2 203 36

Tabulka 8 Kvalifikaní struktura evidovaných absolvent v okrese PE (2. pol. 2008) Stupe vzdlání Evidovaní absolventi v % E - nižší stední odborné 8 5,0 H - stední odborné (vyuen) 32 19,9 J - stední bez maturity a bez vyuení 0 0,0 K - ÚSV (gymnázium) 4 2,5 L - ÚSO (vyuen, maturita) 41 25,5 M - ÚSO s maturitou (bez vyuení) 40 24,8 N - vyšší odborné 9 5,6 R - bakaláské 8 5,0 T - vysokoškolské 18 11,2 V - doktorské (vdecká výchova) 1 0,6 Celkem 161 100,0 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 8 Kvalifikaní struktura absolvent v okrese PE Kvalifikaní struktura absolvent v okrese Pelhimov (2. pololetí 2008) 30,0 25,0 20,0 19,9 25,5 24,8 % 15,0 10,0 5,0 0,0 11,2 5,0 5,6 5,0 0,0 2,5 0,6 E H J K L M N R T V Stupe vzdlání 37

Obrázek 9 Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese PE (rok 2008) Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese Pelhimov (rok 2008) 200 150 161 136 131 141 100 50 88 81 67 60 48 41 59 80 0 I-08 II-08 III-08 IV-08 V-08 VI-08 VII-08 VIII-08 IX-08 X-08 XI-08 XII-08 Msíce Absolventi Tabulka 9 Pehled potu volných pracovních míst (VPM) a potu absolvent s nárokem na podporu v nezamstnanosti k 31. 12. 2008 v jednotlivých okresech kraje Vysoina Okres VPM Celkem Absolventi Poet nezamstnaných absolvent Absolventi s podporou v nezamstnanosti Havlíkv Brod 426 31 218 60 Jihlava 612 72 249 55 Pelhimov 266 17 141 32 Tebí 359 93 376 72 Žár nad Sázavou 751 278 313 60 Zdroj dat: MPSV R 38

8.7. Okres Tebí Poloha: leží v jihovýchodní ásti kraje, na severu sousedí s okresy Jihlava a Žár nad Sázavou, krajov sousedí s Jihoeským a Jihomoravským krajem Rozloha:1 519 m 2 Poet obyvatel: 114 028 (stav k 31. 12. 2008) Hustota zalidnní: 75 obyv. na 1 km 2 Ekonomické subjekty: Prmysl 3 579 Stavebnictví 2 972 Zemdlství, myslivost, lesnictví 2 543 Služby 13 052 Rybolov a chov ryb 6 Celkem 22 152 Školství: Základní školy 63 Stední školy 8 Gymnázia 3 Vyšší odborné školy 1 Vysoké školy 1 Mikroregiony okresu Tebí: Budišov, Hrotovice, Jaromice nad Rokytnou, Jemnice, Moravské Budjovice, Námš nad Oslavou, Okíšky, Tebí 39

Tabulka 10 Pehled vývoje evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Tebí (TR) v r. 2005 2008 (stavy po tvrtletích) Sledovaný msíc (stav ke konci msíce) Uchazei celkem Míra nezamstnanosti ( v %) Z toho absolventi Podíl absolvent na celkovém potu uchaze ( v %) bezen 05 8 609 14,1 710 8,2 erven 05 7 146 11,7 437 6,1 záí 05 7 490 12,2 860 11,5 prosinec 05 8 083 13,0 789 9,8 bezen 06 8 139 13,1 712 8,7 erven 06 6 633 10,6 434 6,5 záí 06 6 762 10,9 800 11,8 prosinec 06 6 991 11,1 585 8,4 bezen 07 6 658 10,6 460 6,9 erven 07 5 417 8,6 250 4,6 záí 07 5 294 8,5 508 9,6 prosinec 07 5 255 8,4 359 6,8 bezen 08 4 944 7,8 304 6,1 erven 08 4 141 6,6 196 4,7 záí 08 4 357 7,1 450 10,3 prosinec 08 5 088 8,4 376 7,4 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 10 Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese TR v r. 2005-2008 Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Tebí v r. 2005-2008 (stavy po tvrtletích) prosinec 08 záí 08 erven 08 bezen 08 prosinec 07 záí 07 erven 07 bezen 07 prosinec 06 záí 06 erven 06 bezen 06 prosinec 05 záí 05 erven 05 bezen 05 376 450 196 304 359 508 250 460 585 800 434 712 789 860 437 710 4 357 4 141 5 088 4 944 5 255 5 294 5 417 6 658 6 991 6 762 6 633 7 146 8 139 8 083 7 490 8 609 Uchazei celkem Z toho absolventi 40

Tabulka 11 Kvalifikaní struktura evidovaných absolvent v okrese TR (2. pol. 2008) Stupe vzdlání Evidovaní absolventi v % E - nižší stední odborné 20 4,4 H - stední odborné (vyuen) 152 33,8 J - stední bez maturity a bez vyuení 0 0,0 K - ÚSV (gymnázium) 6 1,3 L - ÚSO (vyuen, maturita) 76 16,9 M - ÚSO s maturitou (bez vyuení) 120 26,7 N - vyšší odborné 10 2,2 R - bakaláské 16 3,6 T - vysokoškolské 49 10,9 V - doktorské (vdecká výchova) 1 0,2 Celkem 450 100,0 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 11 Kvalifikaní struktura evidovaných absolvent v okrese TR Kvalifikaní struktura absolvent v okrese Tebí (2. pololetí 2008) 35,0 33,8 % 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 26,7 16,9 10,9 4,4 3,6 0,0 1,3 2,2 0,2 E H J K L M N R T V Stupe vzdlání 41

Obrázek 12 Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese TR (rok 2008) Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese Tebí (rok 2008) 500 450 400 350 300 250 200 150 343 338 304 273 234 196 252 306 450 417 381 376 I-08 II-08 III-08 IV-08 V-08 VI-08 VII-08 VIII-08 IX-08 X-08 XI-08 XII-08 Msíce Absolventi Tabulka 12 Pehled potu volných pracovních míst (VPM) a potu absolvent s nárokem na podporu v nezamstnanosti k 31. 12. 2008 v jednotlivých okresech kraje Vysoina Okres VPM Celkem Absolventi Poet nezamstnaných absolvent Absolventi s podporou v nezamstnanosti Havlíkv Brod 426 31 218 60 Jihlava 612 72 249 55 Pelhimov 266 17 141 32 Tebí 359 93 376 72 Žár nad Sázavou 751 278 313 60 Zdroj dat: MPSV R 42

8.8. Okres Žár nad Sázavou Poloha: leží ve východní ásti kraje, v rámci kraje sousedí na západu s okresy Havlíkv Brod a Jihlava, na jihu s okresem Tebí, na severu s Pardubickým krajem a na východ s Jihomoravským krajem Rozloha: 1 672 m 2 Poet obyvatel: 120 046 (stav k 31. 12. 2008) Hustota zalidnní: 71 obyv. na 1 km 2 Ekonomické subjekty: Prmysl 3 567 Stavebnictví 2 901 Zemdlství, myslivost, lesnictví 2 698 Služby 14 074 Rybolov a chov ryb 27 Celkem 23 267 Školství: Základní školy 76 Stední školy 13 Gymnázia 5 Vyšší odborné školy 3 Vysoké školy 0 Mikroregiony okresu Žár nad Sázavou: Velké Meziíí, Bystice nad Pernštejnem, Nové Msto na Morav, Žár nad Sázavou 43

Tabulka 13 Pehled vývoje evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Žár nad Sázavou (ZR) v r. 2005 2008 (stavy po tvrtletích) Sledovaný msíc (stav ke konci msíce) Uchazei celkem Míra nezamstnanosti (v %) Z toho absolventi Podíl absolvent na celkovém potu uchaze (v %) bezen 08 3 778 5,9 252 6,7 erven 08 3 390 5,3 174 5,1 záí 08 3 573 5,7 363 10,2 prosinec 08 4 011 6,2 313 7,8 bezen 07 4 593 7,5 359 7,8 erven 07 3 871 6,3 190 4,9 záí 07 3 952 6,3 458 11,6 prosinec 07 3 918 6,2 284 7,2 bezen 06 5 611 9,0 499 8,9 erven 06 4 781 7,6 318 6,7 záí 06 4 811 7,8 613 12,7 prosinec 06 4 755 7,5 429 9,0 bezen 05 5 464 8,8 474 8,7 erven 05 4 874 8,1 314 6,4 záí 05 5 241 8,8 696 13,3 prosinec 05 5 381 8,9 555 10,3 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 13 Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese ZR v r. 2005-2008 Pehled vývoje potu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Žár nad Sázavou v r. 2005-2008 (stavy po tvrtletích) prosinec 08 záí 08 erven 08 bezen 08 prosinec 07 záí 07 erven 07 bezen 07 prosinec 06 záí 06 erven 06 bezen 06 prosinec 05 záí 05 erven 05 bezen 05 313 363 174 252 284 458 190 359 429 613 318 499 555 696 314 474 4 011 3 573 3 390 3 778 3 918 3 952 3 871 4 593 4 755 4 811 4 781 5 611 5 381 5 241 4 874 5 464 Uchazei celkem Z toho absolventi 44

Tabulka 14 Kvalifikaní struktura evidovaných absolvent v okrese ZR (2. pol. 2008) Stupe vzdlání Evidovaní absolventi v % E - nižší stední odborné 12 3,3 H - stední odborné (vyuen) 107 29,7 J - stední bez maturity a bez vyuení 0 0,0 K - ÚSV (gymnázium) 9 2,5 L - ÚSO (vyuen, maturita) 52 14,4 M - ÚSO s maturitou (bez vyuení) 100 27,8 N - vyšší odborné 14 3,9 R - bakaláské 15 4,2 T - vysokoškolské 50 13,9 V - doktorské (vdecká výchova) 1 0,3 Celkem 360 100,0 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 14 Kvalifikaní struktura absolvent v okrese ZR Kvalifikaní struktura absolvent v okrese Žár nad Sázavou (2. pololetí 2008) 30,0 25,0 29,7 27,8 % 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 14,4 13,9 3,3 2,5 3,9 4,2 0,0 0,3 E H J K L M N R T V Stupe vzdlání 45

Obrázek 15 Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese ZR (rok 2008) Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v okrese Žár nad Sázavou (rok 2008) 400 350 300 250 200 150 100 363 310 313 279 282 267 252 263 239 209 210 174 I-08 II-08 III-08 IV-08 V-08 VI-08 VII-08 VIII-08 IX-08 X-08 XI-08 XII-08 Msíce Absolventi Tabulka 15 Pehled potu volných pracovních míst (VPM) a potu absolvent s nárokem na podporu v nezamstnanosti k 31. 12. 2008 v jednotlivých okresech kraje Vysoina Okres VPM Celkem Absolventi Poet nezamstnaných absolvent Absolventi s podporou v nezamstnanosti Havlíkv Brod 426 31 218 60 Jihlava 612 72 249 55 Pelhimov 266 17 141 32 Tebí 359 93 376 72 Žár nad Sázavou 751 278 313 60 Zdroj dat: MPSV R 46

9. Shrnutí Tabulka 16 Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v jednotlivých okresech kraje Vysoina v roce 2008 Msíc Okres ZR JI HB PE TR leden 08 279 258 141 88 343 únor 08 267 236 136 81 338 bezen 08 252 212 136 67 304 duben 08 239 191 119 60 273 kvten 08 209 165 93 48 234 erven 08 174 125 79 41 196 ervenec 08 210 147 111 59 252 srpen 08 263 193 154 80 306 záí 08 363 316 248 161 450 íjen 08 310 271 229 136 417 listopad 08 282 242 214 131 381 prosinec 08 313 249 218 141 376 Zdroj dat: MPSV R Obrázek 16 Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v jednotlivých okresech kraje Vysoina v roce 2008 Pehled vývoje potu nezamstnaných absolvent v jednotlivých okresech kraje Vysoina (rok 2008) 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 I.08 II.08 III.08 IV.08 V.08 VI.08 VII.08 VIII.08 IX.08 X.08 XI.08 XII.08 ZR JI HB PE TR 47

Z tabulky a grafu je patrné, jak poet absolvent v jednotlivých okresech kraje Vysoina od ledna do ervna postupn klesá a v následujících msících opt stoupá, kdy nejvyššího vrcholu dosáhne v msíci záí. Pevážn v msíci záí dochází k pílivu nových absolvent škol, což souvisí s tím, že se jim nepodailo najít si vhodné zamstnání. V dalších podzimních msících je zaznamenám mírný pokles absolvent škol. Tabulka 17 Kvalifikaní struktura absolvent v jednotlivých okresech kraje Vysoina (2. pol. 2008) Stupe vzdlání ZR JI PE TR HB % podíl E - nižší stední odborné 3,3 6,6 5,0 4,4 2,0 H - stední odborné (vyuen) 29,7 32,9 19,9 33,8 20,7 J - stední bez maturity a bez vyuení 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 K - ÚSV (gymnázium) 2,5 2,2 2,5 1,3 1,6 L - ÚSO (vyuen, maturita) 14,4 11,1 25,5 16,9 22,7 M - ÚSO s maturitou (bez vyuení) 27,8 30,7 24,8 26,7 29,5 N - vyšší odborné 3,9 2,5 5,6 2,2 8,4 R - bakaláské 4,2 4,1 5,0 3,6 2,4 T - vysokoškolské 13,9 9,8 11,2 10,9 12,4 V - doktorské (vdecká výchova) 0,3 0,0 0,6 0,2 0,4 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: MPSV R Ze všech vzdlanostních kategorií uvedených v tabulce byli v evidenci úad práce za 2. pololetí roku 2008 v jednotlivých okresech kraje nejvíce zastoupeni absolventi kategorie H, L a M. V okrese ZR v kategorie H stední odborné (vyuen) byla nejvtší orientace absolvent na gastronomii, hotelnictví a turismus (25,2 %), strojírenství a strojírenská výroba (18,7 %), osobní a provozní služby (13,1 %). V okresech JI, TR a HB je situace v této kategorii obdobná jako v okrese ZR, pouze v okrese PE se žebíek nejzastoupenjších obor odlišuje a to následovn gastronomie, hotelnictví a turismus (21,9 %), obchod (15,6 %), zpracování deva a výroba hudebních nástroj (15,6 %), elektrotechnika, telekomunikaní a výpoetní technika (12,5 %). V kategorii L ÚSO (vyuen, maturita) se jednalo o absolventy se 48

zamením na podnikání v oborech, odvtví; osobní a provozní služby, obchod, strojírenství a strojírenská výroba, elektrotechnika, telekomunikaní a výpoetní technika. V okrese Havlíkv Brod navíc umní a užitné umní (14 %). V kategorii M ÚSO s maturitou (bez vyuení) se ve žárském okrese nejvíce nachází obory podnikání v oborech, odvtví; ekonomika a administrativa; právo, právní a veejnoprávní innost, v jihlavském okrese navíc zemdlství a lesnictví. V okrese Pelhimov jsou taktéž zastoupeny obory ekonomika a administrativa a právo, právní a veejnoprávní innost, ale nejvtší podíl je u oboru gastronomie, hotelnictví a turismus. V okrese Havlíkv Brod se jedná o absolventy zamené na ekonomiku a administrativu, strojírenství a strojírenská výroba a také umní a užitné umní. Tabulka 18 Pehled vývoje potu VPM v jednotlivých okresech kraje Vysoina (rok 2008) Msíc Okres ZR HB JI PE TR leden 08 1 374 1 026 1 374 1 077 695 únor 08 1 185 1 204 1 309 1 060 777 bezen 08 1 227 1 165 1 182 1 111 796 duben 08 1 321 1 102 1 232 910 785 kvten 08 1 356 1 056 1 260 955 755 erven 08 1 243 871 1 260 865 865 ervenec 08 1 224 781 1 256 661 675 srpen 08 1 182 780 1 319 552 686 záí 08 1 041 672 1 196 511 600 íjen 08 981 639 1 193 488 556 listopad 08 870 551 1 043 388 435 prosinec 08 751 426 612 266 359 Zdroj dat: MPSV R 49

Obrázek 17 Pehled vývoje potu VPM v jednotlivých okresech kraje Vysoina (rok 2008) Pehled vývoje potu VPM v jednotlivých okresech kraje Vysoina bhem roku 2008 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 I.08 II.08 III.08 IV.08 V.08 VI.08 VII.08 VIII.08 IX.08 X.08 XI.08 XII.08 ZR HB JI PE TR Vývoj volných pracovních míst (VPM) jak mžeme vidt z výše uvedené tabulky a grafu v jednotlivých okresech kraje Vysoina mžeme na poátku roku 2008 hodnotit pozitivn, díky píznivému trendu hospodáství v R. Ekonomice R se dailo, prmyslová výroba stále rostla. Ve 2. pololetí 2008 se zaala situace na trhu práce zhoršovat v dsledku celosvtové hospodáské a finanní krize, která se postupn dotýká všech odvtví. Ve všech okresech kraje Vysoina byl poet VPM na konci roku 2008 zhruba poloviní než na zaátku roku. Nejvtší pokles byl zaznamenán v okrese Pelhimov, kde stav VPM na konci roku 2008 byl tvrtinový oproti poátku roku. Tato nepíznivá situace se dotýká nejen absolvent škol, ale všech uchaze o zamstnání, kteí by si rádi našli vhodné pracovní místo. 50