VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ POSOUZENÍ HLUKOVÉ ZÁTĚŽE

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ POSOUZENÍ HLUKOVÉ ZÁTĚŽE ÚZEMNÍ PLÁN - KONCEPT MĚSTO KOSTELEC NAD ČERNÝMI LESY Zpracovatel Mgr. Jiří Bělohlávek - TISEA Objednatel Město Kostelec nad Černými lesy Datum vydání 03/2012 Výtisk číslo 1

IDENTIFIKACE DOKUMENTU Název: Objednatel: Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí posouzení hlukové zátěže Město Kostelec nad Černými lesy nám. Smiřických 53, 281 63 Kostelec nad Černými lesy Zastoupen: Ing. Jan Svatoš, starosta města Smlouva o dílo ze dne 31.1.2012 Zpracovatel: Mgr. Jiří Bělohlávek - TISEA autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: osvědčení odborné způsobilosti 13817/2474/OIP/03, prodloužení autorizace č.j. 26454/ENV/08 IČ: 75980215 Adresa podnikání: Bylany 66, 284 01 Kutná Hora tel.: 722 221 108 e-mail: www: belohlavek@tisea.cz www.tisea.cz Zpracovatel územního plánu: IVAN PLICKA STUDIO, s.r.o. Praha 6, Dejvice, Thákurova 3/676, PSČ 160 00 Datum vydání: březen 2012 Rozdělovník: výtisk 1-3 objednatel el. verze archiv zpracovatele

OBSAH 1. Úvod... 5 2. Posuzované lokality... 5 3. Dopravní situace a Intenzity dopravy... 7 Dopravní situace... 7 Intenzity dopravy... 7 4. Program HLUK+... 10 5. Hygienické limity v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru.... 11 Aplikace limitních hodnot hluk z provozu po silnici I/2 a II/108 ve vztahu k nově vymezeným plochám pro bydlení a další chráněné funkce... 12 6. Výpočtové body... 12 7. Výstupy akustického modelu... 13 Vyhodnocení ve vztahu k existující zástavbě... 13 Vyhodnocení ve vztahu k rozvojovým plochám... 14 8. Závěr... 15 9. Použitá literatura... 16 Seznam tabulek v textu Tabulka 1: Intenzity dopravy na silnici I/2 a II/108 v roce 2010 souhrnný přehled... 8 Tabulka 2: Intenzity dopravy na silnici I/2 a II/108 v roce 2010 rozdělení na den, večer a noc... 8 Tabulka 3: Výhledové intenzity dopravy na silnici I/2 a II/108 v roce 2030 rozdělení na den, noc... 9 Tabulka 4: Stanovení hlukových limitů dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb.... 11 Tabulka 5: Limity hlukové zátěže pro nové rozvojové plochy v okolí silnice I/2 a II/108... 12 Tabulka 6: Výpočetní body v chráněném venkovním prostoru existujících staveb pro bydlení... 13 Tabulka 7: Výpočetní body v prostoru rozvojových ploch... 13 Tabulka 8: Tabulka bodů výpočtu - vyhodnocení akustické zátěže ve venkovním chráněném prostoru existujících staveb pro bydlení pro denní a noční dobu (db)... 13 Tabulka 9: Tabulka bodů výpočtu - vyhodnocení akustické zátěže ve možném venkovním chráněném prostoru na nových rozvojových plochách pro denní a noční dobu (db)... 14 Seznam obrázků v textu Obrázek 1: Situace umístění rozvojových ploch vůči silnici I/2 a II/108... 6 Obrázek 2: Znázornění sčítacích úseků... 7 3

Použité zkratky a pojmy Chráněný venkovní prostor - nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť (definice dle zákona č. 258/2000 o ochraně veřejného zdraví) Chráněný venkovní prostor staveb - prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb (definice dle zákona č. 258/2000 o ochraně veřejného zdraví) Chráněný vnitřní prostor staveb - obytné a pobytové místnosti s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich (definice dle zákona č. 258/2000 o ochraně veřejného zdraví) Hluk ŘSD CSD zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis (definice dle zákona č. 258/2000 o ochraně veřejného zdraví). (pozn.: prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) Ředitelství silnic a dálnic Celostátní sčítání dopravy (provádí ŘSD) 4

1. ÚVOD Předkládané posouzení hlukové zátěže je součástí vyhodnocení vlivů uplatnění územního plánu města Kostelec nad Černými lesy na životní prostředí (dále jen Vyhodnocení). Krajský úřad Středočeského kraje - orgán posuzování vlivů záměrů na životní prostředí jako dotčený orgán podle 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů ve svém v koordinovaném stanovisku ze dne 18.4.2011 (č.j. 056712/2011/KUSK-OŽP/ŠJ) k návrhu zadání územního plánu požadoval v rámci vyhodnocení vlivů územního plánu: - vyhodnotit vlivy z hlediska zvýšení dopravní zátěže vyvolané provozem v navrhovaných lokalitách včetně vhodného a dostatečně kapacitního dopravního napojení těchto ploch na stávající veřejnou dopravní infrastrukturu, - v souvislosti s navrhovanými požadavky vyhodnotit zvýšení hlukové zátěže především vůči stávající či plánované obytné zástavbě a narušení faktoru pohody bydlení. Koncept územního plánu, který vychází ze schváleného zadání územního plánu, navrhuje změnu funkčního využití části území města tak, že na těchto plochách mohou být realizovány stavby vyžadující splnění hlukových hygienických limitů v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. (chráněn je venkovní i vnitřní prostor těchto staveb a dále zákonem definovaný venkovní prostor). Některé plochy změn se nacházejí v blízkosti silnice I/2, jež doposud tvoří neobestavěný obchvat města, některé plochy jsou zároveň ovlivněny silnicí II/108. Jelikož povinnost zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity (upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby) je povinností správce pozemní komunikace, je žádoucí v rámci vyhodnocení posoudit, zda-li návrhem změn funkčního využití nebude současné využívání silnice (ve smyslu nezbytnosti přijímat protihluková opatření) ovlivněno. V takovém případě by jejich realizace měla být požadována na nositeli navrhované změny (např. stavebníkovi). Dalším účelem studie je posouzení zátěže obyvatel hlukem z existujícího liniového zdroje hluku a vhodnosti výstavby v jeho blízkosti. Hodnocené lokality jsou specifikovány níže v textu. Studie se nezabývá hlukem ze stacionárních zdrojů hluku na území města tato problematika je řešena ve Vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Modelové výpočty jsou zpracovány výpočetním programem Hluk+, aktuální verze 9.18 profi9. V programu Hluk+ je zohledněna Novela Metodiky výpočtu hluku silniční dopravy (Liberko 2005) a TP219 (2010). Výstupy akustického modelu jsou vyjádřeny především údaji o ekvivalentní hladině akustického tlaku pro denní a noční dobu ve výpočtových bodech ve městě Kostelec nad Černými lesy a dále vyjádřeny graficky izofonou 50 db pro noční dobu. 2. POSUZOVANÉ LOKALITY Vyhodnocen je hluk z dopravy na silnici I/2 a II/108 ve vztahu k následujícím plochám dle konceptu územního plánu: Plochy smíšené obytné bydlení městské individuální: BM6, BM8, BM16 Plochy smíšené obytné: SO2, SO3 V textové části konceptu územního plánu jsou stanoveny podmínky pro rozdílné využití území pro tyto plochy následovně: 5

Plochy smíšené obytné bydlení městské individuální Hlavní využití: stavby pro bydlení. Přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, malá ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 100 m 2 hrubé podlažní plochy). Podmíněně přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 500 m 2 hrubé podlažní plochy), při rodinných domech stavby související s bydlením. Plochy smíšené obytné Hlavní funkční využití: stavby pro bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek jedné provozní jednotky), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 1.000 m 2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky). Přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu, kulturní zařízení, církevní zařízení, školská zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení. Podmíněně přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 100 lůžek jedné provozní jednotky), obchodní zařízení a zařízení služeb, výroba nerušící (do kapacity 1.000 m2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky). Z citovaných podmínek pro využití ploch je zřejmé, že v rámci těchto ploch mohou být situovány stavby, jejichž venkovní prostor a vnitřní prostor je chráněn podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Příslušné limitní hodnoty jsou uvedeny v kapitole v dalším textu, z hlediska ochrany před hlukem jsou nejnižší limitní hodnoty stanoveny pro stavby lůžkových zdravotnických zařízení a pro venkovní prostor těchto zařízení. Výstupy akustického modelu komentovány ve vztahu k limitním hodnotám pro stavby pro bydlení. Poloha ploch vůči silnici I/2 a II/108 je znázorněna na obrázku. Obrázek 1: Situace umístění rozvojových ploch vůči silnici I/2 a II/108 II/108 I/2 6

3. DOPRAVNÍ SITUACE A INTENZITY DOPRAVY DOPRAVNÍ SITUACE Silnice I/2 zahrnuje úsek Kutná Hora Praha. Kostelec nad Černými lesy je na silnici napojen prostřednictvím silnic II/108 (ul. Komenského) a dále silnicemi III. třídy ulicemi Kutnohorská (10816), Jevanská (1083), Pražská (33348). Silnice č. 108 prochází obcí Kostelec nad Černými lesy ve směru sever jih. V zastavěném území města se jedná o ulice Českobrodská, Pražská a Komenského. Komunikace prochází centrem obce přes náměstí Smiřických. Jižně od obce tvoří průsečnou křižovatku se silnicí I/2. S ohledem na velikost sídla a nepřítomnost provozoven (výroba, sklady) významných z hlediska vyvolávané dopravy, je většina nákladní automobilové dopravy tranzitní, obcí tedy pouze projíždí. Výjimkou je areál společnosti ČSAD POLKOST spol. s r.o., která zde provozuje nákladní a autobusovou dopravu a stanici technické kontroly a stanici měření emisí osobních vozidel. Provozovna se nachází v centru města. V Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje je vymezena trasa přeložky silnice II/108 okolo Svatbína, v konceptu územního plánu je tato trasa zpřesněna a respektována. Cílem vybudování přeložky silnice II/108 je snížení dopravní zátěže Kostelce nad Černými lesy převedením tranzitní dopravy mimo zastavěné území obce. INTENZITY DOPRAVY Ve studii je vyhodnocena očekávaná akustická zátěž v okolí silnice I/2 (na úseku 1-1017 a 1-1026) a silnice II/108 ve stávající trase (úsek 1-1618, ulice Komenského). Pro účely výpočtu očekávané akustické zátěže byly použity intenzity dopravy zjištěné v rámci celostátního sčítání dopravy prováděného ŘSD v roce 2010. Obrázek 2: Znázornění sčítacích úseků Hodnocené úseky jsou označeny šipkami 7

Tabulka 1: Intenzity dopravy na silnici I/2 a II/108 v roce 2010 souhrnný přehled Úsek T O M S Začátek Konec 1-1017 1169 3715 37 4921 vyús.33348 x s108 Silnice I/2 1-1026 1216 4312 28 5556 x s108 vyús.33320 Silnice I/2 1-1618 Silnice II/108 553 1957 45 2555 x s2 hr.okr.pha-vých. a Kolín (v roce 2000 a 2005 úsek 3750, po zaúst. do 12) Vysvětlivky k tabulce Kom. číslo silnice nebo dálnice Úsek číslo sčítacího úseku T roční průměr denních intenzit těžkých vozidel [počet vozidel / 24 hod] O roční průměr denních intenzit osobních vozidel [počet vozidel / 24 hod] M roční průměr denních intenzit motocyklů [počet vozidel / 24 hod] S roční průměr denních intenzit všech vozidel [počet vozidel / 24 hod] Začátek a konec sčítacího úseku (z.z. - začátek zástavby, k.z. - konec zástavby, x křižovatka) Pro účely této studie není předpokládána zásadní změna v rozložení zdrojů a cílů dopravy v širším okolí posuzované komunikace. Pro prognózu nárůstu dopravy na silnici I/2 a II/108 byl použit postup dle Technických podmínek TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy. Podle TP 225 se výhledová intenzita dopravy se vypočte jako násobek výchozí intenzity dopravy v tomto případě v roce 2010 a koeficientu prognózy intenzit dopravy. Koeficient prognózy intenzit dopravy zohledňuje předpokládaný vývoj intenzit dopravy jednotlivých skupin vozidel na jednotlivých typech komunikací. Pro zadání intenzit dopravy v roce 2030, jež je výpočtovým rokem, byly použity tyto koeficienty prognózy dopravy: Silnice I. třídy Lehká vozidla 1,41 Těžká vozidla 1,08 Silnice II. třídy Lehká vozidla 1,37 Těžká vozidla 1,05 Jako výchozí intenzity dopravy byly použity údaje uvedené v podrobných výsledcích sčítání dopravy pod označením Intenzita dopravy pro hlukové a emisní výpočty : Tabulka 2: Intenzity dopravy na silnici I/2 a II/108 v roce 2010 rozdělení na den, večer a noc sč.úsek: 1-1017 OA NA NS Celkem Roční průměr intenzit, den (06-18) voz/den 2 927 678 245 3 850 Roční průměr intenzit, večer (18-22) voz/den 548 56 46 650 Roční průměr intenzit, noc (22-06) voz/den 277 88 56 421 sč.úsek: 1-1026 OA NA NS Celkem Roční průměr intenzit, den (06-18) voz/den 3 394 724 242 4 360 Roční průměr intenzit, večer (18-22) voz/den 634 60 45 739 Roční průměr intenzit, noc (22-06) voz/den 312 92 54 458 sč.úsek: 1-1618 OA NA NS Celkem Roční průměr intenzit, den (06-18) voz/den 1 576 333 126 2 035 8

Roční průměr intenzit, večer (18-22) voz/den 272 22 15 309 Roční průměr intenzit, noc (22-06) voz/den 153 39 18 210 Pro účely hlukového posouzení byly intenzity dopravy pro denní a večerní dobu sloučeny do doby denní, zahrnující čas od 6:00 do 22:00. Intenzity dopravy zjištěné v roce 2010 byly upraveny pomocí výše popsaných koeficientů prognózy dopravy. Tabulka 3: Výhledové intenzity dopravy na silnici I/2 a II/108 v roce 2030 rozdělení na den, noc sč.úsek: 1-1017 OA NA NS Celkem Roční průměr intenzit, denní doba (06-22) voz/den 4900 793 314 6007 Roční průměr intenzit, noc (22-06) voz/den 391 95 60 546 sč.úsek: 1-1026 OA NA NS Celkem Roční průměr intenzit, denní doba (06-22) voz/den 5679 847 310 6836 Roční průměr intenzit, noc (22-06) voz/den 440 99 58 598 sč.úsek: 1-1618 OA NA NS Celkem Roční průměr intenzit, denní doba (06-22) voz/den 2532 373 148 3053 Roční průměr intenzit, noc (22-06) voz/den 210 41 19 269 Vysvětlivky k tabulce Úsek číslo sčítacího úseku OA roční průměr intenzit osobních vozidel + motocyklů [počet vozidel / 24 hod], vozidla lehká L NA roční průměr intenzit nákladních automobilů bez souprav [počet vozidel / 24 hod], vozidla těžká NS roční průměr intenzit nákladních soupravami [počet vozidel / 24 hod] Výpočtové parametry Pro výpočet hluku ve vztahu k již existujícím objektům byl použit výpočet pro terén pohltivý, což lépe vyjadřuje skutečnost, že mezi silnicí I/2 a objekty pro bydlení se v současnosti nachází pole. V případě výpočtového bodu 8 byl zadán terén odrazivý. Pro výpočet hluku ve výpočtových bodech v rozvojových plochách byl zadán terén odrazivý, jež vyjadřuje skutečnost, že v případě výstavby na těchto plochách se současný charakter území z hlediska pohltivosti výrazně promění ve prospěch zpevněných ploch, komunikací apod. Do výpočtu byly zadány následující údaje o silnici I/2: - Kategorie: I. - Šířka komunikace: 9,5 - povrch vozovky: Aa (koeficient povrchu F3 = 1,0, kryt z asfaltového betonu střednězrného, např. ACO 8, ACO 11) - rychlosti a plynulosti dopravního proudu: výpočtová rychlost 60 a 75 km/hod (odpovídá rychlosti 70 a 90 km/hod dle dopravního značení omezující rychlost na silnici) Do výpočtu byly zadány následující údaje o silnici II/108: - Kategorie: II. - Šířka komunikace: 7,5 - povrch vozovky: Aa (koeficient povrchu F3 = 1,0, kryt z asfaltového betonu střednězrného, např. ACO 8, ACO 11) - rychlosti a plynulosti dopravního proudu: výpočtová rychlost 45 (odpovídá rychlosti 50 km/hod dle dopravního značení omezující rychlost na silnici) 9

Konkrétní šířkové uspořádání komunikace nemá s ohledem na situování silnice vůči zástavbě a fázi posuzování zásadní vliv na závěry vyslovené na základě modelových výpočtů. 4. PROGRAM HLUK+ Modelové výpočty jsou zpracovány výpočetním programem Hluk+, aktuální verze 9.18 profi9. V programu Hluk+ je zohledněna Novela Metodiky výpočtu hluku silniční dopravy (Liberko 2005) a TP219 (2010). Program umožňuje výpočet hladin hluku ve venkovním prostředí způsobeného dopravními a stacionárními zdroji akustického zatížení. Program zahrnuje aktualizovanou metodiku pro výpočet hluku silniční dopravy, publikovanou v roce 2005 (Liberko 2005). Použití uvedeného výpočtového programu, pro posuzování hluku ve venkovním prostředí, je akceptováno Hlavním hygienikem České republiky (dopis č. j. HEM/510-3272-13.2.9695 ze dne 21.2.1996). Na základě grafického zadání konkrétní situace a podrobných dat o posuzované komunikaci a dopravním proudu tento model umožňuje: výpočet hlukové zátěže v jednotlivých vybraných bodech výpočet polohy charakteristických izofon L Aeq vyhodnocení plošného rozložení hlukové zátěže v zadaných pásmech L Aeq Model zohledňuje podélný profil hodnocených komunikací, včetně zářezů, násypů, estakád a jejich vliv na šíření zvukových vln. Ve studii je vyhodnocena očekávaná hluková zátěž na silniční síti znázorněné na modelu ve výpočtovém roce 2011, s tím, že intenzity dopravy odpovídají roku 2030. Z hlediska emisní charakteristiky je výpočtový rok důležitý při stanovení koeficientu F1, jež vyjadřuje obnovu vozového parku za vozidla s nižší hlukovou emisí. V programu Hluk+ je výpočtový rok definován pro roky 2005-2011). Pro rok výpočtu větší než 2011 použije automaticky program hodnoty platné pro rok 2011, tzn. že v dalších letech je uvažováno s obdobnou skladbou vozového parku jako v roce 2011. Tento aspekt ovlivňuje predikci akustické zátěže ve smyslu jejího nadhodnocování oproti pravděpodobnému vývoji, neboť je oprávněné předpokládat další zlepšování emisních akustických charakteristik vozidel a tím i poklesu akustické zátěže z dopravy. Do výpočtu byly také zahrnuty údaje o povrchu vozovky, sklonu komunikace, rychlosti a plynulosti dopravního proudu atd. Hodnota akustického tlaku je uvažována s váhovým filtrem A. Vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A se pohybují pro výpočtové modely s přesností výsledků výpočtu ±2 db. Tato skutečnost je zohledněna ve vyhodnocení plnění limitních hodnot (nachází li vypočtená hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku 2 db pod limitní hodnotou, je vypočtená hodnota vnímána jako hodnota limitní, hraniční. Takto je např. při limitu 0 db, vnímána jako potenciálně nadlimitní hodnota 58,1 db). Analýza citlivosti, aplikovaná na algoritmus výpočtu LAeq silniční dopravy ukázala, že největší pozornost při těchto výpočtech by měla být věnovaná z hlediska maximalizace přesnosti výsledné hodnoty co nejpřesnějšímu určení parametru, jímž se udává počet nákladních vozidel a autobusů v dopravním proudu 100% chyba v určení hodinové intenzity vozidel na komunikaci může vést k maximální teoreticky zdůvodněné změně výsledné LAeq o ± 3 db. V této souvislosti jsou výstupy celostátního sčítání dopravy, provedeného v roce 2010, metodicky uspokojivé. 10

5. HYGIENICKÉ LIMITY V CHRÁNĚNÉM VENKOVNÍM PROSTORU STAVEB A V CHRÁNĚNÉM VENKOVNÍM PROSTORU Limitní hodnoty hluku jsou stanoveny nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jež je prováděcím předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Hodnoty hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A L Aeq,T se rovná 50 db a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb. viz následující tabulka. Tabulka 4: Stanovení hlukových limitů dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Způsob využití území Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor Korekce uvedené v tabulce se nesčítají. Korekce (db) 1) 2) 3) 4) - 5 0 + 5 + 15 0 0 + 5 + 15 0 + 5 + 10 + 20 Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 db. Pravidla použití korekce uvedené v tabulce: 1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a dráhách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a dráhách uvedených v bodu 2) a 1). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb nebo v chráněném venkovním prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk, a výstavby ojedinělých obytných nebo víceúčelových objektů v rámci dostavby center obcí a jejich historických částí. 11

APLIKACE LIMITNÍCH HODNOT HLUK Z PROVOZU PO SILNICI I/2 A II/108 VE VZTAHU K NOVĚ VYMEZENÝM PLOCHÁM PRO BYDLENÍ A DALŠÍ CHRÁNĚNÉ FUNKCE Z aplikace právního předpisu vyplývá návrh limitních hodnot pro rozvojové plochy: Tabulka 5: Limity hlukové zátěže pro nové rozvojové plochy v okolí silnice I/2 a II/108 Popis Pro hluk způsobený automobilovým provozem na silnicích I. a II. třídy (kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích) Typ staveb Chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor (tzn. např. rodinné domy, bytové domy, školní zařízení, sportovní zařízení)* použitá korekce (db) L eqa den (db) L eqa noc (db) +5 55 45 +10 60 50 * vymezení viz použité zkratky a pojmy v úvodu dokumentu Ve vztahu ke stávající zástavbě by měla být uplatněna korekce pro starou hlukovou zátěž (podle výsledků celostátního sčítání dopravy byly intenzity dopravy na dotčených silnicích v roce 2000 na vyšší nebo obdobné úrovni než v roce 2010). To znamená, že při posuzování současného stavu, popř. stavu ve výhledu, platí pro chráněný venkovní prostor staveb pro bydlení v okolí silnice I/2 a II/108 limit 70 db pro denní dobu a 60 db pro noční dobu (s použitím korekce +20 db). Korekce pro starou zátěž však nemůže být uplatňována na plochách nové výstavby s výjimkou případů dostaveb v prolukách (viz přechozí kapitola). 6. VÝPOČTOVÉ BODY V rámci studie je posouzena akustická zátěž z obou komunikací ve vztahu: - k chráněným venkovním prostorům existujících ostatních staveb (objektů pro bydlení dle údajů katastru nemovitostí). Jedná se o prostory okolo domů ležících v současné době nejblíže hodnoceným komunikacím. Výpočet ve všech bodech byl proveden na hranici chráněného venkovního prostoru staveb (tj. 2 m od fasády hodnocených objektů) ve výšce 3 m nad zemí. U všech existujících domů (objektů) v akustickém modelu byla zadána korekce pro odraz od stěn 3 db (tj. plně odrazivá stěna). (Při uvažování odrazivé fasády objektů se hluk šířící od zdroje o fasádu bez útlumu odrazí, ve výpočtovém bodě 2 m před fasádou tak lze očekávat akustický tlak o dvojnásobné hodnotě. Hladiny hluku sčítají logaritmicky, tzn. že v bodě před fasádou objektu dojde k nárůstu akustické zátěže o 3 db. ) - novým rozvojovým plochám: vybrány byly body, reprezentující venkovní prostory v rámci nově navrhovaných rozvojových ploch a to ve vzdálenostech 25 m a 70 m od komunikací. Situování výpočtových bodů je patrné z grafických výstupů programu Hluk+, které jsou součástí této studie (viz přílohy). Souhrn bodů uvádí následující tabulky: 12

Tabulka 6: Výpočetní body v chráněném venkovním prostoru existujících staveb pro bydlení Bod Výška ref. bodu Druh objektu Číslo popisné 1 3 m Objekt k bydlení Č.p. 1044 2 3 m Objekt k bydlení Č.p. 782 3 3 m Objekt k bydlení Č.p. 1030 4 3 m Objekt k bydlení Č.p.744 5 3 m Objekt k bydlení Č.p.1155 6 3 m Objekt k bydlení Č.p. 1116 7 3 m Objekt k bydlení Č.p. 1189 8 3 m Objekt k bydlení Č.p.750 9 3 m Objekt k bydlení Č.p. 577 Tabulka 7: Výpočetní body v prostoru rozvojových ploch Výška ref. bodu Vzdálenost bodu od osy Bod Číslo plochy komunikace (v případě že není uvedeno jinak je myšlena silnice I/2) 10 3 m BM5 25 m 11 3 m BM5 70 m 12 3 m SO2 25 m 13 3 m SO2 70 m 14 3 m SO2 25 m 15 3 m SO2 25 m od II/108 16 3 m SO3 25 m 17 3 m SO3 70 m Kromě výpočtu ve zvolených bodech zahrnuje studie grafický výstup modelu ve formě vykreslení izofony pro limitní hodnotu ekvivalentních hladin akustického tlaku pro denní a noční dobu (pro hluk z dopravy). To slouží orientaci při návrhu budoucího funkčního využití území: nová obytná zástavba a protihlukovou ochranu vyžadující objekty nebo prostory by neměly být navrhovány v oblasti s potenciální nadlimitní akustickou zátěží z dopravy. 7. VÝSTUPY AKUSTICKÉHO MODELU VYHODNOCENÍ VE VZTAHU K EXISTUJÍCÍ ZÁSTAVBĚ Výhledový stav hlučnosti (tj. situace bez výstavby přeložky) v chráněném venkovním prostoru existujících staveb pro bydlení je uveden v následující tabulce. Tabulka 8: Tabulka bodů výpočtu - vyhodnocení akustické zátěže ve venkovním chráněném prostoru existujících staveb pro bydlení pro denní a noční dobu (db) Č. výška Souřadnice Denní doba Noční doba Limit 70 db Limit 60 db 1+ 3.0 343.7; 1052.1 50.5 44.1 2+ 3.0 431.8; 980.1 47.1 40.7 3+ 3.0 827.7; 645.9 48.3 41.9 4+ 3.0 929.8; 571.6 50.2 43.7 5+ 3.0 1247.4; 631.7 44.7 38.3 6+ 3.0 1447.1; 646.5 44.0 37.6 7+ 3.0 1742.7; 689.4 59.8 53.3 8+ 3.0 1724.7; 735.3 65.0 58.7 9+ 3.0 1827.7; 706.6 41.1 34.6 13

Z přehledu je patrné, že při uplatnění korekce pro starou hlukovou zátěž, budou (a jsou) limitní hodnoty pro hluk z automobilové dopravy na silnici I/2 a silnici II/108 splněny. Z výstupů modelového hodnocení je zároveň patrné, že v zástavbě ve směru o centra jsou hodnoty již poměrně vysoké a přesahují hladinu 60 db. To je dáno situováním domů v blízkosti komunikace (jak je ostatně ve městech obvyklé). VYHODNOCENÍ VE VZTAHU K ROZVOJOVÝM PLOCHÁM Výhledový stav hlučnosti (tj. situace bez výstavby přeložky) v potenciálním chráněném venkovním prostoru na nových rozvojových plochách ukazuje následující tabulka. Tabulka 9: Tabulka bodů výpočtu - vyhodnocení akustické zátěže ve možném venkovním chráněném prostoru na nových rozvojových plochách pro denní a noční dobu (db) Č. výška Souřadnice Denní doba Noční doba Limit 60 db Limit 50 db 10 3.0 259.2; 1101.4 59.2 52.8 11 3.0 321.8; 1078.4 55.5 49.0 12 3.0 1157.3; 507.0 58.6 52.2 13 3.0 1157.7; 549.6 54.1 47.7 14 3.0 1654.9; 488.5 59.1 52.7 15 3.0 1703.7; 589.7 58.6 52.2 16 3.0 1916.5; 477.7 59.3 52.8 17 3.0 1916.9; 524.0 54.1 47.7 Výstupy modelového výpočtu je nezbytné interpretovat s ohledem na vysokou míru nejistoty, týkající se míry zastavěnosti a charakteru staveb a činností v rámci hodnocených ploch. Z výstupů je patrné, že na nezastavěné ploše by u hypotetického objektu, jehož venkovní prostor je chráněn podle NV č. 272/2011 Sb., k překročení limitních hodnot pro hluk v noční době došlo v případě, že by ležel ve vzdálenosti nižší než: cca 25 m za situace, že by okolní prostor zůstal nezastavěný a charakter terénu by byl převážně pohltivý (platí např. pro plochu BM5), cca 50 m za situace, že by okolní prostor byl tvořen převážně zpevněnými plochami a charakter terénu by byl převážně odrazivý. Za předpokladu obestavění okolního prostoru se tato vzdálenost bude spíše zkracovat vlivem odrazů od okolních objektů. Je pravděpodobné, že k zastavování dotčených lokalit bude docházet z prostoru vzdálenějšího od silnice I/2, jež bude po bydlení atraktivnější, než plochy přilehlé ke komunikaci. Obdobná úvaha platí i pro zastavování ploch podél silnice II/108 (ale také silnice III/1083 u plochy BM8, v její bezprostřední blízkosti budou panovat obdobné akustické podmínky jako v okolí silnice II/108), pokud to příprava dopravní infrastruktury v rámci těchto ploch umožní. Z toho plyne možnost ověřování hlukové zátěže průběžně tak, jak se objekty budou přibližovat k hlavním komunikacím. Jak již bylo uvedeno, za kritickou vzdálenost lze považovat vzdálenost cca 25 až 50 m. Do tohoto prostoru je doporučeno umísťovat stavby s jinou funkcí (např. stavby obchodní apod.) než je funkce obytná nebo vyžadující protihlukovou ochranu. V příloze je znázorněn průběh izofony 50 db pro denní a noční dobu. Izofona limitní hladiny hluku pro denní dobu se kryje z hranicí plochy SO2 a SO3, není tedy v grafické podobě znázorňována. 14

8. ZÁVĚR Předkládaná studie hodnotí vliv provozu automobilové dopravy na silnicích I/2 a II/108 ve vztahu k současným chráněným venkovním prostorům staveb pro bydlení a ve vztahu k novým rozvojovým plochám dle konceptu územního plánu města Kostelec nad Černými lesy. Jedná se o plochy smíšené obytné bydlení městské individuální BM6, BM8, BM16 a plochy smíšené obytné SO2, SO3. Na těchto plochách je předpoklad výstavby objektů a takového využití, na něž se vztahují limitní hlukové hodnoty dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Výsledky pro existující stavby pro bydlení ukazují, že limitní hodnoty pro hluk z provozu na automobilových komunikacích budou, za předpokladu aplikace korekce pro starou hlukovou zátěž, splněny ve všech hodnocených výpočtových bodech v chráněném venkovním prostoru těchto staveb. Za účelem vymezení rozsahu ploch, které budou potenciálně ovlivněny hlukem ze silnice I/2 a II/108, byla vynesena izofona Laeq 50 db pro noční dobu. Výsledek je znázorněn v grafické podobě v příloze. Z provedeného posouzení vyplývá, že na větší části navrhovaných ploch je možné realizovat výstavbu bez protihlukových opatření. Protihluková ochrana by mohla být na plochách SO2 a SO3 nezbytná v případě, že by byly chráněné objekty (např. objekty pro bydlení, školská zařízení ad.) stavěny v pásmu cca 25 50 m od silnice I/2 nebo II/108 (vzdálenost se liší v závislosti na budoucím charakteru povrchů mezi zástavbou a komunikací). Pásmo 50 m lze považovat spíše za krajní mez pro případ významného zvýšení podílu odrazivých ploch mezi zástavbou a komunikací, naopak pásmo 25 m vyjadřuje situaci, kdy bude prostor mezi komunikací a zástavbou ponechán nezastavěn (např. pole, louka). Rozvoj funkcí, vyžadujících ochranu lidského zdraví (např. bydlení, školství apod.), není v oblasti mezi znázorněnou izofonou a hodnocenými silnicemi bez přijetí případných protihlukových opatření vhodný. Za optimální lze považovat využití takové, kdy v blízkosti komunikací budou situovány objekty pro funkce nevyžadující protihlukovou ochranu, dále od komunikace pak objekty pro bydlení apod. Objekty v blízkosti komunikace by zároveň sloužily jako bariéra pro šíření hluku z komunikace. Parkoviště nebytových objektů a prostory, kde mohou být prováděny hlučné činnosti, by měly být směrovány do prostorů směrem ke komunikacím. Pro plochu BM5 z provedeného vyhodnocení nevyplývají žádná omezení. Závěry studie jsou platné pro zadané intenzity dopravy a trasu komunikace a mohou být v dalších stupních projektové dokumentace zpřesňovány. 15

9. POUŽITÁ LITERATURA Liberko Miloš (2005): Novela metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy. Edice PLANETA, Odborný časopis pro životní prostředí. Ročník XII, číslo 2/2005. Ministerstvo životního prostředí. Str. 4 32. Min. zdravotnictví hlavní hygienik České republiky: Metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí, Praha, 2001 Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Koncept územního plánu obce Kostelec nad Černými lesy. NRL: Výpočtové akustické studie, hodnocení pro účely ochrany veřejného zdraví před hlukem, Praha, 2008 TP219 (2010): Technické podmínky 219 - Dopravně inženýrská data pro kvantifikaci vlivů automobilové dopravy na životní prostředí. Vydal EDIP s.r.o., Liberec. TP byl schválen Ministerstvem dopravy OSI čj. 991/09-910-IPK/1 ze dne 16. 12. 2009, s účinností od 1.1.2010. TP225 (2010): Technické podmínky 225 - Prognóza intenzit automobilové dopravy. Vydal EDIP s.r.o., Liberec. TP byl schválen Ministerstvem dopravy OSK čj. 434/2010-120-STSP/1 ze dne 1.6.2010, s účinností od 1.7. 2010. Státní zdravotní ústav (2007): Autorizační návod k hodnocení zdravotního rizika expozice hluku. Státní zdravotní ústav, příspěvková organizace, Praha. 16

PŘÍLOHA: GRAFICKÉ VÝSTUPY výpočtové body jsou zvýrazněny červeným kroužkem

Znázornění izofony 50 db (ekvivalentní hladina akustického tlaku pro hluk z dopravy pro noční dobu) Rast 50 x 50 m vzdálenost izofony 50dB pro automobilový provoz v noční době od osy komunikace: cca 25 m pro terén pohltivý

Znázornění izofony 50 db (ekvivalentní hladina akustického tlaku pro hluk z dopravy pro noční dobu) Rast 50 x 50 m vzdálenost izofony 50dB pro automobilový provoz v noční době od osy komunikace: cca 25 m pro terén pohltivý

Znázornění izofony 50 db (ekvivalentní hladina akustického tlaku pro hluk z dopravy pro noční dobu) Rast 50 x 50 m vzdálenost izofony 50dB pro automobilový provoz v noční době od osy komunikace: až 50 m pro terén odrazivý

Znázornění izofony 50 db (ekvivalentní hladina akustického tlaku pro hluk z dopravy pro noční dobu) Rast 50 x 50 m vzdálenost izofony 50dB pro automobilový provoz v noční době od osy komunikace: až 50 m pro terén odrazivý