Mohou obnovitelné zdroje energie nahradit vyčerpaná fosilní paliva?

Transkript

1 HLAVNÍ TÉMA VYDÁNÍ EKOLOGIE A ENERGETIKA REGIONÁLNÍ INFORMACE KVĚTEN 2008 ZAOSTŘENO NA OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Obnovitelné zdroje energií a dotace 2 Ekologie napříč regiony 4 5 Ekologické zemědělství 7 ZAPOJTE SE Projekty a soutěže nadace Partnerství V prûbûhu jara mohou obce, sdru- Ïení, koly, rodiny ãi jednotlivci nominovat své oblíbené stromy v anketû Strom roku. Bûhem ãervna vybere porota dvanáct finalistû. Od srpna do fiíjna se tito kandidáti ucházejí o vítûzn titul o jejich úspûchu rozhoduje sv m hlasováním vefiejnost. Hlasování je zpoplatnûno a vybrané peníze smûfiují do vefiejné sbírky, urãené na dal í v sadbu stromû. Více informací na Mohou obnovitelné zdroje energie nahradit vyčerpaná fosilní paliva? VYSPĚLÉ EKONOMIKY SVĚTA ČELÍ V SOUČASNÉ DOBĚ POSTUP- NÉMU VYČERPÁVÁNÍ FOSILNÍCH PALIV. ODBORNÍCI, POLITICI I LAICKÁ VEŘEJNOST PROTO VEDOU DISKUSE O NÁHRAD- NÍCH ZDROJÍCH, KTERÉ BY BYLY ZÁROVEŇ ŠETRNÉ K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ. MOHOU VŠAK VĚTRNÁ A SLUNEČNÍ ENERGIE NEBO BIOMASA POKRÝT NAŠI VYSOKOU SPOTŘEBU TEPLA A ELEKTŘINY? NENÍ NEVYHNUTEL- NOU ALTERNATIVOU JADERNÁ ENERGIE? Jako alternativa se nabízí vyuïití zemûdûlsk ch ploch k v sadbû energetick ch plodin pro produkci biomasy. Foto: Petr Holub Strom do soutûïe navrhla místní kola, kolka a zastupitelstvo. Dûti spolu se starostou BeÀova Ivo Pitnerem sázejí ãervenolist ka tan, kter obec získala jako odmûnu za vítûzství. Foto: archiv nadace Partnerství V rámci Dopravního programu vyhla uje Nadace Partnerství kaïdoroãnû soutûï Cesty mûsty, která je zamûfiena na zv ení bezpeãnosti dopravního provozu v ulicích mûst. Na podporu bezpeãn ch cest do kol vyhlásila Nadace Partnerství grantov program Na zelenou, kde klíãovou úlohu hrají samotní Ïáci. Více informací: Témûfi v echny vinafiské obce na Moravû spolupracují s Nadací Partnerství na projektu Moravsk ch vinafisk ch stezek. Jedná se o unikátní síè regionálních cyklostezek, které spojují to nejlep í z vinafiství i památek jiïní Moravy. Samotné cyklostezky jsou v ak jen jednou souãástí celého projektu, kter je orientován stejnou mûrou i na nabídku turistick ch cílû nebo ubytovacích ãi gastronomick ch sluïeb. Více informací na O v voji energetiky a ekologick ch opatfieních jsme si povídali s ing. Luìkem Piskaãem, tajemníkem SdruÏení velk ch spotfiebitelû energie, kter v únoru 2008 prezentoval v parlamentu svoji studii Oãekávání na poïadavky prûmyslov ch spotfiebitelû na Státní energetickou koncepci. Jak se vyvíjel energetick prûmysl a energetická politika v âr po roce 1989? Co lze fiíci o souãasné situaci v této oblasti? Tak pfiedev ím má energetika na rozdíl od ostatních oborû obrovskou setrvaãnost. To je dáno pfiedev ím velkou nároãností na prvotní investice a relativnû dlouhou dobu návratnosti, která je v ak na druhé stranû pomûrnû jistá. âeská republika z tohoto dûvodu tûïí z minul ch dob, kdy je tû pfied revolucí byla vybudována pomûrnû dobrá infrastruktura jak ve zdrojích, tak v oblasti elektrick ch sítí a plynovodû. âr se mûïe pochlubit vysok m podílem kogenerace, tedy souãasnou v robou elektfiiny a tepla, coï je jeden z nejekonomiãtûj ích zpûsobû zacházení s energiemi. V oblasti elektroenergetiky jsme spoleãnû s Francií jedním z mála státû, které disponují dostatkem zdrojû a které jsou schopny elektfiinu vyváïet. Tato situace se v ak mûïe bûhem pomûrnû krátké doby pûti aï sedmi let zmûnit a ze zemû v raznû exportní se staneme dovozcem. Energeticko-ekologický balíček obsahuje čtyři základní části. Jak m zpûspbem ãelí energetická politika âr a EU postupnému vyãerpávání fosilních zdrojû energie? Existuje podle va eho názoru nûjaké fie ení? Pokud bych na tuto otázku umûl rozumnû odpovûdût, stal bych se hvûzdou první velikosti. Îe vyãerpání fosilních zdrojû bude jedním z nejvût ích problémû lidstva, je nepochybné. Je nás pfiíli mnoho a Ïijeme si nad pomûry. A aè o tom ãlovûk pfiem lí z kterékoli strany, v podmínkách demokracie a souãasné konzumní spoleãnosti nenachází rozumné fie ení. SnaÏme se tedy zacházet se zdroji co nejekonomiãtûji. NebraÀme se jaderné elektfiinû není sama o sobû fie ením, ale urãitû neexistuje fie ení bez ní! Pracujme na zlep ování úãinnosti v ech forem zacházení s energiemi: od tûïby pfies distribuci aï po koneãnou spotfiebu. Poskytnûme dostateãné prostfiedky pro vûdu a v zkum, které mohou jako jediné pfiinést nadûji na zachování Ïivota. MÛÏete v tomto kontextu pfiiblíïit zásadní body projednávaného Energeticko-ekologického balíãku a stanoviska vlády a va eho sdruïení k tomuto dokumentu? Balíãek obsahuje 4 základní ãásti a vychází ze závazku Evropské rady z bfiezna První ãástí je revize smûrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkov ch plynû po roce V rámci ní má b t zaveden plnû aukãní systém, coï pro státy doposud orientované na v robu z uhlí (âr, Polsko) bude znamenat znaãn problém a zdraïení elektfiiny. Druhou ãástí je rozhodnutí o rozdûlení úsilí k dosaïení redukce emisí o 20 %, pfiiãemï v chozím bodem má b t rok Pro âr je to silnû nev hodné, základnou podle Kjótského protokolu byl rok Tfietí ãástí je smûrnice o geologickém ukládání CO 2. âástí poslední je návrh smûrnice pro podporu energie z obnoviteln ch zdrojû. Jejich podíl z koneãné spotfieby má b t 20 % za celou EU, 12,7 % za âr. V roce 2005 ãinil u nás tento podíl 9 %. Energetická politika âr a EU si svá poslední úsporná opatfiení znaãkuje jako ekologická. Mluví se o obnoviteln ch zdrojích energie /OZE/, úsporách energie a podobnû. Jde, podle vás, o opatfiení vedená upfiímnou snahou etfiit Ïivotní prostfiedí? Anebo se jedná o racionální snahu vyhnout se kolapsu hospodáfiství, kdy nebudou dostateãné zdroje energie pro fungující ekonomiku? Podle mého soudu vzniklo v posledních letech nové zelené náboïenství agresivní ideologie se v emi riziky, která ideologick boj vïdy doprovázejí. Abychom v ak byli schopni objektivnû se v problematice zorientovat, je nutno si poloïit nûkolik otázek a snaïit se na nû upfiímnû odpovûdût. Existují vûbec globální klimatické zmûny? Odpovûì zní: urãitû ano. Otázka druhá: jsou tyto zmûny povahy pfiírodní, nebo jsou v sledkem lidské ãinnosti? Pokraãování na stranû 6 Kpřipravované novelizaci zákona o odpadech O odpadech se mluví málo navzdory tomu, jakou roli v na em Ïivotû hrají. Na jednoho Jihomoravana pfiipadalo v roce 2006 pln ch kilogramû prûmyslového odpadu a sám odnesl do popelnice podle statistik pfiibliïnû 300 kilogramû domovního odpadu. Není na kodu podívat se na na e odpadové hospodáfiství cizíma oãima. Úplnû staãí japon- tí turisté fotografující si v ulicích historického centra Brna palír pfietékajících popelnic. Ti komentují situaci slovy: "Mûli byste volit Berlusconiho, ten slíbil vyãistit i Neapol! Jen málokomu z domácích ov em vadí, Ïe mûsto "zdobí" páchnoucí odpadkové sochy. Zvykáme si. A pro budoucnost je to moïná dobfie. Provozovatelé skládek totiï hrozí, Ïe kvûli pfiipravované novele zákona o odpadech zavfiou svá úloïi tû, tfieba jen na ãtrnáct dnû, pokud nebude ministr Bursík akceptovat jejich pfiipomínky. Nejen takto se ov em nov zákon ve sv ch dûsledcích t ká kaïdého obãana, aè bydlí kdekoli. Pokraãování na stranû 6 3D vizualizace větrných elektráren na internetu! V oblasti obnoviteln ch zdrojû podporuje Jihomoravsk kraj pfiedev ím vyuïívání solární energie. Ta je podle hejtmana ing. Stanislava Juránka v tomto regionu perspektivní z hlediska místních klimatick ch podmínek. Pokraãování na stranû 2 Příliš vysoká cena biovýrobků? Ekologické zemûdûlství je povaïováno za jist protipól intenzivní produkce, která ãasto nebrala ohled na negativní dûsledky zemûdûlského podnikání. Mezi hlavní cíle "staronového" pfiístupu k pûdû patfií dlouhodobé udrïení úrodnosti polí, vyvarování se zneãi tûní organické hmoty geneticky manipulovan mi organismy a minimalizace neobnoviteln ch vstupû a zdrojû. Hospodáfisk m zvífiatûm vytváfií ekopfiístup podmínky, které odpovídají fyziologick m a etologick m potfiebám i etick m zásadám. "Návrat k pfiírodû a pfiirozenosti hospodafiení" by také mûl umoïnit zemûdûlcûm a jejich rodinám ekonomick a sociální rozvoj stejnû jako uspokojení z práce a v neposlední fiadû také zajistit tradiãní ráz kulturní zemûdûlské krajiny a její osídlení. Ekonomick rozmûr biozemûdûlství v ak dnes tuzem tí spotfiebitelé vnímají pfieváïnû v rovinû vy ích cen za potraviny s pfiívlastkem BIO. Pokraãování na stranû 7

2 KVĚTEN 2008 STRANA 2 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Co se starou kancelářskou technikou? Elektrick ch spotfiebiãû máme ãím dál víc a vydrïí nám ãím dál krat í dobu. Co ov em potom se starou technikou? Nejlep ím fie ením pro nefunkãní poãítaãe, monitory, tiskárny, faxy, kopírky nebo scannery je ekologická likvidace. KaÏdá firma má moïnost vyuïít bezplatn ch sluïeb ASEKOLU: mûïe odloïit elektroodpad na místû oddûleného sbûru anebo poïádat o odvoz. Doprava je realizována do 14dnÛ od data doruãení Ïádosti, kterou lze nalézt na internetové adrese Telefonick kontakt: Institucím a úfiadûm nyní ASECOL nabízí zdarma takzvan E-box, do nûhoï mohou zamûstnanci vyhazovat drobná elektrozafiízení: nefunkãní kalkulaãky, telefony, drobné poãítaãové vybavení, walkmany, discmany, mp3 pfiehrávaãe. E-box je vhodn k pouïití v hradnû do interiéru budov. Jeho rozmûry jsou 40x40x100 cm. Bezplatné je jak dodání E-boxu, tak i odvoz a recyklace nashromáïdûného elektroodpadu. Konkrétní umístûní E-boxÛ naleznete na nebo Skupina âez plánuje do roku 2020 investovat do v stavby vûtrn ch elektráren zhruba 20 miliard korun. Cílem Skupiny âez je jiï v roce 2012 dosáhnout instalovaného v konu 100 MW (zhruba 50 strojû), v roce 2020 dokonce 500 MW. Obcím, na jejichï katastru budou postaveny vûtrné elektrárny, Skupina âez nabízí kompenzaci ve formû pravidelného roãního pfiíspûvku do obecního rozpoãtu v fiádu okolo korun na jednu vûtrnou elektrárnu. U projektû nad 10 strojû v jedné lokalitû mají navíc obce moïnost, aby si v prvních letech provozu odkoupily jeden stroj dle vlastního v bûru. Příští vydání květen 08 vychází Zpříštího čísla vybíráme ZAMĚŘÍME SE NA DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST A INFRASTRUKTURU. řešení obchvatů v malých městech jak si poradit s nedostatkem parkovacích míst novinky v plánování dálnice Brno Vídeň městská hromadná doprava a ekologie VYDAVATEL: Jihomoravská hospodářská agentura, s. r. o., Dvořákova 14, Brno, telefon: , fax: , jmha@jmha.cz, ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová, m.slaninova@jmha.cz REDAKCE: šéfredaktorka: Mgr. Veronika Gábová / -veggsm: , redakce@jmha.cz INZERTNÍ ODDĚLENÍ: Petr Dostál, tel: , gsm: , p.dostal@jmha.cz, Alena Štepánková, tel: , gsm: , a.stepankova@jmha.cz PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: , gsm: , n.parmova@jmha.cz SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, Brno, TISK: Litera, s. r. o., Tábor 43a, Brno, REGISTRACE: MK ČR E KAŽDÝ REGION MÁ SVÉ SPECI- FICKÉ PODMÍNKY PRO UPLAT- NĚNÍ RŮZNÝCH ZDROJŮ ENER- GIE. ZEJMÉNA MÍSTNÍ KLIMA OVLIVŇUJE ROZHODOVÁNÍ ÚŘADŮ A INVESTORŮ, ZDA VE VHODNÝCH LOKALITÁCH STAVĚT VĚTRNÉ ČI SOLÁRNÍ ELEKTRÁRNY NEBO SPÍŠE PODPOŘIT VYUŽITÍ BIOMASY. Dokonãení ze strany 1 3D VIZUALIZACE VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN NA INTERNETU! Pro v stavbu vûtrn ch elektráren nemá kraj dostatek vhodn ch lokalit a to s ohledem na sílu vûtru, která je vhodná pro produkci energie v tûchto zafiízeních. V jimkou je území na hranici s krajem Vysoãina. Proto jiï v srpnu 2006 vydal Krajsk úfiad usnesení, podle kterého nepodporuje v stavbu vûtrn ch elektráren. Podle námûstkynû hejtmana ing. arch. Anny Procházkové rozhodnutí reflektuje fakt, Ïe energetická produkce z tûchto zdrojû je v regionu zanedbatelná a nemûïe kompenzovat negativní vlivy elektráren na Vûtrn park v BfieÏanech Foto: archiv MÚ BfieÏany Jihomoravský kraj na cestě k obnovitelným zdrojům Ïivotní prostfiedí. Ty mohou mít dopad na ráz krajiny, faunu a ochranné soustavy Natura Stejné stanovisko vyjádfiil v prosinci 2007 Ústavní soud, kdyï potvrdil, Ïe ochrana krajiny má pfiednost pfied v stavbou vûtrn ch elektráren. Právû na úrovni Krajského úfiadu je vyhodnocována v stavba jednotliv ch elektráren podle zákona ã. 100/2001 Sb. o posuzování vlivû na Ïivotní prostfiedí. Podle v e zmínûného usnesení není Krajsk úfiad v stavbû vûtrn ch elektráren pfiíli naklonûn, v nûkolika pfiípadech v ak jejich vybudování umoïnil. Pfii posuzování kaïdého projektu zohledàuje vïdy úfiad gstp://www2.geodis.cz/vizualizace_vetr_el_jmk.gs pfiedev ím potfieby obãanû a stav Ïivotního prostfiedí. V této souvislosti chce Krajsk úfiad obãany pfiímo informovat o dopadu v stavby vûtrn ch elektráren na krajinn ráz regionu. Vefiejnost má nyní moïnost prostfiednictvím digitálního prostorového modelování dostupného na internetov ch stránkách posoudit, jak by vybudování tûchto zafiízení ovlivnila prostfiedí v jihov chodní ãásti kraje. Konkrétnû jde o obce Stavû ice, Nenkovice, Klobouky u Brna a Bo ovice, kde byly pfiedloïeny zámûry investorû na v stavbu elektráren. Jako problematické se v Jihomoravském kraji jeví i dal í zafiízení na v robu Většina našich občanů je na větrné elektrárny hrdá R O Z H O V O R S E S T A R O S T O U O B C E B Ř E Ž A N Y V PROSINCI ROKU 2005 BYL DOKONČEN A UVEDEN DO PROVOZU VĚTRNÝ PARK PĚTI ELEKTRÁREN V BŘEŽANECH. JE TO PRVNÍ A ZATÍM JEDINÝ VĚTRNÝ PARK V JIHOMORAV- SKÉM KRAJI. STAROSTY OBCE JOSEFA REBENDY JSME SE ZEPTALI TAKÉ NA TO, JAK VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY OVLIV- ŇUJÍ KVALITU ŽIVOTA OBČANŮ NEBO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Josef Rebenda starosta obce BfieÏany Jak probíhal cel proces od pfiípravy projektu aï po ukonãení v stavby vûtrného parku? Pfiípravy zaãaly uï koncem roku JiÏ pfiedtím jsme mûli moïnost seznámit se s vûtrn mi elektrárnami v na í partnerské obci Grossrussbach v Dolním Rakousku. V prosinci 2003 vydal jihomoravsk Krajsk úfiad kladné stanovisko, pfiiãemï nevyïadoval posouzení vlivu na Ïivotní prostfiedí. Stavební povolení bylo vydáno v prosinci Obec v roce 2005 poïádala o dotaci ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí, neboè podle pûvodních plánû mûly b t BfieÏany investorem dvou elektráren. ProtoÏe Jihomoravsk kraj dotaci z programu Operaãní infrastruktura nedoporuãil, obec ji nezískala a cel park postavil soukrom investor. V stavba vûtrn ch elektráren zaãala koncem ãervence roku 2005 a první tfii byly vztyãeny v fiíjnu. Zbylé dvû byly dokonãeny v prosinci a následnû byl cel park napojen na síè. Větrné elektrárny se staly dominantou krajiny a díky nim jsme dnes známí. Jak ovlivàuje provoz elektráren Ïivot obãanû a Ïivotní prostfiedí v okolí vûtrného parku? Elektrárny jsou umístûny asi 600 metrû od nejbliï ích osamocen ch obydlí a od obce jsou ve vzdálenosti více neï 1000 metrû. Pfii mûfiení hluku ve vzdálenosti 550 metrû byly namûfieny podlimitní hodnoty a v obci jsou vûtrné elektrárny nesly itelné. Také vliv na okolní pfiírodu, ptáky a Ïivoãichy je zanedbateln, coï dokládá ukonãen roãní ornitologick prûzkum. Ani ze strany honebního spoleãenství nejsou Ïádné pfiipomínky. V raznû v ak tyto stavby ovlivnily ráz krajiny. Podle vût iny obãanû BfieÏan i okolních obcí elektrárny do krajiny zapadly a staly se její dominantou. Myslím si, Ïe vût ina vefiejnosti je na nû hrdá, díky nim jsme se stali znám mi. Roãnû nav- tíví ná vûtrn park stovky lidí, napomáhají turistickému ruchu. Nicménû ti obãané, ktefií byli uï na zaãátku zásadnû proti v stavbû vûtrn ch elektráren, svûj názor nezmûnili. Jak m zpûsobem byli obãané o v stavbû elektráren informováni a jaká moïnost k vyjádfiení jim byla poskytnuta? Do ãervna 2004 nepfii ly ze strany obãanû Ïádné pfiipomínky, pfiestoïe jim byl cel problém znám. O vûtrném parku bylo psáno i v místním ãasopise NIVA. Aktivity nûkolika jedincû proti v stavbû zaãaly po velké mediální kampani proti vûtrn m elektrárnám na jafie Tito na i spoluobãané poïadovali referendum, které v ak jiï vzhledem k probíhajícímu stavebnímu fiízení nebylo moïno vyhlásit. Referendum ale probûhlo kvûli jinému vûtrnému parku v sousední obci Mackovice. Nicménû pro malou, dvacetiprocentní úãast obãanû nebylo závazné. Jaké v hody pfiinesl vznik elektráren va í obci? Loni vyrobil vûtrn park asi 6 miliónû kwh, elektrická energie se dodává do sítû. Obec získává finanãní pfiíspûvek do svého rozpoãtu, za kter si vybudovala náhradní vrt na pitnou vodu a udûlala krásné parkovi tû u obecního úfiadu. Jak je vá osobní názor na obnovitelné zdroje energie? Pokud jde o obnovitelné zdroje na principu spalování, biomasa je naprost nesmysl z mnoha dûvodû: zabírá ornou pûdu, na v robu se spotfiebuje spousta jiné energie, vypou tí stejné emise jako uhlí a ani není zamûstnáno více lidí na venkovû. Pova- Ïoval bych ji stejnû jako bioplyn za lokální doplàkov zdroj, kter bude vyuïívat místních surovin. Nejãist í zdroj je vítr a slunce. Fotovoltaika má tu nev hodu, Ïe zabírá spoustu místa, ale je potfieba ji rozvíjet. V znamn m zpûsobem mûïe pfii v robû elektrické energie pfiispût vítr asi do 10 procent. Bylo by to na dlouhé povídání, ale je potfieba s tím zaãít, protoïe uhlí nebude vûãnû a ostatní zdroje jsou ãím dál draï í. Ptala se Veronika Gábová. obnovitelné energie. Pfied krátkou dobou byl posuzován vliv na Ïivotní prostfiedí u bioplynov ch stanic v obcích Hodonín, Vy kov, Krhovice nebo Vrbovec. V pfiípadû v roby bioplynu obãané dotãen ch obcí sepisují petice proti zámûru stavût tato zafiízení, protoïe se obávají zejména zápachu, kter se ze stanic nûkdy ífií. Podle vyjádfiení Krajského úfiadu mohou b t obavy obãanû oprávnûné, pokud dojde k chybám pfii provozu zafiízení. Negativní vliv na Ïivotní prostfiedí mûïe mít doprava vstupních surovin, která zpûsobuje hluk a emise do ovzdu í. Zápach b vá dûsledkem nedodrïení technologické káznû ve vlastním provozu v roby bioplynu nebo aplikace v sledného "odpadního" produktu, tedy digestátu na zemûdûlské pozemky. Poslední faktor ovlivàuje rovnûï kvalitu spodních vod. Velmi dûleïit je také druh vstupních surovin, problémy pfiiná í zejména zpracování vedlej ích Ïivoãi n ch produktû zvan ch konfiskáty. I v roba bioetanolu má svoje slabé stránky, mezi nûï patfií pfiedev ím problém dopravy. U této produkce energie jsou totiï pfiepravovány velké objemy vstupních surovin i v sledn ch produktû, coï má negativní vliv na ovzdu í. V souãasné dobû je ve v stavbû závod na v robu bioetanolu v Hustopeãích u Brna. V procesu EIA je nyní projednáván také zámûr na v stavbu zafiízení ve Skalici nad Svitavou. A jak je to s preferovanou sluneãní energií? U fotovoltaick ch elektráren je sporn aspekt záboru zemûdûlské pûdy, protoïe lokality s nejv hodnûj ími sluneãními podmínkami na jiïní Moravû jsou souãasnû lokalitami s nejkvalitnûj í zemûdûlskou pûdou. Problém odpadá, pokud mají b t zámûry umístûny na stfiechách objektû, pfiípadnû v nevyuïívan ch zemûdûlsk ch areálech. OHLASY Myslíme si, Ïe není v souladu s dobr mi mravy, aby soused souseda omezoval. Do diskuse o vûtrn ch elektrárnách vstupují jednak obce, v jejichï katastru mají b t zafiízení postavena, a také obce s nimi sousedící. DÛvodem je fakt, Ïe provoz vûtrn ch elektráren ovlivàuje iroké okolí tûchto zafiízení. Své zku enosti má v tomto smûru Jaroslav Komosn, starosta obce Krumvífi, v jejíï blízkosti mûl b t postaven vûtrn park Násedlovice. V stavba byla nakonec zamítnuta Krajsk m úfiadem po posouzení vlivu zafiízení na Ïivotní prostfiedí. SvÛj názor na problematiku uvádí Jaroslav Komosn slovy: Domnívám se, Ïe zámûry v stavby vûtrn ch parkû by mûly b t zahrnuty do plánû velk ch územních celkû a posuzovány koncepãnû. DÛvodem je, Ïe se nejedná o jednotlivé vûtrné parky, ale o celou jejich soustavu, jejíï vliv na Ïivotní prostfiedí a samozfiejmû obyvatele bude mít bezesporu velké následky. Nemyslím si, Ïe by jediná obec mohla rozhodnout (byè je to na jejím katastrálním území) o takovém zásahu do krajiny, a tím negativnû ovlivnit Ïivotní prostfiedí obyvatel sousední obce na mnoho let. V pfiípadû vûtrného parku Násedlovice se domnívám, Ïe projekt nebyl postaven na serióznû vypoãítané vyuïitelnosti, ale na zámûru investora vyuïít dotace a garantovanou, nadhodnocenou v kupní cenu takto vyprodukované energie. Navíc jsme se domnívali, Ïe budeme kaïdodennû pfii v chodu slunce ovlivàováni stroboskopick m efektem. Podle hlukové studie navíc elektrárna nesplàovala limit noãního hluku. Po opotfiebování zafiízení by se ãasem hluãnost je tû zv ila. Kromû toho se v místû nachází vinice a také evropsky v znamná lokalita soustavy NATURA patné umístûní elektrárny mûïe mít vliv na vylidàování obcí na venkovû: na vesnici bydlí lidé kvûli klidn m Ïivotním podmínkám, které nenajdou v ruchu mûst. Za vhodnûj í variantu pro ná region bych povaïoval vyuïití sluneãní energie. V souãasné dobû probíhá zmûna územního plánu obce Krumvífi, ve které je obsaïena i zmûna vyuïití daného území pro v stavbu fotovoltaické elektrárny. Ta by mûla odstartovat pravdûpodobnû jiï v pfií tím roce.

3 KVĚTEN 2008 STRANA 3 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE BIOPLYN JE SMĚS PLYNŮ, KDE DOMINANTNÍ SLOŽKU TVOŘÍ METAN. VZNIKÁ ČINNOSTÍ SKU- PINY MIKROORGANISMŮ, KTERÉ ŘADÍME K NEJSTARŠÍM ORGA- NISMŮM PLANETY. DNES JE ČIN- NOST TĚCHTO BAKTERIÍ VYUŽÍ- VÁNA V BIOPLYNOVÝCH STANICÍCH. VZNIKAJÍCÍ BIOPLYN JE NEJČASTĚJI POUŽÍVÁN V KOGENERAČNÍCH JEDNOT- KÁCH K VÝROBĚ ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA. V Evropě funguje přes bioplynových stanic nímu a etrnému oboru kazí dobrou povûst pfiedev ím ífiením zápachu. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí v ak jiï pfiipravuje metodick pokyn ke schvalování bioplynov ch stanic. Bioplynové stanice mohou vyuïívat suroviny ze zemûdûlství, napfiíklad kejdu, hnûj, ãi kukufiiãnou siláï. Zpracování separovan ch biologicky rozloïiteln ch odpadû je technologicky nároãnûj í, Biopalivům chybí jasná terminologie, vzniká řada polopravd Bûhem uplynul ch dvou mûsícû jsme se mohli ve sdûlovacích prostfiedcích setkat s fiadou ãlánkû obviàujících biopaliva za zdraïovaní potravin, drancování cenn ch biotopû a podobnû. Jednalo se o pfieklady zahraniãních sdûlení, která se t kala kapaln ch biopaliv na bázi ethanolu ãi methylesteru rostlinn ch olejû naz van ch biopaliva první generace. Tato úzká skupina biopaliv opravdu není pfiíli etrná k Ïivotnímu prostfiedí a lokálnû mûïe mít vliv na cenu potravin. V souãasné dobû je jiï dostupná druhá generace kapaln ch biopaliv, která je vyrábûna z jin ch materiálû a jin mi, energeticky ménû nároãnûj ími technologiemi. Jedná se napfiíklad o bioplyn nebo bioethanol vyrábûn hydrol zou lignocelulosov ch materiálû. Velmi perspektivní je také vyuïití nerafinovaného rostlinného oleje v dieselov ch motorech. Pfiestavba klasického dieselového motoru v fiádu nûkolika desítek tisíc korun umoïní v motoru bez rizika po kození pouïívat rostlinné oleje. Olej si zvládne vylisovat kaïd zemûdûlec z fiepky. Po dûkladném pfiefiltrování lze vyuïít také jiï pouïit olej z kuchynû. Také v âeské republice jsou jiï dostupné doplàky k pfiestavbû dieselov ch motorû na rostlinné oleje a firmy, které vám pfiesnû poradí, co kter motor potfiebuje. Na na ich silnicích se také pohybují stovky osobních automobilû s touto pfiestavbou. A setkáváme se jiï se zemûdûlsk mi stroji s opravdu v konn mi motory. V souãasné dobû roste tlak na omezení skládkování biologicky rozlo- Ïiteln ch odpadû a zároveà stoupá poptávka po elektrické energii. Bioplynová stanice dokáïe biologicky rozlo- Ïitelné odpady ze separovaného sbûru zhodnotit, pfiemûnit v energeticky bohat bioplyn a hnojivo digestát. To je pro fiadu mûst po celé Evropû lákavá vize. V âeské republice zájem o bioplynové stanice stimuluje také zákonem garantovaná v e v kupní ceny (3,3 Kã/kWh). V Evropû funguje pfies bioplynov ch stanic, ãasto jsou integrovány do provozu farmy, nebo se nacházejí v prûmyslové zónû mûsta. Také v âeské republice jiï existují zhruba tfii desítky tûchto zafiízení. BohuÏel je mezi nimi nûkolik, které tomuto perspektivneboè se v tomto materiálu mohou, byè v malé mífie, vyskytnout neïádoucí pfiímûsi, které kladou vysoké nároky na spolehlivost a odolnost strojních celkû, a tím zvy ují investiãní náklady. Doposud je bioplyn vyuïíván pfiedev ím ke kogeneraci, tedy spoleãné v robû elektfiiny a tepla. Není to v ak vyuïití jediné. Ve védsku ãi Francii je bioplyn ãi tûn, zkapalàován a vyuïíván k pohonu motorov ch vozidel obdobnû jako CNG. V Nûmecku se objevují první bioplynové stanice, které k v robû elektrické energie z bioplynu nepouïívají klasické spalovací motory, ale takzvané palivové ãlánky. Zatím jsou palivové ãlánky velmi drahé a jejich v voj je tû není ukonãen. Palivové ãlánky vyrábûjí elektrickou energii pfiímo, bez pfiedcházející pfiemûny energie paliva na pohybovou energii. Nic se v nich tedy neotáãí a neh be. Palivové ãlánky mohou mít v raznû niï í provozní náklady a niï í poïadavky na údrïbu. Za informace dûkujeme Janu Habartovi, kter je pfiedsedou sdruïení CZ Biom nevládní neziskové a profesní organizace, jejíï cílem je podporovat rozvoj vyuïívání biomasy jako obnovitelné suroviny, dále rozvoj fytoenergetiky, kompostárenství a vyuïití bioplynu v âeské republice. Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje využití obnovitelných zdrojů energie PROGRAM EFEKT SLOUŽÍ MINISTERSTVU KE ZVÝŠENÍ ÚSPOR ENER- GIE A VYUŽITÍ OBNOVI- TELNÝCH ZDROJŮ V ČR. Je zamûfien na osvûtovou ãinnost, energetické plánování, investiãní akce malého rozsahu a na pilotní projekty. Je doplàkov m programem k energetick m programûm podporovan m ze strukturálních fondû EU. Státní program je zamûfien na zavádûní energeticky úsporn ch opatfiení v oblasti v roby, pfienosu, distribuce a spotfieby energie, vy í vyuïívání obnoviteln ch a druhotn ch zdrojû energie a rozvoj kombinované v roby tepla, chladu a elektfiiny. Rozpoãet programu pro rok 2008 ãiní 70 miliónû korun. Dotace mûïe b t poskytnuta podnikatelsk m subjektûm právnick m i fyzick m osobám, neziskov m organizacím, vysok m kolám, mûstûm, obcím, krajûm a jimi zfiízen m organizacím. Îadatel o dotaci musí vykonávat ãinnost na území âeské republiky. V RÁMCI DOTAČNÍHO TITULU EKO-ENERGIE LZE FINANČNÍ PODPORU ČERPAT ZEJMÉNA NA VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH A DRUHOTNÝCH ENER- GETICKÝCH ZDROJŮ. Rozpoãet programu, kter ministerstvo vyhlásilo v dubnu 2007 v rámci OP Podnikání a inovace, byl oproti pûvodnímu plánu posílen o 2 miliardy korun. DÛvodem byl velk zájem podnikatelû, ktefií reagovali na první v zvu a bûhem ãervna a ãervence 2007 do programu pfiihlásili 568 projektû v celkové hodnotû dotace 10,5 miliardy korun. Pro program Eko-energie pfiitom ministerstvo na léta pûvodnû vyãlenilo více neï 4 miliardy korun a pro první v zvu poãítalo s 850 miliony. Nejvíce Ïádostí se t kalo projektû z oblasti solární energie, energetick ch úspor, produkce elektfiiny z mal ch vodních zdrojû a v roby energie z bioplynu. Následovaly projekty na v robu energie z biomasy, v robu tepla z obnoviteln ch zdrojû, kogeneraci a v robu pelet. S profesionálním pfiístupem a jedineãn m know-how je moïné upravit pro provoz na tuhé tuky a oleje rostlinného i Ïivoãi ného pûvodu i stroje s v konem pfies 600 HP v hodnotû nûkolika desítek milionû Kã. Na obrázku je tûpkovaã Vermeer HG Foto: archiv CZ Biom Peníze už míří k žadatelům V rámci Operaãního programu Îivotní prostfiedí byly jiï uzavfiené tfii v zvy k Ïádostem o dotace. Státní fond Ïivotního prostfiedí nyní zpracovává témûfi dva tisíce Ïádostí za desítky miliard korun. Úspû ní Ïadatelé z první v zvy Operaãního programu Îivotní prostfiedí uï v souãasné dobû mohou ãerpat finanãní prostfiedky, uvedl Petr tûpánek, fieditel Státního fondu Ïivotního prostfiedí (dále jen SFÎP). V rámci tfietí v zvy budou Ïádosti o dotace na takzvané velké projekty nad 25 milionû eur pfiijímány aï do 19. prosince Domácnosti mají moïnost Ïádat o podporu v mûny star ch kotlû na uhlí za moderní vytápûní obnoviteln mi energetick mi zdroji. Konkrétnû jde o investiãní podporu instalace kotle na vytápûní (ãi kogeneraci tepla a elektfiiny) s vyuïitím biomasy, solárních systémû pro ohfiev uïitkové vody ãi pro pfiitápûní, a také pro instalaci tepeln ch ãerpadel. SFÎP bude pfiijímat Ïádosti aï do 31. prosince Státní fond Ïivotního prostfiedí âr pfiipravil pro zástupce obcí, státní instituce i irokou vefiejnost ãasopis Priorita, kter má pomoci ãtenáfiûm k lep í orientaci v dotaãní politice Evropské unie a âeské republiky. První ãíslo, které vy lo v polovinû dubna, je vûnováno zejména vodohospodáfiské infrastruktufie. Priorita bude vycházet mûsíãnû a bude distribuována zdarma. Zájemci o ãasopis se mohou zaregistrovat k jeho odbûru na stránkách Státního fondu Ïivotního prostfiedí âr a na stránkách Operaãního programu Îivotní prostfiedí v carsko poskytne âeské republice v následujících pûti letech témûfi pûl miliardy korun na projekty zlep ující Ïivotní prostfiedí a infrastrukturu. Z regionálního hlediska budou podporovány projekty t kající se Moravskoslezského a Olomouckého kraje, pfiípadnû kraje Zlínského. Mezi cílové oblasti kromû Ïivotního prostfiedí a infrastruktury patfií také bezpeãnost, stabilita a podpora reforem, podpora soukromého sektoru a lidsk a sociální rozvoj. Po pfiíjemcích podpory bude vyïadována finanãní spoluúãast. DNE 1. PROSINCE 2007 BYLA VE VYSOKÉM MÝTĚ UVEDENA DO ZKUŠEBNÍHO PROVOZU BIOPLY- NOVÁ STANICE VYBUDOVANÁ V SOUSEDSTVÍ STÁVAJÍCÍ ČIS- TÍRNY ODPADNÍCH VOD. Investorem stavby je Vysoké M to, mûsto známé sv m aktivním pfiístupem k ekologickému fie ení problematiky likvidace komunálních odpadû. Nechalo proto s v raznou státní podporou postavit zafiízení na zpracování biologicky rozloïiteln ch odpadû jako obnoviteln ch zdrojû energie, které vyrábí elektfiinu a teplo. INZERCE Bioplynová stanice úzce spolupracuje s čistírnou odpadních vod Surovinami pro v robu bioplynu jsou mimo jiné vytfiídûn kuchyàsk odpad, trávní hmota z údrïby mûstské zelenû a pfiebyteãné kaly ze sousední ãistírny odpadních vod. Technologické zafiízení bioplynové stanice umoïàuje i zpracování vedlej ích Ïivoãi n ch produktû tfietí kategorie, zejména jateãní odpady. Maximální kapacita zpracovávan ch surovin mûïe b t aï 35 tun za den. Vyroben bioplyn se spaluje ve dvou kogeneraãních jednotkách s elektrick m v konem dvakrát 160 kw a tepeln m v konem dvakrát 197 kw. Získaná elektfiina je prodávána do sítû vysokého napûtí za garantovanou v kupní cenu. Vyrobené teplo ve formû vody ohfiáté na 85 stupàû se zãásti spotfiebuje na ohfiev fermentace a hygienizace, zbytek je odveden do kotelny ãistírny odpadních vod, kde nahrazuje uhlí. Kromû energetick ch v stupû produkuje bioplynová stanice je tû stabilizovan fermentaãní kal, kter je odvodàován na odstfiedivce. Tuh podíl odebírají zemûdûlci jako hnojivo na pole, tekut podíl je odvádûn do skladovacích nádrïí vedlej í ãistírny odpadních vod. âást odteãe do nátoku ãistírny, zbytek bude vyváïen rovnûï na pole jako hnojivová zálivka. zpracoval: ing. Jan Kozák Hlavním dodavatelem technologického zařízení byla společnost Tomášek SERVIS s. r. o. Ostrava, která má s výstavbou bioplynových stanic dlouholeté zkušenosti. Tomášek SERVIS s.r.o. Výstavní 135, Ostrava Tel.:

4 KVĚTEN 2008 STRANA 4 EKOLOGIE NAPŘ Í Č REGIONY Národní síť Zdravých měst V ROCE 1988 INICIOVALA SVĚTOVÁ ZDRAVOTNÍ ORGA- NIZACE OSN MEZINÁRODNÍ PROJEKT ZDRAVÉ MĚSTO (HEALTHY CITY PROJECT), KE KTERÉMU PŘIZVALA NEJVÝ- ZNAMNĚJŠÍ EVROPSKÉ METROPOLE. Bûhem patnácti let se do projektu zapojilo 1300 Zdrav ch mûst, obcí a regionû ve 30 evropsk ch zemích. V roce 1994 vytvofiilo jedenáct aktivních mûst asociaci s názvem Národní síè Zdrav ch mûst âeské republiky (NSZM), která dnes pokr vá 30 % území âr. Mezi hlavní cíle asociace patfií podpora zdraví a snaha o prosazování principû udrïitelného rozvoje a kvality Ïivota na místní a regionální úrovni. To zahrnuje jednak zcela konkrétní aktivity, jako jsou mezinárodní osvûtové kampanû Den Zemû nebo Dny zdraví, a rovnûï systémové prvky, mezi které patfií strategické plánování a fiízení, zavádûní metod kvality vefiejné správy ãi aktivní komunikace s vefiejností. Právû participace místních obyvatel na rozvoji místa, kde Ïijí, je základním stavebním kamenem kaïdého pokroãilého Zdravého mûsta ãi obce. ProtoÏe NSZM je zastfie ující asociací, která má pomáhat sv m ãlenûm v prosazování zmínûn ch hodnot, podílí se na ãinnosti fiady pracovních skupin pfii ministerstvech a jin ch v znamn ch institucích. DÛleÏité informace a zku enosti mohou b t pfiená eny z místní úrovnû na centrální a naopak také prostfiednictvím fiady spoleãn ch odborn ch semináfiû ãi vzdûlávacích akcí, jako jsou Stálé sekce k tématu dopravy ãi energetiky nebo koly NSZM. Pro dosažení většího efektu se nyní zaměřují členové NSZM na důležité oblasti rozvoje prostřednictvím takzvaného Společného tématu. V roce 2008 se konkrétními místními akcemi mohou připojit k aktivitám na poli energetiky. Mezi aktivní municipality na Moravû patfií napfiíklad Zdravé mûsto Kopfiivnice, které bude realizovat mezinárodní projekt MODEL, jenï pomáhá mûstûm analyzovat jejich energetickou nároãnost a navrhnout opatfiení na sníïení spotfieby energie vãetnû vytvofiení dlouhodobé energetické strategie. Ve Zdravém mûstû Vala ské Mezifiíãí zase pfiijalo vedení mûsta takzvané Desatero Zdravé energetiky, kter m se zavazuje k podpofie etrné energetiky a úsporám energie. Dlouhodobû se energetice vûnuje také Zdrav Zlínsk kraj, kter v rámci projektu Zelená pro Zlínsk kraj ukázal moïnosti systémové podpory napfiíklad v oblasti vzdûlávání úfiedníkû a politikû k tématu energetiky. Aktivní jsou ale i men í mûsta. DÛkazem jsou Zdravé mûsto Letovice ãi obec Zlaté Hory, kde chystají vytápût biomasou domov dûchodcû. Více informací k pfiíkladûm dobré praxe lze nalézt také na UÏiteãné odkazy: Vsetínstko, Lideãko: i takto mûïe vypadat ãistiãka odpadních vod. V stavba probûhla v rámci projektu âistá fieka Beãva I. Foto: archiv MÚ Vsetín MÁLOKTERÉ MĚSTO SE MŮŽE POCHLUBIT TAK VELKÝM MNOŽ- STVÍM ZELENĚ, ŘEKL PŘED TŘEMI LETY OSTRAVSKÝ REŽISÉR A SCÉNÁRISTA MICHAL NAJBRT, KTERÝ NATÁČEL ORLOVOU Z HELIKOPTÉRY. A TO SE OD TÉ DOBY ZAZELENALO ZDRAVÉ MĚSTO ORLOVÁ JEŠTĚ VÍC: LETOS NA JAŘE SE ZDE NA NĚKOLIKA MÍSTECH VYSAZO- VALY STROMKY. V prûbûhu bfiezna bylo na místním hfibitovû vysazeno tfiicet nádhern ch sloupovit ch habrû. Tato v sadba byla provedena na náklady dûlní spoleãnosti, která nechala vykácet stromy v jiné lokalitû mûsta. Odbor Ïivotního prostfiedí tedy spoleãnosti uloïil náhradní v sadbu a hfibitov získal podél oplocení novou zeleà. V sadba byla nákladná, protoïe se jedná o vzrostlé dfieviny, které jsou pro zaji tûní stability pfiivázány ke kûlûm. UdrÏovat a peãovat o nû bude je tû dal í tfii roky dûlní spoleãnost. Ta se postarala rovnûï o v sadbu dvanácti pfiekrásn ch vzrostl ch stromû v areálu místního domu s peãovatelskou sluïbou. Tento porost bude tvofiit protihlukovou a protipra nou clonu mezi silnicí a obytn mi domy. Dal í dvû velké vzrostlé lípy byly vysazeny na místním námûstí. Tuto akci hradí elektrárenská ZLÍNSKÝ KRAJ Úspěch miliardového projektu je důsledkem spojení obcí MĚSTO VSETÍN SE STALO ČLENEM NÁRODNÍ SÍTĚ ZDRAVÝCH MĚST V ROCE VÝHODY? V OBLASTI ZDRAVÍ A UDRŽITEL- NÉHO ROZVOJE POSKYTUJE ORGANIZACE KVALITNÍ METO- DIKU V ROZHODOVACÍCH PRO- CESECH SAMOSPRÁVY. A TO ZEJMÉNA TÍM, ŽE ZAPOJUJE OBČANY DO VEŘEJNÉHO DĚNÍ. DÍKY NÍ LZE TAKÉ ÚSPĚŠNĚJI ŽÁDAT O DOTACE ZE STÁTNÍCH A EVROPSKÝCH FONDŮ. V roce 2000 navíc mûsto díky své iniciativû vstoupilo do sítû EKIS âeské energetické agentury a ve Vsetínû vzniklo Mûstské energetické poradenské stfiedisko /dále jen MEPS/. Specialisté, ktefií v nûm pûsobí, poskytují bezplatné poradenství v oborech úspor elektfiiny nebo energií na vytápûní. Kvalitní informace lze získat také v oblasti zateplování budov ãi vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie. Na e MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ O výsadbu stromů v Orlové se postarají firmy spoleãnost za kácení na sloïi ti popelovin. Stromy budou doplnûny i v místním parãíku: v sadbu bude tentokrát hradit firma, která se chystá roz ifiovat svou stavbu polyfunkãního domu a nechala vykácet dva stromy. Novû tedy vysadí dvû lípy stfiíbrné, dvû pfiekrásné tfie nû sakury a jeden strom buku lesního v barevné formû. Pfiedev ím leïí mûsto v blízkosti velk ch zneãi ÈovatelÛ ovzdu í na Ostravsku, coï v znamnû ovlivàuje stav Ïivotního prostfiedí ve mûstû. Na budovû mûstské knihovny a informaãního centra je proto umístûna svûtelná tabule na mûfiení emisí. Dennû na ní lze najít informace o zneãi - tûní ovzdu í vãetnû namûfien ch hodnot a pfiípadného doporuãení obãanûm. Stejné údaje jsou k dispozici také na webov ch stránkách mûstského úfiadu. Radnice chce tímto zpûsobem varovat své obãany: zejména seniory se zdravotními problémy nebo matefiské koly, z nichï dûti vycházejí na procházky po mûstû. Mûstsk úfiad sluïby kaïdoroãnû vyuïije pfiibliïnû stovka klientû, a to jak z fiad obãanû, zástupcû státní správy, podnikû, ale i drobn ch podnikatelû, informoval PORADENSKÉ STŘEDISKO POSKYTUJE INFORMACE V OBLASTI ÚSPOR ENERGIE Navzdory tomu je životní prostředí ve městě zatíženo hned několika negativními vlivy. Se všemi se však místní radnice velmi aktivně potýká a ekologicky orientované aktivity jsou na pořadu dne. V sadba stromkû Foto: archiv MÚ Orlová energetick poradce Jaromír Holub. Stfiedisko samozfiejmû velmi úzce spolupracuje i s mûstem, které tak má díky jeho ãinnosti zpracovány na v echny své budovy energetické audity. Na základû tûchto auditû postupnû realizujeme navrïená opatfiení, pfiiãemï u kaïdé akce máme pfiesnû vyãísleno, jakou úsporu pfiinese, vysvûtlil místostarosta Vsetína Jaromír Kudlík. MEPS se tedy podílelo i na pfiípravû instalací solárních panelû na ohfiev teplé vody pro budovu radnice, instalaci solárních panelû na budovách vybran ch základních a matefisk ch kol ãi zavedení tepelného ãerpadla v areálu, kter vyuïívá pfiedev ím místní stfiedisko volného ãasu. V letech probíhala na Vsetínsku realizace miliardového ekologického projektu âistá fieka Beãva I, jehoï smyslem bylo odkanalizovat 15 mûst a obcí na Vsetínské a RoÏnovské Beãvû. V rámci nûj bylo vybudováno 145,84 kilometrû nové kanalizace, 7,9 kilometrû stávající kanalizace bylo rekonstruováno, vzniklo 17 nov ch ãerpacích stanic a 7 nov ch de Èov ch zdrïí. Byly vybudovány dvû nové ãistírny odpadních vod a est ãistíren bylo rekonstruováno. Projekt tak umoïnil pfiipojit na kanalizaci dal ích bezmála 19 tisíc obyvatel. Úspûch regionu v dotaãním fiízení je bezesporu i dûsledkem ojedinûlého spojení obcí a mûst ve SdruÏení obcí mikroregionu Vsetínsko, které bylo investorem stavby. Akci pfiedcházela pûtiletá intenzivní pfiíprava a vyïádala si celkové náklady ve v i 1, 114 miliardy korun. Sedmdesát procent bylo hrazeno z fondû Evropské unie, dal ích 5,6 procent ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí. V souãasné dobû se pfiipravuje projekt âistá fieka Beãva II, do nûhoï by mûlo b t zapojeno celkem 18 mûst a obcí regionu. Pfied krátkou dobou bylo ve Vsetínû slavnostnû otevfieno Logistické centrum odpadû mikroregionu Vsetínsko, které má za úkol zabezpeãovat odpadové hospodáfiství Vsetínu a jeho okolí. Vsetín se tak mûïe pochlubit nejmodernûj ími technologiemi a zafiízeními na svoz, dotfiiìování a recyklaci odpadû. Souãástí areálu je mimo jiné i zafiízení na zpracování biologicky rozloïitelného odpadu. Stavba logistického centra odpadû trvala pfiibliïnû pûl roku a vyïádala si pfies sto osmdesát milionû korun. Pûtaosmdesát procent bylo pfiitom hrazeno z evropsk ch a státních fondû, na dal ích pût procent navíc mûsto ãerpá v hodnou pûjãku od Státního fondu Ïivotního prostfiedí. bude o stavu ovzdu í informovat také prostfiednictvím InfoKanálu SMS, kter je v Orlové zaveden od ledna SMS zprávy jsou zasílány obãanûm, ktefií si o tuto bezplatnou sluïbu zaïádají. Radnice v souãasné dobû aktivnû fie í dal í problém související se zneãi tûním: mûsto zatím nemá obchvat, a ve kerá doprava proto projíïdí jeho centrem. V tûchto dnech byl ov em zpracován strategick plán mûsta, kter uï s vybudováním dopravního obchvatu poãítá. Mûsto Orlová má také znaãn problém s nekontrolovan mi v stupy plynu z jiï nepouïívan ch uheln ch dolû. K nebezpeãn m situacím zaãalo docházet v roce 2001: havarijní stavy musely b t mnohdy fie eny evakuací aut z orlovského námûstí nebo odsáváním metanu z kanalizace. Mûsto tedy po konzultacích s odborníky a ministerstvy muselo vytvofiit plán, jak dlouhodobû zajistit bezpeãnost obãanû. Stát poskytl 56 miliónû na projekt, kter byl realizován od roku Bylo tfieba odsát metan tam, kde nikoho neohrozí, ãímï se zabránilo jeho nekontrolovanému v stupu. Opravily se kanalizace, sanovaly se sklepní prostory objektû a soustavnû se také provádûl kontrolní metascreening. Za více neï tfiicet mûsícû, kdy se projekt realizoval, se skuteãnû dosáhlo zabezpeãení nejproblematiãtûj í oblasti. V skyt metanu byl v ak prokázán také v jiné lokalitû. V souãasné dobû tedy probíhá dal í projekt za 36 miliónû korun. Za velk pfiínos lze ov em povaïovat poznatek, Ïe dûlní plyn by mohl slouïit k dal ímu vyuïití: bude realizována kogeneraãní jednotka mezi dvûma automatick mi odsávacími stanicemi, jejichï produktem bude elektrická energie a odpadní teplo.

5 KVĚTEN 2008 STRANA 5 EKOLOGIE NAPŘ Í Č REGIONY JIHOMORAVSKÝ KRAJ Brněnské řeky se vrací do života města Mûsto Brno se rozhodlo zapojit do mezinárodního projektu Revitalizace fiek a jejich okolí v urbanizovaném území mûsta. Na základû vzájemné v mûny zku- eností má b t pfiipravena metodika postupu pfii revitalizaci zdevastovaného okolí tokû, které protékají mûsty. Jde o fieky, jejichï v znam byl mnohdy sní- Ïen na úroveà kanálû, které protékají V minulých letech se města k vodním tokům stavěla většinou zády, říká Martin Ander, náměstek primátora města Brna. Vodácká akce na Svitavû. Foto: Hana Chalupská prûmyslov mi zónami. V minul ch letech se mûsta vût inou stavûla k vodním tokûm zády. A to doslova: prûmyslové areály byly otoãeny k fiekám zády a ty byly pouïívány jako stoky. Je nutné zaãlenit tyto fieky zpût do Ïivota mûsta: jejich okolí mûïe b t vyuïito pro cestovní ruch, volnoãasové i komerãní, ov em zároveà ekologicky etrné aktivity. Máme odkud ãerpat inspiraci, protoïe na ím partnersk m mûstem je kupfiíkladu Lipsko, kde uï se podafiilo realizovat v této oblasti první kroky, fiíká Martin Ander. V Brnû pûjde konkrétnû o revitalizaci svitavského náhonu a fiíãky Stará Ponávka. Nejdfiíve bude v rámci mezinárodního projektu stanovena metodika postupu pfii revitalizaci, poté bude moïné pfiistoupit k investiãní ãásti zámûru. Cílem projektu je regenerovat okolí toku, coï ov em slouïí jako prevence proti jeho zneãi tûní: ãistota bfiehû má pfiím vliv na stav samotného toku. Tento problém je uï v ak v této lokalitû ãásteãnû vyfie en : v okolí fieky zanikly v minul ch letech prûmyslové podniky, v lokalitû jsou uï také dobudovány kanalizaãní stoky. Problém je v ak mnohem komplexnûj í a revitalizací bfiehû v jedné lokalitû se problém ãistoty vodních tokû v Brnû nevyfie í: do Staré Ponávky teãe voda ze Svitavy, která pfiiná í neãistoty. Právû nyní v ak probíhá na magistrátu zakázka na projekt, kter by mûl popsat, jak k ãistotû vodních tokû v Brnû dospût. V souãasné dobû je uï pfiipraven hydraulick model sítû tokû, kanalizací a systému odvodnûní. Na základû nûho je jasné, jak se tyto sítû chovají pfii siln ch de tích nebo povodních a kde jsou fieky nejvíce zneãi tûny. Bûhem kvûtna budou jiï formulována konkrétní opatfiení, podle nichï bude magistrát dále postupovat. Otázkou je, zda budou budovány kapacitnû obrovské stokové sítû anebo spí e retenãní nádrïe, které zadrïí pfiívaly de Èové vody. Právû de Èové vody jsou totiï zdrojem zneãi - tûní fiek, protoïe pfii vtékání do nich splavují i komunální neãistoty. Nûkolik retenãních nádrïí uï ve mûstû funguje, ale jejich objem je nedostateãn. Dal ím opatfiením je budování zelen ch stfiech pfii v stavbû nov ch budov nebo areálû. V rámci schvalování stavebních zámûrû poïaduje mûsto Brno od investorû jiï nûkolik let, aby do sv ch projektû zahrnuli právû tento typ stfiechy, kter umoïní zadrïet alespoà ãást de Èové vody. âistota vodních tokû je tedy velmi komplexní problematikou a bude vyïadovat investice v fiádu miliard korun. VODÁCKÁ AKCE NA SVITAVĚ Ve stfiedu 9. dubna fieka Svitava oïila neb val m ruchem. Ekologick institut Veronica zde pofiádal exkurznûvodáckou akci Chtûli jsme na vodu... Trasa plavby smûfiovala do úseku, kde fieka protéká mûstem. Svitava zde poskytuje pfiekvapivé pohledy a to jak v pozitivním, tak i v negativním smyslu slova. K tûm pfiíjemnûj ím patfií objevování netu en ch klidn ch zákoutí a ti in. Vût ina délky toku v Brnû v ak byla v minulosti napfiímena a velmi necitliv m zpûsobem upravena. Nûkterá místa jistû úãastníci vidûli poprvé. Na mnoh ch místech je totiï velmi obtíïné k fiece sestoupit a tak jsou zblízka vidût jedinû z lodi. Obecnû lze fiíci, Ïe Svitava je skoro na celém úseku, kter m jsme pluli, náv tûvníkûm patnû pfiístupná, coï povaïuji za velk problém. eka v urbanizovaném území pfiece nemá plnit jen funkci protipovodàové ochrany, ale mûla by slouïit také jako místo k relaxaci, sportovnímu vyïití nebo koupání. Tomu zûstává Svitava mnoho dluïna, fiíká organizátor akce Vilém iháãek. Délka plavby byla necelé ãtyfii kilometry a bûhem ní ãekaly úãastníky celkem ãtyfii jezy, z nichï v echny bylo nutné pfiená et. Odmûnou za toto nepohodlí jim byly tfii zajímavé pfiedná - kové pfiíspûvky od specialistû z rûzn ch oborû, které se nûjak m zpûsobem t kaly úlohy fieky v mûstském prostfiedí. Akce byla zakonãena mal m obãerstvením a hudbou pfiímo na bfiehu Svitavy. eka je pro nás dûleïitá a chceme si jí uïívat. Doufáme, Ïe tato akce pomûïe pfiivést pozornost obyvatel mûsta i jeho pfiedstavitelû k problému fieky a pofiíãní krajiny, dodává iháãek. Vzhledem k mnoïství zájemcû o plavbu, které nûkolikanásobnû pfiev ilo moïnou kapacitu, uvaïují organizátofii o zopakování akce v jarním období pfií tího roku. Akci svou pfiítomností podpofiil i námûstek primátora mûsta Brna Martin Ander, jenï má resorty Ïivotního prostfiedí a územního plánování na starosti. Řeka by měla sloužit jako místo k relaxaci, sportovnímu vyžití nebo koupání. Námûstek primátora Martin Ander na vodácké akci: Foto: Hana Chalupská Kompostárna pro Slavkov u Brna PÛvodní projekt mûstské kompostárny zaãali úfiedníci ze slavkovského odboru Ïivotního prostfiedí zpracovávat jiï v roce Zafiízení by mûlo b t uvedeno do provozu na podzim tohoto roku. PÛvodnû mûlo jít o jednoduch projekt hrazen z pokladny mûsta. Po jeho roz ífiení v nûkolika etapách byl pod názvem Systém nakládání s bioodpady a kompostárna pro mûsto Slavkov u Brna pfiedloïen SFÎP se Ïádostí o dotaci. Celkové náklady na tento projekt jsou necel ch 10 miliónû korun, pfiiãemï 85 % z této ãástky má b t hrazeno z OP Îivotní prostfiedí. Zhruba polovina je urãena na v stavbu kompostárny a polovina na strojní vybavení. Kromû pfiekopávaãe kompostu bude souãástí dodávky technologického vybavení traktor se speciálním pfiívûsem pro sbírání, podrcení a promíchání bioodpadû, strojní síto na kompost a dal í drobné vybavení. Zafiízení bude zpracovávat pouze odpady z vefiejné zelenû a ze zahrad obãanû mûsta napfiíklad listí, trávu, vûtve stromû a kefiû ãi rostlinné zbytky. Odpady z restaurací, kolních a závodních kuchyní, odpady z produkce a zpracování potravin a ani jiné odpady z komerãní sféry kompostárna zpracovávat nesmí. Obyvatelé Slavkova budou vyuïívat systému bezplatnû, jak pro pfiedání bioodpadû, tak pro následné odebrání kompostu. Provoz systému bude platit Slavkov ze svého rozpoãtu. Pfiínosem není pouze získání pomûrnû znaãné investice s minimální finanãní úãastí mûsta, ale pfiedev ím úspora penûz, které by musela radnice zaplatit za dopravu a zpracování bioodpadu jinde. Dal í v hodou vlastního zpracování odpadu ze zelenû je vyprodukování kvalitního materiálu pro údrïbu vefiejné zelenû. Výstavbě kotelny v Bystřici nad Pernštejnem předcházela dlouholetá příprava BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM, KTERÁ MÁ NECELÝCH 9000 OBY- VATEL, ZAČALA V ROCE 2001 PRO- VOZOVAT KOTELNU NA SPALO- VÁNÍ BIOMASY. TEPLO JE DODÁVÁNO 60% OBYVATEL MĚSTA. CENA TEPLA VČETNĚ DPH JE 391 KORUN ZA JEDEN GIGA- JOUL. 90% TEPLA DODÁVÁ KOTELNA BIOMASOVÁ A ZBYLÝCH 10% VE ŠPIČCE ZAJIŠŤUJÍ KOTELNY PLYNOVÉ. Realizaci akce pfiedcházela mnoholetá pfiíprava. Nejdfiíve byl zpracován obecn dokument popisující moïnosti mûsta v oblasti vytápûní. Zvoleno bylo vytápûní biomasou. Následovalo rozhodování o konkrétní technologii spalování a dodavateli kotlû: po dlouh ch diskusích bylo zvoleno zafiízení, které kombinuje spalování tûpky, kûry, pilin a fiepkové slámy. Samotná stavba byla zahájena v roce Zahrnovala zásadní stavební úpravy stávající kotelny tak, aby vyhovovala nové technologii, dále v stavbu skladu na palivo a dodávku samotn ch Kotelna na spalování biomasy. Foto: archiv MÚ Bystfiice nad Pern tejnem KRAJ VYSOČINA technologií, tedy zejména dvou kotlû o v konu 4,5 MW. Souãasnû probíhala rekonstrukce rozvodû centrálního zdroje tepla /CZT/, v mûna v ech domovních pfiedávacích stanic na trase, dále roz ífiení systému o nové vûtve a pfiipojení nov ch zákazníkû a propojení dvou existujících systémû CZT ve mûstû. Stavba trvala pfiibliïnû 9 mûsícû a stála asi 140 miliónû korun, z toho dotace ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí /SFÎP/ ãinila 53 %, bezúroãná pûjãka SFÎP se splatností na 10 let 34 %, dotace z Rakouska na podporu rozvoje obnoviteln ch zdrojû asi 6 % a vlastní zdroje mûsta 7 %. Kotelna je ve vlastnictví mûsta, které ji pronajímá provozní organizaci, pfiiãemï nájemné je primárnû uïíváno na splácení úvûru SFÎP. Základem trvale úspû ného provozování je dostatek paliva: toho je nyní na trhu dost, cena je pfiijatelná a náklady na dopravu jsou relativnû niï í neï náklady na zpracování dfieva, takïe se vyplatí vozit palivo ze vzdálen ch pilafisk ch provozû. Dosud není ekonomicky pfiijatelné pálit lesní tûpku z okolních lesû, a proto je nakupováno palivo z pil. Jako dal í fie ení se jeví vyuïití rychle rostoucích dfievin, ale to je zatím cesta na dlouhou traè. V souãasné dobû je zvaïována také paralelní v roba elektrické energie a to z dûvodu její nízké v kupní ceny. Technologie pouïitá v bystfiickém zafiízení v ak v robu elektfiiny zatím neumoï- Àuje: otázkou je tedy dal í investice do jejího roz ífiení. Pokud by v ak mûsto nedosáhlo na nûkter druh dotací, byla by vzniklá investice ekonomicky neprûchodná. Nyní se ov em radnice pot ká se zajímav m paradoxem. V souãastné dobû provádí mûsto revitalizaci panelov ch domû, které jsou pfiipojeny na CZT. Ov em zateplováním budov a tím, Ïe jsou stará okna mûnûna za kvalitnûj í, dochází k úsporám tepla, a tím i ke zhor- ování úãinnosti provozu nové kotelny. Jsme tedy nuceni pfiipojovat dal í objekty a zde je tfieba dal ích investic do rozvodû a pfiedávacích stanic. Peníze získané z kotelny tedy opût vkládáme do topného systému, fiíká Josef Vojta, místostarosta mûstského úfiadu. A jak se r suje budoucnost? Mûsto Bystfiice zadalo komplexní energetickou studii pro zji tûní dal ích moïností vyuïití energetick ch zdrojû a jejich zaãlenûní do stávajícího systému. OLOMOUCKÝ KRAJ Ekoporadna v Prostějově Mûsto Prostûjov je od roku 2001 ãlenem Národní sítû Zdrav ch mûst âr. V rámci jejích aktivit se zapojuje do celé fiady nejrûznûj ích kampaní, mezi nûï patfií Den bez aut nebo Den Zemû. Jako ãlen organizace pofiádá také soutûï Pohár Zdravého mûsta a organizuje diskuse s odbornou i laickou vefiejností s názvem Fóra Zdravého mûsta pfii projednávání Plánu zdraví a kvality Ïivota. Prostûjov také podporuje ekologickou v chovu: spolupracuje s místním Ekocentrem Iris a tomuto sdruïení poskytuje finanãní podporu. Pro prostûjovskou vefiejnost organizuje Ekocentrum Iris pravidelnû nejrûznûj í osvûtové akce, napfiíklad Den Zemû, Den Ïivotního prostfiedí, Den stromû nebo Ukliìme si svût. Îáci prostûjovsk ch kol se kaïdoroãnû úãastní regionálního kola pfiírodovûdné soutûïe Zelená stezka Zlat list. Stále více lidí také vyuïívá ekoporadnu. Telefonicky, em nebo osobnû je moïno obrátit se na ekocentrum, pokud nevíte, jak správnû tfiídit odpad, anebo chcete získat informace o biov robcích ãi ekoenergii. Severní okraje mûsta lemuje fiíãka Hlouãela, která sv m bfiehov m porostem vytváfií pfiírodní biokoridor s vlhk m a stinn m klimatem v suché hanácké rovinû, kter je útoãi tûm ãetného luïního ptactva. âistá voda se stala domovem raka fiíãního, stfievle potoãní a v souãasné dobû je i pstruhov m revírem. Prav bfieh slouïí k procházkám vefiejnosti.

6 KVĚTEN 2008 STRANA 6 POZVÁNKY Z REGIONŮ PŘEDSTAVUJEME STAROSTU PhDr. Jaroslava Králová pûsobí ve vedení mûsta Blanska jiï desát m rokem nyní jiï druhé volební období jako starostka mûsta. Jaroslava Králová je rovnûï ãlenkou zastupitelstva Jihomoravského kraje. PÛvodním povoláním je stfiedo kolská profesorka a krátkou dobu byla zamûstnána v soukromém sektoru. Je vdaná a její dva synové studují na vysoké kole. Jaroslava Králová pfii otevírání aquaparku. Foto: archiv MÚ Blansko Jaroslava Králová není místní rodaãkou, pochází ze severních âech. V Blansku v ak Ïije jiï 30 let a mûsto a jeho okolí si zamilovala. Vzhledem ke své skromnûj í minulosti nemá Blansko historicky cenné centrum, a proto bylo strategicky dûleïité zaãít vytváfiet "image" mûsta na jin ch hodnotách. V hodou je poloha poblíï unikátního Moravského krasu a okolní krásná pfiíroda. Cílen m úmyslem starostky a celého vedení mûsta je tedy nabízet Blansko jeho obãanûm i náv tûvníkûm jako pfiíjemné místo k Ïivotu i pobytu s moïností turistického a sportovního vyïití. Kromû zdrojû z vlastního rozpoãtu vyuïívá mûsto pro svoje projekty i dotace vypisované jednotliv mi ministerstvy ãi strukturální fondy EU nebo PHARE. Na programovací období se radnice pfiipravila jednak povûfiením pracovníka, kter se vûnuje pfiednostnû pfiípravû projektû k jednotliv m v zvám, a také vyãlenûním vlastních finanãních prostfiedkû, které si mûsto nechávalo dlouhodobû zhodnocovat bankovním ústavem. Díky této strategii byly za pomoci mûsta postaveny desítky bytû se státním pfiíspûvkem a dûm s peãovatelskou sluïbou. KaÏdoroãnû jsou vyuïívány v hodné pûjãky ze Státního fondu rozvoje bydlení urãené k opravû a zkvalitnûní stávajícího bytového fondu. Na regeneraci jednoho ze sídli È byl zpracován rozsáhl projekt na nûkolik etap, pfiiãemï první z nich jiï byla zrealizována s dotaãním pfiíspûvkem Ministerstva pro místní rozvoj. Radnice doufá, Ïe ho získá i v leto ním roce na druhou etapu regenerace. V pfiípadû neúspûchu bude Ïádost podána v rámci podzimní v zvy ROP NUTS II Jihov chod. Vedení mûsta vûnuje velkou pozornost sportovnímu vyïití ve mûstû. Jednou z nejvût ích akcí posledních let byl projekt roz ífiení sportovní a ubytovací turistické infrastruktury v areálu Sportovní ostrov Ludvíka DaÀka v celkové proinvestované ãástce 180 miliónû korun. Vedle v stavby ubytovny a dostavby zimního stadionu zahrnoval i opravu ãásti krytého bazénu a pfiedev ím vybudování nového aquaparku rekonstrukcí pûvodního koupali tû. Ta byla dotována 65 milióny z SROPu EU a provoz aquaparku byl zahájen v létû roku Dal ím dlouhodob m projektem je rekonstrukce v ech kolních hfii È tak, aby v odpoledních hodinách, o víkendech a prázdninách mohla slou- Ïit vefiejnosti. Radnice v ak nezapomíná ani na kulturní centra. V roce 2006 pro el velkou vnûj í i vnitfiní rekonstrukcí mûstsk kulturní dûm. Blansko také získalo dotace z fondû Finanãních mechanismû EHP/Norska na projekt, jehoï cílem byla první etapa rekonstrukce blanenského zámku. Získan grant pfiedstavoval zhruba 85% celkové investice. Oprava probûhla v loàském roce a jiï nyní je podána Ïádost na její druhou etapu. Města slaví Majáles i Juniáles HUMPOLEC V leto ním roce jiï po deváté probûhnou v Humpolci studentské slavnosti Majáles Akce podporovaná mûstem se bude konat ve stfiedu 7. kvûtna a zaãne jiï v dopoledních hodinách prûvodem v ãele s Dechov m orchestrem ZU Gustava Mahlera a maïoretkami. Za nimi v koãáfie se povezou král a královna loàského Majálesu následovaní sv mi poddan mi z humpoleck ch stfiedních kol. Kolem desáté hodiny zaãne na Horním námûstí tradiãní recesistické soutûïní klání studentû o titul nového krále a královny Majálesu, které vyvrcholí vyhlá ením vítûzû v brzk ch odpoledních hodinách. Vítûzové si odnesou pûkné dary a jejich kolu bude cel rok zdobit putovní kfii Èálov pohár. Leto ní disciplíny je tû neznáme, ale v pfiedchozích letech se soutû- Kpřipravované novelizaci zákona o odpadech Dokonãení ze str. 1 Aktuální novela zákona o odpadech ã.185/2001 pfiedpokládá, Ïe by se poplatky za tunu odpadu ukládaného na skládky mûly zvednout ze souãasn ch zhruba 400 korun na korun za tunu. Zejména pro motivaci k tfiídûní a recyklaci, kterou je tfieba z nûãeho financovat. Obce, které mají na sv ch katastrech skládky soukrom ch firem, dostávají od provozovatelû kompenzace odpovídající zhor enému Ïivotnímu prostfiedí. Tedy jakousi náhradu za zv en provoz nákladních aut a rozbité silnice, pra - nost, zápach i hojn v skyt fauny zejména krys, které skládky zabydlují. Základní problém nyní spoãívá podle starostû tûchto obcí v tom, Ïe novela navrhuje 80 % takto získan ch prostfiedkû poskytnout jednotliv m krajûm a pouze 20 % ponechat obcím. Samosprávy se logicky a vehementnû brání, protoïe v devadesát ch letech, kdy se vût ina souãasn ch skládek zfiizovala, pfiistoupily na tuto formu podnikání za zcela odli n ch podmínek. Zabezpeãení skládek a jejich postupná rekultivace je vázána právû na tyto pfiíjmy, o které by novelou s velkou pravdûpodobností mohly pfiijít. NeÏ by nám zûstaly za chalupami hory odpadkû, to radûji skládky zavfieme, shodli se na poãátku bfiezna zástupci více neï tfiiceti tûchto mûst a obcí z celé republiky. Novela je v fiadû ohledû nesystémová. NárÛst ceny poplatkû za skládkování a likvidaci odpadû mûïe v koneãném dûsledku vést k opûtovnému vzniku ãern ch skládek, myslí si místostarosta Nûmãic nad Hanou Jan Vrána. I sebelépe zaji tûná skládka má totiï fiadu negativních vlivû na své okolí, takïe odpor obyvatel témûfi vyluãuje vznik skládek nov ch. (lib) Ïilo v chûzi na taflích, jízdû na koleãkov ch bruslích nebo stání na kole, v dojení umûlé krávy, v zápase sumo a podobnû. Poté se na pódiu budou aï do pûlnoci stfiídat známé ãeské kapely. Cel projekt je finanãnû podpofien Fondem Vysoãina. Celá akce je otevfiená iroké vefiejnosti, vstupné se nevybírá. KYJOV Tfiináctitisícové mûsto Kyjov d chá bohat m kulturním Ïivotem. iroké spektrum pofiadû se vine od váïné hudby, pfies divadlo a kino k jazzu, folku aï k velmi Ïivému folklórnímu dûní plnému pfiirozenû pfiedstavovan ch lidov ch prvkû. Na pátek 20. ãervna je pfiipravena slavnost Juniáles, jehoï leto ním tématem je Stroj ãasu. Do akce tedy organizátofii zahrnuli rûzné prvky, které se dot kají historie: od pravûk ch Z minulého roãníku Juniálesu v Kyjovû. Foto: archiv MÚ Kyjov Mohou obnovitelné zdroje energie nahradit vyčerpaná fosilní paliva? Dokonãení ze strany 1 Pro pfiírodní povahu zmûn hovofií historie: klima se mûní od nepamûti, navíc je jasnû zfietelná souvislost teploty a sluneãní aktivity. Klimatické zmûny jako v sledek lidské ãinnosti propaguje mezinárodní vûdeck panel. NárÛst koncentrace skleníkov ch plynû k rûstu teploty urãitû pfiispívá, otázkou v ak je, nakolik je zásadního v znamu. Druhá skupina vûdeck ch kapacit tvrdí prav opak a varuje pfied unáhlen mi rozhodnutími na základû nepodloïen ch domnûnek. Jednoznaãná odpovûì tedy neexistuje, já sám se kloním k názoru o pfiírodní povaze klimatick ch zmûn. Ing. Ludûk Piskaã Otázka tfietí: je v moïnostech lidstva klimatické zmûny odvrátit? Ano, pokud bychom namísto demokracie zavedli diktaturu a byli schopni poãet obyvatel zemûkoule v krátkém ãase zredukovat na 5 10 % dne ního stavu. Navíc bychom museli podstatn m zpûsobem zmûnit zpûsob Ïivota a vrátit se v Ïivotním stylu o let zpût. Otázka ãtvrtá: I kdyby byly v echny vûdecké argumenty t kající se globálních klimatick ch zmûn pravdivé, mûïe Evropa tûmto zmûnám úãinnû zabránit? Jednoznaãnû nemûïe! Pokud by Evropa úplnû pfiestala existovat, emise by poklesly jenom o zhruba 15 %! Nicménû spoleãné Ïivotní prostfiedí si jistou ochranu urãitû zaslouïí? Samozfiejmû. Obrovsk potenciál vidím v chování jednotliv ch lidí v osobní spotfiebû. Jedná se sice o zdánlivé drobnosti, ale násobené ãíslem 9 miliard obyvatel planety pfiedstavují znaãné moïnosti. AÈ jiï se jedná o nakládání s odpadem, pouïívání úsporn ch spotfiebiãû nebo osobní nároky na vytápûní domácností. lovcû mamutû pfies antické bohy aï po budoucnost. Téma bylo zámûrnû zvoleno iroké, aby se prûvodu a následnû scének zúãastnilo co nejvíce studentû. Na dopolední hodiny je pfiipraven pietní akt u KlvaÀova hrobu, ve dvû hodiny odpoledne vyjde prûvod studentû v maskách od KlvaÀova gymnázia aï k radnici, kde starosta,,dovolí oslavy, a poté pfied kulturním domem vystoupí studentská akademie s pfiipraven mi scénkami. Veãer v sedm hodin se bude v kulturním domû konat volba krále a královny Juniálesu 2008, v programu vystoupí také ãtyfii profesionální kapely. ZNOJMO Mûsto Znojmo bude zaãátkem kvûtna opût pulzovat studentsk mi oslavami. Program, kter si vytváfiejí sami studenti stfiedních kol, je plánován pfiedev ím na noãní hodiny : poznávací barvou oslav proto bude bílá. Majáles bude oficiálnû zahájen v jedenáct hodin veãer 6. kvûtna královsk m prûvodem. Noãním Znojmem proplují za svitu louãí sleãny v bílém, které budou tvofiit doprovod studentského krále. Je tû pfied pûlnocí bude odstartován filmov festival, po prûvodu pak bude následovat potápûní v mûstsk ch lázních s mofisk mi pannami, semináfie tai chi ãi lunární jógy. Po plánované snídani o páté bude zahájen break dance workshop, capoeira ãi baator workshop. Chybût nebude ani jazykov workshop nebo sleeping workshop. KaÏd se mûïe zapojit do desetihodinového taneãního maratónu nebo 24-hodinového maratónu v beachvolejbale. Ve tfii hodiny ráno budete moci ve Znojmû zhlédnout divadelní pfiedstavení Havlovu Audienci. Závûreãnou akcí pak bude velká taneãní party. Hrozí podle vás v budoucnosti vznik situace, kdy nebude dostatek energetick ch zdrojû na fungování vyspûl ch ekonomik, pokud se nezmûní úroveà spotfieby? Ano. Mohou obnovitelné zdroje energie /OZE/ nahradit vyãerpaná fosilní paliva? Ne, nemohou. Z hlediska souãasného zaji tûní dostatku energie a omezení dopadû na Ïivotní prostfiedí je podle mne nejlep í variantou elektfiina z jádra. Bez ní skuteãnû neexistuje alternativa. Pokud by Evropa úplně přestala existovat, emise by poklesly jenom o zhruba 15 %! Nejsou nûkteré obnovitelné zdroje energie k Ïivotnímu prostfiedí ve skuteãnosti ne etrné? Na obnovitelné zdroje je tfieba pohlí- Ïet stfiízlivû. Hodnocení by mûla b t ekonomická, nikoli ideologická, jak se bohu- Ïel ãasto stává. Napfiíklad vûtrné elektrárny. Na pobfieïí v místech se stál m vûtrem urãitû dávají smysl. Ale je nutno si zároveà uvûdomit, Ïe souãasnû se stavbou vûtrné elektrárny je nutno mít k dispozici klasick zdroj, kter bude v provozu, kdyï vítr foukat pfiestane. To pfiedstavuje první investici. Dal í je posilování sítí. Základním poïadavkem na hodnocení obnoviteln ch zdrojû by tudíï mûlo b t ekonomické posouzení v ech souvisejících nákladû. Dobrou cestou se mi jeví vyuïití biomasy v místû jejího vzniku. Pokud by v ak mûlo b t spojeno s dopravou na vût í vzdálenosti, opût je nutno poãítat. Jakou roli pfii projednávání ekologicko-energetick ch opatfiení sehrávají v âr i EU lobby energetick ch spoleãností zamûfien ch na fosilní paliva? Existenci tûchto lobby vnímám spí e pozitivnû vzhledem k jejich vûcné argumentaci. Moje obavy vzbuzuje více lobby zelená, která je vût inou úplnû proti v emu PERLIČKY Z REGIONŮ Vy kov: Rezervace je on-line Ve Zlatém erbu, soutûïi o nejlep í elektronické stránky mûst a obcí, získalo jedno z ocenûní mûsto Vy kov. V krajském kole obsadilo bronzovou pfiíãku za rezervaãní systém na rûzné akce, které ve mûstû pofiádají. Od 24. do 31. kvûtna se bude pfiímo ve Vy - kovû konat multikulturní festival Trdloviny. Sportovní areál Hájek v Buãovicích bude od 31. kvûtna do 1. ãervna hostit Celorepublikov festival maïoretek. Na vy kovském Masarykovû námûstí má od 5. ãervna aï do konce prázdnin vyhrávat kaïd ãtvrtek promenádní hudba. Bruntál: Arcivévoda mûl v loïnici oltáfi Zámek v Bruntále patfií k nejzajímavûj ím památkám ve Slezsku. Arcivévoda EvÏen, poslední habsbursk velmistr ádu nûmeck ch rytífiû, mûl napfiíklad ve své loïnici kromû bohatû zdobeného barokního nábytku a mycí soupravy také domácí oltáfi. Kromû bruntálského zámku stojí v nedalekém okolí za náv tûvu mohutnû opevnûn hrad Sovinec ãi objekt b valé kosárny v Karlovicích ve Slezsku. Kyjov: O informaãním centru se ví V loàském roce zahájilo svou ãinnost informaãní centrum mûsta Kyjova. Za první rok pfii lo do jeho prostor náv tûvníkû. Letos oãekávají zdej í pracovníci je tû vy í zájem díky získání certifikace podle norem agentury Czech tourism a Asociace turistick ch center âr. První mûsíce roku 2008 jiï prokázaly, Ïe se poãet náv tûvníkû kyjovského centra pfiinejmen ím zdvojnásobil. (tk) a v em. To je bohuïel zajímavé pro média, protoïe do zpravodajství pfiiná ejí senzaãní titulky. Na obsahu a pravdivosti pak jiï témûfi nezáleïí. Jinak mi nejsilnûj í pfiipadá lobby silniãní kamionové dopravy, alespoà podle situace na evropsk ch silnicích soudû. Proã není doprava zboïí na dlouhé vzdálenosti pfievedena na mnohem ekologiãtûj í a bezpeãnûj í Ïeleznici? Reflektují dnes velké energetické spoleãnosti potfiebu zamûfiit se také na obnovitelné zdroje energie? Ano, tam kde je to pro nû ekonomicky v hodné a je moïné dosáhnout zisku. Zda tyto aktivity pfiispûjí ke sníïení emisí, není z jejich pohledu podstatné, dûleïitá je v e státem garantovan ch podpor. To v ak není kritika energetick ch spoleãností: chovají se naprosto logicky a vyuïívají v ech moïností státem nastaveného systému. V ãem se názorovû li í politika EU a âr v oblasti obchodování s emisními povolenkami? K jakému stfietu zájmû zde dochází? V jaké fázi je nyní nov návrh na obchodování s emisními povolenkami v âr? Jaké jsou jeho zásadní nebo problémové body? Politika EU je formována podle toho, co vyhovuje nejvût ím státûm. A nám men ím vût inou nezb vá, neï se pfiizpûsobit. Souãasn systém obchodování s povolenkami nepfiinesl nic, krom enormního nárûstu ziskû energetick ch spoleãností. Tyto firmy zapoãetly poãáteãní cenu povolenek zhruba 20 Euro/MWh do ceny ve - keré elektfiiny bez ohledu na to, z jakého zdroje pochází. TakÏe i do ceny elektfiiny jaderné. Dochází tak k jevu známému pod názvem Windfall profit. Ten ãinil v roce 2006 pouze pro Nûmecko a Francii 13 miliard euro. Samozfiejmû ani na e zemû není v jimkou. A i kdyï v poslední dobû cena povolenek poklesla témûfi k nule, vysoké ceny elektfiiny jiï zûstaly. V celém fietûzci zacházení s energiemi pfiicházejí peníze v hradnû jen od koneãn ch zákazníkû prûmyslov ch firem a domácností. Ptala se Veronika Gábová.

7 KVĚTEN 2008 STRANA 7 EKOLOGICKÉ ZEMĚ D Ě LSTVÍ Příliš vysoká cena biovýrobků? (Dokonãení ze str. 1) Ilustraãní foto: zemûdûlci pfii práci na ekofarmû Ceny by mûly b t vyváïeny vy í kvalitou tûchto potravin i nízk m obsahem v ech sledovan ch cizorod ch látek. Jejich maximální mnoïství v potravinách vymezují stanovené limitní hodnoty, u biopotravin by se ale mûly pohybovat vesmûs na minimálních úrovních. Urãit problém znaãky BIO v celoevropském mûfiítku spoãívá v tom, Ïe se dosud vyvíjí jak spoleãná BIO legislativa, tak i národní, místní a obchodnû fietûzcová pravidla. Kontroverzní je kupfiíkladu navrhovan evropsk systém mûfiení obsahu GMO, tedy podílu geneticky manipulovan ch organismû ve v robku, kdy do objemu 0,9 procenta podílu není obsah GMO uvádûn. Podobn princip se bude Ekologické veletrhy Brno 2008 VÝZNAM EKOLOGICKÝCH VELE- TRHŮ BRNO, KTERÉ SE KONAJÍ NA BRNĚNSKÉM VÝSTAVIŠTI VE DNECH KVĚTNA 2008, STÁLE ROSTE. DŮKAZEM JE VYSOKÁ PODPORA MINISTERSTEV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ZEMĚDĚL- STVÍ A PRŮMYSLU A OBCHODU, A LETOS POPRVÉ TAKÉ STÁTNÍHO FONDU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Pfiihlá ena je jiï vût ina lídrû v oboru Mezi vystavovatele budou opût patfiit také vodárenské spoleãnosti jednotliv ch regionû, které vystavují pod hlaviãkou SOVAK (SdruÏení oboru vodovodû a kanalizací âr), které je pofiadatelem veletrhu VODOVODy-KAnAlizAcE Za zmínku také stojí úãast v ech správcû vodních tokû spoleãnû s Ministerstvem zemûdûlství âr, Jihomoravského kraje a âeské asociace odpadového hospodáfiství. Za v echny mûïeme napfiíklad jmenovat: Siemens, Ondeo services cz, Veolia Voda âr, Severomoravské vodovody a kanalizace, Hawle Armatury, Jihomoravská armaturka, Sita cz, Odes, Saint v tuzemsku pravdûpodobnû t kat i fiady dal ích látek, které jsou kupfiíkladu obsaïeny v pûdû jiï z ãasû, kdy nebyly pfiísnû sledované. Ani vyãerpávající pûdní rozbor je tû ekozemûdûlci nezaruãí, Ïe hospodafií v luãnû na BIO humusu, protoïe ve kerou ornou pûdu takto pfiezkoumat prostû nelze. Rozhodujícím faktorem je tedy pfiístup primárního producenta, péãe a vysoká odbornost zpracovatele a v neposlední mífie také odpovídající skladování, etrné balení i zpûsob distribuce a prodeje. Ekologické zemědělství vytváří podnikatelské příležitosti AKTUALITA Gobain, Energie AG Bohemia, Kobit, Wilo, Sigma, KSB Pumpy, Buderus litinové systémy, Klastr Water tritment aliance. Za zmínku také stojí úãast v ech správcû vodních tokû spoleãnû s Ministerstvem zemûdûlství âr, Jihomoravského kraje a âeské asociace odpadového hospodáfiství. Zahraniãní odborní náv tûvníci V rámci roz ífiení zahraniãní spolupráce nejen na náv tûvníky, ale i na vystavovatele spolupracujeme se zahraniãními ambasádami, CzechTrade, obchodními komorami a zahraniãními zástupci BVV v zahraniãí. V souãasné dobû jednáme o úãasti obchodní mise podnikatelû ze v carska, Rakouska, zástupci vodohospodáfiû z Chorvatska, nebo o náv tûvû Komise EU pro Ïivotní prostfiedí, Mezinárodní komise pro ochranu Labe a Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje. JiÏ nyní víme o diplomatické misi holandského království a náv tûvû holandské asociace environmentálních technologií, která pfiijede na Ekologické veletrhy. Jedná se o skupinu zástupcû 10 holandsk ch firem, z nichï mûïeme napfiíklad jmenovat Knapzak Benelux B. V., Kema, ATM, Norit, Bermon UV-technik, Gastreatment Services B. V. a jiné ãleny této asociace. Na dohled od Jihlavy leïí ekofarma Sasov, kterou zaloïil Josef Sklenáfi na troskách nûkdej ího kolního statku v roce Dnes se sv mi spolupracovníky hospodafií na pozemcích s v mûrou zhruba 550 hektarû. Z poloviny se jedná o pastviny, druhá pûle patfií zejména promy lenû stfiídan m rostlinám, na nichï si pochutnají chovaná zvífiata. Nejen konû, které stály u zrodu farmy, ale pfiedev ím poãetné stádo prasat a také skot v nemléãném chovu. Co nesní hospodáfiská zvífiata, putuje na stále vyhledávanûj í místní biotrh v podobû ãerstvé zeleniny, sadbov ch brambor, cibule, sóji, pohanky nebo ãesneku. Do ir ího povûdomí iroké vefiejnosti vstoupila sasovská ekofarma prostfiednictvím biouheráku a bio unky. Právû dva nejprestiïnûj í tuzemské masné v robky dobfie charakterizují podstatu snahy farmáfie Sklenáfie pfiedloïit spotfiebiteli plnû konkurenãní v robek s v teãn mi vlastnostmi, které podtrhují jeho ãistû pfiírodní pûvod. Farma daleko sloïitûji neï vlastní ekologizaci chovu musela fie it problém, jak dotáhnout svou práci do finálního produktu, tedy do certifikovatelného masného v robku. Podmínky pro ekologické zemûdûlství i v robu biopotravin se díky evropsk m fondûm mûní k lep ímu, pochvaluje si Josef Sklenáfi, protoïe jejich prostfiednictvím se nyní naplàuje jedna z jeho dal ích pokrokáfisk ch vizí: na farmû se totiï rodí minijatka. A tak do Sasova jiï záhy bude pfiijíïdût pro balené biomaso stále více zájemcû, ktefií dokáïou ocenit kvalitu s pfiívlastkem bio. (lib) Kvalitní řízení závisí na informacích VE ČTVRTEK SE KONALA V PROSTORÁCH MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA KONFERENCE EBRNO. JEJÍM CÍLEM BYLO PŘEDSTAVIT NEJEN ZAMĚSTNANCŮM MAGISTRÁTU, ÚŘADŮ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ A ORGANIZACÍ SPADAJÍCÍCH DO SAMOSPRÁVY MĚSTA BRNA, ALE I OBČANŮM BRNĚN- SKA, ZÁMĚRY MĚSTA BRNA V OBLASTI INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ. V loàském roce uzavfiel Magistrát mûsta Brna smlouvu na dodávku komplexního agendového informaãního systému, kter pfievede ve keré jeho ãinnosti do elektronického prostfiedí. To by mûlo mít zásadní v znam pro obãana, protoïe na konci tohoto projektu by se mûla zv it efektivita fungování úfiadu, coï povede k poskytování vãasn ch a precizních informací obãanovi. Mûsto Brno nepfiedstavuje pouze magistrát, ale i v echny úfiady mûstsk ch ãástí, pfiíspûvkové organizace a mûstské firmy. Zámûrem je tedy vybudovat takov informaãní systém, kter umoïní v em tûmto organizacím sdílet informace a komunikaãní infrastrukturu. ProtoÏe efektivní fiízení je ve vefiejném i soukromém sektoru závislé na informacích, je tfieba mít vïdy kvalitní, aktuální a vãasné informace. Systém, kter bude ve mûstû Brnû vybudován, bude mít skoro 400 tisíc uïivatelû obãanû mûsta Brna. Pracovníci úfiadu jej budou udrïovat a spravovat v jejich prospûch. Komplexní informaãní systém mûsta Brna bude ãásteãnû financován z fondû Evropské unie. Cel projekt v podstatû povede ke komercializaci samosprávy a to je to, po ãem obãan volá. Zá titu nad konferencí pfievzal primátor mûsta Brna Roman Onderka, kter úvodním slovem semináfi zahájil. Mezi dal ími vystupujícími byl Jifií Hejduk, fieditel spoleãnosti IDS Scheer âr, která se na projektu v znamnû podílí a zástupci dal ích firem pûsobících v oblasti informaãních technologií. Svoje zku- enosti s obdobn m projektem na vídeàské radnici pfiednesl Peter Pfläging, hlavní architekt IT mûsta Vídnû. V znamn rozsáhl doprovodn program pro celou EU Odborn doprovodn program se t ká aktuálních problémû v oborech vodního i odpadového hospodáfiství a pokr vá celé spektrum Ïivotního prostfiedí v Evropské unii. T kat se bude jak legislativy, tak ãerpání penûz na rûzné projekty. Na této v znamné mezinárodní akci se podílejí ministerstva Ïivotního prostfiedí, zemûdûlství a prûmyslu a obchodu. Státní fond Ïivotního prostfiedí ve spolupráci s ministerstvem Ïivotního prostfiedí uspofiádá konferenci zamûfienou na Operaãní program Îivotního prostfiedí. Budou v nûm pfiedstaveny napfiíklad jednotlivé prioritní osy, aktuální v zvy OPÎP a podmínky pro pfiijímání vodohospodáfisk ch projektû. Ve druhém bloku, jehoï garantem je ministerstvo zemûdûlství a organizátorem SdruÏení oboru vodovodû a kanalizací SOVAK, se bude hovofiit a diskutovat o Programu rozvoje venkova a Finanãní podpofie na v stavbu a obnovu vodovodû a kanalizací. Tfietí blok celodenní konference vûnuje ministerstvo prûmyslu a obchodu zku enostem a prezentaci firem z oboru. Role obcí v efektivním nakládání energiemi: Principy posuzování vlivû na Ïivotní prostfiedí Posuzování vlivû na Ïivotní prostfiedí podléhají dvû oblasti, a to zámûry (EIA) a koncepce (SEA). Mezi posuzované zámûry patfií stavby typu ãistírny odpadních vod nebo vûtrné elektrárny (s v konem nad 500 kwe nebo v kou nad 35 m), dále ãinnosti jako napfiíklad tûïba ropy a ãerného uhlí nebo trvalé odlesnûní plochy od 5 hektarû a také napfiíklad zafiízení urãená k odstraàovaní nebezpeãn ch odpadû ãi zafiízení k v robû hnojiv. Pojmem koncepce se pak rozumí zejména ty, které stanoví rámec pro budoucí povolení v e uveden ch zámûrû. Jedná se napfiíklad o lesní hospodáfiské plány, plány oblasti povodí ãi níïe uvedené územní energetické koncepce. Podle zákona o posuzování vlivû na Ïivotní prostfiedí jsou pfiíslu né k posuzování pouze dva orgány: Ministerstvo Ïivotního prostfiedí a orgány kraje. Obce tedy nemají v této oblasti Ïádnou pfiímou pûsobnost. Právní úprava posuzování vlivû na Ïivotní prostfiedí má v ak pro obecní samosprávu mimofiádnou dûleïitost v okamïiku, kdy se obec rozhodne nûkteré zafiízení na svém území vybudovat. Skuteãnost, zda PRÁVNÍ PORADNA je zfiizováno pfiímo obcí ãi soukrom m subjektem, je v tomto ohledu takfika bez v znamu. Obce musí vïdy brát v úvahu, Ïe zámûr vybudovat energetická zafiízení bude pfiedmûtem posuzování. TotéÏ platí i v pfiípadech vypracovávání a schvalování územních plánû obcí, pokud poãítají s realizací naznaãen ch zámûrû. INZERCE Stfiedeãní blok pfiedná ek bude zamûfien na novou legislativu v oboru vodního hospodáfiství. Bude se hovofiit o zlep ování vodohospodáfiské infrastruktury a o sni- Ïování rizika povodní. Zájemci se dozvûdí také podrobnosti o novelizaci zákona o odpadech a stavu odpadového hospodáfiství âr. Ministerstvo zemûdûlství a SOVAK âr seznámí pfiítomné s Plány hlavních povodí a zákonem o vodovodech a kanalizacích a jejich obnovû. K vy í efektivitû hospodafiení energií Z hlediska územní samosprávy má v oblasti energetiky nejvût í v znam úprava takzvané energetické koncepce a státního programu na podporu úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie. Energetická koncepce obsahuje cíle a principy fie ení energetického hospodáfiství a vytváfií podmínky pro hospodárné nakládání s energií. Státní energetickou koncepci pfiipravuje Ministerstvo prûmyslu a obchodu; s ní v souladu pak musí b t jednotlivé územní energetické koncepce. Krajské úfiady a magistráty statutárních mûst územní energetickou koncepci pofiizují ze zákona. Jiné obce, uznají-li tak za vhodné, mohou pro svûj územní obvod nebo jeho ãást pofiídit územní energetickou koncepci. BûÏná obec si tak, na rozdíl od statutárních mûst, mûïe zvolit, zda územní energetickou koncepci zpracuje, ãi nikoli. V pfiípadû jejího pofiízení se v ak tato koncepce stává neopominuteln m podkladem pro územní plánování. Územní energetická koncepce je dokument, kter se zpracovává na dobu 20 let. V pfiípadû, Ïe by obec chtûla takovou koncepci pofiídit, vymezuje její základní náleïitosti 4 odst. 5 zákona o hospodafiení energií. Koncepce zpracovává mimo jiné moïné zdroje a zpûsoby nakládání s energií, hodnotí vyuïitelnost obnoviteln ch zdrojû energie a pfiípadnû navrhuje fie ení energetického hospodáfiství území vãetnû zdûvodnûní. Dal í povinnosti mohou pro obec vypl vat z opatfiení pfiijat ch v souvislosti se zvy ováním hospodárnosti uïité energie. Zákonné povinnosti musí obec plnit napfi. jako vlastník provozovan ch kotlû ãi zafiízení slouïících pro ústfiední vytápûní v obcí vlastnûn ch budovách. Jedná se zejména o pravidelnou kontrolu jejich úãinnosti ãi údrïbu. U obcí vlastnûn ch budov je obec dále povinna vybavit vnitfiní tepelná zafiízení budov pfiístroji regulujícími dodávku tepelné energie. JUDr. Jifií Feichtinger feichtinger@rowanlegal.com Aktuální informace o hospodafiení s odpady Ministerstvo Ïivotního prostfiedí je garantem konference Integrovan systém nakládání s odpady. Hovofiit se na ní bude o nárûstu nákladû a o oborové certifikaci v odpadovém hospodáfiství. Ceny sluïeb v odpadovém hospodáfiství pro tento rok se zv í minimálnû o 7,1 procenta, a to proto, Ïe dochází ke zv ení dopravních nákladû pfiedev ím v dûsledku pfiimíchávání biopaliv do pohonn ch hmot a zavedení m tného i pro silnice první tfiídy, i vzhledem ke kompenzaci nárûstu prûmûrn ch mezd v podnikatelské sféfie. FotosoutûÏ VODOJEMY SdruÏení oboru vodovodû a kanalizací âr (SOVAK âr) a spoleãnost VOD- KA, a. s., vyhlásily pfii leto ní Mezinárodní vodohospodáfiské v stavû VODOVODy- KAnAlizAcE 2008 pát roãník soutûïe VODA Jejím tématem je fotosoutûï VODOJEMY. Klání se mûïe zúãastnit kaïd, kdo za le barevné i ãernobílé fotografie s ústfiedním tématem vodojem. Fotografie musí b t ve formátu jpg, s minimálním rozli ením 1600x1200 pixelû. Snímky lze posílat na adresu vodka@vodka.cz nebo na CD po tou na adresu: VOD-KA, a. s., lodní námûstí 7, Litomûfiice. Odborná porota rozhodne, které snímky budou vystaveny v rámci doprovodného programu na mezinárodní v stavû VOD-KA v Brnû. Za první tfii vítûzné práce obdrïí autofii pût, sedm a pûl a deset tisíc korun.

8 KVĚTEN 2008 STRANA 8 Zemní plyn přispívá k výraznému zlepšení kvality ovzduší V BRNĚ, NA ADRESE PLYNÁ- RENSKÁ 449/1, SÍDLÍ SPOLEČ- NOST JIHOMORAVSKÁ PLYNÁRENSKÁ, A. S. SOUČÁST MEZINÁRODNÍ ENERGETICKÉ SKUPINY RWE. Místopfiedseda pfiedstavenstva ing. Patrik Choleva nám pfiedstavil zemní plyn jako palivo, které by se mûlo stávat stále samozfiejmûj í souãástí na eho Ïivota. V raznû totiï pfiispívá k ekologii k ãistotû Ïivotního prostfiedí nás v ech. Ing. Patrik Choleva, místopfiedseda pfiedstavenstva Jaké je v souãasné dobû postavení zemního plynu ve srovnání s ostatními palivy? Postavení zemního plynu je více ménû stabilní. Je v ekonomickém porovnání prvním palivem, které nevyïaduje fyzickou sílu a na rozdíl od pevn ch paliv umoïàuje nesrovnatelnû komfortnûj í provoz se v ím, co k tomu patfií, a to aè pfii topení, tak i pfii vafiení a ohfievu vody. Mezi va e zákazníky patfií jak domácnosti, tak stfiední i velcí odbûratelé. Podle ãeho by se mûli rozhodovat, kdyï fie í vytápûní svého objektu? Prioritou je ekonomická stránka, tedy náklady na vytápûní. Z tohoto pohledu je zemní plyn v hodnûj í neï vytápûní elektfiinou. Dále je to zmínûn poïadavek na provoz. Je dobré vzít v úvahu, Ïe na plynové varné desce se dá vafiit, i kdyï nejde elektfiina. A velmi podstatné je samozfiejmû to, Ïe zemní plyn patfií k palivûm, která vyhovují nároãn m ekologick m kritériím. Patfií zemní plyn mezi paliva s vysokou v hfievností? Ano, v porovnání se dfievem nebo tuh mi palivy je v hfievnost zemního plynu vy í a zákazník platí pouze za dodané mnoïství energie nikoliv za objem, tak jak tomu je u tuh ch paliv. Proã je vlastnû zemní plyn tak ekologick m palivem? Pfii jeho spalování vzniká v porovnání se spalováním tuh ch paliv nesrovnatelnû men í mnoïství kodliv ch látek, Ïádné prachové ãástice a Ïádn tuh odpad. I distribuce zemního plynu je z pohledu ekologie nesrovnatelnû ãist í a etrnûj í. âím je urãována cena zemního plynu? Va e spoleãnost musí hradit náklady za jeho nákup producentsk m zemím, mûïe tedy je tû sníïit jeho cenu pro zákazníky? Témûfi v echen plyn, kter se v na í zemi spotfiebuje, se dováïí ze zahraniãí, a tím je cena závislá na svûtov ch trzích. Cena zemního plynu se odvíjí pfiedev ím od cen ropy, ropn ch produktû (lehk topn olej, tûïk topn olej) a ãerného uhlí. Dále je cena zemního plynu pfii jeho nákupu v znamnû ovlivàována kurzem ãeské koruny k americkému dolaru, coï v posledním období pozitivnû pfiispívá ke zmírnûní nárûstu cen ropn ch produktû. U nás na jiïní Moravû máme pfiece také loïiska zemního plynu jak jsou v znamná? TûÏba zemního plynu na jiïní Moravû pfiedstavuje ménû neï jedno procento z celkové spotfieby zemního plynu v na í republice. Kvalita ovzdu í se u nás v poslední dobû zhor uje a pfiispívá k tomu fakt, Ïe mnozí lidé vyuïívají k topení levnûj í, ale ménû ekologická paliva. MÛÏe b t motivem pro pfiechod k vytápûní ãist mi palivy napfiíklad ekologická daàová reforma? Ano, vûfiím, Ïe jakákoliv podpora, která sníïí koneãnou cenu pro zákazníka, povede k vy ímu vyuïívání tohoto ekologického paliva. V poslední dobû se stále ãastûji uïívá zemní plyn také v dopravû... Pro tuto pohonnou hmotu se pouïívá zkratka CNG (stlaãen zemní plyn). Provoz motorov ch vozidel na CNG má ve srovnání s klasick mi pohonn mi hmotami ekologiãtûj í a ekonomiãtûj í provoz, a to aï o padesát procent. To není pfii dne ních cenách zanedbatelné. Má skupina RWE nûjak konkrétní projekt zamûfien na zlep ení kvality ovzdu í v âeské republice? Dlouhodob m cílem skupiny RWE je právû podpora zemního plynu v dopravû, a to nejen pro automobilovou dopravu, ale také pro oblast autobusové dopravy. NA NÁS MŮŽETE STAVĚT Společnost SWIETELSKY stavební s. r. o. nabízí komplexní řešení stavebních zakázek, zejména v oblasti silničního a inženýrské stavitelství. V nadcházející stavební sezoně jsou zaměstnaci společnosti připraveni splnit požadavky i těch nejnáročnějších zákazníků. SWIETELSKY stavební s. r. o. Odštěpný závod Dopravní stavby MORAVA Jahodová 60, Brno Tel: Fax: morava@swietelsky.cz Máte pro zákazníky, ktefií pfiejdou na ekologick zemní plyn, pfiipravené nûjaké odmûny? V souãasné dobû nabízí skupina RWE sv m zákazníkûm desetiprocentní slevu na ve ker sortiment v robce tepelné techniky Viessman, vãetnû pûti termostatick ch hlavic zdarma a dále odkup jejich plynov ch pfiípojek. Zákazník obdrïí pfii podpisu smlouvy na dodávku zemního plynu slevov kupón, kter uplatní u v ech obchodních partnerû firmy Viesseman. Jejich seznam lze nalézt na stránkách V hody v ak nenabízíme jen pro nové odbûratele. Stávajících zákazníkû si také velmi váïíme, takïe nabídka odkupu plynov ch pfiípojek platí i pro nû. INZERCE Jak mûïeme pfii vytápûní svého bytu nebo domu je tû u etfiit? Co tfieba sníïit unikání tepla obvodov mi zdmi? Obvodov mi stûnami uniká aï tfiicet procent tepla. ZvaÏte proto moïnost zateplení celého domu. Pfiedtím se poraìte se zku en mi projektanty a realizaci svûfite provûfiené specializované firmû. Zateplení je investicí na desítky let, která souãasnû zmûní i tepelnou setrvaãnost va eho objektu. Tomu by mûl b t následnû pfiizpûsoben i topn systém a jeho regulace. Kde najít informace? Odpovûdi na nejãastûj í dotazy jsou na Rádi vám také bezplatnû poradíme v na- í brnûnské centrále. (tk)