Mgr. Petr Hanuš Bc. Monika Lainová

Transkript

1 Mgr. Petr Hanuš Bc. Monika Lainová

2 Co je norma? Hranice mezi normalitou a abnormalitou, patologií je velmi kehká a pohyblivá - mní se v ase, v závislosti na sociokulturním kontextu. Za normu bývá ve spolenosti považováno to, co je v dané spolenosti a kultue obvyklé. obvyklé, bžné???

3 Rodina a její vliv Rodinná patologie - ohrožující faktory: - výskyt fyzického týrání, psychického týrání, zanedbávání, sexuálního zneužívání dtíi dospívajících, alkoholismus rodi, zneužívání drog, domácí násilí, ale i rozvodovost, nezamstnanost apod. - je ohrožen zdravý vývoj osobnosti dítte, v nkterých pípadech zdravíi dokonce i život dítte, dospívajícího - problematickái chybjící výchova k ádu a dodržování ur. norem, pravidel chování -asto chybí vlastní pozitivní píklad - problematický výchovný styl rodi : - nejednotnost, nedslednost - extrémn tvrdý i naopak zanedbávající pístup k dítti, lhostejnost (ale rovnž i problematika rodiovské hyperpée) - latentní rodinná patologie - psychická, zejména pak citová subdeprivace

4 Rodina - ohrožující faktory 2 základní mechanismy ohrožení prosperity dítte : 1) dít se stává svdkem nebo dokonce obtí násilí páchaného v rámci rodiny 2) narušená rodinná konstelace i atmosféra neumožuje ádnou a kvalitní rodiovskou péi

5 Tlesné týrání Celkem 83,1% respondent ve svém dtství zažilo alespo jednu z forem tlesného trestání nebo fyzického týrání, popípad obojí. Jen 16,9% uvádí, že ve svém dtství nebylo vystaveno žádné z forem zámrného zneužití síly. Zkušenost se zámrným užitím síly Zkušenost každého druhého dítte : uhození nebo bití rukou pes zadek, facka, pohlavek, tahání za vlasy i za uši, cloumáníi strkání, kousání Bez zkušenosti Zámrné užití síly 16,9% 83,1% Tlesné tresty 24,4% 58,7% Fyzické týrání Zkušenost 1/4 dtí : uhození nebo bití njakým(i) pedmtem(ty) nebo pstí do hlavy i jinde na tle, kopání, opaení nebo popálení, svazování a pivazování, poezání nožem i jiným ostrým pedmtem, dušení nebo škrcení, postelení apod. Fyzické násilí vi dítti bývá v mnoha pípadech jen jednou z forem násilí, které se v rodin vyskytuje.

6 Nezanechává viditelné stopy Psychické týrání asto se vyskytuje v kombinaci s dalšími formami týrání Riziko vyplývá zejména z kumulativního vlivu opakovaných výskyt týrání Cca 2/3 dtí jsou opakovan vystavovány nkteré z forem psychického týrání Citová subdeprivace Nejastji uvádné formy psychického týrání % 1. Chování dosplého vyvolávající pocity zbytenosti, méncennosti 63,6% 2. Pocit, že dosplý nebere dít na vdomí 59,5% 3. Znehodnocování myšlenek a pocit dítte dosplým 48,1% 4. Ponižování 38,6% 5. Omezování v kontaktu s kamarády i jinými blízkými osobami 29,4% 6. Nadávky, vulgární oslovování ze strany dosplého 27,8% 7. Opakované vysmívání se dítti 27,2% 8. Pocity strachu i hrzy vyvolané chováním dosplého 21,9% 9. Opakovaná lhostejnost dosplého k dítti 21,6% Psychicky týrané dít je svými rodii odmítáno, zavrhováno, ignorováno, násiln izolováno, není mu vnován dostatek asu a pozornosti, je mu odpírána bezpodmínená láska a náklonnost, je vystavováno závažným konfliktm v rodin, je citov vydíráno apod. Zdroj : Retrospektivní studie fyzického a psychického týrání v dtství u dosplé populace R

7 Sexuální zneužívání Celkem 25,7% dosplých zažilo v dtství nkterou z forem sexuálního zneužití. V dtství byla sexuáln zneužita každá tetí žena a tém každý pátý muž. Graf : Pvodci sexuálního zneužívání v dtství Rodie nebo píbuzné osoby Nepíbuzné, cizí osoby Více než v 1/2 pípad byli za pvodce zneužívání oznaeni rodie i jiná píbuzná nebo dítti známá osoba Nepíbuzné, známé osoby tém 60% zneužívaných dtí bylo zneužito kontaktní formou (formou tlesné penetrace 1/10) 56,5% zneužívaných dtí a dospívajících bylo zneužito nejmén dvakrát a vícekrát prmrný vk zaátku zneužívání byl 11,4 let prmrná doba kontaktního zneužívání dítte píbuznou osobou - 3,8 roku

8 a výsledek? Kde hledat?? Hledání korektivní zkušenosti Najde, nenajde?? absence pocitu jistoty a bezpeí narušené sebevdomí dítte (sníženéi žádné sebevdomí) ztráta pocitu vlastní hodnoty, absence smyslu života agresivní chování jako model a norma chování odlišné vnímání hodnotového systému, deviantní hodnotová orientace odlišný životní styl raný kontakt s alkoholem i jinou drogou oslabená rodiovská kontrola - problematika kvality trávení volného asu neschopnost empatie, bezohlednost, rysy egocentrismu pocity méncennosti, odlišnosti a cena??

9 Vrstevnická skupina Po rodin nejdležitjší socializaníinitel Spolenáinnost podporuje vzájemnou soudržnost a pocit sounáležitosti s celkem - uspokojuje potebu dospívajícího nkam patit a souasn se odlišit od svta dosplých - parta, gang nabízí relativní pocit nezávislosti na dosplých a souasn sytí pocit opory a ochrany - to vše však za pedpokladu, že se len skupiny podídí skupinovým normám, které v nkterých pípadech nabývají sociáln - patologických rys - vrstevnická skupina vytváí na svéleny velký tlak ve smru podízení se skupinovým normám (ty se mohou velmi diametráln lišit od norem obecn uznávaných) - nap. o samot pije alkohol pouze 5% mladistvých, zatímco s kamarády a ve skupin vrstevník 77,5% - zdrcující vtšina zejména kriminálního chování, ale i alkoholismus i zneužívání drog se objevuje pedevším v prostedí part - nikoli v rodinách

10 Spolenost a její vliv - oslabení sociální kontroly (nap. anonymita sídliš, oslabení vzájemných vztah, lhostejnost ) - tolerantnost k uritým formám nežádoucího chování - nap. liberální pístup ke konzumaci alkoholu, tabakismu, a to i v pípad dospívajících - dostupnost (nap. hustá sí výherních automat, pomrn snadný pístup dtí a dospívajících k alkoholu, cigaretám a dalším drogám, ale i non-stop zastavárny apod.) - negativní vliv médií, reklamy - popularizace, propagace nevhodných vzor chování, hodnotového systému, životního stylu - uruje, co je žádoucí, módní, in (akní filmy, reklamy apod.)

11 Sociáln patologické jevy

12 Charakteristické znaky : Šikana - Úmysl ublížit druhému - a fyzicky nebo psychicky - Samoúelnost násiln ponižujícího chování - Nepomr sil mezi útoníkem a obtí - pevaha útoníka mže být skutená nebo jen zdánlivá - Neschopnost obti úinn bránit - ob se neumí nebo není z rzných píin schopna se bránit - v urité podob vyskytuje ve všech školách všech typ a stup - nejedná se pouze o problém agresor - ob, jedná se o onemocnní celé skupiny, - obtí se mže stát kdokoli - a pro njaký handicap i naopak uritou pednost - pro vznik šikany není nutn poteba pítomnost osobnosti s patologickými rysy - výborná vnjší káze není známkou i dkazem nepítomnosti šikany - v nkterých pípadech napluje podstatu trestných in - nap. krádež, loupež, omezováníi zbavení osobní svobody, zastrašování, vydírání, ublížení na zdraví apod.

13 na alkoholu na TV Závislosti na poítaových hrách Rozšíenost širokého spektra závislostí mezi dtmi na nikotinu Drogové a nedrogové závislosti Spolená charakteristika : na práci na mobilu - neodolatelná touhalovka po nem, co mu pináší píjemný prožitek - chování, užívání látky, která pináší píjemné prožitky, se stává os. dominantou - snížené sebeovládání - pokud jde o zaátek, ukonení nebo množství - zvyšování tolerance - postupné zanedbávání jiných zájm, potšeníi povinností - pokraování i pes jasný dkaz zjevn škodlivých následk - zmna chování, prožívání, negativní zásah do osobnosti lovka na sexu na alkoholu na Internetu na výherním automatu Droga = nco, co poutá na drogách

14 Konzumace alkoholu vtšina adolescent uvádí první zkušenost s alkoholem v období 9-11let 1/3 patnácti - až osmnáctiletých pila alkohol alespo jednou týdn pohledu - pouze 17% dospívajících v této vkové skupin zcela abstinovalo (abstinence je prožívána jako vhodná, nikoli však jako vzor chování (není atraktivní z vlastní prestiže ve skupin, vlastního životního stylu...) mladí lidé pijí o samot jen velmi zídka nejastji dochází ke konzumaci extrémního množství alkoholu ve spolenosti - cca každétvrté napití koní v pípad mladých muž opilostí - mimoádn ohrožená skupina = chlapci a mladí muži, jejichž otec je závislý na alkoholu Tabulka.2 : Zkušenosti žák ZŠ s alkoholickými nápoji (Czémy, 1992) Alkohol 2. t. ZŠ 4. t. ZŠ 6. t. ZŠ Pivo 21,6% 41,4% 66,4% Víno 12,1% 34,2% 62,5% Destiláty 6,7% 18,8% 40,7% Opravdová opilost : 7% dívek a 15% chlapc ve vku let, 22% dívek a 37% chlapc ve vku let (1994)

15 Nikotinismus kouí se v 57% rodin 3/4 dospívajících nabudou první zkušenost s cigaretou do 15 let svého vku - v této dob zaíná pravideln kouit cca 1/3 dospívajících - pravideln každý den kouí více než 40% stedoškolák návyk na nikotin vzniká u dtí velmi rychle - staí již dv cigarety týdn klíový motiv : - konformita se skupinovými normami - každý druhý dospívající vyzkouší svou první cigaretu s páteli - oslabení pocit nejistoty, méncennosti Poet žák ZŠ a SŠ 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% Dynamika drogové scény a sociálního klimatu dtí a mládeže (Zdroj : Falá a kol., Brno 2003) Zkušenost s kouením nad 5 cigaret denn Žáci ZŠ Žáci SŠ 3,7% 14,1% 4,3% 13,2% 17,6% 5,1% 4,8% 14,1% Jsem in a nkam patím 0,00% Vývoj v letech

16 Jiné drogy Nárst užívání drog u nezletilých - až 40% mladistvých ve vku let má zkušenost s drogou, 10-15% opakované užívání) Významn se snižuje vk první zkušenosti s drogou -nabídka drogy i první zkušenost s ní se pesouvá ze stedních škol a uiliš do základních škol Vková hranice dtí picházejících do styku s drogou se snížila na 12 let Nejastjší motivace : - poteba zvládnout stres, vyešit konfliktní situace, problémy, zbavit se nejistoty, zvýšit sebevdomí - poteba dosáhnout uspokojení, pocit pohody, odreagování - poteba uniknout nud, získat nové, mimoádné zážitky, které nejsou jinak bžn dostupné - poteba sociální konformity - poteba obstát, být akceptován skupinou Vk první zkušenosti s drogou 17, , , , ,5 Prmrný vk první zkušenosti s drogou Zdroj : Sak, 1996 (2000) 17,2 15,9 14, Vkové skupiny dotázaných respondent

17 Patologické hráství = závislost na he -lovk je neovladateln puzen ke he i hazardní he - hra na hracích automatech zcela dominují nad sociálními, materiálními, rodinnými a pracovními (školními) hodnotami, povinnostmi - v mnohém pipomíná závislost na alkoholu nebo jiných návykových látkách - dle odhad psycholog jsou v R závislá na hracích automatech cca 3% populace - klesá vková hranice závislých na hracích automatech - u dtí a mladistvých se vytváí závislost mnohem rychleji - staí nkolik týdni msíc (u dosplých v horizontu cca 1-3 let) V roce 1995 mly s výherními automaty zkušenost více než 2/3 šestnáctiletých (74%chlapc a 51% dívek), (Zdroj : Czémy, 1995). Hraní na výherních automatech Celkem Dívky Chlapci Nejmén jedna zkušenost 63,4% 51,3% 73,5% 3x a vácekrát za poslední msíc 4,9% 1,6% 7,7%

18 Závislost na poítaových hrách - virtuální realita, alternativní model reálného svta = možnost odpoutání se od skutené reality, únik... jsem pánem tohohle svta, jsem nepemožitelný, úspšný, obávaný táta poád pije, bije mámu i m, máma se bojí, ve škole mi to nejde a nebaví, nemám žádného kámoše... Kdo si hraje - nezlobí??!! Možná rizika a úskalí poítaových her : - aktivní podíl na násilí (násilí = prostedek k dosažení cíle, úspch je primárn založen na násilí - riziko nápodoby násilného chování dle herního vzoru v reálné situaci (neschopnost použít jiné, adekvátnjší vzorce chování pro jejich absenci i pocit, že nepinesou kýžený úspch apod.) - rst verbálníi fyzické agresivity - deformace komunikace, sociálního cítní - riziko ztráty orientace, rozlišení mezi virtuální a skutenou realitou

19 Rizikové sexuální chování Vtšina mládeže zahajuje svj sexuální život v etap sociální nezralosti - znanáást však již i v etap mentální nezralosti - negativní vliv médií - vytváí dojem, že raná sexualita je pirozenou souástí identity a image mladého lovka Získaná sterilita u dívek Konflikt se zákonem AIDS! Jiné pohlavn penosné nemoci Láska? Sex Nechtné thotenství Zodpovdnost 80% 60% 40% 20% Vk zahájení sexuálního života u dospívajících 5% 25% 50% 64% 75% 0% 14 let 15 let 16 let 17 let 18 let Vk - jako potvrzení vlastní normality?!! Zdroj : Weis a kol., jako potvrzení vlastní atraktivity?!! - jako potvrzení vztahu?!! Co je to vlastn láska??

20 Rizikové sexuální chování - promiskuita -eští adolescenti jsou mírn promiskuitnjší než jejich západoevropštíi amerití vrstevníci!!! pouze cca 10% ze sex. aktivních adolescent používalo pravideln kondom!!! Co je to bezpený sex? Vím = umím?? Bezpený sex je když naši nejsou doma a do hodiny se urit nevrátí... Poet sexuálních partner u adolescent ve vku let Sexuáln aktivní adolescenti 30% 20% 10% 0% 25%! Dti mají dti! 20% 17% 13% 15% 4% partn partn. Poet sexuálních partner Zdroj : Raboch a kol., 1995

21 Delikventní chování, kriminalita - Mladiství (15-18let) mají na svdomí témtvrtinu všech trestných in, dv tetiny pak mládež (do vku 29 let). - už mezi mladistvými se objevuje asi 20 % recidivist - 1/3 trestnéinnosti mladistvých tvoí majetková trestnáinnost (vykrádání osobních automobil, krádeže penz, alkoholu a cigaret, spoteb. elektroniky, jízdních kol a motorových vozidel - v pevážné vtšin pípad se jedná o trestnou innost páchanou ve skupin - narstá poet pípad násilné trestnéinnosti (loupeže, vandalismus, znásilnní, ubližování na zdraví apod.) a in spáchaných pod vlivem alkoholu i jiných drog - zvyšuje samoúelná brutalita a bezohlednost - specifická oblast tr. innosti = prostituce mladistvých (fenomén relativn nový) - (mladiství se podílejí na tr. inech mravnostní povahy cca 1/5) - Narstají poty pípad dtské kriminality (dti do 15 let) - z hlediska právní odpovdnosti je trestnáinnost dtí prakticky nepostižitelná

22 Sebevražedné chování Nkolik ošidných mýt o sebevražedném jednání : - Pes, který štká, nekouše - ten, kdo mluví o sebevražd, ji nespáchá - Pemýšlí-li nkdo o sebevražd : Výskyt sebevražednosti : - nehledá pomoc - chybí varovné signály - poet sebevražedných pokus se odhaduje na deseti - až dvacetinásobek dokonaných sebevražd - u dívek a žen pevažují sebevražedné pokusy (a to farmaky), u muž je vysoký výskyt dokonaných sebevražd (a to formou obšení, skoku z výšky nebo zastelením) - poet suicidálních pokus kulminuje v mladších vkových skupinách (nejvyšší je v adolescenci, a to zejména u dívek) - poet dokonaných sebevražd se naopak zvyšuje s pibývajícím vkem

23 Vývoj suicidality v dtském a adolescentním vku vykazuje v posledních letech vzestupný trend Možné píiny : - rodinné problémy (cca 45%) - školní problémy (35%) - partnerské vztahy - duševní onemocnní, zdravotní problémy Sebevražda bývá asto zoufalým výkikem o pomoc Sebevražedné chování V roce 2000 zemelo sebevraždou celkem 1649 osob, v roce 2001 to bylo sebevraždy stojí po úrazech a úmrtích nešastnou náhodou na druhém míst mezi nejetnjšími píinami úmrtí, teprve na tetím míst v poadí jsou úmrtí následkem dopravní nehody Poet dokonaných sui cidií udt í aadol escent v letech (na osob) Do 14 let let

24 Dkuji za pozornost!