Zvýšení kvality poskytovaných veřejných služeb městem Králíky a řízení MěÚ CZ.1.04/4.1.01/89.00079 Zpracováno dne 11. 11. 2013

Zvýšení kvality poskytovaných veřejných služeb městem Králíky a řízení MěÚ CZ.1.04/4.1.01/89.00079 Zpracováno dne 11. 11. 2013 MĚSTO KRÁLÍKY ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA VČETNĚ SWOT ANALÝZY FINANCÍ ROZPOČTOVÝ VÝHLED NASTAVENÉ UKAZATELE ROZPOČTŮ NASTAVENÁ PRAVIDLA ŘÍZENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA

OBSAH ÚVOD... 1 ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA... 2 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 2 ANALÝZA... 5 SWOT ANALÝZA FINANCÍ - ZÁVĚR... 22 ROZPOČTOVÝ VÝHLED... 23 FINANČNÍ POTENCIÁL MĚSTA... 23 PODMÍNKY A VÝCHODISKA PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU... 24 DOPORUČENÍ... 24 DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA... 26 NASTAVENÍ UKAZATELŮ ROZPOČTŮ A PRAVIDEL ŘÍZENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA... 29 PŘÍLOHA 1. ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM... 30 PŘÍLOHA 3. NÁVRH STATUTU FONDU OBNOVY MAJETKU MĚSTA... 34 PŘÍLOHA 4. POSTUP TVORBY PLÁNU OBNOVY MAJETKU MĚSTA (KONSOLIDACE MAJETKU).. 36 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 37 OBRÁZKY... 37 TABULKY... 37 GRAFY... 37 KONTAKT NA DODAVATELE... 38

ÚVOD Tento dokument vznikl za podpory Evropského sociálního fondu a je spolufinancován z dotace Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (www.esfcr.cz). Město Králíky (dále jen město nebo Králíky) tímto dokumentem provedlo souhrn z analýzy financí města včetně SWOT analýzy financí, stanovuje rozpočtový města a konečně nastavuje ukazatele rozpočtů a pravidla řízení finančního zdraví města. Výsledkem jsou tyto výstupy projektu: NASTAVENÉ UKAZATELE ROZPOČTŮ NASTAVENÁ PRAVIDLA ŘÍZENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA Zároveň je zřejmé, že město tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 250/2000 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsah dokumentu jde vysoce nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděných v 3 zmiňovaného zákona. Rozpočtový je rozšířen zejména tím, že analyzujeme finance města. Shrnujeme vývoj financí, trendy a konstatujeme stav financí a úroveň finanční kondice města. Stanovuje také strop bezpečného úvěrového zatížení města. Dále uvádíme finanční potenciál k financování cílů a možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření a zabývá se SWOT financí, tedy silnými stránkami, slabými stránkami, příležitostmi a hrozbami v oblasti financí a hledá doporučení. Navrhuje nastavení ukazatelů rozpočtů a pravidel pro řízení finančního zdraví města. Nastavuje tedy celkovou finanční politiku města. Ke zpracování dokumentu bylo použito zejména těchto zdrojů: závěrečný účet města za rok 2012 rozpočet města na rok 2013 výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M systém ARIS Web MF ČR (zejména ARIS 60M) systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 01M) upravená predikce výnosů daní www.cityfinance.cz na roky 2014 až 2018 vyhláška MF ČR č. 264 ze dne 23. srpna 2013, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů aktuální makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB a data ČSÚ. Město může díky důslednému finančnímu plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Stránka 1/40 (včetně nečíslovaných)

ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA Předpokladem pro řízení financí města s citem 1 je znalost stavu financí a finanční kondice města. Důležitý je vývoj, trend a stav financí spolu se schopností generovat finance (finanční kondice) na údržbu služeb a majetku města a jeho rozvoj. Stanovit správně finanční koncepci a znamená především znát trendy a stav financí, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně navrhujeme doporučení, která může samospráva města využít. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je 1 www.cityfinance.cz Stránka 2/40 (včetně nečíslovaných)

obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 2 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém 3. Města, městyse a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Obrázek 1. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: www.cityfinance.cz Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - výše a cena dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia kapitálu 2 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. 3 Stejný problém pro celou oblast veřejných financí. Stránka 3/40 (včetně nečíslovaných)

Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 4 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 4 Tzn. tzv. kladné provozní saldo. Stránka 4/40 (včetně nečíslovaných)

ANALÝZA Finanční řízení a plánování městem vychází z využití možností příjmů s ohledem na plnění rozpočtu. Při plánování financí na straně výdajů město postupuje standardním způsobem s ohledem na požadavky jednotlivých správců rozpočtových kapitol a na město finančně napojených organizací. Město má zpracován strategický plán a užívá jej k řízení rozvojových projektů. Na straně příjmů město k řešení svých cílů využívalo a využívá dotace. Město plánuje své příjmy s ohledem na aktuální prognózy ekonomiky, změny zákonů a stav v oblasti dotací a mimořádných příjmů. Většina příjmů města je daná zvenčí. Ve vazbě na to je sestaven návrh rozpočtu, který je dále projednáván v orgánech města. Město pravidelně aktualizuje rozpočtový. Počet obyvatel 5 města, na kterém závisí daňové příjmy, byl od roku 2010 mírně klesající. Počet obyvatel byl v roce 2012 celkem 4 444. Od roku 2000 počet obyvatel mírně poklesl, celkem o 115 obyvatel. Město musí počítat s mírnou stagnací obyvatel a s vazbou na to také upravovat y výnosů daní. Co obyvatel, to řádově téměř 9,5 tis. Kč daňových příjmů za rok. Počet zaměstnanců 6, kteří mají v katastru Králík místo výkonu práce byl z hlediska vývoje naopak velmi povzbudivý. Vývoj ukázal, že ve městě vzrostl počet zaměstnanců majících místo výkonu práce v katastru Králík o rovných 464 zaměstnanců na výsledných 1675 zaměstnanců v roce 2012. Tento údaj má na příjmy města minimální vliv a je významný ze sociálního hlediska. Počet žáků 7 je nové kritérium, na kterém po novele RUD od 1. 1. 2013 záleží část daňových příjmů města. Počet žáků, kteří navštěvují školská zařízení města Králík, byl v roce 2012 celkem 617. Městu bude z roku 2012 na rok 2013 převedeno do daňových příjmů podle tohoto nového kritéria cca 4,7 mil. Kč 5 Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 6 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 7 Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Stránka 5/40 (včetně nečíslovaných)

(přesný údaj se prokáže dle skutečnosti 2013). Přibližně se jedná o 7,6 tis. Kč na žáka. Lze říci, že s podobnou částkou může město počítat také do roku 2014. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Králík Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 6 000 Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 607 617 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, ČSÚ a www.cityfinance.cz Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Králík 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet obyvatel 4 853 4 888 4 888 4 851 4 851 4 719 4 723 4 682 4 653 4 660 4 623 4 624 4 576 4 559 4 453 4 444 Počet zaměstnanců 1 552 1 401 1 344 1 365 1 337 1 259 1 193 1 350 1 184 1 211 1 336 1 675 Počet žáků 607 617 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 10 let 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 průměr od 2010 Počet obyvatel 99,4 100,7 100,0 99,2 100,0 97,3 100,1 99,1 99,4 100,2 99,2 100,0 99,0 99,6 97,7 99,8 99,0 Počet zaměstnanců 102,3 90,3 95,9 101,6 97,9 94,2 94,8 113,2 87,7 102,3 110,3 125,4 112,7 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY V tis. Kč roční průměr 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 od 2010 Změna počtu obyvatel -27,3 35 0-37 0-132 4-41 -29 7-37 1-48 -17-106 -9-132 Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz -214,5 162 0-204 0-757 27-314 -237 58-343 10-430 -153-951 -85-1 189 tis.kč Z výše uvedeného vyplývá, že městu od roku 2010 ubývalo průměrně 1 % obyvatel a naopak přibylo skoro 13 % zaměstnanců majících místo výkonu práce v katastru Králík. Stránka 6/40 (včetně nečíslovaných)

Vývoj celkové bilance obce ukazuje, že město od roku 2010 ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji v objemu řádově od 88 do 183 mil. Kč. Město přišlo v důsledku světové finanční krize v roce 2009 řádově o 9 mil. Kč na daňových příjmech ročně. To negativně ovlivnilo příjmy roku 2009 a následujících let. Celkem od roku 2009 do roku 2012 způsobila světová finanční krize městu ztrátu 36 mil. Kč. Pozitivní je, že posledních 5 let se příjmy vyvíjely lépe než výdaje Králík. Příjmy klesaly průměrně o 1,3 % a výdaje o 2,7 %. Pozor, zde je třeba nebrat poklesy příjmů negativně, protože do průměrů se zahrnují také transfery (dotace) a cca 53 mil. Kč sociálních transferů města bylo přesměrováno na úřad práce. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Králík tis. Kč 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1. Daňové příjmy 17 657 22 655 22 992 26 804 26 824 27 046 31 526 35 808 38 074 38 534 42 828 46 598 41 034 40 997 39 944 42 021 2. Nedaňové příjmy 18 115 17 020 21 597 9 161 8 676 7 238 4 210 8 425 7 451 7 886 7 287 9 541 8 659 9 562 10 471 10 286 3. Kapitálové příjmy 5 449 8 164 12 858 12 604 5 127 8 944 8 140 5 192 1 502 9 403 5 681 5 296 4 423 3 083 1 141 2 303 4. Přijaté dotace 37 098 19 774 35 122 22 437 43 267 46 303 72 011 58 065 39 396 43 082 71 154 56 055 66 538 129 863 63 193 41 358 Příjmy celkem 78 318 67 613 92 569 71 006 83 894 89 531 115 886 107 489 86 423 98 905 126 950 117 490 120 655 183 505 114 749 95 968 5. Běžné výdaje 44 933 47 478 54 392 57 475 70 206 69 204 84 472 95 285 70 282 76 012 98 520 99 246 92 616 98 636 96 623 67 153 6. Kapitálové výdaje 47 368 24 706 28 749 10 596 10 589 18 359 22 300 20 544 15 377 25 736 23 591 13 660 46 965 66 562 62 842 21 049 Výdaje celkem 92 301 72 184 83 141 68 071 80 795 87 563 106 772 115 830 85 659 101 748 122 112 112 906 139 581 165 199 159 464 88 202 Saldo příjmů a výdajů -13 983-4 571 9 428 2 935 3 099 1 968 9 114-8 340 764-2 844 4 838 4 584-18 927 18 306-44 715 7 766 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 10 let 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 průměr za posledních 5 let 1. Daňové příjmy 104,5 128,3 101,5 116,6 100,1 100,8 116,6 113,6 106,3 101,2 111,1 108,8 88,1 99,9 97,4 105,2 99,9 2. Nedaňové příjmy 106,2 94,0 126,9 42,4 94,7 83,4 58,2 200,1 88,4 105,8 92,4 130,9 90,8 110,4 109,5 98,2 108,0 3. Kapitálové příjmy 139,1 149,8 157,5 98,0 40,7 174,4 91,0 63,8 28,9 625,9 60,4 93,2 83,5 69,7 37,0 201,8 97,1 4. Přijaté dotace 108,4 53,3 177,6 63,9 192,8 107,0 155,5 80,6 67,8 109,4 165,2 78,8 118,7 195,2 48,7 65,4 101,4 Příjmy celkem 104,1 86,3 136,9 76,7 118,2 106,7 129,4 92,8 80,4 114,4 128,4 92,5 102,7 152,1 62,5 83,6 98,7 5. Běžné výdaje 101,2 105,7 114,6 105,7 122,1 98,6 122,1 112,8 73,8 108,2 129,6 100,7 93,3 106,5 98,0 69,5 93,6 6. Kapitálové 126,6 52,2 116,4 36,9 99,9 173,4 121,5 92,1 74,8 167,4 91,7 57,9 343,8 141,7 94,4 33,5 134,3 výdaje Výdaje celkem 103,4 78,2 115,2 81,9 118,7 108,4 121,9 108,5 74,0 118,8 120,0 92,5 123,6 118,4 96,5 55,3 97,3 POZ: 2005 změna financování školství, 2003 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/2002 Sb.; 2012 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz Město ovlivnila reforma veřejné správy. Za zmínku v této souvislosti stojí tyto zlomové roky: 1. Rok 2002 vznikly tzv. ORP 8, když ukončily činnost okresní úřady a kompetence přešly na město a kraj. Na základě této fáze reformy veřejné 8 Obecní úřady obcí s rozšířenou působností (tzv. ORP, též obce III. stupně) jsou mezičlánkem přenesené působnosti státní správy mezi krajskými úřady Stránka 7/40 (včetně nečíslovaných)

správy od roku 2003 město disponovalo dotacemi na přenesený výkon státní správy, jejichž změna nekryje ani inflaci. 2. V roce 2005 se změnilo financování školství. Změna toku dotací mimo rozpočet města. 3. Rok 2009 Světová finanční krize - negativní dopad cca 9 mil. Kč. Světová finanční krize způsobila, že z původně očekávaného 9 % růstu daňových příjmů města v roce 2009 byl 12 % propad (propad 5,5 mil. Kč na daňových příjmech). 4. V roce 2012 se přesunula agenda vyplácení sociálních transferů z města na Úřady práce (cca 53 mil. Kč ročně). Sociální transfery již od 1. 1. 2012 nejsou součástí rozpočtu města. Výplata sociálních dávek, včetně s tím spojených transferů, byla přesunuta na úřady práce. 5. V roce 2013 novela RUD do daňových příjmů. Převedeno do daňových příjmů podle nového kritéria počtu žáků cca 4,7 mil. Kč a o dalších cca 6 mil. Kč budou posíleny daňové příjmy (musíme počkat na skutečnosti 2013) Existuje nadále zvýšená hrozba rostoucích nákladů města na financování přeneseného výkonu státní správy bez odpovídajících dotací a také riziko růstu nákladů města způsobené růstem cen ze zvyšování daní ze spotřeby. Státní aparát uvažuje také o zrušení tzv. obcí II typu, což by město jako obci III typu přineslo zvýšení agendy, ale také státních prostředků na dotace této agendy. Hrozbu stagnace daňových příjmů mezi roky 2013-2014-2015 nelze v budoucnu vyloučit, dokonce ji lze spíše očekávat. Úbytek obyvatel města a stagnace ekonomiky ČR může způsobit stagnaci běžných příjmů města (zejména daňové). Město bude muset i nadále bojovat s tendencí vyšší dynamiky běžných výdajů, zejména na svá zájmová zařízení (Cihelna a spolky spojené s podobnou činností). a obecními úřady. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností mají oproti ostatním obecním úřadům některé oblasti působnosti navíc, a to nejen pro svůj vlastní, základní správní obvod, ale zpravidla i pro další obce v okolí. Stránka 8/40 (včetně nečíslovaných)

Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Králík Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč 30 000 20 000 10 000 0-10 000-20 000-30 000-40 000-50 000 Saldo příjmů a výdajů 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012-13 983-4 571 9 428 2 935 3 099 1 968 9 114-8 340 764-2 844 4 838 4 584-18 927 18 306-44 715 7 766 www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Rozpočty města byly z dlouhodobého hlediska od 2010 deficitní. Od roku 2010 do roku 2012 činily příjmy města celkem 394 mil. Kč a výdaje 413 mil. Kč oboje s velkým vlivem dotací. Hospodaření města tedy od roku 2010 do 2012 skončilo deficitem. Při zohlednění dotací by bylo hospodaření vyrovnané. Deficitní tlaky byly způsobeny značnými investicemi, oboje podpořeno úspěchem města při čerpání investičních dotací. Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Králík 210 000 Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 190 000 170 000 150 000 130 000 110 000 90 000 70 000 50 000 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Výdaje celkem 92 301 72 184 83 141 68 071 80 795 87 563 106 77 115 83 85 659 101 74 122 11 112 90 139 58 165 19 159 46 88 202 Příjmy celkem 78 318 67 613 92 569 71 006 83 894 89 531 115 88 107 48 86 423 98 905 126 95 117 49 120 65 183 50 114 74 95 968 www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Stránka 9/40 (včetně nečíslovaných)

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Jak již bylo uvedeno, při posuzování financí se musí brát v úvahu, že v roce 2003 vznikly obce s rozšířenou přenesenou působností a město převzalo některé funkce po okresním úřadu a obdrželo dotace na přenesený výkon státní správy a v roce 2005 se změnilo financování školství. V roce 2012 se změnilo vyplácení sociálních dávek. Město hospodařilo při zohlednění dotací vždy s ohledem na své možnosti na straně příjmů. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Králík 200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vývoj struktury příjmů v % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz rok www.cityfinance.cz Struktura příjmů města byla vlivem dotací nestabilní, ale postupně se stabilizovala a tento trend pokračuje. Základním stavebním kamenem příjmů jsou dotace a daňové příjmy pouze doplněné nedaňovými příjmy. Daňové příjmy představovaly dosud za běžné situace cca 40 % příjmů a jejich váha kolísala ve vazbě na dotace. Váhu daňových příjmů lze předpokládat po roce 2013 ve významnějším podílu. Podle novely RUD od 1. 1. 2013 závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených následujícím grafem. Vedle počtu obyvatel je tu nový významný vliv počtu žáků. Stránka 10/40 (včetně nečíslovaných)

Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Králíky po novele RUD účinné od 1. 1. 2013 podílí na hlavních sdílených daňových příjmech Počtu dětí a žáků navštěvujících školy 11,8% Započtené výměře katastrálního území 6,3% Počtu obyvatel přepočteného koeficientem 69,1% Prostého počtu obyvatel 12,9% www.cityfinance.cz Daňové příjmy města měly do roku 2008 rostoucí trend, ale v roce 2009 zaznamenaly újmu světovou finanční krizí a ani v roce 2012 nedosáhly původní výše roku 2008. Novela RUD situaci v roce 2013 vylepší, ale je nutné připravit město spíše na stagnaci daňových příjmů od roku 2014 danou dosud nepříznivým vývojem ekonomiky ČR a stagnací počtu obyvatel města. Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Králík 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj:MF ČR, www.cityfinance.cz Stránka 11/40 (včetně nečíslovaných)

Město bude více než dosud podléhat makroekonomickému vývoji v ČR, a to proto, že poklesl význam dotací a vzrostl význam daňových příjmů. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem, tedy závislé na změnách daných Parlamentem a ekonomickými trendy. Lze proto uvést riziko poklesu výnosů daňových příjmů po roce 2013. Rok 2013 však v tomto smyslu dopadne velmi dobře, protože se od 2013 zvýšily podíly Králík na daňových příjmech vybraných státem. Nedaňové příjmy města ve výši cca 10 mil. Kč (2013 upravený rozpočet 12 mil. Kč) pocházejí především z pronájmů nemovitostí a z kultury atd. Ve většině oblastí, zejména bytovém a nebytovém hospodářství, ale také v případě financování původně vojenských objektů musíme zohledňovat také značné požadavky na výdaje města. Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 70 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města. Graf 7: Vývoj mimořádných příjmů Králík 80 000 MIMOŘÁDNÉ PŘÍJMY V tis. Kč 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 3. Kapitálové příjmy: 8 140 5 192 1 502 9 403 5 681 5 296 4 423 3 083 1 141 2 303 42 Investiční přijaté dotace (transfery): 0 6 494 477 4 724 6 601 16 417 2 650 9 672 70 561 8 394 21 420 www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Město získávalo mimořádné příjmy. Celkem od roku 2010 do roku 2012 získalo město 100 mil. Kč investičních dotací a 6 mil. Kč kapitálových příjmů. Město tedy získalo od roku 2010 do roku 2012 celkem 106 mil. Kč mimořádných příjmů, což je téměř 24 tis. Kč na obyvatele. Z dlouhodobějšího pohledu investiční dotace v letech 2003 až 2006 městu značně zlepšily příjmy. Stránka 12/40 (včetně nečíslovaných)

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Město bylo investičně aktivní. Investiční aktivita města je vyjádřená v následujícím grafu. Město od roku 2010 do 2012 investovalo celkem 69 mil. Kč. Převažovaly provozní výdaje. Město se od roku 2007 snaží šetřit provozní výdaje. Graf 8. Vývoj struktury výdajů Králík Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Pro finance měst a obcí může být obecně rizikem strategie budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje 9 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. 9 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, která je nezbytná. Stránka 13/40 (včetně nečíslovaných)

Graf 9. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Králík 120 000 BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE V tis. Kč 110 000 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 101 252 101 820 80 196 82 901 104 852 109 544 106 559 109 861 105 214 72 245 Běžné výdaje (provozní) 84 472 95 285 70 282 76 012 98 520 99 246 92 616 98 636 96 623 67 153 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Na předchozím grafu je vidět od roku 2007 naprosto zřetelně trvalá a chvályhodná redukce běžných výdajů, která by financím města značně prospěla, pokud by ovšem nestagnovaly také běžné příjmy. Rok 2012 je ovlivněn odlivem sociálních transferů na úřady práce. Graf 10. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Králík www.cityfinance.cz ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.kč 30 000 20 000 10 000 0-10 000-20 000-30 000-40 000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) 568-21 624 2 705 21 950 4 692-2 985 3 302-4 648-32 968 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) 10 813-25 003 5 730 22 508 726-6 630 6 020-2 014-29 470 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Pro finance města je oslabující každá situace, při které se běžné příjmy vyvíjejí hůře než běžné výdaje. Stránka 14/40 (včetně nečíslovaných)

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Graf 11. Podrobnější vývoj běžných výdajů Králík 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 NEINVESTIČNÍ NÁKUPY v tis. Kč PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI v tis. Kč 26 000 24 000 22 000 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU v tis. Kč 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 www.cityfinance.cz rok rok Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz V roce 2005 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům a v roce 2012 se přesunula většina sociálních transferů na úřady práce. Riziko růstu běžných výdajů je u Králík na straně neinvestičních nákupů, ale také veřejnoprávních transferů. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví každé obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Stránka 15/40 (včetně nečíslovaných)

Graf 12. Vývoj provozního salda Králík 18 000 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Tabulka 3. Vývoj provozního salda hospodaření Králík 2013 upravený rozpočet PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 16 780 6 535 9 914 6 889 6 331 10 298 13 943 11 225 8 591 5 093 13 885 www.cityfinance.cz tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1+2+4 Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) 101 252 101 820 80 196 82 901 104 852 109 544 106 559 109 861 105 214 72 245 5 Běžné výdaje (provozní) 84 472 95 285 70 282 76 012 98 520 99 246 92 616 98 636 96 623 67 153 Uhrazené splátky půjček -6 885-5 414-5 976-5 714-15 912-7 049-4 224-42 225-5 626-17 740 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 16 780 6 535 9 914 6 889 6 331 10 298 13 943 11 225 8 591 5 093 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 9 895 1 121 3 938 1 176-9 580 3 249 9 719-30 999 2 965-12 647 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 17% 6% 12% 8% 6% 9% 13% 10% 8% 7% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 16% 17% 24% 20% 23% 24% 17% 22% 18% 20% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) 11 038 959 2 171 1 585 5 116 4 315 7 444 3 783 2 148 971 20 932 2 080 6 109 2 761-4 465 7 564 17 162-27 216 5 113-11 676 568-21 624 2 705 21 950 4 692-2 985 3 302-4 648-32 968 10 813-25 003 5 730 22 508 726-6 630 6 020-2 014-29 470 Zdroj: www.cityfinance.cz Provozní saldo slouží k tvorbě rezerv, splácí se z něho dluhy a vytváří zdroje na investice a budoucí opravy. Provozní saldo města bylo dosud se špatným trendem. Provozní saldo průměrně od roku 2010 dosahovalo jen 10 až 7 % běžných příjmů, což je podprůměrná hodnota (v ČR průměr 20 %), ale město tím že je ORP má hodnotu po očištění dobrou (cca 10 až 15%). Pokud zohledníme to, že součástí běžných výdajů jsou také i opravy, je kritika Stránka 16/40 (včetně nečíslovaných)

tis. Kč provozního salda města mírnější. Přesto hrozbu spatřujeme ve zvyšování požadavků na budování majetku spolků a činností vázaných na provoz původně vojenských objektů (technika, vybavení, provoz). Chápeme význam mnohých činností pro město a region, ale pokud nedojde k propojení majetku a odpisů s rozpočtem hrozba chátrání majetku už nebude na pořadu dne, na pořadu dne bude samotný provoz. Novela RUD v roce 2013 přidává příjmy, je nutné propojit odpisy a blokovat zdroje na opravy majetku v rozpočtu Město Králíky se potýká s problémem příliš mnoho majetku (staveb) a málo příjmů. Majetek Králík, přesněji jen stavby, lze hrubě odhadovat na 550 mil. Kč až 800 mil. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy a realitu). Velmi orientačně potřebuje město na odpisy dlouhodobého majetku 10 minimálně celkem 16 mil. Kč ročně. Pokud vyjdeme z výsledovky nebo volíme obnovovací interval staveb cca 50 let bez zohlednění inflace. Město Králíky by vlivem novely RUD dle upraveného rozpočtu 2013 mělo finanční potenciál k opravám majetku, ale to by nesměly existovat dluhy a splátky dluhů. Graf 13: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Králík 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 200 000 100 000 0 2009 2010 2011 2012 106 559 109 861 105 214 72 245 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 13 943 11 225 8 591 5 093 Stavby (tis. Kč) 648 476 753 405 511 280 551 638 10 Města od roku 2012 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka). Stránka 17/40 (včetně nečíslovaných)

Graf 14. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Králík Běžné příjmy v tis. Kč 104 852 109 544 106 559 109 861 105 214 82 901 72 245 82 384 Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice 98 520 99 246 92 616 98 636 96 623 76 012 66 562 67 153 68 499 62 842 46 965 25 736 23 591 13 660 21 049 12 941 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Město Králíky nemělo finanční rezervu. Na základním běžném účtu a fondech města se ke konci roku 2012 nacházelo cca 900 tis. Kč 11, ale rozpočet roku 2013 po úpravách počítá s malou rezervou. Graf 15: Základní běžný účet a provozní saldo Králík Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet a fondy v tis. Kč 7 444 13 943 6 889 6 331 10 298 11 225 8 591 5 093 1 585 5 116 4 315 3 783 2 148 971 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz 11 ARIS WEB 60M řádek 96, od roku 2010 ÚFIS 01M řádky 87 a 88 rozvahy. Stránka 18/40 (včetně nečíslovaných)

Finančním potenciálem města lze poté velmi hrubě orientačně vnímat hodnoty zůstatku na účtech k počátku roku, finanční aktiva jako likvidní cenné papíry, zůstatky fondů spolu s provozním saldem po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně řečeno určitá finanční akceschopnost města bez využití případných nových dluhů. Finanční potenciál města Králíky se od roku 2010 zlepšil. Graf 16. Vývoj finančního potenciálu Králík 20 000 OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech v tis. Kč) 15 000 10 000 5 000 12 159 4 897 3 347 8 365 14 034 6 748 3 614 10 313 0-5 000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 upravený -7 995 rozpočet -10 000-15 000-20 000-23 556-25 000-30 000 www.cityfinance.cz Zdroj:MF ČR, www.cityfinance.cz Stránka 19/40 (včetně nečíslovaných)

Město má dlouhodobé dluhy. Město mělo k 31. 12. 2012 zůstatek 46 mil. Kč dluhů 12. Bezpečná výše dluhů se vlivem zlepšování finanční kondice města a také novelou RUD od 2013 zlepšila a je někde na úrovni 50 mil. Kč 13 (původní hodnota byla 30 mil. Kč). Důležité je sdělení, že finance, tedy dluhy jsou pro města poměrně levné, ale neznamená to město zadlužovat. Pokud by ovšem město využilo dluhy, pak doporučujeme floatingové 14 sazby. Graf 17. Zůstatky dlouhodobých závazků a splátky Králík Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč 50 030 46 404 34 698 44 066 Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč 42 225 21 229 19 141 14 396 12 656 5 714 15 912 7 049 4 224 5 626 3 627 4 543 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 upravený rozpočet 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 upravený rozpočet Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz Dlouhodobé pohledávky 15 představují 35 mil. Kč, ale jedná se o účetní záležitost. Jde o pohledávky z pronájmu části podniku kanalizace a ČOV. Je to v podstatě zůstatková cena pronajatého majetku. Ve stejné výši má ve svém účetnictví dlouhodobý závazek společnost Služby města Králíky. Situaci je třeba řešit. 12 ARIS WEB 60M řádek 190 rozvahy, od roku 2010 ÚFIS 01M především řádky 113 a 114 (účty 462 až 471). 13 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z trendu provozního salda, trendu běžných příjmů a u daňových příjmů. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že město by mělo být schopné během pěti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do 10 let bezpečně splatit. 14 tzv. režim volně pohyblivého kurzu (tzv. floating) vázaného na PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate), což je pražská mezibankovní nabídková úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. 15 ARIS WEB 60M řádek 75, od roku 2010 ÚFIS 01M řádky 53 a 34 rozvahy. Stránka 20/40 (včetně nečíslovaných)

Stránka 21/40 (včetně nečíslovaných)

SWOT ANALÝZA FINANCÍ - ZÁVĚR Napětí financí Králík pokleslo a stav financí je poměrně dobrý a finanční kondice by byla bez potřeby splácet dluhy také dobrá, ale finanční rizika i přes zlepšení bohužel trvají. Silnými stránkami stavu financí je zlepšené provozní saldo dle upraveného rozpočtu 2013, které znamená, že město by bylo bez dluhu schopné generovat finance na odpisy dlouhodobého majetku. Ale město má dluh, existuje tlak na jeho finance pořizováním nového vybavení vojenských objektů a hrozba růstu provozních výdajů spolu s hrozbou poklesu příjmů. Mnoho majetku a málo příjmů je fakticky největší problém současnosti Králík. Níže uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 4. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu) Silné stránky Zlepšené provozní saldo v upraveném rozpočtu 2013 Finanční potenciál k obnově dosavadního majetku města bez dluhů Slabé stránky Dluh Po úhradě splátek dluhu město nemá na odpisy dlouhodobého majetku (reálné chátrání) Nestabilní příjmy se závislostí na dotacích Příležitosti Redukce majetku Změna financování spolků a organizací Ohrožení (rizika) Úbytek obyvatel Stagnace běžných příjmů Růst cen vstupů Rizika finanční nestability ČR 16 16 Rizika korunové měny, inflace a deficitů. Stránka 22/40 (včetně nečíslovaných)

ROZPOČTOVÝ VÝHLED Jak již bylo řečeno, rozpočtový je podle zákona důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a rekapitulovat pravidelně hospodaření samosprávy, právě zejména s ohledem na rizika a příležitosti financí. Výhodou rozpočtového u je velká možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 17. Na základě u je možné připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se využívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový se vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Aby plnil rozpočtový svou roli, měl by být každý rok aktualizován. Město Králíky dostojí svým dosavadním závazkům. FINANČNÍ POTENCIÁL MĚSTA Město Králíky při dodržení rozpočtového u bude schopné ročně generovat 14,5 mil. Kč provozního salda. Z toho alespoň 14 mil. Kč město potřebuje na opravy a obnovu majetku (výše odpisů dlouhodobého majetku) a cca 4,5 mil. Kč na splátky dluhu. To znamená, že městu cca 4 mil. Kč ročně chybí (pokud nechce zanedbávat opravy již vybudovaného majetku) a žádné nové investice z vlastních zdrojů, vyjma investic do dosavadního majetku města, nepřichází do úvahy. Od roku 2014 do roku 2018 bude město schopné generovat cca 72,5 mil. Kč z vlastních zdrojů. 22,5 mil. Kč bude použito na splátky dluhů a 50 mil. Kč bychom doporučili použít na opravy dosavadního majetku města, i když to nebude stačit, protože odpisy vyžadují za toto období cca 70 mil. Kč. Strop bezpečného dluhu města je dosažen, takže nové dluhy nedoporučujeme. 17 2 až 5 let Stránka 23/40 (včetně nečíslovaných)

PODMÍNKY A VÝCHODISKA PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU Východiska u mezi lety 2014 až 2018 jsou: stagnace běžných příjmů i běžných výdajů, splácení dluhu, stagnace běžných výdajů, neobsahuje kapitálové příjmy a investiční dotace. DOPORUČENÍ Finanční servis města směřovat k plnění hlavního poslání města, kterým je spoluvytváření dobrých podmínek pro podnikání a bydlení a zaměření financí na zavedení systému oprav a obnovu majetku města při dodržování nastavených ukazatelů řízení dobré finanční kondice. Konkrétní doporučení jsme shrnuly do následujících bodů: 1. Zajištění financí na obnovu majetku města systémem. Podstatou tohoto doporučení je propojit odpisy dlouhodobého majetku s rozpočtem a zavést tak finanční systém financování obnovy dosavadnímu majetku. Podstata spočívá v zavedení systému, který v podnikání běžně funguje, ale ve veřejné správě nikoliv. Odpisy s rozpočtem nyní nesouvisí a jsou oddělené. Finanční výkaz rozpočtu nesouvisí ve veřejné správě s účetním výkazem zisku. Proto dochází k chátrání mnohého veřejného majetku. Městu doporučujeme: 1.1. Založit Fond obnovy majetku města s počáteční alokací 5 mil. Kč z rezerv a roční tvorbou ve výši odpisů dlouhodobého majetku 18. Statut fondu viz Příloha 3. Návrh statutu fondu obnovy Majetku města 1.2. Schválit Plán obnovy majetku města a provést současně konsolidaci majetku města, která probíhá v rámci projektu z dotace. Postup uvádí Příloha 4. Postup tvorby Plánu obnovy majetku města (konsolidace majetku) Tím dojde k propojení odpisů a rozpočtu a zajištění financí na obnovu dosavadního majetku města. Město bude mít navíc vlastní prostředky k dotacím a bude moci připravovat s předstihem dokumentaci a využívat pružně dotace na dosavadní majetek. Vedení města i zastupitelstvo si 18 Ideálně naopak vyšší částku než jsou odpisy, a to v situaci, když je majetek ve špatném stavu a účetní evidence neodpovídá realitě. Stránka 24/40 (včetně nečíslovaných)

bude jisto, že prostředky na opravy dosavadního i nově vybudovaného majetku jsou systematicky zajišťovány. 2. Obezřetně budovat a pořizovat nový majetek s ohledem na udržitelnost a odpisy a užitek pro občany. 3. Mít pojistky ve finančních opatřeních, které není nutné realizovat, ale je třeba je evidovat s ohledem na pokles počtu obyvatel a finanční rizika. Jako další možnosti v případě horšího vývoje financí města např.: 3.1. Redukce nepotřebného majetku. 3.2. Redukce vybraných služeb města. 3.3. Racionalizace vybraných organizací a provozů města. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky (viz. Tabulka 6. Rozpočtový, Tabulka 8. Kumulovaný rozpočtový ). Stránka 25/40 (včetně nečíslovaných)

DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA Dodržení u by mělo následující dopad do financí města. Graf 18. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Králík Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč 5 626 50 030 46 404 44 066 39 566 4 543 4 500 4 500 4 500 4 500 4 500 35 066 30 566 26 066 3 627 21 566 12 656 2011 2012 2013 upravený rozpočet 2014 2015 2016 2017 2018 Běžné příjmy v tis. Kč 2010 2011 2012 2013 upravený 2014 2015 2016 2017 2018 rozpočet Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 109 861 105 214 72 245 82 384 81 300 80 500 80 200 80 200 80 200 Běžné výdaje 98 636 96 623 67 153 68 499 66 800 66 000 65 700 65 700 65 700 Zdroj: www.cityfinance.cz Stránka 26/40 (včetně nečíslovaných)

tis. Kč Tabulka 5. Výhled provozního salda Králík Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 2009 2010 2011 2012 2013 upravený rozpočet 2014 2015 2016 2017 tis. Kč 2018 CELKEM 2014 až 2018 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 106 559 109 861 105 214 72 245 82 384 81 300 80 500 80 200 80 200 80 200 402 400 5 Běžné výdaje (provozní) 92 616 98 636 96 623 67 153 68 499 66 800 66 000 65 700 65 700 65 700 329 900 a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 13 943 11 225 8 591 5 093 13 885 14 500 14 500 14 500 14 500 14 500 72 500 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 13% 10% 8% 7% 17% 18% 18% 18% 18% 18% b Uhrazené splátky půjček 4 224 42 225 5 626 3 627 4 543 4 500 4 500 4 500 4 500 4 500 22 500 c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 9 719-30 999 2 965 1 466 9 342 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 50 000 d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 7 444 3 783 2 148 971 7 389 17 389 27 389 37 389 47 389 57 389 186 945 e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) 14 034-23 556 6 748 3 614 10 313 17 389 27 389 37 389 47 389 57 389 186 945 f Stavby (tis. Kč) 648 476 753 405 511 280 551 638 ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/50 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb NE NE NE NE % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -3% 3% -4% -31% 14% -1% -1% 0% 0% 0% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -7% 6% -2% -31% 2% -2% -1% 0% 0% 0% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) -2 985 3 302-4 648-32 968 10 139-1 084-800 -300 0 0-2 184 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) -6 630 6 020-2 014-29 470 1 346-1 699-800 -300 0 0-2 799 Zdroj: www.cityfinance.cz Graf 19: Výhled - provozního salda Králík 20 000 10 000 0-10 000-20 000-30 000 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% -40 000 2009 2010 2011 2012 2013 upravený rozpočet 2014 2015 2016 2017 2018 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 13 943 11 225 8 591 5 093 13 885 14 500 14 500 14 500 14 500 14 500 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 9 719-30 999 2 965 1 466 9 342 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 13% 10% 8% 7% 17% 18% 18% 18% 18% 18% 0% Zdroj: www.cityfinance.cz Stránka 27/40 (včetně nečíslovaných)

tis. Kč Graf 20. Výhled finančního krytí běžného provozu Králík Výhled finančního krytí běžného provozu 120 000 110 000 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) 2009 2010 2011 2012 2013 upravený rozpočet 2014 2015 2016 2017 2018 106 559 109 861 105 214 72 245 82 384 81 300 80 500 80 200 80 200 80 200 92 616 98 636 96 623 67 153 68 499 66 800 66 000 65 700 65 700 65 700 Zdroj: www.cityfinance.cz Graf 21. Výhled okamžitého finančního potenciálu Králík 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0-10 000-20 000-30 000 14 034 OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech v tis. Kč) -23 556 6 748 3 614 10 313 17 389 27 389 37 389 47 389 57 389 Zdroj: www.cityfinance.cz Finanční potenciál zahrnuje od 2014 kumulativně veškeré výdaje, o kterých bude volně rozhodovat samospráva (bez dluhů a dotací), ale včetně výdajů na odpisy, tedy opravy a obnovy majetku. Tzn. včetně doporučeného fondu oprav a investic. Podrobné informace rozpočtového u uvádí dále tabulková část. Stránka 28/40 (včetně nečíslovaných)

NASTAVENÍ UKAZATELŮ ROZPOČTŮ A PRAVIDEL ŘÍZENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a další stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví následně: oddlužení města schopnost financovat z vlastních příjmů provozní výdaje schopnost obnovovat svůj dosavadní majetek zajištění stability a dobrého trendu financí. Rozpočty obce by měly být zpracovávány s následujícími pravidly: 1. PRAVIDLO: STABILNĚ DOBRÝ TREND FINANCOVÁNÍ PROVOZU - Běžné příjmy každého rozpočtu by se vždy měly vyvíjet lépe než běžné výdaje (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. Město nemůže výrazně hýbat příjmy, ale může ovlivnit výdaje. 2. PRAVIDLO: DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 10 mil. Kč 19, ideální je 16 mil. Kč či 20 % běžných příjmů. Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 20, s jistotou je třeba v krizi mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem není zde myšleno na rezervy a obnovu majetku v budoucnu. 3. PRAVIDLO: DLUHY POD KONTROLOU - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je pro město aktuálně 50 mil. Kč. Vyšší zůstatek dlouhodobého dluhu znamená zvýšené riziko, kdyby se naplnila hrozba stagnace příjmů města a vzrostly úroky z úvěrů. 19 Jde o minimum. 20 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Stránka 29/40 (včetně nečíslovaných)

PŘÍLOHA 1. ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM Pro rozpočtový je výchozím rokem rok 2014 21. Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. Důležité upozornění! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u je úmyslně s investičními dotacemi počítáno mimo saldo! Jinak řečeno do výdajů je zahrnuta jen výše investičních výdajů hrazená z vlastních zdrojů. Dotace budou na straně příjmů a výdajů působit neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Je to proto, že dotace zdaleka netečou tak, jak se plánovalo a jejich finanční toky jsou velice těžko předpověditelné. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo. Každý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. Prostředky, které budou finance města generovat a o kterých rozhodně samosprávy jsou kumulovány do rezerv, to neznamená, že nemohou být rozpuštěny na straně výdajů při respektování ukazatelů a pravidel rozpočtů. 21 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Stránka 30/40 (včetně nečíslovaných)

Tabulka 6. Rozpočtový Králík ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový KRÁLÍKY Údaje 2010 2011 2012 2013 upravený rozpočet 2014 2015 2016 2017 tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy 40 997 39 944 42 021 52 135 52 300 51 500 51 200 51 200 51 200 104,1 97,9 2 1111 DPFO ze závislé činnosti 6 947 6 629 6 851 10 900 10 800 10 700 10 500 10 500 10 500 97,2 3 1112 DPFO OSVČ 836 798 629 1 000 400 300 300 300 300 75,0 4 1113 DPFO zvláštní sazba (srážková) 593 641 748 237 1 000 900 800 800 800 80,0 5 1121 DPPO 7 234 6 710 7 354 9 527 9 000 9 000 9 000 9 000 9 000 100,0 6 1122 DPPO za obce 2 176 1 508 1 912 2 334 2 000 2 000 2 000 2 000 2 000 100,0 7 1211 DPH 15 594 15 928 14 834 19 500 20 500 20 000 20 000 20 000 20 000 97,6 8 133 až 135 Místní poplatky 3 599 3 803 5 481 4 570 4 500 4 500 4 500 4 500 4 500 100,0 9 1361 Správní poplatky 1 309 1 263 1 290 1 167 1 200 1 200 1 200 1 200 1 200 100,0 10 1511 Daň z nemovitostí 2 709 2 664 2 923 2 900 2 900 2 900 2 900 2 900 2 900 100,0 11 2 Nedaňové příjmy 9 562 10 471 10 286 12 099 11 000 11 000 11 000 11 000 11 000 105,2 100,0 12 21 Příjmy z vlastní činnosti a odvody 7 297 7 940 8 121 10 041 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 100,0 13 22 Přijaté sankční platby a vratky 507 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní 23 nedaň. příjmy 1 364 1 389 992 1 538 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 15 24 Přijaté splátky půjček 13 16 3 Kapitálové příjmy 3 083 1 141 2 303 5 300 0 0 0 0 0 17 4 Přijaté dotace (transfery) 129 863 63 193 41 358 18 258 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 115,4 100,0 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 59 303 54 799 19 939 18 150 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 100,0 20 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 70 561 8 394 21 420 108 z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 13 823 11 478 11 167 10 294 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 183 505 114 749 95 968 87 792 81 300 80 500 80 200 80 200 80 200 105,3 98,6 22 5 Běžné výdaje 98 636 96 623 67 153 68 499 66 800 66 000 65 700 65 700 65 700 102,9 98,4 23 50 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 23 385 23 218 20 822 22 578 23 000 23 000 23 000 24 000 24 000 104,3 24 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje** 24 078 24 194 24 877 28 541 27 000 27 000 27 000 27 000 27 000 100,0 25 52 Neinvestiční trans. soukr. subj. 0 0 0 2 635 0 0 0 0 0 26 53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. 11 849 12 175 13 472 14 235 14 000 14 000 14 000 14 000 14 000 100,0 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a 54 až 56 půjčky obyv. 35 509 33 598 101 460 500 500 500 500 500 100,0 28 59 Ostatní neinvestiční výdaje 3 815 3 437 7 880 50 2 300 1 500 1 200 200 200 8,7 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) 66 562 62 842 21 049 12 941 0 0 0 0 0 124,3 30 5+6 VÝDAJE CELKEM 165 199 159 464 88 202 81 440 66 800 66 000 65 700 65 700 65 700 104,7 98,4 31 ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 18 306-44 715 7 766 6 352 14 500 14 500 14 500 14 500 14 500 100,0 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 109 861 105 214 72 245 82 384 81 300 80 500 80 200 80 200 80 200 114,1 98,6 33 5 Běžné výdaje (provozní) 98 636 96 623 67 153 68 499 66 800 66 000 65 700 65 700 65 700 102,9 98,4 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 11 225 8 591 5 093 13 885 14 500 14 500 14 500 14 500 14 500 90,0 100,0 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 20 104 0 0 0 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 42 225 5 626 3 627 4 543 4 500 4 500 4 500 4 500 4 500 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku -3 814-50 341 4 139 1 809 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 100,0 38 8 FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) -18 306 44 715-7 766-6 352-14 500-14 500-14 500-14 500-14 500 100,0 39 ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) 203 609 114 749 95 968 87 792 81 300 80 500 80 200 80 200 80 200 105,9 98,6 40 ř.30+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) 203 609 114 749 95 968 87 792 81 300 80 500 80 200 80 200 80 200 106,3 98,6 41 ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 60M, od 2010 účty 068+231+236+241 ÚFIS 01M) 3 783 2 148 971 7 389 17 389 27 389 37 389 47 389 57 389 Suma 2014 až 18 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů (SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU) -30 999 2 965 1 466 9 342 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 50 000 44 ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna 64 382 61 893 63 474 74 528 73 300 72 500 72 200 72 200 72 200 107,3 98,5 45 ř.36+leasing Dluhová služba pol. 5178 42 225 5 626 3 627 4 543 4 500 4 500 4 500 4 500 4 500 46 ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 65,58% 9,09% 5,71% 6,10% 6,14% 6,21% 6,23% 6,23% 6,23% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M, rozvaha od 2010 účet 451 ÚFIS 01M) 12 656 50 030 46 404 44 066 39 566 35 066 30 566 26 066 21 566 48 Pohledávky dlouhodobé (pol. 75 ARIS - 60M, od 2010 rozvaha 137 105 36 588 54 799 účty 462 až 471 ÚFIS 01M) nenavazuje 2010 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 60M, od 2010 ř. 16 ÚFIS 01M) 753 405 511 280 551 638 Suma 2014 až 18 FOND OBNOVY MAJETKU = ODPISY 50 výsledovka DLOUHODOBÉHO MAJETKU 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 50 000 51 ř.43 - ř.50 ZBÝVÁ -30 999 2 965 1 466 9 342 0 0 0 0 0 0 Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 50 000 *2001 velká novela RUD *2003 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/2002 Sb.,*2005 změna financování školství, *2012 přesun agendy sociální na úřady práce Zdroj: www.cityfinance.cz 2018 průměr 2000 až 2012 2018/ 2014 Stránka 31/40 (včetně nečíslovaných)