Návrhy opatření ke zlepšení finanční situace výrobního podniku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Návrhy opatření ke zlepšení finanční situace výrobního podniku Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Jan Vavřina, Ph.D. Vypracovala: Renata Šilarová Brno 2011

Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Janu Vavřinovi, Ph.D., za ochotu, cenné rady a připomínky, které mi poskytl v průběhu vypracování této bakalářské práce.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě doporučené literatury, která je uvedena v seznamu, a pod vedením vedoucího mé bakalářské práce Ing. Jana Vavřiny, Ph.D. V Brně dne 2. ledna 2011 Renata Šilarová

Abstract Šilarová, R. Proposition of measures for improvement financial situation of a productive company. Bachelor thesis. Brno: MENDELU v Brně, 2011. The aim of this bachelor thesis is to propose measures to improve the current financial situation of the company Formplast Purkert Ltd. through financial analysis. The theoretical part contains basic information about financial analysis and most frequently used methods - horizontal and vertical analysis, differential indicators and ratios, analysis of system indicators and comprehensive evaluation index. In the practical part are given calculated and verbally rated results using the methods of financial analysis. The last part suggests recommendations that lead to improved financial situation. Keywords financial analysis, absolute indicators, ratio indicators, bankruptcy models Abstrakt Šilarová, R. Návrhy opatření ke zlepšení finanční situace výrobního podniku. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2011. Cílem této bakalářské práce je navrhnout opatření pro zlepšení současné situace podniku Formplast Purkert s.r.o. prostřednictvím ukazatelů finanční analýzy. Teoretická část obsahuje základní údaje o finanční analýze a nejčastěji používané metody horizontální a vertikální analýzu, rozdílové a poměrové ukazatele, analýzu soustav ukazatelů a souhrnné indexy hodnocení. V praktické části jsou uvedeny vypočítané a slovně ohodnocené výsledky na základě metod finanční analýzy. V poslední části práce jsou navržena doporučení, která vedou ke zlepšení finanční situace. Klíčová slova finanční analýza, absolutní ukazatele, poměrové ukazatele, bankrotní modely

OBSAH Obsah 1 Úvod a cíl práce 7 1.1 Úvod...7 1.2 Cíl práce...7 2 Teoretická východiska 8 2.1 Co je finanční analýza?... 8 2.2 Uživatelé finanční analýzy... 8 2.3 Zdroje informací pro finanční analýzu...10 2.4 Metody finanční analýzy...12 2.5 Analýza absolutních ukazatelů...13 2.5.1 Horizontální analýza...13 2.5.2 Vertikální analýza...13 2.6 Analýza rozdílových ukazatelů...14 2.6.1 Čistý pracovní kapitál...14 2.7 Analýza poměrových ukazatelů...15 2.7.1 Ukazatele aktivity...15 2.7.2 Ukazatele zadluženosti... 17 2.7.3 Ukazatele platební schopnosti...19 2.7.4 Ukazatele rentability...21 2.8 Analýza soustav ukazatelů a souhrnné indexy hodnocení... 22 2.8.1 Pyramidové soustavy ukazatelů... 22 2.8.2 Bankrotní modely... 23 2.8.3 Bonitní modely... 26 3 Metodika 28 4 Vlastní práce 29 4.1 Charakteristika podniku... 29 4.1.1 Obecné informace... 29 4.1.2 Historie a vývoj společnosti... 29 4.2 Analýza absolutních ukazatelů... 30

OBSAH 4.2.1 Horizontální analýza... 30 4.2.2 Vertikální analýza... 35 4.3 Analýza rozdílových ukazatelů...37 4.3.1 Čistý pracovní kapitál...37 4.4 Analýza poměrových ukazatelů... 38 4.4.1 Ukazatele aktivity... 38 4.4.2 Ukazatele zadluženosti...41 4.4.3 Ukazatele platební schopnosti... 43 4.4.4 Ukazatele rentability... 46 4.5 Analýza soustav ukazatelů a souhrnné indexy hodnocení... 48 4.5.1 Pyramidové soustavy ukazatelů... 48 4.5.2 Bankrotní modely...51 4.5.3 Bonitní modely... 56 5 Diskuse výsledků, návrhy a doporučení 58 6 Závěr 61 7 Literatura 62 Seznam tabulek 64 Seznam grafů 65 Seznam příloh 66

ÚVOD A CÍL PRÁCE 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Pokud chce být podnik úspěšný, potřebuje rozvinout své schopnosti, přidávat nové výkony, učit se novým dovednostem, naučit se prodávat tam, kde většina jeho konkurentů neuspěla, a být prospěšný. Měl by znát příčiny úspěšnosti a neúspěšnosti podnikání, aby mohl včas ovlivnit faktory, které vedou k jeho úspěšnosti. Proto existuje finanční analýza, která odhaluje působení ekonomických i neekonomických faktorů, ale odhaduje i jejich budoucí vývoj. (Sedláček, 2007) Konkurenční prostředí umožňuje zdravě fungovat pouze firmám, které dokonale ovládají jak obchodní stránku podnikatelské činnosti, tak i finanční stránku, která hraje velmi významnou roli. Výhodou každého podniku je pak také schopný účetní, protože právě účetnictví vypovídá o firmě jak uvnitř, tak navenek. (Růčková, 2008) Finanční analýza patří k základním dovednostem každého finančního manažera, představuje každodenní součást jeho práce, protože poznatky a závěry finanční analýzy slouží nejen pro strategické a taktické investiční a finanční rozhodování, ale i pro informování vlastníků, věřitelů a dalších zájemců. (Holečková, 2008) Finanční analýza se soustředí na identifikaci problémů, silných a slabých stránek především hodnotových procesů podniku. Informace, které jsou získány pomocí finanční analýzy umožňují dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku. (Sedláček, 2007) V užším pojetí finanční analýza hodnotí stav a minulý vývoj financí podniku na základě rozboru účetních výkazů, v širším pojetí předpovídá budoucí vývoje podnikových financí. Nejde tedy pouze o momentální stav, ale hlavně o základní vývojové tendence v čase. (Holečková, 2007) 1.2 Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce je navrhnout opatření pro zlepšení současné situace podniku Formplast Purkert s.r.o. na základě rozboru účetních výkazů, rozvahy a výkazu zisku a ztráty v letech 2005-2009 prostřednictvím ukazatelů finanční analýzy. Dílčími cíli je zhodnotit majetkovou a kapitálovou strukturu podniku, aktivitu, zadluženost, platební schopnost podniku, rentabilitu a možnosti bankrotu v budoucnu. 7

TEORETICKÁ VÝCHODISKA 2 Teoretická východiska 2.1 Co je finanční analýza? Je celá řada způsobů, jak definovat pojem finanční analýza. Definice podle Růčkové (2008) zní: Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaženy především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek. Finanční analýzu rozdělujeme z časového pohledu ve dvou rovin. Zaprvé se ohlížíme do minulosti a hodnotíme, jak se firma vyvíjela až do současnosti, zadruhé slouží finanční analýza jako základ pro finanční plánování ve všech časových rovinách. Umožňuje jak plánování krátkodobé spojené s běžných chodem firmy, tak i plánování strategické, které souvisí s dlouhodobým rozvojem firmy. (Růčková, 2008) Cílem finanční analýzy podniku je zpravidla: - posouzení vlivu vnitřního i vnějšího prostředí podniku, - analýza dosavadního vývoje podniku, - komparace výsledků analýzy v prostoru, - analýza vztahů mezi ukazateli (pyramidální rozklady), - poskytnutí informací pro rozhodování do budoucnosti, - analýza variant budoucího vývoje a výběr nejvhodnější varianty, - interpretace výsledů včetně návrhů ve finančním plánování a řízení podniku. (Sedláček, 2007) Průběžná znalost finanční situace firmy dává manažerům možnost správně se rozhodovat při získávání finančních zdrojů, při stanovení optimální finanční struktury, při alokaci volných peněžních prostředků, při poskytování obchodního úvěru, při volbě dividendové politiky. Pravidelné provádění finančních analýz je velkým přínosem pro podniky, protože může s předstihem upozornit na problémy v hospodaření firmy. Jsou-li včas rozpoznány náznaky nastupující finanční krize, je možno předejít pozdější celkové krizi podnikatelské jednotky. (Živělová, 2007) 2.2 Uživatelé finanční analýzy Informace týkající se finančního stavu podniku jsou předmětem zájmu mnoha subjektů, které přicházejí do kontaktu s daným podnikem. Podle toho, kdo provádí a potřebuje finanční analýzu, ji rozdělujeme na externí a interní finanční analýzu. (Holečková, 2008) 8

TEORETICKÁ VÝCHODISKA Externí finanční analýza vychází ze zveřejňovaných finančních a účetních informací a dalších veřejně dostupných zdrojů. Patří sem: - Obchodní partneři (odběratelé i dodavatelé): Dodavatelé se zaměřují na to, aby byl podnik schopen hradit splatné závazky. Jde jim o krátkodobou prosperitu. Odběratelé mají zájem na finanční situaci dodavatele při dlouhodobém obchodním vztahu, aby v případě finančních potíží neměli potíže s vlastním zajištěním výroby. Potřebují mít také jistotu, že dodavatelský podnik bude schopen dostát svým závazkům. (Holečková, 2008) - Banky a jiní věřitelé: Sledují solventnosti a likviditu podniku, hodnotí výnosnost podniku v delším časovém horizontu, aby zjistili schopnost tvorby peněžních prostředků a úhrady přijatých závazků včetně dohodnutých úroků. - Držitelé dluhopisů podniku: Zajímají se o finanční stabilitu podniku a jeho platební schopnost aby zjistili, zda jim bude cenný papír splacen včas a v dohodnuté výši. - Investoři: Rozhodují se, do kterého podniku vloží svůj kapitál. Zajímají se hlavně o stabilitu podniku a jeho další rozvoj, míru rizika a míru zhodnocení. - Burzovní makléři: Potřebují průběžně informace o finanční situaci podniku obchodovaných na burze cenných papírů, aby se rozhodovali o obchodech s cennými papíry. (Živělová, 2007) - Stát a jeho orgány: Zajímají se o finančně-účetní data, např. pro statistiku, pro kontrolu plnění daňových povinností, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí, rozdělování finanční výpomoci (přímá dotace, vládou zaručené úvěry) podnikům, získání přehledu o finančním stavu podniků se státní zakázkou. Vyžadují informace pro formulování hospodářské politiky státu vůči podnikatelské sféře. (Holečková, 2008) - Auditoři, účetní a daňoví poradci: Prostřednictvím finanční analýzy odhalují nedostatky ve finančním hospodaření podniku a navrhují lepší opatření ke stabilizaci firmy. (Živělová, 2007) Při interní finanční analýze má analytik k dispozici veškeré údaje z informačního systému podniku. Patří sem: - Majitelé firmy: Finanční analýzou si ověřují, zda prostředky, které do firmy investovali, jsou zhodnocovány a řádně využívány. Zajímají se o vývoj ukazatelů tržní hodnoty firmy, ukazatelů výnosnosti, sledují vztah peněžních toků k dlouhodobým závazkům podniku. Pomocí vývoje těchto ukazatelů hodnotí práci manažerů firmy, kteří s jejich majetkem nakládají. 9

TEORETICKÁ VÝCHODISKA - Manažeři firmy: Užívají informace pro svá operativní i dlouhodobá rozhodování o podniku. Zajímají se o vývoj podniku, o vývoj finanční situace obchodních partnerů i konkurenčních podniků. (Živělová, 2007) - Zaměstnanci podniku: Mají přirozený zájem na prosperitě, hospodářské a finanční stabilitě svého podniku, protože jim jde o zachování pracovních míst a mzdové podmínky. (Holečková, 2008) 2.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Úspěšnost finanční analýzy je závislá na kvalitních zdrojích informací. Finanční analýza potřebuje velké množství dat z různých informačních zdrojů a různé povahy, které se rozdělují do těchto skupin: - Zdroje finančních informací o vnitřní zdroje: účetní výkazy finančního a vnitropodnikového účetnictví informace finančních analytiků a manažerů podniku výroční zprávy o vnější zdroje: roční zprávy emitentů veřejně obchodovatelných cenných papírů prospekty cenných papírů burzovní zpravodajství - Kvantifikované nefinanční informace o oficiální ekonomická a podniková statistika o podnikové plány o cenové a nákladové kalkulace o další podnikové evidence (produkce, poptávka a odbyt, zaměstnanost) o rozbory budoucího vývoje techniky a technologie - Nekvantifikované informace o zprávy vedoucích pracovníků, auditorů o komentáře manažerů o odborný tisk o nezávislá hodnocení a prognózy (Holečková, 2008) Základní data jsou nejčastěji čerpána z účetních výkazů, které poskytují informace celé řadě uživatelů. Rozdělují do dvou částí: - Finanční účetní výkazy: Poskytují informace externím uživatelům, dávají přehled o stavu a struktuře majetku, zdrojích krytí, tvorbě a užití výsledku hospodaření, o peněžních tocích. 10

TEORETICKÁ VÝCHODISKA - Vnitropodnikové účetní výkazy: Nemají právně závaznou úpravu a vycházejí z vnitřních potřeb každé firmy. Jedná se o výkazy, které mají častější frekvenci sestavování a umožňují vytváření podrobnějších časových řad. (Růčková, 2008) Mezi standardní účetní výkazy patří: - rozvaha, - výkaz zisku a ztráty, - příloha (její součástí je cash flow). (Holečková, 2008) Rozvaha zachycuje bilanční formou stav aktiv (konkrétní složení majetku podniku) a pasiv (finanční zdroje) vždy k určitému datu. (Růčková, 2008) Aktiva se dělí na dlouhodobý majetek (stálá aktiva) a krátkodobý majetek (oběžná aktiva). U dlouhodobého majetku je doba přeměny na hotové prostředky delší než jeden rok, tzn. že se nespotřebovává najednou, ale postupně (nejčastěji ve formě odpisů). Mezi krátkodobý majetek patří peněžní prostředky a věcné položky majetku, u kterých se předpokládá přeměna na peněžní prostředky během jednoho roku. (Růčková, 2008) Pasiva se rozlišují podle závazkového charakteru na vlastní kapitál a cizí zdroje. Vlastní kapitál jsou vlastní zdroje, které byly vloženy do podnikání nebo byly vytvořeny hospodářskou činností podniku. Cizí zdroje získal podnik od jiných právnických nebo fyzických osob, byly mu zapůjčeny na určitou dobu za stanovenou cenu. (Holečková, 2008) Tabulka 1: Základní struktura rozvahy AKTIVA CELKEM PASIVA CELKEM Pohledávky za upsaný vlastní kapitál Vlastní kapitál Stálá aktiva Základní kapitál Dlouhodobý nehmotný majetek Kapitálové fondy Dlouhodobý hmotný majetek Fondy tvořené ze zisku Dlouhodobý finanční majetek Výsledek hospodaření minulých let Oběžná aktiva Výsledek hospodaření běžného účetního období Zásoby Cizí zdroje Dlouhodobé pohledávky Rezervy Krátkodobé pohledávky Dlouhodobé závazky Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé závazky Časové rozlišení Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení Zdroj: Martinovičová (2006) Výkaz zisku a ztráty znázorňuje přehled o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření za určité období. Stanovuje se pravidelně v ročních či kratších intervalech. Informace z výkazu zisku a ztráty jsou významným podkladem pro hodnocení firemní ziskovosti. Oproti rozvaze se liší tím, že rozvaha zachycu- 11

TEORETICKÁ VÝCHODISKA je aktiva a pasiva k určitému okamžiku, kdežto výkaz zisku a ztráty se vztahuje vždy k určitému časovému intervalu. (Růčková, 2008) Cash flow podává informaci o peněžních tocích za uplynulé účetní období (o příjmech, výdajích a změně stavu peněžních prostředků) a peněžních ekvivalentů, o skladbě příjmů a výdajů, které ke změně vedly. Výkaz je užitečný pro posouzení likvidity, platební schopnosti podniku, protože výkaz zisku a ztráty založený na aktuálním účetnictví neukazuje, jestli vznikají reálné peněžní příjmy a výdaje. (Holečková, 2008) 2.4 Metody finanční analýzy Je důležité si uvědomit, pro koho jsou výsledky finanční analýzy určeny. Zadavatel analýzy nezkoumá, jak se k výsledkům došlo, ale co výsledky znamenají pro firmu. Proto je nutná vizualizace, která umožní lépe se orientovat ve výsledcích, ale i ve slovních komentářích. (Růčková, 2008) Základním členěním metod finanční analýzy je členění na finanční analýzu fundamentální a technickou. (Živělová, 2007) Fundamentální analýza je založena na znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, na zkušenostech odborníků a na jejich subjektivních odhadech. Fundamentální analýza se obvykle zabývá identifikací prostředí, ve kterém se podnik nachází. Jde hlavně o analýzu vlivu: - vnitřního a vnějšího ekonomického prostředí podniku, - právě pobíhající fáze života podniku, - charakteru podnikových cílů. (Sedláček, 2007) Metodou této analýzy je komparativní analýza, která je založena převážně na verbálním hodnocení. Řadí se sem např. SWOT analýza, metoda kritických faktorů úspěšnosti, metoda analýzy portfolia dvou dimenzí, Argentino model, BCG matice nebo metoda balanced scorecard. (Sedláček, 2007) Technická analýza používá matematické, matematicko-statistické a další algoritmizované metody ke kvantitativnímu zpracování dat s následným posouzení výsledků z ekonomického hlediska. (Růčková, 2008) Technická analýza se rozděluje z různých hledisek (podle účelu, ke kterému slouží a podle dat, která používá): - Analýza absolutních dat (stavových i tokových) o analýza trendů (horizontální analýza) o procentní rozbor (vertikální analýza) - Analýza rozdílových ukazatelů (fondů finančních prostředků) - Analýza poměrových ukazatelů o rentability o aktivity o zadluženosti a finanční struktury 12

TEORETICKÁ VÝCHODISKA o likvidity o kapitálového trhu o provozní činnosti o cash flow - Analýza soustav ukazatelů o pyramidové rozklady o komparativně analytické metody o matematicko statistické metody o kombinace metod (Sedláček, 2007) 2.5 Analýza absolutních ukazatelů Absolutní ukazatele se používají k analýze vývojových trendů horizontální analýze a k analýze komponent vertikální analýze. Cílem těchto analýz je rozbor minulého vývoje finanční situace a jeho příčin, s omezenými možnostmi učinit závěry o finančních vyhlídkách podniku. (Holečková, 2008) 2.5.1 Horizontální analýza Horizontální analýza využívá absolutních a rozdílových ukazatelů. Zjišťuje procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předcházejícímu období. Ze změn lze odvozovat i pravděpodobný vývoj příslušných ukazatelů v budoucnosti. Je však třeba mít k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu a v časové řadě zajistit srovnatelnost údajů. (Živělová, 2007) Porovnání jednotlivých položek výkazů v čase se provádí po řádcích, horizontálně, proto se mluví o horizontální analýze absolutních ukazatelů. (Holečková, 2008) Hledáme odpověď na dvě základní otázky: a) O kolik jednotek se změnila příslušná položka v čase? (absolutní změna) absolutní změna = hodnotat - hotnotat-1 t příslušný rok (Holečková, 2008) b) O kolik % se změnila příslušná položka v čase? (procentní změna) absolutní změna procentní změna = hodnotat-1 (Holečková, 2008) 2.5.2 Vertikální analýza * 100 (%) Vertikální analýza vyjadřuje procentní podíl jednotlivých položek účetního výkazu ze stanoveného základu. Při analýze rozvahy jsou položky výkazu vyjádřeny jako procento z celkových aktiv nebo pasiv. Ve výkazu zisku a ztráty se jako zá- 13

TEORETICKÁ VÝCHODISKA klad pro procentní vyjádření určité položky bere velikost celkových výnosů nebo tržeb (Holečková, 2008) Horizontální a vertikální analýzy bývají někdy označovány souhrnným názvem procentní rozbor. Převádějí ukazatele v absolutních hodnotách na relativní, tedy procentní vyjádření. (Živělová, 2007) K výhodám finanční analýzy prováděné pomocí procentního rozboru lze přiřadit: - je výhodný pro porovnání výkazů podniku v delším časovém období, - slouží pro porovnání výsledků podniku v rámci oboru jako celku, - slouží pro porovnání výkazů v rámci vnitropodnikových útvarů, - je východiskem pro komparaci podniku se srovnatelnými podniky oboru. K nevýhodám finanční analýzy prováděné pomocí procentního rozboru patří: - neodhalené příčiny změn, - absolutní základna pro výpočet ukazatelů se mění, - vykazované údaje mohou být obsahově nesrovnatelné. (Živělová, 2007) 2.6 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele znázorňují rozdíl stavu určitých skupin aktiv nebo pasiv, které jsou vztažené ke stejnému okamžiku. Typickým představitelem je čistý pracovní kapitál. (Růčková, 2008) Mezi další ukazatele patří čisté pohotové prostředky a čisté peněžně pohledávkové finanční fondy. (Holečková, 2008) 2.6.1 Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál, jinak nazývaný provozní nebo provozovací kapitál, je nejčastěji užívaným rozdílovým ukazatelem. Vypočte se jako rozdíl mezi oběžnými aktivy (bez dlouhodobých pohledávek) a krátkodobými závazky. (Holečková, 2008) ČPK = oběžná aktiva - krátkodobá pasiva (dluhy) (Sedláček, 2007) Tabulka 2: ČPK Stálá aktiva Čistý pracovní kapitál Oběžná aktiva Vlastní kapitál Cizí kapitál dlouhodobý Cizí kapitál krátkodobý Zdroj: Sedláček (2007) Rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými dluhy má důležitý vliv na solventnost podniku. Pokud krátkodobá aktiva přebývají nad krátkodobými dluhy, 14

TEORETICKÁ VÝCHODISKA znamená to, že podnik má dobré finanční zázemí, že je likvidní. Čistý pracovní kapitál tvoří finanční polštář, který podniku umožní, aby pokračoval ve svých aktivitách v případě, že by ho potkala nepříznivá událost, která by vyžadovala vysoký výdej peněžních prostředků. Velikost finančního polštáře závisí na obratovosti krátkodobých aktiv podniku a na vnějších okolnostech (např. konkurenci, stabilitě trhu, daňové legislativě, celních předpisech). (Sedláček, 2007) 2.7 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele jsou nejpoužívanějším rozborovým postupem k účetním výkazům jak z hlediska využitelnosti, tak z hlediska jiných úrovní analýz. Je to zřejmě tím, že analýza poměrovými ukazateli vychází výhradně z údajů ze základních účetních výkazů. Tyto informace jsou veřejně dostupné, tudíž k ním má přístup i externí finanční analytik. Poměrový ukazatel se vypočítá jako poměr jedné nebo několika účetních položek základních účetních výkazů k jiné položce nebo k jejich skupině. (Růčková, 2008) Důvodem, který vedl k širokému používání poměrových ukazatelů, je skutečnost, že: - umožňují provádět analýzu časového vývoje finanční situace dané firmy (tzv. trendovou analýzu), - jsou vhodným nástrojem prostorové (průřezové) analýzy, tj. porovnávání více podobných firem navzájem (komparativní analýza), - mohou být používány jako vstupní údaje matematických modelů umožňujících popsat závislost mezi jevy, klasifikovat stavy, hodnotit rizika i předvídat budoucí vývoj. Nevýhodou je nízká schopnost vysvětlovat jevy. (Sedláček, 2007) 2.7.1 Ukazatele aktivity Ukazatel aktivity měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Pokud jich má víc, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a tím nízký zisk. Pokud jich má nedostatek, pak se musí vzdát mnoha výhodných podnikatelských příležitostí a přichází o výnosy, které by mohl získat. (Sedláček, 2007) Obrat celkových aktiv Tento ukazatel udává počet obrátek (kolikrát se aktiva obrátí) za daný časový interval (za rok). Když je intenzita využívání aktiv podniku nižší než počet obrátek celkových aktiv zjištěných jako oborový průměr, měly by být zvýšeny tržby nebo odprodána některá aktiva (Sedláček, 2007) tržby Obrat celkových aktiv = aktiva celkem (Živělová, 2007) 15

TEORETICKÁ VÝCHODISKA Obrat zásob Obrat zásob udává, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po prodej hotových výrobků a opětný nákup zásob. Je tím větší, čím kratší doba uplyne mezi pořízením zásob a prodejem. Nízký počet obrátek představuje nebezpečí pro platební schopnost podniku. (Holečková, 2008) Když je hodnota ukazatele v porovnání s průměry lepší, pak to znamená, že podnik nemá zbytečné nelikvidní zásoby, které by vyžadovaly nadbytečné financování. Přebytečné zásoby jsou neproduktivní a představují investici s nízkým nebo dokonce nulovým výnosem. (Živělová, 2007) tržby Obrat zásob = zásoby (Holečková, 2008) Doba obratu zásob Ukazatel udává průměrný počet dnů, pro které jsou zásoby vázány v podnikání do doby jejich spotřeby nebo do doby jejich prodeje. (Sedláček, 2007) Ukazuje tedy intenzitu využití zásob. Platí, že čím vyšší je obratovost zásob a čím kratší je doba obratu zásob, tím je lepší situace. (Živělová, 2007) zásoby Doba obratu zásob = tržby/365 (Holečková, 2008) Obrat pohledávek Tento ukazatel značí, jak rychle jsou pohledávky přeměněny v peněžní prostředky. (Holečková, 2008) Čím rychlejší je obrat pohledávek, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky a získané peníze může použít na další potřeby podniku. (Živělová, 2007) tržby Obrat pohledávek = pohledávky (Holečková, 2008) Doba obratu pohledávek Ukazatel vyjadřuje dobu, ve které musí podnik v průměru čekat než obdrží platby od svých odběratelů. Průměrná doba splatnosti pohledávek je srovnávána s běžnými platebními podmínkami, za jakých firma fakturuje své zboží. Pokud je tato doba delší, znamená to, že obchodní partneři neplatí své účty včas. Firma by měla tedy uvažovat o opatřeních na urychlení inkasa svých pohledávek. (Živělová, 2007) 16

TEORETICKÁ VÝCHODISKA pohledávky Doba obratu pohledávek = tržby/365 (Holečková, 2008) Doba obratu závazků Doba obratu závazků udává, jak dlouho firma odkládá platbu faktur svým dodavatelům. (Sedláček, 2007) Doba obratu závazků by měla být delší než doba obratu pohledávek, aby nebyla narušena finanční rovnováha ve firmě. (Růčková, 2008) závazky Doba obratu závazků = tržby/365 (Holečková, 2008) 2.7.2 Ukazatele zadluženosti Zadluženost znamená, že podnik využívá k financování svých aktiv cizí zdroje (dluh). V reálné ekonomice u velkých podniků nepřichází v úvahu, aby podnik financoval svá aktiva pouze z vlastního nebo pouze z cizího kapitálu. Při použití výhradně vlastního kapitálu to s sebou přináší snížené celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Naopak financování výhradně z cizích zdrojů by bylo spojeno s obtížemi při jeho získávání. Podstatou analýzy zadluženosti je hledání optimálního vztahu mezi vlastním a cizím kapitálem. (Růčková, 2008) Jsou různé pohledy na kapitálovou strukturu, a to pohledy věřitelů a akcionářů. U věřitelů platí, že riziko věřitele je tím vyšší, čím vyšší je podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu. Pokud si podnik půjčuje stále víc, vzrůstá riziko neplnění závazků a věřitelé by měli od takovéto firmy požadovat vyšší úrokové sazby. U akcionářů platí, že čím větší je podíl dluhového financování, tím rizikovější jsou akcie. (Růčková, 2008) Celková zadluženost Celková zadluženost se vypočítá jako podíl celkového dluhu k celkovým aktivům. (Sedláček, 2007) Platí, že čím je vyšší je hodnota ukazatele, tím vyšší je zadluženost celkového majetku podniku a tím vyšší je riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen. Zadluženost ovlivňuje jak riziko věřitelů, tak celkovou výnosnost podniku, protože použití cizích zdrojů zvyšuje náklady podniku. (Živělová, 2007) Věřitelé spíše preferují nízké hodnoty tohoto ukazatele. Platí ale, že u finančně stabilního podniku může dočasný růst zadluženosti vést ke zvýšení celkové rentability vložených prostředků. (Růčková, 2008) celkové závazky Celková zadluženost = aktiva celkem * 100 celkové závazky závazky krátkodobé, dlouhodobé, bankovní úvěry (Živělová, 2007) 17

TEORETICKÁ VÝCHODISKA Dlouhodobá zadluženost Ukazuje, jaká část aktiv podniku je financována dlouhodobými dluhy. Pomáhá najít optimální poměr dlouhodobých a krátkodobých cizích zdrojů. (Sedláček, 2007) Nastává, když je firma hodně zadlužená a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Dochází k němu většinou v období prosperity firmy, která v důsledku zvyšování objemu zakázek zvyšuje svůj majetek, pro který hledá zdroje finančního krytí. Hodnota ukazatele by měla být větší než 1, protože podle zásad správného financování by firma měla dlouhodobý majedlouhodobé závazky Dlouhodobá zadluženost = aktiva celkem * 100 (Živělová, 2007) Běžná zadluženost Poměřuje krátkodobý cizí kapitál s celkovými aktivy. (Sedláček, 2007) krátkodobé závazky Běžná zadluženost = aktiva celkem * 100 (Živělová, 2007) Míra samofinancování Tento ukazatel vyjadřuje proporce, v jaké jsou aktiva podniku financována penězi vlastníků. Používá se pro hodnocení hospodářské i finanční stability podniku a bývá považován za nejvýznamnější ukazatel celkové finanční situace podniku (spolu s ukazateli platební schopnosti). (Živělová, 2007) vlastní kapitál Míra samofinancování = aktiva celkem (Živělová, 2007) Finanční páka Je to převrácená hodnota míry samofinancování. Má značný význam při hodnocení výnosnosti podniku prostřednictvím pyramidových soustav ukazatelů. Pojem páka má název proto, že prostřednictvím tohoto ukazatele se odráží vliv změn zadluženosti podniku ve změnách rentability vloženého kapitálu. (Živělová, 2007) aktiva celkem Finanční páka = vlastní kapitál * 100 (Živělová, 2007) Podkapitalizování 18

TEORETICKÁ VÝCHODISKA tek krýt dlouhodobým kapitálem, který by měl v potřebné výši i dostatečný pracovní kapitál. (Živělová, 2007) dlouhodobé závazky + vlastní kapitál Podkapitalizování = stálá aktiva (Živělová, 2007) Úrokové krytí Ukazatel informuje o tom, kolikrát převyšuje zisk placené úroky. Část zisku, která je vyprodukovaná cizím kapitálem, by měla stačit na pokrytí nákladů na vypůjčený kapitál. Pokud je ukazatel roven 1, znamená to, že na zaplacení úroků je potřeba celého zisku a na akcionáře nic nezbude. (Sedláček, 2007) Američtí analytici považují za problémový podnik, u kterého se hodnota tohoto ukazatele pohybuje okolo 3. Za bezproblémovou úroveň považují hodnotu okolo 8. (Živělová, 2007) EBIT Úrokové krytí = úroky (Sedláček, 2007) 2.7.3 Ukazatele platební schopnosti Významným finančním rizikem pro podnik je ohrožení jeho platební schopnosti, které může podnik přivést až k bankrotu. Ke zjištění této schopnosti je proto podniku věnována ve finančních analýzách velká pozornost a získaným výsledkům je přikládána velká důležitost. (Živělová, 2007) V souvislosti s platební schopností se můžeme setkat s pojmy solventnosti, likvidita a likvidnost. - Solventnost znázorňuje bezprostřední platební schopnosti podniku, tzn. schopnost hradit v určeném termínu, v daném objemu, v požadované podobě a na požadovaném místě všechny své splatné závazky. - Likvidita je schopnost podniku přeměnit svá aktiva na prostředky, které je možné použít k úhradě závazků. Je to míra schopnosti a připravenosti podniku uhradit stávající krátkodobé peněžní závazky včas a v plné výši, až nastane jejich splatnost. - Likvidnost označuje míru obtížnosti transformovat majetek do peněžní formy, jak rychle je možné realizovat jejich přeměnu na peníze. Likvidnost je tím větší, čím kratší je doba jeho zpeněžení a čím menší je finanční ztráta, kterou při tom podnik utrpí. (Holečková, 2008) K posouzení platební schopnosti podniku jsou používány ukazatele likvidity, které odpovídají na otázku, zda je podnik schopen splatit včas své krátkodobé závazky. Krátkodobé závazky jsou takové závazy, u kterých se předpokládá v blízké budoucnosti (do jednoho roku) jejich likvidace. (Živělová, 2007) 19

TEORETICKÁ VÝCHODISKA Běžná likvidita (likvidita 3. stupně) Ukazatel běžné likvidity udává, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, respektive kolika jednotkami (Kč) oběžných aktiv je kryta jedna jednotka (1 Kč) krátkodobých závazků. Znamená to, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku v hotovost. (Grünwald, Holečková, 2008) Pro běžnou likviditu platí, že hodnoty se pohybují v rozmezí 1,5-2,5. (Růčková, 2008) oběžná aktiva Běžné likvidita = krátkodobé závazky (Grünwald, Holečková, 2008) Pohotová likvidita (likvidita 2. stupně) Pohotová likvidita poměřuje pouze pohotová oběžná aktiva s krátkodobými závazky. Do pohotových oběžných aktiv jsou zahrnuty pouze peněžní prostředky, obchodovatelné cenné papíry a pohledávky. (Živělová, 2007) V analýze je dobré zkoumat poměr mezi ukazatelem běžné a pohotové likvidity. Výrazně nižší hodnota pohotové likvidity ukazuje nadměrnou váhu zásob v rozvaze podniku. (Sedláček, 2007) Vyšší hodnota ukazatele je výhodnější pro věřitele, méně však pro vedení podniku nebo akcionáře. Vyšší hodnota totiž znamená vyšší objem pohotových peněžních prostředků, které by mohly být využity produktivněji. (Živělová, 2007) Pro pohotovou likviditu podniku je dobré, když hodnota ukazatele je alespoň 1:1. V tomto případě je podnik schopen se vyrovnat se svými závazky, aniž by musel prodat své zásoby. Doporučená hodnota je v rozmezí 1,1-1,5. Za rizikovější se považují hodnoty v rozmezí 0,4-0,7. (Holečková, 2008) oběžná aktiva - zásoby Pohotová likvidita = krátkodobé závazky (Živělová, 2007) Hotovostní likvidita (likvidita 1. stupně) Hotovostní likvidita měří schopnost podniku hradit právě splatné dluhy. (Sedláček, 2007) Do čitatele ukazatele se zahrnují peníze v hotovosti, na běžných účtech u bank, termínované vklady se splatností do 3 měsíců a krátkodobý finanční majetek. (Živělová, 2007) Za uspokojivou lze považovat hotovostní likviditu, která se pohybuje v intervalu 0,9-1,1. (Holečková, 2008) finanční majetek krátkodobé povahy Hotovostní likvidita = krátkodobé závazky (Živělová, 2007) 20

TEORETICKÁ VÝCHODISKA 2.7.4 Ukazatele rentability Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Obecně je rentabilita vyjadřována poměrem zisku k částce vloženého kapitálu. (Růčková 2008) Ukazatele rentability patří v praxi k nejsledovanějším ukazatelům kvůli tomu, že dávají informace o efektu, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem. (Kislingerová, Hnilica, 2005) Ukazatele rentability zahrnují vliv platební schopnosti, řízení aktiv i řízení dluhů na zisk firmy, proto jsou užívány jako vrcholové ukazatele, když se firma hodnotí pomocí pyramidových soustav ukazatelů. (Živělová, 2007) Rentabilita celkového vloženého kapitálu ROA odráží celkovou výnosnost kapitálu bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly podnikatelské činnosti financovány. (Růčková, 2008) Ukazatel vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání. Ukazatel zachovává skutečnost, že efektem zhodnocení je nejen odměna vlastníkům podniku, ale i jeho věřitelům za půjčení kapitálu. (Živělová, 2007) Z + U (1 d) ROA = CA Z zisk po zdanění U úrok z použitých úvěrů d sazba daní z příjmů CA celková aktiva (Živělová, 2007) Pokud je v čitateli součet zisku před zdaněním a úroků, není tak vůbec podchycen efekt zdanění. Ukazatel tedy dává informaci o tom, jaká by byla rentabilita podniku, kdyby neexistovala daň ze zisku. Daň ze zisku je ale přirozenou součástí ekonomického prostředí a měla by se brát v úvahu při všech ekonomických propočtech. (Holečková, 2008) EBIT ROA = aktiva EBIT zisk před odečtením úroků a daní (Sedláček, 2007) Rentabilita vlastního kapitálu ROE vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku. Je to pro ně klíčovým měřítkem toho, jak byly jimi vložené prostředky zhodnoceny. Slouží pro jejich rozhodování o tom, zda vysoce riziková investice (vklad) je výnosnější než jiné investiční příležitosti. Rizikovější investice by měla totiž vynášet vyšší výnos. (Živělová, 2007) zisk po zdanění ROE = vlastní kapitál (Růčková, 2008) 21

TEORETICKÁ VÝCHODISKA Pokud je hodnota ukazatele trvale nižší než výnosnost cenných papírů garantovaných státem, je podniku odsouzen k zániku, protože investoři nebudou do takovéto investice vkládat své prostředky. (Růčková, 2008) Rentabilita vlastního kapitálu je ovlivňována výší zisku po zdanění, vývojem vlastního kapitálu, který na rozdíl od čistého zisku nepodléhá tak výrazným meziročním změnám. (Holečková, 2008) Rentabilita tržeb Tento ukazatel vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, tzn. kolik dokáže podniku vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb. (Růčková, 2008) zisk po zdanění ROS= tržby (Růčková, 2008) 2.8 Analýza soustav ukazatelů a souhrnné indexy hodnocení Při vytváření soustav se rozlišují: - soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů, u kterých existuje matematická provázanost. K typickým výkladům patří pyramidové soustavy. - účelové výběry ukazatelů, jejichž cílem je sestavit takové výběry ukazatelů, které by dokázaly kvalitně diagnostikovat finanční situaci firmy, respektive předpovědět její další vývoj na základě jednočíselné charakteristiky. Patří sem: (Růčková, 2008) o bankrotní modely: představují jakési systémy včasného varování, protože podle chování vybraných ukazatelů naznačují případné ohrožení finančního zdraví podniku. (Sedláček, 2007) o bonitní modely: snaží se bodovým hodnocením stanovit bonitu hodnoceného podniku a zařadit firmu z finančního hlediska při mezifiremním srovnání. (Růčková, 2008) 2.8.1 Pyramidové soustavy ukazatelů Pyramidové soustavy ukazatelů jsou jednou z cest, které přispívají k odhalení příčin vývoje finanční situace podniku. Jsou užívány k hledání příčin vývoje finanční situace konkrétního podniku. I když vycházejí z retrospektivní pohledu, vybavují řídící pracovníky informacemi, které umožňují pohled perspektivní a mohou se tak stát verifikátory úspěšnosti podniku. (Živělová, 2007) Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu Podnik dosahuje rentability celkového vloženého kapitálu různými kombinacemi ziskovosti tržeb a obratovosti celkových aktiv. (Grünwald, Holečková, 2008) 22

TEORETICKÁ VÝCHODISKA Ziskovost tržeb vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, kolik Kč zisku dokáže podnik vyprodukovat na 1 Kč tržeb. Obrat celkových aktiv vyjadřuje schopnost podniku zajišťovat investice do aktiv při dané provni tržeb, výnosů, jak rychle dokáže otáčet vložený kapitál, jaký je obrat celkových aktiv. (Holečková, 2008) Zatímco vysoká ziskovost tržeb je hlavně výsledkem dobré kontroly nákladů, hospodárnosti při vynakládání prostředků, při spotřebě kapitálu, vysoký obrat celkových aktiv je projevem efektivního využívání kapitálu (majetku), se kterým hospodaří. (Grünwald, Holečková, 2008) čistý zisk čistý zisk tržby ROA = = * celková aktiva tržby celková aktiva (Růčková, 2008) Rozklad rentability vlastního kapitálu Ukazatel rentability vlastního kapitálu patří k nejsledovanějším ukazatelům výkonnosti podniku. Lze rozložit na součin tří dílčích ukazatelů: na ziskovost tržeb, obrat celkových aktiv, na ukazatel tzv. finanční páky. Finanční páka vyjadřuje míru zadluženosti podniku, podílu cizích zdrojů ve finanční struktuře podniku. (Holečková) čistý zisk čistý zisk tržby aktiva ROE = = * * vlastní kapitál tržby celková aktiva vlastní kapitál (Kislingerová, Hnilica, 2005) ROE = ROA * finanční páka (Kislingerová, Hnilica, 2005) Zvýšení zadluženosti podniku, které se projeví v růstu ukazatele poměr celkových aktiv k vlastnímu kapitálu, má pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Na druhé straně ale při zvýšení cizích finančních zdrojů se zvýší úroky, které snižují podíl zisku plynoucího vlastníkům firmy. Způsobuje tedy pokles rentability vlastního kapitálu. Společný vliv obou faktorů se nazývá ziskový účinek finanční páky. Pokud je hodnota tohoto ukazatele větší než 1, pak zvyšování podílu cizích finančních zdrojů ve finanční struktuře podniku má pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu, v opačném případě ji ovlivňuje negativně. (Živělová, 2007) ROE Ziskový účinek finanční páky = ROA (Živělová, 2007) 2.8.2 Bankrotní modely Bankrotní modely vycházejí ze skutečných údajů a snaží se odpovědět na otázku, zda podnik do nějaké doby zbankrotuje. Jejich úkolem je poskytnout včasné va- 23

TEORETICKÁ VÝCHODISKA rování před pravděpodobným úpadkem. Patří sem: Altmanův model, Indexy IN, Tafflerův mode. (Holečková, 2008) Altmanův model Z původních 22 poměrových ukazatelů vybráno 5 ukazatelů s nejlepší rozlišovací schopností mezi oběma soubory podniků. Na základně počítačového algoritmu byly jednotlivým ukazatelům přiděleny váhy. Při překročení určité hraniční hodnoty lze podnik označit za bezproblémový, naopak při nedosažení určité hodnoty se očekává s velkou pravděpodobností bankrot. Problémem využití je tzv. šedá zóna, ve které se nelze k otázce bankrotu vyjádřit. (Holečková, 2008) Predikce Altmanova modelu je na základě odzkoušení v mnoha zemí vysoká. Výhodou je to, že model věrohodně předvídá bankrot asi 2 roky dopředu před skutečným bankrotem. Vzdálenější budoucnost už je méně spolehlivá. (Živělová, 2007) Pokud není společnost veřejně obchodovatelná na burze, má Altmanův index takovýto tvar: Z = 0,717 X1 + 0,847 X2 + 3,107 X3 + 0,42 X4 + 0,998 X5 pracovní kapitál X 1 = aktiva celkem nerozdělený zisk X 2 = aktiva celkem EBIT X 3 = aktiva celkem účetní hodnota základního kapitálu X 4 = účetní hodnota cizího kapitálu tržby X 5 = aktiva celkem (Růčková, 2008) Tabulka 3: Interpretace výsledků Altmanova modelu Z > 2,9 můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci Z = 1,2-2,9 "šedá zóna" nevyhraněných výsledků Z < 1,2 firma je ohrožena vážnými finančními problémy (Sedláček, 2007) Indexy IN Model IN je vyjádřen rovnicí, ve které jsou zařazeny poměrové ukazatele zadluženosti, rentability, likvidity a aktivity. Každému z těchto ukazatelů je přiřazena váha, která je váženým průměrem hodnost tohoto ukazatele v odvětví. Tento model tedy přihlíží ke specifikům jednotlivých odvětví. (Růčková, 2008) Existují čtyři indexy, které umožňují posoudit finanční výkonnost a důvěryhodnost podniku (IN95, IN99, IN01, IN05) (Sedláček, 2007) 24

TEORETICKÁ VÝCHODISKA aktiva X1 = cizí kapitál EBIT X2 = nákladové úroky EBIT X3 = aktiva celkem celkové výnosy X4 = aktiva celkem oběžná aktiva X5 = krátkodobé závazky a úvěry X6= závazky po lhůtě splatnosti výnosy (Živělová, 2007) Indexy IN95 Index IN95 je označovaný jako index důvěryhodnosti nebo také věřitelský index. Při odhadování finanční tísně (platební neschopnosti) podniku ukazuje index více jak 70% úspěšnost. (Sedláček, 2007) Model je vyjádřen rovnicí, v které jsou zařazeny poměrové ukazatele zadluženosti, rentability, likvidity a aktivity. Každému z těchto ukazatelů je přiřazena váha, která je váženým průměrem hodnot tohoto ukazatele v odvětví. (Růčková, 2008) Pro zařazení podniku v rámci celé ekonomiky ČR platí rovnice: IN95 = 0,22X1 + 0,11X2 + 8,33X3 + 0,52X4 + 0,10X5 + 16,80X6 Pro zařazení podniku v rámci určitého odvětví (gumárenský a plastikářský průmysl) platí rovnice: IN95 = 0,22X1 + 0,11X2 + 5,87X3 + 0,38X4 + 0,10X5 + 43,01X6 (Živělová, 2007) Tabulka 4: Hodnocení výsledků pro IN95 IN > 2 můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci IN = 1-2 "šedá zóna" nevyhraněných výsledků IN < 1 podnik je ohrožen vážnými finančními problémy (Sedláček, 2007) Indexy IN99 Index IN99 ukazuje pohled vlastníka a vyjadřuje kvalitu podniku z hlediska jeho finanční výkonnosti. Index IN99 doplňuje index IN95, protože plnění věřitelského kritéria představuje pro vlastníka podmínku nutnou, ale ne postačující. Úspěšnost indexu IN99 je vyšší než 85%. (Sedláček, 2007) Váhy v tomto ukazateli jsou identické pro všechny firmy napříč obory podnikání. (Růčková, 2008) IN99 = -0,017X1 + 4,573X3 + 0,481X4 + 0,015X5 25

TEORETICKÁ VÝCHODISKA Tabulka 5: Hodnocení výsledků pro IN99 IN > 2,07 podnik dosahuje kladné hodnoty ekonomického zisku IN = 1,42-2,07 situace není jednoznačná, ale podnik spíše tvoří hodnotu IN = 1,089-1,42 nerozhodná situace, podnik má přednosti, ale i výraznější problémy IN = 0,684-1,089 podnik spíše netvoří hodnotu IN < 0,684 podnik má zápornou hodnotu ekonomického zisku (ničí hodnotu) (Sedláček, 2007) Indexy IN05 Index IN05 byl vytvořen jako poslední v řadě a je aktualizací indexu IN01. Výhodou obou indexů je, že spojují jak pohled věřitele, tak i pohled vlastníka. Jsou kritériem pro ex post hodnocení a srovnání kvality fungování podniků a současně i ex ante indikátorem včasné výstrahy. (Sedláček, 2007) IN05 = 0,13 X1 + 0,04 X2 + 3,97 X3 + 0,21 X4 + 0,09 X5 Tabulka 6: Hodnocení výsledků pro IN05 IN > 1,6 můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci IN = 0,9 1,6 šedá zóna nevyhraněných výsledků IN < 0,9 firma je ohrožena vážnými finančními problémy (Sedláček, 2007) 2.8.3 Bonitní modely Bonitní modely jsou založené na teoretických poznatcích, doplněných o empirické poznatky finančních analytiků. Klasifikují podnik podle stupně finančního zdraví. Jejich úkol spočívá v odpovědi na otázku, zda je podnik zdravý, nebo ne. Patří sem: Kralickův quicktest, Tamarino model, Argentiho model. (Holečková, 2008) Kralickův quicktest Tento model je založen na rychlém posouzení základních oblastí finanční analýzy, tzn. finanční stability a výnosové situace podniku, pomocí čtyř ukazatelů. (Živělová, 2007) První dvě rovnice hodnotí finanční stabilitu podniku, R1: ukazatel zadluženosti R2: ukazatel solventnosti vlastní kapitál R1 = aktiva celkem (cizí zdroje peníze účty bank) R2 = provozní cash flow 26

TEORETICKÁ VÝCHODISKA Druhé dvě rovnice hodnotí výnosovou situaci firmy. R3: ukazatel rentability R4: ukazatel platební schopnosti EBIT R3 = aktiva celkem (Holečková, 2008) Tabulka 7: Hodnocení výsledků pro Kralickův quicktest ukazatel výborný (1) velmi dobrý (2) dobrý (3) špatný (4) ohrožen insolvencí (5) R1 kvóta vlastního kapitálu > 30 % > 20 % > 10 % > 0 % negativní R2 doba splácení dluhu < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let R3 ROA > 15 % > 12 % > 8 % > 0 % negativní R4 CF v % tržeb > 10 % > 8 % > 5 % > 0 % negativní (Sedláček, 2007) Hodnocení firmy je provedeno ve třech krocích: provozní cash flow R4 = výkony - hodnocení finanční stability součet R1 a R2 dělený 2 - hodnocení výnosové situace součet R3 a R4 dělený 2 - hodnocení celkové situace součet finanční stability a výnosové situace dělený 2 (Růčková, 2008) 27

METODIKA 3 Metodika V první části této bakalářské práce jsou uvedená teoretická východiska práce, jenž jsem čerpala z odborné literatury, která je uvedena v seznamu. Jsou zde uvedeny základní údaje o finanční analýze, jednotlivé ukazatele, pyramidální rozklady vybraných ukazatelů, bankrotní a bonitní modely. V teoretické části jsou uvedeny všechny vzorce pro výpočet jednotlivých ukazatelů, včetně doporučených hodnot. V druhé části bakalářské práce je vlastní práce. Na začátku je stručná charakteristika podniku, na který finanční analýzu provádím, následuje samotná finanční analýza podniku, která je zhotovena na základě znalostí z teoretické části práce. Jednotlivé výsledky finanční analýzy jsou znázorněny pomocí grafů a tabulek. Tyto výsledky jsou poté slovně okomentovány. V rámci finanční analýzy je nejprve hodnocena analýza absolutních ukazatelů, kam patří horizontální a vertikální analýza. Horizontální analýza je provedena jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Další hodnocenou skupinou je analýza rozdílových ukazatelů. Zde jsem vybrala nejčastěji užívaný ukazatel čistý pracovní kapitál. V analýze poměrových ukazatelů jsou uvedeny ukazatel aktivity (obrat celkových aktiv, obrat zásob, doba obratu zásob, obrat pohledávek, doba obratu pohledávek, obrat závazků, doba obratu závazků), ukazatele zadluženosti (celková zadluženost, dlouhodobá zadluženost, běžná zadluženost, míra samofinancování, podkapitalizování, úrokové krytí), ukazatele platební schopnosti (běžná likvidita, pohotová likvidita, hotovostní likvidita) a ukazatele rentability (rentabilita vloženého kapitálu, rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita tržeb). Následuje kapitola analýza soustav ukazatelů a souhrnné indexy hodnocení, kde jsou uvedeny pyramidové soustavy ukazatelů (rozklad rentability celkového vloženého kapitálu a rozklad rentability vlastního kapitálu), dále bankrotní modely (Altmanův model, Indexy IN95, IN99, IN05) a bonitní modely (Kralickův quicktest). Pro celkové odvětví jsem získala hodnoty z webových stránek Ministerstva průmyslu a obchodu. Na základě znalosti z teoretických poznatků jsem vypočítala určité ukazatele, abych je mohla srovnat s ukazateli analyzovaného podniku. V bakalářské práci s oborovými průměry srovnávám ukazatele aktivity (tabulka č. 9), ukazatele zadluženosti (tabulka č. 11) a ukazatele rentability (tabulka č. 14). Na konci práce jsou jednotlivé výsledky shrnuty a uvedeny návrhy a doporučení ke zlepšení současné finanční situace. 28

VLASTNÍ PRÁCE 4 Vlastní práce 4.1 Charakteristika podniku 4.1.1 Obecné informace Účetní jednotka: Formplast Purkert, s.r.o. Sídlo firmy: Chlumecká 1539, Praha 9 Kyje Provoz: Bystřec Právní forma: společnost s ručením omezeným Datum vzniku: 7.7.1992 Předmět činnosti: nástrojařství výroba plastových výrobků a pryžových výrobků velkoobchod Statutární orgán: jednatel Ing. Zdeněk Purkert Společník: Ing. Zdeněk Purkert 100% Základní kapitál: 100 000,- 4.1.2 Historie a vývoj společnosti Společnost Formplast Purkert s.r.o. byla založena 7.7.1992 konstruktérem Ing. Zdeňkem Purkertem a od počátku působila v oblasti forem pro vstřikování plastů. Představa byla nabídnout zákazníkovi kompletní servis od přípravy technické dokumentace nástroje přes výrobu formy až po zhotovování plastických díků vstřikováním nebo následná montáž malých podskupin. V roce 2002 deset let po založení firmy došlo ke strategickému rozhodnutí o výstavbě nového závodu. Byl koupen pozemek v katastru obce Bystřec (cca 3 km od Jablonného nad Orlicí) a v letech 2002-2003 proběhla výstavba nového závodu s výrobními a skladovacími plochami. Zásadní posun v kvalitě výroby a možnosti oslovení nových zákazníků byla příprava na certifikaci a posléze úspěšná certifikace podle systému ISO 9000 v roce 1997. Na podporu řízení firmy se používá software Helios a ke sledování kvality výrob se používá systém Palstat. Systém managementu jakosti je certifikován podle normy ČSN EN ISO 9001:2001 a podle ISO/TS 16949:2002. Systém environmentálního managementu je certifikován podle ČSN EN ISO 14001:2005. Po celou dobu existence firmy se její obrat a zisk zvyšoval a rostl také počet zaměstnanců. Z původních tří konstruktérů na současných 241 zaměstnanců. V následujícím grafu č. 1 je znázorněno, jak se zvyšoval počet zaměstnanců za posledních 5 let. Pokles byl pouze v roce 2009, což bylo zapříčinění světovou hospodářskou a finanční krizí. Došlo k poklesu objemu zakázek a nepřetržitý dvanáctihodinový provoz se změnil na provoz třísměnný. Od 1.4.2009 se zakáz- 29

VLASTNÍ PRÁCE ky začaly zvyšovat, byl tedy opět zahájen nepřetržitý provoz a počet zaměstnanců se začal postupně zvyšovat. Počet zaměstnanců v roce 2009 ale nepřesáhl počet v roce 2008. Graf č. 1: Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců 300 250 200 150 100 50 139 168 210 249 241 0 2005 2006 2007 2008 2009 4.2 Analýza absolutních ukazatelů Při analýze absolutních ukazatelů vycházím z účetních výkazů firmy Formplast Purkert s.r.o. v letech 2005-2009. Prostřednictvím horizontální analýzy budeme sledovat, jak se měnily hodnoty v čase a strukturu jednotlivých složek zjistíme pomocí vertikální analýzy. Pro větší přehlednost jsou obě analýzy vyjádřeny v podobě grafů. 4.2.1 Horizontální analýza Nejdříve budeme sledovat aktiva, pak pasiva a nakonec položky výkazu zisku a ztráty. Celou horizontální analýzu najdeme v přílohách č. 4-9. Horizontální analýza aktiv V grafu č. 2 vidíme, že celková aktiva v letech 2005-2008 stoupají. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo v roce 2007, kdy došlo ke zvýšení o 114% celkových aktiv. Podílí se na tom vzrůst jak stálých, tak oběžných aktiva. Pouze v roce 2009 dochází k poklesu aktiv. Ten je způsoben snížením stálých aktiv o 11,5%. Horizontální analýzu stálých a oběžných aktiv vidíme v grafu č. 3. Stálá aktiva jsou na tom podobně jako celková aktiva. V letech 2005-2008 rostou, v roce 2009 klesají. Největší vzestup je v roce 2007, kdy se stálá aktiva zvýšila o 102 959 tis. Kč, tedy o 161%. Hlavní vliv na to má dlouhodobý hmotný majetek. Společnost investovala do výstavby nové haly a dále zakoupila část areálu Tesla Králíky. V roce 2009 došlo ke snížení stálých aktiv o 11,5%. Z důvodu poklesu tržeb vlivem světové hospodářské a finanční krize se musela pozastavit výstavba a připravované spuštění závodu Králíky. 30