Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí



Podobné dokumenty
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

V každém z nás je vrozená potřeba uspokojení, uznání, úspěchu, snaha dominovat.

Roní plán pro 1.roník

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím.

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

dtství u dosplé populace R projekt dpoený Interní grantovou agenturou MZ R a realizovaný týmem odborník Linky bezpeí

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vnitní ád školní družiny

Příloha ŠVP č Občanská výchova

Vzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie

CAN-Child Abuse and Neglect

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období

Diagnostika specifických poruch učení a chování. PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D.

Organizace letního semestru

ZÁKLADNÍ INFORMACE O LÉB INFORMATIKY

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s.

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Posttraumatická stresová porucha

Témata prevence ve výuce a konkrétní programy plánované pro šk. rok 2016/17 1. ročník

1. Vymezení normality a abnormality 13


DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

Školní ád. Pedškolního vzdlávání

zpracoval: Bc. Tomáš Velička ŠIKANA diagnostika, řešení a prevence

ČLOVĚK STRUKTURA OSOBNOSTI

ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŠIKANĚ

Fenomén domácího násilí v souvislosti s jeho prevencí a sebeobranou

Program proti šikaně ve škole

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

2 Vymezení normy Shrnutí... 27

Seminá Diakonie Zpracoval: Karel Kloda

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta. PSYCHOTERAPIE DTÍ: POSTTRAUMATICKÁ STRESOVÁ PORUCHA ( Referát )

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.

Digitální učební materiál

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM

Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

MATEMATIKA MATEMATIKA

Program Gymnázia Lovosice k prevenci a řešení šikany

D ti sv dci nebo ob ti domácího násilí. Porada editel kol a kolských za ízení Pk Se 20. listopadu 2013

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Kyberšikana v ČR v perspektivě aktuálních výzkumů

2016/2017. Nabídkový katalog preventivních programů

Minima lní preventivní program

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Digitální učební materiál

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek

2011/2012. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice, Obránců míru 369. ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Psychosomatická a primárn somatická onemocnní u dtí možnosti a meze psychoterapie

Projektovéízení a strategický management - východiska programového financování - IPVZ, 2008

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

PORUCHY CHOVÁNÍ V DTSKÉM VKU. PhDr. et PhDr. Radek Ptáek Mgr. Terezie Pemová. Hyperaktivita Institut pro studium a terapii poruch pozornosti, o.s.

eská školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Pedmt inspekní innosti

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Učební osnovy vyučovacího předmětu výchova ke zdraví se doplňují: 2. stupeň Ročník: osmý. Dílčí výstupy. Přesahy, vazby, rozšiřující učivo, poznámky

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek)

Výchova ke zdraví

Minimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství

P R O G R A M P R O T I Š I K A N O V Á N Í

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & ,--! 0& $ % " =&???

OBSAH... 1 TYPY DATOVÝCH SÍTÍ...

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

Transkript:

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy

Pojmy a definice: Agrese: Cíl agrese: destruktivní chování, smující k fyzickému (brachiálnímu), slovnímu (urážka, pomluva) nebo symbolickému (pomocí gest) útoku vi jinému jedinci nebo pedmtu - poškodit - zastrašit - zmocnit se - odstranit - zmait - sob zajistit Agrese: forma chování, jehož cílem je zámrn nkoho poškodit Násilí: zámrný pokus nkomu ublížit (agrese, manipulace, kombinace) Agrese pedstavuje motivaní zdroj násilí, násilí mže být jen jedním z projev agrese v chování Agresivita: v nejširším slova smyslu slova dispozice k agresivnímu chování Hnv: emocionální stav, asto doprovází agresi Hostilita: negativní postoj k jedinci nebo více lidem Druhy agrese: - instrumentální je prostedkem, jak dosáhnout vnjšího cíle - emocionální je cílem sama, pítomna silná negativní emoce Praktické dlení: - pímá a nepímá - verbální a fyzická

Osobnost agresora: - výrazná touha dominovat, bezohledn se prosazovat - ubližovat druhým mu iní potšení - mimoádn sobecký, sebestedný (egocentrismus) - nevidí utrpení druhých, vše je jen zábavou - chybí pocit viny, trest vnímá jako kivdu - sám sebe odmítá vidt jako nelítostného tyrana - vnitn nejistý, trpí pocitem méncennosti Typy agresora: emocionáln reaktivní typ prchlivý, snadno vzntlivý, výbušný, rychlý pechod k impulzivní reakci instrumentální agresi uplatuje tehdy, chce-li vdom uspokojit svoje poteby, dosáhnout cíle Jiné dlení agresora: Hrubý, primitivní, impulzivní v rodinasto agresivita a brutalita rodi Velmi slušný, kultivovaný, zvýšen úzkostný nkdy sadistické tendence, rodina prosazuje písnou výchovu bez projev lásky Dobrodružný, se znanou sebedvrou, výmluvný, oblíbený rodina konzumní, chybí duchovní a morální dimenze Útoky: - primitivní, krátkodobé - promyšlené, dlouhodobé

Ob: - kdokoli každá odlišnost mže být impulsem k násilí - zvláštní skupinou jsou obti, které jsou zárove agresory (ve skupin se zúastují zejména šikany, samostatn jsou však obtí) Agrese z pohledu obti: - fyzická - psychická - sexuální - niení a manipulace s vcmi, vandalismus Dsledky dlouhodobého násilí: - negativní, úzkostný pohled na svt - tendence peceovat reálné nebezpeí - otupení, pivyknutí situaci - zaazení prvk násilí do vlastního chování

Rizikové faktory pro vznik a rozvoj agresivity Heredita studie pinášejí málo dkaz, nkteré ale prokazují, že u žen je dležitjší než vliv prostedí V minulosti s agresivitou spojované zdvojení chromozomu Y (XYY) se nepotvrdilo Mnohem významnji na agresivního jedince psobí prostedí Genetický vklad, temperament impulsivita, vzntlivost Vztahy rodi a nejbližších osob Neúplná nebo doplnná rodina Materiální úrove rodiny (ím lepší zabezpeení tím vtší problematinost vztah) Pracovní doba rodi (zaneprázdnní rodi) Abúzus návykových látek Vliv skupiny Vliv médií Pornografie

Agrese a frustrace Nejastjší pvodce agrese Frustrace je chápána jako pekážka zabraující lovku dosáhnout njakého cíle Frustrace jednání negativní emoce agresivní cílem je pekonat frustraci

Vývoj a ešení problému WHO od 50tých let XX. stol. výrazný nárst psychosociálních problém dtí a mladistvých Agresivita se vyvíjí v závislosti na výchovných schopnostech a citlivosti rodi a následn vychovatel. Náznaky agrese se objevují v konfliktních situacích (nap. pi omezení jeho fyzické aktivity, nutnost respektovat povinnost, autoritu). asov lze agresivní chování pozorovat u dtí útlého vku (3roky). Jako závažný sociáln patologický jev nabývá intenzity v období adolescence. Algoritmy chování autority, které provokují agresivitu: Rodi (vychovatel) omezí aktivitu dítte dít reaguje odporem následuje reakce v podob trestu (tlesný trest, kik atd.) Rodi (pozdji i vychovatel) je vzorem chování pro dít i v pípadech, kdy v dítti vzbuzuje odpor (zejména adolescenti jsou velmi kritití ke svým rodim otcm, ale pejímají jejich algoritmy chování)

Rizikové faktory (UNICEF 1992) Na stran dítte: Genetický vklad, zdravotní stav Na stran rodi (vychovatel): Vztahy rodi a nejbližších osob, neúplná nebo doplnná rodina, pejaté vzory chování z pvodní rodiny Ekonomická úrove rodiny: výrazný nedostatek v uspokojování materiálních poteb, náhrada pozornosti rodiny uspokojováním materiálních poteb Hrubé násilí v rodin (domácí násilí) prekriminální faktor, stupování agrese Kruté zacházení Bezcitná výchova CAN Psychická deprivace Sexuální zneužívání

Šikana: Nejastjší forma agresivního chování je šikana (na pracovišti mobing, bossing) Definice: Agrese, které se dopouští jedinec nebo skupina vi jedinci nebo skupin, vícemén bezbranným, a už pi fyzickou nebo jinou slabost nebo nemožnost úinné obrany. Pro šikanu je charakteristické opakování agrese vi téže obti. 5 stup šikany: 1. Ostrakizování mírné, nejastji psychické formy 2. Fyzická agrese a pitvrzování manipulace vyvíjí se z ostrakizování 3. Vytvoení jádra spolupráce, systematické týrání obti 4. Vtšina pijímá normy agresora 5. Totalita neboli dokonalá šikana

Následkem šikany dochází k tžké poruše vztah ve skupin. Sociologické výzkumy ukazují, že je šikanováno cca 41% dtí (rozmr epidemie) Záminkou je jakákoliv odlišnost obti od vtšiny (schopnosti, tlesný handicap, barva pleti, atd.). Míra šikany se stupuje v závislosti na délce jejího trvání (zmna kvality šikany od lehích forem k tžším). Šikana má výchovný vliv i na svdky šikany (kdo z dtí svdk se bojí o šikan hovoit je potenciální obtí šikany), snižuje se výukový a výchovný efekt ve skupin. Principy prevence šikany: - informovanost dtí, vytváení pocitu dvry a bezpeí v kolektivu - informovanost rodi (rodi obti je díve se šikanou seznámen než rodi agresora) - podpora obranyschopnosti dítte (zvyšování sebedvry, vytváení sociálních dovedností) - rychlá detekce a správná reakce na píznaky šikany nedat píležitost rozvinout šikanu

Jak se chovat v konfliktní situaci? Formální principy: - psobit sebejistým, vyrovnaným dojmem (hlasový projev a tempo ei, držení tla a postoj, gestikulace, výraz tváe) - nebýt v žádném pípad agresivní - asertivní pístup - být dostaten empatický Obsahové principy: - Chránit zdroj informací (zejména u šikany, DN atd.) - Prozradit co nejmén o tom, co je nám o prbhu známé, zejména vynechat situace, pro které nemáme dostatek podklad - Vyslechnout ob i agresora a svdky každého zvláš Problémy: - Ob nepodává podrobné a objektivní informace (neúmysln) - Agresor asto lže, manipuluje, využívá falešných svdk, úelov mní své výpovdi - Svdci asto nevypovídají distancují se od obti i tací, kteí díve obti pomáhali - Zákonní zástupci agresora se chovají agresivn (podávají stížnosti, vyhrožují, nií majetek, nelze vylouit fyzické napadení - a schvalují chování svého dítte)