Úhrada za úsřdní vyápění byů II Anoac Článk j druhým z séri příspěvků, krými jsou prsnovány dlouholé výsldky prác na Tchnické univrziě v Librci v oblasi rozpočíávání nákladů na vyápění pomocí poměrových indikáorů. Torické i prakické výsldky jsou v současné době ověřny na víc nž milionu insalací v ČR a SR. Příspěvk s zabývá mchanismm rozpoču nákladů na vyápění mzi jdnolivé užival a rozbírá problémy vyplývající z výkladu vyhlášky MPO č. 45/95 Sb. v znění vyhlášky č. 85/98 Sb. v vzahu k současné lgislaivě. Doc. Ing. Josf Paočka,CSc. Ing. Zdněk Viamvás, CSc. Librc 9.3.000 VIPA CZ s.r.o., Kadlická 0, 460 5 Librc 5, l./fax.: 048 75 04 57-8, -mail: vipa@vipa.cz, wb: www.vipa.cz
Úhrada za úsřdní vyápění byů II Doc. Ing. Josf Paočka, Csc. Ing. Zdněk Viamvás, Csc. Úvod Poziivní dopad insalac poměrových indikáorů na hydraulickou sousavu úsřdního vyápění, jjí provoz a současně docilované snížní spořby pla cnrálně vyápěného domu j nzpochybnilný. Uživalé byů mají možnos hospodaři s plm podl vlasního uvážní, ovšm s vědomím jdnoznačné závislosi mzi konomickým využíváním pla a násldující úhradou. Ta přdsavuj podíl byu nbo i jdnolivé mísnosi na clkových nákladch vyápěného clku (dům, skupina domů, případně clé sídlišě). Tno vyápěný clk j v lgislaivě (vyhl. 45/95 Sb., v znění vyhl. 85/98 Sb.) nazýván zúčovací jdnoka. Pro každou zúčovací jdnoku musí bý po skonční účního období známa clková finanční čáska, krá má bý rozpočíána na jdnolivé byy. Sanovní éo čásky vychází z pravidl pro vorbu cny vydávaných každoročně výměrm minisrsva financí. Rozhodující čásí jsou zpravidla náklady na palivo, lkrickou nrgii,obsluhu, dodávku vody a další. Přdměm ohoo článku nní sanovní éo čásky, al rozpoč éo čásky na jdnolivé byy. Kririum rozpoču a využií údajů poměrových indikáorů Algorimus rozpoču clkové čásky na jdnolivé byy, případně mísnosi j závislý na dfinování zv. spravdlivé úhrady a z oho odvozné filozofi využií indikovaných hodno. K objasnění ohoo problému poslouží několik násldujících oázk a odpovědí, zformulovaných na základě dlouholé orické výzkumné činnosi pracovníků Tchnické univrziy v Librci prakicky ověřné na víc jak milionu rozpočů. Odpovědi jsou formulovány s pohldu ří hldisk, krými s auoři řídili běhm clé výzkumné činnosi: ) Tchnická provdilnos ) Ekonomická fkivnos 3) Spravdlnos rozpoču úhrady za vyápění ad ) Hldisko chnické provdilnosi j zřjmě njméně konrovrzní, nboť záměr buď lz nbo nlz ralizova. Mnohá sanoviska k chnické provdilnosi rsp. nprovdilnosi jsou však čas od času poplaná nschopnosi problém vyřši. Skučnos, ž někdo něco nzná jšě nznamná, ž j o chnicky nprovdilné. Takovéo ndnc s objvily u řady firm, kré s ndokázaly chnicky vyrovna s vyhláškou č. 85/98 Sb. 6. ods. 4. ad ) V oblasi měřní pla, zjména pak v oblasi aplikac různých ypů poměrových indikáorů s jdná o závažný problém, nboť poměrové měřní pokud s provádí pomocí drahých sysémů můž mí problmaickou návranos. Uživalé byů zpravidla nmají možnos rozhodnou o ypu indikáorů a sysému rozúčování, al na druhé sraně uo mnohdy problmaickou chniku plaí. ad 3) Zřjmě njsložiějším a njproblmaičějším hldiskm j dfinování spravdlivé úhrady, zn. spravdlivého rozpoču clkové čásky na jdnolivé byy, případně až na jdnolivé mísnosi. Jdnoznačné dfinování spravdlivé úhrady j základní podmínkou njn pro odborné firmy, kré rozpoč provádějí, al i pro konkréního užival byu, krý musí mí možnos laické konroly rozúčování. Odpovědi na níž uvdné oázky nní možno v rámci ohoo článku vyčrpávajícím způsobm dokladova. Pokud budou vznsny doazy, nbo námiky proi odpovědím bud možno v rámci odborné diskus dojí k koncnzu směrovaném k prospěchu uživalů byů.
) J výpoč prováděný v souladu s vyhláškou 45/95 Sb. v znění vyhlášky 85/98 Sb., komnářm k ěmo vyhláškám, normami ČSN EN 834 nbo ČSN 835, s pomocí crifikovaných poměrových odpařovacích i lkronických indikáorů spravdlivý? Vyhláška jdnoznačně dfinuj kririum rozpoču podl dosahované průměrné ploy v mísnosi. Pokud rozdíly v úhradách mzi srovnalnými byy činí několikanásobk (podl údajů SEI až šsinásobk), pak by při rspkování základních fyzikálních zákonů z oblasi rmokiniky musly bý v plně a rozměrově srovnalných bych dosahovány násldující ploy: - jsliž lvnější by má průměrnou plou 5 C, pak by ploa dražšího byu musla bý 75 C Q Q = k S ( i k S ( i ) ) = i i = 6 z oho = 6( ) + = 6 (5 3) + 3 = 75 C, () kd k, k - součinilé prosupu pla S, S - plocha obvodového plášě, - ploy mísnosi - vnkovní ploa - jsliž dražší by, v krém užival byu plm nšří a dosahuj průměrnou plou 5 C, pak musí bý ploa v byě šřícího užival byu z rovnic () 6,67 C i 5 3 = + = 3 + = 6, 67 6 6 i C V cnrálně vyápěném domě však nní možno při rspkování opných sysémů podl ČSN 0600, ČSN 060, ČSN 0605 výš uvdných plo dosahova njn z hldiska zákonů fyziky, al i s ohldm na poby lidí. Z oho důvodu j odpověď na první oázku jdnoduchá. Rozpoč j chnicky provdilný, konomicky fkivní, al v jdnolivých případch výrazně nspravdlivý. Obchodní firmy, kré pouz aplikují při rozpoču úhrady za vyápění přvzaé normy a právní přdpisy z zmí, kd vyápění j rozpočíáváno podl dodaného pla (DIN, vropská norma ČSN EN 834, ČSN EN 835) s snaží zpochybňova rozpoč podl dosahované průměrné ploy pomocí různých zamňujících argumnů o nmožnosi rozúčování podl dosahované ploy.v éo oblasi j čská lgislaiva v vzahu k uživalům byů výrazně pokrokovější, nboť rozpoč podl dodaného pla numožňuj jakoukoliv násldnou konrolu uživalm byu.tvrzní, ž při použií kriria průměrné dosahované ploy by musla bý měřna ploa v sřdu mísnosi jdn mr nad zmí kulovým ploměrm vypadá sic odborně, al uživalé byů bydlí zpravidla v clém byě a nikoliv v omo jdiném bodě.rovněž naproso zavádějící argumn, ž dodakové zdroj pla (slunční nrgi, chnické vybavní byu, poby lidí ad.) vylučují možnos spravdlivého rozpočíávání podl dosahované ploy, by byl njvýš použilný proi sysému přímo snímajícím průměrnou plou byu. Možnos spravdlivého rozúčování pomocí poměrových indikáorů podl dosahované ploy při xisnci dodakových zdrojů j možno dokladova násldujícími ploními a výkonovými souvislosmi. Uváděné číslné hodnoy přdsavují dva konkréní rálné případy ploních závislosí z nkončně mnoha možných. Průběh křivk a, b jdnoznačně prokazuj rálnou možnos rozpoču podl dosahované průměrné ploy i v případě dodakových zdrojů pla, ak jak j výhradně prováděno sysémm VIPA.
ploa vsupní vody [ 0 C] 00 75% 80% 90 80 70 60% 60 b 50 40 X% a 30 0 0 0 ploa vrané vody [ 0 C] Obr.: Změna ploy oopné vody při průoku oopným ělsm [ 0 C] 5,3 [ 0 C] 0,7 sř [K] 30,5 [ 0 C] 80,0 [ 0 C] 33,69 S [m] 7,8 X [%] 56, N [W] 0 m [kg s - 7,98x0-3 Z [W] 0 G [kg h - 8,7 I [W] 550 P [W] 555 00 80,0 59,39 94,60 90 7,7 5,0 67,5 80 64,53 43,8 43,57 70 58,34 37,63 3,3 60 53,03 3,3 5,9 50 48,47 7,76-9,0 40 44,56 3,85 30 4,9 0,48 0 38,30 7,59 0 35,8 5, 0 33,69,98 Tab. Tploní a výkonové hodnoy oopného ělsa viz. křivka a na obr. [ 0 C] 30,50 [ 0 C] 0,7 sř [K] 9,79 [ 0 C] 80,0 [ 0 C] 0,85 S [m] 7,8 X [%] 70, N [W] 53 m [kg s -,00x0-3 Z [W] 000 G [kg h - 7,8 I [W] 550 P [W] 497 00 80,0 59,39 506,45 90 53,4 3,43 3,6 80 38,4 7,7 80,83 70 30,38 9,67 -,5 60 5,99 5,8-46,08 50 3,59,88-70,55 40,8,57 30,57 0,86 0,8 0,47 0 0,97 0,6 0 0,85 0,4 Tab. Tploní a výkonové hodnoy oopného ělsa viz. křivka b na obr. vnkovní ploa ploa mísnosi ploa vsupní vody ploa zpěné vody S plocha oopného ělsa N plný zisk (zráa) z okolních mísnosí Z plný zisk (slunc, spořbič,osoby ad.) sř sř sřdní ploa vody sřdní logarimický ploní spád I plná zráa mísnosi P výkon oopného ělsa X procno savbní výšky oopného ělsa zdola m průok vody G průok vody ploa oopné vody v mísě x ploní spád v mísě X δ orická (koncpční) chyba indikac δ = 00 - sř. ) Co j příčinou výrazných chyb v rozúčování prováděných v smyslu norm a vyhlášk podl oázky? Malá rozlišovací schopnos odpařovacích indikáorů. Problmaická spoušěcí ploa lkronických indikáorů. Tploní rozažnos měrné kapaliny. Posuv sřdní ploy oopného ělsa vlivm škrcní průoku. Chybná filosofi rozpoču pro mísnosi s cloročně uzavřným oopným ělsm. Použií nobjkivních koficinů polohy byu v domě. Aplikac výpoču na základě skučně insalovaného oopného ělsa bz ověřní souladu mzi výkonm oopného ělsa a plnými zráami vyápěné mísnosi. 3) Má užival byu možnos laické konroly rozúčování?
U indikáorů a sysémů rozpočů prováděných podl usanovní ČSN EN 834 a ČSN EN 835, nmá užival byu možnos provés konrolu správnosi rozpoču. Vyhláška č. 85/98 Sb. jdnoznačně uvádí, ž kririm rozpoču j dosahovaná průměrná ploa v vyápěných mísnosch. Pro užival byů j npřijalné, aby ao snadno konrolovalná hodnoa byla suplována počm dílků jak odpařovacích, ak i lkronických indikáorů. J na odborných firmách, aby indikované údaj dokázaly za pomocí fyzikálních zákoniosí přransformova do rozúčování ak, aby užival byu dosal podklad, v krém můž odčís názv a vlikos vyápěné mísnosi a dosahovanou průměrnou plou. Jdině akovéo rozúčování, kré úhradu za vyápění podloží údaji o dosahovaných ploách v mísnosch s určiou podlahovou plochou lz považova za rozpoč v smyslu vyhlášky č. 85/98 Sb. 6 ods. 4. Bohužl modické pokyny k vyhlášc jsou právě poplané normám ČSN EN 834 a ČSN EN 835, kré pojm rozpoč podl dosahované ploy nznají. Úplně zavádějící a znužilný j pak komnář ciuji: V případě správného dimnzování a vyrgulování sousavy úsřdního vyápění v zúčovací jdnoc lz náměr indikáoru vynásobi podlahovou plochou mísnosi s oopným ělsm. V omo vrzní komnář přisuzuj nunos souladu výkonu oopného ělsa s plnými zráami jn rozpoču s použiím podlahové plochy a zcla opomíjí nunos správného dimnzování výkonu oopného ělsa pro jakýkoliv sysém poměrového měřní. Tchnicky j možné ralizova rozpoč podl dosahované ploy, al pokud njsou v vyúčování uvdny, ak užival byu nmá možnos rozúčování zkonrolova. Konrolu zaím umožňuj pouz aplikac sysému VIPA. S hldiska konomické fkivnosi nlz nuvádění ploních poměrů hodnoi. Sic o nic nsojí, al na druhé sraně o nic npřináší. Spravdlnos rozpoču j nkonrolovalná. V řadě prospků a propagačních mariálů j uváděno, ž firmy provádějící rozúčování mají k dispozici dokumnaci všch používaných oopných ěls, zjména co s ýká jjich jmnoviých výkonů. Z cníku prací pak j možno odčís položku za mapování skučně insalovaných oopných ěls a jjich jmnoviých výkonů.bohužl nikdo nuvádí jako podmínku spravdlivého rozúčování soulad mzi insalovaným výkonm oopných ěls a plnými zráami jdnolivých mísnosí. Tuo podmínku nzná ani norma ČSN EN 835. Jsou i firmy, kré uvádějí pouhou znalosnsalovaného jmnoviého výkonu jako přdnos odpařovacích indikáorů a přdnos rozúčování podl dodaného pla. V snaz přdjí zdlouhavému dokazování výš uvdného požadavku na soulad j možno provádě číslné porovnání ploních a výkonových poměrů na dvou sjně vlkých oopných ělsch, umísěných v prosřdí s rozdílnou ploou. Průok j sřízn, ak, aby v mísě insalac indikáorů (75%) byla sjná ploa oopného ělsa např. 69 C (viz abulky 3,4 a obr.). ploa vsupní vody [ 0 C] 00 90 60% 75% 80% 80 70 60 50 X% = 7,65 0 C = 3,95 0 C 40 30 0 0 0 ploa vrané vody [ 0 C] Obr.. Změna ploy oopné vody při prosřdí o ploách = 7,65 C viz. ab.3, = 3,95 viz ab. 4
[ 0 C] 60,94 [ 0 C] 7,65 sř [K] 43,9 [ 0 C] 80,0 [ 0 C] 46,7 S [m] 7,8 X [%] 53,5 N [W] 0 m [kg s - 0,07 Z [W] 0 G [kg h - 6,7 I [W] 435 P [W] 435 [ 0 C] 6,6 [ 0 C] 3,95 sř [K] 37,3 [ 0 C] 80,0 [ 0 C] 47,9 S [m] 7,8 X [%] 53,65 N [W] 0 m [kg s - 0,05 Z [W] 0 G [kg h - 54,83 I [W] 098 P [W] 098 00 80,0 6,45 44,6 90 75,39 57,74 33,38 80 7,04 53,39 3,33 70 67,0 49,36 4,03 60 63,9 45,64 5,43 50 59,85 4,0 -,50 40 56,67 39,0 30 53,73 36,08 0 5,0 0 48,49 33,36 30,84 0 46,7 8,5 Tab.3 Tploní a výkonové hodnoy oopného ělsa v prosřdí o ploě i = 7,65 C viz. obr. 00 80,0 56,5 50,5 90 75,36 5,4 37,80 80 7,0 47,07 6,7 70 67,04 43,09 5,5 60 63,4 39,46 5,76 50 60,07 36, -3,7 40 57,0 33,07 30 54,3 30,8 0 5,67 0 49,33 7,7 5,38 0 47,9 3,4 Tab.4 Tploní a výkonové hodnoy oopného ělsa v prosřdí o ploě i = 3,95 C viz. obr. ploa vsupní vody [ 0 C] 00 90 75% 80% 80 70 60% 60 50 40 30 X% 0 0 0 ploa vrané vody [ 0 C] Obr.3. Změna ploy oopné vody po zvýšní průoku z hodnoy 0,07 kg s - na 0,088 kg s - viz. ab. 5. Při rozpoču úhrady za přdpokladu sjných poloh mísnosí v domě al s rozdílnými plnými zráami, nuně musí vyjí při indikaci sjné ploy sjná úhrada za vyápění jak podl kriria rozpoču podl dodaného pla, ak podl kriria rozpoču podl dosahované ploy. V obou případch j rozpoč chybný, nboť nní sjný výkon oopných ěls a ím dodané plo za určiý čas, nní ani sjná ploa. Pokud rgulačním zásahm j. zvýšním rsp. snížním průoku upravím plou mísnosi na sjnou hodnou např. 0 C (viz. ab.5,6 a obr. 3,4) bud úhrada opě chybná, nboť v omo případě j podíl výkonů mzi oběma oopnými ělsy rovn hodnoě 0,667, podíl rychlosí odparu 0,5, podíl indikac lkronických indikáorů 0,85. Ani při volbě plné pohody jako kriria rozúčování nní úhrada správná, nboť za sjnou plnou pohodu jsou indikovány a ím i vypočíány rozdílné úhrady.
ploa vsupní vody [ 0 C] 00 90 75% 80% 80 70 60% 60 50 40 30 X% 0 0 0 ploa vrané vody [ 0 C] Obr.4. Změna ploy oopné vody pro snížní průoku z hodnoy 0,05 kg s - na 0,00945 kg s - viz. ab.6 [ 0 C] 68,03 [ 0 C] 0 sř [K] 48,03 [ 0 C] 80,0 [ 0 C] 57,70 S [m] 7,8 X [%] 5,94 N [W] 0 m [kg s -,88x0 - Z [W] 0 G [kg h - 03,73 I [W] 70 P [W] 70 [ 0 C] 5,07 [ 0 C] 0 sř [K] 3,07 [ 0 C] 80,0 [ 0 C] 34,50 S [m] 7,8 X [%] 55,83 N [W] 0 m [kg s - 9,45x0-3 Z [W] 0 G [kg h - 34,0 I [W] 804 P [W] 804 00 80,0 60,0 5, 90 77,36 57,36 9,4 80 74,75 54,75 3,98 70 7,5 5,5 8,79 60 69,87 49,87 3,83 50 67,60 47,60-9,00 40 65,43 45,43 30 63,36 43,36 0 6,39 4,39 0 59,50 39,50 0 57,70 37,70 Tab.5 Tploní a výkonové hodnoy oopného ělsa po rgulačním zásahu viz. obr.3 00 80,0 60,0 87,40 90 7,3 5,3 6,56 80 65, 45, 4,0 70 59,3 39,3,3 60 54,07 34,07 6, 50 49,5 9,5-7,95 40 45,6 5,6 30 4,, 0 39,7 9,7 0 36,7 6,7 0 34,50 4,50 Tab.6 Tploní a výkonové hodnoy oopného ělsa po rgulačním zásahu viz. obr.4 Z uvdných příkladů vyplývá, ž jmnoviý výkon oopného ělsa musí bý v souladu s jmnoviými zráami vyápěné mísnosi. Pokud o firmy provádějící rozpoč nuvádějí jako nunou podmínku spravdlivého rozpočíání, ak o buď nznají nbo o záměrně zamlčují. 4) Co j základní a spořbní složka úhrady? Tyo pojmy jsou dosačně dfinovány, jak vyhláškou, ak komnářm. Z své podsay přdsavuj základní složka úhrady jakýsi paušál, krý zaplaí každý užival byu bz ohldu na innziu využívání oopných ěls. Základní složka úhrady j počíána z zv. započialné podlahové plochy byu, o j i z mísnosí bz oopného ělsa s případným přpočm na jdnonou výšku sropů a začlnění mísnosi podl oho zda sousdí s mísnosí s oopným ělsm. Spořbní
složka úhrady j odvislá od využívání oopných ěls, přdsavuj míru využií insalovaného výkonu. Problémm j indikac cloročně uzavřného oopného ělsa, kd náměr odpařovacích i lkronických indikáorů j zpravidla nulový. V ěcho případch zrácí smysl i koficiny polohy byu, nboť jakékoliv číslo násobné nulou j vždy nula. Dřív uvdný odkaz na chybnou filozofii indikac cloročně uzavřného oopného ělsa j jdnou z příčin chybných rozpočů a vd k omu, ž uživalé vniřních, méně nrgicky náročných byů, kří dosahují při úplném uzavřní oopných ěls ploy 7- C mají možnos uo chybnou filozofii znužíva. Při úplném uzavřní oopných ěls pak plaí jn základní složku úhrady, např. 30%. V porovnání s průměrnou ploou vyápěných mísnosí měli by však plai víc nž 80% nákladů. Tuo nzaplacnou čás ovšm zaplaí i, kří z jakýchkoliv důvodů (např. okrajové byy) nmohou zcla uzavří oopná ělsa. Porovnáním ako sanovných úhrad pak vychází několikanásobné rozdíly v plabách mzi sřdovými a okrajovými byy. Jak bylo již uvdno, žádný korkční koficin o nmůž napravi. Uváděním objkivních dosahovaných průměrných plo v vyúčování j dána njn již uvdná možnos násldné konroly rozúčování uživalm byu, al můž bý konrolním fakorm již při vlasním rozúčování. Provádějící organizac by ak sami mohly konrolova správnos svých rozpočů. Zaím však j siuac aková, ž jakkoliv nspravdlivý rozpoč j zdůvodňován souladm s usanovními uvdnými v oázc. Z mnoha prakických měřní vyplývá, ž ploní inrval mzi nvyápěnými a přápěnými mísnosmi j asi 0 C. To znamná rozsah plo 5-5 C. Spravdlivá úhrada pak přdsavuj podíl Q Q = ks( i k S ( i ) ) = i i 5 3 = =,83 5 3 Too však j podíl úhrady mzi dvěma mísnosmi éhož byu. Pokud by s jdnalo o podíl mzi byy, lz očkáva hodnou podílu výrazně nižší, zjména při bych rval obydlných. Filozofi indikac a násldného rozúčování zcla uzavřných oopných ěls j zásadně jinak řšna u indikáorů a sysému VIPA. Indikáor insalovaný na zpěné rubc oopného ělsa snímá průběžně plou zpěné rubky. V důsldku cilivého lkronického vyhodnocování jsou indikovány zcla rálnou hodnoou i zcla uzavřná oopná ělsa (nikoliv nulou). Při uzavřní oopného ělsa dojd k ochlazní zpěné rubky na plou mísnosi. Ta závisí na poloz byu v domě, udíž cilivá indikac raguj odlišně na plou uzavřného oopného ělsa jinak v okrajové mísnosi a jinak v sřdové mísnosi. Za plou mísnosi 9 C při uzavřném oopném ěls nuně vychází úhrada u sysému VIPA vyšší, nž za plou 5 C. U sysému VIPA udíž odpadají problémy s zv. krádžmi pla, kré chybná filozofi odpařovacích a lkronických indikáorů ndokáž posihnou.