FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV REGIONÁLNÍ A PODNIKOVÉ EKONOMIKY FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU Bakalářská práce Autor práce: Vedoucí práce: Brno 2009 Tereza Vránová Ing. Ivana Blažková, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že tuto bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce a za použití literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 15. května 2009 Tereza Vránová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce Ing. Ivaně Blažkové, Ph.D. za její ochotu, pomoc a rady, které jsem využila při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat nejmenované společnosti za poskytnutí účetních výkazů, které se staly podkladem této práce.

Abstrakt Vránová, T. Finanční analýza podniku. Bakalářská práce. Brno, 2009. Cílem této bakalářské práce je za pomoci metod finanční analýzy zhodnotit finanční situaci vybraného podniku v letech 2003 2007 na základě konečných účetních výkazů. Práce se dělí na dvě části teoretickou a praktickou. V první části je vysvětlena podstata a užití finanční analýzy a popsány metody, pomocí nichž je prováděna. V druhé části jsou tyto metody aplikovány v praxi prostřednictvím horizontální, vertikální a poměrové analýzy, Du Pont rozkladu a bankrotních modelů. V závěru práce je provedeno celkové zhodnocení finanční situace podniku a navržena doporučení vyplývající z výsledků provedené analýzy. Klíčová slova: finanční analýza, účetní výkazy, horizontální analýza, vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů, pyramidové soustavy ukazatelů, bankrotní modely. Abstract Vránová, T. Financial analysis of the company. Bachelor thesis. Brno, 2009. The aim of this bachelor thesis is with the help of methods of financial analysis to evaluate the financial situation of chosen company in years 2003 2007 on the basis of the final account sheets. Thesis is divided into two parts theoretic and practical. In the first part is explained essence and use of financial analysis and described methods by which it is made. In the second part these methods are applied in practice by means of horizontal, vertical and ratio analysis, Du Pont analysis and bankruptcys models. In the end of thesis is made total evaluation of financial situation of a company and proposed recommendations resulting from the analysis. Keywords: financial analysis, account sheets, horizontal analysis, vertical analysis, ratio indicators analysis, pyramidal systems of indicators, bankruptcys models.

Obsah: 1 ÚVOD... 7 2 CÍLE PRÁCE A METODIKA... 8 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE... 9 3.1 Definice a druhy finanční analýzy...9 3.2 Použití finanční analýzy...10 3.3 Uživatelé výsledků finanční analýzy...12 3.4 Zdroje vstupních dat pro finanční analýzu...13 3.4.1 Rozvaha (bilance)...14 3.4.2 Výkaz zisků a ztrát (výsledovka)...16 3.4.3 Výkaz cash flow (přehled o peněžních tocích)...17 3.4.4 Spolehlivost a srovnatelnost dat...17 3.5 Přístupy k finanční analýze a její metody...18 3.5.1 Elementární metody finanční analýzy...19 3.5.2 Vyšší metody finanční analýzy...19 3.6 Technická analýza podniku...20 3.6.1 Horizontální analýza...21 3.6.2 Vertikální analýza...21 3.6.3 Analýza poměrových ukazatelů...22 3.6.3.1 Ukazatele zadluženosti...22 3.6.3.2 Ukazatele likvidity (platební schopnosti)...25 3.6.3.3 Ukazatele aktivity...27 3.6.3.4 Ukazatele rentability...29 3.6.3.5 Ukazatele tržní hodnoty firmy...30 3.6.4 Analýza pyramidových soustav ukazatelů...30 3.6.5 Predikce finanční tísně podniku...32 3.6.5.1 Bonitní modely...32 3.6.5.2 Bankrotní modely...33 4 CHARAKTERISTIKA PODNIKU... 36 5 VLASTNÍ PRÁCE ANALÝZA FINANČNÍ SITUACE PODNIKU... 38 5.1 Analýza absolutních ukazatelů...38 5.1.1 Horizontální analýza...38 5

5.1.2 Vertikální analýza...40 5.2 Analýza poměrových ukazatelů...43 5.2.1 Ukazatele zadluženosti...44 5.2.2 Ukazatele likvidity...46 5.2.3 Ukazatele aktivity...46 5.2.4 Ukazatele rentability...48 5.3 Analýza pyramidových soustav ukazatelů...49 5.3.1 Du Pont rozklad ukazatelů rentability...49 5.4 Predikce finanční tísně podniku...51 5.4.1 Bankrotní modely...51 5.4.1.1 Altmanův model...51 5.4.1.2 Indexy IN...53 6 ZÁVĚR... 55 7 SEZNAM LITERATURY... 59 8 ELEKTRONICKÉ ZDROJE... 60 9 POUŽITÉ ZKRATKY... 60 10 SEZNAM PŘÍLOH... 61 6

1 Úvod Jednou z nejdůležitějších částí celopodnikového řízení je finanční řízení jako proces optimálního výběru možnosti získávání peněz a jejich užití na základě finančních cílů podniku. Při řízení podnikových financí je nutné zaměřit se především na budoucí vývoj, k čemuž nám nejlépe poslouží právě finanční analýza. I když při jejím vypracovávání využíváme data z minulosti, umožňuje nám na základě určení silných a slabých stránek hospodaření vyvarovat se předešlým chybám a určit pro další časový horizont správný podnikatelský záměr, který může vést až k vytvoření finančního plánu. V zemích s rozvinutou tržní ekonomikou, ke kterým se v posledních letech přidala i Česká republika, má finanční analýza dlouhodobou tradici. Je oblíbeným prostředkem pro hodnocení reálné ekonomické situace firmy. Díky ní nabyly na významu především finanční výsledky podniku a staly se tak základním kritériem rozhodování v ekonomické oblasti. Jsou významné jak pro strategické řízení firmy v oblasti financí tak například i pro hodnocení a výběr partnerů v oblasti obchodní. Přesto stále existují firmy, které si těchto cenných zdrojů neváží a po dokončení účetní závěrky se k nim málokdy vrátí. Tím škodí samy sobě, jelikož při použití správných metod, kterých je v rámci finanční analýzy mnoho, by právě na základě těchto výsledků mohly získat velice důležité informace. Průběžná znalost finanční situace, kterou nám analýza poskytuje, umožňuje manažerům správně se rozhodovat v různých situacích např. při získávání finančních prostředků, při alokaci volných peněžních zdrojů, při volbě dividendové politiky apod. Pravidelné provádění finančních analýz je velikým přínosem pro všechny typy podniků. Tím, že analýza upozorní na problémy v hospodaření, mohou být včas rozpoznány signály nadcházející finanční krize, která může vést i k celkové krizi podniku. Velmi důležitá je však správná a kvalifikovaná interpretace výsledků finanční analýzy. Jejich nesprávné zhodnocení by totiž mohlo vést k přijetí chybných rozhodnutí a k prohloubení stávajících problémů. Hlavně je nutné vzít na vědomí, že je pouze prostředkem k poznání stavu podniku a ne nástrojem k jeho změně. Tato práce by měla poskytnout ucelený pohled na problematiku finanční analýzy. Měla by být souhrnem teoretických poznatků a zároveň by měla předvést jejich aplikaci v praxi při posuzování finanční situace podniku. Její důležitou součástí bude také ukázat nepostradatelnost ekonomických výkazů při finančním plánování a rozhodování ve firmě. 7

2 Cíle práce a metodika Cílem této bakalářské práce je z globálního hlediska posoudit reálnou finanční situaci podniku, a to za pomoci souboru nástrojů, který se označuje jako finanční analýza. Analýza bude provedena na základě finančních údajů z let 2003 až 2007. Zdrojem těchto údajů budou účetní závěrky vyhotovené vždy k poslednímu dni v daném roce, z nich konkrétně Výkaz zisků a ztrát a Rozvaha v plném rozsahu. Jednotlivé ukazatele budou vypočítány pomocí aplikace Microsoft office excel. Cílem práce je poskytnout zvolenému podniku informaci o úspěšnosti či neúspěšnosti jeho hospodaření, upozornit na silné či slabé stránky jeho hospodářské politiky a působit jako prevence v případě blížící se katastrofy. Zjištěné výsledky by měly sloužit jako opora při rozhodování v oblasti podnikových financí. První část práce se věnuje teorii této problematiky pod názvem Literární rešerše. Je shrnutím teoretických poznatků, které se pak promítnou do praktické části, metodických postupů a pravidel pro jejich vyhodnocení a základních pojmů vyskytujících se v oblasti řízení podnikových financí. Následující částí je charakteristika společnosti, která poskytla ekonomické podklady pro vypracování analýzy. Na základě rozhodnutí vedení společnosti nebude v práci uveden její skutečný název. Bude tedy nazývána jako společnost Omega s.r.o.. Třetí část práce, nazvaná jako Vlastní práce je již částí praktickou, ve které je provedena samotná analýza ekonomického vývoje podniku. Dělí se do dalších tematických celků podle dílčích ukazatelů finanční analýzy. A to na: horizontální analýzu; vertikální analýzu; analýzu poměrových ukazatelů; analýzu pyramidových soustav ukazatelů; analýzu finanční situace pomocí modelů predikce finanční tísně. V závěrečné části jsou shrnuty poznatky, kterých bylo pomocí finanční analýzy dosaženo, zhodnoceny přednosti a rizika hospodaření společnosti a navržena opatření vedoucí k dalšímu úspěšnému řízení financí podniku. 8

3 Literární rešerše 3.1 Definice a druhy finanční analýzy Podle Růčkové [3] je finanční analýza typem analýzy, jejímž smyslem je provést zhodnocení finančního hospodaření. Představuje systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaženy především v účetních výkazech, jejich položek, agregovaných dat a rozbor vztahů a vývojových tendencí. Podle Landy [10] je finanční analýza soubor postupů prováděných s cílem získat informace pro finanční (ekonomické) řízení podniku a rozhodování externích subjektů. Je to finančně ekonomické hodnocení podnikatelské jednotky, které vychází z účetních (případně dalších) informací. V odborné literatuře existují různé definice finanční analýzy, které se v zásadě liší šíří svého pojetí z hlediska obsahového, časového, uživatelského i z hlediska objektu analýzy. Z hlediska časového lze finanční analýzu zaměřit na: zkoumání pouze současné situace; zkoumání současnosti a minulosti (tzv. analýza ex post); zkoumání současnosti, minulosti a odhad budoucnosti. [1] Z hlediska uživatelského může být finanční analýza zaměřena na různé skupiny uživatelů. Na jejich potřeby jsou také orientovány výstupy prováděných finančních analýz. Pokud jde o hledisko obsahové: Nejužší pojetí chápe finanční analýzu jako rozbor údajů z účetnictví analýza finančních výkazů. Širší pojetí přiřazuje k rozboru i hodnotící proces sloužící především k finančnímu rozhodování o podniku. V nejširším pojetí se finanční analýza chápe jako proces čerpající nejen z údajů účetnictví, ale i z dalších informačních zdrojů. [1] Podle objektu zkoumání: Mezinárodní analýza, která se zabývá analýzou aspektů nadnárodního charakteru. 9

Analýza národního hospodářství, která je prováděna specializovanými institucemi nebo organizačními složkami společnosti a je zdrojem externích informací, které prezentují vnější prostředí firmy. Analýza odvětví, v jejímž rámci se analyzují především odbytové možnosti, stav nasycenosti domácího a zahraničního trhu a importní náročnost. Analýza podniků a společností, která zahrnuje analýzu kvalitativní i kvantitativní, se soustřeďuje na stav a předpokládaný vývoj firmy. [3] Kromě šíře pojetí z různých hledisek se rovněž rozlišují dva základní přístupy k finanční analýze: Fundamentální analýza provádí rozbory založené na vzájemných souvislostech mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, na zkušenostech odborníků a jejich subjektivních odhadech. Zpracovává tedy spíše údaje kvalitativní povahy, kvantitativní informace využívá bez algoritmizovaných postupů; Technická analýza se naproti tomu opírá o použití algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování dat s následným kvalitativním posouzením výsledků. Nejlepších výsledků lze zpravidla dosáhnout jejich kombinací. [3] 3.2 Použití finanční analýzy Základním finančním cílem podniku je dlouhodobá maximalizace jeho tržní hodnoty během delšího období a zvětšení bohatství podnikatele. Finanční cíle podnikání jsou základem formování dalších podnikových cílů. [7] Rozhodujícími dílčími cíly podniku v oblasti finančního hospodaření jsou: Trvalá platební schopnost podniku a perspektiva dlouhodobé likvidity, tedy především dostatek peněz s co nejlepší finanční strukturou k činnosti podniku. Trvalý, dostatečně vysoký výsledek hospodaření a rentabilita vlastního kapitálu. Rozhodování o financích musí být podloženo finanční analýzou, která je jedním z podkladů finančního plánování. Finanční plán totiž vychází ze strategických cílů 10

podnikatele, ale i z dosavadního vývoje a z dosažené úrovně podniku hodnocené finanční analýzou. Jeho plnění se měsíčně kontroluje pomocí účetních výkazů a právě finanční analýzy. Ta umožňuje nejen analyzovat dosavadní finanční vývoj podniku, ale také různé varianty finančního plánu a jednotlivé podnikatelské záměry. [7] Hlavním úkolem finanční analýzy je pokud možno komplexně posoudit úroveň současné finanční situace podniku, posoudit vyhlídky na finanční situaci podniku v budoucnosti, připravit podklady ke zlepšení ekonomické situace podniku, k zajištění další prosperity podniku, k přípravě a zkvalitnění rozhodovacích procesů. Finanční analýza umožňuje včas rozpoznat blížící se výrobní, odbytovou nebo finanční krizi, stanovit úroveň finančního zdraví podniku a zkvalitnit rozhodovací procesy řízení. [7] Hlavní etapy finanční analýzy: výpočet ukazatelů; analýza stavových, rozdílových, tokových ukazatelů, procentní analýza komponent, analýza poměrových ukazatelů a jejich soustav; srovnání s plánem, s konkurencí, s odvětvovým průměrem, s expertními zkušenostmi (komparativní analýza); hodnocení ukazatelů v čase (trendová analýza); hodnocení vzájemných vztahů mezi poměrovými ukazateli, zkoumání působících činitelů, odhalení příčin stavu a vývoje; návrhy na opatření ke zlepšení. [7] Přestože finanční analýza čerpá vstupní data z minulosti, je její využití spojeno především s řízením budoucího vývoje. S ním jsou spojeny její hlavní úkoly, které můžeme shrnout do následujících oblastí : Verifikace dosažených výsledků, kvantifikace příčin, které výsledky ovlivnily a systematické hodnocení vzájemných souvislostí za účelem odhalení reálného finančního postavení podniku, sloužícího pro konkrétní rozhodování jak v oblasti podnikových financí, tak v oblastech věcného rozhodování. Hledání rezerv v provozní i investiční činnosti podniku, možnost hlubší analýzy situace podniku v oblasti pohybu peněžních prostředků, výnosů, nákladů, využití majetku podniku i jeho finančních zdrojů. 11

Východisko pro sestavení kvalitních reálných krátkodobých i dlouhodobých finančních plánů, které jsou podkladem pro rozhodování v budoucnu. Nástroj kontroly, neboť umožňuje zjišťovat, do jaké míry jsou opatření realizovaná v podniku úspěšná a zda se projevují ve zlepšování či zhoršování finanční situace podniku a jeho výkonnosti. [8] 3.3 Uživatelé výsledků finanční analýzy I když mezi hlavní uživatele výsledků finanční analýzy patří podnik resp. jeho vedení, nejsou určeny pouze pro jeho další rozhodování. Podle uživatelů těchto výsledků je možné rozdělit finanční analýzu do dvou oblastí: Externí, která pochází z veřejně dostupných finančních informací o podniku. Interní, která je vypracována na základě veškerých interních údajů z informačního systému podniku. Na základě tohoto dělení můžeme rozdělit i uživatele finanční analýzy na externí a interní. K externím uživatelům patří podle Živělové [8] zejména: 1. Obchodní partneři firmy, kteří zahrnují jak odběratele, tak dodavatele. Odběratelské firmy, tzn. zákazníci, mají zájem především na dlouhodobé stabilitě podniku, aby v případě bankrotu neměli problémy se zajištěním vlastní výroby. Dodavatelé si na základě znalosti finanční situace potenciálních zákazníků vybírají nejvhodnější odběratele. Prostřednictvím finanční analýzy si ověřují možnost a reálnost plnění uzavřených smluv. Zajímají se především o platební schopnost podniku, strukturu oběžných aktiv a krátkodobých závazků i o průběh peněžních toků. 2. Banky, případně jiní věřitelé, kteří sledují především solventnost, likviditu podniku, hodnotí výnosnost podniku v delším časovém horizontu s cílem zjistit schopnost tvorby peněžních prostředků a úhrady přijatých závazků včetně dohodnutých úroků. 3. Držitelé dluhopisů podniku, kteří se zajímají zejména o finanční stabilitu podniku a jeho platební schopnost s cílem zjistit, zda jim bude cenný papír splacen včas a v dohodnuté výši. 4. Investoři, kteří se stávají v současné době početnou skupinou uživatelů informací získaných finanční analýzou. Rozhodují se, do kterého podniku 12

vložit svůj kapitál. Zajímají se především o stabilitu podniku a jeho další rozvoj, i o míru rizika a míru zhodnocení vloženého kapitálu. 5. Burzovní makléři, kteří informace o finanční situaci podniku obchodovaném na burze cenných papírů potřebují průběžně pro rozhodování o obchodech s cennými papíry. 6. Konkurenční firmy, které využívají získaných informací pro srovnání s vlastními výsledky, odhalení slabých a silných stránek konkurenčních podniků a tím upevnění svého postavení na trhu. 7. Stát a jeho orgány, které tyto údaje potřebují jak pro formulování hospodářské politiky státu, tak pro kontrolu plnění daňových a jiných odvodových povinností podniků a v neposlední řadě i pro statistické účely. 8. Auditoři, účetní a daňoví poradci podniku, kteří prostřednictvím finanční analýzy odhalují nedostatky ve finančním hospodaření podniku a navrhují nápravná opatření ke stabilizaci firmy. Vedle uvedených externích uživatelů existuje početná skupina uživatelů interních, která zahrnuje: 1. Majitele firmy, kteří si finanční analýzou ověřují, zda prostředky, které do firmy investovali, jsou náležitě zhodnocovány a řádně využívány. Zajímají se zejména o vývoj ukazatelů tržní hodnoty firmy, ukazatelů výnosnosti, sledují rovněž vztah peněžních toků k dlouhodobým závazkům podniku. Pomocí vývoje těchto ukazatelů také hodnotí práci manažerů firmy, kteří s jejich majetkem disponují. 2. Manažery firmy, kteří informací užívají pro svá operativní i dlouhodobá rozhodování o podniku. Zajímají se nejen o vývoj v podniku, který řídí, ale i o vývoj finanční situace obchodních partnerů i konkurenčních podniků. 3. Zaměstnance podniku, kteří mají přirozený zájem na prosperitě a finanční stabilitě svého podniku, na jehož vývoji jsou zainteresováni svým zaměstnáním a hmotným zabezpečením. [8] 3.4 Zdroje vstupních dat pro finanční analýzu Každá metoda finanční analýzy musí vycházet z ekonomických a finančních dat, z nichž těží určitou informaci. Data pro finanční analýzu můžeme čerpat z mnoha informačních zdrojů. Tyto zdroje lze různými způsoby třídit. Základním tříděním je třídění 13

na finanční a nefinanční a na kvantifikovatelné a nekvantifikovatelné. Jejich kombinací lze rozlišit tři hlavní skupiny informačních zdrojů: finanční zdroje informací (účetní výkazy finančního účetnictví a výroční zprávy, vnitropodnikové účetní výkazy, předpovědi finančních analytiků a managementu podniku, burzovní zpravodajství, kurzovní lístky, vývoj úrokových sazeb, mediální ekonomické zpravodajství); kvantifikovatelné nefinanční informace (podniková statistika a další podnikové evidence, prospekty interní směrnice, oficiální ekonomická statistika); nekvantifikovatelné informace (zprávy vedoucích pracovníků, auditorů, komentáře manažerů, komentáře odborného tisku, nezávislá hodnocení a prognózy, odhady různých analytiků). [1] Podle M. Konečného [7] se obdobná vstupní data mohou dělit do tří skupin na účetní data podniku, ostatní data o podniku a externí data. Informace z podnikového účetnictví jsou základním a výchozím zdrojem informací zejména pro interní finanční analýzu. Vstupní údaje jsou zpravidla přebírány z účetních výkazů finančního účetnictví podniku za sledované období. Účetní výkazy jsou součástí roční účetní závěrky. [8] Roční účetní závěrka je tvořena rozvahou (bilancí), výkazem zisku a ztráty (výsledovkou), přílohou včetně přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu. Tyto výkazy jsou závazně upraveny ministerstvem financí. 3.4.1 Rozvaha (bilance) Rozvaha je základním účetním výkazem. Ostatní účetní výkazy vznikly historicky oddělením z rozvahy pro účely podrobnějšího zjišťování. Vzájemným pojítkem rozvahy a výsledovky je hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta), pojítkem rozvahy a přehledu o peněžních tocích je bilance příjmů a výdajů. [1] Základní rovnice rozvahy: AKTIVA = PASIVA Rozvaha je účetním výkazem, který zachycuje bilanční formou stav hospodářských prostředků (aktiva) a zdrojů jejich financování (pasiva) vždy k určitému datu. Zpravidla se sestavuje k poslednímu dni každého roku, resp. kratších období. Představuje základní 14

přehled o majetku podniku ve statické podobě (v okamžiku účetní závěrky). Jde nám tedy o získání věrného obrazu: majetkové situace podniku v jakých konkrétních druzích je majetek vázán a jak je oceněn, na kolik je opotřeben, jak rychle se obrací, optimálnost složení majetku atd.; zdrojů, z nichž byl majetek pořízen o výši vlastních a cizích zdrojů financování, jejich strukturu apod.; finanční situace podniku jakého zisku podnik dosáhl, jek jej rozdělil, zda je podnik schopen dostát svým závazům. [3] Jelikož rozvaha zobrazuje stav na základě historických cen, mohou při její analýze vzniknout určité problémy z hlediska vypovídací schopnosti dat: zobrazuje stav hodnot v ní obsažených k danému okamžiku, nemůže dát informace o dynamice společnosti; nepracuje s časovou hodnotou peněz, nepostihuje přesně současnou hodnotu aktiv a pasiv; k určení realistické hodnoty některých položek musí být použito odhadu. [3] Podle Živělové [8] hlavní nedostatky rozvahy při použití ve finanční analýze vychází z užívaného ocenění a jsou to především tyto: Rozvaha nevyjadřuje přesně současnou hodnotu majetku podniku. Účetní standardy užívají zpravidla jako základ pro ocenění aktiv původní pořizovací cenu, která, i když je pravidelně upravována odpisy, neodráží současnou hodnotu majetku podniku. Odpisy, které hodnotu majetku snižují vzhledem k jeho opotřebení, jsou jen nepřesným vyjádřením skutečného procesu stárnutí. Navíc podniky volbou různých metod odepisování v rámci své daňové politiky dosahují rozdílných zůstatkových cen, i když pořizovací cena prostředků mohla být stejná. Snižování hodnoty odepisovaného investičního majetku je, i když jak bylo právě uvedeno nepřesně, zachyceno. Téměř nikdy však není zohledněno, že důležitým prvkem pro rozhodování může být v některých případech to, že dlouhodobý majetek nesnižuje, ale zachovává, či naopak zvyšuje svou hodnotu v čase. Příkladem je orná půda, lesy, ale i umělecká díla a sbírky a další. 15

Zásoby jako součást oběžného majetku podniku rovněž nejsou oceněny aktuálními cenami, ale původními pořizovacími cenami, což rovněž zkresluje údaje o jejich prodejnosti a tím celkové aktuální hodnotě majetku podniku. Současně opět podnik volbou způsobu oceňování zásob jejich skutečnou cenu může zkreslit, jak bylo již připomenuto. Majetek podniku naproti tomu vůbec nezahrnuje taková aktiva, která na efektivní fungování podniku mohou mít podstatný vliv. Jsou to především pracovníci podniku, jejich kvalifikace, znalosti a zkušenosti. 3.4.2 Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) Výkaz zisků a ztrát zachycuje činnost podniku z hlediska nákladů a výnosů. Je to výkaz o tocích, nikoliv o stavu, jako byla rozvaha. Rozdíl mezi výnosy a náklady je zisk podniku. V tomto případě hrubý zisk neboli zisk před zdaněním. Podstatu výkazu je možno vyjádřit vztahem: [15] VÝNOSY (tržby) NÁKLADY = HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK (zisk/ztráta) V rámci analýzy výkazu zisků a ztrát obvykle hledáme odpověď na otázku, jak jednotlivé položky výsledovky ovlivňují nebo spíš ovlivňovaly výsledek hospodaření. Informace z výsledovky jsou tedy významným podkladem pro hodnocení firemní ziskovosti. [3] Podle Živělové [8] k hlavním nedostatkům účetního Výkazu zisků a ztrát patří při přebírání údajů pro finanční analýzu především: Výkaz se zaměřuje na vyčíslení zisku jako rozdílu mezi výnosy a náklady podniku. Zisk však není roven hotovosti vytvořené firmou za dané účetní období. Je pouhou účetní veličinou, ne skutečným hotovostním příjmem. Výkaz je sestavován na akruální bázi, tzn., že tržby za prodané výrobky či služby zahrnují jak tržby okamžitě uhrazené, tak i prodej odběratelům na úvěr. Naopak do tržeb není zahrnuto inkaso plateb z prodeje, který byl realizován na úvěr v předchozích obdobích. Obdobná situace je i v oblasti nákladů. Náklady běžného účetního období zahrnují položky, které nebyly skutečně uhrazeny v daném účetním období, i když s běžným účetním obdobím souvisejí. Vedle toho některé nákladové 16

položky vůbec nejsou hotovostním výdajem spojeným s úbytkem peněžních prostředků, např. odpisy. Mimořádné položky uváděné ve Výkazu zisků a ztrát, které nejsou součástí výsledků běžného období, mohou zjištěné vývojové trendy, užívané pro další rozhodování, zkreslit. Proto by při provádění finanční analýzy neměly být brány v úvahu. 3.4.3 Výkaz cash flow (přehled o peněžních tocích) Výkaz o peněžních tocích je významnou součástí přílohy k účetní závěrce a doplňuje rozvahu a výsledovku o informace o pohybu peněžních prostředků a o reálnosti dosaženého hospodářského výsledku. Zatímco výkaz zisků a ztrát se zabývá náklady a výnosy vztahujícími se k určitému období, výkaz cash flow se zabývá peněžními toky, tedy příjmy a výdaji, které v určitém období nastaly. Výdaje nemusí být vždy shodné s náklady a příjmy s výnosy. Tento výkaz slouží k posouzení skutečné finanční situace. Odpovídá na otázku: Kolik peněžních prostředků podnik vytvořil a k čemu je použil. Dokládá také fakt, že zisk a peníze nejsou jedno a totéž. 3.4.4 Spolehlivost a srovnatelnost dat Pro některé analýzy potřebujeme data podrobnější, pro jiné analýzy méně podrobná. Přesto by si však každý analytik měl být vědom úrovně spolehlivosti dat. Skutečná odborná analýza by měla obsahovat kromě výsledků samých i údaj o jejich spolehlivosti. [1] Navíc, aby jakákoliv analýza měla smysl, musíme vždy zajistit relativní srovnatelnost dat. V případě finanční analýzy jde o: srovnatelnost časovou, a to v případě srovnávání a hodnocení jednoho subjektu v jeho vývoji, což vede k tzv. analýze časových řad; srovnatelnost subjektů, a to v případě vzájemného srovnávání více subjektů, což vede k tzv. průřezové analýze. [1] K srovnávání časovému jsou nutné údaje z přílohy k účetním výkazům, která zachycuje vliv metodických změn. Otázky mezipodnikového srovnávání zejména na 17

mezinárodní úrovni souvisejí s problematikou harmonizace účetních výkazů v evropském i mezinárodním měřítku. [1] 3.5 Přístupy k finanční analýze a její metody Stejně tak, jako můžeme dělit samotnou finanční analýzu z několika hledisek a na několik druhů, můžeme dělit i metody, pomocí kterých dosahujeme výsledků. Jak bylo již výše zmíněno, rozlišují se dva základní přístupy k hodnocení ekonomických procesů: fundamentální analýza a analýza technická. Východiskem fundamentální analýzy podniku je obvykle identifikace prostředí, ve kterém se podnik nachází. Jde zejména o analýzu vlivu: vnitřního i vnějšího ekonomického prostředí podniku, právě probíhající fáze života podniku, charakteru podnikových cílů. Metodou analýzy je komparativní analýza založená převážně na verbálním hodnocení. Patří sem např. SWOT analýza, metoda kritických faktorů úspěšnosti, metoda analýzy portfolia dvou dimenzí atd. [2] Technická analýza používá matematických, statistických a dalších algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat s následným (kvalitativním) ekonomickým posouzením výsledků. Postup analýzy zahrnuje obvykle následující etapy: 1. charakteristika prostředí a zdrojů dat (výběr srovnatelných podniků, příprava dat a ukazatelů, sběr dat a ověření použitelnosti ukazatelů); 2. výběr metody a základní zpracování dat (volba vhodné metody analýzy a výběr ukazatelů, výpočet ukazatelů, hodnocení relativní pozice podniku); 3. pokročilé zpracování dat (identifikace modelu dynamiky analýza vývoje ukazatelů v čase, kauzální analýza hodnotící vztahy mezi ukazateli pyramidální rozklady, korekce a zjištění odchylek); 4. návrhy na dosažení cílového stavu (variantní návrhy na opatření, odhady rizik variantních řešení, výběr doporučené varianty). [2] Z výše uvedeného vyplývá, že finanční analýzu je možno zařadit do kategorie technické analýzy. Finanční analýza využívá v zásadě dvě skupiny metod: a to metody elementární a metody vyšší. [3] 18

3.5.1 Elementární metody finanční analýzy Finanční analýza pracuje s ukazateli, kterými jsou buď položky účetních výkazů a údaje z dalších zdrojů, nebo čísla, která jsou z nich odvozená. Je nutné si ještě uvědomit, že u finančních analýz sehrává nejdůležitější roli časové hledisko. Je proto důležité rozlišování stavových a tokových veličin. Stavové veličiny jsou veličiny, které se vztahují k určitému časovému okamžiku, tokové se pak vztahují k určitému časovému intervalu. [3] Standardním členěním ukazatelů je členění na ukazatele absolutní, rozdílové a poměrové, resp. i ukazatele speciální. Jiným druhem členění, v současnosti však daleko více používaným, je členění ukazatelů na extenzivní (objemové) a intenzivní (relativní). Extenzivní jsou nositeli informací o rozsahu či objemu analyzované položky a představují kvantitu v přirozených (objemových) jednotkách, tzn., že v případě analýzy základních účetních výkazů jde o kvantitu v peněžních jednotkách. Intenzivní charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele podnikem využívány a jak silně či rychle se mění. [3] Elementární metody lze členit do několika skupin. Toto však jako celek ve svém důsledku znamená komplexní finanční rozbor hospodaření podniku. Analýza stavových (absolutních) ukazatelů analýza trendů (horizontální analýza), procentní rozbor (vertikální analýza). Analýza rozdílových a tokových ukazatelů analýza fondů finančních prostředků, analýza cash flow. Přímá analýza intenzivních ukazatelů (poměrová analýza) hodnocení rentability (výnosnosti), aktivity, zadluženosti, likvidity, ukazatelů kapitálového trhu, ukazatelů cash flow. Analýza soustav ukazatelů DuPontův rozklad ukazatele rentability, pyramidové soustavy ukazatelů, metody účelově vybraných ukazatelů. [3] 3.5.2 Vyšší metody finanční analýzy Vyšší metody finanční analýzy nepatří k metodám univerzálním. Použití těchto metod je závislé na hlubších znalostech matematické statistiky, ale také hlubších teoretických i praktických ekonomických znalostech. K aplikaci těchto metod je zapotřebí zejména kvalitní softwarové vybavení. Tyto metody nejsou používány běžně. [3] 19

Vyšší metody finanční analýzy se zpravidla dělí do dvou kategorií: matematickostatistické metody a nestatistické metody. [3] 3.6 Technická analýza podniku Metody technické analýzy jsou nejčastěji užívané metody ve finančních analýzách podniků a mohou být členěny z různých hledisek. První hledisko vychází z úvahy, že z izolovaných hodnot primárních finančních ukazatelů nelze vyvozovat žádné praktické závěry. Informační potenciál ukazatelů lze využít teprve jejich srovnáním s jinými hodnotami. Podle způsobů srovnání hodnot ukazatelů je možno metody finanční analýzy rozdělit na: prostorovou analýzu; trendovou analýzu; srovnání s plánem; srovnání s odhadem experta. [8] Druhé ze základních hledisek členění metod technické finanční analýzy vychází z používaných matematických postupů a člení metody na již zmíněné elementární a vyšší matematicko-statistické metody. [8] Třetím, pro praktické užití však nejdůležitějším, hlediskem členění metod technické finanční analýzy je členění dle používaných ukazatelů a způsobů jejich interpretace na: horizontální analýzu analýza změn položek účetních výkazů v časové řadě; vertikální analýzu analýza změn struktury položek účetních výkazů v časové řadě; analýzu poměrových ukazatelů; analýzu pyramidových soustav ukazatelů metodický postup umožňující odhalovat příčiny změn ve finanční situaci podniku; predikci finanční tísně podniku metodické postupy umožňující předvídat budoucí vážné finanční problémy podniku. [8] Vzhledem k postupu výpočtu ukazatelů při horizontální a vertikální analýze, bývají někdy obě metody označovány souhrnným názvem procentní rozbor. Převádějí ukazatele v absolutních hodnotách na relativní, tedy procentní vyjádření. [8] Právě z tohoto rozdělení bude vycházet praktická část této práce, a proto budou jednotlivé analýzy popsány podrobněji. 20

3.6.1 Horizontální analýza Horizontální analýza využívá absolutních a rozdílových ukazatelů. Zjišťuje procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předcházejícímu období. Ze změn lze odvozovat i pravděpodobný vývoj příslušných ukazatelů v budoucnosti. Je však třeba mít k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu a v časové řadě zajistit srovnatelnost údajů. Do odhadu budoucího vývoje je nutno zahrnout předpokládané změny jak uvnitř podniku, tak změny ve vnějším ekonomickém prostředí. [8] Procentní změny jednotlivých položek vycházejí z absolutních změn, zjištěných jako rozdíl dvou hodnot v čase: Absolutní změna = ukazatel t ukazatel t-1, kde t je příslušný rok Procentní změna je relativním vyjádřením změny absolutní: Procentní změna = absolutní změna / ukazatel t-1. [8] 3.6.2 Vertikální analýza Výpočet procentních ukazatelů lze provádět i vertikálně, tj. tak, že jednotlivé ukazatele (položky) výkazů vztahujeme k jedné z těchto položek. Tyto ukazatele umožňují srovnávání výsledků podniku v jednotlivých letech, ale navíc i srovnávání mezi podniky navzájem. [1] V případě rozvahy se obvykle jednotlivé položky poměřují s celkovým stavem aktiv, resp. pasiv vertikální procentní ukazatele tedy vyjadřují strukturu aktiv, resp. strukturu pasiv. Ve výsledovce se zpravidla porovnávají jednotlivé položky s celkovými tržbami vertikální procentní ukazatele tedy udávají procento z tržeb dosažených v daném roce. [1] Výsledky zjištěné touto metodou mohou sloužit i při sestavování finančních plánů, zvláště pokud se projeví v delším časovém horizontu určitá stabilita podílu některých položek na celkovém zvoleném základu. Nevýhodou této metody je změna absolutní základny pro výpočet procentních podílů v jednotlivých letech i to, že neodhaluje příčiny změn, ale pouze vede ke konstatování změn. [8] 21

3.6.3 Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů je nejužívanější metodou finanční analýzy. Je založena na využití poměrových ukazatelů, jejichž pomocí jsou postupně zkoumány jednotlivé oblasti finančního hospodaření podniku. [8] Poměrové ukazatele lze sestavovat jako podílové, kdy dávají do poměru část celku a celek (např. podíl vlastního kapitálu k celkovému kapitálu), nebo jako vztahové, kdy dávají do poměru samostatné veličiny (např. poměr zisku k celkovým aktivům). Důvodem, který vedl k širokému používání poměrových ukazatelů, je skutečnost, že : umožňují provádět analýzu časového vývoje finanční situace dané firmy (tzv. trendovou analýzu), jsou vhodným nástrojem prostorové analýzy, tj. porovnávání více podobných firem navzájem, mohou být používány jako vstupní údaje matematických modelů umožňujících popsat závislost mezi jevy, klasifikovat stavy, hodnotit rizika i předvídat budoucí vývoj. [2] Jejich nevýhodou je nízká schopnost vysvětlovat jevy. Pro posouzení jednotlivých oblastí finančního hospodaření podniku jsou užívány ukazatele, které, podle toho, o které oblasti finančního hospodaření podniku vypovídají, jsou rozčleněny do pěti základních skupin: ukazatele zadluženosti; ukazatele platební schopnosti; ukazatele aktivity; ukazatele rentability; ukazatele tržní hodnoty firmy. [2] 3.6.3.1 Ukazatele zadluženosti Udávají vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování podniku, měří rozsah, v jakém podnik používá k financování dluhy (tedy zadluženost podniku). Zadluženost není pouze negativní charakteristikou podniku. Její růst může přispět k celkové rentabilitě a tím i k vyšší tržní hodnotě podniku, avšak současně zvyšuje riziko finanční nestability. [2] K hodnocení zadluženosti podniku je užíváno několik ukazatelů, které jsou odvozeny z údajů v účetním výkazu Rozvaha. Analýza zadluženosti porovnává vybrané 22

rozvahové položky a zjišťuje, v jakém rozsahu jsou aktiva podniku financována cizími finančními zdroji. a) celková zadluženost: Celková zadluženost = (celkové závazky /celková aktiva)*100 [%] Ukazatel zadluženosti bývá též označován jako ukazatel věřitelského rizika (angl. debt ratio). Celkové závazky v tomto ukazateli zahrnují závazky krátkodobé i dlouhodobé, včetně bankovních úvěrů. Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost celkového majetku podniku a tím vyšší riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen. Zadluženost ovlivňuje nejen riziko věřitelů, ale také celkovou výnosnost podniku, neboť použití cizích zdrojů zvyšuje náklady podniku. Ukazatel má velký význam zejména pro dlouhodobé věřitele. [8] Někteří ekonomové upozorňují na to, že v současné době podniky ve velké míře využívají dlouhodobých pronájmů především formou finančního leasingu. Ten je pro podnik rovněž dluhem, a proto doporučují zahrnout i tyto závazky do výpočtu ukazatele zadluženosti podle vztahu: Celková zadluženost = (CZ+souhrn leasingových splátek) / (CA+hodnota pronájmu) [8] b) dlouhodobá zadluženost: Dlouhodobá zadluženost = (dlouhodobé závazky / celková aktiva)*100 [%] Vyjadřuje jaká část aktiv podniku je financována dlouhodobými dluhy. Napomáhá nalézt optimální poměr dlouhodobých a krátkodobých cizích zdrojů. Do dlouhodobých cizích zdrojů se zahrnují dlouhodobé obchodní závazky, úvěry a rezervy. [2] c) krátkodobá zadluženost: Krátkodobá zadluženost = (krátkodobé závazky / celková aktiva)*100 [%] Čitatel zahrnuje krátkodobé závazky, běžné bankovní úvěry, pasivní přechodné a dohadné položky. [2] d) míra samofinancování: Míra samofinancování = (vlastní kapitál / celková aktiva)*100 [%] Tento ukazatel bývá označován i jako koeficient samofinancování (angl. equity ratio). Vyjadřuje proporci, v jaké jsou aktiva podniku financována penězi vlastníků. Používá se pro hodnocení hospodářské i finanční stability podniku a bývá spolu s ukazateli 23

platební schopnosti považován za nejvýznamnější ukazatel celkové finanční situace podniku. [8] e) finanční páka: Finanční páka = celková aktiva / vlastní kapitál Finanční páka (angl. financial leverage), má velký význam při hodnocení výnosnosti podniku prostřednictvím pyramidových soustav ukazatelů. Pojem páka byl zvolen proto, že prostřednictvím tohoto ukazatele se odráží vliv změn zadluženosti podniku ve změnách rentability vloženého kapitálu. [8] f) ukazatel podkapitalizování: Ukazatel podkapitalizování = (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) / stálá aktiva Ukazatel vyjadřuje krytí stálých aktiv dlouhodobým kapitálem. Hodnota by měla být větší než 1, neboť podle zásad správného financování by firma měla dlouhodobý majetek krýt dlouhodobým kapitálem, který by měl být dostatečně vysoký, aby nejen umožňoval financování stálých aktiv, ale vytvářel v potřebné výši i dostatečný pracovní kapitál, nezbytný pro zajištění běžného chodu podniku. [8] K příznakům podkapitalizování podniku patří zejména: nízká hodnota ukazatele míry samofinancování, nepříznivá výše ukazatelů platební schopnosti, růst doby obratu pohledávek, zkrácení doby obratu zásob, vysoké dlouhodobé úvěry podniku, růst zisku ve vztahu k vlastnímu kapitálu. [8] Dodržení vztahu ukazatel podkapitalizování > 1 je označováno jako zlaté bilanční pravidlo. Kapitál by neměl být v majetku vázán déle, než je doba splatnosti kapitálu. Toto pravidlo bývá označováno jako zlaté pravidlo financování. Při rozdělení finančních zdrojů na krátkodobé a dlouhodobé je možno toto pravidlo vyjádřit vztahy: Dlouhodobý majetek / dlouhodobý kapitál < 1 Oběžný majetek / krátkodobý kapitál < 1. [8] 24

g) dluh na vlastní kapitál: Dluh na vlastní kapitál = celkové závazky / vlastní kapitál Dluh na vlastní kapitál (angl. debt-equity ratio) má obdobnou vypovídací schopnost jako ukazatel zadluženosti a míry samofinancování. Roste s růstem podílu závazků ve finanční struktuře podniku. [8] h) úrokové krytí: Úrokové krytí = zisk před zdaněním a úroky / celkové úroky Ukazatel úrokového krytí, označovaný i jako zisková úhrada úroků (angl. interest coverage), vyjadřuje, kolikrát vytvořený zisk před odpočtem úroků a daní, převyšuje úrokové platby. Úroky představují samozřejmé úroky zahrnované do nákladů, tedy úroky placené za použití cizího kapitálu. Informuje akcionáře podniku o tom, zda podnik je schopen splácet své závazky z úroků a věřitele o tom, zda a jak jsou zajištěny jejich nároky v případě likvidace podniku. Čím vyšší hodnota ukazatele, tím pro podnik lépe. Američtí analytici považují za problémový podnik, u něhož se hodnota tohoto ukazatele pohybuje okolo 3. Za bezproblémovou úroveň považují hodnotu okolo 8. [8] Podobnou konstrukci má i ukazatel, který do závazků podniku opět zahrnuje i leasingové splátky. Ukazatel bývá označován jako krytí fixních poplatků: Krytí fixních poplatků = (zisk před zdaněním a úroky + souhrn leasingových splátek) / (úroky + souhrn leasingových splátek). [8] 3.6.3.2 Ukazatele likvidity (platební schopnosti) Charakterizují schopnost podniku dostát svým závazkům. Likvidita je definována jako souhrn všech potenciálně likvidních prostředků, které má podnik k dispozici pro úhradu svých splatných závazků. Solventnost se definuje jako připravenost hradit své dluhy, když nastala jejich splatnost, a je tedy jednou ze základních podmínek existence podniku. Existuje vzájemná podmíněnost likvidity a solventnosti. Podmínkou solventnosti je, aby podnik měl část majetku vázánu ve formě, jíž může platit tedy ve formě peněz. Jinými slovy podmínkou solventnosti je likvidita. [2] K zajištění likvidity podniku jsou určena krátkodobá aktiva, i když se v konečném důsledku provozní činnosti podniku přemění na peníze postupně veškerý majetek podniku, tzn. i majetek dlouhodobý. Krátkodobé závazky jsou takové závazky, u nichž se předpokládá v blízké budoucnosti, v naší hospodářské praxi platí do jednoho roku, jejich likvidace. [8] 25

a) běžná likvidita: Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Běžná likvidita (angl. current ratio), je označována různými názvy. K nim patří celková likvidita, ukazatel solventnosti nebo poměrový ukazatel pracovního kapitálu, příp. i likvidita 3. stupně. [8] Tento ukazatel vyjadřuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky, neboli kolika Kč oběžného majetku je kryta 1 Kč krátkodobých závazků. To udává, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by v daném okamžiku proměnil všechna svá oběžná aktiva v hotovost. Běžná likvidita je citlivá na strukturu zásob a jejich správné oceňování vzhledem k jejich prodejnosti a na strukturu pohledávek vzhledem k jejich neplacení ve lhůtě či nedobytnosti. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím obecně pravděpodobnější je zachování platební schopnosti podniku. [2] [8] b) pohotová likvidita: Pohotová likvidita = (oběžná aktiva zásoby) / krátkodobé závazky Pohotová likvidita (angl. quick ratio) označována jako rychlá likvidita, likvidita 2. stupně či test kyselosti, ve snaze odstranit nevýhody předchozího ukazatele vylučuje z oběžných aktiv zásoby a ponechává v čitateli jen peněžní prostředky, krátkodobé CP a krátkodobé pohledávky. [2] [8] Velmi užitečné je i porovnávat hodnoty tohoto ukazatele s hodnotami ukazatele předcházejícího, neboť podstatně nižší hodnota pohotové likvidity než likvidity běžné ukazuje na nadměrnou váhu zásob ve struktuře oběžného majetku. Pro zachování likvidity podniku by neměla hodnota ukazatele klesnout pod 1. [2] [8] c) hotovostní likvidita: Hotovostní likvidita = finanční majetek krátkodobé povahy / krátkodobé závazky Hotovostní likvidita (angl. cash ratio) může být označena i jako peněžní likvidita, likvidita 1. stupně nebo hotovostní poměr. Měří schopnost podniku hradit právě splatné dluhy. Do čitatele se dosazují peníze v hotovosti, na běžných účtech u bank, termínované vklady se splatností do tří měsíců a krátkodobý finanční majetek. Likvidita je zajištěna při hodnotě ukazatele alespoň 0,2. [2] [8] Nedostatkem tohoto ukazatele je, že nebere v úvahu strukturu krátkodobých závazků z pohledu jejich skutečné splatnosti. Proto se doporučuje zahrnout do konstrukce 26

ukazatele pouze okamžitě splatné závazky. Tento ukazatel pak může být označen jako okamžitá likvidita. Okamžitá likvidita = finanční majetek krátkodobé povahy / okamžitě splatné závazky. [2] [8] d) cash flow likvidita: Cash flow likvidita = cash flow / krátkodobé závazky Ukazatel vyjadřuje schopnost podniku hradit krátkodobé závazky z peněžních toků ve sledovaném období, tzn. schopnost produkovat peněžní prostředky k úhradě krátkodobých závazků. [8] 3.6.3.3 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity (obratovosti nebo vázanosti) měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Má-li jich více než je účelné, vznikají zbytečné náklady a tím i nízký zisk. Má-li jich málo, přichází o tržby, které by mohl získat. Podle těchto ukazatelů může analytik zjistit, zda je velikost jednotlivých druhů aktiv v přiměřeném poměru k současným nebo budoucím hospodářským aktivitám podniku. Mají buď podobu rychlosti obratu, tedy poměrového ukazatele, který vyjadřuje, kolikrát se příslušná složka podnikového majetku přemění ve sledovaném období v peněžní prostředky nebo doby obratu, vyjadřující, jak dlouho tato přeměna trvá. [8] a) obrat celkových aktiv: Obrat celkových aktiv = tržby / aktiva celkem Ukazatel, označovaný též jako produktivnost vloženého kapitálu, měří efektivnost využití veškerých aktiv v podniku. Udává počet obrátek (tj. kolikrát se aktiva obrátí) za daný časový interval (za rok). Pokud je intenzita využívání aktiv podniku nižší než počet obrátek celkových aktiv zjištěný jako oborový průměr, měly by být zvýšeny tržby nebo odprodána některá aktiva. Nevýhodou tohoto i dalších ukazatelů je to, že tržby jsou veličinou tokovou, zatímco stav aktiv se může během roku měnit a v ukazateli je zachycen staticky k určitému časovému okamžiku. [2] [8] b) obrat dlouhodobého hmotného majetku: Obrat dlouhodobého majetku = tržby / DHM v zůstatkových cenách Ukazatel, označovaný i jako ukazatel relativní vázanosti dlouhodobého hmotného majetku, je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání budov, strojů, zařízení, 27

dopravních prostředků a dalšího DHM, proto bývá označován i jako produktivnost fixních aktiv. Hodnota ukazatele bývá obvykle srovnávána s odvětvovými průměry. Nižší hodnota než je odvětvový průměr signalizuje nízké využití a je upozorněním pro výrobu, aby zvýšila využití výrobních kapacit i upozorněním pro finanční manažery, aby omezili podnikové investice. [8] c) obrat oběžných aktiv: Obrat oběžných aktiv = tržby / oběžná aktiva Vzhledem k tomu, že oběžná aktiva zahrnují naprosto různorodý majetek, je účinnější sledovat obraty podle skupin oběžného majetku, a to: d) obrat zásob: Obrat zásob = tržby / zásoby Obrat zásob (angl. inventory turnover ratio) udává, kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob podniku prodána a znovu uskladněna. Je-li tento ukazatel ve srovnání s odvětvovým průměrem vyšší, znamená to, že podnik nemá zbytečné nelikvidní zásoby, které by vyžadovaly nadbytečné financování. Ukazatel má ten základní nedostatek, že tržby odrážejí tržní hodnotu, zatímco zásoby jsou zpravidla uváděny v pořizovacích cenách, které opět nemusí odpovídat již skutečným tržním cenám. Proto je doporučováno v čitateli uvádět ne tržby, ale náklady na prodané zboží. [2] [8] e) obrat pohledávek: Obrat pohledávek = tržby / průměrný stav pohledávek Ukazatel udává počet obrátek, tedy transformace pohledávek v hotové peníze. Čím rychlejší je obrat pohledávek, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky. [8] f) obrat závazků: Obrat závazků = tržby / závazky g) doba obratu zásob: Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob Doba obratu zásob udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Ukazuje tedy intenzitu využití zásob. Obecně platí, čím vyšší obratovost zásob a čím kratší doba obratu zásob, tím lépe. [8] 28

h) doba obratu pohledávek: Doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek Doba obratu pohledávek je označována řadou jiných názvů, např. průměrná doba splatnosti pohledávek, průměrná doba inkasa pohledávek či průměrné inkasní období. Ukazatel vyjadřuje dobu, po kterou musí podnik v průměru čekat, než obdrží platby od svých odběratelů. Průměrná doba splatnosti pohledávek je srovnávána s běžnými platebními podmínkami, za jakých firma fakturuje své zboží. Je-li tato doba delší, znamená to, že obchodní partneři neplatí své účty včas. Firma by měla uvažovat o opatřeních na urychlení inkasa svých pohledávek. [8] i) doba obratu závazků: Doba obratu závazků = 365 / obrat závazků Doba obratu závazků udává, jak dlouho firma odkládá platbu faktur svým dodavatelům. Nákup na obchodní úvěr představuje peněžní prostředky, které podnik po určitou dobu zadržuje a využívá k uspokojování vlastních potřeb. [2] [8] 3.6.3.4 Ukazatele rentability Rentabilita představuje dosahování zisku. Obvykle se však pod tímto pojmem rozumí tzv. míra rentability, tj. poměr zisku k nějaké základně, s jejíž pomocí bylo zisku dosaženo. Ukazatele rentability (výnosnosti) vycházejí z různých forem míry zisku. Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. [1] [8] a) rentabilita celkového vloženého kapitálu: Rentabilita celkového vloženého kapitálu =[Z + U*(1-d)] / celková aktiva Z je zisk po zdanění; U je úrok z použitých úvěrů; d je sazba daní z příjmů. Rentabilita celkového vloženého kapitálu (zkr. ROA nebo ROI) vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání. Efektem zhodnocení vloženého kapitálu je součet zisku po zdanění a zdaněných úroků placených za použití kapitálu cizího. [8] b) rentabilita vlastního kapitálu: Rentabilita vlastního kapitálu = zisk po zdanění / vlastní kapitál Rentabilita vlastního kapitálu (zkr. ROE) je ukazatelem, jímž vlastníci zjišťují, zda jejich kapitál přináší dostatečný výnos, zda se využívá s intenzitou odpovídající velikosti 29

jejich investičního rizika. Je-li hodnota ukazatele trvale nižší, případně stejná jako výnosy ze státních dluhopisů, racionálně uvažující investor svůj kapitál bude chtít zhodnotit výhodněji. [2] [8] c) rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu: Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu = [Z + U*(1-d)] / (DZ + VK) DZ jsou dlouhodobé závazky, včetně bankovních úvěrů; VK je vlastní kapitál. Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (zkr. ROCE) slouží k prostorovému srovnávání podniků, zejména k hodnocení monopolních veřejně prospěšných společností. [2] d) finanční rentabilita vloženého kapitálu: Finanční rentabilita vloženého kapitálu = cash flow / celkový vložený kapitál Ukazatel vyjadřuje kolik peněžních prostředků je podnik schopen vytvořit na jednotku vloženého kapitálu. [8] 3.6.3.5 Ukazatele tržní hodnoty firmy Ukazatele tržní hodnoty firmy vycházejí z údajů o kapitálovém trhu, tedy z údajů charakteru mimoúčetního, tržního. Slouží především pro rozhodování investorů o tom, kam vložit svůj přebytečný kapitál, neboť vypovídají o návratnosti vloženého kapitálu. Slouží ale i pro rozhodování podnikové, neboť jsou odrazem toho, jak budoucnost podniku vidí investoři. Nemohou být proto užívány u jiných podniků, než těch, se kterými se na kapitálovém trhu obchoduje (akciové spol.). [8] Z poměrových ukazatelů, které jsou užívány ve finanční analýze, je možno uvést především tyto: poměr tržní ceny akcie k zisku, zisk na jednu akcii, cash flow na jednu akcii, dividendový výplatní poměr, účetní hodnota akcie. [8] Analyzovaná firma má však formu společnosti s ručením omezeným, proto není nutné tyto ukazatele blíže rozebírat. 3.6.4 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Jednotlivé poměrové ukazatele hodnotí stav podniku nebo jeho vývoj jediným číslem, měří pouze jediný rys velmi složitého procesu. Mezi ukazateli existují vzájemné závislosti, ale i sám popisovaný proces se vyznačuje složitými vnitřními vztahy. Jakýkoliv zásah do tohoto procesu vyvolá proto nejen požadovaný účinek, ale má i řadu dalších 30

důsledků. Z toho důvodu se k analyzování a hodnocení tohoto procesu používá soustav ukazatelů, které v jedné tabulce stručně a přehledně zachycují souvislosti mezi výnosností a finanční stabilitou podniku. [2] Předpokladem využití pyramidové soustavy ukazatelů je existence syntetického ukazatele, zobrazujícího komplexně procesy probíhající v podniku a ovlivňující jeho finanční situaci. Všeobecně jsou akceptovány ukazatele rentability, které tyto požadavky splňují. [8] Mezi nejznámější pyramidový model patří model tradičně označovaný v literatuře jako Du Pont neboli rozklad Du Pont. V základní podobě jde o rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu na ukazatel rentability tržeb, obrat celkových aktiv a poměr celkových aktiv k vlastnímu jmění (tj. ukazatel finanční páky), tj.: [1] ROE = (čistý zisk / tržby)*(tržby / aktiva celkem)*(aktiva celkem / vlastní kapitál). PYRAMIDOVÝ MODEL DU PONT: Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita celkového kapitálu Finanční páka Rentabilita tržeb Obrat celkových aktiv Obrázek 1: Du Pont rozklad Rozklad ukazatele ROE nám ukazuje, kam je třeba zaměřit úsilí o zvyšování rentability. Zlepšení lze dosáhnout nejen zvýšením rentability tržeb, ale i zrychlením obratu kapitálu a odvážnějším využitím cizího kapitálu, změnou struktury finančních zdrojů. [2] Ukazatel označovaný jako multiplikátor jmění nebo také finanční páka (ukazatel vyjadřující souvislost mezi výnosností celkového a vlastního kapitálu) ve svých změnách 31

odráží změny finanční struktury podniku, neboť při zvýšení podílu cizích finančních zdrojů ve finanční struktuře hodnota ukazatele roste a naopak. Finanční páku je třeba chápat jako možnost zvýšení rentability vlastního kapitálu v důsledku zvýšení zadluženosti podniku. Je-li úrok, placený za použití cizího kapitálu nižší než je rentabilita celkového kapitálu, roste rentabilita vlastního kapitálu a je žádoucí rozsah cizího kapitálu ve finanční struktuře podniku zvyšovat. Vliv finanční páky je tedy třeba brát v úvahu při rozhodování o optimální struktuře finanční základny podniku. [8] V krátkodobé výkonnosti podniku se používá rozklad ukazatele ROA, který charakterizuje provozní výkonnost podniku. ROA = (čistý zisk / tržby)*(tržby / celková aktiva). [2] 3.6.5 Predikce finanční tísně podniku Rozhodování v oblasti dluhové politiky podniku souvisí i s možnými budoucími finančními problémy podniku, které se odrážejí v míře zadluženosti. Proto je pro bezporuchový chod podniku neustále třeba finanční situaci sledovat a vyhodnocovat a ze zjištěných výsledků iniciovat následná opatření. V centru pozornosti ekonomů vždy byly i možnosti předvídání budoucích finančních problémů podniku, označované jako systémy včasného varování. Tyto systémy slouží k signalizaci budoucích problémů podniku v oblasti finančního hospodaření. [8] Nejpoužívanější modely je možno rozdělit do dvou základních skupin, a to na: bonitní modely hodnotí bonitu finančního hospodaření podniku; bankrotní modely umožňují předvídat budoucí finanční tíseň podniku. [8] 3.6.5.1 Bonitní modely Vycházejí z normativních hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy, na jejichž základě jsou podniky zařazovány do různých bonitních tříd. K této skupině modelů patří např.: Kralickův quicktest poskytuje rychlou možnost, s poměrně velmi dobrou vypovídací schopností oklasifikovat analyzovanou firmu. Tamariho model využívá bodové hodnocení úrovně jednotlivých ukazatelů a bonitu podniku stanovuje na základě celkového součtu bodů. Tamariho model hodnotí i postavení podniku v rámci příslušného oboru podnikání. 32

Argentiho model na rozdíl od předchozích modelů se o kvantifikovatelné údaje a přesné statistické definice opírá pouze z části. Index bonity je založen na multivariační diskriminační analýze podle zjednodušené metody. Užívá se hlavně v německy mluvících zemích. [2] [8] 3.6.5.2 Bankrotní modely Vycházejí z toho, že finanční problémy podniku je možno rozeznat podle určitých příznaků před tím, než se skutečné problémy plně projeví. Zahrnují modely, které vydávají varovné signály s určitým časovým předstihem. Bankrotní modely jsou dvojího druhu: jednorozměrné modely a vícerozměrné modely. [8] Jednorozměrné modely se snaží najít jednoduchou charakteristiku, která by dokázala dobře rozlišit mezi podniky, které se v určité době ocitnou ve finančních problémech a mezi podniky ostatními. Nevýhodou jednorozměrných modelů je, že podle různých ukazatelů může být podnik střídavě zařazován mezi finančně bezproblémové a problémové podniky. [8] Vícerozměrné modely jsou konstruovány na bázi několika vybraných poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazovány určité váhy. Výsledek je sumarizován do jednoho čísla, podle jehož výše je odhadována budoucí finanční situace podniku. Nejznámějším z těchto modelů je Altmanův model. [8] Tento model obsahuje pět ukazatelů, kterým jsou přiděleny různé váhy. Původní Altmanův model je v současné době používán pro podniky kótované na kapitálovém trhu. Pro ostatní podniky se Z-score vypočítá podle upravené verze Altmanovy rovnice: Z-score = 0,717x 1 + 0,847x 2 + 3,107x 3 + 0,420x 4 + 0,998x 5 x 1 = (pracovní kapitál / CA) x 2 = (nerozdělený zisk / CA) x 3 = (zisk před zdaněním a úroky / CA) x 4 = (účetní hodnota ZK / účetní hodnota CK) x 5 = (tržby / CA). [8] Dle výsledného Z-score je zařazení této skupiny podniků následující: Tabulka 3.1: Hranice pro předvídání finanční situace podle Z-score [2] Pokud: Z > 2,90 Z = 1,20-2,90 Z < 1,20 firma s dobrou finančně-ekonomickou situací firma s nevyhraněnou finančně-ekonomickou situací firma směřující k bankrotu 33

I v podmínkách České republiky se již pokusili finanční analytikové sestavit vícekriteriální model pro hodnocení českého podniku. I. a I. Neumaierovi sestavili čtyři indexy, které umožňují posoudit finanční výkonnost a důvěryhodnost. [2] Index IN95 akcentuje hledisko věřitele. Proto byl označen jako index důvěryhodnosti nebo věřitelský. Tak, jako Altmanův model obsahuje standardní poměrové ukazatele z oblasti aktivity, výnosnosti, zadluženosti a likvidity, a určí se ze vztahu [2]: IN 95 = v 1 *x 1 + v 2 *x 2 + v 3 *x 3 + v 4 *x 4 + v 5 *x 5 v 6 *x 6 x 1 = (CA / cizí kapitál) x 2 = (zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky) x 3 = (zisk před zdaněním a úroky / CA) x 5 = (OA / krátkodobé závazky a úvěry) x 4 = (celkové výnosy / CA) x 6 = (závazky po lhůtě splatnosti / CV). v 1 až v 6 jsou váhy jednotlivých ukazatelů pro kategorii Obchod a opravy motorových vozidel [8]: v 1 = 0,33 v 2 = 0,11 v 3 = 9,70 v 4 = 0,28 v 5 = 0,10 v 6 = 28,32 Váhy se vypočtou jako podíl významnosti ukazatele ke kriteriální hodnotě ukazatele. Významnost jednotlivých ukazatelů je určena podle četnosti výskytu ukazatele. Kriteriální hodnoty jsou stanoveny jako vážený aritmetický průměr za jednotlivá odvětví. Výsledná klasifikace podniku se provede podle následující tabulky: Tabulka 3.2: Hranice pro předvídání finanční situace podle IN95 [2] Pokud: IN > 2 IN = 1-2 IN < 1 můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci "šedá zóna" nevyhraněných výsledků podnik je ohrožen vážnými finančními problémy V případě, že jsou do rovnice dosazeny váhy za celou ekonomiku, je pak podnik klasifikován jako prosperující nebo ohrožený z hlediska celé ekonomiky ČR. [2] Index IN99 akcentuje pohled vlastníka a vyjadřuje kvalitu podniku z hlediska jeho finanční výkonnosti. Je výsledkem diskriminační analýzy, upravuje váhy použité v indexu IN95 platné pro ekonomiku ČR s ohledem na jejich význam pro dosažení kladné ekonomické hodnoty ekonomického zisku. Index se vypočítá podle rovnice: IN 99 = -0,017x 1 + 4,573x 3 + 0,481x 4 + 0,015x 5 [2] 34

Výsledná klasifikace podniku se provede podle následující tabulky: Tabulka 3.3: Hranice pro předvídání finanční situace podle IN99 [2] Pokud: IN > 2,07 IN = 1,42-2,07 IN = 1,089-1,42 IN = 0,684-1,089 IN < 0,684 podnik dosahuje kladné hodnoty ekonomického zisku situace není jednoznačná, ale podnik spíše tvoří hodnotu nerozhodná situace, podnik má přednosti, ale i problémy podnik spíše netvoří hodnotu podnik má zápornou hodnotu ekonomického zisku Index IN99 doplňuje index IN95, neboť plnění věřitelského kritéria představuje pro vlastníka podmínku nutnou, ale ne postačující. Skutečnost, že podnik je schopen plnit své závazky, ještě nemusí znamenat, že tvoří hodnotu pro vlastníky, tzn., že dosahuje vyšší výnosnosti vlastního kapitálu, než činí sazba alternativního nákladu na kapitál. [2] Index IN01 je spojením obou výše uvedených indexů. Vypočítá se podle rovnice: IN 01 = 0,13x 1 + 0,04x 2 + 3,92x 3 + 0,21x 4 + 0,09x 5 Výsledky poté hodnotíme podle následující tabulky: Tabulka 3.4: Hranice pro předvídání finanční situace podle IN01 [2] Pokud: IN > 1,77 IN = 0,75-1,77 IN < 0,75 podnik dosahuje kladné hodnoty ekonomického zisku podnik netvoří hodnotu, ale také není bankrotující existence podniku je ohrožena Index IN05 byl vytvořen jako poslední v řadě a je aktualizací indexu IN01. IN 05 = 0,13x 1 + 0,04x 2 + 3,97x 3 + 0,21x 4 + 0,09x 5 [2] Kromě vah jednotlivých poměrových ukazatelů se změnily i hranice pro klasifikaci podniků: Tabulka 3.5: Hranice pro předvídání finanční situace podle IN05 [2] Pokud: IN > 1,6 IN = 0,9-1,6 IN < 0,9 můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci "šedá zóna" nevyhraněných výsledků firma je ohrožena vážnými finančními problémy 35

4 Charakteristika podniku Společnost Omega s.r.o. je soukromým nefinančním podnikem pod zahraniční kontrolou společnosti, která patří k světově nejvýznamnějším výrobcům jakostního brusiva. Je tedy odbytovým závodem nejmenované zahraniční firmy, která se zabývá výrobou brusiva, konkrétně například řezných kotoučů, hrubovacích brusných kotoučů, brusných lamelových talířů a velké škály dalších produktů. Předmětem činnosti analyzované společnosti je velkoobchod, specializovaný maloobchod, zprostředkování maloobchodu a služeb, týkajících se výše zmíněného zboží na území České a Slovenské republiky. Omega s.r.o. vznikla zapsáním do obchodního rejstříku v roce 1993. Původní základní kapitál společnosti 100 000 Kč, byl v roce 1997 zvýšen na 1 000 000 Kč. Organizační struktura společnosti: Jednatel společnosti Odpovědný zástupce společnosti Prodejní úsek Ekonomický úsek Skladový úsek Obrázek 2: Organizační struktura společnosti Omega s.r.o. Jako účetní jednotka používá Omega s.r.o. tyto způsoby ocenění: zásoby: oceňují se pořizovací cenou, která zahrnuje cenu pořízení a vedlejší pořizovací náklady, pro jejich sledování je používán způsob A evidence zásob, který zachycuje jejich pohyb v průběhu celého účetního roku; dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek: oceňuje se pořizovací cenou, která zahrnuje cenu pořízení a související pořizovací náklady; drobný DHM se vstupní cenou převyšující 10 tis. Kč a nepřesahující 40 tis. Kč je odepisován rovnoměrně po dobu dvou let, drobný hmotný majetek se vstupní cenou 36

nepřevyšující 10 tis. Kč, je při pořízení zahrnut přímo do nákladů; drobný DNM nepřevyšující 30 tis. Kč je zahrnut přímo do nákladů, DNM se vstupní cenou vyšší než 30 tis. Kč je odepisován dle předpokládané doby využití; devizové prostředky: pro jejich přepočet je používán pevný roční kurs. Nejvyšším cílem analyzované společnosti je spokojenost zákazníků. 37

5 Vlastní práce Analýza finanční situace podniku 5.1 Analýza absolutních ukazatelů V rámci analýzy absolutních ukazatelů byla zpracována horizontální a vertikální analýza sledovaného období rozmezí let 2003 2007. 5.1.1 Horizontální analýza Horizontální analýzou byly vyčísleny jak absolutní, tak procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů, vždy mezi dvěma po sobě jdoucími roky. Kompletní výsledky této analýzy zobrazuje příloha č. 4, 5 a 6. Vybrané ukazatele jsou znázorněny v grafu č. 5.1,5. 2 a 5.3. Graf 5.1: Majetková struktura podniku Téměř veškerý majetek analyzované firmy je vázán v oběžných aktivech, což je pro společnost zabývající se obchodní činností charakteristické. Z toho vyplývá, že vývoj celkových aktiv je téměř shodný s vývojem aktiv oběžných. V letech 2003 2005 stabilně narůstala meziročně v průměru asi o 25 %, avšak v roce 2006 byl zaznamenán pokles růstu na 6 % a tento trend pokračoval až k celkovému poklesu aktiv o necelých 9 % v roce 2007. Tato změna v roce 2006 byla zapříčiněna prodejem dlouhodobého hmotného majetku. V roce 2007 mělo negativní vliv na vývoj aktiv uzavření čtyř nových leasingových smluv na osobní a užitkové automobily. Jednalo se o poměrně vysoký pokles krátkodobého 38

finančního majetku v důsledku úhrad akontací. Popud k uzavření tolika nových leasingů dala společnosti nejspíš změna daňového zákona platná od počátku roku 2008. V předešlých letech byl trend krátkodobého finančního majetku jinak rostoucí. Zásoby podniku celé sledované období klesají, v letech 2003 2004 dokonce až o 50 %. To je dobré znamení, jelikož přílišné zásoby znamenají nadměrné provozní náklady. Výjimkou byl pouze rok 2006, kdy došlo pouze k 9% poklesu. Ostatní položky aktiv jsou téměř konstantní a na jejich celkový vývoj nemají velký vliv. Celková pasiva ve sledovaném období prošla stejným vývojem jako celková aktiva, což je důsledkem základní bilanční rovnice. Základní kapitál společnosti je po celé toto období 1 mil. Kč. Vývoj vlastního kapitálu je v podstatě závislý na vývoji nerozděleného zisku minulých let. Ten je totiž kromě základního kapitálu a rezervního fondu, který činí 100 tis. Kč, jeho jedinou složkou. Graf 5.2: Kapitálová struktura podniku Vlastní zdroje podniku tedy v období let 2003 2005 rostly až o 24 %. V roce 2006 došlo opět k poklesu růstu a v roce 2007 klesl vlastní kapitál podniku o 5 941 tis. Kč hlavně důsledkem poklesu nerozděleného zisku minulých let o 5 484 tis. Kč. Cizí zdroje, tvořené především krátkodobými závazky, které má podnik ve všech letech poměrně nízké vzhledem k ostatním položkám pasiv, vzrostly v roce 2005, a to zhruba o 3,5 miliónu Kč oproti roku předchozímu. V roce 2006 asi o 1 700 tis. Kč poklesly a v roce 2007 opět o 2,5 miliónu vzrostly. Konkrétně daňové závazky vůči státu v posledních dvou letech poklesly, a to až o více než 50 %. 39

Graf 5.3: Vývoj nákladů, výnosů a VH Jak celkové výnosy, tak celkové náklady společnosti ve sledovaném období rostou. Nicméně tento nárůst se u obou položek neustále snižuje, a to zhruba z 37 % až na necelé 3 % v roce 2006 a asi na 6 % v roce 2007. Výnosy jsou v podstatě tvořeny tržbami z prodeje zboží. Hlavní nákladovou složkou jsou náklady vynaložené na prodané zboží, ale podstatně je ovlivňují i náklady na využívané služby a osobní náklady. Výsledek hospodaření za účetní období v letech 2003 2005 prudce narůstal, až o 148 %. V roce 2006 se toto tempo zásadně zpomalilo na 23 % a v roce 2007 došlo dokonce k poklesu o 3 %, což je možné připsat na vrub poklesu finančního výsledku hospodaření neboli vzrůstu finančních nákladů. Podobný vývoj byl zaznamenán i z hlediska provozního výsledku hospodaření, i když rozdíly mezi jednotlivými změnami nebyly tak obrovské. Důležité je dávat především pozor na provozní náklady, které mají, kromě roku 2006, růstovou tendenci. 5.1.2 Vertikální analýza Vertikální analýza zobrazuje procentní zastoupení jednotlivých položek rozvahy na celkových aktivech a pasivech. Tento procentní rozbor je znázorněn grafy č. 5.4 a 5.5. Co se týče výkazu zisků a ztrát, tabulka č. 5.2 zobrazuje podíl jeho položek na celkových tržbách dosažených v daném roce. Souhrnné výsledky jsou v příloze č. 7, 8 a 9. 40

Graf 5.4: Struktura aktiv vertikální analýza Z grafu č. 5.4 je viditelná již zmíněná situace, podniku zabývajícího se obchodní činností. Během sledovaného období jsou aktiva tvořena převážně oběžným majetkem. Jeho podíl se v letech 2003 2007 pohyboval nad 94 %. V roce 2006 dosáhl dokonce 99 %. Majetek dlouhodobý se na celkových aktivech podílí v roce 2003 pouze necelými 5 % a tento podíl se postupně snižuje. Při podrobnějším rozboru oběžných aktiv je zřejmé, že jejich nadpoloviční většinu tvoří krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů. Pohledávky jiného než obchodního charakteru jsou téměř zanedbatelné. Vysoký podíl na oběžném majetku má také krátkodobý finanční majetek, který v roce 2003 tvořil 22,7 % aktiv, poté rostl a největšího podílu dosáhl v roce 2006 až 46,5 %. Především nesmí být opomenuty zásoby zboží, se kterým společnost obchoduje. Překvapivě tvoří pouze malé procento z celkových aktiv 15 % v roce 2003 a do roku 2007 tento už tak poměrně nízký podíl klesl na necelé 4 %. Což je výhodné vzhledem k tomu, že se na ně váží provozní náklady. To bude ale podrobněji probráno v rámci poměrové analýzy. 41

Graf 5.5: Struktura pasiv vertikální analýza Procentní rozbor pasiv ukázal, že cizí kapitál zastupuje v porovnání s vlastním docela malou část celkových pasiv. Po celé sledované období jej firma držela na stabilní úrovni mezi 16 % a 25 %. Je tvořen především krátkodobými závazky z obchodních vztahů a závazky ke státu. Tyto daňové závazky se výrazně zvýšily v roce 2004 na 7,7 % oproti roku 2003, kdy tvořily pouze necelé procento pasiv. V roce 2005 se jejich procentní zastoupení ještě o něco zvýšilo, ale poté začalo klesat až na necelé 3 % v roce 2007. Závazky ke státu je důležité si pohlídat především proto, že v důsledku jejich pozdních úhrad mohou firmě vznikat další náklady, například ve formě sankcí. Závazky z obchodních vztahů měly vzhledem k daňovým závazkům opačný vývoj. V roce 2003 tvořily 15 % celkových pasiv a tento podíl klesl následující rok na necelých 6 %. Poté se naštěstí na úkor daňových závazků začaly opět zvyšovat a v roce 2007 tvořily téměř 17 %. Základní kapitál má na celkových zdrojích podniku zhruba 3% podíl. Vlastní kapitál představuje po celých pět let asi 80 % pasiv, jen v roce 2007 mírně klesl na 75 %. Kromě základního kapitálu jej tvoří zejména nerozdělený zisk minulých let. Za základní položku vertikální analýzy výsledovky byly zvoleny celkové tržby. V případě analyzované firmy jsou to tržby za prodej zboží, které se během sledovaného období zvýšily téměř na dvojnásobek. Pro přehlednost jsou znázorněny v tabulce č. 5.1. Tabulka 5.1: Tržby podniku Omega s.r.o. (tis. Kč) Tržby 2003 2004 2005 2006 2007 84 527 113 830 126 075 132 845 140 757 42

Tabulka 5.2: Vertikální analýza Výkazu zisků a ztrát Vertikální analýza - Výkaz zisků a ztrát 2003 2004 2005 2006 2007 Tržby za prodej zboží 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Náklady vynaložené na prodané zboží 66,27% 68,46% 65,35% 63,88% 63,96% Obchodní marže 33,73% 31,54% 34,65% 36,12% 36,04% Výkonová spotřeba 14,17% 13,43% 11,74% 11,82% 10,86% Přidaná hodnota 19,56% 18,11% 22,91% 24,30% 25,18% Osobní náklady 12,58% 10,24% 10,21% 9,72% 10,03% Daně a poplatky 0,04% 0,04% 0,04% 0,03% 0,03% Odpisy dlouhodob. hmotného a nehmotného majetku 1,03% 0,58% 0,56% 0,34% 0,38% Změna stavu rezerv -0,38% -0,03% -0,07% 0,11% 0,13% Provozní výsledek hospodaření 5,97% 7,58% 12,33% 14,05% 14,62% Finanční výsledek hospodaření -1,90% 0,04% 0,37% 0,11% -1,64% Výsledek hospodaření za běžnou činnost 2,84% 5,25% 9,13% 10,63% 9,70% Výsledek hospodaření za účetní období 2,84% 5,25% 9,13% 10,63% 9,70% Výsledek hospodaření před zdaněním 4,08% 7,62% 12,70% 14,17% 12,99% Oproti růstovému trendu tržeb mají náklady společnosti trend mírně klesající. Náklady vynaložené na prodané zboží tvořily vzhledem k tržbám v roce 2004 68,5 % a v roce 2007 to bylo necelých 64 %. Výkonová spotřeba, především náklady na služby, tvořila v roce 2003 14,2 % z tržeb a tento podíl klesl do roku 2007 na 10,9 %. Rozdílné vývojové trendy tržeb a nákladů vedly k růstu především obchodní marže, což je pro podnik velice výhodné, protože tato položka je určitým základem pro konečný zisk podniku. Marže je ale podstatně snižována o výkonovou spotřebu. Výsledkem rozdílu těchto dvou položek je přidaná hodnota. Osobní náklady, které jsou v případě sledované firmy součtem nákladů na mzdy a na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, ve vztahu k tržbám taktéž mírně klesaly z necelých 13 % na 10 %. Co se týče jednotlivých výsledků hospodaření, zaujímají vzhledem k tržbám poměrně nízká procenta. Provozní VH byl v roce 2003 na úrovni 6 % a ta se do roku 2007 zvýšila až na necelých 15 %. Výsledek hospodaření za účetní období se taktéž zvyšoval, a i když ve vztahu k celkovým tržbám představoval v roce 2003 pouze necelá 3 %, v roce 2006 a 2007 se pohyboval na úrovni 10 %. Ostatní položky výkazu zisků a ztrát mají vhledem k tržbám zanedbatelné zastoupení. 5.2 Analýza poměrových ukazatelů V této části je podnik Omega s.r.o. hodnocen pomocí poměrových ukazatelů zadluženosti, likvidity, aktivity a rentability a to jak z hlediska dosažené úrovně, tak i z hlediska tendence jejich vývoje. 43

5.2.1 Ukazatele zadluženosti Tyto ukazatele porovnávají cizí a vlastní zdroje podniku a informují nás o jeho finanční stabilitě. Přesto, že vysoká zadluženost všeobecně přispívá k finanční nestabilitě podniku, nemusí být vždy negativní charakteristikou. V dobře fungující firmě totiž může mít vysoká finanční páka pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Ukazatele, které se podařilo z výsledků analyzované společnosti vypočítat, ukazuje tabulka č. 5.3. Tabulka 5.3: Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti 2003 2004 2005 2006 2007 celková zadluženost 18,69% 16,09% 20,96% 15,71% 23,37% krátkodobá zadluženost 18,69% 16,09% 20,96% 15,71% 23,37% míra samofinancování 80,29% 83,17% 78,33% 83,61% 75,60% finanční páka 1,25 1,20 1,28 1,20 1,32 ziskový účinek finanční páky 1,25 1,20 1,28 1,20 1,32 ukazatel podkapitalizování 17,01 34,25 71,11 168,60 61,26 dluh na vlastní kapitál 0,23 0,19 0,27 0,19 0,31 Ukazatel celkové zadluženosti představuje poměr CZ k CA vyjádřený v procentech. Ve sledovaném období měl v podstatě rostoucí tendenci, až na rok 2006, kdy jeho hodnota klesla na 15,71 % oproti předchozímu roku, kdy dosahovala necelých 21 %. Nicméně společnost si stále udržuje svou zadluženost na velice nízké úrovni, což je podpořeno i tím, že nemá dlouhodobé závazky. Tudíž nebylo možné vypočítat ukazatel dlouhodobé zadluženosti a zadluženost krátkodobá (viz. příloha č. 10) se rovná celkové. Graf 5.6: Vývoj zadlužení 44

Míra samofinancování, která je naopak poměrem vlastních zdrojů podniku k celkovým aktivům vyjádřeným v procentech a udává tedy kolik % aktiv je kryto vlastními zdroji, se logicky vyvíjela nepřímo úměrně k celkové zadluženosti. V souhrnu dávají tyto dva ukazatele 100 %, přičemž z grafu č. 5.6 je vidět, že většinový podíl na financování majetku podniku má kapitál vlastní. Graf 5.7: Ukazatel podkapitalizování Ukazatel podkapitalizování nám udává, kolikrát jdou stálá aktiva kryta dlouhodobým kapitálem a měl by být větší než jedna. Z tohoto pohledu je sledovaný podnik v podstatě po celou dobu vysoce překapitalizovaný. Největší hodnoty 168,6 bylo dosaženo v roce 2006. Vysoké hodnoty tohoto ukazatele jsou zapříčiněny obchodní činností podniku. Vzhledem k tomu je totiž jeho majetek především krátkodobé povahy a stálá aktiva dosahují minimální úrovně vzhledem k vlastnímu kapitálu, který je tvořen především vysokými zisky minulých let. Z hlediska ukazatele finanční páky nás zajímá především její ziskový účinek. Pokud je tento ukazatel větší než 1, může firma bez obav zvyšovat své zadlužení, protože to povede ke zvýšení rentability jejího vlastního kapitálu. To je právě případ sledovaného podniku, jelikož ziskový účinek finanční páky, stejně jako finanční páka (z důvodu absence nákladových úroků), zde po celé sledované období dosahuje hodnot 1,2 a více. Pokud by byl ovšem tento ukazatel menší než 1, signalizuje velké zadlužení podniku, které naopak vede ke snižování rentability vlastního kapitálu. Ukazatel úrokového krytí nebylo možné vypočítat, jelikož společnost během sledovaného období neplatila žádné nákladové úroky. 45

5.2.2 Ukazatele likvidity Tyto ukazatele informují o schopnosti podniku splácet včas své krátkodobé závazky. Vypočítané hodnoty jsou zobrazeny v tabulce č. 5.4. Grafy zobrazující jejich vývoj jsou v příloze pod čísly 11, 12 a 13. Tabulka 5.4: Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity 2003 2004 2005 2006 2007 běžná likvidita 5,06 6,03 4,69 6,30 4,20 pohotová likvidita 4,25 5,63 4,49 6,03 4,07 hotovostní likvidita 1,21 1,91 2,01 2,96 1,70 Ukazatel běžné likvidity udává, kolikrát oběžná aktiva pokrývají krátkodobé závazky podniku. Jeho hodnota by se měla pohybovat v rozmezí 1,5 2,5. Pohotová likvidita již eliminuje vliv zásob a do oběžných aktiv zahrnuje likvidnější položky jako krátkodobé pohledávky a finanční majetek. Její hodnoty by měly být v rozmezí 1 1,5. Hotovostní likvidita nejlépe vypovídá o platební schopnosti podniku a poměřuje krátkodobý finanční majetek s krátkodobými závazky. Neměla by klesnout pod 0,2. Sledovaný podnik Omega s.r.o. je podle vypočtených ukazatelů vysoce likvidní a to zejména díky jeho nízkému zadlužení. Běžná likvidita je ovlivněna především vysokou úrovní krátkodobých pohledávek a její hodnoty se v letech 2003 2007 pohybovaly v poměrně stabilním rozmezí 4,2 6,3. Likvidita pohotová se pohybuje zhruba ve stejné hladině, a to mezi hodnotami 4 a 6. Hotovostní likvidita se již díky eliminaci pohledávek dostává do poměrně nižších poloh. Přesto vzhledem k doporučovaným hodnotám je na tom podnik velice dobře. Vypočtené hodnoty dosahují úrovně 1,2 3. Větší rozdíl je evidentní mezi hodnotami v letech 2003, 2004 a 2006,2007. V letech 2003 2006 byl trend vývoje hotovostní likvidity růstový. Pokles v roce 2007 byl zapříčiněn úbytkem finančních prostředků z důvodu výše zmíněných uzavřených leasingů. 5.2.3 Ukazatele aktivity Tyto ukazatele měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Pokud jich má podnik více, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a snižuje se zisk, má-li jich málo, přichází o tržby, které by jinak mohl získat. Vypočtené hodnoty jsou zobrazeny v tabulce č. 5.5. Graf zobrazující průběh vývoje obratu celkových aktiv ve sledovaném období je součástí přílohy pod číslem 14. 46

Tabulka 5.5: Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity 2003 2004 2005 2006 2007 obrat celkových aktiv 3,27 3,68 3,16 3,14 3,61 obrat DHM 72,99 158,10 286,53 632,60 292,63 obrat oběžných aktiv 3,45 3,79 3,21 3,17 3,68 obrat zásob 21,65 57,58 74,78 72,36 113,51 obrat pohledávek 5,75 6,13 6,08 6,51 6,52 obrat závazků 17,47 22,85 15,06 19,96 15,45 doba obratu zásob (dny) 16,86 6,34 4,88 5,04 3,22 doba obratu pohledávek (dny) 63,48 59,53 60,02 56,05 56,00 doba obratu závazků (dny) 20,89 15,97 24,23 18,28 23,62 Obrat celkových aktiv poměřuje tržby k celkovým aktivům. Udává tedy, jaká tržba připadá na 1 Kč aktiv. U společnosti Omega s.r.o. ve sledovaném období hodnota tohoto ukazatele nejprve roste v letech 2003, 2004, následující dva roky naopak klesá a v roce 2007 se opět téměř vyšplhala na hodnotu z roku 2004. Po celou dobu však společnost inkasuje více než 3 Kč na 1 Kč jejího majetku. Obrat stálých aktiv se oproti předchozímu ukazateli pohybuje v poněkud vyšší rovině, což je důsledkem minimální hodnoty DHM, který společnost vlastní. V tomto případě by podnik na 1 Kč DHM vydělal v roce 2006 až 633 Kč. Po celou dobu je tento ukazatel rostoucí až na rok 2007 kdy došlo k výraznému poklesu oproti roku předchozímu. Vzhledem ke struktuře majetku podniku obrat oběžných aktiv dosahuje dosti podobných hodnot jako obrat aktiv celkových. Obrat zásob, závazků a pohledávek jsou ukazatele, které informují o tom, kolikrát za rok se zásoby přemění na ostatní formy oběžného majetku, kolikrát za rok se na hotové peníze přemění pohledávky a kolikrát podnik splatí závazky. Z tabulky č. 5.5 je zřejmé, že oproti obratu zásob, jehož trend je rychle rostoucí a obratu závazků, který udržuje celkem stabilní hodnoty mezi 15 a 23, je obrat pohledávek na poměrně nízké úrovni kolem hodnoty 6. Firma tedy inkasuje pohledávky výrazně pomaleji, než splácí své závazky. Následující graf č. 5.8 zobrazuje vývoj doby obratu zásob, pohledávek a závazků ve dnech. Doba obratu zásob udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána v podniku ve formě zásob. Co se týče společnosti Omega s.r.o., tento ukazatel po celé sledované období klesá. Klesající trend je příznivý, protože čím delší je doba obratu, tím vyšší jsou nároky na provozní financování. Největší pokles byl zaznamenán mezi roky 2003 a 2004 ze 17 dnů na 7. V roce 2007 již tento ukazatel dosáhl hodnoty 4 dnů. Jak bylo zmíněno výše, v oblasti pohledávek má podnik určité problémy. Tyto jsou znát také na dalším ukazateli, kterým je doba obratu pohledávek. Ukazatel udává, jak dlouho musí podnik čekat, než 47

obdrží platby od svých odběratelů. Logicky má zájem na co nejkratší době jejich inkasa. Přestože i tento ukazatel ve sledovaném období klesal, v roce 2007 dosáhl minimální hodnoty 56 dní, což je poměrně dlouhá doba splatnosti. Nakonec doba obratu závazků informuje o tom, jak dlouho trvá, než podnik uhradí své závazky. Z grafu je vidět, že firma hradí závazky zhruba do 25 dnů. To vykazuje o její poměrně dobré platební morálce. Graf 5.8: Doba obratu zásob, pohledávek a závazků 5.2.4 Ukazatele rentability Ukazatele rentability podávají informaci o schopnosti podniku zhodnocovat kapitál a vytvářet zisk. Zahrnují mimo jiné rentabilitu celkového vloženého kapitálu (dále ROA), rentabilitu vlastního kapitálu (dále ROE) a rentabilitu dlouhodobě investovaného kapitálu (dále ROCE). Vypočtené hodnoty prezentuje následující tabulka č. 5.6. Tabulka 5.6: Ukazatele rentability Ukazatele rentability 2003 2004 2005 2006 2007 rentabilita celkového vloženého kapitálu 9,28% 19,28% 28,81% 33,34% 35,05% rentabilita vlastního kapitálu 11,56% 23,19% 36,78% 39,87% 46,36% rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu 11,56% 23,19% 36,78% 39,87% 46,36% Jelikož sledovaný podnik nemá nákladové úroky, představuje ukazatel ROA poměr zisku po zdanění k celkovým aktivům vyjádřený v procentech. Hodnota tohoto ukazatele během sledovaného období vzrostla téměř čtyřikrát z 9,3 % na 35 %. Je tedy zřejmé, že aktiva, která podnik vlastní, mu přináší vcelku uspokojivý výnos. Hodnota ROE je 48

v případě společnosti Omega s.r.o. shodná s hodnotou ROCE, což je způsobeno tím, že podnik nevykazuje žádné nákladové úroky a dlouhodobé závazky. ROE informuje vlastníky podniku, zda jejich kapitál přináší dostatečný a intenzivní výnos. Taktéž tyto hodnoty mají v letech 2003 2007 růstovou tendenci. V roce 2003 dosahovala ROE 11,5 % a roku 2007 se vyšplhala na čtyřnásobek 46,4 %, stejně jako u předchozího ukazatele. Z toho vyplývá, že vlastníci analyzované společnosti mohou být spokojeni. ROCE se využívá zejména při mezipodnikovém srovnávání. K názornému porovnání vývoje všech tří ukazatelů by měl posloužit následující graf č. 5.9. Graf 5.9: Ukazatele rentability 5.3 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Cílem pyramidových soustav je popis vzájemné závislosti jednotlivých ukazatelů a analyzování vnitřních vazeb v rámci pyramidy. Nejtypičtějším pyramidovým rozkladem je Du Pont rozklad. 5.3.1 Du Pont rozklad ukazatelů rentability Jedná se o rozklad ROE na ROA a finanční páku. Pro podrobnější analýzu byl spočítán rozklad obou zmíněných ukazatelů rentability. V tabulce č. 5.7 je vyjádřena hodnota všech komponent a tabulka č. 5.8 zobrazuje index jejich meziročních změn. 49

Tabulka 5.7: Hodnoty ROA, ROE a jejich složek 2003 2004 2005 2006 2007 ROA 0,0928 0,1928 0,2881 0,3334 0,3505 rentabilita tržeb 0,0284 0,0525 0,0913 0,1063 0,0970 obrat celkových aktiv 3,2656 3,6763 3,1561 3,1374 3,6117 ROE 0,1156 0,2319 0,3678 0,3987 0,4636 rentabilita tržeb 0,0284 0,0525 0,0913 0,1063 0,0970 obrat celkových aktiv 3,2656 3,6763 3,1561 3,1374 3,6117 finanční páka 1,2455 1,2023 1,2767 1,1960 1,3227 Tabulka 5.8: Indexy změn ROA, ROE a jejich složek Index I 2004/2003 I 2005/2004 I 2006/2005 I 2007/2006 ROA 2,0781 1,4938 1,1573 1,0513 rentabilita tržeb 1,8459 1,7400 1,1642 0,9132 obrat celkových aktiv 1,1258 0,8585 0,9940 1,1512 ROE 2,0060 1,5862 1,0841 1,1627 rentabilita tržeb 1,8459 1,7400 1,1642 0,9132 obrat celkových aktiv 1,1258 0,8585 0,9940 1,1512 finanční páka 0,9653 1,0619 0,9368 1,1060 Při znalosti hodnot z předchozí tabulky lze logaritmickým rozkladem spočítat vliv jednotlivých složek na daný syntetický ukazatel rentability. Následující tabulka č. 5.9 zobrazuje tedy vliv změny rentability tržeb a obratu celkových aktiv na změnu ROA. Tabulka 5.9: Logaritmický rozklad ROA Logaritmický rozklad ROA rentabilita tržeb obrat CA 2004/2003 1 = 0,8380 + 0,1620 /*10,00% 10,00% = 8,38% + 1,62% 2005/2004 1 = 1,3802 + -0,3802 /*9,52% 9,52% = 13,14% + -3,62% 2006/2005 1 = 1,0409 + -0,0409 /*4,53% 4,53% = 4,72% + -0,19% 2007/2006 1 = -1,8135 + 2,8135 /*1,71% 1,71% = -3,10% + 4,81% Z přehledu je patrné, že od roku 2003 do roku 2006 se na změnách ROA podílela především rentabilita tržeb a obrat celkových aktiv ji ovlivňoval spíše záporným způsobem. Mezi posledními dvěma sledovanými roky se však situace obrátila. 50

Další tabulka č. 5.10 představuje již podrobnější rozklad hlavního syntetického ukazatele pyramidy ROE. Popisuje vliv změny rentability tržeb, obratu celkových aktiv a účinku finanční páky na změnu ROE. Je z ní patrné, že rentabilita tržeb má na změnu ROE opět, až na přechod mezi roky 2006,2007, hodně kladný vliv. Obrat celkových aktiv se taktéž s výjimkou posledních dvou let podílel opět spíše záporně. Účinek finanční páky byl docela různorodý, přičemž významnější kladný vliv na změnu ROE měl v posledním poměřovaném období. Tabulka 5.10: Logarotmický rozklad ROE Logaritmický rozklad ROE 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 rentabilita tržeb obrat CA finanční páka 1 = 0,8805 + 0,1702 + -0,0507 /*11,63% 11,63% = 10,24% + 1,98% + -0,59% 1 = 1,2006 + -0,3307 + 0,1301 /*13,59% 13,59% = 16,32% + -4,49% + 1,77% 1 = 1,8825 + -0,0739 + -0,8086 /*3,09% 3,09% = 5,82% + -0,23% + -2,50% 1 = -0,6020 + 0,9339 + 0,6680 /*6,49% 6,49% = -3,91% + 6,06% + 4,33% Pro lepší představivost vlivů jednotlivých složek na ROA a ROE jsou vypracované grafy č. 15 a 16 zařazené v příloze. 5.4 Predikce finanční tísně podniku Do této části finanční analýzy patří účelově vybrané skupiny ukazatelů, jejichž cílem je diagnostikovat finanční situaci firmy, resp. předpovědět její další vývoj. Mezi nejvyužívanější z těchto ukazatelů patří modely předvídající budoucí finanční tíseň podniku. 5.4.1 Bankrotní modely Účelem bankrotních modelů je informovat uživatele finanční analýzy o tom, zda je v dohledné době firma ohrožena bankrotem. Z těchto modelů byl vybrán Altmanův model (Z-score) a model IN ve třech jeho vývojových stupních. 5.4.1.1 Altmanův model Tento model má dvě varianty. První se používá pro firmy s veřejně obchodovatelnými akciemi, druhá slouží k výpočtu hodnot v případě podniků ostatních. Co 51

se týče analyzované společnosti, byla vybrána varianta druhá, jelikož se jedná o společnost s ručením omezeným. Pro výpočet hodnoty x 1, bylo nejprve nutné spočítat ukazatel čistého pracovního kapitálu, který je rozdílem mezi oběžným majetkem a krátkodobými závazky. Čistý pracovní kapitál společnosti představuje finanční prostředky, které jí umožní pokračovat v jejich aktivitách i v případě, že by ji potkala nějaká nepříznivá událost. Jeho hodnoty ukazuje tabulka č. 5.11. Tabulka 5.11: Čistý pracovní kapitál společnosti Omega s.r.o. (tis. Kč) ČPK 2003 2004 2005 2006 2007 19 644 25 053 30 908 35 275 29 182 Následující graf č. 5.10 zobrazuje vývoj Z-score společnosti Omega s.r.o. v letech 2003 2007. Graf 5.10: Vývoj Z-score společnosti Omega s.r.o. Z grafu je na první pohled vidět, že hodnoty Z-score analyzovaného podniku se pohybují hodně vysoko nad hodnotou 2,90, což podle tabulky č. 3.1 z kapitoly 3.6.5.2. znamená, že firma se nachází ve velice dobré finančně ekonomické situaci. Po celé období má Z-score stabilní vývoj bez jakékoliv větší změny. Nejnižší hodnoty dosáhlo v roce 2003, ale od té doby vždy dosahovalo hodnot vyšších. Vzhledem k tomu, že se hodnoty tohoto ukazatele pohybují výš, než je obvyklé, nemusí mít firma obavy o svou budoucí situaci ani v případě jejich výraznějšího poklesu. 52

5.4.1.2 Indexy IN Indexy IN jsou čtyři modely, které umožňují posoudit jak finanční výkonnost, tak i důvěryhodnost českých podniků. Při analýze společnosti Omega s.r.o. byly vypočteny pouze tři z důvodu absence některých položek účetních výkazů IN 99, IN 01 a IN 05. Index IN99 klade důraz na pohled vlastníků firmy a jeho vývoj je zobrazen grafem č. 5.11. Graf 5.11: Vývoj indexu IN99 Vývoj tohoto ukazatele představuje uspokojivou situaci. Přesně řečeno, podle tabulky č. 3.3 z kapitoly 3.6.5.2, jde o podnik dosahující kladné hodnoty ekonomického zisku. I když v roce 2003 nejsou výsledky příliš vzdálené od horní hranice 2,07, hodnota indexu byla totiž pouze o 0,1 výš. V dalších letech se vývoj ukazatele začal zlepšovat a po zbytek sledovaného období měl růstový trend. Do roku 2007 se dostal až na hodnotu 3,9. Dalším ukazatelem v této řadě je index IN01, který by měl spojovat indexy IN95 a IN99. V tomto případě se však vyskytl problém s absencí nákladových úroků tedy hodnotou x 2, která musela být z výpočtu vynechána. V tomto případě tedy mohou být výsledky zkreslené. Průběh indexu IN01 zobrazuje graf č. 5.12. Vývoj tohoto indexu je dosti podobný vývoji předchozího ukazatele. Z počátku sledovaného období se jeho hodnota pohybovala v nižších polohách než v ostatních letech, nicméně stále nad horní hranicí. V letech 2004, 2005 a 2006 hodnota indexu IN01 rostla a až v roce 2007 došlo opět k mírnému poklesu z 3,8 na 3,5. Podle hodnocení z tabulky č. 3.4 v kapitole 3.6.5.2. dosahuje společnost i v tomto případě výborných výsledků a je považována za podnik, který dosahuje kladné hodnoty ekonomického zisku. 53

Graf 5.12: Vývoj indexu IN01 Posledním indexem je IN05, který je pouze aktualizovanou verzí předchozího ukazatele. Hodnota x 2 zde byla rovněž vynechána, takže opět není možné prezentovat výsledky jako naprosto přesné. Vývoj indexu je znázorněn v následujícím grafu č. 5.13. Graf 5.13: Vývoj indexu IN05 I tento poslední ukazatel potvrdil, že je možné předvídat uspokojivou finanční situaci podniku Omega s.r.o., a to podle tabulky č. 3.5 z kapitoly 3.6.5.2. Přestože výsledky některých ukazatelů pro předpověď budoucí finanční situace podniku byly zkreslené, nemohl mít na ně tento nedostatek tak významný vliv, aby se nedalo předpokládat, že společnost Omega s.r.o. by se v budoucích letech neměla dostat do větších finančních potíží nebo dokonce zbankrotovat. 54

6 Závěr Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit finanční situaci podniku Omega s.r.o. zabývajícího se obchodní činností v oblasti brusiva za pomoci finanční analýzy. Jako zdroj k provedení této analýzy byly společností poskytnuty roční účetní závěrky z let 2003 2007, z nichž mimo jiné byly především využity Výkazy zisků a ztrát a Rozvahy. Konkrétně byla provedena technická finanční analýza při využití elementárních metod. V rámci tohoto typu analýzy se provedlo hodnocení na základě absolutních ukazatelů a poměrových ukazatelů zadluženosti, likvidity, aktivity a především rentability, z nichž některé byly podrobněji zkoumány pomocí Du Pont pyramidového rozkladu. Nakonec, prostřednictvím bankrotních modelů predikce finanční tísně, byla zhodnocena situace společnosti v budoucích letech. Horizontální analýzou byla popsána majetková a kapitálová struktura podniku. Zjistilo se, že aktiva jsou z převážné většiny tvořena aktivy oběžnými, což je pro obchodní společnost charakteristické. Vývoj obou těchto položek byl tedy v podstatě shodný v letech 2003 2005 rychle rostoucí, následující rok došlo k poklesu růstu a v roce 2007 dokonce k poklesu aktiv v důsledku uzavření čtyř leasingových smluv, tedy výrazného poklesu krátkodobého finančního majetku, který se jinak držel rostoucího trendu. Zásoby si po celé období udržely klesající trend. K nejvýraznějšímu poklesu došlo během prvních dvou let. V rámci ostatních položek aktiv nebyly zaznamenány výraznější změny. Základní kapitál byl po celé sledované období 1 mil. Kč a tak vývoj kapitálu vlastního závisí na vývoji nerozděleného zisku minulých let. Mimo tyto dvě položky je jeho součástí ještě 100 tisícový rezervní fond. V letech 2003 2005 vlastní zdroje rostly poměrně rychle, v roce 2006 se jejich růst zpomalil a v posledním roce sledovaného období výrazně klesly právě v důsledku poklesu nerozděleného zisku. Cizí zdroje jsou tvořeny především krátkodobými závazky. Ty měly kolísavý vývoj a v roce 2007 došlo k výraznějšímu zvýšení, ale jak bylo zjištěno pomocí některých poměrových ukazatelů, není jejich hodnota příliš vysoká. Problém by mohl nastat v rámci závazků vůči státu, které zpočátku dosti narůstaly, ale v posledních dvou letech podnik vynaložil úsilí vedoucí k jejich snížení. Výnosy i náklady podniku v analyzovaných letech narůstaly, nicméně tento růst postupně zpomaloval. Jsou tvořeny především tržbami a náklady z oblasti prodeje zboží. Opomenout nelze ani náklady na služby a téměř po celé období rostoucí provozní náklady. Všech pět let společnost dosahovala kladného výsledku hospodaření, který se, až na 55

poslední rok, kdy došlo k mírnému poklesu, neustále zvyšoval. Už tento jev na počátku analýzy poukazoval na efektivní hospodaření společnosti. V rámci vertikální analýzy se z hlediska procentního zastoupení zviditelnil poměr oběžných aktiv, která ve všech letech tvoří 94% a větší podíl, což dokazuje činnost podniku v obchodním sektoru. Na oběžných aktivech se nadpoloviční většinou podílejí krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů, u kterých by si podnik, vzhledem k jejich výši, měl pohlídat dobu splatnosti, což bylo blíže analyzováno v rámci ukazatelů aktivity. Druhou nezanedbatelnou položkou oběžných aktiv je krátkodobý finanční majetek, který tvoří asi 40% podíl aktiv celkových a při jehož výši, by společnost mohla uvažovat o jeho investičním využití např. v oblasti stálých aktiv. Bylo také zjištěno, že zásoby na skladech tvořily v roce 2003 pouze 15 % celkových aktiv a postupně se snižovaly až na 3 %, což je výhodné z hlediska provozních nákladů. Co se týče financování podniku, výrazně převládá kapitál vlastní. Cizí zdroje jsou na stabilní průměrné úrovni 20 % celkových pasiv a jsou tvořeny zejména krátkodobými závazky z obchodních vztahů a daňovými závazky ke státu. Právě jejich podíl výrazně vzrostl v roce 2004, na úkor závazků z obchodní činnosti, a růst pokračoval ještě následující rok. Růstový trend těchto dluhů je nežádoucí, především proto, že s sebou nese riziko sankcí a zvýšenou pozornost úřadů. To analyzovaná společnost pochopila a v následujících letech začala závazky ke státu eliminovat a přesouvat do obchodních vztahů. Z vertikální analýzy Výkazu zisků a ztrát vyplynul mírný pokles nákladů z prodeje i výkonové spotřeby vzhledem k tržbám. Promítlo se to do růstu obchodní marže, respektive přidané hodnoty, což opět napovídá o efektivnosti hospodaření. Zmíněný jev se samozřejmě zasloužil i o růst hospodářského výsledku. Zadluženost společnosti Omega s.r.o. je na úrovni 20 %, což vypovídá o nízkém stupni financování cizími zdroji. Kladným znakem je i to, že celková zadluženost se rovná krátkodobé, jelikož společnost nemá žádné dlouhodobé závazky. Vzhledem k nízké zadluženosti je zřejmá vysoká hodnota ukazatele míry samofinancování. Po celé sledované období je podnik vysoce překapitalizovaný v důsledku své obchodní činnosti nízkých stálých aktiv, která kryje krátkodobými zdroji. Ziskový účinek finanční páky potvrdil, že firma využívá k financování málo cizích zdrojů a své zadlužení by mohla bez obav zvyšovat, čím by dosáhla i vyšší rentability vlastního kapitálu. Během sledovaného období společnost neplatila žádné nákladové úroky. 56

Omega s.r.o. je z hlediska ukazatelů likvidity vysoce likvidní podnik. Jak běžná, tak i pohotová a okamžitá likvidita se pohybují vysoko nad horní hranicí optimálního rozmezí. Vysoké hodnoty běžné a pohotové likvidity jsou důsledkem především značné úrovně krátkodobých pohledávek, což pro společnost nemusí být úplně výhodné, pokud je tato skutečnost způsobena pozdními úhradami ze strany odběratelů. Nicméně o dobré situaci podniku v této oblasti přesvědčuje i likvidita hotovostní, která již vliv pohledávek eliminuje. Obrat aktiv společnosti se po celých pět let drží na stabilní úrovni. Rychlý nárůst byl ovšem zaznamenám z hlediska obratu zásob, jehož hodnota se zvýšila téměř šestkrát. To znamená, že se zásoby nehromadí na skladě a nevytváří tak zbytečné provozní náklady. Z hlediska pohledávek a závazků je zajímavá doba jejich obratu. Jak již bylo řečeno, podnik má poměrně vysoké krátkodobé pohledávky, což potvrdil i tento ukazatel, který říká, že odběratelé splácí své závazky až po 56 dnech. Tato situace v roce 2007 je o něco lepší, než v roce 2003 kdy byla jejich splatnost až 63 dní. Firma má sice s některými svými odběrateli dohodnutou splatnost faktur na 50 60 dní, nicméně i přesto jim jsou někdy pohledávky spláceny až ve dvojnásobně dlouhém časovém horizontu a tak byla v poslední době nucena zastavovat jim dodávky zboží už po druhé upomínce. Naproti tomu společnost Omega s.r.o. splácí své závazky do 24 dnů. Značný rozdíl je pro podnik nevýhodný. Měl by se tedy snažit o jeho snižování a opatrně, v rámci zachování obchodních vztahů, přitlačit na své odběratele. Omega s.r.o. vykazuje v analyzovaném období kladné a rostoucí hodnoty rentability. Tyto výsledky informují o uspokojivém výnosu z držených aktiv a z vlastního kapitálu. Vzhledem k tomu, že společnost nevykazuje nákladové úroky a dlouhodobé závazky, jsou ukazatele ROE a ROCE shodné. Za použití logaritmické metody byl proveden Du Pont rozklad ROA a ROE. V obou případech bylo zjištěno, že až na poslední poměřované období, měla na jejich změnu největší vliv změna rentability tržeb. Prostřednictvím bankrotních modelů byla provedena i predikce finanční tísně podniku. Podle Altmanova Z-score se firma po celé období nachází ve velice dobré finančně-ekonomické situaci. Při zpracování modelu IN se vyskytly určité problémy s absencí některých položek účetních výkazů a tak mohou být výsledky zkreslené. Jedná se konkrétně o indexy IN01 a IN05, podle jejichž hodnot podnik dosahuje kladného ekonomického zisku a lze předvídat jeho uspokojivou budoucí finanční situaci. Při výpočtu 57

indexu IN99 se zmíněný problém nevyskytl, ale výsledek rovněž potvrdil, že podnik dosahuje kladné hodnoty ekonomického zisku. Finanční analýza podniku Omega s.r.o. informuje o jeho dobré finanční situaci téměř ve všech oblastech zkoumání a v některých dosahuje dokonce vysoce nadprůměrných hodnot. Pro dosažení ještě lepších výsledků by se společnost měla zaměřit na avizované problémy, jako jsou daňové závazky vůči státu nebo velký rozdíl mezi splatností závazků a pohledávek a zamyslet se nad výhodným využitím svého krátkodobého finančního majetku. 58

7 Seznam literatury [1] SŮVOVÁ, H., SRPOVÁ, J., POLOPRUTSKÁ, R., PETR, J., KNAIFL, O., KOHOUT, P., JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPAČEK, E. Finanční analýza. 1.vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0 [2] SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1.vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6 [3] RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza Distanční studijní opora. 2. upravené vyd. Frýdek-Místek: Tiskárna Kleinwächter, 2007. 126 s. ISBN 978-80- 748-417-1 [4] KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví díl II. 3.vyd. Praha: POLYGON, 1997, 288 s. ISBN 80-85967-56-1 [5] SEKERKA, B. Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů. 2. upravené vyd. Praha: PROFESS CONSULTING s.r.o., 1997. 172 s. ISBN 80-85235-40-4 [6] KISLINGEROVÁ, E. Finanční analýza: krok za krokem. 1.vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 [7] KONEČNÝ, M. Finanční analýza a plánování. 9.vyd. Brno: Vysoké učení technické-fakulta podnikatelská, 2004. 102 s. ISBN 80-214-2564-4 [8] ŽIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance. 1.vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0 [9] KUBÍČKOVÁ, D., KOTĚŠOVCOVÁ, J. Finanční analýza. 1.vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006. 126 s. ISBN 80-86754-57-X [10] LANDA, M. Jak číst finanční výkazy. 1.vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2008. 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5 [11] KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 80-7179-529-1 [12] ZLÁMAL, J. Podnikové finance. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 133 s. ISBN 80-244-0541-7 [13] VOSOBA, P. A KOLEKTIV. Řízení firemních financí. 1vyd. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 1998. 214 s. ISBN 80-86119-05-X [14] IRWIN, D. Finanční řízení. 1.vyd. Praha: Profess Consulting s.r.o., 2005. 232 s. ISBN 80-7259-019-7 59

[15] JINDŘICHOVSKÁ, I., BLAHA, S.Z. Podnikové finance. 1.vyd. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2001. 316 s. ISBN 80-7261-025-2 [16] MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, s.r.o., 2006. 178 s. ISBN 80-86851-50-8 8 Elektronické zdroje [17] Justice [on-line]. Portal.justice.cz, 2009. Dostupné z URL: <http://portal.justice.cz/justice2/uvod/uvod.aspx> 9 Použité zkratky CZ ZK CK OA CA CV DHM DNM VH ROA ROE ROCE celkové závazky základní kapitál cizí kapitál oběžná aktiva celková aktiva celkové výnosy dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý nehmotný majetek výsledek hospodaření rentabilita celkového vloženého kapitálu, (angl. return on assets) rentabilita vlastního kapitálu, (angl. return on equity) rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu, (angl. return on capital employed) 60

10 Seznam příloh Příloha č. 1: Rozvaha společnosti Omega s.r.o., r. 2003 2007 AKTIVA (tis. Kč) Příloha č. 2: Rozvaha společnosti Omega s.r.o., r. 2003 2007 PASIVA (tis. Kč) Příloha č. 3: Výkaz zisků a ztrát společnosti Omega s.r.o., r. 2003 2007 (tis. Kč) Příloha č. 4: Horizontální analýza aktiv (tis. Kč, %) Příloha č. 5: Horizontální analýza pasiv (tis. Kč, %) Příloha č. 6: Horizontální analýza Výkazu zisků a ztrát (tis. Kč, %) Příloha č. 7: Vertikální analýza aktiv (%) Příloha č. 8: Vertikální analýza pasiv (%) Příloha č. 9: Vertikální analýza Výkazu zisků a ztrát (%) Příloha č. 10: Krátkodobá zadluženost společnosti Omega s.r.o. (%) Příloha č. 11: Vývoj běžné likvidity společnosti Omega s.r.o. Příloha č. 12: Vývoj pohotové likvidity společnosti Omega s.r.o. Příloha č. 13: Vývoj hotovostní likvidity společnosti Omega s.r.o. Příloha č. 14: Vývoj obratu celkových aktiv společnosti Omega s.r.o. Příloha č. 15: Logaritmický rozklad ROA společnosti Omega s.r.o. (%) Příloha č. 16: Logaritmický rozklad ROE společnosti Omega s.r.o. (%) 61

Přílohy Příloha č. 1: Rozvaha společnosti Omega s.r.o., r. 2003 2007 AKTIVA (tis. Kč) Rozvaha Označení Aktiva Skutečnost v účetním období 2003 2004 2005 2006 2007 Aktiva celkem 25 884 30 963 39 946 42 343 38 972 A. Pohledávky za upsaný základní kapitál B. Dlouhodobý majetek 1 222 752 440 210 481 B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 64 32 B.I. 1. Zřizovací výdaje 2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 3. Software 64 32 4. Ocenitelná práva 5. Goodwill B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 1 158 720 440 210 481 B.II. 1. Pozemky 2. Stavby 3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 1 158 720 440 210 474 4. Pěstitelské celky trvalých porostů 5. Základní stádo a tažná zvířata 6. Jný dlouhodobý hmotný majetek 7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 8. Poskytnuté zálohy za dlouhodobý hmotný majetek 7 9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva 24 482 30 035 39 279 41 929 38 291 C.I. Zásoby 3 905 1 977 1 686 1 836 1 240 C.I. 1. Materiál 2. Nedokončená výroba a polotovary 3. Výrobky 4. Zvířata 5. Zboží 3 905 1 977 1 686 1 836 1 240 6. Poskytnuté zálohy na zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky 14 700 18 566 20 731 20 401 21 595 C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů 12 571 18 436 20 571 20 252 21 168 2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba 3. Pohledávky - podstatný vliv 4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdr. 5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 6. Stát - daňové pohledávky 1 763 9 7. Krátkodobé poskytnuté zálohy 342 115 145 149 427 8. Dohadné účty aktivní 24 6 15 9. Jiné pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek 5 877 9 492 16 862 19 692 15 456 C.IV.1. Peníze 26 31 41 44 94 2. Účty v bankách 5 851 9 461 16 821 19 648 15 362 3. Krátkodobé cenné papíry a podíly 4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek D.I. Časové rozlišení 180 176 227 204 200 D.I. 1. Náklady příštích období 180 176 227 204 200 2. Komplexní náklady příštích období 3. Příjmy příštích období

Příloha č. 2: Rozvaha společnosti Omega s.r.o., r. 2003 2007 PASIVA (tis. Kč) Rozvaha Označení Pasiva Skutečnost v účetním období 2003 2004 2005 2006 2007 Pasiva celkem 25 884 30 963 39 946 42 343 38 972 A. Vlastní kapitál 20 782 25 753 31 289 35 405 29 464 A.I. Základní kapitál 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 A.I. 1. Základní kapitál 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly 3. Změny základního kapitálu A.II. Kapitálové fondy A.III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 100 100 100 100 100 A.III. 1. Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond 100 100 100 100 100 2. Statutární a ostatní fondy A.IV. Výsledek hospodaření minulých let 17 280 18 682 18 682 20 189 14 705 A.IV. 1. Nerozdělený zisk minulých let 17 280 18 682 18 682 20 189 14 705 2. Neuhrazená ztráta minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období 2 402 5 971 11 507 14 116 13 659 B. Cizí zdroje 5 102 5 210 8 657 6 938 9 508 B.I. Rezervy 264 228 286 284 399 B.I. 1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů 2. Rezerva na důchody a podobné závazky 3. Rezerva na daň z příjmů 4. Ostatní rezervy 264 228 286 284 399 B.II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky 4 838 4 982 8 371 6 654 9 109 B.III. 1. Závazky z obchodních vztahů 3 890 1 771 3 230 3 091 6 535 2. Závazky - ovládající a řídící osoba 3. Závazky - podstatný vliv 4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdr. 5. Závazky k zaměstnancům 423 477 451 462 525 6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 299 338 323 335 380 7. Stát - daňové závazky a dotace 173 2 373 3 886 2 277 1 102 8. Krátkodobé přijaté zálohy 9. Vydané dluhopisy 10. Dohadné účty pasivní 53 23 481 489 510 11. Jiné závazky 57 B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci B.IV. 1. Bankovní úvěry dlouhodobé 2. Krátkodobé bankovní úvěry 3. Krátkodobé finanční výpomoci C.I. Časové rozlišení C.I. 1. Výdaje příštích období 2. Výnosy příštích období

Příloha č. 3: Výkaz zisků a ztrát společnosti Omega s.r.o., r. 2003 2007 (tis. Kč) Výkaz zisků a ztrát Označení Text Skutečnost v účetním období 2003 2004 2005 2006 2007 I. Tržby za prodej zboží 84 527 113 830 126 075 132 845 140 757 A. Náklady vynaložené na prodané zboží 56 016 77 932 82 384 84 868 90 032 + Obchodní marže 28 511 35 898 43 691 47 977 50 725 II. Výkony B. Výkonová spotřeba 11 980 15 282 14 802 15 700 15 281 B. 1. Spotřeba materiálu a energie 1 525 1 059 913 1 216 1 126 2. Služby 10 455 14 223 13 889 14 484 14 155 + Přidaná hodnota 16 531 20 616 28 889 32 277 35 444 C. Osobní náklady 10 634 11 659 12 875 12 919 14 118 C. 1. Mzdové náklady 7 860 8 617 9 504 9 535 10 431 2. Odměny členům orgánů společnosti a družstva 3. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 2 774 3 042 3 371 3 384 3 687 4. Sociální náklady D. Daně a poplatky 34 51 50 43 41 E. Odpisy dlouhodob. hmotného a nehmotného majetku 872 661 711 448 529 III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 187 142 49 III. 1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 187 142 49 2. Tržby z prodeje materiálu F. Zůstat. cena prodaného dlouhodob. majetku a materiálu G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období -324-31 -94 143 186 IV. Ostatní provozní výnosy 264 1 037 1 060 529 743 H. Ostatní provozní náklady 531 872 999 585 777 V. Převod provozních výnosů I. Převod provozních nákladů * Provozní výsledek hospodaření 5 048 8 628 15 550 18 668 20 585 VI. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů J. Prodané cenné papíry a podíly VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku K. Náklady z finančního majetku IX. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů L. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti X. Výnosové úroky 8 7 22 37 57 N. Nákladové úroky XI. Ostatní finanční výnosy 32 1 096 1 166 1 091 720 O. Ostatní finanční náklady 1 643 1 059 721 976 3 081 XII. Převod finančních výnosů P. Převod finančních nákladů * Finanční výsledek hospodaření -1 603 44 467 152-2 304 Q. Daň z příjmů za běžnou činnost 1 043 2 701 4 510 4 704 4 622 Q. 1. - splatná 1 043 2 701 4 510 4 704 4 622 2. - odložená ** Výsledek hospodaření za běžnou činnost 2 402 5 971 11 507 14 116 13 659 XIII. Mimořádné výnosy R. Mimořádné náklady S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti * Mimořádný výsledek hospodaření T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) *** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) 2 402 5 971 11 507 14 116 13 659 **** Výsledek hospodaření před zdaněním 3 445 8 672 16 017 18 820 18 281

Příloha č. 4: Horizontální analýza aktiv (tis. Kč, %) Horizontální analýza - Aktiva 2003-2004 2004-2005 2005-2006 2006-2007 Δ % Δ Δ % Δ Δ % Δ Δ % Δ Aktiva celkem 5 079 19,62% 8 983 29,01% 2 397 6,00% -3 371-7,96% Dlouhodobý majetek -470-38,46% -312-41,49% -230-52,27% 271 129,05% Dlouhodobý nehmotný majetek -32-50,00% -32-100,00% 0 0,00% 0 0,00% Software -32-50,00% -32-100,00% 0 0,00% 0 0,00% Dlouhodobý hmotný majetek -438-37,82% -280-38,89% -230-52,27% 271 129,05% Samostatné mov. věci a soubory m. v. -438-37,82% -280-38,89% -230-52,27% 264 125,71% Oběžná aktiva 5 553 22,68% 9 244 30,78% 2 650 6,75% -3 638-8,68% Zásoby -1 928-49,37% -291-14,72% 150 8,90% -596-32,46% Zboží -1 928-49,37% -291-14,72% 150 8,90% -596-32,46% Krátkodobé pohledávky 3 866 26,30% 2 165 11,66% -330-1,59% 1 194 5,85% Pohledávky z obchodních vztahů 5 865 46,65% 2 135 11,58% -319-1,55% 916 4,52% Stát - daňové pohledávky -1 754-99,49% -9-100,00% 0 0,00% 0 0,00% Krátkodobé poskytnuté zálohy -227-66,37% 30 26,09% 4 2,76% 278 186,58% Dohadné účty aktivní -18-75,00% 9 150,00% -15-100,00% 0 0,00% Krátkodobý finanční majetek 3 615 61,51% 7 370 77,64% 2 830 16,78% -4 236-21,51% Peníze 5 19,23% 10 32,26% 3 7,32% 50 113,64% Účty v bankách 3 610 61,70% 7 360 77,79% 2 827 16,81% -4 286-21,81% Časové rozlišení -4-2,22% 51 28,98% -23-10,13% -4-1,96% Náklady příštích období -4-2,22% 51 28,98% -23-10,13% -4-1,96% Příloha č. 5: Horizontální analýza pasiv (tis. Kč, %) Horizontální analýza - Pasiva 2003-2004 2004-2005 2005-2006 2006-2007 Δ % Δ Δ % Δ Δ % Δ Δ % Δ Pasiva celkem 5 079 19,62% 8 983 29,01% 2 397 6,00% -3 371-7,96% Vlastní kapitál 4 971 23,92% 5 536 21,50% 4 116 13,15% -5 941-16,78% Základní kapitál 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% Zákonný nedělitelný fond/rezervní fond 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% Nerozdělený zisk minulých let 1 402 8,11% 0 0,00% 1 507 8,07% -5 484-27,16% Výsledek hospodaření běžného úč. období 3 569 148,58% 5 536 92,71% 2 609 22,67% -457-3,24% Cizí zdroje 108 2,12% 3 447 66,16% -1 719-19,86% 2 570 37,04% Rezervy -36-13,64% 58 25,44% -2-0,70% 115 40,49% Krátkodobé závazky 144 2,98% 3 389 68,02% -1 717-20,51% 2 455 36,90% Závazky z obchodních vztahů -2 119-54,47% 1 459 82,38% -139-4,30% 3 444 111,42% Závazky k zaměstnancům 54 12,77% -26-5,45% 11 2,44% 63 13,64% Závazky ze soc. zabezpečení a zdrav. poj. 39 13,04% -15-4,44% 12 3,72% 45 13,43% Stát - daňové závazky a dotace 2 200 1271,68% 1 513 63,76% -1 609-41,41% -1 175-51,60% Dohadné účty pasivní -30-56,60% 458 1991,30% 8 1,66% 21 4,29%

Příloha č. 6: Horizontální analýza Výkazu zisků a ztrát (tis. Kč, %) Horizontální analýza - Výkaz 2003-2004 2004-2005 2005-2006 2006-2007 zisků a ztrát Δ % Δ Δ % Δ Δ % Δ Δ % Δ Tržby za prodej zboží 29 303 34,67% 12 245 10,76% 6 770 5,37% 7 912 5,96% Náklady vynaložené na prodané zb. 21 916 39,12% 4 452 5,71% 2 484 3,02% 5 164 6,08% Obchodní marže 7 387 25,91% 7 793 21,71% 4 286 9,81% 2 748 5,73% Výkonová spotřeba 3 302 27,56% -480-3,14% 898 6,07% -419-2,67% Spotřeba materiálu a energie -466-30,56% -146-13,79% 303 33,19% -90-7,40% Služby 3 768 36,04% -334-2,35% 595 4,28% -329-2,27% Přidaná hodnota 4 085 24,71% 8 273 40,13% 3 388 11,73% 3 167 9,81% Osobní náklady 1 025 9,64% 1 216 10,43% 44 0,34% 1 199 9,28% Mzdové náklady 757 9,63% 887 10,29% 31 0,33% 896 9,40% Náklady na soc. zabezpečení a zdrav. poj. 268 9,66% 329 10,82% 13 0,39% 303 8,95% Daně a poplatky 17 50,00% -1-1,96% -7-14,00% -2-4,65% Odpisy dlouhodob. hm. a nehm. majetku -211-24,20% 50 7,56% -263-36,99% 81 18,08% Tržby z prodeje dlouhodob. majetku 187 100,00% -45-24,06% -142-100,00% 49 100,00% Změna stavu rezerv 293 90,43% -63-203,23% 237 252,13% 43 30,07% Ostatní provozní výnosy 773 292,80% 23 2,22% -531-50,09% 214 40,45% Ostatní provozní náklady 341 64,22% 127 14,56% -414-41,44% 192 32,82% Provozní výsledek hospodaření 3 580 70,92% 6 922 80,23% 3 118 20,05% 1 917 10,27% Výnosové úroky -1-12,50% 15 214,29% 15 68,18% 20 54,05% Ostatní finanční výnosy 1 064 3325,00% 70 6,39% -75-6,43% -371-34,01% Ostatní finanční náklady -584-35,54% -338-31,92% 255 35,37% 2 105 215,68% Finanční výsledek hospodaření 1 647 102,74% 423 961,36% -315-67,45% -2 456-1615,79% Daň z př. za běžnou činnost - splatná 1 658 158,96% 1 809 66,98% 194 4,30% -82-1,74% VH za běžnou činnost 3 569 148,58% 5 536 92,71% 2 609 22,67% -457-3,24% VH za účetní období 3 569 148,58% 5 536 92,71% 2 609 22,67% -457-3,24% VH před zdaněním 5 227 151,73% 7 345 84,70% 2 803 17,50% -539-2,86% Celkové výnosy 31 326 36,93% 12 308 10,60% 6 037 4,70% 7 824 5,82% Celkové náklady 27 757 33,67% 6 772 6,15% 3 428 2,93% 8 281 6,88% Příloha č. 7: Vertikální analýza aktiv (%) Vertikální analýza - Aktiva 2003 2004 2005 2006 2007 Aktiva celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Dlouhodobý majetek 4,72% 2,43% 1,10% 0,50% 1,23% Dlouhodobý nehmotný majetek 0,25% 0,10% 0,00% 0,00% 0,00% Software 0,25% 0,10% 0,00% 0,00% 0,00% Dlouhodobý hmotný majetek 4,47% 2,33% 1,10% 0,50% 1,23% Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 4,47% 2,33% 1,10% 0,50% 1,22% Oběžná aktiva 94,58% 97,00% 98,33% 99,02% 98,25% Zásoby 15,09% 6,39% 4,22% 4,34% 3,18% Zboží 15,09% 6,39% 4,22% 4,34% 3,18% Krátkodobé pohledávky 56,79% 59,96% 51,90% 48,18% 55,41% Pohledávky z obchodních vztahů 48,57% 59,54% 51,50% 47,83% 54,32% Stát - daňové pohledávky 6,81% 0,03% 0,00% 0,00% 0,00% Krátkodobé poskytnuté zálohy 1,32% 0,37% 0,36% 0,35% 1,10% Dohadné účty aktivní 0,09% 0,02% 0,04% 0,00% 0,00% Krátkodobý finanční majetek 22,71% 30,66% 42,21% 46,51% 39,66% Peníze 0,10% 0,10% 0,10% 0,10% 0,24% Účty v bankách 22,60% 30,56% 42,11% 46,40% 39,42% Časové rozlišení 0,70% 0,57% 0,57% 0,48% 0,51% Náklady příštích období 0,70% 0,57% 0,57% 0,48% 0,51%

Příloha č. 8: Vertikální analýza pasiv (%) Vertikální analýza - Pasiva 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 Pasiva celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Vlastní kapitál 80,29% 83,17% 78,33% 83,61% 75,60% Základní kapitál 3,86% 3,23% 2,50% 2,36% 2,57% Zákonný nedělitelný fond/rezervní fond 0,39% 0,32% 0,25% 0,24% 0,26% Nerozdělený zisk minulých let 66,76% 60,34% 46,77% 47,68% 37,73% Výsledek hospodaření běžného účetního období 9,28% 19,28% 28,81% 33,34% 35,05% Cizí zdroje 19,71% 16,83% 21,67% 16,39% 24,40% Rezervy 1,02% 0,74% 0,72% 0,67% 1,02% Krátkodobé závazky 18,69% 16,09% 20,96% 15,71% 23,37% Závazky z obchodních vztahů 15,03% 5,72% 8,09% 7,30% 16,77% Závazky k zaměstnancům 1,63% 1,54% 1,13% 1,09% 1,35% Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního poj. 1,16% 1,09% 0,81% 0,79% 0,98% Stát - daňové závazky a dotace 0,67% 7,66% 9,73% 5,38% 2,83% Dohadné účty pasivní 0,20% 0,07% 1,20% 1,15% 1,31% Příloha č. 9: Vertikální analýza Výkazu zisků a ztrát (%) Vertikální analýza - Výkaz zisků a ztrát 2003 2004 2005 2006 2007 Tržby za prodej zboží 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Náklady vynaložené na prodané zboží 66,27% 68,46% 65,35% 63,88% 63,96% Obchodní marže 33,73% 31,54% 34,65% 36,12% 36,04% Výkonová spotřeba 14,17% 13,43% 11,74% 11,82% 10,86% Spotřeba materiálu a energie 1,80% 0,93% 0,72% 0,92% 0,80% Služby 12,37% 12,49% 11,02% 10,90% 10,06% Přidaná hodnota 19,56% 18,11% 22,91% 24,30% 25,18% Osobní náklady 12,58% 10,24% 10,21% 9,72% 10,03% Mzdové náklady 9,30% 7,57% 7,54% 7,18% 7,41% Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 3,28% 2,67% 2,67% 2,55% 2,62% Daně a poplatky 0,04% 0,04% 0,04% 0,03% 0,03% Odpisy dlouhodob. hmotného a nehmotného majetku 1,03% 0,58% 0,56% 0,34% 0,38% Tržby z prodje dlouhodobého majetku 0,00% 0,16% 0,11% 0,00% 0,03% Změna stavu rezerv -0,38% -0,03% -0,07% 0,11% 0,13% Ostatní provozní výnosy 0,31% 0,91% 0,84% 0,40% 0,53% Ostatní provozní náklady 0,63% 0,77% 0,79% 0,44% 0,55% Provozní výsledek hospodaření 5,97% 7,58% 12,33% 14,05% 14,62% Výnosové úroky 0,01% 0,01% 0,02% 0,03% 0,04% Ostatní finanční výnosy 0,04% 0,96% 0,92% 0,82% 0,51% Ostatní finanční náklady 1,94% 0,93% 0,57% 0,73% 2,19% Finanční výsledek hospodaření -1,90% 0,04% 0,37% 0,11% -1,64% Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná 1,23% 2,37% 3,58% 3,54% 3,28% Výsledek hospodaření za běžnou činnost 2,84% 5,25% 9,13% 10,63% 9,70% Výsledek hospodaření za účetní období 2,84% 5,25% 9,13% 10,63% 9,70% Výsledek hospodaření před zdaněním 4,08% 7,62% 12,70% 14,17% 12,99%

Příloha č. 10: Krátkodobá zadluženost společnosti Omega s.r.o. (%) Příloha č. 11: Vývoj běžné likvidity společnosti Omega s.r.o. Příloha č. 12: Vývoj pohotové likvidity společnosti Omega s.r.o.

Příloha č. 13: Vývoj hotovostní likvidity společnosti Omega s.r.o. Příloha č. 14: Vývoj obratu celkových aktiv společnosti Omega s.r.o. Příloha č. 15: Logaritmický rozklad ROA společnosti Omega s.r.o. (%)

Příloha č. 16: Logaritmický rozklad ROE společnosti Omega s.r.o. (%)