ZPRÁVA O INFLACI / III

Transkript

1 ZPRÁVA O INFLACI / III 1

2

3 ZPRÁVA O INFLACI / III

4

5 PŘEDMLUVA 3 Počínaje rokem 1998 přešla Česká národní banka k cílování inflace. V režimu cílování inflace hraje významnou roli komunikace centrální banky s veřejností. Jedním ze základních prvků této komunikace je vydávání čtvrtletní Zprávy o inflaci. Ta v kapitole II obsahuje popis nové čtvrtletní makroekonomické prognózy České národní banky a v kapitole III její hodnocení uplynulého hospodářského a měnového vývoje. Smyslem zveřejňování prognózy a jejích předpokladů je učinit měnovou politiku co nejvíce transparentní, srozumitelnou, předvídatelnou, a proto důvěryhodnou. Česká národní banka vychází z přesvědčení, že důvěryhodná měnová politika efektivně ovlivňuje inflační očekávání a minimalizuje náklady při zabezpečování cenové stability. Udržování cenové stability je přitom hlavním posláním České národní banky. Prognóza vývoje české ekonomiky je sestavována Sekcí měnovou a statistiky ČNB. Pro rozhodování o současném nastavení úrokových sazeb je nejvíce relevantní prognóza inflace v tzv. horizontu měnové politiky (vzdáleném zhruba 1 18 měsíců v budoucnosti). Prognóza představuje klíčový, avšak nikoliv jediný, vstup do rozhodování bankovní rady. Na svých zasedáních během daného čtvrtletí bankovní rada diskutuje aktuální prognózu a bilanci jejích rizik a nejistot. Příchod nových informací od sestavení prognózy, možnost asymetrického vyhodnocení rizik prognózy či odlišná představa některých členů bankovní rady o vývoji vnějšího prostředí či o vazbách mezi různými ukazateli uvnitř české ekonomiky způsobují, že konečné rozhodnutí bankovní rady nemusí odpovídat vyznění prognózy. Tato Zpráva o inflaci byla schválena bankovní radou České národní banky dne 9. srpna 1 a obsahuje informace dostupné k. červenci 1. Není-li uvedeno jinak, zdrojem ve Zprávě obsažených dat jsou ČSÚ nebo ČNB. Všechny dosud publikované Zprávy o inflaci jsou k dispozici na webových stránkách ČNB. Na stejné internetové adrese jsou uveřejněna podkladová data k tabulkám a grafům v textu této Zprávy o inflaci, záznamy z jednání bankovní rady a časové řady vybraných indikátorů hospodářského a měnového vývoje, dostupné v databázi ARAD. Česká národní banka / Zpráva o inflaci III/1

6

7 OBSAH 5 PŘEDMLUVA 3 OBSAH 5 I SHRNUTÍ 6 II PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA 8 II.1 Vnější předpoklady prognózy 8 II. Prognóza 1 II.3 Srovnání s minulou prognózou II. Alternativy a citlivostní analýzy 3 II..1 Citlivostní scénář nižší zahraniční poptávky 3 II.. Citlivostní scénář kurzu II.5 Prognózy ostatních subjektů 5 III SOUČASNÝ EKONOMICKÝ VÝVOJ 7 III.1 Inflace 7 III.1.1 Vývoj inflace z pohledu plnění inflačního cíle 7 III.1. Současný vývoj inflace 9 III. Dovozní ceny a ceny výrobců 3 III..1 Dovozní ceny 3 III.. Ceny výrobců 33 III.3 Poptávka a nabídka 36 III.3.1 Domácí poptávka 36 III.3. Čistá zahraniční poptávka 38 III.3.3 Nabídka 39 III.3. Vývoj potenciálního produktu a odhad cyklické pozice ekonomiky 1 III. Trh práce 3 III..1 Zaměstnanost a nezaměstnanost 3 III.. Mzdy a produktivita III.5 Finanční a měnový vývoj 6 III.5.1 Peníze 6 III.5. Úvěry 7 BOX 1 Šetření úvěrových podmínek bank 9 III.5.3 Úrokové sazby 5 III.5. Měnový kurz 53 III.5.5 Ekonomické výsledky nefinančních podniků 5 III.5.6 Finanční pozice podniků a domácností 55 III.5.7 Vývoj na trhu nemovitostí 57 III.6 Platební bilance 59 III.6.1 Běžný účet 59 III.6. Kapitálový účet 6 III.6.3 Finanční účet 6 III.7 Vnější prostředí 6 III.7.1 Eurozóna 6 III.7. Spojené státy 6 III.7.3 Kurz eura vůči dolaru a dalším hlavním měnám 65 BOX Vývoj kurzu CZK/USD v době nejistoty 66 III.7. Cena ropy a dalších komodit 67 BOX 3 Uvolněná měnová politika a vývoj cen komodit 69 SEZNAM GRAFŮ POUŽITÝCH V TEXTU 7 SEZNAM TABULEK POUŽITÝCH V TEXTU 73 POUŽITÉ ZKRATKY 7 SEZNAM BOXŮ A PŘÍLOH OBSAŽENÝCH VE ZPRÁVÁCH O INFLACI 75 GLOSÁŘ POJMŮ 78 KLÍČOVÉ MAKROEKONOMICKÉ INDIKÁTORY 8 Česká národní banka / Zpráva o inflaci III/1

8 6 I. SHRNUTÍ Graf I.1 PLNĚNÍ INFLAČNÍHO CÍLE Celková inflace se ve druhém čtvrtletí 1 pohybovala nad horní hranicí tolerančního pásma (meziroční změny v %) 7 6 duben-červen Inflační cíl 1-1 9/1 1 3/ /1 6 9 Graf I. PROGNÓZA CELKOVÉ INFLACE Celková inflace na přelomu letošního a příštího roku klesne k cíli ČNB, v roce 13 se v důsledku daňových změn bude pohybovat lehce nad ním (meziroční změny v %) Graf I Inflační cíl Horizont měnové politiky III/1 IV I/11 II III IV I/1 II III IV I/13 II III IV I/1 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti PROGNÓZA MĚNOVĚPOLITICKÉ INFLACE Měnověpolitická inflace na konci letošního roku klesne pod cíl, kde se bude pohybovat i na horizontu měnové politiky (meziroční změny v %) Inflační cíl Horizont měnové politiky III/1 IV I/11 II III IV I/1 II III IV I/13 II III IV I/1 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti I. SHRNUTÍ Český HDP v prvním čtvrtletí 1 klesl s přispěním všech složek s výjimkou čistého vývozu. Celková inflace se pohybuje nad horní hranicí tolerančního pásma, měnověpolitická inflace lehce nad cílem ČNB. Zdrojem inflace jsou daňové změny, ceny komodit a minulé oslabení měnového kurzu. Vývoj domácí ekonomiky cenový růst naopak tlumí. Hrubý domácí produkt se v letošním roce sníží v důsledku výrazného zpomalení zahraniční poptávky a celkově utlumené domácí poptávky v podmínkách pokračující fiskální konsolidace. Reálná ekonomická aktivita mírně oživí až v roce 13. Celková inflace na přelomu letošního a příštího roku klesne k cíli ČNB, na horizontu měnové politiky se v důsledku daňových změn bude pohybovat lehce nad ním. Měnověpolitická inflace na konci letošního roku klesne pod cíl a ve spodní polovině tolerančního pásma setrvá až do konce roku 1. Dopady daňových změn do inflačních očekávání a mezd jsou předpokládány nevýrazné. S prognózou je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb v nejbližších několika čtvrtletích a jejich růst až v roce 1. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí 1 meziročně klesla o,7 %, když jediným zdrojem růstu byl čistý vývoz. Příspěvky ostatních složek byly záporné, nejvíce u spotřeby domácností a investic do zásob. Ve druhém čtvrtletí 1 prognóza předpokládá zmírnění meziročního poklesu HDP na -, %. Celková inflace se ve druhém čtvrtletí 1 pohybovala nad horní hranicí tolerančního pásma (Graf I.1), měnověpolitická inflace lehce nad cílem ČNB. Zdrojem inflace jsou daňové změny, ceny komodit a postupné prosakování minulého oslabení měnového kurzu do cen. Záporná korigovaná inflace bez cen pohonných hmot nadále odráží protiinflační působení domácí ekonomiky. Tempo ekonomického růstu v efektivní eurozóně 1 se v prvním čtvrtletí 1 udrželo na 1,7 %, do konce letošního roku se však výrazně sníží. Za celý rok 1 je očekáván růst o,7 %. Jeho kladná hodnota přitom odráží vyšší dynamiku hlavních obchodních partnerů ČR vůči průměru eurozóny, která jako celek zaznamená mírnou recesi. Nízký výhled zahraničních sazeb 3M EURIBOR zohledňuje uvolnění měnové politiky ECB a útlum ekonomické aktivity v eurozóně. To se spolu s pokračující dluhovou krizí v eurozóně odráží i ve výhledu kurzu eura vůči dolaru, který zůstává poblíž aktuální oslabené hodnoty. U cen ropy se předpokládá mírně klesající trajektorie vycházející z relativně nízké úrovně po jejich nedávném poklesu. Dle prognózy celková inflace klesne na přelomu letošního a příštího roku k cíli ČNB. V roce 13 se v důsledku zvýšení obou sazeb DPH o 1 procentní bod bude pohybovat lehce nad inflačním cílem, po odeznění daňového efektu na počátku roku 1 se sníží mírně pod cíl (Graf I.). 1 Efektivní ukazatele eurozóny aproximují její vliv na českou ekonomiku. Podrobněji viz Glosář pojmů a BOX Efektivní ukazatele zahraničního vývoje, publikovaný ve Zprávě o inflaci z července 6. Česká národní banka / Zpráva o inflaci III/1

9 I. SHRNUTÍ 7 Měnověpolitická inflace, tj. inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, se na konci letošního roku sníží pod cíl a až do konce roku 1, tj. i na horizontu měnové politiky, se bude pohybovat ve spodní polovině tolerančního pásma cíle ČNB (Graf I.3). Celkové tlaky na růst cen se v nejbližších čtvrtletích zmírní, když bude slábnout proinflační vliv dovozních cen. Protiinflační tlaky z domácí ekonomiky odezní na začátku roku 13. Výraznější impulsy pro růst cen se však až do konce predikčního horizontu v domácí ekonomice neobjeví, a to v souvislosti se slabou domácí poptávkou a nízkým růstem mezd. Prognóza předpokládá plné promítnutí daňových změn do cen, naopak druhotné dopady do inflačních očekávání a mezd jsou předpokládány nevýrazné. Korigovaná inflace bez pohonných hmot se posune do mírně kladných hodnot ve zbývající části letošního roku a v roce 13 se dále zvýší. Růst regulovaných cen, cen potravin a pohonných hmot naopak zpomalí. S prognózou je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb v nejbližších několika čtvrtletích a jejich růst až v roce 1 (Graf I.). Směrem k poklesu úrokových sazeb na prognóze působí především nízký růst domácí ekonomické aktivity a mezd, který odráží výrazné zpomalení zahraniční poptávky a restriktivní domácí fiskální politiku, a také nízká hladina zahraničních úrokových sazeb. Na začátku prognózy jsou tyto protiinflační faktory jen částečně kompenzovány aktuálně zvýšenou inflací, tlaky z dovozních cen a výhledem regulovaných cen. Úrokové sazby zároveň nereagují na dočasný nárůst celkové inflace nad cíl z titulu primárních dopadů změn nepřímých daní. Prognóza očekává velmi pozvolné posilování kurzu koruny vůči euru (Graf I.5). V krátkodobém horizontu je kurz ovlivněn aktuální zvýšenou nejistotou vyplývající z prohloubení dluhové krize v eurozóně. K posilování koruny v delším horizontu přispěje růst nominálního čistého vývozu díky oživení zahraniční poptávky a zlepšení směnných relací. Výrazné zpomalení zahraniční poptávky a celkově utlumená domácí poptávka při pokračující fiskální konsolidaci vyústí v letošním roce v pokles české ekonomiky o,9 % (Graf I.6). Jedinou složkou s kladným příspěvkem k vývoji ekonomické aktivity bude čistý vývoz, ostatní složky poptávky ji budou brzdit. V příštím roce v souvislosti s pozvolným oživením zahraniční poptávky český HDP vzroste o,8 %, zdrojem růstu přitom budou kromě vládní spotřeby všechny ostatní výdajové složky. Uvedený vývoj ekonomiky se na trhu práce projeví poklesem celkové zaměstnanosti a nárůstem míry nezaměstnanosti. K opětovnému růstu, byť nevýraznému, se celková zaměstnanost vrátí až na konci roku 13. Zhruba stagnující růst mezd v podnikatelské sféře bude v letošním i příštím roce odrážet útlum české ekonomiky. Růst mezd mírně zrychlí až v roce 1 s výraznějším oživením ekonomické aktivity. Mzdy v nepodnikatelské sféře budou zhruba stagnovat. Na svém měnověpolitickém zasedání. srpna 1 bankovní rada většinou hlasů rozhodla ponechat úrokové sazby beze změny. Rizika nové prognózy byla vyhodnocena jako celkově vyrovnaná. Protiinflačním rizikem je realizace dodatečných fiskálních opatření v roce 1 (nad rámec těch již zapracovaných do prognózy). Naopak proinflační riziko představují vyšší světové ceny energetických a zemědělských komodit. Graf I. PROGNÓZA ÚROKOVÝCH SAZEB S prognózou je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb v nejbližších několika čtvrtletích a jejich růst až v roce 1 (3M PRIBOR v %) 3 1 Graf I III/1 IV I/11 II III IV I/1 II III IV I/13 II III IV I/1 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti PROGNÓZA MĚNOVÉHO KURZU Nominální měnový kurz bude velmi pozvolna posilovat (CZK/EUR) Graf I III/1 IV I/11 II III IV I/1 II III IV I/13 II III IV I/1 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti PROGNÓZA RŮSTU HDP HDP v letošním roce klesne, mírně oživí až v příštím roce (meziroční změny v %, sezonně očištěno) III/1 IV I/11 II III IV I/1 II III IV I/13 II III IV I/1 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti Česká národní banka / Zpráva o inflaci III/1

10 8 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA Graf II.1.1 EFEKTIVNÍ HDP EUROZÓNY V roce 1 se očekává výrazné zpomalení ekonomického růstu efektivní eurozóny (meziroční změny v %, rozdíly v procentních bodech pravá osa) Graf II.1.3 EFEKTIVNÍ CPI EUROZÓNY Efektivní inflace by se v následujících dvou letech měla snížit ke % (meziroční změny v %, rozdíly v procentních bodech pravá osa) 3 1 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Graf II.1. Minulá prognóza EFEKTIVNÍ PPI EUROZÓNY I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Minulá prognóza Nová prognóza Tempo růstu výrobních cen zpomalí vlivem utlumené ekonomické aktivity a nižších cen průmyslových komodit (meziroční změny v %, rozdíly v procentních bodech pravá osa) Nová prognóza,1 1,,7 -, -,7-1, -,1 Rozdíly -,5-1, -1,5 Rozdíly 1,,5, 1,,9,6,3 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA II.1 VNĚJŠÍ PŘEDPOKLADY PROGNÓZY Tempo ekonomického růstu v efektivní eurozóně v letošním roce výrazně zpomalí, opětovné oživení se očekává až v následujících dvou letech. Pokles cen průmyslových komodit a útlum ekonomické aktivity se promítají do výhledu zpomalujícího růstu cen průmyslových výrobců. Také tempo růstu spotřebitelských cen vlivem uvedených faktorů zvolní, i když opačným směrem bude působit zejména nárůst nepřímých daní. Trajektorie trhem očekávaných úrokových sazeb 3M EURIBOR odráží červencové snížení refinanční a diskontní sazby ECB v reakci na prohlubování dluhové krize a zpomalování ekonomického růstu eurozóny, přičemž je oproti minulé prognóze nižší. Pokračující nervozita na finančních trzích posouvá výhled kurzu USD/EUR k aktuálně výrazně oslabeným hodnotám eura. U ceny ropy Brent se předpokládá postupný klesající trend, a to z výrazně nižší výchozí hodnoty než u předchozí predikce. Výhled efektivního ukazatele HDP v eurozóně předpokládá v letošním roce výrazné zpomalení ekonomického růstu na,7 %, což je o procentní body méně ve srovnání s rokem 11 (Graf II.1.1). Pokračující fiskální konsolidace bude výrazně tlumit domácí poptávku v jednotlivých členských zemích. Naopak vyšší cenová konkurenceschopnost vývozně orientovaných ekonomik v důsledku slabšího kurzu eura by měla působit proti zpomalení ekonomické aktivity. Opětovné zrychlování ekonomického růstu v efektivní eurozóně se očekává od roku 13, kdy by jeho tempo mělo dosáhnout 1, %. Další zrychlení na % je předpokládáno v roce 1. Vzhledem k pokračující dluhové krizi zůstávají rizika ekonomického růstu v eurozóně pro letošní i příští rok vychýlena směrem dolů. Pokles cen průmyslových komodit doprovázený zpomalením ekonomické aktivity se odráží ve výhledu efektivního ukazatele výrobních cen eurozóny (Graf II.1.). Ten se pro letošní rok nachází na úrovni, %, což je o 3,6 procentního bodu níže ve srovnání s rokem 11. Vliv oproti minulé prognóze nižších cen průmyslových vstupů se přitom nejvýrazněji projevuje na přelomu let 1 a 13. V příštím roce by tempo růstu výrobních cen v eurozóně mělo v průměru dosáhnout 1,9 % a v roce 1 zrychlit na,3 %. I přes očekávané výrazné zpomalení ekonomické aktivity se výhled růstu efektivního ukazatele spotřebitelských cen v eurozóně pohybuje v letošním roce jen o, procentního bodu níže než skutečnost roku 11, tedy na úrovni,5 % (Graf II.1.3). Vliv utlumené poptávky je kompenzován růstem nepřímých daní. Prognózovaný růst -1 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Minulá prognóza Nová prognóza, -,3 Rozdíly Výhledy HDP, PPI a CPI eurozóny a kurzu USD/EUR vycházejí z červencového průzkumu analytiků v rámci Consensus Forecasts (CF). Výhledy pro 3M EURIBOR a ropu Brent jsou odvozeny z cen tržních kontraktů k 9. červenci 1. Výhled je v grafech označen šedou plochou. Tato konvence je používána v celé této Zprávě. Česká národní banka / Zpráva o inflaci III/1

11 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA 9 spotřebitelských cen v roce 1 odráží také vysoké ceny pohonných hmot v první polovině roku, nedávné zvýšení cen zemědělských komodit a pokračující oslabování kurzu eura. V příštím roce zůstává výhled inflace spotřebitelských cen v efektivní eurozóně na hodnotě %. V roce 1 by inflace měla nepatrně zrychlit na,1 %. Graf II.1. 3M EURIBOR Další uvolnění měnové politiky ECB a útlum ekonomické aktivity v eurozóně se promítá do velmi nízkého výhledu úrokových sazeb (v %, rozdíly v procentních bodech pravá osa) Trajektorie očekávaných zahraničních úrokových sazeb 3M EURIBOR odráží snížení základní refinanční sazby ECB z 1 % na,75 % a diskontní sazby z,5 % na nulu (5. července). ECB tímto reagovala na prohlubující se dluhovou krizi v eurozóně, zřetelné zpomalování ekonomické aktivity a odeznívání inflačních tlaků. Tržní výhled se proto na celém horizontu prognózy posouvá směrem dolů (Graf II.1.). Oproti minulému roku se tak pro letošní rok očekává pokles zahraničních sazeb 3M EURIBOR o,7 procentního bodu v průměru na,7 %. Pod touto hladinou by se měla trajektorie zahraničních sazeb pohybovat až do konce roku 1. Analytici oslovení v rámci CF předpokládají, že v polovině roku 13 se bude sazba 3M EURIBOR pohybovat na úrovni,7 %, tj. o, procentního bodu výše než tržní výhled pro toto období I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Graf II.1.5 Minulá prognóza Nová prognóza, -, -, -,6 -,8-1, Rozdíly Výhled kurzu eura vůči americkému dolaru odráží pokračující nervozitu na finančních trzích, spojenou s prohlubováním dluhové krize v eurozóně (Graf II.1.5), která se projevila na vývoji kurzu USD/EUR během posledních měsíců. Pro letošní rok tak prognóza předpokládá oslabení průměrné hodnoty eura z 1,39 USD/EUR na 1,7 USD/EUR. Na slabších úrovních by euro mělo setrvat i v letech 13 a 1, kdy se očekává kurz 1, USD/EUR, resp. 1,5 USD/EUR. Rizika budoucího vývoje zůstávají obousměrná. Směrem ke slabšímu kurzu eura může působit další prohloubení dluhové krize v eurozóně, naopak dolar by mohl oslabit v případě nižšího růstu americké ekonomiky či dalšího kola kvantitativního uvolňování ze strany Fedu. Výhled trajektorie ceny ropy Brent na základě termínovaných tržních kontraktů odráží pokles ceny pozorovaný v minulých měsících (Graf II.1.6). V letošním roce by tak průměrná cena ropy Brent měla činit 16 USD/barel. Mírně klesající trajektorie očekávaných cen, vycházející ze současné relativně nízké úrovně, znamená další pokles průměrné ceny na 96 USD/barel v roce 13, resp. 9 USD/barel v roce 1. Ve srovnání s minulou prognózou tak dochází na celém horizontu prognózy k přehodnocení směrem dolů cca o 1 %. Výrazné snížení výhledu odráží nedávný pokles cen ropy, vyvolaný především očekávaným pomalejším růstem světové ekonomiky, silnějším kurzem USD a prohlubováním dluhové krize v eurozóně při dočasném snížení napětí na Blízkém východě. Přehodnocení trajektorie ceny ropy Brent dle tržních výhledů na nižší hladinu odpovídá rovněž očekáváním analytiků oslovených v rámci CF, kteří snížili svá očekávání ohledně ceny ropy WTI v ročním horizontu o 1 % na 95 USD/barel. KURZ EURA K DOLARU Na celém horizontu prognózy se očekává setrvání kurzu eura vůči americkému dolaru blízko aktuální oslabené hodnoty (USD/EUR, rozdíly v % pravá osa) 1,6 1,5 1, 1,3 1, I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Graf II.1.6 Minulá prognóza CENA ROPY BRENT Nová prognóza Rozdíly Tržní výhled na celém horizontu prognózy leží pod hranicí 1 USD/barel (USD/barel, rozdíly v % pravá osa) I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Minulá prognóza Nová prognóza Rozdíly -8-1 Česká národní banka / Zpráva o inflaci III/1

12 1 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA Graf II..1 CELKOVÁ A MĚNOVĚPOLITICKÁ INFLACE Celková inflace na přelomu let 1 a 13 klesne k cíli ČNB, měnověpolitická inflace se sníží pod cíl, kde setrvá i na horizontu měnové politiky (meziroční změny v %) Graf II.. REGULOVANÉ CENY A CENY PH Růst regulovaných cen bude zpomalovat, ceny pohonných hmot dočasně meziročně klesnou (meziroční změny v %, u PH bez primárních dopadů změn nepřímých daní) I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Měnověpolitická inflace Celková inflace -3 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Regulované ceny Ceny pohonných hmot Tab. II..1 Inflační cíl Horizont měnové politiky PROGNÓZA ADMINISTRATIVNÍCH VLIVŮ Za růstem regulovaných cen bude stát zejména zvýšení cen energií (meziroční změny ke konci roku v %, příspěvky v procentních bodech do celkové inflace) skutečnost progn. progn. progn. Regulované ceny a) 7, 1, 6, 1,17,7,51,,37 z toho (hlavní změny): Regulované nájemné 7,7,1 1,,1 5,,6,, Ceny elektřiny,8,17,,18 3,3,15,,9 Ceny zemního plynu,,55 3,,1 1,,3 1,8,5 Ceny tepla 1,9,5 8,5,18,9,6,, Regulované ceny ve zdravotnictví Primární dopady změn daní v neregulovaných cenách a) včetně dopadu změn nepřímých daní 7,,15 8,,1,6,5,,,,99,7,1 II. PROGNÓZA Celková inflace ve druhém čtvrtletí 1 dosáhla v průměru 3, %, měnověpolitická inflace, %. Zdrojem inflace jsou daňové změny, ceny komodit a postupné prosakování minulého oslabení měnového kurzu do cen. Záporná korigovaná inflace bez cen pohonných hmot odráží protiinflační působení domácí ekonomiky. Celková inflace na přelomu letošního a příštího roku klesne k cíli ČNB, měnověpolitická inflace se sníží pod cíl. Na horizontu měnové politiky se v důsledku daňových změn bude celková inflace pohybovat lehce nad inflačním cílem, měnověpolitická inflace setrvá ve spodní polovině tolerančního pásma. V nejbližším období bude slábnout proinflační vliv dovozních cen. Protiinflační tlaky z domácí ekonomiky odezní až na začátku příštího roku. Výrazné zpomalení zahraniční poptávky a celkově utlumená domácí poptávka v podmínkách pokračující fiskální konsolidace vyústí v letošním roce v pokles HDP o,9 %. V příštím roce v souvislosti s pozvolným oživením zahraniční poptávky HDP vzroste o,8 %. S prognózou je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb v nejbližších několika čtvrtletích a jejich růst až v roce 1. Meziroční celková inflace ve druhém čtvrtletí 1 dosáhla v průměru 3, %. Měnověpolitická inflace, tj. inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, činila ve stejném období, %, a pohybovala se tak lehce nad cílem. Celková inflace na přelomu let 1 a 13 klesne k cíli, měnověpolitická inflace se sníží pod cíl (Graf II..1). V příštím roce se v důsledku zvýšení obou sazeb DPH o 1 procentní bod bude celková inflace pohybovat lehce nad inflačním cílem, po odeznění daňového efektu na počátku roku 1 se sníží mírně pod cíl. Měnověpolitická inflace se bude v celém příštím roce, tj. i na horizontu měnové politiky, nacházet ve spodní polovině tolerančního pásma cíle ČNB v souvislosti s vyprcháváním aktuálních nákladových tlaků a celkově utlumenou ekonomickou aktivitou. Meziroční růst regulovaných cen ve druhém čtvrtletí 1 v průměru zpomalil na 9, %. Do konce letošního roku se bude jejich dynamika podle prognózy nadále pozvolna zmírňovat, přičemž částečně půjde o vliv srovnávací základny (Graf II..). Na počátku roku 13 růst regulovaných cen výrazně zpomalí především vlivem nižšího růstu cen energií pro domácnosti, regulovaného nájemného, cen v dopravě a zdravotnictví (Tab. II..1). V návaznosti na předpokládaný výrazný pokles světových cen zemního plynu prognóza očekává meziroční snížení cen plynu pro domácnosti během první poloviny příštího roku. Na druhé straně budou ceny elektřiny ovlivněny avizovaným snížením příspěvku státu na podporu obnovitelných zdrojů. V lednu 13 se do regulovaných cen rovněž promítne zvýšení DPH. Jejich meziroční dynamika se tak bude během roku 13 v souhrnu nacházet na hodnotách kolem 3 %. Příspěvek změn nepřímých daní k meziročnímu růstu spotřebitelských cen během druhého čtvrtletí 1 dosáhl v průměru cca 1, procentního bodu. Dopad zvýšení snížené sazby DPH z 1 % na 1 % z ledna letošního roku přitom činil cca 1,1 procentního bodu. Souběžně s tím Česká národní banka / Zpráva o inflaci III/1

13 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA 11 došlo k harmonizačnímu zvýšení spotřební daně u cigaret s příspěvkem do inflace,1 procentního bodu. Toto opatření se do cen cigaret z důvodu předzásobení promítalo se zpožděním, zejména v průběhu druhého čtvrtletí. Prognóza předpokládá zvýšení obou sazeb DPH o 1 procentní bod od ledna 13, jehož souhrnný primární dopad do inflace dosáhne přibližně,7 procentního bodu. Souběžně dojde k opětovnému harmonizačnímu zvýšení spotřební daně u cigaret s příspěvkem do inflace zhruba,1 procentního bodu. Obdobná úprava spotřební daně je očekávána rovněž pro leden 1. Prognóza předpokládá plné promítnutí uvedených změn do příslušných cen, naopak druhotné dopady do inflačních očekávání a mezd jsou předpokládány nevýrazné. Meziroční čistá inflace ve druhém čtvrtletí 1 dále zpomalila v průměru na 1 % (Graf II..3), když zvolnily všechny její složky s výjimkou korigované inflace bez pohonných hmot, která zaznamenala posun do méně záporných hodnot. V následujícím období bude čistá inflace zhruba stagnovat, přičemž se vzájemně vykompenzuje zrychlující korigovaná inflace bez pohonných hmot na straně jedné a postupné zvolňování meziročního růstu cen potravin a cen pohonných hmot na straně druhé. Teprve ve druhé polovině roku 13 převáží vliv odeznění domácích protiinflačních tlaků spolu s opětovným zrychlením dovozních cen. Čistá inflace se tak zvýší na hodnoty kolem 1, %, kde setrvá i v roce 1. Meziroční korigovaná inflace bez pohonných hmot se ve druhém čtvrtletí 1 opět posunula do méně záporných hodnot (Graf II..3). Oslabení kurzu koruny přispívající k výraznému růstu dovozních cen bylo z velké části kompenzováno slabou domácí ekonomickou aktivitou, která držela marže prodejců i domácí nákladové inflační tlaky na nízké úrovni. Prognóza očekává postupný posun korigované inflace bez pohonných hmot do mírně kladných hodnot ve zbytku letošního roku. Její plynulé zvyšování pak bude pokračovat i v průběhu roku 13, a to na hodnoty kolem 1,3 %, kde setrvá i v roce 1. V uvedeném vývoji se bude projevovat odeznění protiinflačních tlaků z domácí ekonomiky, postupné obnovování marží prodejců a později i opětovné mírné zvýšení inflačních tlaků z dovozních cen. Meziroční růst cen potravin (bez primárního vlivu změn daní) ve druhém čtvrtletí 1 zpomalil v průměru na,5 %, mimo jiné vlivem srovnávací základny a částečné korekce předchozího skokového nárůstu cen vajec. V nejbližším období se meziroční růst cen potravin zvýší mírně nad 3 %, poté bude postupně zpomalovat až k hodnotám pod % ve druhé polovině roku 13 (Graf II..). V uvedeném vývoji se přitom bude nejprve promítat pokles cen zemědělských výrobců z první poloviny letošního roku, v delším horizontu prognózy pak jejich obnovený meziroční růst. V roce 1 ceny potravin porostou tempem okolo %. Meziroční růst cen pohonných hmot ve druhém čtvrtletí 1 znatelně zvolnil v důsledku poklesu světových cen ropy, ačkoli ten byl částečně vyvažován výrazným meziročním oslabením kurzu CZK/USD. Graf II..3 ČISTÁ INFLACE A KORIGOVANÁ INFLACE BEZ PH Korigovaná inflace bez pohonných hmot pozvolna naroste (meziroční změny v %) Graf II..5 CENY POHONNÝCH HMOT A CENA ROPY Klesající výhled ceny ropy vyústí v příštím roce do dočasného poklesu cen pohonných hmot (meziroční změny v %) I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Graf II.. Čistá inflace Ceny zemědělských výrobců I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Cena ropy (CZK) Korigovaná inflace bez PH CENY POTRAVIN A ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ Růst cen potravin lehce zpomalí, ačkoli u cen zemědělských výrobců dojde k obnovení růstu (meziroční změny v %) I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/ Ceny pohonných hmot (pravá osa) Ceny potravin (pravá osa) Česká národní banka / Zpráva o inflaci III/1

14 1 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA Graf II..6 PROGNÓZA ÚROKOVÝCH SAZEB S prognózou je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb v nejbližších několika čtvrtletích a jejich růst až v roce 1 (3M PRIBOR a 3M EURIBOR v %) I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Graf II..7 3M PRIBOR PROGNÓZA MĚNOVÉHO KURZU 3M EURIBOR Nominální měnový kurz koruny vůči euru na prognóze velmi pozvolna posiluje (CZK/EUR a CZK/USD) I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Graf II..8 Nominální kurz CZK/EUR NÁKLADY SPOTŘEBITELSKÉHO SEKTORU Nominální kurz CZK/USD Inflační tlaky se v nejbližším období výrazně zmírní, když se sníží proinflační vliv dovozních cen (mezičtvrtletní změny v %, příspěvky v procentních bodech, anualizováno) 3 1 Prognóza předpokládá další zpomalování dynamiky cen pohonných hmot a jejich přechod do meziročního poklesu počátkem příštího roku. V podmínkách předpokládaného pokračujícího poklesu cen ropy na světových trzích bude dynamika cen pohonných hmot klesat až na hodnoty kolem - % v průběhu roku 13 (Graf II..5). Předpokládaná stabilizace cen na světovém trhu s ropou spolu s velmi pozvolným posilováním kurzu CZK/USD pak povede zhruba ke stagnaci cen pohonných hmot v roce 1. Úrokové sazby na domácím peněžním trhu v průběhu druhého čtvrtletí 1 stagnovaly, až v jeho závěru po snížení repo sazby klesly. Sazby s delší než roční splatností se převážně snižovaly. S prognózou je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb v nejbližších několika čtvrtletích a jejich růst až v roce 1 (Graf II..6). Směrem k poklesu úrokových sazeb na prognóze působí především nízký růst domácí ekonomické aktivity a mezd, který odráží výrazné zpomalení zahraniční poptávky a restriktivní domácí fiskální politiku, a také nízká hladina zahraničních úrokových sazeb. Na začátku prognózy jsou tyto protiinflační faktory jen částečně kompenzovány aktuálně zvýšenou inflací, tlaky z dovozních cen a výhledem regulovaných cen. Úrokové sazby zároveň nereagují na dočasný nárůst celkové inflace nad cíl z titulu primárních dopadů změn nepřímých daní, na které je standardně uplatňován institut výjimek. Koruna vůči euru ve druhém čtvrtletí 1 oslabila. Aktuální zvýšená nejistota vyplývající z prohloubení dluhové krize v eurozóně ovlivňuje i krátkodobou prognózu kurzu pro třetí čtvrtletí 1, která je nastavena na průměrné úrovni 5,5 CZK/EUR (Graf II..7). V delším horizontu prognózovaný kurz velmi pozvolna posiluje, k čemuž přispívá růst nominálního čistého vývozu díky oživení zahraniční poptávky a zlepšení směnných relací. Při výhledu zhruba stabilního kurzu eura vůči dolaru dle CF (viz kapitola II.1) to také znamená výhled velmi pozvolného posilování kurzu CZK/USD. Mezičtvrtletní růst nominálních mezních nákladů v sektoru spotřebních statků se ve druhém čtvrtletí 1 snížil. Dovozní ceny působí nadále proinflačně v důsledku minulého oslabení měnového kurzu a růstu světových cen komodit, avšak jejich vliv postupně slábne (Graf II..8). Tlaky z domácí ekonomiky, aproximované růstem cen mezispotřeby, jsou naopak protiinflační vlivem přetrvávající slabé domácí poptávky spolu s nadále relativně nízkým růstem mezd očištěným o jednorázové vlivy (viz kapitola III.). Odhadovaný vývoj exportně specifické technologie souvisí s přetrvávajícím rozdílem ve vývoji cen obchodovatelných a neobchodovatelných statků (tzv. Balassův-Samuelsonův efekt), jehož příspěvek k vývoji inflace je již delší dobu oproti období před krizí méně výrazný I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Inflace dovozních cen Inflace cen mezispotřeby Exportně spec. technologie Celkem Celkové tlaky na růst cen ve spotřebitelském sektoru se v následujících čtvrtletích zmírní. Ve druhé polovině letošního roku bude dále slábnout proinflační vliv dovozních cen, který v první polovině roku 13 přechodně téměř vymizí v souvislosti se zmírněním cenového růstu v zahraničí a obnoveným pozvolným posilováním měnového kurzu. Česká národní banka / Zpráva o inflaci III/1

15 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA 13 Protiinflační působení domácí ekonomiky na počátku roku 13 odezní, výraznější tlaky na růst cen se však až do konce predikčního horizontu v domácí ekonomice neobjeví. Pozvolný návrat růstu exportně specifické technologie k dlouhodobým hodnotám odráží předpoklad trendového zhodnocování rovnovážného reálného kurzu. Nominální mezní náklady v sektoru mezispotřeby ve druhém čtvrtletí 1 pokračovaly v poklesu, i když ten se poněkud zmírnil. Růst nominálních mezd v podnikatelské sféře očištěný o jednorázové vlivy totiž zůstal nadále poměrně nízký, byl částečně vyvažován pokračujícím byť pomalým růstem práci zhodnocující technologie a navíc nadále klesala odhadovaná cena kapitálu (Graf II..9), v níž se odráží utlumená ekonomická aktivita a slabá investiční činnost. Domácí nákladové tlaky zůstanou na horizontu prognózy utlumené z důvodu nízkého růstu mezd, který sice bude mírně zrychlovat, ale bude z velké části podložen růstem práci zhodnocující technologie. Záporný příspěvek ceny kapitálu k růstu nákladů, odrážející slabou zahraniční poptávku a nízké ceny investičních statků, bude na horizontu prognózy pozvolna vyprchávat. Odhadovaná mezera marží v sektoru spotřebitelských statků byla ve druhém čtvrtletí 1 i nadále záporná, když nákladové tlaky z dovozních cen převážily nad vlivem vyšších spotřebitelských cen (Graf II..1). Prognóza předpokládá zápornou mezeru až do poloviny roku 13, protože slabá poptávka při celkově utlumené ekonomické aktivitě neumožní rychlou obnovu marží. Spolu s pozvolným oživením zahraniční ekonomické aktivity a domácí poptávky by se marže měly vrátit ke své dlouhodobé hodnotě ve druhé polovině roku 13. Produktivita práce na úrovni národního hospodářství se ve druhém čtvrtletí 1 dále mírně snížila. Ve druhé polovině roku tempo jejího poklesu zrychlí až k hodnotám okolo -1 %. Po stagnaci na začátku roku 13 oživí růst produktivity vlivem obnovení růstu ekonomické aktivity při jen pozvolném zvýšení zaměstnanosti a na začátku roku 1 tak dosáhne hodnoty,5 %. Poblíž této hladiny se bude pohybovat po celý rok 1. 3 Meziroční růst průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře v prvním čtvrtletí 1 zhruba stagnoval (po sezonním očištění) na hodnotě 3, %, přičemž byl zčásti zvyšován některými jednorázovými vlivy. Ve druhém čtvrtletí 1 si mzdy v podnikatelské sféře zachovaly stejné tempo růstu; v této krátkodobé predikci je přitom zohledněn pozorovaný poměrně vysoký růst mezd v průmyslu v květnu 1. Po mírném zpomalení mzdového růstu v nejbližších čtvrtletích dojde od třetího čtvrtletí 13 k postupnému zrychlování růstu mezd v návaznosti na oživení ekonomické aktivity. Na konci predikčního horizontu tak růst mezd dosáhne % úrovně. Za celý rok 1 i 13 3 V letošním roce tak produktivita práce v průměru poklesne o,7 %, v následujícím roce překmitne k růstu o 1,1 %, který v roce 1 zrychlí na, %. Bez sezonního očištění průměrná mzda vzrostla o 3,6 %. Graf II..9 NÁKLADY SEKTORU MEZISPOTŘEBY Pozvolna zrychlující mzdy budou vyvažovány růstem produktivity práce a nízkou cenou kapitálu (mezičtvrtletní změny v %, příspěvky v procentních bodech, anualizováno) Graf II..1 MEZERA MARŽÍ VE SPOTŘEBITELSKÉM SEKTORU Mezera marží se v záporných hodnotách bude pohybovat až do poloviny roku 13 (v %) 1,,5, -,5 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Práci zhodnocující technologie Cena kapitálu Mzdy Celkem -1, I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Mezera marží ve spotřebitelském sektoru Graf II..11 PRŮMĚRNÁ NOMINÁLNÍ MZDA Růst mezd v podnikatelském sektoru začne zvolna zrychlovat až ve druhé polovině roku 13, mzdy v nepodnikatelské sféře budou téměř stagnovat (meziroční změny v %, podnikatelská sféra sezonně očištěno, nepodnikatelská sféra sezonně neočištěno) I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Nominální mzdy v podnikatelské sféře Nominální mzdy v nepodnikatelské sféře Česká národní banka / Zpráva o inflaci III/1

16 1 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA Graf II..1 PROGNÓZA RŮSTU HDP HDP v letošním roce klesne (změny v %, sezonně očištěno) průměrná mzda v podnikatelské sféře poroste tempem lehce nad 3 %, v roce 1 pak zrychlí na 3,8 % (Graf II..11). Pokračující konsolidace veřejných rozpočtů se promítne do vývoje nominální průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Prognóza očekává, že realizace vládních úsporných opatření se odrazí ve stagnaci průměrné mzdy ve zbývající části letošního roku, což implikuje v celém letošním roce růst průměrné mzdy o,8 %. V roce 13 se průměrná mzda v nepodnikatelské sféře vlivem růstu mezd u vybraných profesí 5 zvýší o cca, %. V roce 1 v důsledku pokračující fiskální konsolidace prognóza předpokládá stagnaci nominálních mezd. -15 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Meziročně Mezičtvrtletně, anualizováno Reálný HDP v prvním čtvrtletí 1 v meziročním srovnání klesl o,7 %, mezičtvrtletně se snížil o,8 % (Graf II..1). K tomu přispěla většina složek poptávky, nejvíce spotřeba domácností a zásoby. Jedinou složkou s významně kladným příspěvkem byl čistý vývoz. Graf II..13 STRUKTURA MEZIROČNÍHO RŮSTU HDP Kladný příspěvek k růstu HDP v roce 1 vykáže jen čistý vývoz, domácí poptávka se sníží (meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech, sezonně očištěno) I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Spotřeba domácností Hrubá tvorba fixního kapitálu Změna zásob Čistý vývoz Spotřeba vlády Růst HDP Prognóza předpokládá, že meziročně ekonomická aktivita ve druhém čtvrtletí 1 poklesne o, % (Graf II..13). Krátkodobá prognóza spotřeby domácností zčásti kompenzuje nečekaně výrazný pokles v prvním čtvrtletí 1, když v meziročním vyjádření očekává její pokles o 1,7 %, což ale v mezičtvrtletním vyjádření znamená nárůst. Investice a spotřeba vlády zřejmě přispěly k růstu HDP záporně. Pokračující kladný příspěvek k vývoji ekonomické aktivity v meziročním vyjádření tak vykáže pouze čistý vývoz. V roce 1 se reálný HDP celkově sníží o,9 %, když s výjimkou čistého vývozu dojde k poklesu u všech výdajových složek. Pokles reálné spotřeby domácností bude ovlivněn zvýšením snížené sazby DPH od ledna letošního roku při slabém růstu nominálního disponibilního důchodu odrážejícím utlumený růst objemu mezd a platů. Reálná spotřeba vlády mírně poklesne z důvodu pokračujících úsporných opatření. Pokles investic odráží pozorovaný vývoj v prvním čtvrtletí 1 spolu se slabou zahraniční poptávkou a celkově nízkou ekonomickou aktivitou. I přes nízký růst zahraniční poptávky přispěje čistý vývoz k růstu ekonomické aktivity kladně, mimo jiné kvůli utlumené domácí poptávce v jejích dovozně náročných složkách (spotřeba, investice). V roce 13 se HDP zvýší o,8 %. Vedle nízkého, avšak postupně oživujícího, výhledu efektivního zahraničního HDP a nadále utlumené domácí poptávky bude růst ekonomické aktivity ovlivněn také fiskálními konsolidačními opatřeními. Ty budou působit především na spotřebu domácností, která v příštím roce poroste jen nepatrně. Také investice v příštím roce porostou v důsledku mírného zvýšení zahraniční poptávky a růstu investic ve vládním sektoru. Příspěvek čistého vývozu bude celkově opět kladný. Jedinou složkou, která bude v roce 13 přispívat k růstu HDP záporně, bude vládní spotřeba. 5 Jedná se o představitele státní moci a soudce. Česká národní banka / Zpráva o inflaci III/1

17 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA 15 V roce 1 vzroste HDP o,5 %, když odezní tlumící efekty z předchozích let. Prognóza předpokládá pokračující oživení zahraniční poptávky a méně restriktivní působení fiskální politiky. Obnoví se růst spotřeby domácností a vzroste i příspěvek čistého vývozu. Růst investiční aktivity bude oproti roku 13 vyšší jen mírně. Reálná spotřeba vlády bude opět jedinou složkou se záporným příspěvkem k růstu HDP. Během prvního čtvrtletí 1 celková zaměstnanost slabě meziročně vzrostla. Vlivem pokračujícího útlumu ekonomické aktivity se však od druhého čtvrtletí vrátí k poklesu. Teprve od začátku roku 1 začne celková zaměstnanost v návaznosti na ekonomické oživení opět mírně růst (Graf II..1). 6 Zaměstnanost v nepodnikatelské sféře přitom v roce 1 mírně klesne a poté bude stagnovat. V soukromé sféře bude v nejbližším období pokračovat nárůst počtu podnikatelů při poklesu počtu zaměstnanců. Od roku 1 se bude počet podnikatelů naopak snižovat a počet zaměstnanců zvyšovat. Graf II..1 PROGNÓZA TRHU PRÁCE Celková zaměstnanost bude klesat až do sklonku roku 13, míra nezaměstnanosti vzroste (zaměstnanost meziroční změny v %, obecná míra nezaměstnanosti v %, sezonně očištěno) Prognóza předpokládá, že sezonně očištěná obecná míra nezaměstnanosti během druhého čtvrtletí 1 mírně vzrostla na 7 %. Během letošního roku dojde vlivem poklesu celkové zaměstnanosti a růstu pracovní síly k pozvolnému nárůstu míry nezaměstnanosti, a to až na hodnotu 7, % na konci roku (Graf II..1). Vzhledem k pouze mírnému oživení ekonomické aktivity během roku 13 pak bude míra nezaměstnanosti zhruba stagnovat. K jejímu znatelnějšímu poklesu dojde až v roce 1, kdy vzroste zaměstnanost a souběžně se z důvodu demografických změn sníží pracovní síla. Obdobný vývoj lze očekávat i u sezonně očištěné míry registrované nezaměstnanosti celkem, která bude postupně narůstat až k 9 % v závěru letošního roku. Z této hodnoty se v příštím roce sníží jen nepatrně I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Zaměstnanost Obecná míra nezaměstnanosti (pravá osa) Reálná spotřeba domácností po poklesu v roce 11 a především v prvním čtvrtletí 1 zůstane utlumená ve zbývající části letošního roku i v roce 13 (Graf II..15). Celkový pokles reálné spotřeby domácností v letošním roce (-1,5 %) bude odrazem slabé dynamiky nominálních disponibilních příjmů související s utlumeným vývojem na trhu práce. Současně bude reálnou spotřebu brzdit také zvýšený růst cen, a to zejména v důsledku letošní změny DPH. Utlumenou spotřebitelskou poptávku potvrzují i dostupné předstihové indikátory, jako nízký indikátor spotřebitelské důvěry a pokles tržeb v maloobchodu (viz kapitola III.3). V roce 13 se spotřeba domácností nepatrně zvýší, a to v situaci pozvolna zrychlujícího růstu nominálních mezd při skokovém zpomalení inflace (i přes další zvýšení DPH). V roce 1 bude zrychlování dynamiky spotřeby pokračovat v důsledku pokračujícího oživení ekonomické aktivity a z toho vyplývajícího dalšího zrychlení růstu objemu mezd při současném dalším zřetelném poklesu inflace. Graf II..15 REÁLNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ A VLÁDY Spotřeba domácností oživí až v roce 1, spotřeba vlády bude převážně klesat (meziroční změny v %, sezonně očištěno) I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Spotřeba domácností Spotřeba vlády 6 Celkově v letošním i příštím roce zaměstnanost klesne o, %. V roce 1 přejde celková zaměstnanost k mírnému růstu o, %. Česká národní banka / Zpráva o inflaci III/1

18 16 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA Graf II..16 NOMINÁLNÍ DISPONIBILNÍ DŮCHOD Disponibilní důchod bude zvolna růst vlivem zvyšujícího se objemu mezd a platů i sociálních dávek (meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech) I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Mzdy a platy Sociální dávky Provozní přebytek a smíšený důchod Běžné daně a sociální příspěvky Důchody z vlastnictví Ostatní běžné transfery Hrubý disponibilní důchod Spotřeba domácností Graf II..17 HRUBÁ TVORBA KAPITÁLU V nejbližším období bude hrubá tvorba kapitálu výrazně klesat, mírně poroste až v průběhu roku 13 (meziroční změny v %, sezonně očištěno) I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Hrubá tvorba kapitálu Hrubá tvorba fixního kapitálu Graf II..18 REÁLNÝ VÝVOZ A DOVOZ Tempo růstu vývozu i dovozu bude do poloviny roku 13 převážně mírné, příspěvek čistého vývozu k růstu HDP zůstane kladný téměř v celém horizontu (meziroční změny v %, meziroční změny v mld. Kč, sezonně očištěno) 5 Utlumenou nominální spotřebu domácností na prognóze lze do značné míry spojit s umírněným vývojem hrubého disponibilního důchodu. Jeho tempo růstu by mělo do konce letošního roku stagnovat. Nejvýznamnější složka disponibilního důchodu, tj. objem mezd a platů, bude v nejbližší době růst zhruba stabilním tempem. V příštím roce však její tempo růstu začne pozvolna zrychlovat ve vazbě na postupné ekonomické oživení a výše popsaný vývoj na trhu práce (Graf II..16). Další významná složka disponibilního důchodu, sociální dávky, by měla rovněž vykázat kladné příspěvky na celém horizontu prognózy, tempo jejich růstu však zbrzdí od roku 13 pomalejší valorizace penzí. Od druhé poloviny 13 v souvislosti s lepšící se situací na trhu práce porostou odvody na sociální a zdravotní pojištění a zaplacené daně. Příspěvek provozního přebytku a smíšeného důchodu začne narůstat až v roce 1. Celkově v letech 13 a 1 hrubý disponibilní důchod poroste tempem, %, resp.,7 %. Prognóza očekává pozvolný pokles míry úspor ze současných hodnot těsně nad 1 % na celém horizontu prognózy. Její profil bude odrážet podmínky na trhu práce a umírněný vývoj disponibilního důchodu. Prognóza míry úspor zároveň obsahuje schválenou důchodovou reformu včetně tzv. druhého pilíře důchodového pojištění (viz BOX Reforma penzijního systému ze ZoI IV/11), když úspory narostou o zdroje přesměrované z průběžného do fondového pilíře. 7 Reálná spotřeba vlády klesá od konce roku 1 v důsledku vládních úsporných opatření. Prognóza očekává, že tento trend bude pokračovat téměř na celém jejím horizontu v souvislosti s výdajovými škrty ve snaze dosáhnout rozpočtových cílů vlády. Hrubá tvorba kapitálu v prvním čtvrtletí 1 poklesla meziročně o 5,8 %. Tento výsledek byl ovlivněn zejména změnou stavu zásob. Záporné meziroční růsty by měly pokračovat až do konce letošního roku. Růst fixních investic se očekává ve druhé polovině roku 13, příspěvek změny stavu zásob překmitne do kladných hodnot koncem letošního roku. Obnovu zásob by měly podpořit především nové zakázky ze zahraničí, když v nedávné minulosti byl vývoz realizován ve zvýšené míře právě ze zásob. Obnovování stavu materiálů a nedokončené výroby v nejbližších obdobích potvrzují i výsledky společného šetření ČNB a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Celkově v roce 1 hrubá tvorba kapitálu poklesne meziročně o 8,7 %. V roce 13 v návaznosti na zvolna oživující ekonomickou aktivitu vzroste o,6 % a v roce 1 o,7 % (Graf II..17) Meziroční růst reálného vývozu zboží a služeb v prvním čtvrtletí 1 zrychlil. Očekávané zpomalení zahraniční poptávky se však do konce letošního roku odrazí v nižší dynamice mezičtvrtletního růstu vývozu. Podle prognózy tak vývoz v roce 1 vzroste v průměru - I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 I/13 I/1 Reálný vývoz Reálný dovoz Reálný čistý vývoz (změna v mld., pravá osa) -5 7 Dodatečná % vyměřovacího základu odváděná do druhého pilíře budou zřejmě přesměrována v rámci úspor domácností, což je důsledkem předpokladu o zapojení domácností spíše s vyššími příjmy. Česká národní banka / Zpráva o inflaci III/1

19 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA 17 o 7,3 %, což zčásti odráží dobré výsledky obchodní bilance v prvním pololetí. Od druhého čtvrtletí 13 začne růst vývozu opět zrychlovat v souladu s vývojem zahraniční poptávky (Graf II..18). Při zrychlení růstu vývozu zboží a služeb v prvním čtvrtletí 1 vykázal nárůst tempa i reálný dovoz zboží a služeb (na 3,9 %). I přes pokles domácí soukromé i vládní spotřeby a investic vzroste dovoz zboží a služeb v letošním roce v průměru o,7 % a v příštím roce o 5, %. Především v souvislosti s oživováním dovozně náročného vývozu v roce 1 růst dovozu zboží a služeb dále zrychlí na 7,6 %. Čistý vývoz v prvním čtvrtletí 1 vykázal kladný příspěvek k meziročnímu růstu HDP (,1 procentního bodu). Prognóza očekává kladné příspěvky čistého vývozu na celém svém horizontu s výjimkou prvního pololetí 13. Vyšší příspěvky čistého vývozu budou dosahovány v roce 1 (v průměru za celý rok ve výši,1 procentního bodu), v dalších letech dojde k jejich snížení (na,8 procentního bodu v roce 13 a 1,7 procentního bodu v roce 1) v souvislosti s oživením domácích složek poptávky. Prognóza platební bilance předpokládá poměrně výrazné snížení deficitu běžného účtu v letošním roce oproti roku 11 a jeho další snižování v letech 13 a 1 (Tab. II..3). V relativním vyjádření to představuje snížení deficitu ze,9 % HDP v roce 11 na,1 % v letošním roce a 1, % v příštím roce. Příčinou očekávaného snížení deficitu běžného účtu v roce 1 je předpokládané výrazné zvýšení přebytku obchodní bilance. Rostoucí přebytek je spojen na jedné straně s meziročním poklesem celkové domácí poptávky, zpomalujícím tempa dovozu, a na druhé straně s mírným růstem zahraniční poptávky, podporujícím růst vývozu. Naopak ve směru nižšího přebytku obchodní bilance bude v roce 1 nadále působit nepříznivý vývoj směnných relací. V návaznosti na očekávaný pokles cen surovin pak v příštím roce přebytek obchodní bilance dále vzroste. K vyššímu očekávanému přebytku obchodní bilance přispívá i předpoklad rychlejšího oživení zahraniční než domácí poptávky. Saldo bilance služeb by v letošním roce mělo mírně klesnout vlivem rychlého růstu výdajů za ostatní služby (zejména zprostředkovatelské služby spojené s vývozem zboží, obchodní, profesní a technické služby). V roce 13 by se celkové kladné saldo mělo opět zvýšit přibližně na úroveň roku 11, a to vlivem velmi mírného zlepšení všech dílčích bilancí. Schodek bilance výnosů se v letošním roce prohloubí v důsledku zvýšení zisků nerezidentů z přímých investic a růstu čistých úrokových nákladů. Oba tyto faktory mírně prohloubí záporné saldo bilance výnosů i v roce 13. Bilance běžných převodů by měla nadále setrvat v přibližné rovnováze, když nižší čisté čerpání zdrojů z EU v roce 1 oproti roku 11 se projeví zejména na kapitálového účtu. Ten bude navíc ovlivněn poklesem cen a snížením obchodů s emisními povolenkami na evropském trhu. Tab. II.. PROGNÓZA VYBRANÝCH VELIČIN Reálný disponibilní důchod mírně vzroste až v roce 1 (meziroční změny v %, pokud není uvedeno jinak) skut. progn. progn. progn. Reálný hrubý disponibilní důchod domácností -1,3-1, -,3,5 Zaměstnanost celkem,3 -, -,, Míra nezaměstnanosti (v%) a) 6,8 7,1 7,3 7, Produktivita práce 1, -,7 1,1, Průměrná nominální mzda,,7,6 3,1 Průměrná nominální mzda v podnikatelské sféře,9 3, 3,1 3,8 Podíl deficitu BÚ na HDP (v%) -,9 -,1-1, -1,1 M 3, 6, 6, 6, a) dle metodiky ILO, 15 6 let Tab. II..3 PROGNÓZA PLATEBNÍ BILANCE Zvyšující se přebytek obchodní bilance bude snižovat deficit běžného účtu (v mld. Kč) a) prognóza bez operací bankovního sektoru skut. progn. progn. progn. A. BĚŽNÝ ÚČET -19,1-8, -55, -5, Obchodní bilance 9, 16, 19, 15, Bilance služeb 66,3 6, 65, 7, Bilance výnosů -71,9-3, -31, -33, Běžné převody,5,,, B. KAPITÁLOVÝ ÚČET 1,7 8, 3, 18, C. FINANČNÍ ÚČET 9,8 8, 6, 3, Přímé investice 75, 8, 85, 9, Portfoliové investice 5,8, 15, -, Finanční deriváty -3, Ostatní investice a) 9,8 -, -, -, D. CHYBY A OPOMENUTÍ -1,7 E. ZMĚNA REZERV (-=nárůst) -17, Deficit běžného účtu bude financován mírným přebytkem kapitálového účtu (čerpáním prostředků ze zdrojů EU, v roce 13 též prodejem kmitočtů pro telekomunikace) a především přebytkem finančního účtu (zejména čistým přílivem přímých a portfoliových investic). Česká národní banka / Zpráva o inflaci III/1