Disponibilita informací a expanze firmy v nadnárodní spolenost information Disponibility economics and firm expansion in multinational firm Jií Tvrdo Klíová slova: informace, nadnárodní spolenost, transakní náklady, globalizaní procesy, nová ekonomika Key words: information, multinational firm, transaction costs, globalizational processes, new economics Anotace: lánek se zabývá analýzou disponibility informací, která je jedním z významných faktor ovlivujících vznik a rozvoj nadnárodních spoleností v rámci stále intenzivnjších globalizaních a integraních proces. Racionální rozhodnutí vyžaduje informace o nákladech a ziscích spojených s tmito alternativami. Draz v tomto píspvku je kladen na diskrétní výbr mezi koneným potem alternativ. Model diskrétních výbr je úinným prostedkem ke zjednodušení ešení a pekonání jinak obtížn zvladatelných analytických problém. Nejjednodušší možný diskrétní výbr je ten, zda zavést i nezavést daný projekt zakládání nadnárodních spoleností. Je to jednoduché, protože nejde pouze o párový výbr, ale také jedním z pár je nulová strategie nedlání nieho. istý zisk z nulového projektu je na poátku nulový. Proto rozhodnutí vyžaduje pouze informace o nákladech a ziscích z jednoho projektu.rozpracovaný metodický postup je pak aplikován v komplexním ešení vyžadující úplnou informaci. Abstract: The article deals with an analysis of information disponibility which is one of significant factors influencing a raise and development of multinational firms in frame of still more intensive globalization and integration processes. A rational decision requires information on the cost and benefits associated with these alternatives. The emphasis in this paper is on discrete choice between a finite number of alternatives. Discrete choice models are a powerful means of simplifying problems and overcoming otherwise intractable analytical ones. The simplest possible discrete choice is whether or not to proceed with a given project of founding of multinational firm. it is simple because, not only is it a pairwise choice, but also one of the pair is the null strategy of doing nothing at all. The net return from the null project is known to be zero at the outset. The decision therefore only requires information on the costs and benefits of a single project. A work out methodical procedure is then applied in a complex solution requiring complete information. Úvod Vstupem eské republiky do Evropské unie se významn mní podmínky pro fungování firem v integrovaném celku a jejich konkurenceschopnost. Pokud firma byla úspšná v místních podmínkách, neznamená to srovnatelné postavení v evropském a
globálním ekonomickém prostoru. V tchto nároných podmínkách mohou uspt pouze firmy charakterizované vysokou flexibilitou a adaptabilitou na zmnné a mnící se podnikatelské prostedí charakterizované mnohonárodnostními, multikulturními, multispoleenskými determintami urujícími hranice firem, jejich etnost a umístní, jakož i spojení a kooperaci mezi nimi. Cíl a metodický postup V návaznosti na výše uvedené je cílem píspvku s využitím teorie mezinárodního podniku pispt k analýze vybraných determinant zakládání a fungování nadnárodních spoleností, která by mla podpoit efektivnost vynakládaných zdroj firem v globalizovaném prostedí. Metodický postup vyplývá z pracovní hypotézy (i) I když pojem globalizace je asto používaný, koherentní vysvtlení ekonomické struktury globální ekonomiky lze jen tžko nalézt. Pi odvolávání se na formální modely mají literární zdroje tendenci citovat standardní ekonomické teorie o mezinárodním obchodu. Mže jít o teorie substituce faktoru, jako je Heckscher Ohlin Stolper- Samuelsonova teorie (viz nap. Kemp, 1964) nebo teorie strategické obchodní politiky založené na transportních nákladech a zvyšujících se výnos z rozsahu (Helpman a Krugman, 1985). (ii) Vtšina literárních pramen v rámci globalizace se zabývá spíše odvtvími a mén firmami (iii) K úelné analýze je nezbytné rozlenit globální ekonomiku od úrovn odvtví až po úrove individuální výrobní jednotky.. Výsledky analýzy Vymezení postavení firem v globálním prostedí K charakteristice zmn v postavení firem v souasném hospodáství je nezbytné interpretovat globální ekonomiku jako souhrn výrobních jednotek spojených komplexem výrobkových sítí a toku znalostí. Takto propojené jednotky mohou být rzných typ. Dlí se podle funkce napíklad výrobní, marketingová nebo výzkumná a vývojová. Existují pitom rzná místa, kde mže být píslušná jednotka umístna. Každá innost mže být soustedna do uritého jednoho místa nebo distribuována na všechna stanovišt. Nkteré lokality pitahují urité typy jednotek a jiné zcela odlišné. Rzné stanovištní struktury vedou k rzným geografickým strukturám toku výrobk a toku znalostí. Globální systém musí být koordinován. Existuje mnoho typ institucionálních opatení, které lze využít k realizaci koordinace. Napíklad firmy, trhy, sociální sít a stát. V nejjednodušší form internalizaní teorie je pozornost zamena na výbr mezi firmou a trhem. Firma mže vlastnit a kontrolovat jakékoli množství zaízení a jednotek. Když jsou dv zaízení kontrolována rznými firmami a existuje zde spojení mezi nimi, zapojené firmy spolu musí jednat a uzavít dohodu k harmonizaci jejich rozhodování. V tomto pípad je spojení koordinováno vnjšími tržními silami. Pokud jsou dv propojená zaízení kontrolována jednou firmou, uvnit je propojení koordinováno manažery. Pokud jsou zaízení umístna v rzných zemích, pak vnitní kontrola vytváí nadnárodní podnik, jinak místo toho vznikne národní víceprovozový podnik.
Existuje mnoho kombinací podnik a trh, kterými mže být globální ekonomika koordinována. Jedním extrémem je jediná firma, která koordinuje celý svt, vlastní veškeré vybavení a vnitn koordinuje všechna propojení mezi nimi. Jiným extrémem je, pokud jsou zaízení ve vlastnictví rzných firem. V tomto pípad vnjší trhy koordinují veškeré vztahy mezi firmami. Avšak kolik rzných firem bude koordinováno tou i onou formou a jaké skupiny aktivit lze ešit s využitím transakních náklad a náklad na informace. Fungování nadnárodní spolenosti a náklady na informace Fungování nadnárodních spoleností lze charakterizovat s využitím transakních náklad a v širším pojetí náklad na informaci. Náklady na informaci se liší od transakních náklad. Zatímco vtšina transakních náklad jsou náklady na informaci, opan to neplatí. Náklady na informace mají mnohem obecnjší pojetí než transakní náklady, jak je bžn tento pojem chápán. Napíklad náklady na informace vyvolané hodnocením investic, plánováním experiment a hledáním nových výrobních lokalit, to nejsou transakní náklady, avšak snaha o minimalizaci tchto náklad má významný vliv na organizaci podniku Vztah mezi transakními náklady a na náklady informace je popsán v obrázku 1. typ I typ II typ III se vztahem k oportunismu Transakní náklady Náklady na informace Obr. 1. Vztah mezi transakními náklady a náklady na informace Prnik kruh a elipsy uruje ti složky náklad na informace. Náklady na informace typu I odpovídají prniku vnitního kruhu a elipsy. Jsou to informan-nákladové složky transakních náklad mající vztah k oportunismu, nap. náklady na pezkoumání stimul, za jakých fungují obchodní partnei. Náklady na informace typu II jsou spojovány s prnikem mezikruží s elipsou. Jsou to náklady na informace, které, v širším pojetí, mají vztah k transakcím, ale závisí na oportunismu. Píkladem jsou náklady na specifikaci výrobku a zmnu informace o umístní výrobní jednotky. Typ III je zobrazen zbytkem plochy elipsy. Tyto náklady nejsou závislé na žádné jednotlivé transakci. Mohou být pouze piazeny k velkému souboru transakcí. V limitované míe jsou to náklady pipisovatelné ke všem transakcím, do jakých se firma zapojuje. Jinými slovy jsou to vlastn nealokované režijní
náklady zstatk v obchod, jako nap. náklady na sledování tržního prostedí z hlediska nových hrozeb konkurence pro podnik. V nadnárodní spolenosti, jakož i v bžném podnikání dochází k mnoha rozhodování v nejistot. Nejistota vzniká, protože informace jsou vzácné. Pokud nejsou vzácné, pak by bylo možné je shromáždit a pipravit dostatek informací k rozptýlení všech nejistot kolem každého rozhodování. Akoli existence nejistoty je brána jako samozejmost, v mnoha situacích jsou požadované informace z principu dostupné. To znamená, že jsou dostupné jen pi vysokých odrazujících nákladech. Napíklad, jestliže by mohl dodavatel PC bez náklad hovoit se všemi potenciálními kupci nového modelu a zaznamenat jejich preference, pak by pesn znal, jaká specifikace by nejlépe uspokojila jejich požadavky. Stupe vzácnosti jakékoli komodity se mí jejími náklady. V tomto ohledu jsou informace stejné jako jakákoli jiná komodita. Vzácnost informací se mí náklady na informace. Rozlišuje se nkolik složek náklad na informace. Patí sem: náklady na pozorování vzniklé pi pímém hodnocení prostedí podniku; náklady na komunikaci penášených informací mezi dvma místy a mezi rznými osobami; náklady na pam pro udržení informace v rezerv pro píležitostné využití v budoucnosti; náklady na úschovu a optovné vyhledávání uschovaných informací; kalkulaní náklady spojené se zpracováním informace s využitím logických i matematických operací s cílem dojít k rozhodnutí a zjednodušit skladování a podílení se na nich. Žádnou diskuzi o disponibilit informací a jejich nákladech nelze dokonit bez zmínky o úloze nové informaní technologie (IT). Nejvtší dopad na organizaci nadnárodní spolenosti má omezení komunikaních a pamových náklad. Donedávna byla omezení v procesních nákladech dležitá zejména pro vdecké výpoty. Dokonce i dnes jejich význam pro obchod vyplývá hlavn z rychlejšího ukládání a zptného nalezení dat než z rychlejších výpot. Omezení komunikaních a pamových náklad stimulovalo investice do píbuzných databází, které obsahují velké množství vysoce specifických informací a pístupné lenm organizace (Casson a Wadeson, 1996). Zásoba informací o jednotlivých domácnostech, hotelových pokojích, leteckých linkách atd. mly významnjší dopad na firmy vytváející trh v sektoru služeb napíklad rozvoj poítaového rezervaního systému pro cestování a turistický ruch a široké využití automatizace bankovních út a hodnocení úvr ve finanním sektoru. Významným rysem nové IT je to, že se jednoznan piklání k skrytým informacím. Tím se povzbuzuje pevod z kvalitativní informace na kvantitativní formu.to pak podporuje sdílení kvantitativních informací, protože komunikaní náklady jsou tak nízké. Informace o minulých transakcích mohou být uloženy v archivu pro další šetení. Oddlení marketingu firmy tento archiv mže využívat k cíleným dopism, tídní zákazník prostednictvím telefonních dotaz, optimalizaci umístní maloobchodních prodejen atd. Iniciativní pracovníci mohou využít databázi k przkumu nových výrobk. To podncuje diverzifikaci firmy podle jednotlivých obor. Využitím databáze jako veejného zboží v rámci firmy je firma zainteresována na vytváení trh v oblastech, které pokrývá. Poítae mohou realizovat sofistikované rozhodovací procesy ízené systémy odborník. Tyto postupy mohou být píliš složité na to, aby se je nauili manažei minulé doby. A i kdyby se je mohli nauit, byli by v jejich provádní píliš pomalí. Tam, kde je as dležitý (nap. ve finanních spekulacích), se expertní systémy více než doporuují. Zavedení expertních systém posouvá moc z pvodních manažer na ty, kteí navrhují tento systém.
Tam, kde designéi spoléhají na skryté informace, budou centráln lokalizováni, aby s nimi mohl vrcholový editel pímo konzultovat. Pvodní manažei proto zaznamenali posun moci. Vzdávají se moci ve prospch systémových analytik, kteí poítaový systém konfigurují, ale jsou schopni se podílet na pístupu k ohromnému objemu dat s kýmkoli dalším z organizace. Rozsah zplnomocnní zpsobený tímto pístupem závisí na tom, jak je konkrétní manažer podnikavý a poítaov vzdlaný. Jak dalece jsou analytické systémy nuceny se podílet na své moci závisí na tom, zda jsou dležité i jiné zdroje skrytých informací. Napíklad pro banku jsou velmi dležité skryté informace o úvrovém postavení hlavních dlužník. Zatímco uplatnní skrytých informací na vytvoení expertních systém bude centralizované, dobe fungující banka bude pokraovat s usmrováním místních manažer uvádt jejich skryté informace dlužníkm pro správné využití. To názorn vysvtluje obecné hledisko tak, že zatímco komputerizace straní centralizaci expertních systém, decentralizace zstává významnou tam, kde jsou skryté informace v rámci organizace, které nemohou být zahrnuty do poítaových výpot. Závr Typické rozhodování vyžaduje syntézu nkolika rozdílných informací. Pokud je požadována více než jedna informace, ten, kdo rozhoduje, již nebude elit dvojitému výbru, zda sbírat jednu informaci, ale odstupovanému výbru podle toho, kolik pesn informací je poteba shromáždit. Jedním extrémem je nulová strategie shromažování žádných informací, druhým extrémem je pak vyerpávající strategie sbru všech informací. Mezi tmito dvma extrémy leží široká ada možností. Jestliže je poteba n informací pro správné rozhodnutí, pak mže být v praxi shromáždno jakékoli íslo m n rzných informací. Navíc jakékoli m informací lze vytvoit n!/m! rznými zpsoby. To znamená, že je zde 2 n možných podmnožin informací celkem. Tudíž zatímco pro n = 1 jsou zde jen dv možnosti, jak bylo zmínno výše zejména pro sbr jedné informace nebo žádné pro n = 2 jsou zde 4 možnosti, pro n = 3 již 8 možností a tak dále. Komplexnost problému rozhodování se exponenciáln zvyšuje se zvyšováním množství poteby informací. V míe, v jaké firma disponuje uvedenými informacemi, v té se stává úspšným úastníkem a spolutvrcem globální podnikatelské sít. Literatura: 1. Casson, M.C. (2000): Enterprise and Leadership, Cheltenham: Edward Elgar 2. Casson, M.C., Wadeson, N. (1996): Information strategies and the theory of the firm, University of Reading Discussion Papers in Economics, No. 334 3. Coase, R.H. (1937): The nature of the firm, Economica 4, 386-405 4. Helpman, E.M., Kurugman, P.R (1985): Market Structure and Foreign Trade, Cambridge, MA: MIT Press 5. Kemp, M.C. (1964): Pure Theory of International Trade, Englewood Clifs, N.J.: Prentice Hall 6. Buckley, P.J. (1991): Analysing foreign market entry strategies, Journal of International Business Studies, 29, 539-561 Kontaktní adresa: Prof. Ing.Jií Tvrdo, CSc. Katedra zemdlské ekonomiky
Provozn ekonomická fakulta eská zemdlská univerzita Kamýcká 129 160 00 Praha 6 Suchdol tel: 024382290 e-mail: tvrdon@pef.czu.cz