BIOMECHANIKA SPORTU ODRAZ



Podobné dokumenty
BIOMECHANIKA. 3,Geometrie lidského těla, těžiště, stabilita, moment síly

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA. 2, Síly, vektory a skaláry. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

BIOMECHANIKA. 2, Síly a statická rovnováha Vektory a skaláry. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

F - Mechanika tuhého tělesa

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla

Obr. 9.1 Kontakt pohyblivé části s povrchem. Tomuto meznímu stavu za klidu odpovídá maximální síla, která se nezývá adhezní síla,. , = (9.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

BIOMECHANIKA. 3, Geometrie lidského těla, těžiště, moment setrvačnosti

pokaždé za Gymnasta mimo formaci gymnastu Gymnasta je o 1 dobu dopředu nebo pozadu za družstvem pokaždé za gymnastu

Příklad 5.3. v 1. u 1 u 2. v 2

1 Tuhé těleso a jeho pohyb

Zadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D.

Mechanika - síla. Zápisy do sešitu

FYZIKA I. Pohyb setrvačníku. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony

Mechanika tuhého tělesa

Moment síly Statická rovnováha

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES

SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

TUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

Obsah. 2 Moment síly Dvojice sil Rozklad sil 4. 6 Rovnováha 5. 7 Kinetická energie tuhého tělesa 6. 8 Jednoduché stroje 8

BIOMECHANIKA. 7, Disipativní síly I. (Statické veličiny, smyková třecí síla, nakloněná rovina, odporová síla)

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky

Hydromechanické procesy Hydrostatika

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa

Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení

Hmotný bod - model (modelové těleso), který je na dané rozlišovací úrovni přiřazen reálnému objektu (součástce, části stroje);

Počty testových úloh

Dynamika soustav hmotných bodů

PROTETIKA DOLNÍ KONČETINY. Materiály pro prezentaci poskytli: Mgr. G. Birgusová, Ing. J. Rosický, CSc.

5. Mechanika tuhého tělesa

6 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ

n je algebraický součet všech složek vnějších sil působící ve směru dráhy včetně

FYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený rotační pohyb

Kinetická analýza. jak staticky tak dynamicky a určit situaci, která způsobuje krajní momenty a síly.

BIOMECHANIKA. 9, Energetický aspekt pohybu člověka. (Práce, energie pohybu člověka, práce pohybu člověka, zákon zachování mechanické energie, výkon)

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

IKS-BIOMECHANIKA SPORTU

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P02 DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU

TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s.

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ

Newtonovy pohybové zákony

17. Střela hmotnosti 20 g zasáhne rychlostí 400 ms -1 strom. Do jaké hloubky pronikne, je-li průměrný odpor dřeva R = 10 4 N?

DYNAMIKA ROTAČNÍ POHYB

Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,2 m. Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,3 m

MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA

Střední škola automobilní Ústí nad Orlicí

BIOMECHANIKA. 1, Základy biomechaniky (historie a definice oboru)

Příklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání

Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I

11. Dynamika Úvod do dynamiky

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso

Druhy a charakteristika základních pasivních odporů Určeno pro první ročník strojírenství M/01 Vytvořeno listopad 2012

Práce, energie a další mechanické veličiny

2. Dynamika hmotného bodu

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika

Delfínové vlnění. Zpracovala: Pokorná Jitka Katedra plaveckých sportů UK FTVS. Petr Smolík, Jitka Pokorná, Bronislav Kračmar, Tomáš Dvořák

IKS-BIOMECHANIKA. 1 Vektory. Úvod. Operace s vektory. Vektory ležící na jedné přímce

Chůze z pohledu fyziky

BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY

Fyzika_6_zápis_8.notebook June 08, 2015

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

7. Mechanika tuhého tělesa

7. Gravitační pole a pohyb těles v něm

Úvod do nebeské mechaniky

Fyzika - Kvinta, 1. ročník

Princip. konvenční setrvačníkový Kmitavý Orbitální

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.

Ing. Oldřich Šámal. Technická mechanika. kinematika

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla

Fyzika 1 - rámcové příklady Kinematika a dynamika hmotného bodu, gravitační pole

3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí

5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole

Dynamika. Síla a její účinky na těleso Newtonovy pohybové zákony Tíhová síla, tíha tělesa a síly brzdící pohyb Dostředivá a odstředivá síla

Mechanika - kinematika

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

KINEZIOLOGIE seminář. Martina Bernaciková

BIOMECHANIKA. 6, Dynamika pohybu I. (Definice, Newtonovy zákony, síla, silové pole, silové působení, hybnost, zákon zachování hybnosti)

Dynamika hmotného bodu

Měsíc přirozená družice Země

Práce, energie a další mechanické veličiny

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_09_FY_B

Běhám, běháš, běháme

Senzory průtoku tekutin

Přípravný kurz z fyziky na DFJP UPa

α = 210 A x =... kn A y =... kn A M =... knm

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

Potenciální proudění

TŘENÍ A PASIVNÍ ODPORY

Příloha. Popis povinných prvků: 1. High Leg Kick Front. a) Pohled ze strany b) Pohled zepředu. Stoj spojný švihem přednožit vzhůru pravou/levou

Testovací příklady MEC2

Sofistikovaná biomechanická diagnostika lidského pohybu

Gravitace na vesmírné stanici. odstředivá síla

Transkript:

BIOMECHANIKA SPORTU ODRAZ

Co je to odraz? Základní činnost, bez které by nemohly být realizovány běžné lokomoční aktivity (opakované odrazy při chůzi, běhu) Komplex multi kloubních akcí, při kterém spolupůsobí svaly kotníku, kolenního a kyčelního kloubu při vytváření výsledného pohybu. Odraz horních končetin

Problém s provedením dvojného salta Tři doporučení založená na biomechanických principech: Pokud 1. vyskočit gymnasta výše, vyskočí výše, má více času ve vzduchu pro dokončení obratů. Švih 2. švihnout pažemi pažemi s větší energií s větší energií navyšuje před moment odrazem, hybnosti, který pomůže gymnastovi rotovat rychleji. Těsnější 3. sbalit se sbalení těsněji. zvýší rychlost rotace při zachování stejného momentu hybnosti.

VERTIKÁLNÍ SKOK Patří do skupiny svislých vrhů. Po uskutečnění odrazu musí být splněna podmínka F REA > F G. Dosažená výška je určena velikostí počáteční rychlosti v 0. Vertikální skok se považuje za základní test pro posouzení výbušné síly.

MĚŘENÍ VÝŠKY SKOKU Sargentův skok: rozdíl maximální výšky dosahu při stoji v plantární flexi a výškou dosahu při výskoku. + - Jednoduchý způsob měření, minimální nároky na zařízení. Možnost vzniku chyb různého původu. Určení výšky skoku z doby bezoporové fáze + - Relativně přesné a jednoduché řešení. Nutnost spec. Měřícího zařízení, ovlivnění výšky skoku. Určení výšky skoku na základě velikosti silového impulsu + - Přesné měření Finančně nákladné měřící zařízení

PRINCIP ODRAZU Předpokládáme odraz pod úhlem z intervalu (0,90 ) rozklad svalové síly do dvou směrů: F SVAV kolmá k povrchu způsobuje jeho deformaci, F SVAH působí ve směru povrchu posun chodidla po podložce (uklouznutí brání třecí síla T). Pokud T F SVAH, podmínky odrazu jsou splněny, k uklouznutí nedojde. T F SVAH

PRINCIP ODRAZU Na základě zákona akce a reakce působí na lidské tělo síla stejně velká opačně orientovaná. Reakční síla je podobně jako síla svalová rozložena na dvě složky vertikální a horizontální. Vertikální složka FREAV působí proti tíhové síle FG, podmínka pro uskutečnění odrazu FREAV > FG F REAV > F G

ÚHEL ODRAZU Se změnou úhlu dochází ke změně velikosti jednotlivých složek odrazové síly. Při zmenšeném úhlu se snižuje velikost vertikální složky svalové síly F SVAV, horizontální složka svalové síly F SVAH narůstá. Dochází k porušení nerovnosti T F SVAH a k následnému uklouznutí. Uklouznutí je způsobeno také zmenšením velikosti třecí síly. Úhel tření úhel, ve kterém lze s přihlednutím ke stávající úrovni tření uskutečnit odraz.

ODRAZ ŠIKMÝ VRH

DOSAŽENÍ MAXIMÁLNÍHO VÝKONU Pro dosažení max. výkonu je důležitá velikost a směr vektoru počáteční rychlosti v 0 (trajektorie těžiště odpovídá šikmému vrhu). Složíme-li v r s horizontální složkou odrazové rychlosti v oh, získáme výslednou rychlost v horizontálním směru v h. Pokud tuto rychlost v h složíme s vertikální rychlostí odrazu v ov, získáme vektor výsledné rychlosti v.

DOSAŽENÍ MAXIMÁLNÍHO VÝKONU

DOSAŽENÍ MAXIMÁLNÍHO VÝKONU PODÍL ENERGIE V KYČELNÍM A KOLENNÍM KLOUBU NA PROVEDENÍ ODRAZU (Sasaki et al., 1997)

ODRAZ VLIV PODLOŽKY Nedostatečná pevnost povrchu (sypký materiál) část svalové síly se spotřebuje na deformaci podložky Pružná podložka stlačením dochází k uložení kinetické energie (energie deformační). Ta se mění zpět v energii kinetickou a využije se k odrazu. U pružné srážky se část energie mění v energii kmitavého pohybu částic tělesa (zahřátí těles).

ODRAZ DALŠÍ VAZBY Není možné zahájit otáčení těla až po odraze. Proto trenéři učí své svěřence, že již provedení odrazu musí způsobit rotaci jejich těla. Po odrazu se může v průběhu skoku měnit úhlová rychlost těla, jestliže aktivně měníme jeho moment setrvačnosti. Moment hybnosti po odraze L = Jω zůstává konstantní. Výjimkou jsou případy, kdy se lidské tělo začne otáčet vlivem odporu prostředí (vody, vzduchu). Druhotná rotace (nastává po odraze) Coriolisova síla, která je vyvolána pohybem segmentu lidského těla mimo aktuální rovinu rotace těla.

ODRAZ DALŠÍ VAZBY Nastavení segmentů těla krasobruslaře s co nejmenším momentem setrvačnosti vzhledem k longitudinální ose odpovídající zrychlení při odraze. Další odraz vysoká úhlová rychlost, měně času na odraz proto musí dojít k rozbalení těla a zvýšení momentu setrvačnosti těsně před odrazem větší moment setrvačnosti, menší úhlová rychlost kolem longitudinální osy, delší doba na provedení odrazu. Delší působení silou při odrazu větší impuls momentu síly větší změna momentu hybnosti.