Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji

Transkript

1 Aquakon, Prkopnická 24, Ostrava Jih I: Tel/fax: , Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji Vyhodnocení vliv koncepce dle pílohy. 9 zákona. 100/2001 Sb. O posuzování vliv na životní prostedí v platném znní Zpracoval: Osvdení odborné zpsobilosti dle zákona. 244/92 Sb. o posuzování vliv na životní prostedí vydáno pod.j. 3869/625/OPV/93, autorizace podle zákona. 100/2001 Sb. vydána dne pod.j. Spolupráce: RNDr. Vladimír Suk 3454/740/03 Poet výtisk: 3 (vetn 1 autorského výtisku). Výtisk. Ostrava, kvten 2010

2 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji SEA Str. 2 z 121 STRATEGIE VYUŽITÍ BROWNFIELDS VE ZLÍNSKÉM KRAJI Vyhodnocení vliv koncepce na životní prostedí dle pílohy. 9 zákona. 100/2001 Sb. Obsah: O posuzování vliv na životní prostedí v platném znní I. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím I.1. Obsah a cíle koncepce... 4 I.2. Vztah k jiným koncepcím Zlínského kraje... 8 II. Informace o souasném stavu životního prostedí v doteném území a jeho pravdpodobný vývoj bez provedení koncepce II.1. Stav životního prostedí v Zlínském kraji II.2. Pravdpodobný vývoj bez provedení koncepce III. Charakteristiky životního prostedí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významn zasaženy IV. Veškeré souasné problémy životního prostedí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostedí (nap. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních pedpis 12a )) V. Cíle ochrany životního prostedí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a zpsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu bhem její pípravy, zejména pi porovnání variantních ešení V.1. Referenní cíle OŽP V.2. Vazby jednotlivých strategických cíl na referenní cíle OŽP VI. Závažné vlivy (vetn sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, stedndobých a dlouhodobých, trvalých a pechodných, pozitivních a negativních vliv) navrhovaných variant koncepce na životní prostedí VI.1. Hodnocení výsledného znní strategického dokumentu VI.1.1. ást analytická VI.1.2. ást návrhová VI.1.3. Implementace strategie VI.2. Varianty ešení koncepního dokumentu VI.3. Hodnocení návrhové a implementaní ásti VI.4. Posouzení strategického dokumentu pokud jde o oekávané environmentální aspekty VII. Plánovaná opatení pro pedcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vliv na životní prostedí vyplývajících z provedení koncepce VIII. Výet dvod pro výbr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, vetn pípadných problém pi shromažování požadovaných údaj (nap. technické nedostatky nebo nedostatené know-how) VIII.1. Varianty ešení VIII.2. Pravdpodobné vlivy v dsledku neprovedení strategie (tzv. nulová varianta) VIII.3. Metodika posouzení VIII.4. Postup zpracování vyhodnocení dle zákona. 100/2001 Sb IX. Stanovení monitorovacích ukazatel (indikátor) vlivu koncepce na životní prostedí

3 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji SEA Str. 3 z 121 X. Popis plánovaných opatení k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vliv zjištných pi provádní koncepce XI. Stanovení indikátor (kritérií) pro výbr projektu XI.1. Posouzení systému implementace XI.2. Pedprojektové environmentální hodnocení pi píprav projekt XI.3. Formální environmentální hodnocení v rámci výbrových ízení - návrh XII. Vlivy koncepce na veejné zdraví XIII. Netechnické shrnutí výše uvedených údaj XIV. Souhrnné vypoádání vyjádení obdržených ke koncepci z hlediska vliv na životní prostedí a veejné zdraví XIV.1. Vyjádení k Oznámení SEA XIV.2. Vyjádení ke koncepnímu materiálu (vlastní strategii) XV. Závry a doporuení vetn návrhu stanoviska ke koncepci XV.1. Závr posouzení strategického zámru z hlediska oekávaných vliv na životní prostedí a veejné zdraví XV.2. Návrh stanoviska ke koncepci XVI. Pílohy

4 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji SEA Str. 4 z 121 I. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím. I.1. Obsah a cíle koncepce Jedná se o ucelený specializovaný koncepní dokument programového charakteru, který má specifické tématické postavení mezi ostatními koncepními materiály zpracovanými pro rozvoj Zlínského kraje. Postavení koncepce Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji (SBZK) vi ostatním koncepcím je multioborové a prezové a úkolem SBZK je stanovit prioritní smry a zásady ešení stávajících opuštných ploch tžebního, prmyslového, zemdlského, sociálního a vojenského typu (tradiní rozdlení brownfields) pro jejich revitalizaci formou optovného zprovoznní, pípadn formou zmny jejich pvodního úelu a využití. Pro vybrané prioritní lokality byly zpracovány návrhy projektových zámr v jejich základní ideové podob, které budou rozpracovávány v detailech v rámci dalšího projektového ízení a pedrealizaní píprav. Z tohoto pohledu se jedná o jeden z lokalitn cílených programových dokument Zlínského kraje s velmi diverzifikovaným portfoliem, který pi realizaci mže potenciáln ovlivnit široké spektrum oblastí zahrnujících problematiku životního prostedí. Základním cílem koncepce je vytvoení podmínek pro zlepšení stavu postižených lokalit, ve kterých se registrované brownfields vyskytují, a využití stávajících možností v potenciálu krajiny jejich perspektivním využitím, které je z hlediska celospoleenského i z hlediska trvalé udržitelnosti pijatelnjší ve srovnání napíklad s budováním a rozvojem nových prmyslových zón v nov zizovaných lokalitách. Vymezením rozsahu strategického dokumentu byla pijata strategická vize: Díky aktivní spolupráci a aplikaci dostupných nástroj chce Zlínský kraj dosáhnout do roku 2020 co nejefektivnjší regenerace brownfields a jejich následného využití. Koncepce SBZK pedstavuje strategii dosažení cílového stavu a nástin prostedk, strategických priorit a opatení pro dosažení stanoveného cíle. Je tvoena dvma základními vzájemn provázanými strategickými prioritami, které mají stanovit rámec pro realizaci konkrétních projekt na jednotlivých lokalitách podle reálnosti ešení místní situace. Tyto strategické priority (P1 a P2) budou rozvíjeny ve vzájemné koordinaci a v návaznosti na mnící se spoleenské podmínky, které budou urovat bhem platnosti koncepce i možnosti ešení jednotlivých ploch oznaených jako brownfields. Úelem zpracovaného dokumentu je zastavit pokraující

5 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji SEA Str. 5 z 121 devastaci postižených území, chátrání objekt, které se v brownfields nalézají a vytvoit podmínky pro investory, které by zajistily preferenci využití brownfields ped hledáním nových zón pro umístní jejich aktivit. Strategický dokument SBZK erpá z doposud provedených analýz a pehled registrovaných brownfields, které byly pro úel koncepce doplnny a aktualizovány. Pitom byly identifikovány nejdležitjší okolnosti jednotlivých brownfields ve Zlínském kraji, které rozhodujícím zpsobem ovlivují možnost jejich revitalizace a nového využití do budoucna a spoívají, v jejich souasném charakteru, rozboru vlastnických pomr, dopravní dostupnosti, efektivit využití investovaných finanních prostedk a lokáln specifických pomrech v okolí jednotlivých brownfields. Realizace projektových zámr je ovlivnna koncepními dokumenty speciálního charakteru, které mají z hlediska ešení problematiky brownfields ve Zlínském kraji podprný a regulaní vliv pro jednotlivé oblasti. Revitalizace brownfields má z tohoto hlediska prezový charakter a zahrnuje m.j. oblast spoleenskou a sociální, oblast rozvoje zamstnanosti, oblast pée o krajinu a využití jejího potenciálu i specifické oblasti jako nap. vliv na kvalitu složek životního prostedí, nakládání s odpady, krajinný ráz apod. Pípravou a podporou podmínek pro atraktivní využití brownfields se oekává i dopad ve form zvýšeného zájmu investor o již díve využitá území i se zanedbanou technickou infrastrukturou ve srovnání se zájmem investovat ve Zlínském kraji do nov budovaných podnikatelských objekt a zaízení. Z hlediska vliv na životní prostedí je potebné zachovat pi realizaci SBZK i environmentální hodnoty, lokální charakter a krajinný ráz Zlínského kraje. Tuto problematiku eší SBZK jako souást základních smr ešení brownfields a zpsobu, jakým bude revitalizace jednotlivých lokalit koncepn zamena. Jako základní vstupní kriterium v této oblasti je nutno uvážit, že souasný stav brownfields, které lze definovat Brownfields je nemovitost (pozemek nebo objekt), která se nachází na souasn nebo v minulosti zastavném území, která není efektivn využívaná a která je zanedbaná a pípadn i kontaminovaná. Jedná se o nemovitost, kterou nelze efektivn využívat, aniž by probhl proces její regenerace. Brownfields obvykle vzniká jako pozstatek prmyslové, zemdlské, rezidenní i jiné aktivity. Problematiku lokalit, které lze oznait jako brownfields, lze ešit bu obnovením jejich pvodní funkce nebo nahrazením novým typem využití.

6 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji SEA Str. 6 z 121 je znan zdevastovaný a jejich optovné zalenní do funkních krajinných struktur a efektivního spoleenského využití pro pvodní nebo nov vytvoenou funkci je jednoznan pínosné z hlediska sociálního i environmentálního. Pi výbru a realizaci projekt revitalizaních zámr je však nutno zajistit, aby jejich nové využití bylo v souladu se souasnou legislativou v oblasti životního prostedí a aby v dsledku realizace tohoto spoleensky pínosného programu nevznikaly podmínky ohrožující životní prostedí a zdraví lidí. Vymezení rozsahu koncepce: Hlavní cíl: do roku 2020 dosáhnout do nejefektivnjší regenerace brownfields ve Zlínském kraji a zahájit jejich následné využití. Tento cíl zahrnuje následující oblasti: - Zlepšení celkového obrazu Zlínského kraje - Rozšíení píležitostí pro podnikatele - Podpora ekonomických aktivit v revitalizovaných oblastech - Zlepšení nabídky pracovních píležitostí - Zlepšení kvality životního prostedí K dosažení tohoto hlavního cíle jsou koncepcí definovány dv strategické priority. V rámci koncepce SBZK byla provedena identifikace problému, byl vytvoen seznam brownfields ve Zlínském kraji, ze kterého byl na základ analýzy SWOT a multikriteriální analýzy pomocí objektivn stanovených kriterií vytvoen seznam brownfields urených pro prioritní ešení (short-list), který zahrnuje 36 lokalit. Dv strategické priority, na nichž je koncepce SBZK postavena, tvoí relativn autonomní oblasti, avšak úinnost výsledné realizace cíle koncepce mže být naplnna, pokud budou tyto oblasti rozvíjeny ve vzájemné provázanosti a koordinaci. Pedstavují tak vzájemn propojený, integrovaný a vzájemn se podmiující systém, který dále doplují i klíová vertikáln organizovaná opatení a aktivity.

7 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji SEA Str. 7 z 121 Základní strukturu koncepce SBZK je možno znázornit v tabulce: Priority Opatení Priorita P1. Spolupráce a marketing Strategická vize SBZK O.1.1. Podpora koncepního rozvoje území O.1.2. Vytvoení vnjšího institucionálního prostedí O.1.3. Vytvoení vnitního institucionálního prostedí O.1.4. Aktivní marketing kraje v propagaci brownfields Priorita P2. Investice a realizace O.2.1. Podpora pílivu investic do rozvoje brownfields O.2.2. Podpora absorpce v oblasti rozvoje brownfields Priority koncepce a jednotlivá opatení vetn doporuených aktivit jsou v plném znní uvedena v tab. 1a a 1b v píloze. 3. Pro nejbližší období byly na základ kriterií stanoveny prioritní projekty, které jsou doporueny koncepcí SBZK k ešení (short-list) a byl pro n vypracován pasport vetn základního zamení a jejich pedpokládané finanní náronosti. Problematika ochrany životního prostedí a zdraví lidí v konkrétních podmínkách navzájem velmi rznorodých lokalit je však nad rámec takto koncepn zpracovaných projektových zámr, které nejsou doposud rozpracovány v potebné míe podrobnosti. Z tohoto dvodu bylo nutno zamit hodnocení SEA výhradn na znní koncepního dokumentu zpracovaného pro celou plochu Zlínského kraje. ešení konkrétních lokálních problém, které je velmi individuální a má lokáln specifický charakter, bude ešeno v rámci projektové pípravy jednotlivých zámr a v pípad, že zámry naplní požadavky zákona 100/2001 Sb., budou individuáln posouzeny v procesu projektové EIA. Z hodnoceného koncepního dokumentu SBZK je však pro všechny brownfields na území Zlínského kraje, které jsou zahrnuty do kompletního seznamu (long-list) zejmé, že na žádné takto definované lokalit nebudou ohroženy zájmy ochrany soustavy Natura 2000.

8 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji SEA Str. 8 z 121 I.2. Vztah k jiným koncepcím Zlínského kraje Koncepní ást posuzovaného materiálu koresponduje: se souasnými strategickými dokumenty kraje, které jsou uvedeny v tab. 2. s legislativním rámcem vymezujícím kompetence kraje a krajského úadu v možnostech ovlivnní a regulace regionálního rozvoje a analytickou ásti SBZK a SWOT analýzou s platnými pravidly a opateními EU pro podporu rozvoje region a formulací podprných program, jejichž prostedky mohou být alokovány ve prospch rozvoje brownfields s dokumenty a celostátními koncepcemi, které slouží jako základní rámec pro tvorbu krajských koncepcí a koncepních dokument s pipomínkami a požadavky len pracovní skupiny projektu (zástupci zpracovatele a zadavatele) a z dalších pípravných a schvalovacích jednání vetn úvodního setkání se starosty mst a obcí, které probhlo na poátku zpracování koncepce SBZK Tab.. 2: Pehled koncepcí platných pro území Zlínského kraje, které mají vztah k problematice brownfields kvten 2010 Koncepce Zlínského kraje ( Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje a Územní energetická koncepce Plán odpadového hospodáství Zlínského kraje Plán rozvoje vodovod a kanalizací Zlínského kraje Studie rozvoje zemdlské výroby ve Zlínském kraji Generel dopravy Zlínského kraje Strategie rozvoje Zlínského kraje (SRZK) Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje (PRUOZK) Uvedené koncepní materiály jsou dostupné na internetových stránkách Zlínského kraje. Z pehledu uvedeného v tab. 2 je zejmé, že základní požadavky a limity zmínných koncepních materiál ovlivují charakter konkrétních projekt zalenných do SBZK a stanovují i jejich základní rámec pokud jde o ešení dílích ástí projekt, které se dotýkají zájm ochrany životního prostedí. Specifickými koncepními dokumenty je stanoven i maximální potenciální vliv jednotlivých konkrétních projekt revitalizace brownfields a stanovuje i požadavky na zajištní podmínek pro trvale udržitelný rozvoj (TUR) v místech,

9 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji SEA Str. 9 z 121 která jsou potenciáln dotená souasným stavem i budoucí aktivitou souasných brownfields. Souástí TUR je i poteba zajištní zdravých životních podmínek a kvalitního životního prostedí, stejn jako možnost zajištní ekonomické efektivity a využití produkního potenciálu krajiny, nebo bez nj není existence lidské spolenosti možná. Potenciální souborn pojaté styné body koncepcí Zlínského kraje a opatení SBZK jsou uvedeny v tab. 3: Tab.. 3: Potenciální souborné styné body koncepcí Zlínského kraje a SBZK Strategické priority P1. Spolupráce a marketing Potenciální kontakt s koncepcí ZK O.1.1. Podpora koncepního rozvoje území Strategie rozvoje Zlínského kraje Program rozvoje územního obvodu O.1.2. Vytvoení vnjšího institucionálního Zlínského kraje prostedí Generel dopravy Zlínského kraje O.1.2. Vytvoení vnitního institucionálního prostedí O.1.4. Aktivní marketing kraje v propagaci brownfields P2. Investice a realizace O.2.1. Podpora pílivu investic do rozvoje brownfields O.2.2. Podpora absorpce v oblasti rozvoje brownfields Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje, Územní energetická koncepce Plán odpadového hospodáství Zlínského kraje Plán rozvoje vodovod a kanalizací ZK Studie rozvoje zemdlské výroby ve ZK Generel dopravy Zlínského kraje Strategie rozvoje Zlínského kraje

10 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji SEA Str. 10 z 121 II. Informace o souasném stavu životního prostedí v doteném území a jeho pravdpodobný vývoj bez provedení koncepce. II.1. Stav životního prostedí v Zlínském kraji Tato kapitola byla zpracována podle jednotlivých biogeografických region dle Culka, které se vyskytují na území Zlínského kraje a v jeho bezprostedním dosahu. Mítko zpracování stavu životního prostedí odpovídá celokrajské Koncepci ochrany pírody a krajiny Zlínského kraje (pasáž byla pevzata). Podrobná hodnocení lokálních charakteristik životního prostedí budou provedena až v rámci projektové EIA na lokalitách, dotených projekty, které splní kriteria uvedená v píloze. 1 zákona. 100/2001 Sb. Zlínský kraj a jeho okolí zasahuje do následujících bioregion a má následující biogeografické podmínky: Biogeografické regiony R ( )

11 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji SEA Str. 11 z ŽDÁNICKO LITENICKÝ BIOREGION Bioregion leží ve stedu jižní Moravy, zabírá severní ást geomorfologického celku Ždánický les, severní okraj celku Kyjovská pahorkatina a celek Litenická pahorkatina. Bioregion obepíná tém ze všech stran Chibský bioregion. Potenciální vegetaci tvoí v nižších polohách dubohabiny Carici pilosae-carpinetum, které jsou pouze na nejextrémnjších stanovištích nahrazeny teplomilnými doubravami ze svazu Quercion petraeae (zejména Potentillo albae-quercetum), výjimen i šípákovými doubravami ze svazu Quercion pubescenti-petraeae (Sorbo torminalis-quercetum). V nejvyšších polohách jsou buiny (Carici pilosae-fagetum). V údolích kolem potok lze pedpokládat luhy asociace Pruno-Fraxinetum. V plochých depresích jsou ojedinle i bažinné olšiny (Alnetion glutinosae). Primární bezlesí pravdpodobn chyblo. Podstatnou souástí pirozené náhradní vegetace jsou xerotermní travinobylinné porosty, náležející pevážn svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, na n asto navazují lemová spoleenstva svazu Geranion sanguinei a koviny Prunion spinosae, vzácnji i Prunion fruticosae. Výjimen na kyselých substrátech v jižním podhí Chib byl zaznamenán výskyt vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Vlhké louky jsou vzácné, s vegetací svazu Calthion i Molinion, díve ídce i Caricion davallianae CHIBSKÝ BIOREGION Bioregion leží na pomezí jižní a východní Moravy a zabírá tém celý geomorfologický celek Chiby. Potenciální vegetaci tvoí buiny, pevážn asociace Carici pilosae-fagetum, omezen snad i Melico-fagetum, vzácnji acidofilní buiny (Luzulo-Fagetum). Pouze v nejnižších polohách jsou dubohabiny (Carici pilosae-carpinetum). Teplomilné doubravy ze svazu Quercion petraeae (Potentillo albae-quercetum) jsou výjimené, na prudkých svazích se skeletovitými pdami se ojedinle vyskytuje Sorbo torminalis-quercetum. Na kyselých substrátech nižších poloh se snad vyskytují i acidofilní doubravy ze svazu Genisto germanicae-quercion. Na prudkých svazích se dají pedpokládat výskyty su ových les svazu Tilio-Acerion. V údolích

12 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji SEA Str. 12 z 121 podél potok jsou potoní luhy, v nejnižších polohách Pruno-Fraxinetum, výše Carici remotae-fraxinetum. Primární bezlesí prakticky chybí. V pirozené náhradní vegetaci pevažují mezofilní typy luk a pastvin Arrhenatherion a Cynosurion (zvl. Anthoxantho-Agrostietum), v lemech se vesms nachází vegetace svazu Trifolion medii, koviny náležejí pouze svazu Prunion spinosae. ideji se stetáváme s vlhkými loukami svazu Calthion a s náznaky subxerofilní asociace Brachypodio-Molinietum (svaz Cirsio-Brachypodion pinnati) HLUCKÝ BIOREGION Bioregion leží na východ jižní Moravy, piemž zabírá jižní polovinu geomorfologického celku Vizovická vrchovina. Na konvexních svazích, zejména v jižním sektoru, potenciáln pevažovaly teplomilné doubravy (Potentillo albae-quercetum), výjimen byly pítomny i šípákové doubravy (Corno-Quercetum). Na konkávních tvarech a v severním sektoru jsou vesms typické karpatské dubohabiny (Carici pilosae-carpinetum), okrajov se zastoupením buku, v kontaktu s doubravami lze místy pedpokládat výskyt panonských dubohabin (Primulo veris- Carpinetum). Podél vodních tok jsou nivy, pravdpodobn nejastji Pruno-Fraxinetum. Pítomnost primárního bezlesí je problematická, snad existovalo na sesuvech a maloplošn i kolem prameniš. Pirozená náhradní vegetace je pedstavována pedevším subxerofilními luními spoleenstvy s nápadn bohatou druhovou diverzitou, náležejícími svazu Cirsio-Brachypodion pinnati (zejména asociace Brachypodion-Molinietum). Na pramenných výchozech se objevuje vegetace svazu Caricion davallianae. Podél vtších tok byla zaznamenána vegetace svazu Phalaridion arundinaceae (Caricetum buekii), na mokadech vegetace svaz Caricion gracilis a Oenanthion aquaticae. Ve vegetaci kovin pevažuje svaz Prunion spinosae (Prunion fruticosae se vyskytuje pouze ojedinle), v lemech je zastoupena vegetace svazu Geranion sanguinei. Na úhorech a na polích jsou místy dosud zachována velmi charakteristická plevelová spoleenstva (Caucalion).

13 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji SEA Str. 13 z HRANICKÝ BIOREGION Bioregion leží na východ stední Moravy, zabírá západní ást geomorfologických celk Moravská brána, Podbeskydská pahorkatina, výbžek Nízkého Jeseníku, Hornomoravského úvalu i Vizovické vrchoviny. Potenciáln se zde vyskytují dubohabrové háje (Carici pilosae-carpinetum). Pi úpatí nad údolím Bevy a též lokáln na vyvýšených místech plochých hbet jsou nevelké ostrvky acidofilních doubrav (Genisto germanicae-quercium, zejm asociace Luzulo albidae- Quercetum). Na devonských vápencích prlomového údolí Bevy jsou vyvinuty su ové lesy svazu Tilio-Acerion (Aceri-Carpinetum). Podél Bevy se táhnou mkké luhy svazu Salicion albae, pi menších tocích jsou typické údolní luhy (Stellario-Alnetum glutinosae), ve východní ásti vzácn i Pruno-Fraxinetum. V podmáených sníženinách v niv Bevy jsou ojedinle pítomny fragmenty bažinných olšin svazu Alnion glutinosae. Primární bezlesí chybí. V náhradní pirozené vegetaci fragmentárn doznívají semixerotermní trávobylinná spoleenstva svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. V okolí vápencových lom se nachází pozoruhodná ruderalizovaná vegetace primitivních pd, náležejících svazu Alysso alyssoidis- Sedion. Na spoe zachovaných loukách se setkáváme s vegetací Arrhenation, snad i Cynosurion. Vlhké louky náležejí svazu Calthion. Lemy, pokud jsou vyvinuty, náležejí svazu Trifolion medii, ojedinle jsou v krajin zachovány koviny Prunion spinosae BLOKARPATSKÝ BIOREGION Bioregion leží na východní hranici Moravy, pevážná ást se nachází na Slovensku. Bioregion zabírá geomorfologický celek Bílé Karpaty (bez severního výbžku), do ešeného území zasahuje jen malou ástí na jihovýchod okresu Uherské Hradišt. Pirozenou vegetaci území reprezentují v nižších ástech karpatské dubohabiny (Carici pilosae-carpinetum), vesms s úastí buku, které výše plynule pecházejí v buiny, v nichž je pozoruhodná absence jedle. Pevážn jde o Carici pilosae-fagetum, v nejvyšších polohách Dentario enneaphylli-fagetum, ojedinle je na kyselých pískovcích i Luzulo-Fagetum. Na prudkých svazích jsou pítomny su ové lesy (Aceri-Carpinetum). V nejnižších ástech byly snad v minulosti pítomny i teplomilné doubravy (Potentillo albae-quercetum). Podél potok

14 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji SEA Str. 14 z 121 jsou nivy, na nichž zejm pevažuje Carici remotae-fraxinetum. Pirozené bezlesí pravdpodobn chyblo. Na místech po vykácených lesích se objevují rzné typy travinobylinné vegetace. V nižších polohách západní ásti bioregionu jsou charakteristické druhov mimoádn bohaté subxerotermní kvtnaté louky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, výše louky svazu Cynosurion (zejména Anthoxantho-Agrostietum), ojedinle i fragmenty vegetace svazu Violion caninae. Na loukách jsou typická etná prameništ (Caricion davallianae). Koviny náležejí svazu Prunion spinosae, v lemech pevažuje vegetace svazu Trifolion medii ZLÍNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na východní Morav, zabírá severní polovinu geomorfologického celku Vizovická vrchovina, avšak bez jeho severních a západních výbžk. Potenciální vegetaci nižších ástí bioregionu tvoí karpatské dubohabiny (Carici pilosae- Carpinetum), na prudších svazích kyselých substrát snad též ostrvkovit acidofilní doubravy (Genisto germanicae-quercion). Výše pecházejí do buin (Carici pilosae- Fagetum, respektive Luzulo-Fagetum). V nivách podél vtších tok je pravdpodobn Pruno- Fraxinetum, podél menších potk asto Carici remotae Fraxinetum. Pirozené bezlesí chybí. Pirozenou náhradní vegetaci tvoí mezofilní luní porosty svaz Arrhenatherion a Cynosurion (typické Antoxantho-Agrostietum), na vlhkých místech pecházející v Calthion (Cirsietum salisburgensis). Xerofilnjší vegetaní typy jsou velmi vzácné, vegetace svazu Cirsio-Brachypodion pinnati je pítomna pouze ve fragmentech. Na kyselých substrátech se objevuje fragmentáln vegetace svazu Violion caninae. Na svahových prameništích se pedpokládá zastoupení mén nároných typ vegetace svazu Caricion davallianae. Koviny náležejí svazu Prunion spinosae, v lemech je zastoupena vegetace svazu Trifolion medii HOSTÝNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na východní Morav, zabírá západní ást geomorfologického celku Hostýnskovsetínská hornatina a severní výbžek Vizovické vrchoviny.

15 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji SEA Str. 15 z 121 Potenciální pirozenou vegetaci tvoí na úpatí karpatské dubohabiny (Carici pilosae- Carpinetum), výjimen na strmých svazích na kyselých pískovcích snad acidofilní doubravy (Genisto germanicaequercion). Vtšinu plochy zabírají buiny, zastoupené asociacemi Dentario enneaphylli-fagetum, Festuco-Fagetum a Carici pilosae-fagetum. Na sutích pod skalnatými hebeny jsou vyvinuty typické su ové lesy (Mercuriali-Fraxinetum a Lunario- Aceretum). Podél potok jsou nivy, náležející pevážn asociaci Carici remotae-fraxinetum. Pirozené bezlesí chybí. V pirozené náhradní vegetaci jsou zastoupeny suché louky a pastviny s vegetací svaz Arrhenatherion a Cynosurion (zejména charakteristické Anthoxantho-Agrostietum), ojedinle i Violion caninae. V dosti vzácných lesních lemech je typická vegetace svazu Trifolion medii. Xerofilní vegetace prakticky chybí. Na vlhkých místech je pítomna vegetace svazu Calthion (zejména Cirsietum salisburgensis), na svahových prameništích fragmenty vegetace svazu Caricion davallianae VSETÍNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na severovýchodní Morav a ástí zasahuje na Slovensko. Zabírá geomorfologický celek Javorníky, východní ást celku Hostýnsko-vsetínská hornatina a severní výbžek Vizovické vrchoviny. Potenciáln zcela pevažují kvtnaté buiny (Dentario enneaphylli-fagetum, Dentario glandulosae-fagetum a lokáln Melico-Fagetum), které kontaktují s porosty jedlobuin až kvtnatých jedlin (Galio-Abietion), nkteré ochuzené porosty však mají bližší vztahy k podhorským acidofilním buinám (Luzulo-Fagetum). V nejvyšších polohách se nacházejí maloplošn acidofilní horské buiny (Calamagrostio villosae-fagetum). Lokáln jsou vyvinuty su ové lesy, v nižších polohách Aceri-Carpinetum, na svazích údolí vzácn Arunco- Aceretum. Do svah rozevených údolí pronikají háje (Carici pilosae-carpinetum). V zaíznutých údolích jsou maloplošn vyvinuty luhy asociace Carici remotae-fraxinetum. Podél íních tok se nacházejí lemy vrbových porost ze svazu Salicion eleagni, na malých tocích vrbové koviny ze svazu Salicion triandrae. Pirozenou náhradní vegetaci tvoí rozšíené smilkové louky a pastviny (Cynosurion a Violion caninae), na úživných substrátech obohacené o mnohé orchideje. Ploché hebeny chudých kamenitých pd provázejí lemy brusnicových keík (Vaccinion). Na hlubších pdách jižních

16 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji SEA Str. 16 z 121 svah vystupují dosti vysoko (600 m) druhov bohaté travinobylinné pastvinné louky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati (blízké asociaci Brachypodio-Molinietum), v nižších polohách jsou kvtnaté lesní lemy Trifolion medii. Koviny náležejí svazu Prunion spinosae. Na vlhkých místech se setkáváme s vegetací svazu Calthion, ojedinle s rašelinnými loukami svazu Caricion fuscae a zbytky bezkolencových luk (Molinion) BESKYDSKÝ BIOREGION Bioregion leží na pomezí východní Moravy, Slezska v R, Slovenska a Polska. Zabírá geomorfologický celek Moravskoslezské Beskydy, Jablunkovské mezihoí a Slezské Beskydy, bioregion je protažen ve smru ZJZ VSV. V potenciální vegetaci pevládají kvtnaté buiny. Pro vyšší polohy (nad 900 m, v inverzích i níže) jsou charakteristické horské acidofilní buiny (Calamagrostio villosae-fagetum) a v nejvyšších polohách (Knhyn) fragmenty horských smrin (Calamagrostio villosae- Piceetum). Lokáln se v nižších osídlených ástech vyskytují také acidofilní buiny podhorského typu (Luzulo-Fagetum). Na extrémních svazích se místy vyvinuly su ové lesy (Arunco-Aceretum, lokáln až do vysokých poloh Lunario-Aceretum), ve vyšších polohách ojedinle i analogické kapradinové smriny (Athyrio alpestris-piceion). V údolích jsou fragmenty horských olšin (Alnetum incanae), u menších tok fragmenty jasanových luh Arunco sylvestris-alnetum glutinosae, v erozních rýhách a na lesních prameništích olšové jaseniny Carici remotae-fraxinetum. Zídka se na prameništích v inverzních polohách vyskytují podmáené rašelinné smriny (Sphagno-Piceetum). Na štrkových lavicích vtších vodních tok v nižších polohách jsou vyvinuta spoleenstva svaz Salicion eleagni a Phalaridion arundinaceae (typicky zvlášt Calamagrostietum pseudophragmitis). Pirozené bezlesí prakticky chybí. Náhradní pirozená vegetace na ásten odlesnných hebenech i v odlesnných submontánních polohách inklinuje ke smilkovým pastvinám (Cynosurion a Violion caninae), rozšíené jsou i brusnicové lemy svazu Vaccinion (Rhodococco-Vaccinietum myrtilli). V rozevených údolích pi úpatí jsou luní cenózy svaz Calthion, ídce Molinion, vzácn na prameništích i Caricion fuscae. Na ojedinle se vyskytujících rašeliništích jsou fragmenty vegetace svazu Sphagnion medii.