Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování komplexních aktuálních poznatk o ešeném prostoru, jejichž cílem je trvalý udržitelný rozvoj spolenosti. Strategické prostorové plánování je integrovanou metodou plánování využívající územní plánování a strategické plánování rozvoje v prostedí GIS. Aby bylo území využíváno nejvhodnjším zpsobem, je teba zohledovat jak ekonomické a sociální, tak i pírodní možnosti, pedpoklady a požadavky území. V rámci strategického prostorového plánování je nutné plánovat lidské aktivity do míst, kde nebudou narušovat životní prostedí a kde pírodní podmínky nebudou svými vlivy ohrožovat lovka Strategické prostorové plánování je metodou, která propojuje klasické strategické plánování rozvoje s územním plánováním v prostedí geografického informaního systému (GIS). Strategický plán rozvoje lze vypracovat pro kraj, region, msto, firmu, organizaci apod. Ve všech pípadech pedstavuje v první ad formulaci vize budoucnosti, tzn. spolenou pedstavu o tom, jak vypadá ideální budoucnost územního i organizaního objektu. Tuto vizi lze nartnout po definování priorit, klíových oblastí, tedy aktivit a inností, které mají zásadní a klíový význam pro naplnní vize. Klíové oblasti jsou vymezeny na základ SWOT analýzy - hodnocení silných a slabých stránek, vnjších podmínek a možného ohrožení pro dané území nebo organizaci. Na základ zjištného reálného stavu jsou stanoveny hlavní reálné strategické cíle, jimž jsou následn podízeny dlouhodobé vývojové tendence rozvoje v jednotlivých klíových oblastech, formulovaných ve vizi a SWOT analýze. Pro úspšnou cestu k realizaci vizí musí být souasn upesnny a specifikovány jednotlivé dílí, postupné cíle a také prbh cesty k nim. Tento postup je zachycen v realizaním projektu, nazývaném akní plán, který stanovuje konkrétní kroky, úkoly a postupy nutné pro realizaci dílích cíl, vetn podmínek realizace, dodavatel, provozovatel, dob a termín dokonení apod. Souasn se stanovuje a zajišuje kontrola a zptná vazba prostednictvím zvolených ukazatel a kritérií pro hodnocení prbhu realizace dílích i strategických cíl. Zmny a reakce, vznikající v prbhu realizace, mohou vyvolávat odchylky a následnou aktualizaci strategického plánu rozvoje s ohledem na prbh a výsledky zmn vnitních i vnjších faktor, které mají vliv na dlouhodobý rozvoj. Územní plánování je zákonem definováno jako soustavné a kompletní ešení funkního využití území, stanovení zásad jeho organizace, vetn vcné a asové koordinace výstavby a jiných inností ovlivujících rozvoj území. Územní plánování má vytváet pedpoklady k zabezpeení trvalého souladu všech pírodních, civilizaních a kulturních hodnot v území, zejména se zetelem na péi o životní prostedí a ochranu jeho hlavních složek pdy, vody, ovzduší a biota. Souasn má respektovat vliv geografické polohy a dostupnosti, sociální a ekonomické vlivy, a v neposlední ad by mlo prosazovat veejný zájem v souladu s psobením tchto vliv a v praxi hledat cesty, jak co nejmenším zasahováním do proces veejný zájem prosadit. Územní plánování je innost, v jejímž rámci je nutno sladit zájmy místních samospráv, zájmy dotených orgán a v neposlední ad zájmy jednotlivých vlastník nemovitostí na rozvoji obcí i kraj. Pi hledání kompromis nelze pln vyhovt všem subjektm, ale vždy je teba sledovat princip rovnováhy tí aspekt ekonomického, ekologického a sociálního. Dne 1. ledna 2007 nabyl úinnosti nový stavební zákon, tj. zákon. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon). Jde o koncepn novou právní normu obsahující nejen nové instituty, ale i nové postupy a procesy v územním plánování a stavebním ádu.
Cílem územního plánování podle zákonu je vytváet pedpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, tj. rozvoj, který uspokojuje poteby souasné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích, spoívající ve vyváženém vztahu podmínek pro píznivé životní prostedí, pro hospodáský rozvoj a pro soudržnost spoleenství obyvatel území. Územní plánování ve veejném zájmu chrání a rozvíjí pírodní, kulturní a civilizaní hodnoty území, vetn urbanistického, architektonického a archeologického ddictví. Pitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostedí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to uruje podmínky pro hospodárné využívání zastavného území a zajišuje ochranu nezastavného území a nezastavitelných pozemk. Geografický informaní systém (GIS) v tomto pípad pedstavuje vhodné prostedí pro shromažování a správu prostorových dat a informací, jejich vizualizaci a zejména prostorové analýzy, které jsou v strategickém prostorovém plánování nezbytné. GIS je nástrojem, který umožní prostorov vyjádit myšlenky a vize plánování rozvoje, tedy piadit prostorový atribut plánovaným jevm a aktivitám, tyto plánované aktivity prostorov vizualizovat a zhodnotit. Vizualizace a následné prostorové analýzy jsou nezbytnou souástí metody, nebo jejich prostednictvím budou odhaleny jevy negativní a nepijatelné. Obr. 1: Schéma strategického prostorového plánování
Cílem strategického prostorového plánování je optimalizace a maximální efektivita využití prostoru, veškerého jeho potenciálu pírodního, ekonomického i lidského, za souasného zachování všech pozitivních vlastností a jev. Dležitou podmínkou je respektování tí pilí udržitelnosti rozvoje spolenosti, kterými jsou ekonomický rst, kvalitní environmentální politika a sociální vývoj. Strategické prostorové plánování v tomto pojetí znamená komplexní zohlednní interních a externích vliv, možností, limit a podmínek území (obr.1). V prostedí GIS lze standardním zpsobem z prostorových dat jednoduchými prostorovými analýzami odhalit prostorové nesrovnalosti, disfunkce a disproporce, které vyplývají z strategického plánování rozvoje bez respektování prostorového aspektu. Nerespektování potenciálu krajiny se v praxi projeví porušením pírodní rovnováhy, jehož dsledky jsou již všeobecn známy. Projeví se také vysokými materiálovými a finanními škodami v pípad nap. povodní, pdní eroze, sesuv apod., tedy jev, které, jsou-li zakomponovány a zohlednny v prostorovém plánování, mohou být vhodným zpsobem pedvídány, zhodnoceny, a eliminovány jejich dopady. Tento postup teprve smuje k trvale udržitelnému rozvoji spolenosti, k dosažení rovnováhy mezi rozvojem ekonomickým, sociálním a kvalitou životního prostedí. Plánování rozvoje musí proto zákonit vycházet ze souhrnného pohledu na všechny faktory a podmínky území, možnosti ekonomické (ve smyslu reálné dosažitelnosti) a lidského potenciálu. Zvláštní draz pi plánování je teba klást na zachování, resp. zvýšení kvality životního prostedí, na udržení a podporu autoregulaních funkcí krajiny a ochranu pírodních zdroj. Pírodní, fyzickogeografické podmínky území mohou pozitivn ovlivnit hospodáský a spoleenský rozvoj, rizika a limity dané stavem území však mohou rozvoj utlumit. Postup strategického prostorového plánování Strategické prostorové plánování je postaveno na dvou základních vstupech. Prvním je územní plán pro dané území (obec, sídelní útvar apod.). V nm jsou vymezeny aktivity, které na území probíhají a aktivity, které jsou pro území navrženy. Druhým vstupem je strategický plán rozvoje daného území, ve kterém jsou pojmenovány a popsány aktivity, které vycházejí z vizí obyvatel. Jedná se aktuální dokument, jehož naplnním by se mla spolenost i území rozvíjet k všeobecné spokojenosti za souasného ekonomického rstu. Metoda strategického prostorového plánování spoívá v rozšíení dvod zpracování postupu rozvoje spolenosti i území, zohlednním hlavních aktuálních zámr a cíl rozvoje, maximálním využitím pírodního, ekonomického a kulturního potenciálu území, využitím ekonomického a sociálního potenciálu spolenosti v oblasti strategického plánování a efektivním využitím dostupných prostedk Pi strategickém prostorovém plánování rozvoje je nutné posuzovat rozmístní, intenzitu, vztahy a prostorové vazby jednotlivých aktivit. Prvním hlediskem, které do rozhodovacích proces vstupuje jsou fyzickogeografické podmínky území. Z nich se významn uplatuje zejména geologická stavba území a reliéf terénu, které mají vliv na rozmístní aktivit a jejich intenzitu. Pi posuzování vhodnosti umístní i provozování aktivity je nutné zaít vyšetovat vhodnost podmínek - vlastnosti reliéfu tvar spádnice, sklon, orientace, expozice - geologických ložiska nerostných surovin, svahové pochody, eroze, poklesy po hlubinné tžb - vodní zdroje vodní toky, nádrže, povodn, záplavy - pdy produkní schopnosti, úrodnost
- klimatické faktory extrémní projevy pívalové srážky, krupobití, nárazové vtry, písušek, sucho - typ krajiny, krajinná struktura, stabilita krajiny, biodiverzita, chránná území, krajinný ráz Uvedené faktory pozitivn i negativn ovlivují možnost rozvoje ve sledovaném území. Pozitivní je nap. pítomnost ložisek nerostných surovin, vhodných k tžb. Tžba podnítí rozvoj tžebního a následného zpracovatelského prmyslu, vytvoí pracovní místa apod., zárove se však projeví další faktory, které mohou psobit proti a rozvoj utlumit. Nap. ochrana životního prostedí. Z dlouhodobého hlediska, utlumením tžby a podporou ochrany životního prostedí dojde k zachování kvalitního životního prostedí, které pozitivn ovlivní specifický typ cestovního ruchu a tím bude pízniv psobit na rozvoj území. Pedpokládá to ovšem, peorientování ásti hospodáství na jiný typ výroby a produkce, zmnu struktury nabízených a poskytovaných služeb apod. Pro úspšné zahájení realizace strategického prostorového plánování je nutné naplnit následující cíle: používat strategické prostorové plánování jako systémový nástroj k vytváení pedpoklad pro realizaci stedndobých priorit využívat strategické prostorové plánování rozvoje a jeho mechanismy k hodnocení probíhajících a navrhovaných aktivit intenzívn využívat mechanismy strategického prostorového plánování k získání prostedk na realizaci projekt, zejména z fond EU pesto, že realizace projekt nejsou pímo souástí strategického plánování, je nutné zachovávat kontrolní mechanismy, jež sledují prbh realizace a výstupy jednotlivých projekt, jejich úinky, dopady a pedevším hodnotit pínos pro rozvoj Strategický plán rozvoje nezohleduje potenciál krajiny a území, nevnuje pozornost prostorovému rozšíení jednotlivých plánovaných aktivit a proto asto dochází k disproporcím a následn k negativním jevm a dokonce územním stetm mezí možnostmi a schopnostmi území a navrhovaným aktivitám. Z tohoto pohledu je pínosnjší využívat metodu strategického prostorového plánování, jež zahrnuje také potenciál území a jako analytického nástroje pro posouzení a vizualizaci následn využívá prostedí geografického informaního systému. Postup tvorby strategického prostorového plánu Strategický prostorový plán zahrnuje a zohleduje následující informace: - pírodní (fyzickogeografické) podmínky území (geologické a geomorfologické podmínky, hydrologické, klimatické, pdní a biotické podmínky) - socio-ekonomické podmínky území (ekonomický potenciál prmyslu, zemdlství a služeb, doprava, sociální a kulturní potenciál obyvatel, tradice apod.) - prostorové vyjádení cíl strategického rozvoje v prostedí GIS - prostorové analýzy území (územní konflikty, rozmístní aktivit, sféry zájmu, dopady vlivu apod.) - vizualizaci - posouzení, zhodnocení a vyslovení hypotéz vývoje - vytýení oblastí konflikt (územních i mezi aktivitami)
Nástrahy fyzickogeografického prostedí, oznaované jako geohazardy, lze rozdlit do dvou skupin - pírodní rizika - lovkem podmínná i zpsobená Za pírodní rizika je možné považovat extrémní projevy pírody, pírodních sil a jev, které ohrožují zdraví a životy obyvatelstva, jejich nemovitosti a majetek. Jsou to nap. extrémní klimatické a meteorologické jevy, povodn, svahové pochody apod. Pedpokládá se, že výskyt pírodních rizik je spojen se zmnami životního prostedí. Dochází tak k navýšení etnosti a intenzity projev extrémních jev, zvtšení prostoru výskytu vyskytují se i v oblastech, kde se v minulosti nevyskytovaly. lovkem podmínná rizika jsou zpsobená lidskými aktivitami i jako reakce na n. Výsledkem jsou nepedpokládané stavy prostedí, nap. kontaminace, výskyt nevhodných chemických i dokonce jedovatých látek v pdách nebo vod, rozšíení organism v nevhodném prostedí, kde nemají pirozeného nepítele a jejich následné pemnožení, epidemie, rozšíení nemocí. V krajin se negativn projevuje vodní a vtrná eroze jako reakce na nevhodnou péi o krajinu a už ve smyslu jejího obdlávání (využívání vhodných plodin a agrotechniky ) i zmny krajinné struktury (velikost pozemk, rozptýlená devinná zele) nebo složení krajiny (pvodní pírodní spoleenstva nahrazena zemdlskými a lesnickými monokulturami s vyšší náchylností k chorobám a nižší stabilitou). Krajina reaguje i na technické objety, budovy a pedevším na prmyslovou innost, které vyvolávají nepedpokládané negativní jevy. Faktor, které zpsobují rizika pi lidské innosti, je velké množství. Jejich odhalení vyžaduje vyhodnocení mnoha prostorových dat z rzných zdroj, analýzy, zpracování a interpretaci výsledk. Základním nástrojem v tomto procesu je geografický informaní systém, jenž umožní prostorové analýzy a jejich následnou vizualizaci a interpretaci. Strategické prostorové plánování je pokrokovou metodou organizace krajiny, pírodních zdroj a lidské spolenosti a jejích aktivit, které vychází z poteb a pání spolenosti, vyslovených a definovaných v strategických plánech rozvoje, z potenciálu krajiny, danou aktuálními podmínkami všech krajinných sfér a vyjádenou datovými vrstvami v prostedí GIS, lidskými zdroji a jejich finanními podmínkami. Metoda strategického prostorového plánování byla vypracována v rámci ešení projektu INOREF - Stra.S.S.E. INSP03 (Strategic Spatial Planning and Sustainable Environment) na Katede geoinformatiky Pírodovdecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v letech 2005 2007.