dtství u dosplé populace R projekt dpoený Interní grantovou agenturou MZ R a realizovaný týmem odborník Linky bezpeí

Transkript

1 Nkteré výsledky reprezentativní Retrospektivní studie sexuálního zneužívání v dtství u dosplé populace R a Retrospektivní studie fyzického a psychického týrání v dtství u dosplé populace R projekt dpoený Interní grantovou agenturou MZ R a realizovaný týmem odborník Linky bezpeí

2 Zkušenost každého druhého dítte : uhození nebo bití rukou pes zadek, facka, pohlavek, tahání za vlasy i za uši, cloumáníi strkání, kousání apod. Zkušenost se zámrným užitím síly Bez zkušenosti 16,9% Zámrné užití síly 83,1% Tlesné tresty 24,4% 58,7% Fyzické týrání Fyzické násilí vi dítti bývá v mnoha pípadech jen jednou z forem násilí, které se v rodin vyskytuje Zkušenost 1/4 dtí (24,4%) fyzické týrání uhození nebo bití njakým(i) pedmtem(ty) nebo pstí do hlavy i jinde na tle, kopání, opaení nebo popálení, svazování a pivazování, poezání nožem i jiným ostrým pedmtem, dušení nebo škrcení, postelení apod.

3 2/3 dtí jsou opakovan vystavovány nkteré z forem psychického týrání - dít je svými rodii odmítáno, zavrhováno, ignorováno, násiln izolováno, není mu vnován dostatek asu a pozornosti, je mu odpírána bezpodmínená láska a náklonnost, je vystavováno závažným konfliktm v rodin, je citov vydíráno apod. Nezanechává viditelné stopy asto se vyskytuje v kombinaci s dalšími formami týrání Riziko vyplývá zejména z kumulativního vlivu opakovaného týrání

4 Jednotlivé formy a podoby psychického týrání se kumulují, dochází ke kumulaci s dalšími formami špatného zacházení s dtmi Alarmující je skutenost, že dítti je ubližováno nejastji tmi nejbližšími - rodii, a to v mnoha pípadech po dlouhou dobu, kdy se násilí a jednotlivé jeho formy stupují a kumulují Nejastji uvádné formy psychického týrání % 1. Chování dosplého vyvolávající pocity zbytenosti, méncennosti 63,6% 2. Pocit, že dosplý nebere dít na vdomí 59,5% 3. Znehodnocování myšlenek a pocit dítte dosplým 48,1% 4. Ponižování 38,6% 5. Omezování v kontaktu s kamarády i jinými blízkými osobami 29,4% 6. Nadávky, vulgární oslovování ze strany dosplého 27,8% 7. Opakované vysmívání se dítti 27,2% 8. Pocity strachu i hrzy vyvolané chováním dosplého 21,9% 9. Opakovaná lhostejnost dosplého k dítti 21,6%

5 ! " Celkem 25,7% dosplých zažilo v dtství sexuálního zneužití nkterou z forem V dtství byla sexuáln zneužita každá tetí žena a tém každý pátý muž Více než v 1/2 pípad byli za pvodce zneužívání oznaeni rodie i jiná píbuzná nebo dítti známá osoba Graf : Pvodci sexuálního zneužívání v dtství Rodie nebo píbuzné osoby Nepíbuzné, známé osoby Nepíbuzné, cizí osoby tém 60% zneužívaných dtí bylo zneužito kontaktní formou (formou tlesné penetrace 1/10) 56,5% zneužívaných dtí a dospívajících bylo zneužito nejmén dvakrát a vícekrát prmrný vk zaátku zneužívání byl 11,4 let prmrná doba kontaktního zneužívání dítte píbuznou osobou - 3,8 roku

6 # $ % "! & absence pocitu jistoty a bezpeí pocity méncennosti, odlišnosti narušené sebevdomí dítte (sníženéi žádné sebevdomí) ztráta pocitu vlastní hodnoty, absence smyslu života Možný zaátek kariéry agresora a strjce šikany agresivní chování jako model a norma chování neschopnost empatie, bezohlednost, rysy egocentrismu odlišné vnímání hodnotového systému, deviantní hodnotová orientace odlišný životní styl raný kontakt s alkoholem i jinou drogou Cestou necestou vhodné obti šikanování oslabená rodiovská kontrola - problematika kvality trávení volného asu

7 ! ' Spolenost - kdo je vlastn úspšný, uznávaný - otázka idol, vzor... - v potu je síla - rozpouští se individuální odpovdnost - já to nebyl, to oni... - nápodoba agresivního chování - chci být jako on Vliv party Nuda Poítaové hry Akní filmy - asté sledování brutálních scén bez doprovodného komentáe - ztráta orientace mezi skutenou a virtuální realitou ale jemu se taky nic nestalo - deformace komunikace a sociálního cítní - ztráta schopnosti navázat a udržet hodnotný vztah Reklama životní styl hodnoty - soucit, podpora a ochrana slabších apod. - to se nenosí!! - bažení po nem novém, extrémním... Neschopnost empatie, soucitu...když on provokoval, zasloužil si to! to ho pece nemohlo tak strašn bolet, vždy jsem mu jen

8 ( )

9 ( ) pevážn se nejedná o psychopatologii agresoi nebývají sadistití psychoapti jedná se pevážn o problém duchovního rozmru lovka a jeho morálky charakteristické znaky osobnosti agresora : sebestednost, egocentrické tendence posilují vrozenou touhu po moci neschopnost empatie neschopnost vnímat poteby, bolest druhého chybjící mravní hodnoty, bez vdomých pocit viny nekultivovaná a netransformovaná agrese slouží primitivnímu já a opt uspokojení pouze vlastních poteb moci a uspokojení z ní

10 * Typické rysy : Obtí šikanování se mže stát prakticky kdokoli bojácnost a zranitelnost neschopnost svj strach skrýt vrozená slabá reaktivita ve stresových, zátžových situacích astý strach ze selhání, pocity vlastní viny, výitky, pocity méncennosti, nedostaivosti, pílišná sebekritinost apod. Uzavenost, mírnost

11 + )!

12 + )! ponižující pezdívka, posmšné poznámky, astá kritika obti manipulativní píkazy nátlak k vcnému nebo penžnímu plnní dary, výkupné,placení za agresora fyzická agrese vi obti - obse nebráníi je pi své obran neúspšná rzná zranní, jejichž význam ob zlehuje i nedokáže píinu uspokojiv vysvtlit, zranní jsou astjší asté poniení i ztráty školních pomcek, osobních vcí nebo ástí odvu, dít chodí ze školy hladové astjší žádosti o peníze souasn však nedokáže udat vrohodný dvod krádeže penzi rzných pedmt z domova agresivní chování k sourozencm nebo jiným dtem i rodim. poruchy spánku, noní dsy, nechutenství

13 + )! chronické depresivní stavy, smutek, plativost, sebevražedné myšlenky výkyvy nálad, dít se stává introvertním, uzaveným, plachým poruchy pizpsobivosti poruchy vývoje osobnosti - poruchy sebehodnocení a narušené, negativní sebepojetí, celková nejistota, stále pítomný strach negativní vztah ke škole, ztráta zájmu o uení, zhoršení prospchu psychosomatické potíže - únava, nevolnost, bolesti hlavy, bicha, zad, ranní nevolnosti se zvracením, dusivé astmatické záchvaty apod. útky do nemoci, asté neomluvené absence záškoláctví, útky z domova pozdní píchody do školy a ze školy dom dít nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný as, nemá s kým chodit ven spod., zdržuje se doma více, než mlo ve zvyku.

14 + )! Varovné signály upozorující na možnost vzniku i existence šikanování je teba zámrn a systematicky vyhledávat Opakovaná sociometrická šetení Anonymní dotazníky zamené na detekci šikany Schránky dvry Besedy, neformální setkání, tídnické hodiny Pozorování

15 , -.

16 / 0! Dostatek kvalitních informací týkající se fenoménu šikanování Vnímavost k problematice schopnost detekovat i nepímé varující signály upozorující na možnost existence šikanování Vnímavost k pocitm a potebám zejména obti, ale i agresora a dalších aktér šikanování Ochota pomoci, problém ešit Schopnost správn diagnostikovat, nabídnout adekvátní ochranu a pomoc, vetn správného zhodnocení vlastního potenciálu problém ešit

17 ) " Správná diagnostika stupn a závažnosti šikany je klíovým momentem pokroilá stádia šikany kladou odlišné, vyšší nároky zejména na odborn vedené vyšetování, metody ešení a nápravná opatení Pedagogicko - psychologické poradny, stediska výchovné pée, linky dvry, krizová centra, speciáln pedagogická centra apod. Odpor proti rozkrytí šikanování bývá organizovaný a mimoádn silný tém všichni systémov lžou a zapírají, vysoké riziko kivých, zmanipulovaných výpovdí obtí, svdk i falešných svdk

18 ) 0 1 2!! 3 1. Rozhovor s tmi, kteí na šikanování upozornili a s obmi 2. Nalezení vhodných svdk 3. Individuální, pípadn konfrontaní rozhovory se svdky (nikoli však konfrontace obtí a agresor) 4. Zajištní ochrany obtem 5. Rozhovor s agresory, pípadn konfrontace mezi nimi Cíl : zmapovat : - kdo a kolik je obtí - kdo je agresorem kdo je iniciátor, kdo je aktivní úastník - kde, kdy a jakým zpsobem docházelo k šikanování odhad závažnosti šikany

19 Samotný rozhovor s obtí šikany by ml být nejen prostedkem k diagnostice, ale i první pomocí adresovanou obti šikanování ob asto nkolik marných pokus šikanování zastavit, bránit se pocity selhání, pocity viny, méncennosti umn využívané a sycené agresorem asto dlouhodobá zkušenost s ubližováním psychického i fyzického rázu strach, úzkost, obavy z prozrazení a odvety agresora i zbytku skupiny Brát ob vážn Nebagatelizovat pocity a zkušenosti obse asto nachází ve stavu krajní nouze, krize Poskytnout emoní podporu

20 ( " Orientaní ukazatelé : 1) Hodnocení chování, vztah a celkové atmosféry postižené skupiny Poátení stádia obti i svdkové celkem ochotn spolupracují a vypovídají kdo, jak, kdy a koho šikanoval, smrem k obti je projevován soucit a snaha zamezit dalšímu ubližování, agresor a jeho chování není dosud vnímáno jednoznan pozitivn Pokroilá stádia patrná tžká atnmosféra strachu, silné obavy pekroit tabu mlení, neochota vypovídat, popípad jsou výpovdi nevrohodné, násilí je bagatelizováno nebo zcela popíráno, ob je znevažována a kritizována, naopak agresor je hodnocen pozitivn 2) Zjištní závažnosti a etnosti agresivních projev míra brutality 3) Doba trvání šikanování hranice cca 3 msíc 4) Poet obtí a agresor

21 / 0 Nápravná opatení v rámci první pomoci Cíl : Co nejrychlejší a razantní zastavení dalšího šikanování Zajištní ochrany obtem Obnovení oficiálních norem 2 základní metody : 1. Restrikce metoda vnjšího nátlaku cílem je prostednictvím trestu a strachu pinutit agresory, aby zastavili šikanování a dodržovali oficiální normy 2. Metoda usmíení cílem je nastolit spolupráci a zmnu vztah mezi agresorem a obtí

22 # 1 ' Šikana není v našem právním ádu právn jednoznan definována a nelze ji z právního hlediska pojmout jako jeden celek Jedná se o složitý a komplexní problém - svými znaky a dsledky šikanování zasahuje do rzných právních odvtví Šikanování mže svým charakterem naplovat podstatu trestných in poškozování cizí vci, krádeže, loupeže, neoprávnného užívání cizí vci, vydírání, útisku, ale i ublížení na zdraví, omezování nebo zbavení osobní svobody, vydírání, útisku, znásilnní, pohlavního zneužívání apod.