Poslání, vize a cíle spoleãnosti

Transkript

1

2

3 Poslání, vize a cíle spoleãnosti Ve spoleãnosti PraÏská energetika, a.s. (dále PRE) byla vytvofiena strategie na období otevírání trhu s elektfiinou v âeské republice. Byly formulovány základní strategické cíle, poslání a vize spoleãnosti, a to jak pro úroveà portfolia PRE, tak pro samotnou matefiskou spoleãnost. Portfolio PRE je tvofieno 100% vlastnûn mi dcefiin mi spoleãnostmi PREmont LHOTKA a.s., Cejchovna elektromûrû Praha a.s., ODEM a.s., a PREleas, a.s. Strategické cíle matefiské spoleãnosti jsou realizovány a fiízeny v rámci Programu zmûn. Poslání matefiské spoleãnosti Posláním PRE je zvy ování spokojenosti zákazníkû, akcionáfiû a zamûstnancû spoleãnosti poskytováním spolehliv ch a kvalitních dodávek elektfiiny a s tím souvisejících sluïeb s vyuïitím v ech schopností a zdrojû. Vize matefiské spoleãnosti 3 Vizí PRE je stát se pruïnou a efektivní spoleãností, jejíï profesionální t m zamûstnancû fiídí aktivity spoleãnosti v oblasti distribuce elektfiiny a obchodu s elektfiinou s v konností evropské spoleãnosti tak, aby uspokojil poïadavky a oãekávání zákazníkû a zaruãil zvy ování její hodnoty pro akcionáfie. Strategické cíle spoleãnosti jsou následující: Zvy ovat hodnotu spoleãnosti pro akcionáfie. Zvy ovat retenci zákazníkû. Koordinovat postupy distribuce a obchodu v rámci jednotn ch cílû PRE. Rozvinout moïnosti obchodu v oblasti nákupu elektfiiny. SniÏovat ekologické zátûïe. Podporovat úsporná fie ení uïití energie. Aktivnû podporovat ãinnost regulátora a státní správy a podílet se na fie ení problémû spoleãného zájmu. Zajistit pro v konné a iniciativní pracovníky profesionální a kariérov rûst.

4

5 Obsah Zmûny, které nastaly od skonãení úãetního období ( ) do závûrky vydání této v roãní zprávy ( ) jsou v textu vyznaãeny kurzívou. Poslání, vize a cíle spoleãnosti PraÏská energetika, a.s. 3 Vybrané finanãní, obchodní a technické ukazatele 6 Profil spoleãnosti 9 Úvodní slovo pfiedsedy pfiedstavenstva 12 Pfiehled hlavních mezníkû v historii spoleãnosti 15 Dlouhodobá strategie spoleãnosti 16 Statutární orgány a vedení spoleãnosti 18 Souãasn stav v sektoru elektroenergetiky 21 Obchodní ãinnost 24 Distribuãní síè 28 Investice 31 Informatika 35 Finanãní zpráva 37 Lidské zdroje 42 Ochrana Ïivotního prostfiedí 45 Vztahy s vefiejností 47 Organizaãní struktura PRE k Organizaãní struktura PRE k Podnikatelské aktivity 52 Akcionáfii 55 Zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládan mi stejnou ovládající osobou v souladu s 66a, odst. 9 obchodního zákoníku (Zpráva o vztazích mezi propojen mi osobami) 61 Kodex správy a fiízení spoleãnosti zaloïen na principech OECD (Prohlá ení spoleãnosti o mífie souladu její správy a fiízení s kodexem) 68 Zpráva dozorãí rady 72 Zpráva auditora 73 Nekonsolidovaná úãetní závûrka 74 Zpráva auditora ke konsolidované úãetní závûrce 103 Konsolidovaná úãetní závûrka 104 Seznam pouïit ch zkratek 128 Seznam pouïit ch ilustrací 129 âestné prohlá ení 130 Adresy a kontaktní údaje subjektû skupiny PRE 131 Adresa akciové spoleãnosti a jejích pracovi È 132 5

6 Vybrané finanãní, obchodní a technické ukazatele Finanãní ukazatele Celková aktiva - netto mil. Kã , , , , , , , ,0 Stálá aktiva - brutto mil. Kã , , , , , , , ,0 z toho rozvod elektfiiny mil. Kã , , , , , , , ,2 ostatní vãetnû pozemkû mil. Kã 4 311, , , , , , , ,8 Odepsanost hmotného majetku% 41,5 40,1 39,5 38,8 39,6 41,7 46,6 46,9 ZÛstatková hodnota DLHM k mil. Kã , , , , , , , ,8 ObûÏná aktiva mil. Kã 1 402,1 836,8 877, , , , ,3 856,9 Ostatní aktiva mil. Kã 1 001,4 892,7 869,7 543,9 586, , , ,1 Vlastní kapitál mil. Kã 7 485, , , , , , , ,4 Základní kapitál k mil. Kã 3 869, , , , , , , ,4 Cizí zdroje mil. Kã 3 872, , , , , , , ,5 z toho bankovní úvûry a v pomoci mil. Kã 780, , , , ,4 903,0 814,6 49,6 Ostatní pasiva mil. Kã 1 472, , ,6 895,0 622, ,4 132,3 8,1 V nosy celkem* mil. Kã , , , , , , , ,6 z toho v nosy za elektfiinumil. Kã 9 481, , , , , , , ,4 Náklady celkem* mil. Kã 8 932, , , , , , , ,8 z toho náklady na nákup elektfiiny mil. Kã 6 018, , , , , , , ,7 Odpisy stál ch aktiv mil. Kã 815,8 857,4 771,9 647,3 571,3 496,9 429,2 410,3 Celkové náklady na opravy mil. Kã 344,0 413,1 429,8 291,0 283,4 260,3 200,0 140,5 Celkové investice mil. Kã 1 280, , , , , , ,9 475,6 Investiãní v daje na DLHM a DLNHM mil. Kã 1 280, , , , , , ,1 475,6 âist zisk na akcii Kã 226,96 136,46 128,50 160,00 116,82 83,31 117,46 PrÛmûrná cena elektfiiny z uïiteãné dodávky Kã/MWh z toho: velkoodbûratelé Kã/MWh maloodbûr podnikatelé Kã/MWh maloodbûr obyvatelstvo Kã/MWh Zisk pfied zdanûním mil. Kã 1 259,4 730,9 721,9 863,2 538,6 481,3 728,2 673,7 Zisk po zdanûní mil. Kã 878,2 528,0 497,2 619,3 452,0 322,4 454,5 385,8 * Bez obratû finanãních operací

7 Ostatní ukazatele Opatfiená elektfiina celkem GWh 5 443, , , , , , , ,3 z toho: nákup od âez, a. s., âeps, a. s. GWh 4 599, , , , , , , ,3 nákup z ostatních zdrojû GWh 844,1 382,4 213,2 196,6 283,0 314,5 509,5 122,0 Ztráty v rozvodu elektfiiny GWh 482,1 477,1 483,7 445,0 459,4 472,9 446,7 492,1 UÏiteãná dodávka elektfiiny celkem GWh 4 961, , , , , , , ,2 z toho: velkoodbûratelé GWh 2 455, , , , , , , ,4 maloodbûr podnikatelé GWh 934,3 949, ,8 877,0 776,4 793,5 769,2 636,7 maloodbûr obyvatelstvo GWh 1 331, , , , , , , ,6 Poãet odbûratelû elektfiiny celkem poãet z toho: velkoodbûratelé poãet maloodbûr podnikatelé poãet maloodbûr obyvatelstvo poãet Délka elektrick ch sítí celkem km , , , , , , , ,6 z toho: VVN km 202,0 181,0 174,3 174,3 174,3 174,3 174,3 143,9 VN km 3 535, , , , , , , ,0 NN km 8 870, , , , , , , ,7 PrÛmûrn pfiepoãten poãet zamûstnancû osoby Tvorba zisku zisk pfied zdanûním (mil. Kã) V voj trïeb za elektrickou energii (mil. Kã) ÚroveÀ zadluïenosti (%) (cizí zdroje + ostatní pasiva) (pasiva celkem)

8

9 Profil spoleãnosti Základní údaje o PRE: plo n rozsah oblasti Praha vãetnû Roztok cca 500 km 2 poãet obyvatel v oblasti Praha osob prûmûrn poãet obyvatel na km osob PraÏská energetika, a.s., je spoleãnost s bohatou tradicí trvající více neï sto let. Dne byla zaloïena firma, kterou PRE povaïuje za svého pfiímého právního pfiedchûdce - Elektrické podniky královského hlavního mûsta Prahy. Tento subjekt tehdy kompletnû zaji Èoval pro hlavní mûsto v robu elektfiiny, v stavbu, údrïbu a provozování v ech tratí elektrick ch drah, osvûtlení na ulicích a v domech a samozfiejmû i distribuci elektrické energie pro velké prûmyslové podniky, drobné podnikatele a domácnosti. V prûbûhu první poloviny minulého století prodûlala firma fiadu reorganizací a restrukturalizací, pfieãkala obû svûtové války, období socialistického hospodafiení; v roce 1990 se PraÏské energetické závody staly samostatn m státním podnikem a vznikla akciová spoleãnost PraÏská energetika, a.s., v dne ní podobû. PRE je regionální distribuãní energetickou spoleãností pûsobící na území hlavního mûsta Prahy a mûsta Roztoky uprahy. Na tomto území o rozloze pfiibliïnû 500 km 2 a cca 1,2 mil. obyvatel je spoleãnost dodavatelem elektfiiny pro v echny prûmyslové podniky, podnikatele a domácnosti. Prioritní snahou vedení a v ech zamûstnancû spoleãnosti je zmûnit podnik dfiíve technokratického typu na moderní elektroenergetickou spoleãnost komerãního zamûfiení, která je schopna pruïnû se pfiizpûsobovat promûnliv m poïadavkûm sv ch zákazníkû. Hlavním cílem v ech zamûstnancû je zvy ování kvality ve ker ch poskytovan ch sluïeb, pfiíprava spoleãnosti pro budoucí konkurenãní prostfiedí v sektoru energetiky, zv ení vlastního kapitálu firmy, trvalé zlep ování ekonomick ch ukazatelû a v neposlední fiadû i zmûna pfiístupu a my lení zamûstnancû ve vztahu k jejich práci a k zákazníkûm. V souvislosti s pfiípravou sektoru na trïní prostfiedí, které bude doslova revoluãní zmûnou, bude tfieba ve zv ené mífie podporovat pfiedev ím samostatnost a odpovûdnost zamûstnancû v oblasti poskytování sluïeb zákazníkûm. Naprostou samozfiejmostí bude dodrïování Etického kodexu, kter byl zpracován vedením spoleãnosti. Nutnost zv en ch poïadavkû na fungování spoleãnosti se postupnû odrazí i v zamûstnanecké struktufie. 9

10

11 Pfiedmût podnikání spoleãnosti byl naposledy aktualizován na valné hromadû konané dne a sestává z následujících ãinností: nákup, rozvod, tranzit a prodej elektfiiny vãetnû poskytování sluïeb souvisejících s dodávkou, odbûrem nebo pouïíváním elektfiiny, a rozvoj související s pfiedmûtem ãinnosti, fiízení rozvodu a spotfieby elektfiiny a v roby elektfiiny v soukrom ch elektrárnách pracujících do distribuãní rozvodné soustavy, a to v regionu své pûsobnosti, montáï, opravy a revize vyhrazen ch elektrick ch zafiízení - dle rozsahu oprávnûní, v roba, instalace a opravy elektrick ch strojû a zafiízení, v roba, instalace a opravy elektronick ch zafiízení, zpracování dat, sluïby databank, správa sítí, poskytování SW a poradenství v oblasti HW a SW, revize a zkou ky vybran ch tlakov ch pfiístrojû, projektování elektrick ch zafiízení, velkoobchod, specializovan maloobchod, maloobchod provozovan mimo fiádné provozovny, maloobchod pouïit m zboïím, grafické práce a kresliãské práce, provádûní staveb, jejich zmûn a odstraàování, opravy a montáï mûfiidel, pronájem a pûjãování vûcí movit ch, opravy pracovních strojû, silniãní motorová doprava nákladní, silniãní motorová doprava osobní, ubytovací sluïby, hostinská ãinnost, montáï, údrïba a servis telekomunikaãních zafiízení, poskytování telekomunikaãních sluïeb, testování, mûfiení a anal zy, revize a zkou ky vyhrazen ch zdvihacích zafiízení, zprostfiedkování obchodu, realitní ãinnost, kolicí ãinnost v oblasti v poãetní techniky, ãinnost úãetních poradcû, vedení úãetnictví, sluïby v oblasti administrativní správy a sluïby organizaãnû hospodáfiské povahy ufyzick ch a právnick ch osob. 11

12 Úvodní slovo pfiedsedy pfiedstavenstva

13 VáÏení akcionáfii, váïení ãtenáfii, rok 2001 byl posledním rokem pfied otevfiením trhu s elektfiinou v âeské republice. Proto v rámci spoleãnosti pokraãovala pfiemûna ve spoleãnost orientovanou na zákazníka a pfiipravenou uspût v novém konkurenãním prostfiedí. V centru pozornosti byl program zmûn nastartovan uï v pfiedchozím roce. V rámci tohoto programu byla pfiipravena zmûna organizaãní struktury, která bude uplatnûna od Pfii pfiípravû nové organizace bylo vyuïito i zku eností nûmeck ch akcionáfiû. Nastávající vznik volného trhu se projevil jak pfii jednáních s budoucími oprávnûn mi zákazníky, tak v pfiístupu rozhodujícího dodavatele spoleãnosti âez, a. s., pfii pfiípravû prodeje pro rok âásteãnû se zmûnilo i vnûj í prostfiedí pro podnikání v energetice - prvním rokem pracoval Energetick regulaãní úfiad (ERÚ), kter pfiebral pûsobnost regulace cen od Ministerstva financí (MF âr) a formoval se operátor trhu s elektfiinou (OTE, a.s.), kter zahájil ãinnost k Byla dokonãena druhotná energetická legislativa navazující na energetick zákon. V roce 2001 do lo k v znamné zmûnû ve sloïení akcionáfiû. Hlavní mûsto Praha spolu s nûmeck mi akcionáfii GESO AG a RWE Plus AG zaloïili spoleãnost PraÏská energetika Holding a.s., (PRE-H a.s.), ve které má mûsto Praha 51 %, GESO AG 34 % a RWE Plus AG 15 %. Tato spoleãnost vlastnila ke konci roku 50,77 % akcií PRE. Oznámila jednání ve shodû s firmou GESO AG, takïe dohromady vlastní 50,93 % akcií. Spoleãnost dosáhla v roce 2001 velmi dobr ch v sledkû ve v ech oblastech své ãinnosti. Zatímco nákup elektfiiny od âez, a. s., stagnoval, zv ená spotfieba byla kryta cenovû v hodnûj ím nákupem od spoleãnosti Energotrans, a.s., a importem z Polska prostfiednictvím spoleãnosti Moravia Energo, a.s. Opût se potvrdila správnost rozhodnutí zfiídit obchodní dispeãink a v raznû tak sníïit nákupní ceny elektfiiny vhodnou kombinací cenovû v hodného nákupu, aktivního fiízení odbûru pomocí hromadného dálkového ovládání (HDO) a sjednávání diagramû zatíïení s nejvût ími odbûrateli. Úspory z nákupu umoïnily poskytování slev pro nûkteré zákazníky pouïívající elektfiinu k vytápûní. UÏiteãná dodávka elektfiiny dosáhla hodnoty GWh a je o 435 GWh vy í neï v roce NárÛst spotfieby byl zaznamenán pfiedev ím uvelkoodbûratelû. V oblasti sítû se kladnû projevilo masivní investování z minul ch let, kter m se postupnû napravuje zanedbanost infrastruktury vzniklá v minulosti. Stoupá spolehlivost dodávek a souãasnû se dafií pokr vat ve keré poïadavky nov ch zákazníkû na pfiipojení. Technické maximum dodávky elektfiiny dosáhlo hodnoty 1 035,6 MW, tj. o 10,1 % více neï v roce Z celkového objemu investic 1,28 mld. Kã bylo opût nejvíce vydáno do oblasti sítû mil. Kã. Mezi v znamné dokonãené akce patfií kabelové vedení 110 kv mezi rozvodnami Hole ovice a Stfied, nová stanice 110/22 kv Karlov (vãetnû kabelového pfiipojení 110 kv z rozvodny Jih) a ãást venkovního vedení 110 kv Chodov - Lhotka. Spoleãnost dosáhla v roce 2001 rekordního hospodáfiského v sledku. Zisk po zdanûní ãinil 878,2 mil. Kã. Stoupá rentabilita vlastního vloïeného kapitálu. Na dobr ch v sledcích se podílelo v ech zamûstnancû, kter m patfií podûkování. Spoleãnost se jiï del í dobu angaïuje v podpofie zdravotnictví a dûtsk ch domovû, proto i v roce 2001 byla malá ãást vydûlan ch prostfiedkû vûnována formou darû této oblasti. Co ãeká PraÏskou energetiku, a.s., v nejbliï ím období? V roce 2002 se firma bude pfiipravovat na dal í etapu otevfiení trhu, kdy se roz ífií poãet zákazníkû oprávnûn ch vybrat si svého dodavatele, bude pokraãovat program zmûn a bude se implementovat nová organizaãní struktura. Podnikneme v e proto, aby konkurenceschopnost spoleãnosti v novém prostfiedí byla co nejvy í a aby firma v novém prostfiedí dobfie obstála. Ing. Drahomír Ruta pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel 13

14

15 Pfiehled hlavních mezníkû v historii spoleãnosti byly zaloïeny Elektrické podniky královského hlavního mûsta Prahy 1924 vládním nafiízením prohlá eny Elektrické podniky za v euïiteãné 1934 dokonãena stavba ústfiední budovy Elektrick ch podnikû v Praze. Celková koncepce budovy daleko pfiedbûhla dobové zvyklosti a byla jednou z nejmodernûj ích v tehdej ím hlavním mûstû 1941 Elektrické podniky zaãlenûny do Mûstsk ch podnikû praïsk ch 1945 znárodnûní energetiky na základû dekretu prezidenta republiky 1946 od Elektrick ch podnikû se odlouãil Dopravní podnik; vznik národního podniku Stfiedoãeské elektrárny, jehoï souãástí se stala i b valá elektrárenská ãást Elektrick ch podnikû 1959 vznik Stfiedoãesk ch energetick ch závodû, n.p. (STE) a Okresní správy Praha 1965 vznik Rozvodného závodu Praha v rámci STE, n.p PraÏské energetické závody, k.p. získaly statut samostatného podniku v rámci âesk ch energetick ch závodû koncern, odlouãením od STE, k.p PraÏské energetické závody se od staly samostatn m státním podnikem 1994 vznik akciové spoleãnosti PraÏská energetika, a.s zakládány dcefiiné spoleãnosti PREmont LHOTKA s.r.o. (pozdûji PREmont LHOTKA a.s.), PREleas, a.s., a dal í 1996 zahájena stavba nové provozní budovy v ulici Na Hroudû 1997 oslavy 100. v roãí existence spoleãnosti, dokonãena stavba nové administrativní budovy - projekt obdrïel âestné uznání obce ãeskoslovensk ch architektû v kategorii novostaveb 1998 spoleãnost byla v rámci soutûïe PAEGAS SIGNUM TEMPORIS ocenûní kapitálového trhu ocenûna ãestn m uznáním spoleãnost byla v rámci soutûïe PAEGAS SIGNUM TEMPORIS ocenûní kapitálového trhu vyznamenána ãestn m uznáním - hospodáfiská komora hlavního mûsta Prahy pod zá titou primátora hlavního mûsta Prahy ve spolupráci s ABF, a.s., a V stavi tûm Praha udûlila PRE ãestné uznání za rekonstrukci rozvodny Praha Sever v soutûïi INVESTOR ROKU 1999 na území hlavního mûsta Prahy - v rámci Ïebfiíãku pfiipraveného sdruïením CZECH TOP 100 byla v sektoru energetiky spoleãnost vyhodnocena jako 5. nejobdivovanûj í v rámci âr. Îebfiíãek byl pfiipraven na základû hodnocení odborníkû z fiad managementu firem, analytikû, pfiedstavitelû vefiejné správy, akademické pûdy atd. Hlavními kritérii byly oblasti inovací, celkové kvality managementu, vztahu k Ïivotnímu prostfiedí, kvality v robkû nebo sluïeb a finanãní spolehlivosti v PRE byl zahájen ambiciózní projekt zmûn, kter by mûl naplnit vizi a strategické cíle spoleãnosti - v rámci spoleãnosti byla ukonãena modernizace v ech kontaktních míst, pro zákazníky byl zahájen provoz zákaznické linky - spoleãnost získala prestiïní ocenûní BEZPEâN PODNIK, které zástupci managementu spoleãnosti obdrïeli z rukou ministra práce a sociálních vûcí Hospodáfiská komora hlavního mûsta Prahy udûlila spoleãnosti ãestnou plaketu v rámci soutûïe INVESTOR ROKU 2001 na území hlavního mûsta Prahy - spoleãnost byla po certifikaãním fiízení ustavena jako 5. zákaznické kompetenãní centrum systému SAP v rámci âr - spoleãnost INTERGRAPH âr udûlila PRE ocenûní za pokroãilé provozní nasazení systému FRAMME - v rámci ankety pofiádané sdruïením CZECH TOP stav INVESTOR RELATION v âr kategorie nefinanãních institucí - se PRE umístila na 10. místû 15

16 Dlouhodobá strategie spoleãnosti 16 Cel proces restrukturalizace spoleãnosti, resp. její pfiemûny na subjekt orientovan na zákazníka, kter uspûje i v konkurenãním prostfiedí po zmûnû legislativy a nápravû cenov ch deformací, byl zahájen jiï v roce V prvních letech pfiemûny ( ) byl cel proces zmûn zahájen projektem mapování procesû. Tento ucelen souhrn prací poloïil základ pro systematické poznávání a systémové fiízení jednotliv ch aktivit spoleãnosti a zafiazení procesû v rámci spoleãnosti v kontextu jejich finanãního ohodnocení. Na tento projekt pak jiï navázal projekt vlastního formulování strategie PRE. Koneãnou fází restrukturalizace spoleãnosti je Program zmûn nazvan kter formou klíãov ch zmûn implementuje schválené zmûny do organizaãní struktury a aktivit spoleãnosti. Dlouhodobá strategie spoleãnosti je zpracována (a prûbûïnû dle probíhajících zmûn vnûj ího prostfiedí i aktualizována) na základû souãasného stavu legislativy v sektoru elektroenergetiky a pfiedpokládaného v voje v tomto odvûtví. Dlouhodobá strategie spoleãnosti, která byla vypracována na období do roku 2004, stanovuje a definuje proces komplexní zmûny organizaãní struktury, která musí po v ech stránkách vyhovût budoucím poïadavkûm konkurenãního prostfiedí. Pro první etapu Programu zmûn stanovily fiídící orgány spoleãnosti následující ãtyfii základní cíle: na základû znám ch strategick ch cílû definovat soubor osmi klíãov ch zmûn; (Klíãovou zmûnou je souhrn postupn ch krokû, rozsáhlej ích projektû nebo v znamn ch liniov ch rozhodnutí, které kvalitativnû mûní danou oblast ve smyslu naplnûní strategick ch cílû spoleãnosti. V souvislosti s definováním klíãov ch zmûn provést revizi v souãasnosti probíhajících projektû. V sledkem tohoto procesu bude buì pfievedení nûkter ch procesû dosud fiízen ch projektovû do liniového fiízení, nebo slouãení pfiíslu ného projektu s klíãovou zmûnou ãi koneãné zastavení projektu.) K zaji tûní realizace klíãov ch zmûn byly definovány druhotné (podpûrné) zmûny, které mají napomoci uskuteãnûní klíãov ch zmûn, definovat organizaãní strukturu a pravidla fungování Programu zmûn, definovat zásady, principy a cíle komunikace v rámci Programu zmûn, pfiipravit zamûstnance na pfiijetí zmûn. Budoucí priority vidí spoleãnost v následujících osmi oblastech (klíãov ch zmûnách): nákup elektfiiny (optimální struktura dodavatelû, aktivní fiízení diagramu denního zatíïení, obchodování s elektfiinou a jejími deriváty), prodej elektfiiny (segmentace zákazníkû, definice nov ch produktû a sluïeb, nové obchodní podmínky pro prodej, nové marketingové metody atd.), regulované sluïby zaji Èované obchodem (definovat tyto sluïby s cílem udrïet vysokou úroveà jejich poskytování a vyuïít vazeb umoïàujících podporu obchodní ãinnosti zachováním jejich organizaãního zafiazení, nastavit vztahy k distribuãní ãásti spoleãnosti v rámci nov ch legislativních podmínek),

17 správa, provoz a údrïba sítí (optimální nastavení a optimalizace procesû správy, provozu a údrïby sítí, nastavení optimálního pomûru kvality dodané elektfiiny a její ceny), fiízení v konnosti (zavedení systému ukazatelû, mûfiítek a metodik pro stanovování a vyhodnocování v konnosti spoleãnosti), lidské zdroje (zvy ování vzdûlanosti, dovedností a loajality zamûstnancû, nalézání nov ch metod motivace), neenergetické dodávky (vytvofiit efektivní komplexní systém nákupu ve ker ch potfiebn ch vstupû s v jimkou elektfiiny), organizaãní zmûny (pfiizpûsobit a optimalizovat organizaãní strukturu spoleãnosti nov m podmínkám podnikání). Tato zmûna byla roz ífiena o vybudování systému fiízení rizik ve spoleãnosti. KaÏdá z tûchto klíãov ch zmûn se skládá z postupn ch krokû, které se nacházejí v rûzném stadiu rozpracovanosti. Definování tûchto dílãích detailních aktivit bylo formulováno na základû nutnosti budoucí ekonomické úspû nosti firmy a pfii respektování odhadu budoucího v voje ekonomického a legislativního okolí spoleãnosti. âasov horizont - konec roku vytváfií dostateãn prostor pro potfiebné korekce jak uzavfien ch zmûnov ch aktivit, tak probíhajících ãinností. Pozn.: Jedním z viditeln ch dûleïit ch v sledkû Programu zmûn je nové organizaãní schéma spoleãnosti platné od , které je jako údaj nad rámec informaãní povinnosti tohoto materiálu, uvedeno v kapitole Organizaãní struktura PRE k Program zmûn je otevfien m dokumentem, kter bude v rámci spoleãnosti podléhat trvalé vefiejné diskusi a jeho dal í postupné kroky budou vïdy jednak navazovat na pfiedchozí etapy, jednak budou modifikovány v návaznosti na pfiípadné zmûny vnûj í ekonomické a legislativní reality. Funkcionalita Programu zmûn je prozatím pracovnû ãasovû omezena pfiedpokládan m zahájením liberalizace trhu s elektfiinou v âr, tj. rokem 2004, ale toto ãasové vymezení je pouze formální. Ve skuteãnosti je Program zmûn chápán jako nepfietrïit kontinuální proces. Tento proces by mûl ve sv ch dûsledcích v budoucnu zajistit jednak splnûní stanoven ch strategick ch cílû spoleãnosti, jednak dlouhodobou prosperitu a úspû né fungování spoleãnosti v budoucím konkurenãním prostfiedí. Po této úvodní etapû organizaãních zmûn budou probíhat dal í potfiebné zmûny, které budou vïdy pfiedem projednány v fiídících orgánech spoleãnosti. Hrub ãasov harmonogram do roku 2006 je následující: 2003 optimalizace restrukturalizace personálního a materiálního vybavení sekce ízení aktiv sítû, 2004 optimalizace restrukturalizace personálního a materiálního vybavení sekce Provoz distribuãní soustavy, vyhodnocení úãinnosti stávající (nové) organizaãní struktury z hlediska fungování a úspû nosti spoleãnosti v prostfiedí liberalizovaného trhu, dokonãení jednání o pfiípadné dal í dílãí zmûnû organizaãní struktury spoleãnosti, realizace pfiípadné nové upravené organizaãní struktury. 17

18 18 Statutární orgány a vedení spoleãnosti Pfiedstavenstvo k Ing. Drahomír Ruta Pfiedseda, absolvent âvut - FEL v Praze; v sektoru energetiky pracuje od roku Pfiedseda pfiedstavenstva dcefiiné spoleãnosti PREleas, a.s., ãlen pfiedstavenstva PRE-H a.s., ãlen pfiedstavenstva Investiãní fond energetiky, a.s. (do ). Datum narození: Bydli tû: Praha 8, Sopotská 642/64, PSâ Ing. Vladimír alek Místopfiedseda, absolvent VUT - FEL v Brnû; v sektoru energetiky pracuje od roku Pfiedseda pfiedstavenstva dcefiiné spoleãnosti PREmont LHOTKA a.s. Datum narození: Bydli tû: Praha 4, Na Pankráci 38, PSâ Ing. Franti ek Krákora âlen, absolvent âvut - FEL v Praze; v sektoru energetiky pracuje od roku Pfiedseda pfiedstavenstva dcefiiné spoleãnosti Cejchovna elektromûrû Praha a.s. a ãlen pfiedstavenstva První energetická a.s. Datum narození: Bydli tû: Praha 4, Podjavorinská 6, PSâ V ichni ãlenové pfiedstavenstva zastávají funkci od (po opûtovné volbû na základû rozhodnutí dozorãí rady ze dne ). Do byli dále ãleny pfiedstavenstva: Ing. Rudolf Ma ek âlen, absolvent âvut - FEL v Praze; v sektoru energetiky pracuje od roku Do ãlen dozorãí rady Aliatel, a.s., pfiedseda pfiedstavenstva dcefiiné spoleãnosti ODEM a.s. Datum narození: Bydli tû: Opoãnice 218, PSâ JUDr. RÛÏena Eliá ová âlenka, absolventka Právnické fakulty UK v Praze; v PRE pracuje od roku âlenka správní rady Nadace profesora Thomayera. Datum narození: Bydli tû: Praha 8, Lublinská 574, PSâ

19 Dozorãí rada k (ãlenové ve funkci k tomuto datu jsou oznaãeni tuãnou kurzívou) Ing. Petr vec Pfiedseda, absolvent âvut - FSI v Praze, námûstek primátora hlavního mûsta Prahy. Spoleãník REPOK, s.r.o., místopfiedseda pfiedstavenstva PraÏská teplárenská a.s., ãlen pfiedstavenstva DINKA, a.s. v likvidaci, ãlen pfiedstavenstva Nadace BONA, pfiedseda pfiedstavenstva PraÏská vodohospodáfiská spoleãnost a.s., pfiedseda dozorãí rady PraÏská teplárenská Holding a.s., pfiedseda dozorãí rady PRE-H a.s., ãlen dozorãí rady PraÏská plynárenská Holding a.s. Datum narození: Bydli tû: Praha 8, Pod âimick m hájem 180/7, PSâ Dipl. Vw. Siegmund Messmer Místopfiedseda, absolvent vysoké koly ekonomického smûru v Kostnici, SRN. Pfiedseda pfiedstavenstva GESO AG, SRN, ãlen pfiedstavenstva PRE-H a.s. Narozen: Bydli tû: Dresden, August-Bebel-Strasse 25, SRN Dipl. Ing. Hartmut Fiege âlen, (od jmenován, od zvolen), absolvent vysoké odborné koly Bielefeld, SRN. Vedoucí správy aktiv v síèovém regionu Sever spoleãnosti RWE Net AG, SRN. âlen pfiedstavenstva PRE-H a.s., jednatel RWE Plus CZ s.r.o., ãlen dozorãí rady Prometheus, energetické sluïby, s.r.o. Narozen: Bydli tû: Dorsten, Smetanaweg 27, SRN Doc. Ing. Zdenûk Trojan, CSc. âlen, absolvent âvut - FSI, ãlen Zastupitelstva hlavního mûsta Prahy. âlen pfiedstavenstva Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová spoleãnost, pfiedseda dozorãí rady TCP - Vidoule, a.s., ãlen dozorãí rady Stfiední prûmyslová kola dopravní, Stfiední odborné uãili tû a Uãili tû, a.s. Od ãlen dozorãí rady PRE-H a.s. Datum narození: Bydli tû: Praha 6, U Beránky 5, PSâ Ing. Radek Miãka âlen od , absolvent âvut- FSI, vedoucí oddûlení majetkov ch úãastí na FNM âr. âlen pfiedstavenstva Severoãeské doly a.s., místopfiedseda pfiedstavenstva MERO âr, a.s., ãlen dozorãí rady KODA a.s. Datum narození: Bydli tû: Praha 5, Houdova 901/11, PSâ Ing. Jana Novotná âlenka, absolventka âvut - FEL, (rezignovala na svoji funkci písemnû dne ; dozorãí rada Ïádost projednala na svém zasedání dne ; znovu zvolena ), ex-fieditelka odboru správy elektroenergetiky MPO âr; v souãasné dobû v dûchodu. Datum narození: Bydli tû: Praha 6, Bûlohorská 2065, PSâ Josef Nûmeãek âlen, vedoucí provozu poruchové sluïby; v PRE od roku Datum narození: Bydli tû: Praha 10, U Zahradního Mûsta 3192/2C, PSâ Zdenûk Pfienosil âlen, vedoucí správy sítû Provozní správy jih; v PRE od roku Datum narození: Bydli tû: Praha 10, Golfová 7, PSâ Ladislav Zitta âlen od technik mûfiení MOS 4; v PRE od roku Datum narození: Bydli tû: Mnichovice, Podskalí 625, PSâ Do byla ãlenkou dozorãí rady: JUDr. Zdenka Nûmcová Absolventka Právnické fakulty UK v Praze, 1. místopfiedsedkynû v konného v boru FNM âr. âlenka dozorãí rady Unipetrol, a.s. (od ), ãlenka pfiedstavenstva Transgas, a.s. (od ), místopfiedsedkynû pfiedstavenstva koda Praha, a.s., ãlenka dozorãí rady âez, a. s., ãlenka dozorãí rady PlzeÀsk Prazdroj, a.s. Datum narození: Bydli tû: Praha 8, Ko Èálkova 1104/4, PSâ Emitent prohla uje, Ïe Ïádn z ãlenû pfiedstavenstva a dozorãí rady nebyl odsouzen za trestn ãin majetkové povahy. Îádn z ãlenû fiídících orgánû není zamûstnán ani není ãlenem pfiedstavenstva nebo dozorãí rady v jin ch spoleãnostech ani nepodniká mimo okruh spoleãnosti, pokud není uvedeno jinak. V konn management k Ing. Drahomír Ruta generální fieditel Ing. Vladimír alek technick fieditel Ing. Franti ek Krákora obchodní fieditel Ing. Rudolf Ma ek ekonomick fieditel JUDr. RÛÏena Eliá ová personální fieditelka V konn management spoleãnosti pracuje ve v e uvedeném personálním sloïení od

20

21 Souãasn stav v sektoru elektroenergetiky Je nutno konstatovat, Ïe tak jako v mnoha sektorech hospodáfiství, nejsou vnûj í ekonomické podmínky exaktnû definovány ani v sektoru elektroenergetiky a prûbûïnû dochází k jejich zmûnám. Tato skuteãnost je nezbytnou daní tranzitu od dfiívûj ího direktivního ekonomického zpûsobu fiízení ekonomiky, resp. jeho jednotliv ch subjektû a jeho reziduí, k novému trïnímu modelu. Neúplnost a nekonzistentnost právního rámce, ve kterém se akciová spoleãnost po nûkolik uplynul ch let pohybovala a stále pohybuje, zpûsobuje následnû fiadu nejistot zejména pfii plánování, vytváfiení koncepcí a dlouhodobé strategie rozvoje spoleãnosti. Spoleãnost podléhá státní regulaci dle zákona ã. 458/2001 Sb., kter s úãinností od nahradil pûvodní zákon ã. 222/1994 Sb. Nová zákonná norma zmocàuje MPO âr, Energetick regulaãní úfiad a Ministerstvo pro místní rozvoj k vydání provádûcích právní pfiedpisû - vyhlá ek, jejichï úãinnost vstoupí v platnost nejpozdûji k V konem státní regulace v energetice vãetnû cenové regulace je povûfien od konstituovan ERÚ. Podnikání v energetice je umoïnûno na základû státního souhlasu - licence. V âr byl pfiijat model regulovaného pfiístupu tfietích stran k sítím (regtpa), kter ve svém principu znamená, Ïe oprávnûní zákazníci budou mít právo volit si svého dodavatele elektfiiny a nebudou odkázáni pouze na majitele sítí. V cílovém stavu bude vystavena konkurenci ve kerá v roba a obchod s elektfiinou. Nov energetick zákon a jeho provádûcí vyhlá ky reagují na Direktivu EU 96/92 a nejsou v rozporu s dohodou o pfiidruïení âeské republiky k EU, ani s obecn mi zásadami práva Evropského spoleãenství. Direktiva EU 96/92 upravující pravidla pro vnitfiní trh s elektfiinou stanovuje minimální nároky na rychlost a míru otevírání trhu s elektfiinou pro pûsobení konkurenãních sil. Podmínky trhu v Evropû budou pravdûpodobnû v blízké budoucnosti upraveny, neboè Komise EU pfiipravuje novelu nynûj í Direktivy 96/92 ve smyslu urychlení úplné liberalizace trhu, zpfiísnûní poïadavkû na oddûlení regulovan ch a neregulovan ch ãinností, tlaku na unifikaci postupû pfii regulovaném pfiístupu k sítím. Cílem EU je postupn pfiechod k jednotnému vnitfinímu trhu s energiemi s dofie ením pravidel pro stanovení pfieshraniãních tarifû a vyfie ením problémû nedostateãn ch lokálních pfienosov ch kapacit evropsk ch sítí. V prûbûhu roku byla uplatàována vládou schválená státní energetická politika jako základní koncepce dlouhodobého rozvoje energetického prûmyslu. e ené problémy energetiky, které státní energetická politika zmiàuje a které se t kají PRE jsou následující: Dokonãení privatizace distribuãních elektroenergetick ch spoleãností: v prûbûhu roku probíhaly pfiípravné práce na privatizaci sektoru ve dvou vlnách: v první vlnû privatizace âez, a. s., a esti regionálních distribuãních spoleãností s majoritním podílem státu; ve druhé vlnû pak privatizace zb vajících dvou distribuãních firem (vãetnû PRE). Tento proces mûl skonãit v první polovinû roku Dal í informace o v voji v oblasti privatizace sektoru mûïe ãtenáfi nalézt vkapitole Akcionáfii. Vytvofiení nezávislého regulátora: ERÚ jako dal í orgán státní správy byl zfiízen ke dni

22 22 Dokonãení procesu nápravy deformovan ch cenov ch relací (odstranûní dotací cen pro obyvatelstvo do zaãátku roku 2002): s úãinností od byl vydán cenov vûstník (prûmûrn nárûst cen pro MOO - maloodbûr obyvatelstvo ve v i 13,1%). Pro rok 2002 mûly b t pûvodnû poprvé pro maloodbûratele uplatnûny regionální ceny vpûsobnosti jednotliv ch spoleãností, av ak nakonec do lo k plo nému cenovému nav ení o 10 %. Zmûna tarifní struktury: ke zmûnû do lo s platností od Stanovení regulaãního rámce: Regulované ceny se budou t kat dodávky elektfiiny chránûn m zákazníkûm, distribuce elektfiiny po jednotliv ch napûèov ch hladinách pro dodávky chránûn m zákazníkûm, pfienosov ch a systémov ch sluïeb, poplatkû operátorovi trhu, cen v kupu z obnoviteln ch zdrojû a kogenerace. Pfii stanovení regulovan ch cen bude regulátor uplatàovat koeficient, kter m respektuje inflaãní rûst, zmûny poãtu odbûrn ch míst a mnoïství odebírané energie v jednotliv ch letech regulaãní periody. Regulátor kontroluje, zda distributorem navrïené maximální ceny za dodávku elektfiiny chránûn m zákazníkûm v jednotliv ch tarifech jsou v korelaci s regulovanou prûmûrnou cenou dodávky elektfiiny pro chránûné zákazníky. První období regulace bude tfiíleté ( ); dal í regulaãní období ( ) by pak mûlo b t pûtileté. Dopracování legislativního rámce umoïàujícího vznik konkurence v oblasti v roby a obchodu s elektfiinou: byl vydán nov energetick zákon a navazující vyhlá ky. Energetick zákon stanoví následující postup otevírání trhu s elektfiinou: od jsou oprávnûn mi koneãní zákazníci, jejichï spotfieba elektfiiny vztaïená na jedno odbûrné místo vãetnû v roby pro vlastní potfiebu pfiekroãila hodnotu 40 GWh v roce 2000 nebo v roãním období od do ; právo regulovaného pfiístupu mají za úãelem uplatnûní své v roby drïitelé licence na v robu elektfiiny s instalovan m elektrick m v konem vût ím neï 10 MW, od budou oprávnûn mi koneãní zákazníci, jejichï spotfieba elektfiiny vztaïená na jedno odbûrné místo vãetnû v roby pro vlastní potfiebu, pfiekroãí hodnotu 9 GWh v roce 2001 nebo v roãním období od do ; právo regulovaného pfiístupu mají za úãelem uplatnûní své v roby v ichni drïitelé licence na v robu elektfiiny, od budou oprávnûn mi zákazníky v ichni koneãní zákazníci, odebírající elektfiinu ze sítí vy ího neï nízkého napûtí, a ti koneãní zákazníci odebírající elektfiinu ze sítí nízkého napûtí, jejichï spotfieba elektfiiny vztaïená na jedno odbûrné místo vãetnû v roby pro vlastní potfiebu, pfiekroãí hodnotu 100 MWh v roce 2003 nebo v roãním období od do , od budou oprávnûn mi zákazníky v ichni koneãní zákazníci. PRE jako distributor na území hlavního mûsta Prahy a obce Roztoky a souãasnû jako dodavatel elektfiiny musí b t dle nového Energetického zákona drïitelem licence na distribuci a obchod s elektfiinou. PRE obdrïelo licenci na obchod (na období ; ERÚ udûlena dne ) i na distribuci elektfiiny (na období ; udûlena ERÚ dne ).

23

24 Obchodní ãinnost 24 Obchodní ãinnost, jak mimo jiné vypl vá z celkové strategie firmy, patfií mezi klíãové procesy ve spoleãnosti. V budoucím období bude tato oblast (spoleãnû s distribucí) úsekem, kde se odehraje nejtvrd í boj o zákazníka a kde se bude rozhodovat o budoucím ekonomickém úspûchu ãi neúspûchu spoleãnosti. V souladu se zákonem ã. 458/2000 Sb. provádí cenovou regulaci ERÚ, kter vydává cenová rozhodnutí. Cena elektfiiny dodávaná âez, a. s., rozvodn m elektroenergetick m spoleãnostem, byla v roce 2001 stanovena cenov m rozhodnutím ERÚ ã. 01/2001 ze dne a ã. 04/2001 ze dne Tato cenová rozhodnutí také stanovila ceny âeps, a. s., za poskytované sluïby distributorûm a obchodním subjektûm. V oblasti cen elektfiiny pro koneãné odbûratele byl v roce 2001 v platnosti v mûr MF âr ã. 01/2001 ze dne , úãinn od Cenov m rozhodnutím ERÚ ã. 5/2001 ze dne byly stanoveny maximální ceny a urãeny podmínky pro dodávku elektfiiny odbûratelûm ze sítí NN - kategorie C a D. Toto cenové rozhodnutí nezmûnilo cenovou úroveà, ale zavedlo pro ve ker odbûr NN nové jistiãové tarify. Ceny ve v mûrech MF âr jsou cenami maximálními a byly uplatàovány v plné v i. DaÀ z pfiidané hodnoty ãinila 22 %. Snaha pfiipravit spoleãnost na úspû n pfiechod k volnému trhu s elektfiinou se odrazila v fiadû marketingov ch ãinností v konkrétních opatfieních smûfiujících ke zlep ení obsluhy zákazníkû, které byly realizovány v prûbûhu roku 2001 a v objemu investic do oblastí, které se pfiímo t kají potfieb odbûratelû. Vzhledem k blíïící se liberalizaci elektroenergetického trhu vûnovala spoleãnost zvlá tní pozornost jednak nejvût ím zákazníkûm, ktefií se jako první v roce 2002 stali oprávnûn mi zákazníky, a jednak, s cílem roz ífiit spektrum dodavatelû elektfiiny, nezávisl m v robcûm. Zákaznické systémy, které zajistily zásadní zrychlení finanãních tokû za dodanou elektfiinu a umoïnily kvalitativní zmûnu v obsluze zákazníkû, byly v roce 2001 provozovány v rutinním chodu bez zásadních uïivatelsk ch potíïí a jejich funkcionality byly dále rozvíjeny. Telefonní obchodní kanceláfi Zákaznická linka obslouïila za dva roky svého provozu témûfi 250 tisíc zákazníkû, z toho 150 tisíc v roce V echna kontaktní místa PRE poskytují zákazníkûm komfort pfiimûfien potfiebám 21. století. Dále pokraãoval rozvoj systémû obchodního dispeãinku a intenzivní pfiíprava na otevfien trh s elektfiinou. PRE dodala sv m zákazníkûm celkem MWh, coï na trhu s elektfiinou v âr pfiedstavuje podíl více neï 10 %. Na území hlavního mûsta Prahy a mûsta Roztoky u Prahy dosud PRE zaujímá monopolní postavení a její dodávka meziroãnû vzrostla o 5,7 %. Dodavatelé a nákup elektfiiny Dominantním dodavatelem elektfiiny byla elektrárenská spoleãnost âez, a. s., která dodala 82,6 % ve keré elektrické energie - v porovnání s rokem 2000 se její podíl sníïil o dal ích 9,7 procentních bodû. Pfies odpor nejvût ího dodavatele spoleãnost pokraãovala v nákupu elektfiiny z nezávisl ch zdrojû, opût se podafiilo sjednat a realizovat dal í dodávky elektfiiny ze zdrojû, které elektfiinu nevyrábûjí v zásobovacím území PRE. Pro Prahu se tak podafiilo ãásteãnû otevfiít trh s elektfiinou a tímto zpûsobem od spoleãností Energotrans, a.s., a Moravia Energo, a.s., nakoupit více neï 11 % z celkového mnoïství elektfiiny. Náklady na opatfiení elektfiiny tak byly v raznû sníïeny. Tradiãním dodavatelem byla PraÏská teplárenská, a.s., s teplárnami Male ice, Michle, Veleslavín a Hole ovice, která dodala 3,7 % celkového odbûru energie. V rámci pfietokû propojen ch distribuãních sítí pokraãovaly dodávky a odbûry men ích mnoïství od STE, a.s., a necel ch 0,6 % elektrické energie dodali do sítí PRE drobní dodavatelé (malé vodní zdroje a plynové kogeneraãní jednotky). Od do spoleãnost âeps, a. s., vyhodnocovala hodinové odchylky skuteãného odbûru od sjednan ch hodnot. V rámci odchylek spoleãnost odebrala 1,9 % ve keré nakoupené elektfiiny.

25 ízení nákupu a prodeje elektfiiny V sledky roku 2001 v obchodní oblasti potvrdily oprávnûnost investic vynaloïen ch na rozvoj obchodního dispeãinku a na podporu obchodování s elektfiinou. Také v rámci vyhodnocování odchylek od spoleãnost sníïila náklady na nákup elektfiiny. Vhodnou kombinací dodavatelû elektfiiny, aktivním fiízením odebíraného v konu systémem HDO a sjednáváním diagramû s dodavateli a s nejvût ími odbûrateli se podafiilo v raznû sníïit náklady na nákup elektfiiny, coï by v pfiípadû reálné základní úrovnû cen elektfiiny (po úplné nápravû cen pro domácnosti) umoïnilo promítnout tento efekt adekvátním zpûsobem do prodejních cen elektfiiny. SníÏení prûmûrné nákupní ceny, resp. moïnost jejího ovlivàování v prûbûhu roku, vytváfií pro budoucí období moïnost vyuïít tuto skuteãnost v oblasti prodejních cen pro odbûratele, a tím i zv it budoucí konkurenceschopnost spoleãnosti. Nákup elektfiiny (MWh) Dodavatel/rok âez, a. s., âeps, a. s PT a.s., Energotrans a.s. a Moravia Energo, a.s Spalovna Vysoãany, a.s První energetická a.s Malé zdroje STE, a.s Celkem Nákup elektfiiny (%) Dodavatel/rok âez, a. s., a âeps, a. s. 84,49 92,33 95,67 96,04 93,82 93,07 88,05 96,50 PT a.s., Energotrans a.s. a Moravia Energo, a.s. 14,86 6,87 3,63 3,10 4,48 5,73 6,36 0,68 Spalovna Vysoãany, a.s. 0,10 0,40 0,47 0,42 První energetická a.s. 0,57 0,15 3,77 1,00 Malé zdroje 0,56 0,50 0,44 0,52 0,12 0,01 0,06 STE, a.s. 0,09 0,30 0,26 0,34 0,91 0,64 1,29 1,40 Celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

26 SluÏby zákazníkûm a podpora obchodování PRE je zákaznicky orientovanou spoleãností a jejím prioritním úkolem je neustálé zvy ování kvality a roz ifiování spektra sluïeb zákazníkûm. Napfiíklad: Telefonní obchodní kanceláfi Zákaznická linka PRE roz ifiovala prûbûïnû svoji ãinnost a v roce 2001 obslouïila 150 tisíc zákazníkû (o témûfi 70 % více neï v roce 2000). Od kvûtna roku 2000 pokraãovala akce Akumulaãní vytápûní se vyplatí, která nabízí zákazníkûm moïnost získat slevu na pofiízení kvalitních akumulaãních kamen ve v i 21 aï 33 % z ceny. Vzhledem k velkému zájmu byla nabídka prodlouïena aï do V prosinci 2001 byla pod názvem Teplá voda - Ïádn luxus zahájena dal í akce nabízející zákazníkûm slevu na pofiízení spotfiebiãû pro elektrick ohfiev vody. Pfii této pfiíleïitosti bylo vydáno zvlá tní ãíslo zákaznického ãasopisu PREfórum nazvané Mini speciál ã. 3. Dlouhodobá akce (zahájená v první polovinû roku 1999) nabízející zákazníkûm ekonomickou a ekologickou variantu elektrického vytápûní pomocí tepelného ãerpadla byla zakonãena slavnostním podpisem smluv a pfiedáním ekû. S platností od zavedla spoleãnost pro uïivatele tepeln ch ãerpadel speciální zv hodnûnou sazbu PREeko, jejíï principy pfievzal ERÚ a zahrnul je do regulovan ch cen platn ch od ZákazníkÛm z fiad podnikatelû a obyvatelstva, ktefií pro ohfiev vody nebo pro vytápûní pouïívají elektfiinu, byla v prûbûhu roku poskytnuta sleva z ceny elektfiiny formou prodlouïené doby platnosti nízkého tarifu. Tato sleva mohla b t poskytnuta díky úsporám vznikl m pfii nákupu elektfiiny, kter ch spoleãnost dosáhla aktivním fiízením provozu elektrotopn ch spotfiebiãû odbûratelû. Také u sazby D61 (víkendová sazba) byla v atraktivních dobách prodluïována doba platnosti nízkého tarifu. 26 Dodávka elektfiiny (GWh) Dodávka elektfiiny celkem Maloodbûr - podnikatelé Velkoodbûr Maloodbûr - domácnosti

27

28 Distribuãní síè 28 Oblast rozvodu elektfiiny a ve keré aktivity spojené s obsluhou a servisem sítû (pfiipojení, opravy, rekonstrukce atd.) povaïuje spoleãnost za dal í ze sv ch priorit. Spoleãnû s oblastí obchodu bude úsek distribuce podroben v roce 2002 a letech následujících nejradikálnûj ím zmûnám v rámci celé spoleãnosti. Pfiípravné práce pfiedcházející strategick m rozhodnutím probíhaly jiï v roce 2001, nad rámec informaãních povinností je uvedeno nové organizaãní schéma spoleãnosti od , ze kterého je patrna razance zmûn zejména na tomto úseku (str. 51 v roãní zprávy). V znamná ãást investiãních prostfiedkû, vlastních i získan ch z úvûrov ch zdrojû, byla v prûbûhu nûkolika posledních let vãetnû roku 2001 smûrována do rozvoje této oblasti. Touto investiãní politikou se dafií trvale zlep ovat stav sítí a napravovat historicky vzniklou zanedbanost technické infrastruktury natolik, Ïe v souãasné dobû dosahuje vy í spolehlivosti provozu a souãasnû jsou pokryty ve keré poïadavky na v kony a distribuci elektfiiny pro stávající i nové zákazníky, zejména v rozvojov ch lokalitách mûsta. Po celé období byly pro v echny pfiipojené zákazníky plnûny standardy kvality dodávek elektfiiny a souvisejících sluïeb podstatnû lépe, neï stanovil ERÚ ve vyhlá ce ã. 306/2001 Sb. Technické maximum zatíïení sítí dosáhlo hodnoty 1 035,6 MW, coï je o 10,1 % více neï v roce pfiedchozím. Na ovlivàování technického maxima se v znamnû podílelo fiízení odbûrového diagramu soustavy technick mi prostfiedky obchodního dispeãinku (HDO). Program revizních a rekonstrukãních prací a oprav rozvodn ch zafiízení byl naplnûn v souladu s podnikatelsk m plánem. Hlavními poloïkami v oblasti oprav byly zejména práce na zlep ení technického stavu kabelov ch tunelû, opravy stavebních a technologick ch ãástí rozpínacích stanic a distribuãních transformoven a v mûny vybran ch kabelov ch úsekû a kabelov ch souborû 22 kv s vy í ãetností izolaãních poruch.

29 Pfiehled rozvodn ch zafiízení a jejich odepsanost Druh zafiízení Jednotka Rozsah Pofiizovací ZÛstatková Odepsanost Rozsah Pofiizovací ZÛstatková Odepsanost hodnota hodnota (%) hodnota hodnota (%) (mil. Kã) (mil. Kã) (mil. Kã) (mil. Kã) Vedení VVN km 202,0 549,22 460,77 16,10 181,0 406,80 303,10 25,49 Tunely a kanály km 26, ,40 896,56 23,72 19, ,60 833,00 23,97 R VVN/VN ks 19, , ,26 32,95 18, , ,30 32,33 R VN/VN ks 172,0 447,40 263,60 41,08 164,0 408,80 232,80 43,05 Vedení VN km 3 535, , ,20 44, , , ,70 36,73 Distribuãní stanice ks 3 269, ,70 695,10 39, , ,80 757,30 36,30 Vedení NN km 8 870, , ,00 43, , , ,90 45, Druh zafiízení Jednotka Rozsah Pofiizovací ZÛstatková Odepsanost Rozsah Pofiizovací ZÛstatková Odepsanost hodnota hodnota (%) hodnota hodnota (%) (mil. Kã) (mil. Kã) (mil. Kã) (mil. Kã) Vedení VVN km 174,3 220,20 113,00 48,68 174,3 236,80 128,70 45,65 Tunely a kanály km 1 090,40 859,30 21, ,40 843,70 22,62 R VVN/VN ks 16, , ,90 38,68 17, , ,50 34,68 R VN/VN ks 162,0 337,20 139,40 58,66 173,0 379,00 186,60 50,77 Vedení VN km 3 530, , ,00 38, , , ,00 34,86 Distribuãní stanice ks 3 250,0 852,30 491,10 42, , ,80 730,20 33,49 Vedení NN km 8 323, , ,00 51, , , ,30 44,90 Pozn.: Uvedené hodnoty t kající se aktiv jsou hodnoty úãetní; díky inflaãnímu zhodnocení po roce 1990 objektivnû nevyjadfiují reálné reprodukãní hodnoty a odepsanost majetku.

30 Porovnání v voje vybran ch síèov ch ukazatelû Ukazatel Jednotka DosaÏené maximum MW 1 035,6 939,9 951, , , ,3 989,5 Délka sítû VVN km Poãet stanic VVN/VN ks 19/22 18/21 17/20 16/20 15/20 15/20 15/20 Délka vedení VN km , Poãet stanic VN/NN celkem ks Poãet distribuãních stanic VN/NN ks Délka sítû NN km , StupeÀ automatizace rozvodné sítû (k daného roku) Druh stanice StupeÀ automatizace stanice Poãet stanic (ks) Celkov poãet stanic (ks) StupeÀ automatizace sítû (%) Transformovny VVN/VN DO, DM, DS ,25 81,25 DS, DM ,5 12,5 bez DO, DM, DS 1 1 6,25 6,25 Transformovny VN/VN DO, DM, DS DS bez DO, DM, DS Rozpínací stanice DO, DM,DS ,95 80,53 DS, DM 9 9 2,93 2,97 bez DO, DM, DS ,12 16,5 Pozn.: DO = dálkové ovládání, DM = dálkové mûfiení, DS = dálková signalizace V tabulce jsou uvedeny stanice vlastní i stanice odbûratelû.

31 Investice Investiãní v daje dle hlavních alokací za léta (tis. Kã) Rok Distribuce Informatika Elektromûry Ostatní Celkem Investiãní program v roce 2001 byl v souladu se strategick m plánem spoleãnosti zamûfien pfiedev ím na: obnovu a modernizaci sítí nízkého a vysokého napûtí v zájmu zv ení spolehlivosti jejich provozu, roz ífiení a posílení sítí v souvislosti s nov mi poïadavky zákazníkû na pfiipojení a zv ení poïadovaného pfiíkonu, rozvoj nov ch kapacit a modernizaci zafiízení rozvoden VVN/VN a rozpínacích stanic VN, zdokonalení informaãních a fiídících systémû pro zlep ení sluïeb zákazníkûm a zv ení spolehlivosti fiízení distribuãní soustavy, zv ení úrovnû zákaznick ch sluïeb, vãetnû rozvoje objektû a prostfiedkû. V znamné dokonãené investice: propojovací kabelové vedení 110 kv mezi rozvodnami Stfied a Hole ovice, nová stanice 110/22 kv Karlov, vãetnû kabelového pfiipojení 110 kv z rozvodny Jih, rekonstrukce a nová ãást venkovního vedení 110 kv Chodov - Lhotka. V znamné rozestavûné investice: rekonstrukce rozvodny 110 kv Male ice, rekonstrukce rozvodny 22 kv a doplnûní fiídicího systému ve stanici 110/22 kv Stfied. Podrobné informace o investiãních v dajích (vãetnû jejich umístûní a zpûsobu financování) dle hlavních alokací za léta jsou uvedeny ve v roãních zprávách za tato období. Plánované investiãní v daje dle hlavních alokací pro léta Tato staè je zafiazena nad rámec informaãních povinností emitenta, av ak vzhledem k dûleïitosti znalostí strategick ch zámûrû spoleãnosti pro investory a informovanosti o zásadní filozofii spoleãnosti ve vztahu ke stávajícím a potenciálním budoucím zákazníkûm jsou dále uvedeny investiãní zámûry firmy pro léta a) v oblasti distribuce - v stavba Investice v pfií tích letech poklesnou pfii zachování nezbytné míry reprodukce majetku a rozvoje pro pfiipojení nov ch uïivatelû a jejich komplexû. Jedná se zejména o: investice do rekonstrukcí, modernizací a rozvoje distribuãní soustavy a jejích fiídicích systémû pro v echny úrovnû napûtí (liniové stavby a stavby rozvoden a stanic). Nejvût ími pfiedpokládan mi investicemi z této oblasti jsou rekonstrukce rozvodny 110 kv Male ice (cca 170 mil. Kã v letech ) a v stavba centrálního dispeãinku distribuãní soustavy (cca 80 mil. Kã v letech ), investice do rozvoje informaãních technologií pro fiízení procesû správních, zákaznick ch a technologick ch, a o investice do modernizace zafiízení pro mûfiení spotfieby a dodávek elektfiiny. 31

32 Investice pro roky 2002 aï 2006 v oblasti sítû (mil. Kã) - cenová úroveà roku 2001 Rok Celkem Zafiízení Roz ífiená reprodukce Prostá reprodukce Opravy Roz ífiená reprodukce Prostá reprodukce Opravy Roz ífiená reprodukce Prostá reprodukce Opravy Roz ífiená reprodukce Prostá reprodukce Opravy Roz ífiená reprodukce Prostá reprodukce Opravy Roz ífiená reprodukce Prostá reprodukce Opravy 32 VVN VVN/VN VN RS dts, trafa, kabely NN D T Celkem Obnova celkem Základní stavby dle zákona Roz ífiená reprodukce celkem Investice celkem Celkem do rozvodn ch zafiízení telekomunikace Hlavním úkolem telekomunikací je zaji tûní kvalitní, redundantní komunikace zahrnující vysoce spolehlivé pfienosové systémy, síèové komponenty a optická pfienosová média pro pfiedávání dat v reálném ãase pro komunikaci systémû. Pozn.: Telekomunikaãní síè je dále vyuïívána pro pfienosy dat v ech subsystémû integrovaného informaãního systému PRE, kter je lokalizaãnû stabilizován. Po stejné komunikaãní síti jsou pfiená ena i data spoleãnosti Aliatel, a.s., dle smlouvy o nájmu optick ch vláken.

33 Investice pro roky 2002 aï 2006 v oblasti telekomunikací (mil. Kã) - cenová úroveà roku 2001 Telekomunikaãní zafiízení Celkem Komunikaãní fie ení pro fiízení transformoven VVN/VN 24,0 8,0 7,0 4,5-43,5 Komunikaãní fie ení pro chránûní systému VVN/VN 5,0 4,3 7,2 0,0 1,8 18,3 Obnova telekomunikaãního systému 5,0 5,0 10,0 6,0 5,0 31,0 Optické kabelové trasy 19,0 19,0 19,0 19,0 18,0 94,0 Zafiízení celkem 53,0 36,3 43,2 29,5 24,8 186,8 b) v oblasti informatiky (mil. Kã) - cenová úroveà roku Celkem Investice HW 15,3 15,3 15,3 15,3 15,3 76,5 Investice SW 87,2 310,6 85,2 85,2 93,2 661,4 Celkové v daje na pofiízení HW a SW 102,5 325,9 100,5 100,5 108,5 737,9 c) v oblasti obchodu (mil. Kã) - cenová úroveà roku Celkem Elektromûry - VO 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 40,0 Statické elektromûry - MO 127,0 127,0 127,0 127,0 127,0 635,0 Hromadné dálkové ovládání 15,0 15,0 15,0 15,0 15,0 75,0 První cejchování 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 40,0 Zafiízení charakteru DHM celkem 158,0 158,0 158,0 158,0 158,0 790,0 Mûfiicí zafiízení VO 0,0 0,2 0,0 0,2 0,0 0,4 Mûfiicí zafiízení v rozvodnách 110 kv 0,0 1,0 1,0 1,0 1,0 4,0 Mûfiicí zafiízení charakteru investic celkem 0,0 1,2 1,0 1,2 1,0 4,4 Ostatní investiãní v daje v obchodu3,8 2,1 2,1 2,0 2,0 11,9 Celkem 161,8 161,2 161,1 161,2 161,0 806,2

34 Prostfiedky na elektromûry a mûfiicí zafiízení pro velkoodbûratele a mûfiení na úrovni VVN jsou plánovány jiï pouze s pfiihlédnutím k predikované objemûm pfiírûstkû poãtu odbûrn ch míst v jednotliv ch letech. Generaãní v mûna mûfiidel (pfiechod na elektronická mûfiidla) této kategorie byla jiï ukonãena. Hlavní smûr rozvoje se soustfiedí na doplàková zafiízení pro dálkov odeãet v souladu s poïadavky na sbûr namûfien ch dat v otevfieném trhu s elektfiinou. V oblasti mûfiení nákupu elektfiiny na pfiedacích místech je sledován poïadavek na získávání hodnot v reálném ãase pro potfieby obchodního dispeãinku. Plán nákladû na pofiízení mûfiicích zafiízení v oblasti MO je v souladu s pfiedpokládanou obnovou a v mûnou v rámci úfiedního ovûfiování a pfiedpokládan m nárûstem nov ch zákazníkû. V souãasné dobû nelze definovat poïadavky zákazníkû vypl vající z nové tarifní struktury, a tím i zmûnu skladby mûfiicích zafiízení. Ostatní investiãní v daje v oblasti obchodu budou smûfiovat do nákupu samostatn ch movit ch vûcí pro potfieby nákupu, marketingu a obchodu se zákazníky kategorie MO. Jedná se zejména o rekonstrukci prostor MOS, realizaci fotovoltaické elektrárny a doplnûní vybavení zákaznické linky. 34 d) ostatní investiãní v daje správy, sluïeb a sociálního programu (mil. Kã) Investiãní v daje v oblasti správy a sluïeb budou pouïity na modernizaci a rekonstrukci neenergetick ch objektû, na strojní vybavení provozû skladu a dopravy, náhradu zafiízení ubytovny pro zamûstnance Celkem Správa, sluïby, sociální program 6,2 8,6 9,2 8,8 5,5 38,3 Ve stfiednûdobém plánu je dále rezervováno kaïd m rokem 30 mil. Kã na finanãní investice.

35 Informatika V prûbûhu roku 2001 pokraãovalo budování kvalitní infrastruktury informaãního systému spoleãnosti. Hlavním úkolem v této oblasti bylo zlep ení stávajícího systému fiízení pfii implementaci a provozování nov ch systémû informaãních technologií s cílem zlevnit a stabilizovat jejich chod. V rámci tohoto procesu byla pouïita nová metodika fiízení projektû, coï unûkter ch vedlo k dosaïení vy í efektivity. Strategické úkoly s trvalou platností: zkvalitàovat sluïby zákazníkûm - tento úkol je povaïován za prioritní, zvy ovat v konov rozvoj systému, rozvojem informaãních technologií pfiispívat k optimalizaci vnitfiních procesû spoleãnosti, provozovat informaãní systém s optimálními náklady. V prûbûhu roku 2001 byly dokonãeny následující projekty: pfiechod DataGyr C2000 na clusterové fie ení, pfiechod LAN sítí objektû Na Hroudû, Katefiinská a Partyzánská na 100 Mb, roz ífiení Gb spojû na objekty Katefiinská a Partyzánská, Technická tabulka informatiky k daného roku zavedení ATM na objekt Sokolská, pfiechod na novou verzi kontrolního systému sítû WAN PRE, ukonãení provozu serveru s operaãním systémem Novell, zahájení pfiechodu na systémy Windows 2000 (na serverech i stanicích), v bûrová fiízení na dodavatele PC, notebookû, tiskáren a serverû s procesory Intel, doplnûní diskové kapacity diskového pole Tetragon a zv ení jeho odolnosti proti v padkûm napájení (v rámci podpory zákaznick ch aplikací), bezpeãné otevfiení informaãní soustavy spoleãnosti na Internetu, resp. umoïnûní pfiístupu externích zákazníkû k interním datûm PRE (zavedení certifikaãní autority a nastavení prostfiedí pro pouïívání certifikátû), stabilizace zákaznického systému CAIS, optimalizace cash-flow (v rámci tohoto projektu byl vyvinut nov pokladní systém a do lo k implementaci nového saldokonta pro oblast fakturace VO), zavedení dal ích modulû do systému SAP; cel systém SAP se stal integrální souãástí fiízení procesû v rámci spoleãnosti a jeho funkãnost v prûbûhu celého roku byla bezproblémová, dokonãení implementace grafického systému GIS pro oblast VN a VVN. 35 HW Servery HP 9000 (12 kusû) HP-ZX 11.00/10.20 HP 9000 (10 kusû) HP UX HP UX Compaq Alpha (3 ks) OSF1 v. 4.0 LAN servery HP, AutoCont, Dell Intranetware 4.11, NT 4.0, w2000, SUN (2 ks) Solaris 8 (30 kusû) Linux Dell/AutoCont/HP (40 ks) Windows NT 4.0, Windows 2000, Linux Diskové kapacity cca 2.4 TB cca 1,3 TB SíÈové prvky Cisco-smûrovaãe 7500, 7200, 4500, 2500 Cisco 7500, 7200, 4500, 2500 Cisci-pfiepínaãe Catalyst (6500, 2900, 1900), Catalyst 6500, 5000, 2900, 1900 LightStream 1010 LightStream 1010 Osobní poãítaãe AutoCont/Dell (1 100 ks) Windows 95, NT, kusû MS Exchange Tiskárny HP/OKI/Tektronix (400 ks) síèové laserové 400 kusû síèové laserové Databáze Oracle 7.3.4, 8.0, 8i Oracle verze 7.3.4, Aplikace (vybrané) SAP moduly FI, CO, AM, FI, AM, CO, TR, MM, verze 4.0B TR-CM, TR-(tm), MM, MM-WM, HR-PA, HR-PD MM-WM, HR-PA, HR-PD, PM Zákaznick systém MO V voj na zakázku V voj na zakázkuverze Zákaznick systém VO V voj na zakázku V voj na zakázku Obchodní mûfiení Datagyr C2000, www100 Alfa DS20E (2 ks) True cluster GIS VN, VVN

36

37 Finanãní zpráva Stejnû jako v letech minul ch se spoleãnost musela vypofiádat s fiadou zmûn vnûj ího ekonomického prostfiedí. Rok 2001 byl ve znamení nejistot a rizik, která rezultovala z v voje ekonomiky v tomto období. Zisk za rok 2001 dosáhl historického maxima hodnotou 878,2 mil. Kã pfii meziroãním zv ení o 66,3 % (350,2 mil. Kã). ÚroveÀ hospodáfiského v sledku byla mimo jiné dána mimofiádn m meziroãním rûstem obchodního rozpûtí z prodeje elektrické energie o 661,9 mil. Kã (23,6 %), coï se projevilo v meziroãním zv ení pfiidané hodnoty o 753,2 mil. Kã. Naproti tomu provozní hospodáfisk v sledek znaãnû sníïilo vytvofiení rezervy na spor s STE, a.s., (poplatky za rezervaci a pfienos elektfiiny); jeho meziroãní zv ení dosáhlo hodnoty 513,4 mil. Kã (64,2 %). Uveden v voj se promítl do meziroãního zv ení rentability celkovû vloïeného kapitálu z 6,8 % na 10,6 % a rovnûï do zlep ení produktivity práce z pfiidané hodnoty na tis. Kã na jednoho zamûstnance a rok (rûst o 40,3 %). Hospodáfisk v sledek z finanãní ãinnosti zaznamenal ztrátu 56,1 mil. Kã, která se meziroãnû zv ila o 9,3 mil. Kã, tj. 19,8 %. Na tvorbû hospodáfiského v sledku se podílelo vy í tempo rûstu celkov ch v nosû (5,4 %) proti rûstu celkov ch nákladû (2,0 %). Zisk po zdanûní ovlivnila vysoká daàová povinnost (nárûst 178,3 mil. Kã) odvozená z vy ího hospodáfiského v sledku. Bilanãní suma se zv ila o 997,4 mil. Kã ( 8,4 %). Nejvíce pfiitom vzrostla obûïná aktiva o 565,3 mil. Kã, a to vlivem zv ení krátkodob ch pohledávek z obchodního styku o 251,1 mil. Kã (jedná se pfiedev ím o prodej materiálu, dále o prodej bytov ch domû a pozemkû), ale i meziroãní nárûst finanãního majetku spoleãnosti o 276,5 mil. Kã (zejména nav ením základního kapitálu spoleãnosti Aliatel, a.s., o 149,7 mil. Kã). Na rûstu bilanãní sumy se podílel téï nárûst stál ch aktiv o 323,4 mil. Kã (3,2 %) a rûst ostatních aktiv o 108,8 mil. Kã (12,2 %). Na stranû pasiv vzrostl vlastní kapitál spoleãnosti o 483,7 mil. Kã, jednak zv ením hospodáfiského v sledku bûïného roku o 350,2 mil. Kã, ale i zv ením nerozdûleného zisku minul ch let o 103,4 mil. Kã. Cizí zdroje se meziroãnû zv ily o 355,3 mil. Kã hlavnû rûstem krátkodob ch (pfiedev ím daàov ch) závazkû. Podíl vlastního kapitálu k celkovû vloïenému se meziroãnû sníïil o 0,83 %. Financování spoleãnosti bylo v minulém roce zaji tûno z 58,3 % vlastními zdroji pfii poklesu úvûrového zatíïení z mil. Kã na 780 mil. Kã. Ostatní pasiva vzrostla o 158,5 mil. Kã, zejména v dûsledku pfiijat ch pfiipojovacích pfiíspûvkû odbûratelû elektfiiny. Vlivem v voje obûïn ch aktiv do lo ke zv ení hodnot ukazatelû bûïné a okamïité likvidity, coï predikuje schopnost spoleãnosti prûbûïnû zaji Èovat splatnost v ech závazkû. Rok 2001 jako poslední období pfied otevíráním trhu s elektrickou energií v âr byl sv mi v sledky v jimeãn a bûhem pfií tích let obtíïnû opakovateln. Jeho pozitivní v sledky umoïnily posílit finanãní stabilitu spoleãnosti, která se na nové podmínky úãinnû pfiipravuje realizací iroce pojatého Programu zmûn. Jeho souãástí je mimo jiné nutnost, v návaznosti na novou organizaãní strukturu, stabilizovat finanãní fiízení vnitfiních ekonomick ch jednotek, kter m byla svûfiena vy í pravomoc, ale i vy í stupeà odpovûdnosti. To spoleãnû se systémem fiízení v konnosti provázan m do motivace zamûstnancû pomûïe zajistit kontinuitu dosavadního trendu v sledkû. 37

38 Finanãní anal za 38 Jednotka Kalkulaãní vzorec ÚroveÀ produktivnosti Celkov obrat (trïby z prodeje elektfiiny, sluïeb a zboïí) mil. Kã 9 591, , , , ,00 Obchodní rozpûtí z prodeje elektfiiny mil. Kã 3 463, , , , ,9 Zisk po zdanûní mil. Kã 878,2 528,0 497,2 619,3 452,0 Finanãní produktivnost spoleãnosti mil. Kã 1 694, , , , ,4 ÚroveÀ ziskovosti trïeb Obchodní rozpûtí z prodeje Obchodní rozpûtí z prodeje elektfiiny na 1 Kã trïeb % 36,53 31,91 34,81 30,67 28,16 elektfiiny: trïby z elektfiiny x 100 Pfiidaná hodnota: trïby Pfiidaná hodnota na 1 Kã trïeb % 29,46 23,36 26,20 25,03 23,00 celkem x 100 Provozní hospodáfisk v sledek na Provozní hospodáfisk v sledek: 1 Kã trïeb % 13,69 9,02 13,07 10,35 8,35 trïby celkem x 100 Hospodáfisk v sledek Hospodáfisk v sledek za bûïnou za bûïnou ãinnost na 1 Kã trïeb % 9,14 6,21 8,07 7,84 6,14 ãinnost: trïby celkem x 100 Zisk po zdanûní: trïby Zisk po zdanûní na 1 Kã trïeb % 9,16 5,95 5,63 7,66 6,08 celkem x 100 ÚroveÀ likvidity ObûÏn majetek + ostatní aktiva: BûÏná likvidita % 80,04 61,47 53,83 117,59 215,39 krátkodob cizí kapitál x 100 ObûÏn majetek + ostatní aktiva - zásoby: krátkodob cizí OkamÏitá likvidita % 78,13 58,50 51,99 114,86 210,63 kapitál x 100 poãet TrÏby celkem: stav krátkodob ch Obrat krátkodob ch pohledávek obratû 13,65 19,40 19,95 19,08 15,13 pohledávek ke konci roku poãet TrÏby celkem: stav ostatních aktiv Obrat ostatních aktiv obratû 9,58 9,93 10,15 14,87 12,68 ke konci roku TrÏby celkem: stav krátkodob ch poãet závazkû ke konci roku po vylouãení Obrat krátkodob ch závazkû obratû 3,41 3,83 4,10 4,94 6,83 pfiijat ch záloh na elektfiinu

39 Jednotka Kalkulaãní vzorec ÚroveÀ zadluïenosti Podíl vlastního kapitálu Vlastní kapitál: celkov vloïen k celkovû vloïenému kapitálu % 58,34 59,17 61,09 61,62 62,85 kapitál x 100 Podíl celkového zápûjãního Bankovní úvûry a v pomoci: kapitálu k celkovému vloïenému kapitálu % 6,08 9,38 8,90 13,31 19,38 celkov vloïen kapitál x 100 Podíl vlastního kapitálu Vlastní kapitál: cizí zdroje k cizímu kapitálu % 193,31 199,09 211,86 204,30 202,93 celkem x 100 ÚroveÀ rentability Obchodní rozpûtí z prodeje Obchodní rozpûtí z elektfiiny na 1 Kã elektfiiny: prûmûrn stav dlouhodobû vázaného kapitálu % 42,62 37,99 39,77 29,41 28,05 dlouhodobû vázaného kapitálu x 100 Zisk pfied zdanûním + nákladové Rentabilita celkového úroky: prûmûrn stav celkového vloïeného kapitálu% 10,62 6,79 7,84 9,84 6,53 vloïeného kapitálu x 100 Zisk po zdanûní: prûmûrn stav Rentabilita vlastního kapitálu % 12,12 7,62 7,32 9,50 7,42 vlastního kapitálu x 100 Obrat celkového vloïeného poãet TrÏby celkem: prûmûrn stav kapitáluobratû 0,75 0,75 0,80 0,77 0,71 celkového vloïeného kapitálu Zisk pfied zdanûním + nákladové úroky + ost. fin. náklady: nákladové Úrokové krytí násobek 13,22 9,28 3,19 5,41 4,05 úroky + ostatní finanãní náklady Produktivita práce z pfiidané tis. Kã/ Pfiidaná hodnota: prûmûrn hodnoty zamûst./rok pfiepoãten stav zamûstnancû Stálá aktiva + obûïn majetek + + ostatní aktiva - cizí zdroje celkem âist obchodní kapitál mil. Kã 7 760, , , , ,6 po vylouãení rezerv - ostatní pasiva Zamûstnanci PrÛmûrn pfiepoãten poãet zamûstnancû poãet Koncov poãet zamûstnancû k poãet Vysvûtlivky: Finanãní produktivnost: Dlouhodobû vázan kapitál: Celkovû vloïen kapitál: Krátkodob cizí kapitál: zisk po zdanûní + DHM a DNM (dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku) vlastní kapitál + dlouhodobé závazky + dlouhodobé úvûry + rezervy pasiva celkem krátkodobé závazky + krátkodobé úvûry + dohadné poloïky pasivní

40 40 Pokud se t ká údajû t kajících se sporû veden ch jak spoleãností jako Ïalující stranou, tak i stranou Ïalovanou, je moïno uvést následující: Spoleãnost jako Ïalující strana Rok Poãet âástka (tis. Kã) Spoleãnost jako Ïalovaná strana Rok Poãet âástka (tis. Kã) Hrozící spory: (STE, a.s.) tis. Kã ( tis. Kã tis. Kã) Na nedofie ené soudní kauzy byla vytvofiena rezerva jednak na spor s âez, a. s., ( tis. Kã + pfiíslu enství a náklady fiízení - celkem tis. Kã); jednak tis. Kã z titulu hrozícího sporu ze strany STE, a.s., o náhradu za rezervovanou kapacitu pfienosov ch zafiízení âeps, a. s., v roce 2001). Vzhledem k dosud pravomocnû neukonãen m men ím sporûm byla v úãetnictví roku 2001 vytvofiena rezerva ve v i tis. Kã. Spoleãnost neeviduje patenty ani licence, kter ch by vyuïívala nebo na nich byla závislá. Spoleãnost v prûbûhu roku 2001 nepfieru ila své podnikání. Pfiedpokládan hospodáfisk v sledek roku hlavní ukazatele V chozím podkladem pro sestavení plánu roku 2002 byly strategické cíle stanovené ve stfiednûdobém podnikatelském zámûru spoleãnosti pro období Pfiedpokládaná v e zisku po zdanûní ãiní v roce 2002, v souladu se stfiednûdob m plánem, 544 mil. Kã. Ve skuteãnosti roku 2001 byl dosaïen zisk po zdanûní 878,2 mil. Kã, coï bylo ovlivnûno pfiedev ím velmi úspû n mi v sledky obchodování s elektfiinou. Celkové provozní náklady bez nákupu elektfiiny v porovnání se skuteãností roku 2001 se zvy ují pouze o 13,3 mil. Kã (0,5 %). Dochází v ak ke zmûnû jejich struktury. Spotfieba materiálu se sniïuje o 82,5 mil. Kã (57,5 %), zejména v dûsledku omezení materiálov ch nákladû na pofiízení investic vlastní silou. PoloÏka externích sluïeb naopak vykazuje nárûst o 137,4 mil. Kã (22,1 %). Osobní náklady rostou o 50,8 mil. Kã (9,2 %); z toho mzdové náklady jen o 4,8 %. Ve finanãních nákladech vykazují placené úroky nárûst 16,4 mil. Kã (32,5 %). Toto nav ení souvisí s vy ím úvûrov m zatíïením. Rozdûlení pfiedpokládaného zisku roku 2002 je navrïeno takto: zákonn rezervní fond 27 mil. Kã, fond sociálního rozvoje 25 mil. Kã, v plata dividend 468 mil. Kã, v plata tantiém 7 mil. Kã, nerozdûlen zisk 17 mil. Kã.

41

42 Lidské zdroje 42 V oblasti lidsk ch zdrojû má PRE pro budoucí období dvû hlavní priority: zmûnu postojû a chování zamûstnancû spoleãnosti vûãi zákazníkûm, resp. budování zákaznicky orientované podnikové kultury, vytvofiení takové organizaãní struktury, která bude pruïnû reagovat na budoucí, dosud pfiesnû nedefinovatelné potfieby spoleãnosti v personální oblasti (vznik nov ch komerãních a technick ch funkcí, oblast péãe o klienty atd.). Personální odbor v této oblasti úzce spolupracuje s útvarem strategie a externími poradensk mi firmami tak, aby bylo budoucím potfiebám spoleãnosti v oblasti organizaãních zmûn a potfieb kvalifikovan ch zamûstnancû plnû vyhovûno. V kvûtnu probûhlo komplexní personální hodnocení v ech zamûstnancû. Na základû v sledkû a závûrû tohoto projektu byl roz ífien registr personálních náhrad a do lo k zafiazení vybran ch zamûstnancû do kurzû zamûfien ch na zvy ování kvalifikace. V rámci zvy ování kvalifikace zamûstnancû pokraãovala cílená profesní kolení pro úzké odbornosti zamûstnancû vypl vající ze zákona (napfi. Vyhlá ka 50/78 Sb. atd.), pokraãovaly kurzy vzdûlávání managementu (napfi. novela Zákoníku práce) a speciální kolení zamûfiená na prohlubování odborn ch znalostí, znalost nov ch vyhlá ek (fiízení jakosti ISO/DIS 9001, smluvní právo atd.), zákonû v oblasti ekonomické, právní a personální. Probíhaly rovnûï kurzy zamûfiené na zvy ování kvalifikace a rekvalifikaci zamûstnancû. Vzhledem k nezbytnému procesu optimalizace poãtu zamûstnancû byl v rámci spoleãnosti pfiipraven a schválen variantní systém sociálnû finanãnû kompenzaãních opatfiení, kter by mûl zamûstnancûm spoleãnosti uvolàovan m v rámci organizaãních zmûn napomoci fie it jejich situaci zpûsobenou tûmito zmûnami. Spoleãnost ve svém sociálním programu uvaïuje i s fie ením a pomocí nad rámec dan platnou legislativou. Pro spoleãnost vïdy zûstává prvofiadou snaha úãinnû napomáhat uvolàovan m zamûstnancûm, zejména v pfieddûchodovém vûku, samoïivitelûm atd. V platnosti je Kolektivní smlouva uzavfiená mezi PRE a odborov m orgánem na léta , která v porovnání s dfiívûj ími lety jednak akcentuje v sociální oblasti loajalitu zamûstnancû - pfiihlíïí k délce trvání pracovního pomûru - jednak roz ifiuje moïnosti spoleãnosti ve vûci odstupného pfii pfiedãasném odchodu do starobního dûchodu. Pro zamûstnance je, tak jako v dfiívûj ích letech, zaji tûna komplexní závodní lékafiská péãe vãetnû stomatologické. Ve spoleãnosti probíhá program zdravotní preventivní péãe, kter odpovídá poïadavkûm Národního programu podpory zdraví. Nad tento rámec byly pro zamûstnance spoleãnosti realizovány následující tfii projekty: onkologick program zamûfien na prevenci a léãbu karcinomu prsu, program na zji tûní osteoporózy, preventivní urologick program. Ve kerá personální administrativa je zaji Èována systémem SAP R/3 verze 4.6C (v prûbûhu první poloviny roku probûhl upgrade dfiíve uïívaného systému 4.0B). V hody zamûstnaneckého stravování vyuïívá celkem zamûstnancû, tj. cca 99 % celkového poãtu.

43 Vûkové sloïení zamûstnancû v roce 2001 Kvalifikaãní struktura zamûstnancû v roce ,53 % do 35 let 2,29 % základní 33,95 % S + vyuãení 37,39 % let 50,07 % ÚS s maturitou 36,08 % nad 50 let 13,69 % V Poãet zamûstnancû - skuteãn prûmûrn pfiepoãten stav Spoleãnost zaji Èuje pro své zamûstnance a jejich rodinné pfiíslu níky letní i zimní rekreaci ve vlastních i pronajat ch rekreaãních stfiediskách. Pro dûti zamûstnancû pak zimní a letní dûtské tábory a tradiãnû dvout denní ozdravn pobyt v ecku. V rámci sociálního programu byly s 96 zamûstnanci uzavfieny smlouvy o pûjãce pro úãely zlep ení kvality jejich bydlení, vybavení bytû, ze sociálních dûvodû atd. Pro zájemce spoleãnost zaji Èuje jazykové kurzy; v oblasti profesní pfiípravy ÏákÛ- -uãàû (pfiípadn ch budoucích zamûstnancû) pak spolupracuje se dvûma praïsk mi elektrotechnick mi uãili ti (SOU energetické, Praha 1, Templová 6 a Centrum odborné pfiípravy technicko-hospodáfiské, Praha 9, Podûbradská 1). Svou kvalifikaci si v prûbûhu roku zvy ovalo studiem pfii zamûstnání celkem 32 zamûstnancû. Pro nové mladé nastupující zamûstnance je ve spoleãnosti praktikován tzv. adaptaãní proces, kdy v prûbûhu nûkolika mûsícû tito zamûstnanci procházejí systémem krátk ch pobytû na rûzn ch pracovi tích PRE. PRE provozuje na své náklady cviãné v ukové pracovi tû vyuïívané jako pomoc pfii zabezpeãování odborné praxe; v roce 2001 absolvovalo na tomto zafiízení praxi celkem 27 studentû z 11 kol.

44

45 Ochrana Ïivotního prostfiedí Spoleãnost povaïuje ochranu Ïivotního prostfiedí za jednu z dûleïit ch souãástí úspû ného fungování vefiejnû prospû ného subjektu. Poãínaje rokem 1993 byly nezávisl mi specializovan mi firmami zpracovávány ekologické audity. Na základû skuteãností zji tûn ch auditory do lo k odstranûní star ch ekologick ch zátûïí (dofie ena byla dekontaminace sklepních prostor rozvodny Klárov - tímto krokem byly odstranûny staré ekologické zátûïe této rozvodny) a prûbûïnû jsou pfiijímána opatfiení potfiebná k zamezení vzniku nov ch ekologick ch problémû. Spoleãnost neprovozuje zafiízení, která by ohroïovala ovzdu í emisemi, nenakládá s nebezpeãn mi látkami a odpady a neprovozuje skládky ani zafiízení na zne kodnûní odpadû. V prûbûhu celého roku 2001 byly provádûny pravidelné kontroly nakládání s odpady, chemick mi látkami a s pfiípravky nebezpeãn mi pro Ïivotní prostfiedí na pracovi tích a v rekreaãních zafiízeních spoleãnosti. Na Ïádném z kontrolovan ch pracovi È nebyly zji tûny závaïné nedostatky. Spoleãnost dodrïuje ve keré povinnosti dané platnou legislativou. Pfiíslu n interní fiídicí akt upravuje metodiku fiízení ochrany Ïivotního prostfiedí, nakládání s chemick mi látkami a nakládání se v emi druhy odpadû vãetnû druhotn ch surovin. PRE ve své ekologické firemní politice respektuje ve keré souãasnû platné právní normy, zejména zákony ã. 17/1992 Sb. (Ïivotní prostfiedí), 114/1992 Sb. (ochrana pfiírody a krajiny), 138/1973 Sb. (ochrana vod v platn ch znûních vãetnû provádûcích pfiedpisû), 125/1997 Sb. (nakládání s odpady vãetnû provádûcích pfiedpisû) a koneãnû 157/1998 Sb. (chemické látky a chemické pfiípravky vãetnû provádûcích pfiedpisû). K naplnûní ustanovení zákona o chemick ch látkách a chemick ch pfiípravcích byla s autorizovanou osobou uzavfiena smlouva o poskytování odborn ch sluïeb. V rámci této smlouvy probíhala potfiebná kolení zamûstnancû; byly zavedeny úpravy v materiálové evidenci SAP, oznaãeny chemické látky a pfiípravky. Evidence bezpeãnostních listû nebezpeãn ch chemick ch látek a pfiípravkû je v rámci spoleãnosti centrálnû vedena v odborném útvaru, v odboru logistiky u jednotliv ch zásobovaãû a na v ech poboãn ch skladech. Na základû zákona ã. 157/1998 Sb. o chemick ch látkách a chemick ch pfiípravcích byla provedena kontrola v ech trafostanic, tedy trafostanic, které jsou v majetku PRE nebo které jsou v majetku cizích organizací nebo které PRE spoleãnû s cizími organizacemi vlastní. Tato kontrola byla souãástí inventarizace zafiízení, která by mohla obsahovat polychlorované bifenyly (PCB). Po vyhodnocení kontroly byly pfiíslu né organizace o jejím v sledku vyrozumûny. Nalezené delorové kondenzátory byly pfiedány oprávnûné firmû ke zne kodnûní. Dle zákona ã. 157/1998 Sb. byla zpracována evidence v ech olejov ch zafiízení s obsahem oleje vût ím neï 5 litrû. V oblasti investiãní v stavby byla prûbûïnû provádûna v mûna stávající nevyhovující technologie za novou (v mûna olejov ch vypínaãû za vzduchové, pouïívané star í transformátory za nové - hermeticky uzavfiené a nízkohluãné). Dále byla vybudována nová izolovaná stanovi tû transformátorû nebo provedena izolace stávajících stanovi È. V rámci spoleãnosti je postupnû zavádûno tfiídûní komunálního odpadu na papír a lahve PET. Jako souãást Programu zmûn byl vytvofien systém úãinné komunikace s vefiejností v oblasti podpory ekoimage, v rámci kterého bylo definováno komunikaãnû poïadované vnímání PRE, byly stanoveny cílové skupiny a bylo pro nû vypracováno komunikaãní sdûlení. O ochranu Ïivotního prostfiedí se PRE stará i aktivitami, které jsou uvedeny v kapitolách o obchodní ãinnosti a vztazích se zákazníky, do nichï investuje nemalé ãástky, tj. napfi. podpora rozvoje tepeln ch ãerpadel, roz ifiování akumulaãních kamen jako ekologického zdroje vytápûní atd. 45

46