Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Píloha. 2: Analýza projektového zámru Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání bezpenost a ochrana zdraví pi práci záí 2007. JUDr. Jarmila Škvrnová Deloitte BPO G&I a.s editelka divize

Obsah 1. ÚVOD... 4 2. REKAPITULACE VÝSTUP ANALÝZY PROJEKTOVÉHO ZÁMRU... 5 3. SOUASNÝ STAV A HISTORIE PROJEKTU... 8 3.1 Analýza souasného stavu... 8 3.2 Zámr projektu... 9 3.3 Návaznost projektu na cíle a priority EU, R, celostátní a regionální politiky9 3.4 Historie projektu a jeho souasný stav... 12 3.5 Definice projektu a jeho popis (projektový rámec)... 12 3.5.1 Základní cíle a popis projektu... 12 3.5.2 Zdvodnní projektového zámru... 12 3.5.3 Aktivity projektu... 13 3.5.4 Žadatel a cílové skupiny projektu... 13 3.5.5 Partnei projektu... 13 3.5.6 Lokalizace projektu... 14 3.6 Charakteristika pedkladatele projektu... 14 3.7 Zkušenosti pedkladatele s podobným typem projekt a vazba na další projekty... 14 4. SWOT ANALÝZA A MARKETINGOVÁ KONCEPCE... 15 4.1 Analýza poptávky a nabídky... 15 4.2 SWOT analýza... 15 4.3 Marketingová koncepce... 15 5. ORGANIZANÍ ÍZENÍ PROJEKTU... 17 5.1 Lidské zdroje a jejich zapojení do projektu... 17 5.1.1 Metodika ízení projektu... 17 5.1.2 ídící výbor... 17 5.1.3 Manažer projektu... 17 5.1.4 Realizaní tým... 18 5.2 Požadavky na odbornost... 18 6. HARMONOGRAM REALIZACE PROJEKTU... 19 6.1 Etapizace projektu... 19 6.2 Pedpokládaný harmonogram projektu... 19 7. FINANNÍ ANALÝZA PROJEKTU... 20 7.1 Náklady projektu... 20 7.2 Zdroje projektu... 21 7.2.1 Vlastní zdroje... 21 7.2.2 Dotaní zdroje... 22 7.2.3 Zpsobilé výdaje v IOP oblast intervence 3.2... 22 7.2.4 Jiné zdroje... 22 8. ANALÝZA RIZIK... 23 9. ZÁVRY A DOPORUENÍ... 25 Seznam tabulek Tabulka 2-1 Rekapitulace výsledk analýzy projektového zámru... 5 Tabulka 4-1 SWOT analýza projektu... 15 Strana 2 (celkem 26)

Tabulka 7-1 - Nákladový plán projektu... 20 Tabulka 7-2 - Pedpokládané financování projektu... 21 Tabulka 8-1 Pravdpodobnost výskytu a intenzita negativního vlivu faktor rizik projektu 23 Tabulka 9-1 - Závry a doporuení projektového zámru... 25 Strana 3 (celkem 26)

1. Úvod Pedmtem této studie je analýza projektového zámru Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání, jehož podstatou je celoplošná koordinace a modernizace prevence vzniku pracovních úraz a nemocí z povolání poskytovaná zdravotními pojišovnami ve smyslu pedcházení vzniku poškození zdraví pi práci. Cílovou skupinou projektu je ekonomicky aktivní ást populace eské republiky zapojená do pracovního procesu, tedy nejvíce vystavena možnosti vzniku úrazu i nemoci z povolání. Oblast podpory bezpenosti a ochrany zdraví pi práci je v rámci prevence zdravotních rizik jednou z priorit podpory z finanních prostedk EU fond v programovacím období 2007 2013. Oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci je zahrnuta v Integrovaném operaním programu v prioritní ose 3 Zvýšení kvality a dostupnosti veejných služeb, oblast intervence 3.2 Služby v oblasti veejného zdraví. Pedkladatelem projektu bude Svaz zdravotních pojiš oven R. Strana 4 (celkem 26)

2. Rekapitulace výstup analýzy projektového zámru Výstupy analýzy projektového zámru jsou shrnuty v následující tabulce: Tabulka 2-1 Rekapitulace výsledk analýzy projektového zámru Název projektu Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání Svaz zdravotních pojišoven Pedkladatel projektu nám. W. Churchilla 2 113 59 Praha 3 Zámr a cíle projektu Zámrem projektu Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání je podpora aktivit snižující riziko vzniku pracovního úrazu a nemoci z povolání u cílových skupin projektu. Cílovou skupinou projektu je ekonomicky aktivní ást populace R. Úelem projektu Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání je uplatnní systémového pístupu, tj. vytvoení komplexu nástroj pro prevenci a ešení problému pracovní úrazovosti a nemocí z povolání u ekonomicky aktivní populace. Smyslem projektu je zavést takové nástroje, které budou zvyšovat motivaci zamstnance k ochran svého zdraví na pracovišti a odpovdnosti zamstnavatele za zdraví svých pracovník v oblasti bezpenosti práce. Hlavním strategickým cílem projektu Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání je zajištní systémové koordinace nástroj k prevenci pracovních úraz a nemocí z povolání. Aktivity projektu Hlavní náplní projektu je zlepšení prevence v oblasti bezpenosti a ochrany zdraví pi práci. Aktivity projektu: Vytvoení a propojení koordinaního centra s ostatními institucemi a partnery projektu (Výzkumný ústav bezpenosti práce, Státní úad inspekce práce, Svaz zdravotních pojišoven eské republiky, Státní zdravotní ústav a další zdravotní ústavy, pípadn hygienické stanice a další): Zpracování analýzy a vytvoení informaního a komunikaního systému s partnery projektu a dalšími subjekty Zpracování analýz a výzkumných úkol v rámci prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání Zpracování komplexního pístupu metodického modulu k výchov a vzdlávání ke zvyšování bezpenosti a ochrany zdraví pi práci Vybudování call-centra k poskytování informací o nových poznatcích vdy a techniky v oblasti vyhodnocování a odstraování rizik a podporu jejich šíení. Toto centrum bude souasn psobit jako poradenské centrum k pedcházení vzniku poškození zdraví Vytvoení databáze pojistných události týkající se úraz na pracovišti a nemocí z povolání Zajištní marketingových nástroj pro prevenci úraz na pracovišti a nemocí z povolání Navázání komunikace se zamstnavateli a zamstnanci v rámci osvty a propagace v oblasti bezpenosti a ochrany zdraví pi práci Realizace publicity a osvty projektu Etapy projektu Projekt bude rozdlen do dvou etap a to podle výše jmenovaných cíl projektu, tj. 1. etapa projektu Strategická ást projektu Strana 5 (celkem 26)

Zpracování analýzy a vytvoení informaního a komunikaního systému s partnery projektu a dalšími subjekty Zpracování analýz a výzkumných úkol v rámci prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání Zpracování komplexního pístupu metodického modulu k výchov a vzdlávání ke zvyšování bezpenosti a ochrany zdraví pi práci 2. etapa projektu Realizaní ást projektu Vybudování call-centra k poskytování informací o nových poznatcích vdy a techniky v oblasti vyhodnocování a odstraování rizik a podpoe jejich šíení. Toto centrum bude souasn psobit jako poradenské centrum k pedcházení vzniku poškození zdraví Vytvoení databáze pojistných událostí týkající se úraz na pracovišti a nemocí z povolání Zajištní marketingových nástroj pro prevenci úraz na pracovišti a nemocí z povolání Navázání komunikace se zamstnavateli a zamstnanci v rámci osvty a propagace v oblasti bezpenosti a ochrany zdraví pi práci Realizace publicity a osvty projektu Jednotlivé etapy budou na sebe logicky navazovat, dílí aktivity budou realizovány paraleln. Harmonogram projektu asový harmonogram akce je plánován na 2 roky, piemž v této fázi pípravy projektu je zahájení realizace projektu pedpokládáno k lednu 2008 a ukonení realizace je naplánováno k prosinci 2009. Harmonogram bude upesnn podle vyhlášené výzvy ídícím orgánem píslušného operaního programu. Rok 2008 2009 Kvartál I. II. III. IV. I. II. III. IV. 1. etapa projektu Strategická ást projektu x x x x 2. etapa projektu Realizaní ást projektu x x x x Náklady a zdroje projektu Náklady projektu: I. Zpsobilé výdaje celkem bez DPH 162798000 II. Zpsobilé výdaje celkem s DPH 192010500 III. Nezpsobilé výdaje celkem 0 IV. Celkové náklady projektu (I.+II.) 192010500 z toho: ERDF: 85 % 0,85 163208925 Vlastní zdroje: 15 % 0,15 28801575 Strana 6 (celkem 26)

Zdroje projektu: 2008 2009 Celkem Vlastní zdroje 14400788 14400788 28801575 Dotaní zdroje IOP 81604463 81604463 163208925 Jiné zdroje 0 0 0 Celkem 96005250 96005250 192010500 Strana 7 (celkem 26)

3. Souasný stav a historie projektu 3.1 Analýza souasného stavu Koncept bezpenosti a ochrany zdraví pi práci (dále jen BOZP ), tj. ochrana zamstnanc a ostatních osob, vykonávajících pracovní innost, je dležitou souástí politiky státu ve všech vysplých zemích svta. Protiúrazová prevence (rozumí se úrazy i nemoci z povolání) se pímo podílí na zachování maximální produktivity práce zamstnanc v rámci udržitelného rozvoje vedoucí ke zlepšení hospodáské výkonnosti zem. V eské republice jsou základní standardy v oblasti BOZP zavedeny a protiúrazová prevence je souástí národní politiky vlády R vytváené v souladu se smrnicemi EU. Pesto bylo v roce 2006 v eské republice nov hlášeno pes 111 000 pracovních úraz, z toho 82 000 s pracovní neschopností. V rámci 4,5 mil. nemocensky pojištných osob pipadá 1,83 pípadu pracovního úrazu na 100 pojištnc. Celkem strávili zamstnanci v pracovní neschopnosti 3,8 mil. kalendáních dn, tj. 47,8 kalendáních dn na jeden pípad. Smrtelná úrazovost pro rok 2006 dosáhla hodnoty 162 pípad. Nemocí z povolání minulý rok onemocnlo 1150 oban a 66 dalších bylo ohroženo nemocí z povolání. Vývoj pracovní úrazovosti obecn zaznamenal výrazný pokles v etnosti pípad, a to pedevším v potu smrtelných úraz, který se snížil na polovinu od roku 1997. Zato prmrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz se zvýšila o 20 procent. Odhaduje se, že v R vzniká až 10 procent nádorových onemocnní z dsledku nevyhovujících pracovních podmínek vedoucí k výraznému prodloužení pracovní neschopnosti. Jeden z koncept BOZP je zajištní vyhovujících pracovních podmínek na pracovišti, tedy v eské republice zejm ješt podceovaná skutenost. Ztráty a náklady spojené s pracovními úrazy v prmru tvoí ron 27 miliard K. I pes vysoké íslo jsou tyto náklady nižší než je obvyklé v jiných zemích. K nejvíce úrazm dochází již tradin ve zpracovatelském prmyslu (44,5 %), následovaný odvtvím obchodu, oprav motorových vozidel a spotebního zboží. Pekvapiv k nejmén úrazm dochází pi dobývání nerostných surovin. V rámci celkových statistik smrtelných úraz ron zeme asi 47 osob ve stavebním prmyslu, tedy tetina všech úmrtí z dvodu pracovního úrazu. Nejvyšší poet profesionálních onemocnní je hlášen u osob pracujících v odvtví výroby kovových konstrukcí a kovodlných výrobk a již tradin v odvtví zdravotní a sociální pée. Z daných statistických údaj jasn vyplývá, že systém BOZP v urité míe funguje, avšak jeho význam není pln docenn. Hlavním problémem je všeobecná demotivace k realizaci prevence úrazovosti a pedcházení nemocím z povoláním. Rozptýlenost právní úpravy této oblasti a tím také nedostatená spolupráce mezi rznými orgány státního odborného dozoru nad BOZP se negativn dotýkají aktivního prosazování protiúrazové prevence na pracovišti. Samotní zamstnavatelé, ti kteí nejvíce uvádjí BOZP do praxe, mají v rámci stávajícího systému minimální motivaci k lepšímu uplatování BOZP. Souasnému systému úrazového pojištní schází ekonomické nástroje, které by motivovaly všechny úastníky trhu práce ke zvyšování úrovn zajištní BOZP. Také nedostatek lidských a ekonomických zdroj, které omezují dosažení žádoucí úrovn osvty, propagace, a vývoje BOZP, je dalším faktorem pímo se podílejícím na nedostatené úrovni BOZP. Osvt a propagaci BOZP není vnována dostatená pozornost a finanní prostedky. Pitom výzkum prokázal, že výrazný vliv na postoj k BOZP je pímo ovlivnn vzdláváním o problematice BOZP. Zamstnavatelé mnohdy podceují dležitost BOZP pímo na pracovišti, a tak pímo ohrožují zdraví svých zamstnanc. Hlavní nedostatky jsou zjišovány v oblasti pée o bezpený stav Strana 8 (celkem 26)

výrobních a provozních budov, v organizaci a ízení bezpenosti práce, v poskytování a používání osobních ochranných pracovních prostedk a v péi o provozované stroje a zaízení. Neuspokojivá situace je také v zabezpeování závodní preventivní pée a nedostupnosti poradenských a konzultaních služeb pro zamstnance a zamstnavatele v oblasti podpory a ochrany zdraví na pracovišti. Dochází k preferenci ekonomických a obchodních aktivit ped péí o zamstnance a technická zaízení a provozní budovy ve snaze snížit nutné náklady. V zásad je spoleenský význam v oblast BOZP velmi podhodnocen. Pitom zkušenosti ze zahranií ukazují na fakt, že pozitivní pístup a dostatená pozornost vnovaná BOZP vede k píznivému ovlivnní zdraví zamstnanc, jak po stránce zlepšení spoleenského klimatu tak i ekonomické produktivnosti pracovníka. 3.2 Zámr projektu Zámrem projektu Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání je podpora aktivit snižující riziko vzniku pracovního úrazu a nemoci z povolání u cílových skupin projektu. Cílovou skupinou projektu je ekonomicky aktivní ást populace R. Úelem projektu Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání je uplatnní systémového pístupu, tj. vytvoení komplexu nástroj pro prevenci a ešení problému pracovní úrazovosti a nemocí z povolání u ekonomicky aktivní populace. Smyslem projektu je zavést takové nástroje, které budou zvyšovat motivaci zamstnance k ochran svého zdraví na pracovišti a odpovdnosti zamstnavatele za zdraví svých pracovník v oblasti bezpenosti práce. Hlavním strategickým cílem projektu Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání je zajištní systémové koordinace nástroj k prevenci pracovních úraz a nemocí z povolání. 3.3 Návaznost projektu na cíle a priority EU, R, celostátní a regionální politiky Cíle projektu Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání navazují na hlavní priority hospodáské a sociální soudržnosti EU. Prevence zdravotních rizik jako nástroj zajištní kvalitní zdravotní pée, resp. poskytování zdravotní pée v rámci oblasti zajištní veejných služeb, se prolíná hlavními pilíi Lisabonské strategie. Hlavní draz Lisabonská strategie klade na konkurenceschopnost, ekonomický rst a zvyšování zamstnatelnosti. Základním nástrojem je vytváení pracovních píležitostí, flexibilita a mobilita pracovní síly s oporou v potenciálu zamstnatelnosti a zvyšování potu aktivních let života jinými slovy zdravá pracovní síla. Pedpokladem je zvýšení podílu potu let prožitých ve zdraví. Je nevyhnutelné kontinuáln vyhodnocovat kvalitu a efektivitu celého systému poskytování pée, zvyšovat draz na úinnou prevenci zdravotních rizik a motivaci ke zdravému životnímu stylu. Zdravá pracovní síla je základem a východiskem pro prorstov orientovanou a konkurenceschopnou spolenost. K problematice oblasti veejného zdraví, v. prevence zdravotních rizik pijala EU celou adu dokument, které bu v obecnjší rovin, i konkrétn pedstavují zásadní východiska pro navrhovaný projekt. Pro úely této fáze pípravy projektového zámru byly vybrány následující dokumenty: Národní lisabonský program 2005 2008 (Národní program reforem) Národní program reforem je dokumentem, kterým eská republika navázala na iniciativu EU vytvoit nový systém ízení Lisabonské strategie na národní úrovni. Národní program reforem R pedstavuje integrovaný a soudržný pístup mezi makroekonomickými politikami, Strana 9 (celkem 26)

mikroekonomickými politikami a politikou zamstnanosti. Jedním ze základ udržení a zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky je vysoká míra participace obyvatelstva a kvalitní a pružná pracovní síla. Proto je nutným pedpokladem podpora zdravotnictví formou nástroj, které pispjí k zajištní prevence zdravotních rizik obyvatel, a tak zajistí stabilitu a udržitelný rst. Strategické obecné zásady Spoleenství Projekt je v souladu se Strategickými obecnými zásadami Spoleenství (schválené rozhodnutím Rady ES z 6. 10. 2006), které jsou hlavním východiskem pro strategii využití finanních prostedk ze strukturálních fond EU v programovacím období 2007 2013. Zásady formulují pehled zamení Evropského spoleenství pro politiku soudržnosti za úelem posílení realizace Lisabonské strategie. Zásady vnují samostatnou ást problematice zdraví obyvatel EU. Problematika pée o zdraví obyvatel je jednoznan hodnocena jako faktor s pímým dopadem na produktivitu a konkurenceschopnost spolenosti. Za dležité jsou považovány kroky smující ke zvýšení potu zdravých pracovních let obyvatel, investice do podpory zdraví a prevence nemocí, které pomohou udržet aktivní úast co nejvtšího potu pracovník ve spolenosti, a tedy i jejich ekonomický píspvek, což sníží podíl ekonomické závislosti. Zlepšení zdraví a prevence v rámci Spoleenství je dležitou úlohou, protože dobrá zdravotní pée znamená vyšší úast na trhu práce, delší pracovní život, vyšší produktivitu a nižší náklady na zdravotní a sociální péi. Naízení o ERDF (Evropský fond pro regionální rozvoj) ERDF v rámci cíle Konvergence mže mj. financovat opatení smující k investicím do zdravotnické a sociální infrastruktury, které pispívají k regionálnímu a místnímu rozvoji a zlepšení kvality života (Naízení o ERDF, l. 4 odst. 11). Národní rozvojový plán 2007 2013 Projekt je v souladu s následujícími prioritami: Prioritní osa Konkurenceschopnost eské ekonomiky Prioritní osa Rozvoj moderní a konkurenceschopné spolenosti Prioritní osa Vyvážený a harmonický rozvoj území eské republiky Národní strategický referenní rámec pro 2007 2013 Projekt je v souladu s následujícími cíli a prioritami: Strategický cíl Otevená flexibilní a soudržná spolenost: Priorita Rozvoj informaní spolenosti Priorita Smart administration Strategický cíl Vyvážený rozvoj území: Priorita Vyvážený rozvoj region Strategie hospodáského rstu R Projekt je v souladu s následujícími prioritami: Zefektivnit výkon veejné služby Zvýšit kvalitu veejné služby Rozšiovat elektronickou komunikaci se státní správou Strategie udržitelného rozvoje R Projekt je v souladu s následujícími prioritami: Lidský potenciál Správa vcí veejných Strategie regionálního rozvoje R Projekt je v souladu s následujícími prioritami: Strana 10 (celkem 26)

Institucionální systém podpory rozvoje region a jejich spolupráce Integrovaný operaní program 2007 2013 Priorita 3. Zvýšení kvality a dostupnosti veejných služeb Oblast intervence 3.2 Služby v oblasti veejného zdraví Cíle koncepce státní politiky rozvoje pée o zdraví obyvatel R na léta 2007 2013 Cíle koncepce státní politiky rozvoje pée o zdraví obyvatel R na léta 2007 2013 stanovuje základní strategické vize a cíle, kterými jsou: Zachování a posilování pozitivních ukazatel zdravotního stavu eské populace, signifikantní zlepšení negativních ukazatel zdravotního stavu ve srovnání s EU25; Podpora aktivit zamených na prevenci onemocnní a posílení odpovdnosti a motivování jedince k pedcházení nemocí a zdravý životní styl; Zvýšení kvality, dostupnosti a efektivity poskytovaných služeb ve zdravotnictví prostednictvím modernizace zastaralého a nevyhovujícího technického vybavení veejných zdravotnických zaízení; Zvýšení využívání moderních informaních technologií pro efektivní ízení a hodnocení kvality v systému veejné zdravotní pée; Zvýšení kvalifikace a efektivity ízení zdravotnických zaízení a zvýšení odborné úrovn zdravotnického personálu; Komplexní pístup ke zdravotn sociální péi o vkem a zdravotním stavem handicapované obany. Projekt je rovnž zpracován v souladu a s ohledem na následující materiály, které se specificky vnují oblasti pée o veejné zdraví: Národní politika bezpenosti a ochrany zdraví pi práci (UV R 475 ze dne 19. 5. 2003) Národní akní program bezpenosti a ochrany zdraví pi práci na rok 2007 (usnesení Rady vlády pro BOZP dne 23.2.2007 Naízení vlády. 101/2005 Sb., o podrobnjších požadavcích na pracovišt a pracovní prostedí Zákon. 65/1965 Sb., zákoník práce Zákon. 101/2005 Sb., zmna zákoníku práce (novela zákona.65/1965) Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Zdraví pro všechny v 21. století (usnesení vlády: UV.1046/2002) Akní program Spoleenství v oblasti veejného zdraví (2003 2008) Zelená kniha akní program pro veejné zdraví (Green paper, COM/2005/637) Koncepce zdravotnictví na léta 2005 2009 a krátkodobá stabilizaní opatení k dosažení finanní rovnováhy v systému veejného zdravotního pojištní (usnesení vlády:.735/2005,. 821/2005 a. 871/2005) Strategie podpory dostupnosti a kvality veejných služeb (UV.824/2004) Zákon. 20/1966 Sb., o péi o zdraví lidu, ve znní pozdjších pedpis Zákon. 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví a o zmn nkterých souvisejících zákon, ve znní pozdjších pedpis Zákon. 48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní a o zmn a doplnní nkterých souvisejících zákon, ve znní pozdjších pedpis Zákon. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších pojišovnách, ve znní pozdjších pedpis Vyhláška. 49/1993 Sb., o technických a vcných požadavcích na vybavení zdravotnických zaízení, ve znní pozdjších pedpis Zákon. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostedcích a o zmn nkterých souvisejících zákon, ve znní pozdjších pedpis Zákona. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc Strana 11 (celkem 26)

3.4 Historie projektu a jeho souasný stav Zákon.266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc, byl sice schválen a je platnou normou, ale jeho úinnost byla odložena k 1.1.2010. Tento asový prostor mže být dostaten využit pro projektová ízení a nastavení program, která jsou v daném zákon specifikovány. Po vstupu v platnost tohoto zákona bude souástí úrazového pojištní prevence bezpenosti a ochrany zdraví pi práci. Projekt je zpracován v souladu s tímto zákonem a jeho vasné spuštní výrazn pispje k naplnní cíl, které zákon. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc sleduje. 3.5 Definice projektu a jeho popis (projektový rámec) 3.5.1 Základní cíle a popis projektu Základní cíle projektu jsou následující: Odstraování a omezování rizik vzniku poškození zdraví. Poradenství k pedcházení vzniku poškození zdraví. Výchova a vzdlávání ke zvyšování bezpenosti a ochrany zdraví pi práci. Osvta a propagace v oblasti bezpenosti a ochrany zdraví pi práci. Vývoj a výzkum v oblasti bezpenosti a ochrany zdraví pi práci. Poskytování informací o nových poznatcích vdy a techniky v oblasti vyhodnocování a odstraování rizik a podporu jejich šíení. Projekt bude systémov ešit situaci cílové skupiny a zajistí dostatenou edukaní a marketingovou osvtu tématu prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání. Projekt svým zamením spadá do aktivit podporovaných v rámci Integrovaného operaního programu 2007 2013, prioritní osa 3 Zvýšení kvality a dostupnosti veejných služeb, oblast intervence 3.2 Služby v oblasti veejného zdraví. Projekt spluje podmínky a pravidla uvedená v tomto opatení a to v rámci aktivity 3.2b Systémová opatení v oblasti prevence zdravotních rizik obyvatelstva. Projekt se adí do aktivit odpovdnosti obyvatel za své zdraví. 3.5.2 Zdvodnní projektového zámru Zákon. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc, který by ml nabýt úinnosti od 1.1.2010, poítá s tím, že budou zavedena opatení, která povedou ke zjišování, omezování nebo odstraování rizik a rizikových faktor vyskytujících se u více zamstnanc za úelem omezování a odstraování píin vzniku poškození zdraví. Prevence v rámci BOZP se tedy v budoucnu stane povinností a je jisté, že v tomto smru bude docházet z dsledku tohoto zákona k rozšiování nabídky program zamených na prevenci v oblasti pracovních úraz a nemocí z povolání. Stávající systém úrazového pojištní nezajišuje žádnou motivaci zamstnanc i zamstnavatel pro zkvalitnní BOZP. V rámci nového zákona, který ukládá prevenci BOZP za povinnost, se oekává nárst program zamených na prevenci BOZP a to v rámci projekt odstraování a omezování rizik vzniku poškození zdraví, poradenství, výchova, vzdlávání, osvta a propagace, vývoj a výzkum, poskytování informací. Zdravotní pojišovny již operují celou adu preventivních program a rozšíení nabídky tchto program do oblasti BOZP bude mít bezpochyby blahodárný vliv na snížení úrazovosti a profesionální nemocnosti ekonomicky aktivní ásti eské populace. Ron z dvodu pracovního úrazu zeme v eské republice na 160 oban a pes 80 tisíc ech stráví 46 dn v pracovní neschopnosti. K tomuto ukazateli je ješt teba zahrnout více než tisíc profesionálních onemocnní ron. Statistické údaje o BOZP uvedené výše v analýze souasného stavu (3.1) jasn dokazují, že prevenci BOZP není vnována dostatená pozornost. Strana 12 (celkem 26)

Avšak pro zachování maximální kapacity pracovní síly v rámci udržitelného ekonomického a sociálního rozvoje a pro zajištní vysoké výkonnosti ekonomiky ve vnitním prostedí eské republiky a vnjším prostedí EU je nutné prevenci v rámci BOZP pikládat daleko vtší váhu a obrátit pozornost na vytvoení systému, který bude motivovat všechny úastníky trhu práce k podpoe pée o BOZP. Správná politika a praxe v oblasti BOZP se projevuje nejen ve zvyšováni produktivity práce, ale také v efektivnosti a kvalit práce, vyšší prosperit podnik a ve snížení náklad nutn vynakládaných na odstranní negativních dsledk pracovních inností na zdraví, majetek a životní prostedí. 3.5.3 Aktivity projektu Hlavní náplní projektu je zlepšení prevence v oblasti bezpenosti a ochrany zdraví pi práci. Aktivity projektu: Vytvoení a propojení koordinaního centra s ostatními institucemi (zdravotní pojišovny, Státní zdravotní ústav a jeho poboky, hygienické stanice a další píslušné výzkumné ústavy, pop. další instituce): o Zpracování analýzy a vytvoení informaního a komunikaního systému s partnery projektu a dalšími subjekty. o Vybudování call-centra k poskytování informací o nových poznatcích vdy a techniky v oblasti vyhodnocování a odstraování rizik a podporu jejich šíení. Toto centrum bude souasn psobit jako poradenské centrum k pedcházení vzniku poškození zdraví. o Zpracování analýz a výzkumných úkol v rámci prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání. o Zpracování komplexního pístupu metodického modulu k výchov a vzdlávání ke zvyšování bezpenosti a ochrany zdraví pi práci. o Vytvoení databáze pojistných událostí týkající se úraz na pracovišti a nemocí z povolání. o Zajištní marketingových nástroj pro prevenci úraz na pracovišti a nemocí z povolání. o Navázání komunikace se zamstnavateli a zamstnanci v rámci osvty a propagace v oblasti bezpenosti a ochrany zdraví pi práci. o Realizace publicity a osvty projektu. 3.5.4 Žadatel a cílové skupiny projektu Žadatelem o podporu bude Svaz zdravotních pojiš oven R. Svaz je právnickou osobou - obanským sdružením ve smyslu ustanovení 20f obanského zákoníku a jeho innost se ídí stanovami. Projekt je zamen na cílovou skupinu: ekonomicky aktivní ást populace R. 3.5.5 Partnei projektu Hlavními partnery projektu jsou: Ministerstvo zdravotnictví R, Výzkumný ústav bezpenosti práce, Státní úad inspekce práce, Státní zdravotní ústav, hygienické stanice, MPSV, aj. Zpsob a podmínky zapojení partner budou upesnny v žádosti o dotaci. Strana 13 (celkem 26)

3.5.6 Lokalizace projektu Projekt bude realizován na celém území eské republiky. 3.6 Charakteristika pedkladatele projektu Svaz zdravotních pojiš oven vznikl dne 15.5.1997 jako nástupnická organizace Sdružení zdravotních pojišoven, které bylo ustaveno na dobrovolné bázi dne 26.1.1993. Od 1.10.2003 sdružuje 7 zamstnaneckých zdravotních pojišoven v eské republice. Svaz je formou právnické osoby vzniklé dobrovolným pistoupením jednotlivých zamstnaneckých a oborových zdravotních pojišoven. Svaz je právnickou osobou - obanským sdružením ve smyslu ustanovení 20f obanského zákoníku a jeho innost se ídí stanovami. Sídlem Svazu je Dm odborových svaz, nám. W. Churchilla 2, Praha 3 a lenství v nm je dobrovolné. Svaz zdravotních pojišoven R nám. W. Churchilla 2 113 59 Praha 3 tel.: 234 462 108 tel.: 234 462 103 fax.: 222 715 725 email: info@szpcr.cz 3.7 Zkušenosti pedkladatele s podobným typem projekt a vazba na další projekty Tato ást bude doplnna v žádosti o dotaci. Strana 14 (celkem 26)

4. SWOT analýza a marketingová koncepce 4.1 Analýza poptávky a nabídky Analýza poptávky a nabídky projektu vychází zejména se zapojení všech hrá do projektu v oblasti prevence pracovních úraz a nemocí z povolání. 4.2 SWOT analýza SWOT analýza zohleduje pohled na silné, slabé stránky, píležitosti a hrozby za projekt a žadatele jako celek. Tabulka 4-1 SWOT analýza projektu Silné stránky Vazba projektu na legislativní úpravu Systémový pístup k zajišování. prevence v oblasti bezpenosti práce a ochrany zdraví. Ekonomická udržitelnost projektu. Slabé stránky Negativní pístup cílových skupin a partner k centrálnosti. Píležitosti Zvýšení výchovy a vzdlávání ke zvyšování bezpenosti a ochrany zdraví pi práci. Zvýšení osvty a propagace v oblasti bezpenosti a ochrany zdraví pi práci. Vývoj a výzkum v oblasti bezpenosti a ochrany zdraví pi práci. Hrozby Nezájem zamstnavatel. Nezájem zamstnanc. Nízká podpora státních orgán. Špatná komunikace mezi vysokým potem partner v projektu. 4.3 Marketingová koncepce Marketingová koncepce projektu vychází z filozofie, že marketing je základ úspchu projektu. Koncepce vychází z pochopení poteb cílových skupin a následného pizpsobení cíl projektu tak, aby jejich realizace byla v souladu s požadavky cílových skupin a s potebami na trhu. Cílem marketingové koncepce je zajistit informovanost cílových skupin a partner projektu o cílech projektu a zpsobech zapojení do projektu. Primární cílovou skupinou projektu je ekonomicky aktivní ást populace R. Marketing projektu bude probíhat v tchto úrovních: marketingové produkty projektu www prezentace vlastní stránka žadatele odkaz na stránky partner projektu spolupráce s partnery vlastní propaganí materiály a prezentace V oblasti marketingu pipravovaného projektu a zejména pro výstupy, které budou na kvalifikované úrovni dostupné po realizaci jednotlivých klíových inností projektu, budou realizátoi apelovat pedevším na cílové skupiny projektu. Strana 15 (celkem 26)

Pro celou dobu realizace projektu bude zpracován marketingový plán zahrnující jednak povinnou propagaci projektu, komunikaci s médii, partnery projektu, cílovými skupinami. Strana 16 (celkem 26)

5. Organizaní ízení projektu 5.1 Lidské zdroje a jejich zapojení do projektu 5.1.1 Metodika ízení projektu V rámci struktury projektového ízení je navrženo vytvoit 2 ídicí úrovn. Tmito úrovnmi budou ídicí výbor pro realizaci projektu (dále jen ídicí výbor ) a manažer projektu. Ob úrovn budou tvoeny personálem žadatele, event. dalších odborník. V rámci struktury projektového ízení bude dále definována další úrove výkonná složka ízení projektu, tzv. realizaní tým. Realizaní tým bude rovnž složen z personálu žadatele a dalších odborník. Níže je uveden popis inností ídícího výboru, manažera projektu a realizaního týmu: 5.1.2 ídící výbor ídicí výbor je první úrovní ízení projektu. Jeho úlohou je: sledovat a kontrolovat plnní cíl, rozpotu a kvality projektu; provádt hodnocení prbhu projektu v návaznosti na stanovený plán, harmonogram i rozpoet projektu; schvalovat zásadní zmny projektu; zabezpeovat píslušná rozhodnutí o zmn projektu v rámci vyšších ídicích struktur žadatele; ešit zásadní konflikty v nejvyšších strukturách projektu. ídicí výbor je ízen manažerem projektu. lenové ídicího výboru musí být kompetentní rozhodovat o zásadních otázkách projektu a tyto rozhodnutí prosazovat v rámci organizaních struktur žadatele, kterých se tato rozhodnutí týkají. Za leny ídicího výboru budou navrženi klíoví zástupci vedení žadatele a zástupci partner projektu. ídicí výbor se schází v termínech urených harmonogramem projektu, navíc mže jakýkoli z len ídicího výboru požádat o jeho mimoádné svolání. Na základ zkušeností a vzhledem k významu a rozsahu projektu je považována za nejvhodnjší frekvence zasedání ídicího výboru jednou za 2 3 týdny. Mimo tato jednání bude ídicí výbor vykonávat pravidelnou kontrolu prbhu projektu. 5.1.3 Manažer projektu Manažer projektu zodpovídá zejména za: zabezpeení požadovaných zdroj pro realizaci projektu v požadované kvalit a podle asového harmonogramu; komunikaci s vrcholovými ídicími pracovníky žadatele a partnery (mimo rámec urený ídicím výborem); ešení bžných problém projektu a autorizaci zmn, které nemají zásadní vliv na parametry projektu; autorizaci formálních dokument projektu (zápisy z jednání, akceptaní dokumenty apod.) a detailních projektových plán. Manažer projektu za žadatele zabezpeuje v souinnosti s vedoucím projektu za dodavatele poskytování informací vyšší úrovni ízení v projektové struktue, jakož i zveejování dosažených výsledk projektu v rámci žadatele. Strana 17 (celkem 26)

5.1.4 Realizaní tým Realizaní tým je výkonnou složkou projektu, která zpracovává výstupy projektu a plní úkoly dle projektového plánu. Za žadatele bude v týmu jeden odborný garant nejlépe vedoucí pracovník žadatele. Dále budou souástí projektu vybraní pracovníci, kteí se budou podílet pímo na projektových pracích. Ostatní zamstnanci žadatele i odborníci budou do projektu pizváni na ad hoc bázi dle aktuálních projektových poteb. 5.2 Požadavky na odbornost Správu a realizaci projektu mohou provádt pouze odborníci s potebným vzdláním a praxí v oblasti daného tématu a se zkušenostmi v ízení projektových zámr a tým. Strana 18 (celkem 26)

6. Harmonogram realizace projektu 6.1 Etapizace projektu Projekt bude rozdlen do dvou etap a to podle výše jmenovaných cíl projektu, tj. 1. etapa projektu Strategická ást projektu Zpracování analýzy a vytvoení informaního a komunikaního systému s partnery projektu a dalšími subjekty. Zpracování analýz a výzkumných úkol v rámci prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání. Zpracování komplexního pístupu metodického modulu k výchov a vzdlávání ke zvyšování bezpenosti a ochrany zdraví pi práci. 2. etapa projektu Realizaní ást projektu Vybudování call-centra k poskytování informací o nových poznatcích vdy a techniky v oblasti vyhodnocování a odstraování rizik a podpoe jejich šíení. Toto centrum bude souasn psobit jako poradenské centrum k pedcházení vzniku poškození zdraví. Vytvoení databáze pojistných událostí týkající se úraz na pracovišti a nemocí z povolání. Zajištní marketingových nástroj pro prevenci úraz na pracovišti a nemocí z povolání. Navázání komunikace se zamstnavateli a zamstnanci v rámci osvty a propagace v oblasti bezpenosti a ochrany zdraví pi práci. Realizace publicity a osvty projektu. Jednotlivé etapy budou na sebe logicky navazovat, dílí aktivity budou realizovány paraleln. 6.2 Pedpokládaný harmonogram projektu asový harmonogram akce je plánován na 2 roky, piemž v této fázi pípravy projektu je zahájení realizace projektu pedpokládáno k lednu 2008 a ukonení realizace je naplánováno k prosinci 2009. Harmonogram bude upesnn podle vyhlášené výzvy ídícím orgánem píslušného operaního programu. Rok 2008 2009 Kvartál I. II. III. IV. I. II. III. IV. 1. etapa projektu Strategická ást projektu x x x x 2. etapa projektu Realizaní ást projektu x x x x Strana 19 (celkem 26)

7. Finanní analýza projektu 7.1 Náklady projektu Tabulka 7-1 - Nákladový plán projektu Výdaje Mrná jednotka Poet jednotek Jednotková cena (v K) Náklady (v K) 1. Lidské zdroje (pracovní smlouvy) - mezisouet 8748000 1.1 Mzdové náklady - hrubá mzda 6 osobx24 msíc 144 45000 6480000 1.2 Odvody sociálního a zdravotního pojištní zamstnavatele 6 osobx24 msíc 144 15750 2268000 2. Cestovné - mezisouet 300000 2.1 Cestovné 1 300000 300000 2.2 Náklady na vozidlo (služební vz) - spoteba PHM 3. Nákupy materiálu a zboží (obchodní smlouvy, faktury, paragony) - mezisouet 58350000 3.1 Nákup materiálu (spotební, pomocný) 1 30000000 30000000 3.2 Nákup zboží Vytvoení informaního a komunikaního 1 15000000 15000000 systému Vytvoení call-centra 1 8000000 8000000 Vybavení call-centra 5000000 PC ks 6 30000 180000 Tiskárna ks 1 30000 30000 Scanner ks 1 20000 20000 Licence ks 6 20000 120000 4. Nákupy služeb (obchodní smlouvy, faktury, 89000000 paragony) - mezisouet 4.1 Náklady na audit, nezbytné posudky 1000000 4.2 Náklady na publicitu (informaní tabule, 70000000 pamtní desky) 4.3 Náklady na výbrová ízení v. právních 2000000 expertíz 4.4 Náklady na poradenství, expertní, konzultaní 15000000 a jiné služby 4.5 Finanní služby (poplatky,záruky atd.) 1000000 5. Investiní náklady - mezisouet 4000000 5.1 Projektová dokumentace do 5 % celkových 4000000 zpsobilých náklad projektu (projektová dokumentace, dokumentace pro podání žádosti, studie proveditelnosti, CBA) 6. Režijní náklady 24 100000 2400000 7. Jiné náklady - mezisouet 29212500 7.1 Náklady partnera 7.2 DPH, kdy není nárok na odpoet na vstupu 0,19 29212500 8. Pedpokládané píjmy projektu získané bhem doby jeho realizace I. Zpsobilé výdaje celkem bez DPH 162798000 II. Zpsobilé výdaje celkem s DPH 192010500 Strana 20 (celkem 26)

Výdaje Mrná jednotka Poet jednotek Jednotková cena (v K) Náklady (v K) III. Nezpsobilé výdaje celkem 0 IV. Celkové náklady projektu (I.+II.) 192010500 z toho: ERDF: 85 % 0,85 163208925 Vlastní zdroje: 15 % 0,15 28801575 Pozn.: Jedná se o expertní odhad na jednotlivé položky projektu. Rozpoet je pouze orientaní a bude upesnn v návaznosti na specifikaci uznatelných aktivit ze strany žadatele v pípad, že bude projekt implementován. Paragraf 16 zákon. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc, který má nabýt úinnosti 1.1.2010, ukládá za povinnost v každém kalendáním roce vynaložit 6 % z objemu dávek vyplacených v pedchozím kalendáním roce na prevence v úrazovém pojištní. Pedložený projektový zámr poítá s dobou realizace projektu na dva roky a cca poloviní výší náklad ron ve srovnání s uvedenou právní úpravou. O umístní a výši prostedk na prevenci v úrazovém pojištní pro dobu realizace projektu rozhodne píjemce dotace, tzn. SZP R dle jednotlivých aktivit projektu s vazbou na partnery projektu, a to nejpozdji do doby podání žádosti o dotaci. 7.2 Zdroje projektu Zdroje projektu jsou rozdleny následovn: Vlastní zdroje tj. zdroje žadatele Dotaní zdroje tj. zdroje IOP Jiné zdroje ostatní (v pípad tohoto projektu nejsou uvažovány žádné jiné zdroje). Tabulka 7-2 - Pedpokládané financování projektu 2008 2009 Celkem Vlastní zdroje 14400788 14400788 28801575 Dotaní zdroje IOP 81604463 81604463 163208925 Jiné zdroje 0 0 0 Celkem 96005250 96005250 192010500 Tvorba zdroj na realizaci projektu vychází z navrženého modelu financování, který pedpokládá vícezdrojové financování s úastí žadatele i Evropské unie. Uvedený zpsob finanního krytí investice pedpokládá získání dotace na realizaci projektu prostednictvím Integrovaného operaního programu, v rámci oblasti intervence 3.2 Služby v oblasti veejného zdraví. Formou podpory v rámci této oblasti intervence bude nevratná pímá pomoc, poskytovaná v souladu s 7 odst.1, písm. a) zákona.218/2000 Sb., rozpotová pravidla, v platném znní. Píspvek z fond EU bude pedstavovat 85 % celkových zpsobilých výdaj a spolufinancování z vlastních zdroj žadatele dosáhne 15 % celkových zpsobilých výdaj projektu. 7.2.1 Vlastní zdroje Tvorba zdroj na realizaci projektu vychází z navrženého modelu financování, který pedpokládá vícezdrojové financování s úastí pedkladatele projektu ve výši 15 % z celkové výše zpsobilých výdaj. Strana 21 (celkem 26)

7.2.2 Dotaní zdroje Integrovaný operaní program Zdrojem finanních prostedk je oblast intervence 3.2 Služby v oblasti veejného zdraví. Formou podpory v rámci této oblasti intervence bude nevratná pímá pomoc, poskytovaná v souladu s 7 odst.1, písm. a) zákona.218/2000 Sb., rozpotová pravidla, v platném znní. Zpsobilé výdaje projektu budou spolufinancovány z veejných zdroj až do výše 85 % z ERDF (Evropský fond pro regionální rozvoj). Zpsobilé výdaje musí splovat zejména následující podmínky: musí být vynaloženy v souladu s cíli programu a musí bezprostedn souviset s realizací projektu, musí být vynaloženy nejdíve v den, kdy bylo rozhodnuto o výbru projektu v rámci IOP (s výjimkou výdaj na projektovou dokumentaci, zde zpsobilost platí ode dne pedložení programu Komisi), musí být ped proplacením z ERDF prokazateln zaplaceny píjemcem dotace, není li ve výzv stanoveno jinak a musí být doloženy prkaznými doklady. 7.2.3 Zpsobilé výdaje v IOP oblast intervence 3.2 Zpsobilými výdaji jsou : dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý nehmotný majetek výdaje na drobný hmotný a nehmotný majetek výdaje na nákup služeb bezprostedn souvisejících s realizací projekt osobní náklady bezprostedn související s realizací projektu náklady na nezbytnou publicitu projektu da z pidané hodnoty u neplátc DPH výdaje uznatelné v rámci kížového financování z Evropského sociálního fondu v maximálním rozsahu 9% 7.2.4 Jiné zdroje V souvislostí s realizací projektu nejsou uvažovány žádné jiné zdroje financování než státní rozpoet, prostedky EU a vlastní zdroje žadatele. Strana 22 (celkem 26)

8. Analýza rizik Úkolem této ásti analýzy projektového zámru je vymezení základních rizikových faktor projektu, které mohou být píinou i zdrojem rizika, a zkoumání vlivu nejistých a promnlivých pedpoklad investiního zámru. Náplní analýzy rizik je vypracovat pehled možných rizik, jejich lenní a analýza z pohledu pravdpodobnosti jejich výskytu. Cílem ízení rizik je zvýšit pravdpodobnost úspchu projektu a minimalizovat pípadná hrozící nebezpeí. V níže uvedené tabulce je pehled a roztídní možných rizikových faktor identifikovaných v souvislosti s realizací projektu. Pro stanovení úrovn rizik byla použita následující íselná klasifikace: 1 úrove rizika zanedbatelná 2 úrove rizika pípustná 3 úrove rizika nežádoucí 4 úrove rizika nepípustná Pro stanovení pravdpodobnosti výskytu rizik byla použita následující íselná klasifikace: 1 nízká 2 stední 3 vysoká Tabulka 8-1 Pravdpodobnost výskytu a intenzita negativního vlivu faktor rizik projektu Popis rizika Úrove Pravdpodob Nástroje minimalizace rizika rizika nost výskytu Schválení píslušné legislativy Nedostatená institucionální podpora projektu Nedostatky v organizaci a koordinaci aktivit v projektu Nedostatek lidských zdroj pro zajištní realizace projektu Nezajištní dostatených finanních. prostedk na pedfinancování a prbžné financování Zvýšení náklad bhem realizace projektu Nezájem partner o zapojení do projektu 4 2 zajišovat prbžný lobbying pro schválení píslušné legislativy na píslušných místech 3 1 zajišovat prbžný lobbying projektu smrem k píslušným institucím (nap. ídící orgán IOP, zprostedkující subjekt píslušné oblasti intervence, resp. MZd) využít externí odborné konzultanty 3 1 motivace pracovník zapojených do realizace projektu (nap. formou odmn apod.), využít služeb externích odborných konzultant 3 1 zahrnout pedmtné innosti do procesu optimalizace pomru outsourcovaných služeb a aktivit zajišovaných žadatele 4 1 zpracování detailního plánu cash flow projektu, zajištní jeho prbžného vyhodnocování a vasné pijímání potebných opatení 3 2 zpracování detailního a reálného rozpotu 3 2 zajištní informovanosti o projektu a zpsobech zapojení rzných partner Strana 23 (celkem 26)

Cílem ízení rizik je zvýšit pravdpodobnost úspchu projektu a minimalizovat pípadná hrozící nebezpeí. Mezi významná rizika patí zejména: 1. Nedostatená organizace a koordinace realizaních inností Opatení: Základem pro minimalizaci tohoto rizika jsou dostatené personální a asové kapacity lidí zapojených do projektu a dostatená pozornost a podpora ze strany managementu. 2. Nezajištní dostatených finanních prostedk v ase Opatení: Základem pro minimalizaci tohoto rizika je zpracování detailního plánu cash flow projektu a také zajištní jeho prbžného vyhodnocování a vasné realizace pípadných opatení. 3. Zvýšení náklad bhem realizace Opatení: Tomuto riziku je možné pedcházet detailním plánováním a sestavováním rozpotu vetn zohlednní konkrétních výstup konzultací s partnery projektu. Rovnž je nutné zohlednit prbžné vyhodnocení pilotní fáze projektu. Obecn lze konstatovat, že standardním postupem minimalizace rizik je kvalitní zpracování pípravné a projektové dokumentace a dostaten zajištný managementu projektu po celou dobu jeho životního cyklu. Strana 24 (celkem 26)

9. Závry a doporuení Tato analýza projektového zámru byla vypracována jako jeden z podklad pro rozhodnutí o investici i pro návrhy opatení spojených s realizovatelností projektu a jeho zpsobilostí pro spolufinancování z evropských zdroj v dalších fázích pípravy projektu. Smyslem této analýzy projektového zámru bylo shromáždit veškeré dostupné relevantní informace o tomto projektu, zejména stanovení jeho: zámr a cíl, kterých má být realizací dosaženo, obsahové nápln (pedmtu projektu), pedpokládaných výsledk, zpsobu ešení, náklad a možností financování, organizaního zabezpeení, pedbžného harmonogramu realizace, rizik. Pi zpracování této analýzy projektového zámru projektu dospl zpracovatel k následujícím závrm a doporuením: Tabulka 9-1 - Závry a doporuení projektového zámru Závry a doporuení projektového zámru Projekt má jasn formulované cíle, pedmt i pedpokládané výstupy a výsledky, je logicky vnitn provázaný a ucelený. Projekt svým zamením spadá do aktivit podporovaných v rámci Integrovaného operaního programu 2007 2013, prioritní osa 3 Zvýšení kvality a dostupnosti veejných služeb, oblast intervence 3.2 Služby v oblasti veejného zdraví. Projekt spluje podmínky a pravidla uvedená v tomto opatení a to v rámci aktivity 3.2b Systémová opatení v oblasti prevence zdravotních rizik obyvatelstva. Projekt se adí do aktivit odpovdnosti obyvatel za své zdraví. Projekt bude realizován v prbhu 24 msíc. Strana 25 (celkem 26)

Název Deloitte oznauje švýcarské sdružení ( Verein ) Deloitte Touche Tohmatsu, jeho lenské firmy a jejich dceiné a pidružené spolenosti nebo kterýkoli z výše uvedených subjekt. Deloitte Touche Tohmatsu je organizací sdružující po celém svt lenské firmy, jejichž cílem je poskytovat odborné služby a poradenství špikové úrovn a které se pi poskytování služeb klientm ídí jednotnou globální strategií uplatovanou na místní úrovni v tém 140 zemích svta. S možností využívat hluboký intelektuální potenciál 135 000 lidí po celém svt, Deloitte poskytuje služby ve tyech odborných oblastech audit, dan, manažerské poradenství a finanní poradenské služby, piemž mezi její klienty patí více než 80 procent nejvtších spoleností na svt, jakož i velké národní podniky, veejné instituce, významní místní klienti a úspšn se rozvíjející globální spolenosti. Výše zmínné služby nejsou poskytovány sdružením Deloitte Touche Tohmatsu a, s ohledem na regulatorní a nkteré další dvody, nkteré lenské firmy neposkytují služby ve všech tyech uvedených oblastech.švýcarské sdružení Deloitte Touche Tohmatsu nenese odpovdnost za jednání i opomenutí svých lenských firem a žádná z lenských firem nenese odpovdnost za jednání i opomenutí jiné lenské firmy. Každá z lenských firem je samostatným a nezávislým právním subjektem psobícím pod názvem Deloitte, Deloitte & Touche, Deloitte Touche Tohmatsu nebo pod jiným podobným názvem. Deloitte Central Europe je regionální organizací subjekt zastešených spoleností Deloitte Central Europe Holdings Limited, která je lenskou firmou Deloitte Touche Tohmatsu ve stední Evrop. Služby jsou poskytovány dceinými a pidruženými spolenostmi spolenosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, které jsou samostatnými a nezávislými právními subjekty. Dceiné a pidružené spolenosti Deloitte Central Europe Holdings Limited se adí mezi pední poradenské firmy ve stedoevropském regionu a poskytují odborné služby prostednictvím více než 3 400 lidí psobících ve více než 30 kanceláích v 17 zemích. V eské republice poskytují služby spolenosti Deloitte Advisory s.r.o., Deloitte Audit s.r.o. a Deloitte BPO G&I a.s. (spolen též Deloitte eská republika ), které jsou pidruženými spolenostmi Deloitte Central Europe Holdings Limited. Deloitte eská republika je jednou z hlavních organizací poskytujících poradenské služby v této zemi a poskytuje odborné služby v oblasti auditu, daní, manažerského poradenství a finanních poradenských služeb, a to prostednictvím svých 625 místních i zahraniních odborník. K získání dalších informací prosím navštivte naše webové stránky www.deloitte.cz. Deloitte BPO G&I a.s. Jankovcova 1566/2b 170 00 Praha 7 Tel:+420 226 537 700 Fax: +420 226 537 707 2007 Deloitte Touche Tohmatsu Všechna práva vyhrazena Strana 26 (celkem 26)