Česká ekonomika: Kurz jako nástroj měnové politiky

Transkript

1 Česká ekonomika: Kurz jako nástroj měnové politiky Lubomír Lízal Golem Klub

2 Plán prezentace Česká ekonomika v roce 213 Vývoj vnějšího prostředí a jeho výhled Prognóza ČNB několik scénářů a kurz jako nástroj MP Shrnutí 2

3 Vývoj inflace meziročně v % Inflace klesá a pohybuje se pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB (pod 1 %), a to i přes zvýšení DPH a daní z cigaret od ledna 213. MP inflace je blízko nuly a rovněž vykazuje klesají tendenci. 3

4 Struktura inflace Struktura meziroční inflace (v %, resp. p.b.) 1/ / Korigovaná inflace bez PH a potravin Regulované ceny Nepřímé daně v neregulovaných cenách Ceny potravin (včetně alkoholických nápojů a tabáku) Ceny pohonných hmot (PH) Meziroční růst spotřebitelských cen (v %) Výrazný je vliv změn daní, ten však odezní v lednu 214. Domácí ekonomika vytváří tlaky na pokles cen. Korigovaná inflace bez pohonných hmot se setrvale drží v záporných hodnotách. Růst regulovaných cen a potravin zpomalil a již není příliš výrazný. Ceny pohonných hmot meziročně klesají. 4

5 Jádrová inflace (obchodovatelné a neobchodovatelné statky) (meziročně v %) 2 15 Korigovaná inflace bez pohonných hmot (PH) Neobchodovatelné-ostatní Obchodovatelné-ostatní bez PH /94 1/97 1/ 1/3 1/6 1/9 1/12 Jádrová inflace je záporná již od poloviny roku 29. Poprvé v moderní historii se zastavil růst cen neobchodovatelných statků (služeb), což je zejména pro konvergující ekonomiku neobvyklé. Částečně jde o důsledek snižování cen v telekomunikacích, ale především o odrazem slabé poptávky a pomalého růstu mezd. 5

6 Měnová politika ČNB Měnověpolitické úrokové sazby (v %) 4 3 Lombardní sazba 2T limitní repo sazba Diskontní sazba 2 1 1/9 1/1 1/11 1/12 1/13 Útlum ekonomické aktivity, včetně dopadů fiskální konsolidace, zpomalení zahraniční poptávky a rovněž mimořádně nízké úrokové sazby v eurozóně stály za uvolňováním měnové politiky ČNB v minulosti. ČNB uvolňovala měnovou politiku prostřednictvím snižování úrokových sazeb. Ty se však již v závěru roku 212 dostaly na technickou nulu a prostor pro další případné uvolňování tímto nástrojem se tak vyčerpal. 6

7 Měnový kurz a úrokové sazby historický pohled CZK/EUR (levá osa) 2T REPO (pravá osa)

8 Dopady předchozího uvolňování měnové politiky Uvolnění měnové politiky formou snižování sazeb od srpna 28 vpředhledícím způsobem odvracelo riziko deflace, propadu ekonomiky i trhu práce a posilování kurzu jde o standardní roli centrální banky. 8

9 Vývoj spotřeby a fixních investic Struktura spotřeby domácností (meziroční změny v %, příspěvky v p.b., stálé ceny) I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 Výdaje na služby Výdaje na předměty krátkodobé spotřeby Výdaje na předměty střednědobé spotřeby Výdaje na předměty dlouhodobé spotřeby Výdaje na konečnou spotřebu domácností (mzr. změny v %) Tvorba fixního kapitálu podle sektorů (meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech, stálé ceny) I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 Stroje a zařízení Dopravní prostředky Obydlí Budovy a stavby Nehmotná fixní aktiva Pěstovaná aktiva Tvorba hrubého fixního kapitálu (mzr. změny v %) Propad spotřeby domácností se v půlce letošního roku zastavil, ve struktuře již delší dobu klesá spotřeba u předmětů krátkodobé spotřeby, utlumený je vývoj i dalších spotřebních výdajů. Fixní investice klesají ve všech sektorech s výjimkou finančních institucí, nejvíce v sektoru nefinančních podniků. 9

10 Domácí ekonomická aktivita nabídková strana Podíly odvětví na meziročním vývoji hrubé přidané hodnoty (v p.b., celkem v %) Hrubá přidaná hodnota se v loňském roce dostala do propadu vlivem poklesu téměř ve všech odvětvích, který nadále přetrvává. Ve 2Q. 213 se propad zmírnil, to však bylo dáno jednorázovým a do značné míry účetním vlivem povodní na sektor pojišťovnictví. 1

11 Domácí ekonomická aktivita strana užití HDP Struktura meziročního růstu HDP (v p.b.) Od počátku roku 212 se tuzemská ekonomika vrátila do recese. Čistý vývoz měl letos kladný příspěvek pouze ve 2.Q. Záporné příspěvky mají fixní investice, kolísavý je vývoj zásob. Propad spotřeby se zastavil. Příznivá data za 2.Q 213 (po revizi +,5 % mezičtvrtletně) relativizuje lehký mezičtvrtletní pokles ve 3.Q (-,1 %). 11

12 Saldo OB národní vs. přeshraniční pohled 35 Saldo obchodní bilance (mld. Kč) * -1 národní pojetí přeshraniční statistika *suma prvních třech kvartálů

13 Plán prezentace Česká ekonomika v roce 213 Vývoj vnějšího prostředí a jeho výhled Prognóza ČNB několik scénářů a kurz jako nástroj MP Shrnutí 13

14 Inflace v eurozóně (meziročně v %, říjen 213) V deflaci či na její hraně se nachází řada zemí EU, zejména těch, které se potýkají s vážnými hospodářskými problémy. V ČR je toto dočasně maskováno zvýšením nepřímých daní. 14

15 Výhledy HDP v eurozóně a Německu V roce 214 by se eurozóna měla vrátit k mírnému růstu o,9-1, %, v Německu růst zesílí na 1,5 % - 1,7 %. 15

16 Plán prezentace Česká ekonomika v roce 213 Vývoj vnějšího prostředí a jeho výhled Prognóza ČNB několik scénářů a kurz jako nástroj MP Shrnutí 16

17 Trajektorie úrokových sazeb základní scénář 3M PRIBOR (v %) S prognózou byl podle základního scénáře (předpokládajícího hypotetickou možnost záporných úrokových sazeb) konzistentní výrazný pokles tržních úrokových sazeb zřetelně pod nulovou úroveň a jejich nárůst nad současné hodnoty až ke konci roku 214. To při existenci nulové dolní meze pro úrokové sazby ukázalo na potřebu uvolňování měnové politiky jinými nástroji. 17

18 2-týdenní repo sazba základní scénář 2 2T repo 2W repo sazba (v %) I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 Vzhledem k rizikové prémii na peněžním trhu ve výši,4 p.b. by prognózou implikovaná trajektorie sazby 3M PRIBOR znamenala 2-týdenní repo sazbu hypoteticky na úrovni -,9 % počátkem roku 214. Tlak na zřetelně nižší úrokové sazby ČNB pocházel z mnoha stran: nejde jen o výrazně nižší výhled regulovaných cen pro příští rok, ale i nižší čistou inflaci ve 2. pololetí 213 a utlumený růst mezd v letošním roce. 18

19 Základní vs. alternativní scénář prognózy Se základním scénářem prognózy je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb do zřetelně záporných hodnot ten však v praxi nemůže nastat. To ukázalo na potřebu použití jiného nástroje měnové politiky. Rozhodnutím BR zahájit používání kurzu (poblíž 27 CZK/EUR) se alternativní scénář stal nejpravděpodobnějším popisem očekávaného budoucího ekonomického vývoje. Oba scénáře mají společné předpoklady, např. ohledně vývoje v zahraničí nebo diskrečních opatření rozpočtové politiky.

20 Srovnání základního a alternativního scénáře 3M PRIBOR (% p.a.) Nominální mzdy v podnikatelské sféře (%, mzr.) I/12 I/13 I/14 I/15 Celková inflace (%, mzr.) -.4 I/12 I/13 I/14 I/15 HDP (%, mzr.) I/12 I/13 I/14 I/15 I/12 I/13 I/14 I/15 Zákl. scénář Alternativa Premie -1 Koruna blízko 27 CZK/EUR odvrací hrozbu deflace a urychluje návrat inflace k 2% cíli i při nulových (tj. nezáporných) úrokových sazbách. Růst HDP a nominálních mezd oživuje rychleji než v základním scénáři. 2

21 Roční míra inflace v alternativním scénáři (Roční míra inflace v %) Průměrná míra inflace bude v roce 214 zřejmě druhou nejnižší za poslední desetiletí, a to i po měnověpolitickém kroku ČNB. Průměrná inflace v letech dosáhne 2 % (což je cíl ČNB). 21

22 Srovnání těchto scénářů vs. pasivita měnové politiky Relevantní srovnání z hlediska hodnocení měnové politiky je však mezi alternativním scénářem používání kurzu a simulacemi s pasivní MP. To vyznívá příznivě pro všechny hlavní veličiny. Nečinnosti ČNB by navíc měla rizika vychýlená dále směrem dolů (skokové posílení kurzu + jakmile deflace započne, bývá velmi těžké z ní vybřednout). 22

23 Bližší pohled na úroveň ekonomické aktivity Výrazně rychlejší oživení ekonomiky v alternativním scénáři. Spotřeba je pod (nerealistickým) základním scénářem, ale nad vývojem při pasivní měnové politice. 23

24 Kurzové zajištění vývozu a domácí platby v eurech Zajištění vývozu proti kurzovému riziku (v %) 5 45 V tomto čtvrtletí V následujících 12 měsících /1 212/1 213/1 Finační transakce v EUR mezi rezidenty na území ČR v předchozím čtvrtletí (podíl v %) Platby dodavatelům - rezidentům Inkasa od odběratelů - rezidentů 211/1 212/1 213/1 Zajištění vývozů proti kurzovému riziku (kolem 35 %) ani podíl domácích finančních transakcí v eurech (lehce nad 1 %) se příliš nemění a není důvod kvůli nim neočekávat pozitivní vliv kurzu na vývozní odvětví (viz též Čadek a kol, WP ČNB, č. 14/211). Dovozní náročnost vývozu je zhruba 75 % (u investic cca 8 %, pro spotřebu domácností přibližně 35 % a pro vládu zanedbatelná). 24

25 Důsledky pro trh práce Tempo růstu nominálních mezd (%, mzr., upravené) 4.5 v podnikatelské sféře Zákl. scénář Obecná míra nezaměstnanosti (v %, s.o.) Alternativa Pasivní MP 7.5 Pasivní MP + kurz Zákl. scénář Alternativa Pasivní MP Pasivní MP + kurz I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 Použití kurzu jako nástroje uvolnění měnových podmínek se promítá do rychlejšího oživení růstu HDP (na 2,1 a 2,5 % pro roky 214 a 215 v alternativním scénáři) a současně do rychlejšího růstu nominálních mezd a nižší míry nezaměstnanosti. 25

26 Plán prezentace Česká ekonomika v roce 213 Vývoj vnějšího prostředí a jeho výhled Prognóza ČNB několik scénářů a kurz jako nástroj MP Shrnutí 26

27 Shrnutí Česká ekonomika se zatím příliš neodlepila ode dna cyklu. Dílčí známky oživení se zatím týkají především exportního sektoru. Vývoj ekonomiky působí na pokles cen. ČNB po dosažení technické nuly u úrokových sazeb použila k dalšímu uvolnění měnových podmínek kurz koruny jako svůj nástroj. Inflace počátkem roku 214 klesne na velmi nízké hodnoty, a to zejména vlivem snížení příspěvku daní, poklesu regulovaných cen a zmírnění růstu cen potravin. Oslabení kurzu napomůže k rychlejšímu návratu inflace k 2 % cíli již ve druhém pololetí 214. Oživení ekonomiky přijde v závěru roku 213 a zejména v roce 214 v návaznosti na oživení v zahraničí, odeznění domácích fiskálních opatření a oslabení kurzu. Růst v roce 214 dosáhne 2,1 %. Míra nezaměstnanosti se z důvodů pokračujícího růstu pracovní síly ještě dočasně zvýší, avšak výrazně méně, než kdyby ČNB nezasáhla. 27

28 Děkuji za pozornost