JHÁNANGA LÁNKY POHROUŽENÍ

Copyright ACES-ESA, 2004 JHÁNANGA LÁNKY POHROUŽENÍ Bhikkhuní Áyukusala Vajira (Záznam pednesu na kurzu meditace Dibba-Vihára, Pekaov, 7. záí 2004) Buddha uil ti typy meditace. Ve dvou pedchozích pednáškách jste o tomto tématu už slyšeli. Pesto dneska krátce zopakuju ty ti typy meditace a teprve potom se budu vnovat pti lánkm pohroužení, takzvaným jhánanga i paca jhánanga. Tchto pt lánk pohroužení, které jsou definovány jako oznaování, rozlišování, energetizování, harmonizování a sjednocení, je nutno kultivovat ve všech typech meditace. Buddha uil ti typy meditace, které nazýval dibba-vihára, brahma-vihára a ariya-vihára. Brahma-vihára neboli vznešené dlení je známé jako bohorovné dlení na té nejvznešenjší úrovni boh Brahma, jmenovit je to dlení v dobrotivosti mettá, v soucitu karuná, ve sdílené radosti muditá a ve vyrovnané povznešenosti upekkhá. Dibba-vihára je takzvané božské dlení na úrovni boh Deva, je mén známé a zahrnuje všechny techniky soustední samatha a vlastn o tom je tento náš kurz. Dibba-vihára slouží rozvoji i kultivaci jednak toho základního meditaního klidu a jednak potom v tch pokroilých stádiích se užívá ke kultivaci tch parapsychologických jev, jak bychom je dneska nazvali, které Buddha oznail jako dibba-cakkhu božské oko a dibba-sota božské ucho. A ten tetí typ meditace, který Buddha uil jako nejdležitjší, se oznauje ariya-vihára, takzvané ušlechtilé dlení. No a to ušlechtilé dlení zahrnuje všechny postupy meditace všímavosti a vhledu satipatthána-vipassaná tak, jak je Buddha instruoval. Než zanu mluvit o tch pti láncích i lenech pohroužení, tak bych chtla vysvtlit, co znamená pojem jhána. V tom nejširším slova smyslu je jhána oznaením pro jakoukoliv meditaci. Jhána je podstatné jméno od slovesa jháyati. Jháyati znamená prodlévat u neho, setrvávat v nem. No a jhána tedy potom znamená setrvání u neho, prodlévání v nem, v užším slova smyslu je to pak setrvání u meditaního pedmtu. Setrváváme napíklad u nádechu a výdechu nebo u toho meditaního pípravku, u té takzvané kasiny, nebo potom u té nimitty, tedy u pedstavy, kterou z té kasiny získáme. Setrvávání v tom. To je pak už na úrovni té meditace. Ale mžete se s tím setkat i ve svém všedním život, když u neho setrváváte, u njaké práce. Hm. Nkdo se rád dloube v záhonkách a setrvává u toho a má z toho radost. Takže i to je v tom širším slova smyslu setrvání, prodlévání u njakého pedmtu. Bu je to meditaní pedmt a nebo njaká innost. Ta mysl je u toho, jsme pln u toho, prodléváme v tom. Hm. Setrváváme. Takže to je k tomu významu, nejširšímu významu slova jhána, pojmu jhána. No a my v tomto kurzu mluvíme technitji o jhánách, které jsou pesnými definicemi rozlišovány jako první jhána, druhá jhána, tetí a tvrtá jhána. Nebo dále jsou rozlišovány jako rúpa jhána, arúpa jhána, lokuttara jhána, lokika jhána, což znamená dlení u formy rúpa, anebo meditaci foremprostou, nadsvtskou nebo svtskou. Takže to jsou všechno pojmy, se kterými se mžeme setkat v kontextu terminologie jazyka páli, to jsou druhy jhány, druhy meditace, jejichž postupy Buddha technicky pesn rozlišoval. Jhána není žádný stav. Jhána je dovednost. Jhána je schopnost nebo dovednost. A ta dovednost je vlastn patera druh, paca vasiyo. Buddha uil deset takovýchto dovedností, které oznail pojmem jhána-kusala v jedné promluv zaznamenané ve sbírce Samyutta-Nikáya. Tch deset lze pro zaáteníky shrnout do pti dovedností jhány, které nacviujeme jako patero umní, v páli nazývaných paca vasiyo. Kdo z vás už slyšel nco o paca vasiyo? Tak támhle se zvedá jedna ruka, Petr se hlásí. Dkuju. A tam jsou další. Takže je tady pár lidí, kteí o paca vasiyo už nco slyšeli. Takže se s nimi o tom mžete bavit. Já tch pt nejprve krátce vyjmenuju. Paca znamená pt, vasiyo znamená zvládání nebo umní. A když nco zvládám, tak jsem dovedný, jsem dovedná v nem, nejen že o tom vím, umím to. 1

Áyukusala Vajira: Takže toto paca vasiyo je patero dovedností, jmenovit je to ávajjana-vasí, samápajjána-vasí, adhitthána-vasí, vutthána-vasí, paccavekkhana-vasí. Já tady používám zámrn ty páli pojmy, jednak protože už nkteré z nich znáte, už s nimi dokážete pracovat, jednak proto, aby se vám staly specificky definovanými, nezamnitelnými termíny. Už znáte paccavekkhana, jakožto metodické znovuprojíždní meditaních prožitk, a znáte urit také adhitthána, to rozhodnutí setrvat v tom, co dláte, jo, umt se rozhodnout a umt setrvat. Nelze najít eské pojmy jednoznan odpovídající páli oznaením pro paca vasiyo, které nyní vysvtlím. Zanu tedy s tím prvním ávajjana-vasí. To ávajjana-vasí je píprava, doslova pivrácení se, píprava pro tu meditaci, kterou volím. Když to vezmu v konkrétním kontextu toho, co tady dláte. Pipravujete si njakou kasinu, udláte si njaký pípravek, pipravíte si vše dle volby meditaního pedmtu, asu a místa meditace. Samápajjnána-vasí je nástup dle rozhodnutí. Jo. Rozhodnutí, co a jak provedete a ten nástup. Umím se rozhodnout pro to, co budu dlat, pro tu kasinu, pipravím si tu kasinu, pak se rozhodnu u ní sedt patnáct minut. Zasednu a rozhodnu se a provedu nástup do meditaního dlení. Pak je tam adhitthána-vasí. Adhitthána je to úsilí u toho setrvat, adhi znamená nad a thána znamená místo. Mnozí z vás, když tady sdíleli, tak íkali, jak jim mysl odbíhala od té jedné kasiny nebo od té výsledné nimitty k nemu jinému na jiná místa. Že se jim pi nácviku s novým pedmtem, tam spontánn hlásila ohová nimitta, s kterou pracovali pedtím, anebo že tam byly jiné poruchy. Takže to úsilí setrvat, kdy tu mysl pivedu zpt když zaznamenám poruchu, zaznamenám, že tam pišlo nco jiného, co nepatí k tomu meditanímu pedmtu, pro který jsem se rozhodla nebo rozhodl, tak tu mysl pivedu zpátky k tomu meditanímu pedmtu. Pivedu ji bu k tomu pípravku nebo tebas k té nimitt, kterou už nkteí z vás máte, tedy zpátky na místo práce a pokrauju v té práci s tím pípravkem nebo s tou nimittou. Takže toto je to adhitthána-vasí. Ta vytrvalost, ta trplivost toho vracení se a ta dovedná práce s tou kasinou nebo s tou nimittou. Hm. Na konci meditaního sezení je tam vutthána-vasí. Vutthána je výstup, odchod z místa thána, zvládání výstupu, umní zakonit metodicky meditaci. To zakonení je velmi dležité, abyste pak ve svt neplavali jako ten pak Novák, co má dostavný ten domeek s bazénkem v pízemí a plave ješt i když pijde do práce a Jo. Ráno si byl zaplavat a neperušil to. Takže neuml udlat ten výstup. Vdt, že konim a pecházim do neho jiného, do jiné oblasti prožívání a opravdu to udlat. Vútthána-vasí je umní vystoupit z meditace. A ten pátý druh zvládání je paccavekkhana-vasí. Paccavekkhana doslova peloženo znamená znovu si vést ped okem, znovu se na to podívat, jak to bželo. Co bylo na zaátku. Hm. S jakým zámrem, s jakým rozpoložením jsem picházela na to meditaní pracovišt, jaký byl ten zaátek, co bylo uprosted, co bylo na konci, jak jsem ukonila, jak jsem z toho vystoupila. Hm. Ta paccavekkhana je vlastn i testem vaší všímavosti. Hm. Tím zpítomnním si všeho, eho jste si všimli, kultivujete pam i všímavost a získáváte z toho moudrost. Také nejenom ten zaátek, a provedení jednoho po druhém, ale i ten pohled zpt. A to bylo, jak to bylo. Ten pohled zpt je taky dležitou souástí a vede vlastn k uzavení té innosti, toho procesu. Takže to paca vasiyo je rozložením celé té jhány do pti stádií v ase. Hm. Máte njaký zaátek, prbh a konec, jakož i pohled zpátky na ten celý prbh vašeho meditování. Takže tu je celá dynamika toho rozvoje, toho, jak se vyvíjí ta jhána, jak jí kultivujeme, jak se uíme zvládat jednotlivé kroky, jak se jí uíme dosahovat, jak do ní vstupovat. To je pohled v ase, pohled na jhánu z hlediska prbhu a posloupnosti v ase. My se na tu jhánu mžeme taky podívat z hlediska struktury. Mžeme zaznamenat, jak spolu souvisí jednotlivé aspekty jhány, které existují souasn. A k tomu nám slouží matice pti lánk pohroužení paca jhánanga. Jhánanga jsou lánky pohroužení. Jsou to leny, do kterých lze lenit meditující mysl, když dlí u pedmtu meditace a setrvává v pohroužení. 2

Jhánanga lánky pohroužení ACES 2004 Pro pohroužení? Já tady ješt udlám trošku odboku k objasnní nkterých chybných výklad jhány, vlastn k vysvtlení toho, že jhána není žádný vnor, žádné upadání do neho. Nejedná se o žádné vnoování se do neho nebo poklesávání nkam. Jhána je vyvažovaný proces, jhána je schopnost ídit mysl, jhána je dovednost, která se dá kultivovat. Dovednost. Ta se dá nauit. No a nyní ty jhánangy Každá jhána, každá talková meditace má pt len, paca jhánanga: vitakka, vicra, píti, sukha, ekaggatá. Zatím je ponecháme jen v páli. Vitakka. Kdo z vás víte, co je vitakka? Úastník kurzu: Oznaení. Výborn! Vitakka je innost mysli provádná pro oznaování pedmtu meditace. Vicára je rozlišení, které si pi tom oznaování uvdomujeme. A píti je to nadšení, se kterým to dláme. To jsou ti z pti lánk pohroužení, které lze do jisté míry aktivn provádt. Ty zbývající dva lze jen pasivn pipouštt jako výsledky nácviku. Podívejme se na píklad. Jdu si pipravit tu kasinu na vítr. Jo. Nebo. Jdu si pipravit tu hlínu. Jdu si uplácat ten kolá. Jo. Dlám to rád, se zájmem a plný oekávání. To je to nadšení. Pepa dneska si to pipravoval a poád tam má to nadšení, poád je tam jo, myslí na to i mimo meditaci, je to poád živené, má o to zájem. Tak to je taky píti. Jo. tvrtý len pohroužení je sukha jhánanga. Štstí sukha. Sukha a dukkha znamená píjemné a nepíjemné. Jo v prapvodním významu sukha je po srsti, jo, že to jde lehce, že to jede samo. Dukkha, to je opak, že to jde proti srsti, že to drhne. Hm. Takže tolik zatím pro vysvtlení jhánanga, lánku meditace nazývaného sukha. A pak je tam lánek ekaggatá. Jednovrcholovost. Hm. Takže agga je vrchol a eka je jeden. Jo. To je jako, když se díváte na pyramidu, tak ta mysl sedí jednom na tom jednom pedmtu, na vrcholu uvdomování si, a se dje, co se dje, prost je tam, na tom jednom nejvyšším bodu. Tchto pt lánk pohroužení je pítomno v první jhán. Všech tchto pt musí být obsaženo a vyváženo v prvním pohroužení, v tom, emu se íká první jhána, pathama-jhána. Než zanu mluvit o tom, kde se jaký lánek vyskytuje a jak postupn odpadají v tch pokroilejších jhánách, tak bych je chtla te jednotliv charakterizovat a mluvit o jejich funkci, jakou vlastn mají. To proto, abychom vidli, jak se dají jednotliv kultivovat. My zde o nich mluvíme v souvislosti s jhánou jen jako o tch pti jhánangách, jako o tch lenech pohroužení. Ale jsou to faktory mysli cetasika, které se vyskytují nejen v pohroužení. Takže je lze i jinde poznat a každý z nich se dá kultivovat zvláš. Vitakka je to oznaování, jak jste správn ekli, oznaení je ten jednorázový vnitní komentá, když si íkáte, co vidíte, když napíklad sedíte u modré kasiny a íkáte si to níla níla níla nebo modrá modrá modrá. Nebo když prožíváte na kasin ten prvek pevnosti a tvrdosti a íkáte si zem zem zem, pathaví pathaví pathaví. To je to, co pomáhá udržovat tu meditující mysl u toho pedmtu meditace. Takže to je vitakka, kterou trénujeme vlastn pi jakémkoliv verbálním oznaování jakýchkoliv prožitk. Vicára to je druhá verbální funkce mysli, v pekladech nazývaná diskursivní myšlení. Když je ta mysl už pevn usazená u toho meditaního pedmtu, tak je to to myšlení, které je v rámci toho meditaního pedmtu. Je to vdní, co je pedmt a že není nco jiného, že je to jen ten zvolený pedmt meditace jasn odlišený od poruch. Nkdo dneska íkal, že se mu vybavují rzné odstíny modré. Takže to je v rámci toho oznaení modrá a má tam svtle modrou, tmav modrou až doerna teba, ale všechny ty modré vlastn patí k tomu meditanímu pedmtu modré kasiny. No a to, že ta mysl o tom ví, tak to je to diskursivní myšlení vicára, to, že rozliší, co ješt patí k tomu meditanímu pedmtu. Ale to myšlení, když už se o tom zanu rozmýšlet, jestli to k tomu meditanímu pedmtu patí nebo ne, a zanu to rozvíjet, tak to už není vicára. To je 3

Áyukusala Vajira: unikání od pohroužení do pemýšlení, do myšlení, do njakých pedstav, do fantazií. Mžu zaít fantazírovat o tom, co to není a co by to mohlo být a jako co to je a tak podobn tak to už není ono. Vicára je jen to, co je pímo vztaženo na ten aktuáln zvolený meditaní pedmt. Hm. Mnozí z vás dosáhli již jistého pokroku na meditaních kurzech tradice Áyukusala, kde jste používali jako meditaní pedmt pohyby nohou pi kráení. Nauili jste se oznaovat fáze kroku vitakkou zdvihání, nesení, kladení. Vicára je pitom ale jen to rozlišení mezi tmito fázemi kroku. Nebo když jsem na nose, tak teka to má njaké kvality, je tam njaké narážení, je tam njaký dotyk, je tam tepelný vjem, studené a teplé se stídá, pak to má teba i njakou viskozitu tak, že se to zane tebas táhnout nebo se k tomu objeví njaká nimitta jako chumáek vaty, tebas tady pod nosem, zane to mít njaký vlastní charakter zane se tam k tomu vyvíjet jakási shrnující pedstava, sjednocující nimitta k tomu nádechu a výdechu, už to pak není jenom tlesné, ale už to zane mít i njakou tu vizuální charakteristiku No a tak dále, zane se to rozvíjet, kultivovat, no a teka já o tom mžu zaít spekulovat: z eho ten chumáek asi tak je, jo a jakou to má svtelnost no a už to není k meditanímu pedmtu, už je to njaké vytváení si myšlenek k tomu, co je, no a už utíká ta mysl nkam pry. Už pemýšlím, už nemedituju. Jo. Takže tu jde pi vicára jen o to rozlišení, co je ješt v rámci meditaního pedmtu, co tu mysl ješt u toho udržuje, no a co už ne, co už odvádí pry to není vicára jakožto jhánanga. Takže vitakka-vicára jsou verbální funkce mysli, které slouží k udržení té meditující mysli u meditaního pedmtu a tudíž není jhány bez vitakka-vicáry. Jsou školy, jsou takzvaní misti meditace, údajní znalci jhánové meditace, kteí íkají, že na jhánu není zapotebí žádnýho oznaování. Blbost. Vitakka-vicára je základním pedpokladem jakéhokoliv tréninku meditace. Bez tréninku len vitakka-vicára se nelze nauit ani meditaci klidu samatha ani meditaci vhledu vipassana. Jako další len pohroužení je tam pak to píti. Píti. Co víte o píti? Úastník kurzu: Radost No, mluvíte ze zkušenosti. Dneska jste mi tady íkali, spousta z vás mi v individuálních pohovorech íkala, že jste z toho mli radost. Vera taky Úastník kurzu: Blaženost. Blaženost. Hm. Úastník kurzu: Má rznou intenzitu. rznou intenzitu. Hm. Takže už jsou tady lidi, kteí vdí, co jsou vlastnosti píti rzná intenzita, je to radost, taková uritá blaženost z toho. Úastník kurzu: Orgastická radost. Orgastická radost. Výborn. Úastníci kurzu: Energie. Ano. Energie. Ten energetizující aspekt píti. Úastník kurzu: Nadšení. Nadšení. Hm. A má rznou intenzitu jo. Mže to pumpovat tím tlem, mže to picházet jako jemné chvní až jako pes hrubý šok, jako takové ty vlny, jo, kdy se ježí chlupy na tle a mže se to harmonizovat až po takové to klidné nadšení. Takže to je to píti, které nkteí z vás prožili pi meditaci, anebo poznali i v rámci jiného než meditaního prožívání. Buddha rozlišoval píti do dvou druh: sámisa a nirámisa. Sámisa píti je doslova peloženo píti s masem. Nirámisa píti je bez masa. Takže jinými slovy je to meditaní štstí, meditaní radost. Napíklad když to prožíváte u nádechu a výdechu, naež se to zane od toho nosu šíit po celém tle. Že to jede opravdu a budí vám to ty chlupy a nebo je to energetizování na té tlesné úrovni. 4

Jhánanga lánky pohroužení ACES 2004 To sámisa píti to je ona rozkoš prožívaná, když muž a žena si spolu užívají krásnou soulož. Jo, takže to je ta blaženost vznikající na tlesné úrovni a pocházející z masa. A nirámisa píti je orgasmus, který pochází z kultivování mysli, rozkoš vznikající z meditaní kultivace mysli. Buddha vdl o obou dvou. Vdl, že tohleto je i problém relevantní pro mnichy a mnišky, kteí jsou normálními ženami a normálními muži se všemi projevy tlesnými. To znamená, že u normálního zdravého lovka je tam v prožívání i sexuální energie, je tam i tady ta složka osobnosti spojená s rznými požitky rozkoše píti. No a proto Buddha instruoval a vedl své mnichy a mnišky k tomu, aby se nauili dosahovat toho píti jinak než pes ukájení tlesné, než pes prožívání nabuzené tlesnými aktivitami. Takže Buddha nabídl jiný prostedek dosažení blaženosti, štstí, píjemných pocit než jenom pes to maso. Buddha nám nabídl metody meditace dibba-vihára. A toto samozejm není zajímavé jenom pro mnichy a mnišky, to je i pro zdravé laiky, to je i pro vás, kteí žijete pln život kámabhogí. Buddha zdrazoval, že má jednak žáky, kteí žijí bohorovný život brahmaariya, jednak žáky nazývané kámabhogí, kteí si pln užívají ten smyslný svt, svt smysl. Hm. Takže nic proti tomu, jak si užíváte v každodenním život, ale teka už mnozí z vás víte, že je možné obojí. A co je snadnji dosažitelné za jakých podmínek. Sami si vyzkoušejte a rozhodnte, co je lepší. Samozejm je možné kultivovat oba druhy píti a porovnávat postupy jejich dosažení. Ty se nedají nauit jaksi nazpam a proto kompetentní uitel meditace musí vycházet z toho, co znáte, co umíte, navazovat na to instrukce jak dále pi rozvíjení píti postupovat. Toto je ožehavá záležitost v naší evropské civilizaci, kde vtšina lidí má zmrzaený postoj k sexualit a jiné zdroje rozkoše vlastn ani nezná. Hm. I princ Gotama, ješt než se stal Buddhou, ml problém s tím, aby si jako mnich dovolil rozvíjet píti, které znal z doby, když jako malý chlapec meditoval pod ržovým stromem. Takže to je k tm kvalitám píti a o tom, jak se dají získat. No a pak je tam to prožívání sukha. Takže to je tvrtý lánek pohroužení sukha jhánanga. Co vám to ekne, když uslyšíte slovo sukha? Úastník kurzu: Jdoucí po srsti. Lehce jdoucí. Ano, lehce jdoucí. Sugato. Hm. Buddha má pívlastek sugato, lehce jdoucí. Zažil tu nkdo, zná nkdo z vás takový ten prožitek, že to píti ustalo a bylo tam takový to odfouknutí, úleva? A už to pak jenom jelo, už ta mysl jenom u toho byla. Spoívala. Takže to je to sugato. Sukha. Snadnost. Štstí. Jo, že se to samo daí, že tam je to lehce jdoucí. Když je tam ta radost, tak už do toho nemusím pumpovat další úsilí, už ta mysl je ustálena u toho meditaního pedmtu, už m to dlá radost, už je tam. No a te už prost, už to jede. Už nemusím nic. To je jako, když se rozjedete po dálnici a už jenom udržujete tu rychlost. Jo. A máte ped sebou rovnou dálnici a jedete. Jo. Koukáte se takhle ped sebe do dálky a lehce ídíte to auto. Takže to je už ta lehkost toho, kdy nám to snadno šlape. Jo. Ta ankamana vám jde, ta nimitta se vybavuje a ustáluje. Jo. Už si s tím jen hrajete, pitahujete, oddalujete, žádný úsilí, jenom si pomyslíte a ta mysl to dlá. Takže takhle to funguje, když je v mysli sukha. No a pak je tam ten pátý lánek pohroužení a to je ekaggatá, ta jednovrcholovost. Když je ta mysl usazená, už nic nechce a je jí dobe u toho. To je aktivn zpevnné setrvání mysli u jednoho pedmtu. Já jsem se zmínila o tom, že jednotlivé lánky pohroužení se dají kultivovat každý zvláš. Napíklad vitakka se dá trénovat na tech úrovních. Jednak je to v oblasti meditaního zvládání nebo kultivace mysli. To je to, co tady dláte vy, když sedíte u toho pedmtu, u toho pípravku kasina nebo už máte tu nimittu, která se vám nerozbila cestou, když jí sem na meditaní místo nesete. Tak to je meditaní kultivování. Jo. Pokud se týe aktivity, tak to spoívá jen v tom, že si oznaujete níla, níla, níla pípadn pathaví, pathaví nebo váyo, váyo. Jo. Jenom, že si to oznaujete a víte, co to je a tu mysl u toho udržujete. Takže tím vlastn kultivujete tento lánek pohroužení, tu vitakku. No a pak si to taky mžete trénovat ve všedním život. To je druhá 5

Áyukusala Vajira: oblast, kde si pojmenováváte to, co kolem sebe vidíte. To je tady napíklad teka. My teka nemeditujeme, ale teka nco slyšíte. Slyšíte njakou mnišku, jak tady nco íká o jhánangách. Takže vy si to mžete komentovat jako slyšení, slyšení. Nebo vidíte tady mnicha, vidíte tedy svého uitele, takže si ten prožitek oznaíte mnich nebo uitel. Tím, co to je na té konceptuální úrovni, to jen oznaíte, ale nepemýšlíte o tom dál. Není to sice to meditaní oznaení, že to je obraz, že to je vidní, vidní, ale je to mnich. Nebo socha Buddhy. Oznaujete si pedmty ve svém okolí. Nebo si oznaujete celou situaci. Sedím v meditaní místnosti a poslouchám. Ta vitakka v tom pípad není jenom jedním slovem, ale mže to být njaká fráze, njaké sousloví, které nám oznaí celou tu situaci dohromady. To je tedy na úrovni toho všedního života. No a pak je tu ta oblast, kdy krotíme démony. Kdy na nás a to i v meditaci i ve všedním život kdy chodjí na nás prožitky njakého strachu, které mohou být silné a vázané na nco, anebo njaké nejasn rozptýlené pocity njaké úzkosti. Nebo i návaly píti. Jo. Ale to pak není démon, to je pak zase božský prožitek. I to píjemné tebas mže být tak silné. Takže mžeme být posedlí nejen démonem ale i bohem. No ale my potebujeme fungovat. Jsem v kancelái, pijde mi obrovský píti. Jo. A já potebuji pracovat, že jo. Takže, co je zapotebí jo, nechci to potlaovat, vytsovat, ale potebuji to njak zvládnout. O rzných postupech pro zvládání takovýchto prožitk píše hezky uitel tradice Áyukusala a psycholog Karel Hájek v tom lánku Satiterapie a krocení démon v asopisu Konfrontace (34, 4, 1998). Co tady k tomu ale te napadá vás? Co udláte v takovém pípad? Úastník kurzu: Oznaím toho démona. Ano. Výborn. Takže si to oznaím tím, co to je pro mne. Dám tomu název a eknu Dobe. Jsi tady, jo. Ale te to nejde. Takže ho hezky pojmenuji, dám mu jméno, eknu mu Vím o tob. Ale nezabývám se tím prožitkem dál, a už je to njaký božský prožitek, anebo njaký démonický prožitek. Hm. Staí ho jenom oznait a dát si s ním teba dostaveníko na tehdy, když už budu mít as a klid a budu se moci na to podívat, co to znamená, co mi to íká. Orientuju se tak v problematickém prožívání, nad kterým získávám pehled použitím verbálních funkcí vitakka-vicára. Toto je velké téma, kterým se podrobnji zabývám i na tomto kurzu v pednesu o Krocení démon a pstní boh. Dnes tu jde ale jen o to, že mohu nacviovat a rozvíjet dovednost oznaování jak v meditaci, tak v problematických situacích, tak i v bžných neproblematických situacích každodenního života. Takže to vše také dává možnost kultivace toho oznaování, té vitakky, která je pak lánkem pohroužení vitakka-jhánanga. Zrovna tak kultivace píti, pstování a šlechtní rozkoše píti se mže dít i v tom denním život i v tom meditaním. Píti pstujete tím, že stupujete svj zájem, že pumpujete ten zájem do njaké dobré vzpomínky, tím, že si zpítomujete njakou situaci, kdy vám bylo dobe, kdy jste s radostí obdarovali teba njaké malé dít cukrdletem a mli jste z toho radost. Píti je nadšení pro nco, co vám dlá dobe. A to nadšení mžete zámrn stupovat. To nadšení a tu rozkoš mžete stupovat a rozvíjet ve vztahu k dobré situaci pítomné. V meditaci mžete tu rozkoš pumpovat do soustedného prožívání meditaního pedmtu. Pro zaátek ale asi budete spíš vycházet ze vzpomínky na njakou dobrou vnjší situaci. Teba si vzpomenete, jak jste obdarovali ctihodného Kusalánandu a jak tam pitom bylo silné to energetické pole. Jo. No a to si pak vybavíte pi vstupu do meditace máte tam venku ten pípravek kasinu, uvnit máte tu vzpomínku spojenou s nadšením, vlastn je to píprava na tu meditaci na úrovni jhány. Jo. Nebo východiskem mže být uvdomní si kvalit Buddhy, Buddha-guna, v procesu meditace Buddhaanu-sati. Peíkáte si Iti pi so bhagavá araham a víte, že to umíte, že to je smysluplné, rozumíte tm významm, prost o to máte zájem, a ten živíte ve své mysli víte pro to dláte a pumpujete to nadšení až po rozkoš. Takže to je pro píti v meditaci. Pro všední den to mže být i radost z toho, že dláte teba rádi njaký sport. Jo a te si na to vzpomenete a jdete znova do té tlocviny, jdete si zacviit nebo si jdete zaplavat. Já jsem vždycky ráda jezdila na tch tynohých kobylách a do dneška mám z toho velkou radost, když je vidím. Mn to dlá radost. Jo. Je to prost krásný pohled na to ušlechtilé zvíe a vždycky si 6

Jhánanga lánky pohroužení ACES 2004 vzpomenu, jaké to bylo hezké, jo, ty prožitky v té pírod podzimní, když je všude klid No a mám z toho radost a toto si nkdy vybavuju, když mi není úpln nejlépe. Tak si vybavím tyto radostné prožitky z té pírody, kdy m to nadchlo, kdy jsem jela na dobrém koni a mla radost. Buddha asto mluvil o ušlechtilých koních ve svých pirovnáních. A zrovna tak vy mžete použít to píti z každodenních situací, vytáhnout si njakou tu rozkošnou vzpomínku, když se vám teba do neho nechce. Mžete si vybavit situaci, kde byla radost z toho, že se vám nco podobného už ped tím povedlo a tím se mžete na to naladit, že to opt dokážete, jo, uplatníte píti ze vzpomínky na tu situaci. Východiskem nemusí být, že se vám nco daí. Tam mže být i to, že dneska se mi do toho nechce, ale já jsem v minulosti už udlala stejnou vc a dobe ji zvládla a mla jsem z toho radost, tak si to vytáhnu z pamti. Naladím tu mysl postupn na nco stále píjemnjšího. Stupuju požitek, rozvíjím zájem, zesiluji nadšení, dovolím si rozkoš. Takže to jsou principy kultivace píti v meditaci a ve všedním život. Hm. Vitakka, vicára a píti jsou lánky pohroužení, které lze aktivovat a nabuzovat. Ty zbývající dva lánky pohroužení, sukha a ekaggatá lze jen pasivn pipustit, lze pro n jen vytváet podmínky a nechat je nastat. Pak je nanejvýš možné je hlídat, aby se neztratily. Snadnost sukha je vlastn spojena s ustáváním rozkoše píti. Ti z vás, kdo znají dynamické jógové cviení nazývané Pozdrav slunci, Suriya-namaskar, se mohou po jeho provedení, kterým jsou rozproudny všechny energie, kochat tím ustáváním, tím zklidnním, ke kterému dochází, když stojíte v klidu pár minut po provedení tohoto cviení. To štstí ustávání, které je charakteristické pro lánek pohroužení sukha-jhánanga, se mžete samozejm nauit vychutnávat po jakémkoliv rozproudní a nabuzení energií tla i mysli. Podobn je tomu s lánkem pohroužení jednovrcholovosti ekaggatá-jhánanga. Když se opakovan vracíte ke svému meditanímu pedmtu, protože je pro vás zajímavjší, než všechny ostatní asociace a pedstavy, tak tam ta mysl pak zstává, protože je na vrcholu dležitosti a zajímavosti. To je jeden-vrchol eka-agga prožívání. Takto relevantn pro praxi nám to vysvtluje ctihodný Kusalánanda. Toto vysvtlení jak vytváet a odstraovat podmínky vatta-pativatta pochází od Buddhy, dnes ho ale nenajdete nikde jinde než v tradici Áyukusala. Zatímco tedy je možné nco udlat pro vznik a rozvoj lánk pohroužení vitakka, vicára a píti, pro vznik lánk pohroužení sukha a ekaggatá lze jen vytváet podmínky. Kultivace štstí sukha a jednovrcholovosti ekaggatá spoívá v zanechávání a ustávání jakéhokoliv vzrušení a jakékoliv mnohosti. No a toto zanechávání a ustávání je hlavním principem tréninku vyšších stup jhány. Pechod do druhé jhány a tak dále není však možný pro toho, kdo není schopen pln rozvinout a zharmonizovat všech tch pt jhánanga v první jhán. To musí být opakovan zdraznno. Tch pt lánk pohroužení jhánanga se vyskytuje rzn v jednotlivých jhánách, v jednotlivých stupních pohroužení. Vitakka, vicára, píti, sukha, ekaggatá jsou všechny pítomny v první jhán, v prvním pohroužení. Když je pak mysl zcela ustálená u toho jednoho meditaního pedmtu, tak vitakka a vicára odpadají a pi pechodu do druhé jhány zstává jen píti, sukha a ekaggatá. V pechodu do tetí jhány ustává píti a zstává jenom to píjemné zklidnní sukha a samozejm je tam ten lánek jednovrcholovosti ekaggatá. A ve tvrté jhán se štstí sukha mní na úplnou vyrovnanost upekkhá, není tam už vbec žádná dynamika, ani dynamika šastného ustávání, a je tam jen upekkhá a ekaggatá. To ale neznamená, že jhána by byla njaký vnor nebo nco, do eho bychom jaksi upadali. Plné pohroužení jhány je proces, který charakterizuje zvýšená bdlost jágariya a zcela jasná všímavost sati. V úpln všech typech vdomí, tedy i v první, ve druhé, ve tetí a ve tvrté jhán jsou pítomny složky i faktory mysli nazývané phassa-pacaka. Je to ptice pacaka, která zahrnuje phassa, což je páli výraz pro kontakt, dotyk mezi základnami smysl. Phassa je ten první z pti faktor mysli obsažených v této ptici. A tato ptice je dotyk phassa, cítní vedaná, vnímání saá, zamenost cetaná a uvdomní citta. Phassa to je dotyk, dotyk mezi okem a pedmtem vizuálním, dotyk mezi vnitní základnou mysli a jakýmkoliv pedmtem mysli. Teba dotyk mezi tou modrou a tím okem, anebo mezi tím vdomím modré a tou myslí. No a vždy to má 7

Áyukusala Vajira: njakou kvalitu citovou vedaná. Buto je to píjemné sukha, anebo když je to ošklivá barva, tak je to nepíjemné, dukkha-vedaná. Takže je tam phassa, vedaná a dává to njaký ucelený vjem jako saá. Tedy phassa, vedaná, saá. Je tam zámr cetaná, každá mysl vždycky k nemu inklinuje, jo, je tam intencionalita. A pátý faktor je citta ve smyslu uvdomní. To je podle Dhammasanganí, podle první knihy Abhidhamma-Pitaky. Ale podle nkterých jiných klasifikací se rozeznává sedm základních složek, které jsou oznaeny jako sabba-citta-sádháraná-cetasiká, tedy složky pítomné ve všech typech mysli. Jsou to dotyk phassa, cítní vedaná, vnímání saá, zamenost cetaná, momentální jednovrcholovost uvdomní citta-ekaggatá, vitalita jívítindriya a pozornost manasikára. Pro pokroilé meditující a uitele Dhammy máme v tradici Áyukusala semináe APM, Apodikce pokroilé meditace, kde se nacviuje rozlišení tchto složek mysli pro úely kultivace jhány. Takže se dá rozlišit jívita, jako vitalita mysli a taky manasikára, jako uplatnní kára mysli manas. A rozlišuje se citta nebo saá. Citta mže být brána jako obrázek a saá jako pontí. To záleží na porozumní páli. Ale to je teka jedno. Tady je dležité, že v každém typu vdomí jsou urité cetasiká, urité faktory i složky vdomí, které tam vždycky jsou. I když teba nejsme schopni si jich vždy všimnout. Hm. Takže jhána je proces vyváženého jasného vdomí, ve kterém vládnou leny pohroužení, které lze kultivovat jednotliv. Východiskem každé pokroilé praxe jhány je zvládnutí patero dovedností paca vasiyo, jmenovit jsou to píprava ávajjana-vasí, nástup samápajjána-vasí, setrvání adhitthána-vasí, vystoupení vutthána-vasí, reflektování paccavekkhana-vasí. Pechod do druhé jhány a do jakékoliv vyšší jhány není možný pro toho, kdo není schopen zharmonizovat všech tch pt jhánanga v první jhán, kdo nemá patero dovedností paca vasiyo. Úastník kurzu: Tak to jsem to vbec nechytila, ty jhánanga. Kdybys to, ctihodná, prosím t, zopakovala. Pt jhánanga jsou oznaování vitakka, rozlišování vicára, nadšení píti, štstí sukha, jednovrcholovost mysli ekaggatá. A v každé mysli jsou složky phassa-pacaka. Phassa to je kontakt mezi okem a tvarem, mezi myslí a pedmtem mysli. To se nedá vynulovat. To jsou ty nejjednodušší cetasiká, ty nejjednodušší faktory mysli, které tam jsou vždycky, i když si je neuvdomujeme. S tím kontaktem je spojeno vždycky njaké cítní vedaná, píjemné nebo nepíjemné. Pak je tam jívita, ta vitalita a pozornost manasikára. V každé mysli je tam cetaná zámr, njaká inklinace, k emu to jde. A citta je peložitelná jako obrázek, zobrazení v mysli toho vjemu saá. Takže to je všechno k tomu obsahu dnešní pednášky. Já to ješt jednou celé strun zopakuji A vy mi s tím mžete pomoct. Co si z toho pamatujete? Jestli si nco pamatujete, tak to íkejte. Tak co si pamatujete? Pomožte mi. A já vám taky pomžu. Takže íkala jsem nco o tech typech meditace. To už jste slyšeli i v tch pedchozích pednesech. Jaké máme ti typy meditace? Úastníci kurzu: Dibba-vihára, brahma-vihára, ariya-vihára. Výborn! Co je to jhána v tom nejširším slova smyslu? Úastníci kurzu: Meditace. Meditace. Kultivace pohroužení. Setrvání u neho, prodlévání v nem. A pak záleží na kontextu, v jakém to slovo chceme použít. Takže jhána je Úastníci kurzu: Dovednost. Dovednost. Hm. A tu dovednost máme jakého druhu? Patera druhu a íkáme tomu? Úastníci kurzu: Paca vasiyo. Paca vasiyo. Pamatujete si jaké dovednosti tam jsou? Ávajjanavasí. Co dláte, když tam máte ávajjanavasí? Když zvládáte 8

Jhánanga lánky pohroužení ACES 2004 Úastníci kurzu: Pípravu. Pípravu. Hm. A co je samápajjánavasí? Úastníci kurzu: Nástup. Ano nástup. A adhitthánavasí? Úastníci kurzu: Setrvání. Setrvávám. Setrvání. Ano. A vutthánavasí? Úastníci kurzu: Ukonení. Ukonení. Výstup. Hm. Odpoítání deseti nádech a výdech nebo jiný jasný pechod pes paca-guna, pes tch pt smysl. A paccavekkhanavasí? Úastníci kurzu: Reflektování. Reflektování. Podívat se na to, jak to bylo. Hm. Takže to je pt zvládání. To je procesuální nebo dynamický pohled na jhánu v ase, na její vývoj, na její kultivování v ase. No a pak se na tu jhánu mžeme podívat taky ze strukturálního hlediska. A to je ta matice paca jhánanga, pt lánk pohroužení. No a ty jsou jaké? Úastníci kurzu: Vitakka. Vitakka neboli oznaování. A to souvisí s ím? Úastníci kurzu: Vicára. Vicára je to rozlišování zahrnuté v rozeznávajícím oznaování. Co je tam dále? Úastníci kurzu: Píti. Píti a to když ustává, tak je tam Úastníci kurzu: Sukha. Sukha je štstí z toho, že to hladce jde a že mysl zstává kde? Úastníci kurzu: Ekaggatá. Ekaggatá. Výborn! A ješt jednou: Co to je vitakka? Úastníci kurzu: Oznaování. Oznaování. Co to je vicára? Úastníci kurzu: Rozlišování. Rozlišování co patí k meditanímu pedmtu a co nepatí. Pak je tam? Úastníci kurzu: Radost. Radost. Píti. Hm. Co to je sukha? Úastníci kurzu: Štstí. Jede to. Jede to. Je to vyžehlený. Co to je ekaggatá? Úastníci kurzu: Jednobodovost. Jednobodovost. Jednovrcholovost. Ta zpevnnost, aktivní zpevnnost mysli, která udržuje na vrcholu svj pedmt meditace. Hm. Že nic s ní prost neotese. Je tam prost takhle pevn ta mysl. Takže to je tch pt jhánanga, pt lánk meditace. 9

Copyright ACES-ESA, 2004 Ctihodná Áyukusala Vajira je buddhistickou mniškou Theravády, té nejstarší školy Buddhova uení, jež je zaznamenáno v Páli kánonu Tipitaka. Narodila se jako Marta Jakubková v Praze, kde získala též své vzdlání. Zajímala se o buddhistickou meditaci již v dob univerzitního studia informaních technologií a personálního managementu, které ukonila jako promovaná inženýrka v roce 1996. Studium psychologie a sociologie v ízení firmy se pozdji ukázalo jako užitené pi výcviku buddhistických mnišek a mnich. Dležitjším pínosem pro její mnišství byly však zkušenosti, kterých nabyla jako lektorka poítaové gramotnosti a trenérka manažerských dovedností, piemž již používala principy Dhammy. Jako universitní uitelka zprostedkovala svým studentm i techniky dovedného zvládání života ve smyslu Áyu-Kusala. V íjnu 2002 se Ing. Marta Jakubková stala mniškou podstoupením Pabbajá, což doslova znamená odchod do bezdomoví. Toto její ordinování na mnišku provedli ti seniorní mniši neboli therové, ctihodný Dr. Seelawansa ze Srí Lanky, ctihodný Mgr. Nágasena z Barmy a ctihodný Dr. Kusalánanda ze Švýcarska. Dostala jméno Áyukusala Vajira, jehož první ást poukazuje na to, že patí do Evropské Sanghy Áyukusala, druhá ást jejího jména má ti významy Blesk nebo Pohroma nebo Diamant. Mnišský trénink ctihodné Vajiry vyvrcholil vyšším ordinováním na Bhikkhuní v msíci Asala roku 2548 po Buddhovi, to je v ervenci 2004, v prastaré srílanské metropoli Anuraddhapura. Nyní je ctihodná Áyukusala Vajira editelkou Centra pro koordinaci tréninku mnich a mnišek ESA, Áyukusala Assama v Hokandae na Srí Lance. Psobí zde jako asistentka svého uitele, nejctihodnjšího Áyukusala Thery v projektech výuky a peklad. Provádí pravidelné nedlní kurzy meditace pro anglicky mluvící úastníky a ochranné rituály Paritta pro sinhálské vesniany, kteí ji znají z jejích každodenních pochzek za almužnou, z takzvané Pindapáty. Ctihodná Vajira peložila z páli do eštiny nkolik Buddhových promluv pedevším z kanonických sbírek Anguttara-Nikáya a Samyutta-Nikáya. S nejctihodnjším Áyukusala Therou provedla a editovala nkolik interview na témata Dasadhamma-sutty, Girimánandasutty, Rathopama-sutty, jakož i výklad Pti meditaních mistrovství Paca-Vasí- Kathá a další. Její mistrovský kousek je peklad a výklad Áyukusalových otázek Áyukusala-Pahá ve tech jazycích, páli, anglicky a esky. YUKUSALA ASSAMA 361 / 17 Kanatta Para H o k a n d a r a Srí Lanka telefon: 0094 11 4410073 webové stránky: http://www.ayukusala.org/ http://www.webpark.cz/buddha-czech/ e-mail: dhammarama@hotmail.com buddha.czech@centrum.cz ayya@ayukusala.org Buddhovi stoupenci, kteí jsou sdruženi v Evropské Sanghze Áyukusala (ESA, anglicky Ayukusala Central European Sangha, ACES), pojímají Dhammu jako dovedné zvládání (kusala) života (áyu). Buddhova ušlechtilá osmilenná stezka zajišuje kultivaci charakteru a jednání v každodenních situacích (síla-sikkhá), meditaní trénink (samádhi-sikkhá) a rozvoj moudrosti (paá-sikkhá). Toto je použitelné jak pro laický, tak pro mnišský ád (sangha). ESA se nepodizují žádné z národních sekcí (nikáya) soudobého buddhismu. ESA se ídí pvodní naukou Buddha-Dhamma, která je zaznamenaná v Páli kánonu a udržovaná v živé praxi neperušenou tradicí Theravády. 10